Typografie odborného textu (doplňující texty) Odstavec, dělení slov a sazební obrazec

HTML
DOWNLOAD

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Typografie odborného textu (doplňující texty) Odstavec, dělení slov a sazební obrazec"

Ludvík Horáček
před 6 lety
Počet zobrazení:

1 Typografie odborného textu (doplňující texty) Odstavec, dělení slov a sazební obrazec Bc. Zdeněk Zeman <student, Kabinet inforamčních studií a knihovnictví; Filosofická fakulta MU> MODUL SEDMÝ Doplňující texty k předmětu KPI22 Kreativní práce s informacemi

Odstavec Hlavním a nejviditelnějším paramerem odstavce je jeho zarovnání.

Na levý praporek Tento způsob zarovnání se používá například pro sazbu veršů, často se používá pro úpravu odborných časopisů.

komplikace jako u sazby do bloku (viz dále). Začátky jednotlivých řádků jsou zarovnány k levému okraji, konce řádků jsou ponechány volně, řádky jsou tedy různě dlouhé. Mezislovní mezery jsou stejné.

2 Odstavec Hlavním a nejviditelnějším paramerem odstavce je jeho zarovnání. Pro sazbu odstavce máme čtyři možnosti: zarovnání na levý a na pravý praporek (na levou a pravou zarážku), na osu (nebo také na střed) zarovnání do bloku. Na levý praporek Tento způsob zarovnání se používá například pro sazbu veršů, často se používá pro úpravu odborných časopisů. V součastnosti jsme zvyklí vídat většinu souvislých textů zarovnaných do bloku, na sazbě na praporek však není nic špatného ani amatérského, takto zarovaný text je dobře čitelný a nehrozí nám komplikace jako u sazby do bloku (viz dále). Začátky jednotlivých řádků jsou zarovnány k levému okraji, konce řádků jsou ponechány volně, řádky jsou tedy různě dlouhé. Mezislovní mezery jsou stejné. Na pravý praporek Levý okraj řádků zůstává volný, pravý okraj je zarovnaný. Tento typ zarovnání se pro delší texty příliš nehodí, neodpovídá přirozenému čtení od levého okraje a jeho čtení je pomalejší a čtenáře více unavuje. Používá se pro sazbu poznámek na sudých stranách, nebo u popisu obrázků. Sazba na osu tato úprava odstavce se používá k sazbě veršů a k sazbě textů menšího rozsahu (nejčastěji) v akcidenčních tiskovinách (vizitky, plakáty...). Oba okraje řádku jsou volné, opět platí, že delší odstavce zarovnané na osu jsou náročnější na čtení.

Při sazbě do bloku je třeba volit vhodnou velikost písma vzhledem k šířce řádku (tedy raději menší), neboť pro dosažení shodné délky řádků upravuje sazební

3 Sazba do bloku nejpoužívanější a pro dlouhé souvislé texty nejvhodnější odstavcové zarovnání. Oba okraje řádku jsou zarovnané, všechny řádky jsou stejně dlouhé (výjimku může tvořit první a poslední řádek odstavce). Při sazbě do bloku je třeba volit vhodnou velikost písma vzhledem k šířce řádku (tedy raději menší), neboť pro dosažení shodné délky řádků upravuje sazební algoritmus mezislovní mezery a některé řádky mohou být hůře čitelné a hrozí vznik tzv. řek. Riziko vzniku řek a příliš děravých řádků můžeme snížit tím, že budeme v dokumentu dělit slova. To ovšem přináší další potenciální rizika... Nevhodně zarovnaný odstavec s ukázkou řeky

4 Dělení slov Zastavme se nyní u problematiky dělení slov. Jelikož se jedná o složitý problém a mnohé příručky si protiřečí, budeme se v následujícím přehledu opírat zejména o doporučení Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR. Je nutné si uvědomit, že ne všechna slova lze dělit. Zásadně nedělíme slova jednoslabičná (tvor), zkratky (např., Bc.), dvouslabičná slova začínající samohláskou (oběd). Ostatní slova dělíme vždy na hranici slabiky, ale nikdy nenecháváme pouze jediné písmenko na řádku a spojovník píšeme vždy pouze na konci řádku, na začátku řádku dalšího jej již neopakujeme. 1. Složená slova: dělíme podle částí, tedy tmavo-vlasý, samo-uk. 2. Slova se slabičnou předponou: oddělíme předně předponu, tedy sou-struh, pozvra-cet 3. Slova s z dnešního pohledu nezřetelnou stavbou: není nutné dělit na hranici předpony a kořene, tedy zam-knout i za-mknout, cit-ron i ci-tron. (Předpony s-, z-, v-, vz- nedělíme nikdy, jelikož samy netvoří slabiku.) 4. Ostatní slova dělíme na jejich libovolné slabičné hranici. Slabičná hranice je zřejmá po slabice končící samohláskou, dvojhláskou, popř. slabičným r, l, tedy ku-dr-na-tý, au-to-mo-bil. Slabičná hranice se nachází také mezi dvěma samohláskami, jež netvoří dvojhlásku, tedy individu-ální, mili-on, ale leu-kemie, pau-za, lou-ka, jelikaž eu, au, ou jsou dvojhlásky. Hranice mezi dvěma souhláskami není ve výslovnosti zcela patrná, ale kde patrná je, bývá tato hranice také hranicí pro dělení, tedy starost-mi, statečný. Jinak lze skupiny souhlásek dělit různými způsoby, tedy čes-ký i če-ský, hr-dlo i hrd-lo. 5. Cizí slova dělíme jako slova česká, tzn. přihlížíme k jejich české výslovnosti, tedy alle-gre-tto, Bo-cca-ccio a vždy je možný kopírovat zásady dělení v původním jazyce, tedy Boc-cac-cio.

Sazební obrazec Sazební obrazec je prostor na stránce vymezený pro umístění a sazbu vlastních textových a grafických prvků sázeného dokumentu.

Stránku tedy tvoří sazební obrazec a okraje stránky. Nastavení okrajů vytvářeného dokumentu by mělo zohledňovat finální zpracování dokumentu (pro kroužkovou vazbu necháme u hřbetu více prostoru atp.

5 Sazební obrazec Sazební obrazec je prostor na stránce vymezený pro umístění a sazbu vlastních textových a grafických prvků sázeného dokumentu. Jeho velikost a optimální umístění hraje zásadní roli pro estetickou kvalitu publikace proto bychom měli nastavení okrajů věnovat pozornost a nespokojit se s výchozím nastavením našich programů. Stránku tedy tvoří sazební obrazec a okraje stránky. Nastavení okrajů vytvářeného dokumentu by mělo zohledňovat finální zpracování dokumentu (pro kroužkovou vazbu necháme u hřbetu více prostoru atp.), ale především by mělo působit příjemně na čtenáře proto obvykle vycházíme ze staletími ověřeného způsobu konstrukce sazebního obrazce, jak jej naznačuje obrázek. Zjednodušeně však můžeme říci, že pokud je nám to umožněno, volíme okraje raději větší (a k nim menší velikost písma) a u dolního okraje stránky vždy necháváme více prostoru než nahoře to je vhodné zejména v situacích, kdy strany dokumentu číslujeme pro paginaci nám zbyde dostatek prostoru. Konstrukce sazebního obrazce pro dvojstranu Konstrukce sazebního obrazce pro jednostranu

Podobné dokumenty

Typografie odborného textu - doplňující texty

Typografie odborného textu - doplňující texty Bc. Zdeněk Zeman MODUL SEDMÝ Doplňující texty k předmětu KPI22 Kreativní práce