Střednědobý výhled rozpočtu Ústeckého kraje na období

Transkript

1 Střednědobý výhled rozpočtu Ústeckého kraje na období Návrh střednědobého výhledu rozpočtu Ústeckého kraje na období (dále jen výhled) je zpracován na základě ustanovení 3 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Výhled obsahuje souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích, zejména o dlouhodobějších závazcích a pohledávkách a o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobých záměrů včetně rozvojových programů. Výhled na rok 2018 je výchozím rámcem pro sestavení návrhu rozpočtu Ústeckého kraje na rok 2018 tak, že výše výdajů výhledu jednotlivých odborů schválená zastupitelstvem je závazná pro předložení návrhu rozpočtu na rok V tabulkách výhledu (přílohy 2 5) jsou uvedeny pro srovnání schválený rozpočet na rok 2017 a meziroční změny v procentech. V příloze č. 6 je uveden přehled poskytnutých podpor od r Předpoklady zpracování: Výhled vychází ze schválených rozvojových plánů Ústeckého kraje. Výtěžnost z daní je stanovena na základě odhadu daňového vývoje Ministerstvem financí ČR a dále odborným odhadem v souladu se zákonem č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům, ve znění pozdějších předpisů (dále zákon o rozpočtovém určení daní). Výše příjmů i výdajů jsou navrhovány jednotlivými odbory, buď jako plnění uzavřených závazků, nebo na základě odborného odhadu. Příspěvkové organizace příspěvek zřizovatele na provoz je předložen s meziročním nárůstem cca ve výši uvedených koeficientů: rok r r r r r Koeficient v % 2, Odvod z fondů investic příspěvkových organizací je v celém období zařazen ve výši krytých odpisů z nemovitého majetku. tabulka č. 1 Rekapitulace odvodů z fondu investic v mil. Kč Příspěvkové organizace Odvod z odpisů z nemovitého majetku r r SPZ Triangle Krajská majetková 4 4 oblast školství oblast kultury 6 6 oblast sociální oblast zdravotnictví Správa a údržba silnic ÚK Celkem U jednotlivých výdajů je vyznačeno, zda jde o výdaje obligatorní (povinné, zejména 1

2 vyplývající ze zákonů, případně jiných právních norem, smluvních závazků) nebo fakultativní (ostatní). Zvlášť jsou uvedeny příspěvky příspěvkových organizací na provoz, finanční podpory a čerpání peněžních fondů. Přednostně jsou uspokojeny výdaje obligatorní a příspěvek zřizovatele na provoz. Centrální rezerva kraje určená na nepředvídané nebo mimořádné události je uvažována ve výši cca 2% z vlastních příjmů. Výhled přímých nákladů na vzdělávání všech typů škol (zcela krytý státní dotací, příjmy odpovídají výdajům) je v celém období předložen ve výši schváleného rozpočtu r z důvodu porovnatelnosti celkových objemů rozpočtu kraje. Výhled dotačního programu Podpora sociálních služeb v ÚK (zcela krytý státní dotací, příjmy odpovídají výdajům) je v celém období předložen ve výši schváleného rozpočtu 2017 z důvodu srovnatelnosti celkových objemů. Současně s rozpočtovým výhledem je zpracován a projednáván Investiční plán Ústeckého kraje na období a Akční plán Programu rozvoje Ústeckého kraje pro roky Financování stavebních akcí a majetkoprávního vypořádání v rámci kapitálových výdajů probíhá z rozpočtu Fondu investic a oprav Ústeckého kraje a je navrženo dle skutečného stavu připravenosti k realizaci v jednotlivých letech v souladu se schváleným Investičním plánem Ústeckého kraje na roky (viz příloha č. 7). Strategická průmyslová zóna Triangle je financována mimo Fond investic a oprav Ústeckého kraje. Výdaje spojené se zónou jsou kryty příjmy vygenerovanými zónou nebo vlastními prostředky do výše splnění nutných smluvních závazků. Dopravní územní obslužnost autobusová je ve výhledu zahrnuta ve stávající formě zajištění tj. na základě smluv s dopravci včetně možného navýšení v souladu s legislativou. Příděly z rozpočtu do peněžních fondů jsou navrhovány takto: tabulka č. 2 Příděly z rozpočtu do fondů v mil. Kč SR 2017 r r r r r Fond investic a oprav ÚK Fond rozvoje ÚK Fond Ústeckého kraje Fond vodního hospodářství a životního prostředí ÚK Fond životního prostředí ÚK 0 x x x x x Fond pro mimořádné události ÚK Regionální podpůrný fond ÚK Fond zaměstnavatele Příděly celkem

3 v mil. Kč graf č.1 Vývoj přídělů z rozpočtu do fondů v mil. Kč Příděly celkem Fond investic a oprav ÚK Fond rozvoje ÚK Fond ÚK Fond vodního hospodářství a životního prostředí ÚK Regionální podpůrný fond ÚK Evropské projekty z Fondu rozvoje Ústeckého kraje jsou navrženy dle vyhlášených případně připravovaných výzev v jednotlivých programech na základě současných informací k programovacímu období EU a podle skutečného stavu připravenosti k realizaci. Ve výhledu je zohledněn záměr maximálně využít finanční prostředky poskytované v rámci projektů Evropské unie a dalších finančních mechanismů. Požadavek na spolufinancování projektů je na základě odborného odhadu stanoven takto: rok r r r r r Spolufinancování projektů v mil. Kč Jde o vlastní podíl kraje jako žadatele včetně odhadu neuznatelných výdajů. Předkládány jsou zejména projekty na rekonstrukce krajských komunikací, stavbu cyklostezek a rekonstrukce budov včetně pořízení vybavení příspěvkových organizací oblasti školství, kultury a sociálních věcí. Financování projektů bude kulminovat v letech , kdy budou realizovány projekty v rámci většího počtu výzev. Předfinancování vlastních projektů podpořených z EU, dalších evropských finančních mechanismů nebo státního rozpočtu je zajištěno formou čerpání úvěrového rámce v okamžité maximální výši 600 mil. Kč s čerpáním v letech a splácením do konce roku V případě potřeby (roky 2018 až 2020) bude doplněno směnečným programem do celkové okamžité výše 800 mil. Kč. Ve výhledu jsou systémově zahrnuty finanční prostředky na revitalizaci komunikací II. a III. třídy poskytované Správě a údržbě silnic Ústeckého kraje, příspěvkové organizaci formou příspěvku na velkou údržbu a investičního účelového příspěvku. Podkladem je materiál zpracovaný firmou Pavex na obnovu krajských komunikací 3

4 ve variantě delšího časového rozložení financí. Roční hodnota je nastavena minimálně 550 mil. Kč. Výkyvy v letech odpovídají finančním možnostem krajského rozpočtu. Příspěvek pro Správu a údržbu silnic, příspěvkovou organizaci v mil. Kč r r r r r příspěvek na velkou údržbu investiční účelový příspěvek na stavební a strojní investice V rozpočtovém výhledu je systémově nastavena podpora Krajské zdravotní, a.s. ve stabilní roční výši cca 200 mil Kč část formou financování výkonu služby obecného hospodářského zájmu a část v rámci dotačního programu. Ústecký kraj bude poskytovat finanční prostředky na zajištění obnovy a rozšíření dlouhodobého investičního majetku, který je nezbytný pro zajištění Závazku služby v obecném hospodářském zájmu, a to každoročně formou zálohové platby s vyúčtováním. Částka, přidělená v rámci této platby, musí být použita výhradně na výdaje, spojené s pořízením investičního majetku. V souvislosti se zajištěním financování zejména investičních potřeb Ústeckého kraje nad rámec možností vlastních prostředků je schváleno otevření úvěru s čerpáním v letech v celkové výši mil. Kč. Úvěr bude splacen do konce roku Předpokládaná zadluženost v letech včetně úroků: tabulka č. 3 Zadluženost Ústeckého kraje k běžného roku v mil. Kč skutečnost předpoklad výhled r.2015 r.2016 r.2017 r.2018 r.2019 r.2020 r.2021 r.2022 Úvěr Úvěr x x x x x x Úvěrový rámec x x x x x x Návratná finanční výpomoc x x Úvěr x x Úvěrový rámec x Další předfinancování evropských projektů z x x x x cizích zdrojů Celkem Úroky Výše dluhu k průměru příjmů za poslední 4 roky v % x x

5 V souladu se zákonem č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti hospodaří Ústecký kraj v zájmu zdravých a udržitelných financí tak, aby výše jeho dluhu nepřekročila k rozvahovému dni 60 % průměru jeho příjmů za poslední 4 rozpočtové roky. Z tabulky č. 3 je zřejmé, že maximální výše tohoto poměru je 16% v r graf č.2 Vývoj cizích zdrojů Ústeckého kraje k běžného roku v mil. Kč Celkem Úvěr Úvěr 2014 Úvěrový rámec Návratná finanční výpomoc Úvěrový rámec Další předfinancování evropských projektů z cizích zdrojů Úvěr Rozpočtový výhled (viz přílohy č. 2-6) ZDROJE (viz příloha č. 2) tabulka č. 4 Meziroční změna v mil. Kč 2017/ / / / /2022 Zdroje celkem tabulka č. 5 Změna vzhledem ke srovnávací základně r v % 2017/ / / / /2022 Zdroje celkem Zásadní propad (1 153 mil. Kč) mezi roky 2020 a 2021 odpovídá zejména změně zapojení cizích zdrojů - ukončení čerpání úvěru a zahájení jeho splácení a snížení zapojení úvěrového rámce na předfinancování krajských projektů spolufinancovaných z EU a státního rozpočtu. Předpokládaný vývoj vlastních příjmů v letech vykazuje stabilní nárůst. Výše přijatých transferů bude ovlivněna proplácením spolufinancování evropských projektů. Financování je od roku 2021 záporné tzn., že splátky cizích zdrojů budou vyšší než jejich zapojení, což 5

6 má negativní dopad na výdajovou část výhledu, ale pozitivní na celkovou zadluženost kraje. graf č.3 Vývoj zdrojů Ústeckého kraje v porovnání se skutečností r v mil. Kč Vlastní příjmy Transfery Financování rok 2016 vlastní příjmy rok 2016 transfery rok 2016 financování PŘÍJMY (viz příloha č. 3 ) tabulka č. 6 Meziroční změna v mil. Kč 2017/ / / / /2022 Příjmy celkem běžné příjmy kapitálové příjmy tabulka č. 7 Změna vzhledem ke srovnávací základně r v % 2017/ / / / /2022 Příjmy celkem běžné příjmy kapitálové příjmy Zásadní nárůst příjmů mezi roky 2017 a 2018 odpovídá zejména očekávanému příznivému výběru sdílených daní pro kraje (skutečnost 2016 je vyšší než schválený rozpočet 2017) na základě zákona o rozpočtovém určení daní. Dalším důvodem navýšení je posílení transferů zejména investičních v rámci podílu EU a státního rozpočtu na realizovaných krajských projektech (nárůst o 1 109% v r a o 105% v r. 2019). Po r dochází k jejich snížení v závislosti na odborném odhadu realizace a financování projektů. Daňové příjmy cca 37 % celkových příjmů - sdílené daně (daň z příjmů fyzických osob, daň z příjmů právnických osob, daň z přidané hodnoty) postupný nárůst, Nedaňové příjmy - cca 2,5 % celkových příjmů - odvod z fondů investic příspěvkových organizací, poplatky za využívání přírodních zdrojů podle vodního zákona, příjmy z úroků, příjmy z pronájmu ostatních nemovitostí a jejich částí - stabilní stav, Kapitálové příjmy - cca 0,5 % celkových příjmů - investiční dary stabilní stav, 6

7 Přijaté transfery - cca 60 % celkových příjmů do r nárůst, pak pokles: neinvestiční přijaté transfery od veřejných rozpočtů: - přímé náklady na vzdělávání obecních, krajských a soukromých škol (přímé náklady jsou v celém období shodné z důvodu srovnatelnosti celkových objemů), - transfer na Podporu sociálních služeb v ÚK (částky jsou v celém období shodné z důvodu srovnatelnosti celkových objemů), - transfer na ztrátu dopravce z provozu veřejné osobní drážní dopravy, - příspěvek na výkon státní správy, - neinvestiční podíl EU a státního rozpočtu na krajských projektech předfinancovaných krajem; u projektů z operačního programu Zaměstnanost jde o zálohové financování, investiční transfery: - transfer na výkupy pozemků pod silnicemi II. a III. tř. v letech 2018 a 2019, - investiční podíl EU a státního rozpočtu na krajských projektech předfinancovaných krajem. FINANCOVÁNÍ (viz příloha č. 2 ) zahrnuje: čerpání a splátky úvěru na zajištěním financování zejména investičních potřeb Ústeckého kraje nad rámec možností vlastních prostředků v celkové výši tis. Kč splátky od r ve výši 150 mil. Kč ročně, bude splaceno , čerpání a splátky jistiny úvěrového rámce na předfinancování krajských projektů podpořených z EU a státního rozpočtu do maximální okamžité výše 600 mil. Kč. Splátky budou uhrazeny ihned po obdržení prostředků evropského nebo státního podílu max. do konce r. 2023, čerpání a splátky další potřeby finančních prostředků na předfinancování evropského a státního podílu realizovaných projektů zřejmě formou směnečného programu do maximální okamžité výše 200 mil. Kč, splátky jistiny úvěru do r ve výši 137 mil. Kč ročně, bude splaceno , splátky návratné finanční výpomoci 2013 v celém období ve výši 80 mil. Kč ročně, bude splaceno , Po dočerpání úvěru tj. od r převyšují splátky úvěrů jejich čerpání, což má pozitivní dopad na úvěrové zatížení kraje. VÝDAJE (viz přílohy č. 4, 5 ) tabulka č. 8 Meziroční změna v mil. Kč 2017/ / / / /2022 Výdaje celkem běžné výdaje kapitálové výdaje vyjma Fondu rozvoje ÚK kapitálové výdaje - Fond rozvoje ÚK

8 v mil. Kč tabulka č. 9 Změna vzhledem ke srovnávací základně r v % 2017/ / / / /2022 Výdaje celkem běžné výdaje kapitálové výdaje vyjma Fondu rozvoje ÚK kapitálové výdaje - Fond rozvoje ÚK graf č. 4 Vývoj výdajů v porovnání se skutečností r v mil. Kč běžné výdaje Kapitálové výdaje splátky jistiny úvěrů/úvěrových rámců rok 2016 běžné výdaje rok 2016 kapitálové výdaje rok 2016 splátky jistiny úvěrů/úvěrových rámců Z tabulek č. 8 a 9 a grafu č. 4 je zřejmé, že vývoj běžného rozpočtu je stabilní, k výkyvům dochází v kapitálové oblasti. Nárůst kapitálových výdajů mimo Fond rozvoje ÚK do roku 2020 odpovídá zejména realizaci akcí krytých úvěrem Výše výdajů v rámci Fondu rozvoje ÚK kopíruje předpokládaný průběh realizace krajských projektů podpořených z EU a státního rozpočtu, po r také dochází k zásadnímu poklesu. Tomu také odpovídá poměr kapitálových výdajů k celkovým výdajům během období: r.2017 r.2018 r.2019 r.2020 r.2021 r.2022 Kapitálové výdaje v %

9 tabulka č. 10 Poměr jednotlivých výdajů v % r.2017 r.2018 r.2019 r.2020 r.2021 r.2022 Obligatorní výdaje Příspěvek příspěvkovým organizacím (z vlastních zdrojů) Výdaje v rámci fondů Fakultativní výdaje Finanční podpory mimo fondy Akce kryté úvěrem x x x V zásadě se stávající poměr jednotlivých skupin výdajů nemění. Ve srovnání s rokem 2017 dochází v období do r k drobnému posílení výdajů hrazených z fondů, zejména jde o výdaje na rozvoj v souvislosti s realizací evropských projektů na úkor obligatorních výdajů. Přehled finačních podpor je uveden v příloze č. 6. graf č. 5 Poměr jednotlivých výdajů v mil. Kč Celkem obligatorní výdaje příspěvek zřizovatele příspěvkovým organizacím (z vlastních zdrojů) výdaje z fondů fakultativní výdaje finanční podpory mimo fondy akce kryté úvěrem BĚŽNÉ VÝDAJE (viz příloha č. 4) tabulka č. 11 Meziroční změna v mil. Kč 2017/ / / / /2022 Běžné výdaje: příspěvek na provoz PO příspěvek na velkou údržbu PO obligatorní výdaje fakultativní výdaje finanční podpory mimo fondy fondy Celková výše běžných výdajů je v celém období stabilní. 9

10 Výkyvy příspěvku zřizovatele na velkou údržbu na opravy krajských komunikací administrované Správou a údržbou silnic ÚK, příspěvkovou organizací odpovídají možnostem rozpočtu kraje. Meziroční výkyvy u fakultativních výdajů souvisí zejména se změnami výše centrální rezervy kraje (pokles v r a nárůst v r. 2019). Pokles finančních podpor v roce 2018 (-117 mil. Kč) odpovídá změně financování krajských dotačních programů a individuálních dotací. Od r budou administrovány v rámci dotačních fondů ÚK Regionální podpůrný fond ÚK a Fond ÚK. Z obdobného důvodu došlo k částečnému nárůstu výdajů ve fondech v r Výkyvy výdajů fondů zejména v dalších letech souvisí s realizací evropských projektů. KAPITÁLOVÉ VÝDAJE (viz příloha č. 5) Výhled zahrnuje investice zejména do stávajících objektů (nemovitého majetku kraje) využívaných zřízenými příspěvkovými organizacemi s cílem dosáhnout evropského standardu v naplnění hygienických, energetických, sociálních požadavků apod. Další zásadní oblastí jsou rekonstrukce krajských komunikací. tabulka č. 12 Meziroční změna v mil. Kč 2017/ / / / /2022 Kapitálové výdaje: investiční příspěvek zřizovatele obligatorní výdaje fakultativní výdaje finanční podpory mimo fondy fondy akce kryté úvěrem x Vývoj celkových kapitálových výdajů úzce souvisí s realizací akcí krytých úvěrem a evropských projektů nejdříve skokový nárůst v r ve spojitosti se zahájením desítek projektů/akcí, po kulminaci v r pokles ve spojitosti s ukončením čerpání úvěru a s předpokládaným vyčerpáním alokace jednotlivých operačních programů. Výše investičního účelového příspěvku zřízeným příspěvkovým organizacím zejména Správě a údržbě silnic ÚK, příspěvkové organizaci odpovídá rozpočtovým možnostem kraje. Zásadní pokles obligatorních výdajů v r souvisí s poklesem výdajů v průmyslové zóně Triangle na základě snížení generovaných příjmů (předpokladu prodeje pozemků v zóně). Nárůst finančních podpor mimo fondy v r odpovídá nově nastavenému financování Krajské zdravotní, a.s. formou financování výkonu služby obecného hospodářského zájmu při současném převodu dotací do dotačních fondů. Výkyvy v rámci kapitálových výdajů fondů souvisí zejména s realizací evropských projektů. Nárůst v r odpovídá také převodu dotací do dotačních fondů. 10

11 tabulka č. 13 Vývoj kapitálového rozpočtu v letech v mil. Kč skutečnost rozpočet výhled Kapitálové zdroje celkem Kapitálové příjmy - vlastní Investiční transfery Úvěry, úvěrové rámce a další předfinancování Kapitálové výdaje celkem Splátky jistiny úvěrů a úvěrových rámců a dalšího předfinancování Kapitálové výdaje Rozdíl: zdroje - výdaje Z tabulky č. 13 a grafu č. 6 je zřejmá nerovnováha mezi kapitálovými zdroji a kapitálovými výdaji. Kapitálové výdaje včetně splátek úvěrů jsou plánovány v celém období výhledu ve výši nad mil. Kč z provozních zdrojů (zejména daňových příjmů). graf č.6 Vývoj kapitálového rozpočtu v mil. Kč Kapitálové zdroje Kapitálové výdaje

12 CELKOVÉ SHRNUTÍ Rozpočtový výhled byl zpracován jako sumarizace požadavků jednotlivých odborů. Téměř v celém období vyšel jako schodkový s nejvyšším rozdílem v roce 2018 ve výši -461 mil. Kč, který se postupně snižoval až po přebytek 71 mil. Kč v r Obecným důvodem nevyrovnanosti bylo zařazení projektových akcí a oprav krajských silnic, dále poskytování podpor nad rámec finančních možností kraje. Výhled byl po projednání na úrovni radních a vedoucích odborů vyrovnán následovně: tabulka č. 14 Vyrovnání schodků v mil. Kč r.2018 r.2019 r.2020 r.2021 r.2022 Výsledek hospodaření před vyrovnáním Vyrovnání: Financování snížení zapojení úvěrového rámce Výdaje: změna přídělu do Fondu rozvoje ÚK snížení finančních podpor na úroveň schváleného rozpočtu změna přídělu do Fondu investic a oprav ÚK snížení výdajů SPZ Triangle hrazených z vlastních zdrojů snížení fakultativních výdajů změna příspěvku na velkou údržbu a investičního příspěvku pro Správu a údržbu silnic ÚK, příspěvkovou organizaci snížení příspěvku zřizovatele na provoz Předpokládaná rizika pro hospodaření v období Predikce daňových příjmů Ministerstva financí je postavena na pozitivním vývoji hospodaření ČR není jisté, že se tento vývoj naplní v tak vysoké míře očekávání. Evropské projekty - vzhledem k miliardám proinvestovaným na projekty spolufinancované z EU může dojít k případným úhradám sankčních výměrů od poskytovatelů, finančních úřadů, případně Ministerstva financí ČR z důvodů porušení dotačních pravidel. Z pohledu provozních nákladů zřízených příspěvkových organizací lze velice těžko odhadnout dopady vnějších vlivů na jejich hospodaření (např. zvýšení platů navýšení minimální mzdy, navýšení tarifních platů veřejného sektoru). Nadále je problematické financování sociální péče v souvislosti se zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů. Stejně jako v uplynulých letech nejsou požadavky kraje na financování z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR uspokojeny v plné výši. V návrhu rozpočtu jsou zahrnuty úroky z úvěrů ve výši odborného odhadu. Jde o hrubý odhad, skutečné úroky se odvíjejí od platné úrokové sazby (v souvislosti s ukončením intervencí ČNB na oslabení kurzu koruny se očekává jejich zvýšení), skutečného čerpání a splácení. 12

13 Ústecký kraj je žalován dopravcem DPÚK a.s. v souvislosti s výpovědí smlouvy o závazku veřejné služby a následným výběrem a vydáním licencí jinému dopravci v roce Dlouholetý spor zahrnuje více než 10 žalob, přičemž žalované částky se pohybují v řádu stovek miliónů Kč. Na základě vyjádření právního zástupce kraje lze považovat riziko, že žalobci bude přiznáno zmíněné finanční plnění, za relativně nízké. Krajský dopravce řešení autobusové územní dopravní obslužnosti. U uvedených rizik se předpokládá vesměs negativní dopad na hospodaření Ústeckého kraje. Závěr Obecnými principy výhledu i hospodaření kraje je důsledná identifikace rozvojových priorit a nezbytných prostředků pro jejich realizaci, konfrontace těchto potřeb se zdroji a trvalý tlak na hospodárné využití disponibilních prostředků. Je třeba věnovat maximální pozornost rozvojovým investicím (zejména projektům spolufinancovaným z EU a dalších finančních mechanismů), případně dalšímu vícezdrojovému financování s cílem podporovat projekty, které přinesou úspory provozních výdajů, zejména úspor energií nebo zvýšení příjmů. 13