DVARIM MEATIM. Studie pro Jiřinu Šedinovou. Daniel Boušek, Magdalena Křížová. a Pavel Sládek (eds.)

Transkript

1 DVARIM MEATIM Studie pro Jiřinu Šedinovou Daniel Boušek, Magdalena Křížová a Pavel Sládek (eds.) filozofická fakulta univerzity karlovy, 2016

2 KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Dvarim meatim : studie pro Jiřinu Šedinovou / Daniel Boušek, Magdalena Křížová a Pavel Sládek (eds.). Vydání první. Praha : Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, (Varia ; 42. svazek) ISBN (=411.16) * :26 * 82: * 002.2(=411.16)+908(100) * 002.2(=1/=9)+908(100) * [80(=411.16)+908(100)] * [80(=1/=9)+908(100)] * 80(=411.16)+908(100) * 80(=1/=9)+908(100) * (437.3) Šedinová, Jiřina, 1946 dějiny Židů židovská kultura dějiny století literatura a ideologie století hebraika století judaika století hebraistky Česko století judaistky Česko století hebraistika Česko století judaistika Česko století kolektivní monografie vzpomínky personální bibliografie jubilejní publikace 80 Filologie [11] Recenzovali Mgr. Daniel Soukup, Ph.D. PhDr. Viktor Bielický, Ph.D. Editoři Daniel Boušek, Magdalena Křížová, Pavel Sládek, 2016 Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2016 Za obsah a jazykovou správnost odpovídají autoři Všechna práva vyhrazena ISBN (print) ISBN (online : pdf)

3 Obsah Laudatio [Jaroslav Oliverius] 7 I. Z židovských kulturních dějin Poznání Boha ve filosofii Avrahama Ibn ʿEzry 11 [Aleš Weiss] Několik poznámek k intelektuálnímu profilu Avigdora Ḳary 35 [Milan Žonca] Středověký hebrejský vězeňský nápis z Vysokého Mýta 57 [Daniel Polakovič] Pražské vydání Gansova spisu Ratolest Davidova a nové způsoby čtení 63 [Pavel Sládek] Haskamot v pražských hebrejských tiscích staršího období (do roku 1669) 97 [Olga Sixtová] Tři málo známá brněnská hebraika 120 [Andrea Jelínková] Židé v právních sférách raně novověké habsburské a osmanské říše 127 [Markéta Pnina Younger] Mezi Tórou, místními zvyky a světskou mocí legislativní texty židovských obcí raně novověké Evropy na příkladě moravských 311 taḳanot a krétských Taḳanot Ḳandiʾa 141 [Martin Borýsek] Policejní řád pro moravské židovstvo: K pojmu jazyková apropriace 156 [Lenka Uličná] Abraham Trebitsch z Mikulova a jeho rodina 163 [Iveta Cermanová]

4 Abraham Geiger a židovská středověká protiislámská polemika: Was hat Mohammed aus dem Judenthume aufgenommen? 173 [Daniel Boušek] II. Židovská kultura v dialogu Českožidovské hnutí a pražský sionismus na přelomu 19. a 20. století 195 [Marie Zahradníková] Židé v Gruzii: Příklad dialogu kultur v mnohonárodnostním 211 prostředí [Hana Keymanesh] Příspěvek k regionální historii rodiny Wehleových 221 [Terezie Dubinová] III. Literatura a ideologie Major Zeman bojuje se sionisty: Obraz Židů, sionismu a holokaustu v normalizačním seriálu 239 [Jan Fingerland] Vzpoura proti literárním konvencím. Problematika postmoderní prózy Joela Hoffmanna 259 [Tereza Černá-Maizels] Z Babylónu do země zaslíbené: Sionismus v irácké trilogii Eliho Amira 271 [Julie Ginzberg-Ravinger] Meir Šalev a jeho sekulární midraš 280 [Šárka Doležalová] IV. Osobní vzpomínky 297 Bibliografie Jiřiny Šedinové 302 [sestavil Daniel Polakovič] Poznámka k přepisu 311 Resumé / Summary 312

5 Laudatio Jaroslav Oliverius V roce 1964 jsem se setkal u přijímacích pohovorů, jako člen zkušební komise, s uchazečkou, která se hlásila na obor hebraistika. Je mi velkým potěšením, když dnes, po 42 letech, mám příležitost napsat pár slov o tom, jak ta tehdejší uchazečka přispěla k rozvoji hebraistických a judaistických studií u nás a jak se zasloužila o rozvoj oboru hebraistika na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze po roce Doc. Šedinová vystudovala na naší fakultě obory hebraistika -judaistika a historie. Získala kvalifikaci, která ji takřka předurčovala k tomu, aby mohla nastoupit do tehdejšího Státního židovského muzea v Praze. Pracovala tam dvacet šest let ( ). Rozsah jejích aktivit v Židovském muzeu je úctyhodný. Mezi její úkoly patřila katalogizace hebrejských knih, dokumentace časopisů a zpracovávání rukopisných sbírek. Předmětem jejího badatelského zájmu byla především hebrejská literatura a historiografie v českých zemích od středověku až do nové doby. V roce 1974 předložila disertační práci o historiografovi Davidu Gansovi a jeho díle Ratolest Davidova. Monografie o hebrejské lyricko- epické poezii v českých zemích první poloviny 17. století byla tématem její kandidátské práce, kterou obhájila roku Doc. Šedinová se pravidelně podílela na přednáškách, které Židovské muzeum každoročně na jaře a na podzim pořádalo a které měly ve veřejnosti velký ohlas. Výsledky své odborné a vědecké práce publikovala doc. Šedinová v mnoha studiích a článcích, z nichž většina vyšla v mezinárodním časopisu Judaica Bohemiae. Stojí za připomenutí, že tento časopis, vydávaný i dnešním Židovským muzeem v Praze, dvacet let redigovala. Jméno Jiřiny Šedinové zná celá naše čtenářská obec díky jejím překladům z moderní hebrejské a izraelské prózy a poezie i jejím překladům středověkých hebrejských cestopisů. Doc. Šedinová sleduje literární dění v Izraeli a má mezi izraelskými spisovateli řadu osobních přátel, např. Amose Oze, který jí vděčí za překlad několika svých románů a za to, že ho uvedla do české překladové literatury. Dnes, při této příležitosti, chci zvláště ocenit pedagogické zásluhy doc. Šedinové. Po odchodu z Židovského muzea v roce 1995 nastoupila do Jazykové školy v Praze, kde vedla kurzy hebrejského jazyka. Své pedago- laudatio 7

6 gické, ale i organizační schopnosti však plně uplatnila na Filozofické fakultě, kde se v roce 1998 habilitovala a kde po dvě funkční období, tedy čtyři roky, byla ředitelkou Ústavu Blízkého východu a Afriky. Příchod doc. Šedinové a prof. Vladimíra Sadka na fakultu se staly zárukou nejen další existence oboru hebraistika, ale především jeho rozvoje. Chtěl bych připomenout, že studium hebraistiky jako oboru bylo na naší fakultě od roku 1969 přerušeno a že první ročník byl znovu otevřen až v roce Výuka doc. Šedinové zahrnuje kurzy moderní hebrejštiny, přednášky z dějin Židů od starověku až po současnost, včetně dějin Židů v českých zemích, z dějin hebrejské literatury od Starého zákona až po současnost, dále přednášky o židovské hmotné kultuře a semináře, kde se mimo jiné probírají problémy překladu hebrejské literatury, a také samozřejmě semináře pro diplomanty a doktorandy. Pouhý přehled přednášek, kurzů a seminářů však ještě zdaleka nedokresluje osobnost doc. Šedinové jako pedagoga. Má totiž nejen všechny potřebné znalosti a zkušenosti, ale také svůj vztah a přístup k posluchačům, dovede vzbudit jejich zájem a působí na ně vskutku inspirujícím vlivem. Důkazem toho je řada hodnotných překladů z hebrejské a izraelské literatury z pera jejích studentů a absolventů. Dá se říci, že doc. Šedinová zde založila překladatelskou školu, která se jistě bude rozvíjet i v dalších letech. Proto se doc. Šedinové dostává po zásluze takové úcty a lásky od jejích posluchačů. Výrazem toho je i tato kniha, která je jí věnována. 8 dvarim meatim

7 I. Z židovských kulturních dějin

8

9 Poznání Boha ve filosofii Avrahama Ibn ʿEzry Aleš Weiss Úvod I když český čtenář zatím neměl mnoho možností seznámit se s rozsáhlou básnickou tvorbou autorů tzv. zlatého věku španělských Židů, mnohé z těchto textů byly přeloženy právě Jiřinou Šedinovou. Jen některé z nich se však zatím dočkaly svého vydání. V těchto básních i v jejich překladech z pera Jiřiny Šedinové se odráží nejen vybraný smysl pro poezii, ale i bohatý myšlenkový svět intelektuální elity španělských Židů 11. a 12. století, který v básnické obraznosti i metafyzické spekulaci dokázal spojit lásku ke světu s láskou k Bohu, žasnout nad podivuhodným uspořádáním kosmu i hloubat nad tajemstvím lidské duše. Mezi několika jmény, jež zde ční vedle mnoha dalších, je i jméno Avrahama ben Meʾira Ibn ʿEzry ( ). Stejně jako Maimonides, představoval i Ibn ʿEzra pro moderní badatele od počátku významného spojence, který nabízel kritický, leč nábožensky intenzivní přístup k židovské tradici, a tím legitimoval kompatibilitu autentického židovského života s moderní společností. Není tedy divu, že mu byla akademická pozornost věnována velmi záhy. Na rozdíl od Maimonida se však raná snaha o systematizaci jeho náboženské filosofie vyčerpává jen několika málo významnějšími tituly. 1 K jeho filosofickému odkazu se badatelé začali systematičtěji navracet až od poslední čtvrtiny dvacátého století. 2 Interpretace jeho filosofie tak prochází v posledních letech velikými proměnami, které 1 Mezi nimi lze zmínit rabína Naḥmana Krochmala ( ), který se pokusil systematizovat Ibn ʿEzrovu filosofii ve svém spise More nevuchej ha zman, knihu Michaela Friedlandera, Essays on the writings of Abraham ibn Ezra, a zejména sérii článků Davida Rosina publikovaných pod titulem Die religionsphilosophie Abraham ibn Esra s v Monatsschrift für Geschichte und Wissenschaft des Judentums v letech 1893 až Zejména následující tituly: Greive, Studien zum jüdischen Neuplatonismus. Die Religionsphilosophie des Abraham Ibn Ezra; Twersky a Harris (eds.), Rabbi Abraham ibn Ezra: Studies in the Writings of a Twelfth Century Jewish Polymath; F. D. Esteban (ed.), Abraham Ibn Ezra y su tiempo, a zejména Cohen, Haguto ha filosofit šel R Avraham ibn ʿEzra. Další ucelené shrnutí Ibn ʿEzrovy filosofie nalezneme v komentářích k nejnovějšímu vydání Jesod mora, jejichž autory jsou Joseph Cohen a Uriel Simon. Poslední jmenovaný je autorem zatím nejobsáhlejší monografie věnované Ibn ʿEzrovi jako exegetovi nazvané Ozen milim tivḥan. Akademické- poznání boha ve filosofii avrahama ibn ʿezry 11

10 se dotkly učení jiných židovských filosofů o několik desítek let dříve. Dílem je to způsobeno skutečností, že Ibn ʿEzra nenapsal žádný systematický filosofický spis typu Maimonidova Průvodce tápajících a většina jeho filosofie je roztroušena napříč celým jeho dílem, tedy ve spisech gramatických, astrologických, matematických, v jeho poezii a zejména v jeho komentářích k Tanachu. Dílem pak tím, že v relevantních pasážích zůstává mnoho nevyřčeno a i čtenář, který se v této síti náznaků neztratí, je mnohdy ponechán na pochybách o pravém smyslu řečeného. Mezi Ibn ʿEzrovy spisy, které obsahují velké množství látky z oblasti náboženské filosofie, patří Jesod mora, Sefer ha Šem 3 a filosofická báseň Ḥaj ben Meḳiṣ. 4 Přesto však v tomto směru nejdůležitější texty najdeme v jeho komentářové literatuře. Klademe -li si otázku po lidských možnostech poznání Boha, musíme se zastavit u jeho dvou sloupů: subjektu a objektu poznání, jinými slovy kdo Boha poznává a kdo nebo co se jako Bůh dává lidskému poznání. Proto se zde zaměříme na tři témata Ibn ʿEzrovy náboženské filosofie, které korespondují s výše zmíněnou otázkou. Jsou jimi Bůh, člověk a svět, v němž a skrze nějž k lidskému poznání Boha podle Ibn ʿEzry dochází. Všechny tři komponenty tohoto trojčlenného vztahu pojí specifický druh příbuznosti a podobnosti. Na jedné straně tohoto vztahu je člověk jako Imago Dei bytost, do níž Bůh při stvoření vtiskl svou pečeť. Na druhé straně je člověk Mikrokosmem (ʿolam ḳaṭan), který se celým svým ustrojením, včetně vztahu těla a duše, podobá Makrokosmu. Poslední z této trojice, vztah mezi Bohem a kosmem, je pak vztahem Stvořitele a stvoření. Porozumění těmto třem vztahům v jejich vzájemné propojenosti je klíčem k pochopení fundamentálního rámce Ibn ʿEzrovy náboženské filosofie. 1. Mou tvář nespatří nikdo V naší otázce po lidských možnostech poznání Boha budeme vycházet v tomto směru asi z nejvýmluvnější pasáže, která se nachází v Ibn ʿEzrově Dlouhém komentáři 5 k Ex 32,21 a má svou paralelu v jiném IbnʿEzrově díle, Jesod mora. 6 Pasáž v Ex 33,18 23 popisuje jednu z nejexplicitnějších hierofanií v celém Pentateuchu, moment, kdy Mojžíš prosí Boha, aby mu ukázal svou mu bádání na poli Ibn ʿEzrových astronomických spisů se systematicky věnuje Šlomo Sela z Bar Illanovy univerzity, který je zároveň autorem několika kritických edic těchto děl. 3 Sefer ha Šem in Kitvej rabi Avraham ibn ʿEzra, sv Igeret Ḥaj ben Meḳiṣ v Levin (ed.), Jalḳuṭ Avraham Ibn ʿEzra, s Ibn ʿEzra napsal dva komentáře k Exodu, které se označují jako Dlouhý a Krátký. Podle posledních výzkumů je jisté, že Dlouhý komentář je mladší a byl sepsán v letech , kdy Ibn ʿEzra pobýval v severofrancouzském Rouenu. Viz Sela a Freudenthal, Abraham Ibn Ezra s Scholarly Writings: A Chronological Listing, s : Simon, Joseph Cohen, R. Abraham Ibn Ezra. Jesod mora ve sod Tora, s dvarim meatim

11 Slávu (kavod). Nikoli událost darování Tóry na Sinaji, kdy podle Ibn ʿEzry Mojžíšovo poznání Boha ještě nebylo dokonalé, 7 ale právě tento okamžik pro Mojžíše představuje vrchol jeho poznání Boha a v tomto směru hranici lidských možností. I řekl: Dovol mi spatřit tvou slávu (kevodecha)! Hospodin odpověděl: Všechna má dobrota (kol ṭuvi) přejde před tebou a vyslovím před tebou jméno Hospodin. Smiluji se však, nad kým se smiluji, a slituji se, nad kým se slituji. Dále pravil: Nemůžeš spatřit mou tvář (panaj), neboť člověk mě nesmí spatřit, má -li zůstat naživu. Hospodin pravil: Hle, u mne je místo; postav se na skálu. Až tudy půjde moje sláva, postavím tě do skalní rozsedliny a zakryji tě svou dlaní, dokud nepřejdu. Až dlaň odtáhnu, spatříš mě zezadu (aḥoraj), ale mou tvář nespatří nikdo. 8 V duchu své exegetické tendence vytvářet filosofické alegorie na Písmo rozvíjí Ibn ʿEzra na tomto místě jeden ze svých nejdelších filosofických komentářů k Pentateuchu. Jeho obsahem jsou možnosti lidského poznání Boha a filosofická spekulace, která si klade za cíl objasnit vztah mezi transcendentním Bohem, Bohem jako stvořitelem a stvořením. Jak výstižně poznamenávají Cohen a Simon, Ibn ʿEzra má sklon spojovat krátké výroky, aniž by objasnil vazby, které mezi nimi existují, 9 a následující pasáž, stejně jako její zmíněná paralela v Jesod mora, jsou toho názorným příkladem. 10 Tato metoda vede k časté enigmatičnosti Ibn ʿEzrových výpovědí o filosofických a teologických tématech a je zřejmé, že se jejich autor spoléhá na to, že čtenářovo vzdělání a důvtip mu pomohou pochopit, co se sám neodvažuje vyslovit přímo. Pro její délku zde není možné tuto pasáž reprodukovat celou, proto se omezím na části, které se našeho tématu týkají nejbezprostředněji. V úvodu svého komentáře k verši Ex 33,21 Ibn ʿEzra odmítá pojetí Slávy jako entity stvořené Bohem, tak jak jej formuloval Saʿadja Gaʾon ve své Knize doktrín a náboženských představ. 11 Podle Saʿadji stvořil Bůh Slávu (kavod) jako důkaz autenticity náboženské zkušenosti a odměnu pro proroky. Není tedy identická se samotným Bohem, z čehož plynou důsledky pro hloubku Mojžíšovy aspirace. Ibn ʿEzra ji naopak identifikuje se samotnou 7 Dlouhý komentář k Ex 33,21. [ ] Věz, že Hospodin s Mojžíšem mluvil tváří v tvář pouze až v třetí [sérii] čtyřiceti dnů a dále. A když před ním Hospodin přecházel, zářila kůže na jeho tváři. Neboť na počátku se jeho proroctví dělo prostřednictvím anděla, který se mu ukázal v keři [ ]. Prostřednictvím anděla se podle Ibn ʿEzry tedy odehrávalo i darování Tóry. Viz Cohen, Haguto ha filosofit šel r. Avraham ibn ʿEzra, s Ex 33, Pokud si kontext nevyžaduje změnu, jsou biblické pasáže citovány podle ČEP. 9 Jesod mora, s Viz níže. 11 Saʿadja Gaʾon, Amânât wal i tiqâdât 2:12 (podle hebrejského překladu rabína Josefa Kafiha). poznání boha ve filosofii avrahama ibn ʿezry 13

12 Boží podstatou. Zatímco podle Saʿadji Mojžíš neusiloval o vhled do Boží podstaty, podle Ibn ʿEzry ano: 12 Jméno, které píšeme, ale nevyslovujeme, 13 je jméno označující podstatu (šem ha-ʿeṣem). 14 A podstata je Sláva. Matematickým obrazem této božské podstaty je číslo jedna, které není číslem (tedy počtem mispar) v pravém slova smyslu, ale spíše příčinou a nutnou podmínkou jakéhokoli číselného počtu. A toto ctěné jméno je Jeden, který stojí sám o sobě a nepotřebuje [ke své existenci] nic, co jej předchází. Pokud se budeš dívat z perspektivy počtu, je počátkem každého a každý počet sestává z jednotek. Jeden je Vše Jeden nemá žádnou podobu a je obecninou všech podob, 16 protože z něj vzešly. U nejvznešenějších těles, jimiž jsou planety a hvězdy, neexistuje žádné vpředu a vzadu. Stejně tak ani u nejvznešenější lidské duše, služebníků nevyššího a nejvyššího z nevyšších. Toto je vzdálenost mezi dvěma body: bod stojící nejblíže Činiteli je Pán Tváře a Pán Síly. Další bod je konec síly. Člověk se pohybuje kupředu, nejvyšší těleso doprava a rostliny vzhůru. Mojžíš byl schopen poznat a nazřít svým intelektem, jak jsou všichni tvorové sjednoceni se Stvořitelem, který se nazývá aḥorajim (záda). Ale žádný tvor nemůže poznat cestu Slávy. To je [význam verše] člověk mě nesmí spatřit, má li zůstat naživu; kvůli tomu že lidská duše se nachází v těle. Ale po smrti člověka jasného intelektu vystoupí jeho duše na vysoký stupeň, na který nevystoupí za jeho života. A Mojžíš se stal obecným (klali). Proto Bůh řekl Já tě znám jménem (Ex 33,12), protože jen On zná konkrétní a částečné obecným způsobem (be derech klal). A tím nejvznešenějším na zemi je člověk; pro- וזה השם הנכבד הוא האחד שהוא בעצנ מו עומד. ואין לו צורך לאחר לפניו. ואם תסתכל מפאת החשבון שהוא ראש הכל. וכל חשבון מהאחדים הוא האחד שהוא הכל והנה הא' אין לו תמונה והוא כדרך כלל לכל התמונות כי מאתו יצאו. והנה הגויות העליונות שהם המאורות והכוכבים אין להם פנים ואחור. אף כי לנשמת האדם העליונה ואף כי למשרנ תי עליון אף כי לעליון העליונים והנה האורך בין שתי הנקודות והנקודה הקנ רובה אל הפועל שר הפנים ושר הכח. והנקודה האחרת סוף הכח ותנועת האדם לפנים. והגוף העליון אל הימין. והצמח אל העליון. והנה משה יכול לדעת ולנ ראות בעין לבו איך הבריאות דבקות ביוצר בראשית הנקרא אחורים ומדרך הכבוד אין כח בנברא לדעת זה. וזהו כי לא יראני האדם וחי. בעבור היות נשמת האדם עם הגוף. והנה אחרי מות המשכיל תגיע נשמתו למעלה גדולה שלא יגיע בו בחיי האדם. והנה משה שב כללי. על כן אמר השם ידעתיך בשם כי הוא לבדו יודע הפרטים וחלקיהם בדרך כלל. ובנ עבור כי הנכבד באדמה הוא האדם. על 12 Shodně s Ibn ʿEzrou interpretuje později tuto pasáž i Maimonides. Viz Mišne Tora 1:10 a DḤ I:54, I: Tetragramaton, česky překládaný jako Hospodin. 14 Vedle něj existuje ještě Boží jméno, které označuje božskou kvalitu nějaké entity (šem ha toʾar), nebo přesněji její ontologickou závislost na božské podstatě. Takto například vykládá Ibn ʿEzra jméno elohim tedy andělé jako nositelé božské kvality. Viz jeho komentář ke Gn 1,1. 15 Srov. Sefer ha eḥad in Kitvej rabi Avraham Ibn Ezra, vol. 1, s Všechny podoby jsou v něm obsaženy na způsob obecnin. 14 dvarim meatim

13 Resumé / Summary Dvarim meatim is the Hebrew for A few words. The book is a tribute to Jiřina Šedinová, a Jewish Studies scholar and associate professor of Hebrew Studies, on the occasion of her seventieth birthday. Jiřina Šedinová studied Hebrew and History at Charles University s Faculty of Arts in the 1960s (from which she graduated with a dissertation on David Gans, a Renaissance Jewish historian and astronomer from Prague). By then, she was already working for the Jewish Museum in Prague (then the State Jewish Museum). As a cataloguer, researcher and editor of the journal Judaica Bohemiae, she gave the Museum more than twenty-five years of her professional life. In 1995, Šedinová began teaching in the Hebrew Studies Programme at the Faculty of Arts, and in 1998 she was named associate professor and appointed head of the programme. Her courses explored a remarkably diverse range of themes, spanning Jewish history from the Biblical era to the early modern period, and included seminars on Jewish material culture, medieval poetics and historiography, or translating Modern Hebrew prose and poetry. Especially in the 1990s, she dedicated much pioneering effort into translating from Modern Hebrew literature into Czech. Her translation of Amos Ozʼs Kufsah Shehorah (Black Box), published in 1993, should be mentioned in particular, as it introduced this important Israeli author to the Czech literary milieu. The complete bibliography of Jiřina Šedinová, present in this volume, lists a number of scholarly studies, educational and popular texts, as well as translations from old and contemporary Jewish literatures. However, this volume is above all a document of her significant role as an important teacher who was respected and loved by her students. The collected volume consists of a Laudation by Professor Jaroslav Oliverius, followed by seventeen studies structured into three sections that roughly correspond to Šedinová s three major fields of interest: Jewish cultural history, Jewish culture in dialogue and Literature and ideology. Appended is a section containing personal memories by Jiřina Šedinováʼs friends and collaborators. In the first section, the authors expound upon such topics as the question of cognizance of God as explored in Abraham ibn ʿEzra s philosophy (Aleš Weiss); an intellectual profile of Avigdor Ḳara (Milan Žonca); medie- 312 dvarim meatim

14 val Hebrew prison inscriptions from the town of Vysoké Mýto (Daniel Polakovič); the Prague edition of Gans s Tsemah David (Pavel Sládek); Haskamot in the early printed books in Prague (before 1669) (Olga Sixtová); three lesser-known Hebrew books from Brno (Andrea Jelínková); Jews within the legal system of the early modern Habsburg and Ottoman empires (Markéta Pnina Younger); a comparison of Taḳanot medinat Mehren and Taḳanot Ḳandiʾa (Martin Borýsek); police regulations concerning Moravian Jewry on the term language appropriation (Lenka Uličná); Abraham Trebitsch of Mikulov and his family (Iveta Cermanová); Abraham Geiger and medieval Jewish anti-islamic polemic (Daniel Boušek). The second section contains studies on Prague s Zionist movement at the turn of the 19 th and 20 th centuries (Marie Zahradníková), a history of the Jews of Georgia (Hana Keymanesh), and a history of the Wehle family (Terezie Dubinová). The last section treats a variety of mostly literary topics such as the image of Jews, Zionism and the Holocaust in Normalization- -era television series (Jan Fingerland); the postmodern prose of Joel Hoffmann (Tereza Černá-Maizels); Zionism in the Iraqi trilogy of Eli Amir (Julie Ginzberg-Ravinger); and Meir Shalev and his secular midrash (Šárka Doležalová). The people who have contributed to preparing this volume represent but a small part of the many students whose education and subsequent careers were influenced and often defined by Jiřina Šedinováʼs activities as a scholar, teacher, and translator. She remains an important part of the faculty and we wish her much health and energy in the years to come. resumé / summary 313

15 Daniel Boušek, Magdalena Křížová a Pavel Sládek (eds.) Dvarim meatim. Studie pro Jiřinu Šedinovou Vydala Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, nám. Jana Palacha 2, Praha 1, jako 42. svazek řady Varia Redakce Šárka Doležalová Typografická osnova František Štorm Sazba z písma Skolar PE Dušan Neumahr Vyrobila Togga, spol. s r. o., Praha Vydání první, Praha 2016