Rhynchostreon suborbiculatum (Lamarck) A JEHO VÝSKYT V KOLÍNSKÉ OBLASTI ČESKÉ KŘÍDOVÉ TABULE

Transkript

1 Bohemia centralis 24: 5-16, 1995 Rhynchostreon suborbiculatum (Lamarck) A JEHO VÝSKYT V KOLÍNSKÉ OBLASTI ČESKÉ KŘÍDOVÉ TABULE Occurrence of Rhynchostreon suborbiculatum in Kolín area Petr Drahota V této práci se zabývám problematikou stratigrafie sedimentů kolínské oblasti České křídové pánve, ve kterých se vyskytuje svrchnokřídová ústřice Rhynchostreon suborbiculatum (Lamarck) a dále jejím popisem. Křídové horniny a jejich paleontologický obsah z kolínské a kutnohorské oblasti zkoumala řada badatelů, především L. Urbánek, Q. Záruba ve třicátých letech, N. Krutský (1960), V. Klein (1962), J. Soukup (1962, 1963, 1966, 1971), V. Ziegler (1966, 1982, 1989), V. Závorka (1969). Dále se zdejšími křídovými sedimenty zabývali S. Čech, J. Kříž, J. Valečka (1980). Důležitá zjištění jsou V. Závorky (1929, 1930), J. Soukupa (1949, 1963, 1971) a V. Zieglera (1989). Chci poděkovat všem, kteří mi pomohli při psaní práce, a to především RNDr. V. Zieglerovi, CSc. za poskytnutý materiál, za jeho rady a za jeho konzultaci mé práce, dále JUDr. Janu Urbanovi, CSc. a ing. Chánové. Rozsah oblasti Studiem sedimentů jsem se zabýval v okolí Kutné Hory, na lokalitách v Nebo-videch, Červených Pečkách, Mezholezích, Roztěži, Malešově, Drobovicích u Čáslavi, ve Vyšatově lomu v Kutné Hoře. Na těchto lokalitách jsem prověřil na základě dosavadního zachování v terénu roku lokalit a jednu, dnes již v podstatě neexistující, z dostupných materiálů uložených v kutnohorském muzeu. Mapka lokalit 5

2 1.Červené Pečky, 2. Nebovidy, 3. Mezholezy, 4. Mezholezy, S.Roztěž, 6 Roztěž 7. Roztěž, 8.Roztěž, 9. Roztěž, 10. Malešov (Písečný vrch), 11. Drobovice 12. Kutná Hora 6

3 7

4 8

5 9

6 ČERVENÉ PEČKY lokalita č. l (severně od obce, poblíž silnice Červené Pečky-Kolín, pod místním nádražím) Na severním okraji obce se nachází lom, dnes chráněný jako přírodní památka. V lomu se vyskytuje bílý až kaolinitický pískovec s četnými limonitickými konkrecemi (mocnost 2,3-3,1 m) s lavicemi schránek Rhynchostreon suborbiculatum (LAMARCK). Ve svrchní části profilu pískovce jsem zjistil ojedinělý výskyt Scyphie. Ve vrstvách spolu s Rhynchostreon suborbiculatum (LAMARCK) se vyskytují schránky pachyodontů, a to především Radiolites sanctaebarbarae POČTA, Diceras sp. Na schránkách Rhynchostreon suborbiculatum jsou četné narostlé schránky Exogyra reticulata REUSS a Exogyra sigmoidea REUSS. V pískovci se dále vyskytují úlomky schránek serpulidních červů, články lilijic a syringopor. Mnoho exemplářů Rhynchostreon suborbiculatum bylo napadeno houbou Cliona exogyrarum FRIČ, která vytváří okrouhlé otvory na skořápce. NEBOVIDY lokalita č.2 (Ssv. od obce - nad místním fotbalovým hřištěm) Na rulu nasedá jemnozrnný kaolinitický pískovec se slepencovými vložkami a limonitickým tmelem (0,4-0,9 m), který obsahuje úlomky schránek ústřic. Nad touto vrstvou je uložen hrubozrnný biodetritický vápenec (2,5 m) s úlomky serpulidních červů Serpula conjuncta GEINITZ a ústřicemi. Ve vrstevním sledu je vápenec vystřídán jemnozrnným kaolinitickým pískovcem, místy limonitickým (0,5 m), který směrem k nadloží obsahuje více hrubozrnných složek. Ve spodní části pískovce jsem zjistil výskyt ústřice Rhynchostreon suborbiculatum (LAMARCK), stromatopory a Lima conalifera. Také se zde podle V. Zieglera (1989) vyskytuje Chlamys acuminata (GEINITZ). Vrstevní sled je zakončen vápnitými pískovci (0,4 m) s Cyclothyris zahalkai NEKVASILOVÁ, Exogyra sigmoidea REUSS, Exogyra reticulata REUSS, "Cidaris" vesiculosa GOLDFUSS a další faunou. MEZHOLEZY lokalita č.3 (1 km vých. od obce) Opuštěný lom (100x75x7 m). Je zde usazen organogenní vápenec až vápnitý pískovec s převládající složkou CaC03 a vedlejší písčitou příměsí. Organogenní vápence jsou lavicovité, šedobílé a středně zrnité (zrnitost kolísá kolem 2 mm). Jsou velmi hojné na zkameněliny. Vyskytuje se zde velké množství malých neurčitelných úlomků ústřic - Radiolites sanctaebarbarae POČTA, Rhynchostreon suborbiculatum (LAMARCK). Hojně se zde také vyskytují ostny ježovek, brachiopod Cyclothyris zahalkai NEKVASILOVÁ, Cyclothyris sp. a žraločí zuby. 10

7 MEZHOLEZY lokalita č.4 (1,5 km jv od obce, poblíž silnice Mezholezy - Bylany) Opuštěný stěnový lom (200x25x8-10 m). Složení je podobné jako u předešlého lomu v Mezholezích. Vyskytuje se zde hrubozrnný vápnitý pískovec až vápenec s převládající složkou CaC03 hojně obsahující pachyodonty. Jsou to především Radiolites sanctaebarbarae POČTA. V písčitých polohách se tu vyskytují velmi malé schránky ústřice Rhynchostreon suborbiculatum (LAMARCK). Vápenec dále obsahuje ostny ježovek a brachiopoda Cyclothyris zahalkai NEKVASILOVÁ, Cyclothyris sp. Byl zde těžen různě kvalitní organogenní vápenec používaný na výrobu vápna, stavebního kamene a silničního štěrku. ROZTĚŽ lokalita č.5 (sv od obce, poblíž silnice Nová Lhota - Bylany) Dvě opuštěné a zarostlé pískovny (obě 50 m délky x 4,5 výšky) a mezi nimi novější pískovna (20x20x4 m). Směrem od Mezholez vápnité pískovce přecházejí v glaukonitické kaolinitické pískovce, často s limonitickou příměsí. Tyto pískovce jsou velmi drobivé. Hojně se tu vyskytují velké formy Rhynchostreon suborbiculatum (LAMARCK). Většina zde nalezených ústřic byla napadena houbou Cliona exogyrarum FRIČ. Z pachyodontů se zde ve velkém množství vyskytují rudisti. V největší míře je to Radiolotes sanctaebarbarae POČTA. Byla zde také nalezena ojedinělá schránka druhu Diceras sp. Vyskytují se rovněž žraločí zuby druhu Oxyrhina mantelli. ROZTĚŽ lokalita č.6 (1,8 km sv. od obce) Opuštěná a zarostlá pískovna (50 m délky x 15 m x 4,5 m výšky). Vyskytuje se zde světle žlutavě šedý, jemnozrnný pískovec, obsahující četné limonitické konkrece. Tento pískovec byl v minulosti používán na stavební účely a jako povážkový písek. Nejhojnější zkamenělinou je ústřice Rhynchostreon suborbiculatum (LAMARCK), která zde dosahuje velikosti až 18 cm. Dále je hojný Radiolites sanctaebarbarae POČTA. Ačkoliv byla tato pískovna prohlášena za významný krajinný prvek, bude asi brzo zasypána nepovolenou skládkou obyvatel. ROZTĚŽ lokalita č.7 (1,8 km sv. od obce) V tomto lomu (50x4 m) se těžil stejný pískovec jako v ostatních vedlejších lomech. Vyskytují se zde četné limonitické konkrece. Pískovec obsahuje četné schránky Rhynchostreon suborbiculatum (LAMARCK) a pachyodonty, kde převládá Radiolites sanctaebarbarae POČTA. 11

8 ROZTĚŽ lokalita č.8 (1,7 km sv. od obce) Zarostlá a opuštěná pískovna o rozměrech 70x45x5 m. Vyskytuje se tu opět stejný pískovec jako u lokalit 4-7. Jsou zde velmi hojné schránky Rhynchostreon suborbiculatum (LAMARCK) a pachyodontů - Radiolites sanctaebarbarae POČTA. Nalezl jsem zde také tři exempláře belemmita Actinocamax (Praeactino-camax) plenus (BLAINVILLE). ROZTĚŽ lokalita č.9 (1,7 km sv. od obce) Opuštěná stěnová pískovna - délka 220 m a výška 3 m. Vyskytuje se zde opět světležlutý, glaukonitický, rozpadavý pískovec. Ze zkamenělin je to opět velmi hojná ústřice Rhynchostreon suborbiculatum (LAMARCK), ale v menších formách (převážně do 6 cm) a v menší míře než na lokalitách č. 5,6,7,8. Vyskytuje se zde velké množství rudistů - především Radiolites sanctaebarbarae POČTA a další pachyodonti. MALEŠOV - PÍSEČNÝ VRCH lokalita č.10 (0,7 sm ssv. od obce) Opuštěná a částečně zasutá pískovna, dnes proměněná v sad (100 m délky x 15 m výšky) a asi o 150 m dále je menší zarostlá pískovna (60 m délky x 5 m výšky). Ve svrchní části (0,20-2 m) se vyskytuje vápnitý pískovec na bázi lavice s větší koncentrací CaC03. Organický podíl zde tvoří úlomky mlžů, mechovky, serpulidi Serpula conjucta GEINITZ a ojedinělé zvápenatělé stélky Corallinacei. Z písčitého podílu byl zjištěn převážně křemen, někdy s uzavřeným akcesorickým apatitem. Hojný je muskovit a biotit. Ve vrstvě 5,00-7,00 m se ve svrchní části vyskytuje zelenavý glaukonitický pískovec, v 7,00-9,00 m se vyskytují četné úlomky schránek ústřice Rhynchostreon suborbiculatum (LAMARCK). V nejspodnější části profilu se vyskytuje sladkovodní vápenec, který nasedá na rulu. DROBOVICE lokalita č. 11 (1 km sz. od obce) Stěnová pískovna (20x15x5 m), dnes již z velké části zasypaná. Byl zde získáván žlutozelený až světle žlutošedý písek z glaukonitického kvádrového pískovce. Maximální velikost zrn je 2 mm, ale obsahuje valouny křemene a ruly až 5 cm velké. Ve spodních částech profilu, který je dnes zasypán, se vyskytovaly schránky mlže Rhynchostreon suborbiculatum (LAMARCK). 12

9 KUTNÁ HORA - VYŠATŮV LOM lokalita č. 12 (při silnici Kutná Hora - Zbraslavice) Stěnový lom (150 m délky a 20 m výšky), částečně zavezený. Byl zde zjištěn bílošedý, středozrnný až hrubozrnný vápnitý pískovec až vápenec se schránkami pachyodontních mlžů, především s Radiolites sanctaebarbarae POČTA, Diceras sp. Vápenec dále hojně obsahuje ostny ježovek "Cidaris" vesiculosa GOLD-FUSS, Tylocidaris sorignetti (DESOR), žraločí zuby druhu Oxyrhina mantelli a úlomky schránek ústřic Rhynchostreon suborbiculatum (LAMARCK), Exogyra sigmoidea REUSS. Vyskytuje se tu také brachiopod Cyclothyris zahalkai NE- KVASILOVÁ. V nadloží byla odkryta scyphiová opuka (0,1-1,7 m) s četnými zbytky spongií. Vápenec o stejném složení byl odkryt pod nově vznikajícím gymnáziem v Kutné Hoře. Obsahuje tytéž zkameněliny jako ve Vyšatově lomu. STRATIGRAFIE LOKALIT Mořská záplava v křídě na Kutnohorsku nebyl akt jednodobý. Moře, které se šířilo od severovýchodu na Vysočinu, zasáhlo do okolí Kutné Hory dvěma směry - východně od Kaňkovských vrchů, které zčásti zaplavilo a z nichž vystupovaly jen rulové ostrovy a útesy s příbřežní faunou a pak sníženinu mezi Kuklíkem a Miskovickým vrchem jižně od Červených Peček. Stáří sedimentů je cenoman až spodní turon. Cenoman Rozsahem převažují horniny mořského cenomanu, jen z malé části horniny sladkovodního původu, které jsou vzácné a nesouvisle v proláklinách, dnes již zarovnaných, např. u Malešova (URBÁNEK 1931). Mořský cenoman vytváří vedle vápnitých, ale někdy i nevápnitých kvádrových pískovců, hlavně organodentrické písčité vápence, slepence a vzácně i slínité vápence. Prvními, prokazatelně mořskými sedimenty cenomanu jsou jemnozrnné kaolinitické pískovce, místy s limonitickou příměsí - Písečný vrch u Malešova, Roztěž. Význačné jsou zde větší formy ústřice Rhynchostreon suborbiculatum (LAMARCK) a další úlomky schránek ústřic. Facie jemnozrnných kaolinitických až vápnitých pískovců s čočkami biodetritických vápenců můžeme zařadit jako vyšší člen cenomanského stratigrafického profilu. Je pro ni typické zastoupení mlže Rhynchostreon suborbiculatum (LAMARCK) - např. Mezholezy. Transgrese cenomanu v okolí Mezholez zarovnala předkřídový reliéf. Směrem k centru kutnohorské zátoky se vápence stávají písčitější, až na východě a jihovýchodě v okolí 13

10 Malešova přecházejí do vápnitých pískovců, které jsou zpravidla výše nad písčitými vápenci. Spodní turon Nejstaršími sedimenty spodního turonu jsou biodetritické vápence, které se vyskytují jako valounový materiál v cenomanské facii. Pokračujícím členem stratigrafického sledu spodního turonu jsou vápnité pískovce až písčité vápence s vložkami středně zrnitých biodetritických vápenců. Typickým znakem této facie je velké množství nejrůznější fauny. Typickými druhy jsou ústřice, brachiopod Cyclothyris zahalkai NEKVASILOVÁ, ostny ježovek "Cidaris" vesiculosa, Tylocidaris sorignetti (DESOR), žraločí zuby -především Oxyrhina mantelli, mechovky, serpulidní červi a další fauna. Spodním členem horních poloh spodního turonu jsou vápnité pískovce typické výskytem rybích zbytků - rybích koprolitů, zubů a ústřice Rhynchostreon suborbiculatum (LAMARCK). Nejvyšší člen souvrství spodního turonu příbřežní facie je scyphiová opuka (podle Friče 1870) - silně písčité slínovce s četnými mořskými houbami (Vyšatův lom v Kutné Hoře). Vedle spongií se tu hojně vyskytují ústřice i ramenonožci Cyclothyris zahalkai NEKVASILOVÁ. MOLLUSCA BIVALVIA (LAMELLIBRANCHIATA, PELECYPODA) RHYNCHOSTREON BAYLE, 1878 RHYNCHOSTREON SUBORBICULATUM (LAMARCK 1801) (pl. 138, Syst.Anim.Vert.p.398) Gryphaea suborbiculata LAMARCK, 1801: Syst.Anim.Vert.P1.138,p.398 Exogyra columba LAMARCK, 1819 v.6, pt.l.,p.98 Rhynchostreon BAYLE, 1878 Rhynchostreon chaperi DOUVILLÉ, 1879 Rhynchostreon HILL, VAUGHAN, 1898 p.25,29 (nomen nudum) Zařazení: Ústřici Rhynchostreon suborbiculatum jako první popsal Lamarck roku 1801 v dodatcích na straně 398 ve své práci Syst.Anim.Vert. jako druh rodu Gryphaea. Bayle (1878) tento druh stanovil jako typický pro rod Rhynchostreon, který popsal. Výskyt: 14

11 Severní Amerika (Nové Mexiko, Texas, Colorado, Minnesota, Virginie) Evropa (Anglie, Francie, Německo, Česká republika, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Rusko, Španělsko, Portugalsko, Sardinie, Švýcarsko, Rakousko) Asie (Indie, Sýrie) Afrika (Tunis, Alžír) Stratigrafické rozpětí: Svrchní křída - cenoman, turon Popis: Schránka bývá středně veliká (kolem 13 cm výšky), vyskytují se však jedinci svými rozměry značně odchylní. Levá miska je hladká, více vypuklá (v předozadním řezu). Vrchol levé misky je nízký, výše položený než zámek schránky, Výška levé misky překračuje její délku (obecně je výška 108 % délky, ale může dosáhnout až 143 % velikosti). Vrchol je velmi stočený (až dvakrát); je mírně opistogyrní a gryfeoidně stočený. Povrch levé misky je velmi hladký s jemnými růstovými vrásami a s hustě zmáčknutým, hladkým porostem šupinek. Oblý kýl levé misky se vyskytuje jen v raném vývojovém stadiu mlže, kdy je asi 1 cm vysoký. Kýl je také více nápadný pro jedince, kteří mají drobná radiální žebra. Ta se vyskytují také jen v raném vývojovém stadiu. U jedinců se v dospělosti na levé misce objevuje široká, mělká, snadno přehlédnutelná brázda. Spojovací oblast mezi levou a pravou miskou buď chybí, nebo je velmi malá, max mm dlouhá. Pravá miska je suborbikulární, delší než vyšší. Je dorsoventrálně vydutá. Adductor kulatý na obou miskách. Jamky ani zoubky (chomata) nejsou vyvinuty. Stopy po přirůstání jedince jsou většinou nezřetelné, schránky jsou v dospělosti volné. Podobné druhy: Rhynchostreon suborbiculatum (LAMARCK) je dosti podobný tvarem i velikostí jinému druhu Amphidonte obliquata (PULTENEY, 1813). Levá miska tohoto druhu je vyšší, ale méně klenutá, s vrcholem zřetelně opistogyrním. Spojová linie je tvořena drobnými jamkami (chomaty). Vnější povrch je lupenitý. Pravá miska je vyšší, vrchol je zavinutý. Jsou viditelné stopy po přirůstání. Některé schránky byly v dospělosti volné. Tato ústřice žila také v době cenomanu a spodního turonu. Poznámky: I v dnešní době se často používá nesprávný název Exogyra columba, který byl pod uvedeným jménem popsán Lamarckem (hist. Nat. Anim. Sans Vertébres, VI.,(1), p. 198) ve spojení s rodem Gryphaea. V této práci Lamarck odkazuje na dvě starší vyobrazení (Knorr: Petrif., part 2, D III, pl.62, fig 1,2 a Encyclop., pl 198, fig 3,4). Ve své dřívější práci z r (Syst.Anim.Vert.) uvádí Lamarck v dodatcích na straně 398 nový druh Gryphaea suborbiculata. 15

12 Bližší popis a charakteristika není uvedena, ale je uveden odkaz na vyobrazení starší. Vzhledem k tomu, že tento odkaz je totožný s odkazem u pozdějšího druhu Gryphaea columba z roku 1819, je zřejmé, že toto mladší jméno je synonymem jména staršího. Někteří pozdější autoři (WOODS, 1913) si již uvědomovali nomenklatorickou neplatnost názoru "columba", ale jeho užívání zdůvodňovali všeobecnou vžilostí a známostí. První, kdo toto původní Lamarckovo pojmenování začal užívat v literatuře, byl v roce 1871 F. Stoliczka. Ten popsal druh Exogyra suborbiculata (LAMARCK) z cenomanu až spodního turonu jižní Indie. Výskyt: Rhynchostreon suborbiculatum (LAMARCK, 1801) je jednou z našich nejtypičtějších a nejhojnějších ústřic ve svrchnokřídových usazeninách. Nachází se v kaolinitických pískovcích, vápnitých pískovcích. Vyskytuje se v cenomanských a turonských sedimentech na Kolínsku a Kutnohorsku (Nebovidy, Červené Pečky, Roztěž, Mezholezy, Malešov). Je znám i z dalších oblastí České křídové pánve. Literatura DVOŘÁK J., RŮŽIČKA B. (1966): Geologická minulost Země ŠPINAR Z. (1986): Základy paleontologie bezobratlých ZÁRUBA B. (1972): Časopis Národního muzea - odd. přírodovědné 141.1/2 ZIEGLER V. (1989): Stratigrafie a vrstevní sled křídových sedimentů v kolínské oblasti České křídové pánve - Časopis Národního muzea, řada přírodovědná Vol.160 (1-4), pp , Praha Kolínsko a Kouřimsko (1933): Obraz poměrů života obyvatelstva i pamětí přírodních Sborník oblastního muzea v Kutné Hoře: řada B, č.8-9 Sborník oblastního muzea v Kutné Hoře: řada B, č Summary In this work are described cretaceous localities in the vicinity of the town Kolín. Lithological composition as well as stratigraphical position is given. Attention in concentrated on the species Rhynchostreon suborbiculatum. 16