RODILÍ MLUVČÍ DO ŠKOL

Transkript

1 Cizí jazyky pro život RODILÍ MLUVČÍ DO ŠKOL Rozvoj cizojazyčných a interkulturních kompetencí žáků a učitelů základních škol zaváděním rodilých mluvčích a metody CLIL

2

3 Cizí jazyky pro život Rozvoj cizojazyčných a interkulturních kompetencí žáků a učitelů základních škol zaváděním rodilých mluvčích a metody CLIL Financováno z Evropského sociálního fondu (Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost) a státního rozpočtu České republiky Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/ Doba trvání: Schválené náklady projektu: cca 56 milionů Kč V projektu byly realizovány tyto dílčí aktivity: Rodilí mluvčí do škol Ve více než 200 základních školách v celé ČR bylo zapojeno v rámci projektu 141 rodilých mluvčí pro anglický, německý a francouzský jazyk, kteří svými aktivitami podpořili v hodinách cizích jazyků, v ostatních předmětech i mimo výuku přes 31 tisíc žáků. Pilotně jsme zavedli a ověřili centralizovaný systém kaskádovité podpory rodilých mluvčí a škol (metodické, odborné, vzdělávací i organizační), který by mohl v budoucnu sloužit jako metodický a koncepční návod pro systémovou práci s rodilými mluvčími v českých školách. Podpora internacionalizace škol Cyklus seminářů (Grantové příležitosti - Finanční zdroje a možní partneři, Příprava a realizace projektů, Vedení projektů) a konzultace k tvorbě projektových žádostí, k fungování školního projektového systému a k mezinárodním aktivitám škol. Vzdělávání absolvovalo 80 učitelů a učitelek základních škol z celé ČR. Nebojte se CLIL (Content and Language Integrated Learning Integrovaná výuka odborného předmětu a cizího jazyka) Propagace metody CLIL, odbourávání nedůvěry a podpora škol i učitelů při jejím širokém zavádění (návody, jak na to pro začínající i pokročilé, pro učitele CJ i nejazykáře, jak orientovat školu na CLIL). Metodické vedení a vzdělávání rodilých mluvčí k využívání a zavádění CLIL ve školách, kde působí, a odborná a vzdělávací podpora učitelů při popularizaci a využívání této metody. Realizací 80 seminářů, ukázkových hodin nebo akcí na klíč pro školy a 200 konzultací bylo v rámci projektu podpořeno 250 učitelů základních škol v celé ČR a v následné výuce žáků v hodinách vedených metodou CLIL. C I Z Í J A Z Y K Y P R O I V O T Ž Brána jazyků jazykové vzdělávání Prezenční jazykové kurzy se zaměřením na aplikaci metody CLIL pro učitele nejazykových předmětů v 13 krajích ČR (38 kurzů angličtiny a 1 kurz francouzštiny), které absolvovalo 480 pedagogických pracovníků. Individualizovaný řízený blended learning zaměřený na rozvoj ústních komunikačních dovedností a zavádění metody CLIL (na základě výsledku veřejné zakázky pilotně zaveden a ověřován výukový systém DynEd). Do pilotního zavedení a ověření bylo zapojeno žáků (89 tříd) a 72 učitelů z 24 základních škol.

4 S cizími jazyky do Evropy i celého světa Na Zemi žije dnes více než 7 miliard lidí. V globalizovaném světě vznikají denně příležitostí k setkávání, vyměňování informací a sdílení společných zájmů. V Evropě téměř zmizely hranice a cestování nebylo nikdy jednodušší. Nabídky vzdělávání a pracovních příležitostí překračují území jednotlivých států. Plné využití všech možností je však nepředstavitelné bez ovládání cizích jazyků. Bylo by jistě nošením dříví do lesa zdůrazňovat to, co už dávno vyjádřili naši předkové rčením Kolik jazyků znáš, tolikrát jsi člověkem. V této zdánlivě prosté myšlence je zahrnuto v podstatě vše, čím jsou motivovány a zdůvodňovány dnešní evropské trendy v oblasti jazykového vzdělávání. Evropský strom jazyků je košatý a odráží kulturní mnohotvárnost kontinentu, který svou rozlohou vytváří předpoklad pro čilé mobility, a tím i společenskou i ekonomickou provázanost jeho obyvatel. Jazyk, kterým mluvíme a dokážeme se dorozumět, nám pomáhá určovat naši identitu. V Evropské unii dnes žije víc než 500 milionů obyvatel. Její jazyková rozmanitost zahrnuje nejen 23 úředních jazyků, ale také více než 60 jazyků regionálních a národnostních menšin, jejichž cílená ochrana je zakotvena v Evropské chartě základních práv již od roku Těmito jazyky hovoří v EU 50 milionů lidí. Jedním ze zásadních principů tedy je uznání práva každého člověka na jeho vlastní jazykovou a kulturní identitu a svoboda mluvit a psát vlastním jazykem. Integrační snahy a především ekonomická spolupráce se však neobejdou bez možnosti vzájemného dorozumění. Proto Evropská unie usiluje o to, aby se její občané učili dalším cizím jazykům, neboť znalost jiného jazyka než mateřštiny, či dokonce několika dalších jazyků rozšiřuje nejen jejich kulturní a společenské obzory, ale především možnosti profesního a společenského uplatnění. Mobilita na trhu práce pomáhá vytvářet nová pracovní místa a podněcuje ekonomický růst. Znalost dalších jazyků podporuje rovněž mezikulturní kontakty, vzájemné pochopení a přímou komunikaci mezi jednotlivými příslušníky různých národů a států. Nejrozšířenějším jazykem na území států Evropské unie je němčina. Němčina je dnes podle reálných odhadů mateřským nebo obecně a běžně užívaným jazykem komunikace pro zhruba 100 milionů lidí, tj. cca 19 % obyvatel Evropské unie. Angličtina, italština a francouzština jsou každá mateřským jazykem přibližně 60 až 65 milionů občanů EU, tj. cca procent z celkového počtu. Podle odhadů však 38 procent obyvatel EU používá angličtinu jako svůj první cizí jazyk, čímž se stává angličtina nejpoužívanějším jazykem Evropské unie. Asi 14 % obyvatel EU uvádí jako svůj první cizí jazyk francouzštinu nebo němčinu. Příchod dvanácti nových členských států od roku 2004 potvrdil dominující postavení angličtiny jako společného jazyka Evropské unie. Posílila se však i pozice němčiny oproti francouzštině, což je důsledkem toho, že v zemích střední a východní Evropy je němčina jako cizí jazyk rozšířenější než francouzština. V důsledku historických i geografických činitelů (především ekonomických a tržních i v důsledku rostoucí migrace rusky mluvících obyvatel) je pak dalším významným jazykem těchto států ruština. Nepřekvapuje ani skutečnost, že nejlepší jazykové dovednosti se vyskytují v zemích, které jsou poměrně malé, jejichž národní jazyky nejsou jinde příliš známé. Více než 90 procent obyvatel těchto malých států uvádí, že kromě svého mateřského jazyka hovoří ještě dalším jazykem. Naopak asi jen 35 procent Britů a Irů uvádí, že znají jiný jazyk na takové úrovni, aby v něm byli schopni komunikovat. Mateřština plus dva další jazyky Bez ohledu na dominantní postavení angličtiny jako prvního cizího jazyka, která je následována němčinou a francouzštinou, je bezpochyby právě s ohledem na pracovní uplatnění užitečné naučit se i jiný jazyk. Proto Evropská unie podporuje myšlenku, aby každý občan Evropy zvládnul komunikaci kromě mateřštiny alespoň ve dvou jiných jazycích přitom není vůbec zdůrazňováno, na jaké úrovni jazykových dovedností. Z hlediska kulturně historického se samozřejmě nabízejí jazyky sousedních národů či států. 4

5 Učení se místnímu jazyku je nejen klíčem k získání pracovního místa v jiné zemi, ale také prostředkem sblížení se s tamní kulturou a lidmi. Znalost cizího jazyka je nejlepší prostředek a nástroj pro rozšiřování interkulturních a evropských kompetencí. Ze studie provedené Evropskou komisí navíc vyplývá, že podniky a hospodářské subjekty v EU, především malé a střední, mohou kvůli nedostatečným jazykovým kompetencím svých zaměstnanců a managementu přicházet o významné obchodní příležitosti. Ukazuje se tedy stále zřetelněji, že v mnohojazyčné Evropě a světě se moderní občan již neobejde bez vícejazyčných kompetencí. Podpora osobní a profesní mobility občanů Evropy proto musí jít ruku v ruce s podporu vícejazyčného vzdělávání, a to na všech úrovních a ve všech obdobích jejich pracovního života. Proto je nezbytné cíleně zvyšovat povědomí o důležitosti mnohojazyčnosti jako hlavního hospodářského a sociálního přínosu nejen pro danou zemi, ale pro celou Evropu. Koncepce Evropské unie týkající se vícejazyčnosti je velmi ambiciózní. Za posledních deset let se počet občanů EU, kteří se vedle prvního cizího jazyka začali učit i další cizí jazyk, zvýšil až na téměř 30 %. Je přitom jasné, že škála jazyků, kterými hovoří občané Evropy, je poměrně úzká. Nestačí již spoléhat pouze na angličtinu jako na jediný společný jazyk. Obecná východiska a cíle projektu Cizí jazyky pro život Jazykové vzdělávání je celoživotní proces, který začíná často již v předškolním a raném školním věku a který by měl doprovázet člověka až do konce jeho aktivního života. Jakákoliv efektivní cesta k jejich osvojení by měla být v našich školách i mimo ně všestranně a hlavně ekonomicky podporována nejen jako priorita vzdělávání v různých kurikulárních a rozvojových dokumentech, ale už v pregraduálním a následně také v dalším vzdělávání učitelů jazykových i nejazykových oborů. Do koncepce výuky cizích jazyků ve školách by měla být zahrnuta taková aktuální témata, jako jsou jazyková propedeutika, podmínky pro ranou výuku cizích jazyků, podpora vícejazyčnosti ve školách (povinná výuka druhého cizího jazyka, kdy prvním cizím jazykem nemusí být pouze angličtina), zavádění metody CLIL či výuka odborných cizích jazyků na středních školách (cizí jazyky pro specifické účely). Na podporu jazykového vzdělávání byly zaměřeny i poslední výzvy Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost č. 55, 56 a 57, které byly vyhlášeny v průběhu roku 2015 a zásadně přispěly mimo jiné k tomu, že od září 2014 působili na základních školách v dosud nebývalém množství rodilí mluvčí a od letošního léta mohou školy čerpat prostřednictvím šablon finanční prostředky na zahraniční stáže učitelů i žáků a na efektivní jazykové vzdělávání formou blended learningu. Ke zvyšování jazykových a interkulturních kompetencí žáků a pracovníků ve školství směřujících k aktivnímu využívání znalostí cizích jazyků nejen ve škole, ale také mimo výuku, při profesní přípravě a uplatnění na pracovním trhu a v osobním životě, přispívá od roku 2005 také činnost Národního institutu pro další vzdělávání (NIDV). Projekt Cizí jazyky pro život navázal na dosavadní aktivity NIDV a jeho koncepci DVPP v oblasti jazykového vzdělávání, které zahrnuje jak průběžné vzdělávání k didaktice výuky cizích jazyků a pořádání jazykových kurzů, tak realizaci rezortních úkolů zaměřených na podporu výuky cizích jazyků a vícejazyčnosti ve školách, ale rovněž projekty spolufinancované z prostředků Evropské unie. V projektu Cizí jazyky pro život jsme zohlednili také dlouho připravované Priority jazykového vzdělávání (Akční plán výuky cizích jazyků) pro období , kterým chce MŠMT mimo jiné podpořit: - kvalifikovanou a motivační výuku cizích jazyků - výuku nejazykových předmětů nebo jejich částí v cizím jazyce (zavádění metody CLIL) 5

6 PƎehled zájmu škol - všechny kraje - usnadnění a zefektivnění výuky cizích jazyků žáků se specifickými poruchami učení CLIL RM - NJ Internacionalizace RM - FJ, 12 Počet škol nad 200 žáků Počet škol nad 200 žáků v % Počet škol celkem Přehled škol, které měly zájem zapojit se do projektu Cizí jazyky pro život, podle počtu žáků Plzeňský kraj 8 53,33% 7 46,67% 15 Karlovarský kraj 3 37,50% 5 62,50% 8 Ústecký kraj 9 30,00% 21 70,00% 30 Středočeský kraj 16 53,33% 14 46,67% 30 Liberecký kraj 6 21,43% 22 78,57% 28 Pardubický kraj 11 42,31% 15 57,69% 26 Královéhradecký kraj 0 0,00% 6 100,00% 6 Jihočeský kraj 5 33,33% 10 66,67% 15 Kraj Vysočina 4 30,77% 9 69,23% ,74% 31 Průzkum zájmu škol před zahájením projektu Zájem o rodilého mluvčího RM - NJ Zájem o rodilého mluvčího RM - FJ Zájem o vzdělávání k internacionalizaci Zájem o vzdělávání k zavádění CLIL Zájem o jazykové vzdělávání Kraj Zájem o rodilého mluvčího RM - AJ V rámci přípravy projektové žádosti jsme oslovili všechny školy v České republice, abychom zjistili jejich předběžný zájem o jednotlivé klíčové aktivity připravovaného projektu, především o rodilého mluvčího. V době od do došlo cca 244 vyplněných dotazníků: RM - AJ Počet škol do 200 žáků v % - podpořit mobilitu učitelů a žáků (možnosti příhraniční a mezinárodní spolupráce škol a zvyšovat povědomí pedagogů o možnostech evropských programů, podporovat účast českých pedagogů na zahraničních konferencích a setkáních, ale i aktivity škol při získávání zahraničních pedagogů pro výuku v českých školách). Jazykové Počet škol do 200 žáků - využívání digitálních technologií při výuce cizích jazyků včetně moderních forem jazykového vzdělávání (např. blended learningu) Plzeňský kraj Karlovarský kraj Jihomoravský kraj 10 32,26% Ústecký kraj Zlínský kraj 7 50,00% 7 50,00% 14 Středočeský kraj Olomoucký kraj 7 35,00% 13 65,00% 20 Liberecký kraj Pardubický kraj Moravskoslezský kraj 2 25,00% 6 75,00% 8 Královéhradecký kraj Celkový počet 88 36,07% ,93% 244 Jihočeský kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Zlínský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Kraj Celkem kraje 6 Celkový pǝehled škol s poētem do 200 žákƽ a nad 200 žákƽ poēet škol nad 200 žákƽ 64% poēet škol do 200 žákƽ 36%

7 Pro nastavení počtu podpořených škol a učitelů jednotlivými klíčovými aktivitami projektu jsme provedli rychlý dotazníkový průzkum předběžného zájmu škol ve všech krajích ČR, a to rozesláním dotazníku na školy prostřednictvím databáze ových adres základních škol, kterými NIDV disponuje. Pro statistiku jsme si stanovili sběr dat v termínu od do s tím, že později došlé vyplněné dotazníky jsme z časových důvodů již do statistiky nezahrnuli, nicméně zájem škol nadále jsme evidovali a po schválení projektu jsme se všemi školami, která nás oslovily, důsledně jednali. Do statistiky je tedy zahrnuto 244 základních škol včetně škol malých do 200 žáků a malotřídek, které tvoří 36 % potenciálně podpořených škol. Ke dni podání žádosti však již evidujeme zájem cca 300 škol z celé ČR. Na základě výsledků průzkumu a s ohledem na rizika projektu (krátká doba trvání, nutnost počítat s dobou na přípravu a rozjezd projektu a s náročností náboru a zavedení rodilých mluvčích do škol), jsme nakonec stanovili, že ve stěžejní aktivitě projektu podpoříme 100 rodilých mluvčí s tím, že jeden rodilý mluvčí bude působit minimálně na dvou školách. S tímto řešením nakonec přicházely i samotné školy, např. spojení čtyř malotřídek v jednom mikroregionu, kde by působil jeden rodilý mluvčí. Již v průběhu evidence došlých dotazníků a přípravy projektové žádosti jsme byli zahrnuti desítkami mailů a telefonát ředitelů škol, kteří projevovali nadšení a sympatie s projektovým záměrem a veliký zájem se do projektu zapojit. Nicméně především po schválení projektu nám bylo jasné, že se nám nepodaří uspokojit všechny školy, které zájem o rodilého mluvčího projevily. Tím, že jsme ale dokázali přimět většinu rodilých mluvčí k tomu, aby docházeli nebo dojížděli do dvou i tří škol v daném regionu, podařilo se nám uspokojit více než 200 škol. Původní předpokládaný počet rodilých mluvčí, které jsme plánovali před zahájením realizace projektu zavést do základních škol v celé České republice: Anglicky mluvící: 60 Německy mluvící: 20 Francouzsky mluvící: 20 Z důvodu zpoždění nástupu rodilých mluvčí v první fázi realizace projektu bylo jasné, že většina z nich nebude moci působit celých osm měsíců, ale kratší dobu. Proto bylo možné nakonec zapojit v projektu daleko více rodilých mluvčí, než jsme původně plánovali. Celkový počet rodilých mluvčí, které jsme zaměstnali v projektu k , se vyšplhal na 141, z toho bylo 83 anglicky mluvících, 27 německy mluvcích a 31 Francouzů). Působili na 204 školách v celé ČR a podpořili cca žáků. Finální přehled rodilých mluvčí zapojených v projektu Cizí jazyky pro život Počet škol Anglicky mluvící RM Francouzsky mluvící RM Německy mluvící RM RM CELKEM Kraj Středočeský Liberecký Ústecký Královéhradecký Pardubický Plzeňský Karlovarský Jihočeský Olomoucký Moravskoslezský Vysočina Jihomoravský Zlínský CELKEM Fenomén v jazykovém vzdělávání: Rodilí mluvčí Působení rodilých mluvčí ve školách lze bez nadsázky pokládat za fenomém jazykového vzdělávání, které školy v naprosté většině vítají a požadují. Dosud si školy rodilé mluvčí financovaly většinou prostřednictvím projektů, dotací obcí a krajů anebo z příspěvků rodičů. 7

8 Živý rodilý mluvčí sehrává v zásadě dvě pozitivní role ve výchovně vzdělávacím procesu na školách: a) jazykovou (autentické zprostředkování cizího jazyka žákům i ostatním pracovníkům školy při výuce i mimo ni) b) interkulturní (autentické zprostředkování kulturních, společenských i ekonomických specifik národa či země, ze které pochází). Z našeho průzkumu i z přímé komunikace s rodilými mluvčími i pedagogy zapojených škol vyplynuly další významné aspekty tohoto fenoménu. Význam rodilého mluvčího pro žáky: zvýšení motivace ke studiu cizího jazyka odbourání zábran, strachu či ostychu při komunikaci v cizím jazyce využívání cizího jazyka i v jiných předmětech - zavedení metody CLIL možnost komunikace v cizím jazyce i mimo výuku interkulturní zkušenosti reálie jiných zemí pro mnohé žáky první zkušenost s živým rodilým mluvčím vůbec Na druhou stranu nelze pominout ani potenciální a reálná rizika působení cizince rodilého mluvčího ve škole, která někteří učitelé a ředitelé škol uvádějí: chybí kontinuálnost financování pro působení rodilého mluvčího ve škole; nedostatečná metodická a organizační podpora škol pro přijímání a práci s rodilými mluvčími pokud školy nemají s rodilým mluvčím zkušenost, mohou být počátky jejich nástupu pro všechny rozpačité či bezradné, jak a v jakých aktivitách mohou rodilého mluvčího zapojovat ve výuce i mimo ni; bariéry v komunikaci mezi rodilým mluvčím a ostatními učiteli či vedením školy z důvodu nedostatečné znalosti cizího jazyka náročnost organizace vyučování s rodilým mluvčím (efektivní působení rodilého mluvčího musí být pečlivě připravováno ve vzájemné spolupráci s českým učitelem, což je časově i organizačně náročné); osobnost rodilého mluvčího, jeho schopnosti a ochota spolupracovat, komunikativnost a nasazení; nastavení a motivace celého učitelského sboru, ochota ostatních učitelů spolupracovat s rodilým mluvčím, přijetí a zapojení do týmu, celková atmosféra školy; obavy o dodržení učebního plánu, pokud se rodilý mluvčí zapojuje do výuky legislativně neukotvená pozice rodilého mluvčího (především rodilí mluvčí, kteří nesplňují kvalifikační předpoklady pro výkon učitelského povolání, a mohou tedy působit pouze v pozici jazykového asistenta ). Je zřejmé, že přijmout do školy rodilého mluvčího vyžaduje komplexní přípravu celého pedagogického sboru včetně vedení školy. Pozitivní naladění a počáteční euforie mohou být často přehlušeny komunikačními a kulturními bariérami, nedostatečnou vzájemnou informovaností o vzdělávacích cílech a úkolech, které má rodilý mluvčí ve škole plnit, často ale také samotnou osobností rodilého mluvčího, jeho kvalifikovaností, zkušenostmi, ale i soukromými problémy, které musí během svého pobytu v naší zemi řešit. Přes všechna úskalí, která museli učitelé se svými rodilými mluvčími v rámci našeho projektu řešit, je dnes naprostá většina škol přesvědčena, že působení rodilého mluvčího bylo pro žáky přínosem 92 % z dotázaných škol má jednoznačný zájem i nadále mít rodilého mluvčího. 8

9 Nábor a zaměstnávání rodilých mluvčí v projektu Na rozdíl od mnoha žadatelů a následně i příjemců finanční podpory z Výzvy č. 55 Operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost neměl dosud Národní institut pro další vzdělávání žádné zkušenosti se zaváděním a činností rodilých mluvčí ve školách, a tedy ani s problematikou zaměstnávání cizinců. V kontextu podmínek stanovených Výzvou bylo nutné ve velmi krátké době zcela nově vyřešit celou řadu úkolů a nastavit nové administrativní a organizační mechanismy, které s realizací klíčové aktivity Rodilí mluvčí do škol bezprostředně souvisely, mimo jiné: nábor rodilých mluvčí, jejich průběžné zaměstnávání a uvedení do škol komunikace se školami a snaha o vyhovění jejich zájmu o rodilého mluvčího personální agenda rodilých mluvčí a operativní řešení veškeré administrativy související s působením rodilých mluvčí zavedení systému kaskádovité podpory rodilých mluvčí (metodické i organizační) prostřednictvím tutorů, uvádějících učitelů a krajských koordinátorů projektu zajišťování zpětné vazby ze škol o činnosti rodilých mluvčí hospitace, evaluace další vzdělávání rodilých mluvčí především k zavádění metody CLIL Nábor rodilých mluvčí pro projekt Cizí jazyky pro život probíhal v zásadě v několika rovinách: získávání rodilých mluvčí, kteří již žijí a pracují v České republice (v případě rodilých mluvčí ze zemí mimo EU splňovali podmínku dlouhodobého pobytu) nábor rodilých mluvčí v zemích Evropské unie přes sociální sítě a veřejnou reklamu na internetu nábor a získávání rodilých mluvčí v zahraničí prostřednictvím partnerů projektu a spolupracujících institucí Francouzský institut, Jazyková škola Polyglot, časopis Freundschaft Pro nábor rodilých mluvčí byly podstatné dvě zásadní podmínky týkající se kvalifikovanosti rodilých mluvčí v návaznosti na jejich pozici ve škole a země původu, které vyplynuly ze specifikace podporovaných aktivit Výzvy 55. Významnou roli při jejich získávání pak hrály finanční podmínky či ohodnocení rodilých mluvčí (výše platu). Pro NIDV jako zaměstnavatele rodilých mluvčí pak bylo důležité připravit a uzavřít smlouvu se školami, kterým jsme rodilé mluvčí poskytli, a zajistit také v souladu s platnou legislativou nejpozději v den uzavření pracovně právního vztahu s rodilým mluvčím ohlášku na místně příslušném Úřadu práce. Role tutorů při náboru a zajišťování podpory rodilých mluvčí Role tutora se ukázala jako zásadní při cizojazyčné komunikace s rodilými mluvčími ve všech fázích projektu a jejich působení, především na počátku při vytipování a dohodnutí školy či škol, kde má rodilý mluvčí působit, při vyjednávání podmínek a rozsahu činnosti ve škole, ale následně také při řešení organizačních či problémových situací ve škole i mimo ni, komunikaci s projektovým týmem, zajišťování administrativy a vykazování činnosti či při řešení otázek souvisejících s pobytem cizince v České republice. Vedle uvádějícího učitele a krajského koordinátora byl právě tutor nejbližší osobou, se kterou byl rodilý mluvčí nejčastěji v kontaktu, obracel se na ni s různými dotazy a bezprostředně komunikoval. Z dotazníkového šetření mezi tutory projektu vyplynulo mimo jiné, jaký byl poměr mezi formami získávání rodilých mluvčí pro projekt Cizí jazyk pro život a co bylo rozhodující při jeho náboru: 9

10 Rodilé mluvēí pro projekt CJŽ jsem oslovoval/-a ēi získával/-a pǝevážnģ... (vyberte max. 2) z okruhu spolupracovníkƽ a známých, tj. RM již žili v R díky inzerci v R pǝes osobní kontakty v zahraniēí díky inzerci v zahraniēí 9 JINE Z odpovědí tutorů, jejichž úkolem byl mimo jiné i nábor rodilých mluvčí pro projekt CJŽ, vyplývá, že 33 % hledalo vhodné adepty na pozici rodilého mluvčího školního asistenta pedagoga pro náš projekt v okruhu svých spolupracovníků a známých, kdy tito rodilí mluvčí již před započetím projektu žili v České republice. Dalších 22 % RM bylo získáno pomocí inzerce v ČR. Rodilí mluvčí ze zahraničí byli získáváni rovněž přes osobní kontakty (19 %) nebo pomocí inzerce (11 %). ale rovněž tutoři byli nápomocni při dojednávání např. rozvrhů o organizace práce při vyučování a doprovázeli rodilého mluvčího často při jejich první cestě do školy. Z reakcí škol na nabídku získat rodilého mluvčího pro svou školu vyplynulo, že 85 % škol vnímalo tuto možnost velmi pozitivně, 15 % potvrdilo před nástupem cizince do školy jisté obavy. Negativní reakce škol zaznamenány nebyly. Jaký význam mģl podle tutorƽ rodilý mluvēí pƽsobící ve škole pro žáky (k výbģru max. 2 možnosti) První zkušenost s živým RM / autentický cizí jazyk Interkulturní zkušenosti / reálie Zvýšení motivace ke studiu cizího jazyka Možnost komunikace i mimo výuku / odbourání zábran, strachu, ostychu aj. Použití cizího jazyka i v jiných pǝedmģtech / zavedení metody CLIL Jak reagovaly školy na pǝíležitost získat rodilého mluvēího? velmi pozitivnģ spíše pozitivnģ, ale s obavami 11 spíše negativnģ, bylo potǝeba je pǝesvģdēit Co bylo podle tutorƽ pro rodilého mluvēího rozhodující pǝi zvažování jeho zapojení do projektu CJŽ 2 nemģly vƽbec zájem 0 0 rychlost jednání informace (dostatek a pǝesnost) atraktivita regionu / mģsta Nastaly nģjaké problémy pǝi zavádģní rodilého mluvēího do škol ve vašem regionu? 9 finanēní nabídka 11 4 možnost získat praxi (osvģdēení) 9 0 nové zkušenosti (i pro neaprobované) JINE NE, nikdy ANO, obēas ANO, ēasto Jak podle tutorƽ reagovali uvádģjící uēitelé na pǝíchod rodilého mluvēího a jak pǝistupovali ke spolupráci s ním? velmi pozitivnģ spíše pozitivnģ, s urēitými obavami / výhradami 7 Z nabídky šesti faktorů, které mohly být pro rodilé mluvčí rozhodující při jejich zvažování spolupráce v projektu, potvrdilo skoro jedna třetina dotázaných tutorů, že nejdůležitějším faktorem byla finanční nabídka, za níž následoval dostatek a přesnost informací (26 %). Na stejné úrovni se shodnými 11 % se umístila rychlost jednání, atraktivita regionu či města a možnost získat nové zkušenosti. Se školami o umístění rodilého mluvčího jednali především pracovníci NIDV krajští koordinátoři, 10 6 spíše negativnģ, vģtší obavy / výhrady velice negativnģ JINE Již při nástupu a úvodním zavádění rodilých mluvčí do škol nastaly v některých případech drobné problémy. Tuto situaci zaznamenalo cca 70 % tutorů, např.: ve škole, kam měl rodilý mluvčí nastoupit, došlo ke změně vedení, které o něj následně nemělo zájem. Problematické často bylo skloubení

11 V jakých oblastech mimo školu pot ebovali a využívali rodilí mluv í podporu a pomoc ze strany tutor ANO SPÍŠ ANO SPÍŠ NE NE rozvrhu a časových možností rodilého mluvčího, komplikované dojíždění do školy (malé město), nevhodné prostředí na výuku cizího jazyka ve škole a samozřejmě také problémy ve vzájemných osobních vztazích a komunikaci, včetně jiných představ o výuce a roli rodilého mluvčího ve škole, odlišné systémy školství atd. Z dotazníkového šetření, kterého se mimochodem zúčastnilo 13 tutorů projektu, vyplynulo mimo jiné, jaký druh organizační pomoci a podpory rodilí mluvčí při svém nástupu do nového místa působiště a do samotné školy ze strany tutorů využívali. Nejčastěji to byla pomoc při zajištění ubytování, řešení dopravy při příjezdu do ČR a při organizaci dojíždění do práce, při seznámení se školou a jednání s úřady a bankami. Minimálně pak při řešení běžných osobních či soukromých záležitostí rodilého mluvčího a jeho zapojení do života mimo školu. I. Kvalifikace rodilých mluvčí Stávající legislativa umožňuje v zásadě dva způsoby zařazení rodilého mluvčího do systému pedagogických pracovníků: 1. Pokud rodilý mluvčí má pedagogickou kvalifikaci uznanou v ČR, může být zapojen samostatně do výuky jako pedagog, a to buď do výuky cizích jazyků, popř. do výuky jiných předmětů např. metodou CLIL. 11

12 2. Pokud rodilý mluvčí nemá pedagogickou kvalifikaci, může být zapojen do výuky žáků v cizích jazycích jako školní (jazykový) asistent (nejedná se o asistenta pedagoga pro podporu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami). Rovněž v projektu Cizí jazyky pro život mohli působit rodilí mluvčí dle Výzvy 55 OP VK ve školách a) buď jako kvalifikovaní pedagogičtí pracovníci v tomto případě bylo nutné doložit doklad o pedagogickém vzdělání v ČR anebo v zahraničí s příslušnou nostrifikací: pro uznání kvalifikace českého učitele jako učitele cizích jazyků musí být splněny tyto předpoklady: - buď vysokoškolské vzdělání v dané jazykovém oboru s didaktickým zaměřením - nebo jakékoliv vysokoškolské vzdělání + mezinárodně uznávaná zkouška v daném jazyce na úrovni C2 + didaktické studium cizího jazyka v rozsahu min. 80 hodin b) anebo jako asistenti pedagoga školní asistenti se zaměřením na cizí jazyk, kterým hovoří na úrovni jazyka mateřského. Asistent pedagoga může být v přímém vyučovacím procesu pouze za přítomnosti pedagogického pracovníka, tedy učitele, působí tedy v hodinách v tandemu s učitelem. V rámci projektu CJŽ jsme požadovali do pozice rodilého mluvčího osoby, jejichž mateřštinou jsou anglický, německý a francouzský, anebo tímto jazykem hovoří na úrovni jazyka mateřského. Rodilí mluvčí byli hledáni a najímáni do základních škol v celé Ř, a to pro školní rok , nejdéle do Z důvodu nutnosti nostrifikace zahraničního vzdělání a zároveň velmi krátké doby trvání projektu CJŽ jsme v projektu uzavírali pracovně právní vztah s rodilými mluvčími pouze na pozici školního asistenta pedagoga, a to i přesto, že řada z nich doložila ukončené vysokoškolské vzdělání v zahraničí, které však nebylo nostrifikováno. Nostrifikace zahraničního vzdělání Pokud chce cizinec vyžít v ČR kvalifikaci, kterou dosáhl v zahraničí, musí v naší zemi toto vzdělání nostrifikovat. Nostrifikace znamená uznání vysvědčení nebo diplomu za rovnocenný s vysvědčením nebo diplomem, který je udělován v ČR. Nejčastěji je nostrifikace vyžadována, když člověk se zahraničním vzděláním nastupuje v ČR do školy nebo do zaměstnání. Nostrifikace je třeba u dokladů o vzdělání ze všech zemí kromě Slovenské republiky. V případě některých států je nutné navíc doklad opatřit apostilou, nebo superlegalizovat. Pokud cizinec od doby vydání diplomu změnil příjmení, musí změnu doložit např. oddací list nebo rozsudek o rozvodu. Postup nostrifikace se liší podle stupně dosaženého vzdělání: 1. nostrifikace dokladu o vzdělání nižším než vysokoškolském (universitním) vysvědčení a seznam všech absolvovaných předmětů pokud je to třeba, ověřit originál vysvědčení apostilou nebo legalizační doložkou ověřit kopii vysvědčení notářem přeložit ověřenou kopii vysvědčení do češtiny od tzv. soudního překladatele vyplnit žádost o nostrifikaci ke stažení zde (pro Prahu) nebo zde (univerzální pro ostatní kraje) podat žádost, vysvědčení a seznam absolvovaných předmětů na magistrát hl. m. Prahy (nebo k místě příslušnému krajskému úřadu, pokud cizinec nebydlí v Praze). Spolu s žádostí je požadováno doložení adresy pobytu (dokladem o pobytu nebo ověřenou kopií nájemní smlouvy). Poplatek za nostrifikaci činí 1000 Kč Úřad má na rozhodnutí 30 dní, v případě komplikovanějšího posuzování 60 dní. Pokud ve vzdělávání cizince chybí nějaký předmět, který je v ČR na obdobné škole povinný (kromě českého jazyka), nebo pokud jeho absolvování nemůžete doložit, úřad má právo nařídit složení nostrifikační zkoušky. 12

13 2. nostrifikace vysokoškolského nebo univerzitního diplomu diplom a rozpis všechny předměty, které jste absolvoval najít v ČR vysokou školu, která vyučuje akreditovaný studijní program obsahem obdobný pokud je to třeba, nechat ověřit originál diplomu apostilou nebo legalizační doložkou ověřit kopii diplomu a dodatek k diplomu notářem přeložit ověřenou kopii diplomu do češtiny od tzv. soudního překladatele žádost o nostrifikaci na webu školy nebo zde Žádost, diplom a dodatek k diplomu se předkládá na příslušné vysoké škole. Škola má na rozhodnutí 30 dní, v případě komplikovanějšího posuzování, potřeby doplnit další dokumenty apod. 60 dní. Za nostrifikaci si škola může účtovat poplatek. Pokud cizinec s nostrifikací neuspěje, může zkusit jinou vysokou školu či univerzitu. V případě problémů s vyhledáním vhodné vysoké školy se může cizinec obrátit na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, formulář ke stažení zde Abychom se v projektu Cizí jazyky pro život vyhnuli problémům a časovým prodlevám souvisejícím s nostrifikacemi (řada rodilých mluvčí doložila vysokoškolské vzdělání ze zahraničí), působili rodilí mluvčí ve školách v rámci projektu Cizí jazyky pro život jako školní asistenti pedagoga. Pracovní náplň rodilého mluvčího v pozici školního asistenta pedagoga se sice liší od pozice asistenta pedagoga definované zákonem č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů - jedná se o jazykového asistenta, nikoliv o asistenta pedagoga pro podporu žáků se specifickými vzdělávacími potřebami. Pro uznání odborné způsobilosti by pak mělo být dostačujíc dostačuje splnění podmínky, že jazyk, kterým hovoří a využívá ve své práci ve škole při výchovně vzdělávacím procesu, je jeho jazykem mateřským anebo jej užívá na takové úrovni, jako kdyby mateřským jazykem byl. Rodilí mluvčí v pozici jazykového asistenta pedagoga tedy nemusí mít ukončené vysokoškolské vzdělání, praxe však jednoznačně ukazuje, že školy preferují rodilého mluvčího s jakýmkoliv pedagogickým vzděláním, i kdyby působil v tandemu s českým učitelem jako jazykový asistent. Vzhledem k tomu, že zájem o rodilé mluvčí ve školách je veliký a do budoucna stále více škol s jejich působením počítá, měla by být pozice rodilého mluvčího - jazykového asistenta ukotvena také legislativně. II. Země původu rodilých mluvčí Pro účely náboru do pozic rodilých mluvčí v projektu dle Výzvy 55 bylo možné oslovovat cizince a) ze zemí Evropské unie (bez jakéhokoliv dalšího omezení týkajícího se pracovního povolení a povolení k pobytu b) ze zemí mimo Evropskou unii, tzv. třetí zemí, pokud rodilí mluvčí získal povolení k pobytu před zahájením realizace projektu Podmínka pro rodilé mluvčí ze zemí mimo EU týkající se nutnosti mít pracovní povolení ještě před zahájením realizace projektu do značné míry omezovala a znevýhodňovala NIDV, který dosud rodilé mluvčí nezaměstnával, a nemohl tudíž v žádném případě garantovat, že takový rodilý mluvčí má již pracovní povolení. Z tohoto pohledu tedy toto omezení zásadně nahrávalo příjemcům, kteří již rodilé mluvčí ze zemí mimo EU zaměstnávali. U takových rodilých mluvčí je sice garantováno získané povolení k pobytu, faktem ale je, že pokud takový cizinec žije v České republice řadu let, v zásadě je pro něj čím dále obtížnější vnášet do školy nový, neotřelý, dlouhodobým pobytem v České republice neovlivněný interkulturní prvek. Vzhledem k této okolnosti jsme se nakonec soustředili na nábor nových rodilých mluvčí pouze ze zemí Evropské unie. 13

14 Pro úplnost ještě uvádíme další možnosti týkající se zaměstnávání cizinců ze zemí mimo EU cizinců dle Zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb.: 97 písm. a) povolení k zaměstnání pro cizince stáž cizince ze zemí mimo EU lze zaměstnávat na časově omezené období za účelem zvyšování svých dovedností a kvalifikace ve zvoleném zaměstnání (stáž), na dobu nejdéle 6 měsíců. Toto období může být prodlouženo, nejdéle však na dobu potřebnou pro získání odborné kvalifikace podle předpisů platných v ČR V případě zaměstnávání cizince na stáž musí zaměstnavatel nejdříve zadat na místně příslušném Úřadu práce volné místo s požadavky a následně může cizinec podat na témže Úřadu práce podat žádost. K té bude potřebovat: 1) žádost o povolení k zaměstnání 2) vyjádření zaměstnavatele + dohoda nebo smlouva o stáži 3) kolek 500 Kč 4) 1 x fotografii 5) fotokopii pasu (strana s fotografií) 6) doklady týkající se vzdělání, znalostí apod. (přeložené originály, ověřené, popř. nostrifikované), pouze v případě, že budou zadané ve volném místě nebo 97 písm. b) do 26 let věku lze zaměstnávat cizince příležitostnými a časově omezenými pracemi v rámci výměny mezi školami nebo v rámci programů pro mládež, jejichž se Česká republika účastní. Co se týká povolení k pobytu, cizinec musí v každém případě žádat o zaměstnaneckou kartu na nejbližším zastupitelském úřadě mimo ČR (Vídeň, Berlín, Bratislava). III. Finanční ohodnocení rodilých mluvčí v projektu CJŽ Výše platu rodilého mluvčího školního (jazykového) asistenta pedagoga nebo učitele cizího jazyka - nebyla pro potřeby Výzvy č. 55 všeobecně stanovena ani jednotným tarifem, ani jednotnou hodinovou sazbou. Z našeho průzkumu následně vyplynulo, že rodilí mluvčí, kteří působí v České republice jako učitelé či lektoři cizích jazyků v různých typech škol včetně jazykových a u různých komerčních subjektů, jsou honorováni různě. Pro účely projektu Cizí jazyk pro život jsme tedy vycházeli z průměrně stanovené hodinové sazby/ výše platu. Náklady související s pobytem si rodilí mluvčí v projektu Cizí jazyky pro život hradili ze svých příjmů. Jednalo se o ubytování, stravu a dopravu (včetně dopravy do zaměstnání). Týkalo se to rovněž nákladů na přepravu do/z ČR na začátku a konci jejich působení. V projektové žádosti byla maximální výše platu rodilého mluvčího limitována částkou Kč při uzavření pracovní smlouvy na plný úvazek. Při zahájení realizace projektu a uzavírání prvních pracovních smluv s těmito pracovníky se však ukázalo, jak nevýhodná a problematická je tato forma pracovně právního vztahu s ohledem na dodržování zákonných předpisů týkajících se pracovního zařazení, a to s ohledem na nejednoznačnou právní specifikaci této pozice, délku doložitelné praxe, ukončené vzdělání (k uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání pro zaměstnání v ČR je nezbytná nostrifikace, kterou žádný z rodilých mluvčí neměl). V náborových letácích avizovaná výše odměny se tak v mnoha případech zredukovala i o několik tisíc Kč. Mnozí rodilí mluvčí navíc nechápali systém a výši odvodů, takže bylo nezbytné věnovat velkou pozornost a čas vysvětlování. Schválením první podstatné změny jsme mohli převést všechny pracovní smlouvy rodilých mluvčí na dohody o pracovní činnosti, ve kterých byla fixně stanovena hodinová sazba pracovníka na pozici 14

15 rodilého mluvčího na 364 Kč, a to s úvazkem 80 hodin měsíčně. Tím byly narovnány finanční podmínky pro všechny rodilé mluvčí bez ohledu na délku jejich praxe a dosažené vzdělání. Nebylo nutné již řešit ani vykazování dovolených (jak tomu bylo v případě pracovní smlouvy), ani otázku přímé vyučovací povinnosti, která byla zpočátku nastolována mnohými cizinci, které jsme zaměstnali. Pro uzavření pracovního poměru (DPČ) museli rodilí mluvčí doložit tyto doklady: vyplněný osobní dotazník NIDV kopii pasu doklad o nejvyšším dosaženém vzdělání, (maturitní vysvědčení, případně diplom a vysvědčení o státní závěrečné zkoušce) strukturovaný profesní životopis výpis z rejstříku trestů, ne starší než 3 měsíce (buď ze země původu, anebo vydaný v ČR) potvrzení od posledního zaměstnavatele o době trvání pracovního poměru nebo potvrzení o studiu (místo zápočtového listu od předchozího zaměstnavatele/potvrzení o vedení v evidenci ÚP) potvrzení o vstupní lékařské prohlídce číslo bankovního účtu v ČR (u rodilých mluvčí, kteří nově přijeli do ČR, byl bankovní účet dodán až po uzavření pracovního poměru) Příloha: Vzor osobního dotazníku pro rodilého mluvčího IV. Ohláška rodilého mluvčího na Úřadu práce NIDV jako zaměstnavatel musel prostřednictvím svého krajského koordinátora projektu nejpozději v den nástupu rodilého mluvčího do zaměstnání podat ohlášku na místně příslušném Úřadu práce. V. Smlouva se školou S každou školou, které jsme v rámci projektu poskytli rodilého mluvčího, uzavřel NIDV Smlouvu o partnerství a spolupráci, která vymezovala míru a formu vzájemné spolupráce NIDV a školy při realizaci klíčové aktivity KA 01 Rodilí mluvčí do škol Tato smlouva mimo jiné upravovala pravidla a podmínky pro působení rodilého mluvčího v dané škole a vymezila kompetence při jeho organizačním řízení a metodickém vedení. Smlouva rovněž definovala pracovně právní vztahy v souladu s platnou legislativou, pracovním řádem NIDV a vnitřními směrnicemi školy, ve které rodilý mluvčí působil. Příloha: Vzor smlouvy se školou Pilotně ověřený systém kaskádovité podpory rodilých mluvčích a škol se zapojením mnoha subjektů V rámci projektu Cizí jazyky pro život Národní institut pro další vzdělávání pilotně ověřil centralizovaný systém kaskádovité podpory rodilých mluvčí, a to metodické, odborné, vzdělávací i organizační, kdy do jejich koučinku a vedení bylo zapojeno hned několik subjektů: každému rodilému mluvčímu byli k dispozici mj. uvádějící učitel a tutor, kteří mu společně s pracovníky projektového týmu pomáhali řešit jak otázky související s jeho pedagogickou činností a dalším vzděláváním, tak s jeho pobytem a životem v naší zemi. Partner (kulturní institut i jiná instituce zprost edkující kontakty na RM) Koordinátor tutor Tutor/kou 1 na cca 15 RM NIDV ídící tým projektu Manažer KA 01 Uvád jící u itel Rodilý mluv í ZŠ Příloha: Vzor ohlášky 15

16 Pozice v projektu Rodilý mluvčí (dále také RM) školní (jazykový) asistent pedagoga Cílem NIDV a jeho partnerů bylo v rámci projektu nejen rodilé mluvčí pro školy zprostředkovat a dodat, ale poskytnout rodilým mluvčím i učitelům ve školách, kteří s rodilými mluvčími pracovali, komplexní informační servis a metodické vedení a koučing tak, aby věděli, co se od nich očekává (ze strany NIDV či partnerů projektu) i samotné školy, mohli se setkávat s ostatními rodilými mluvčími a sdílet navzájem své dojmy a zkušenosti. Původně jsme preferovali model, ve kterém by rodilý mluvčí působil v jedné škole, aby se s ní mohl dobře sžít, poznal dobře své kolegy a samotné žáky a mohl se plně soustředit na svou pedagogickou a výchovnou práci ve škole, na úkoly stanovené mu projektem a další aktivity, např. spolupráci s rodiči, komunitní aktivity atd. S ohledem na enormní zájem škol o rodilého mluvčího jsme se nakonec nevyhnuli nutnosti rozdělit působení rodilých mluvčí mezi více škol především v případě menších či malotřídních škol se spojily např. dvě nebo tři školy nacházející se v těsné blízkosti, které by měly jednoho společného školního asistenta rodilého mluvčího. Součástí cíleného působení na rodilé mluvčí bylo také zprostředkování reálií a kultury nejen regionu, ve kterém působili, ale celé naší země tak, aby si vytvořili k České republice celkově pozitivní vztah a měli chuť se sem po ukončení projektu vracet. V pozici rodilého mluvčího školy sice všeobecně upřednostňují kvalifikovaného učitele před nekvalifikovaným jazykovým asistentem pedagoga, ale jak ukázal náš průzkum, rozhodující je schopnost a připravenost školy i samotného rodilého mluvčího motivovat žáky (ale také ostatní učitele), vnést a přijmout do školního klimatu nový interkulturní a cizojazyčný prvek a dokázat využít rodilého mluvčího pro spontánní komunikaci v cizím jazyce nejen v hodinách, ale i mimo výuku. V tomto kontextu pro většinu škol nehrála otázka pedagogické kvalifikovanosti rodilého mluvčího podstatnou roli. Většina dotazovaných se shodla, že záleží na jeho osobnosti, zájmu se zapojit, komunikativnosti a ochoty spolupracovat Kvalifikovaných rodilých mluvčí učitelů, kteří mohli učit v hodinách samostatně, jsme měli v projektu jen minimální počet, mimo jiné i proto, že by to zasahovalo do nastavených pracovních úvazků učitelů ve školách. Většina rodilých mluvčí tedy působila jako školní asistenti v tandemu s českými učiteli při výuce cizích jazyků nebo jiných předmětů v rámci zavádění metody CLIL, dále o přestávkách mezi žáky, ve školních klubech či školních družinách, v zájmových kroužcích a při různých aktivitách a akcích školy. Rodilí mluvčí se pak mohou zapojit i do mezinárodních aktivit, ale i do běžných projektů školy. Školy si vedly a vykazovaly pro potřeby monitorování projektu evidenci žáků podpořených působením rodilého mluvčího (třídní kniha, seznamy žáků při aktivitách s rodilým mluvčím). I když byli rodilí mluvčí zaměstnanci NIDV, bylo jejich základní povinností dodržování pracovního a organizačního řádu školy a vnitřní směrnice, které upravují pedagogické a výchovné působení pracovníků školy. Hlavní úkoly a pracovní náplň rodilého mluvčího působícího v ZŠ v rámci projektu Cizí jazyky pro život: provádění vzdělávací činnosti poskytující odborné znalosti a dovednosti k získání odborné kvalifikace zapojení do přímého vyučovacího procesu ve škole, většinou v tandemu s učitelem v hodinách cizích jazyků a/nebo v ostatních předmětech při realizaci CLIL s cílem co nejpřirozenějšího a nejširšího nastavení cizojazyčného prostředí ve škole a intenzívní komunikace s žáky a dalšími pracovníky školy působení při aktivitách žáků nad rámec výuky (přestávky, školní družina, školní klub či zájmový kroužek) zapojení do projektů školy různého rozsahu a typu 16

17 úzká spolupráce s vedením školy a pedagogickým sborem při naplňování ŠVP školy součinnost se zavádějícím učitele ve škole a tutorem rodilých mluvčích při naplňování cílů a úkolů stanovených projektem Další možné činnosti rodilého mluvčího ve škole především v roli školního asistenta: pomoc pedagogickým pracovníkům školy při výchovné a vzdělávací činnosti, pomoc při komunikaci se žáky a zákonnými zástupci nezletilých žáků, ve spolupráci s učitelem připravuje obsah vyučovací hodiny a podílí se na její realizaci pomoc a podpora žákům při výuce a při přípravě na ni zapojení do komunitních aktivit školy v rámci obce Na závěr obdrželi rodilí mluvčí, kteří pracovali a působili v rámci projektu CJŽ v některé ze škol podpořených projektem, Osvědčení o absolvované praxi v ČR. Uvádějící učitel rodilého mluvčího (Kamarád ve škole) V každé škole byl k dispozici rodilému mluvčímu jeho uvádějící učitel tj. pedagog příslušné školy, který se domluvil cizím jazykem (v případě malých škol, kde není takto jazykově vybavený učitel, to mohl být i externista). S ním NIDV uzavřel dohodu o provedení práce na vymezený počet hodin měsíčně, ve kterých se uvádějící učitel věnoval rodilému mluvčímu při přípravě jeho aktivit a působení ve škole, např.: Metodické vedení a podpora rodilého mluvčího na škole Spolupráce při přípravě na hodinu, rozbor uskutečněné hodiny Spolupráce při přípravě na školní aktivity mimo vlastní výuku (konzultace s žáky, práce ve školním klubu, projekty školy) Řešení výchovných a vzdělávacích potřeb žáků Informování rodilého mluvčího o režimu a chodu školy - směrnice školy, ŠVP, rozvrh hodin, zástupy, režim přestávek a dohledy atd., účast na poradách pedagogického sboru Jednání a spolupráce s vedením školy ve věci působení rodilého mluvčího Zajištění spolupráce rodilého mluvčího s ostatními vyučujícími ve škole koordinace jeho působení Spolupráce s NIDV při organizačním a administrativním zajištění aktivit rodilého mluvčího v rámci projektu CJŽ Organizační podpora a pomoc rodilému mluvčímu při řešení jeho životní situace v ČR (jednání s úřady, zajištění bankovního účtu, pomoc při zajištění ubytování, lékaře atd.) Krajský koordinátor projektu Výhodou pro NIDV je existující a dobře fungující infrastruktura krajských pracovišť NIDV, která poskytla prostřednictvím krajských koordinátorů projektu zázemí pro práci s rodilými mluvčími, jejich setkávání s tutorem i pro práci tutorů. Krajští koordinátoři projektu sehráli v systému podpory rodilých mluvčí nezastupitelnou roli, i když měli kromě klíčové aktivity Rodilí mluvčí do škol na starosti i naplňování úkolů a cílů v rámci realizace ostatních klíčových aktivit v příslušném kraji. Šlo především o komunikaci se školami před i po nástupu rodilého mluvčího, uzavírání smluv se školami, řešení organizačních i jiných problémů souvisejících s působením rodilých mluvčí, zajištění administrativy související s uzavřením pracovně právního vztahu s rodilými mluvčím, komunikace s úřady práce (ohlášky a odhlášky), sběr a odesílání výkazů práce, spolupráce s tutory a řídícím týmem projektu při zajištění vzdělávání RM, zajišťování dotazníkových šetření a hospitací ve školách atd. Tutor/kouč rodilých mluvčích Pro každých cca 15 rodilých mluvčích ve školách (vymezeno regionálně) byl ustanoven jejich tutor či kouč. Jeho úkoly bylo: Poskytnout součinnost při uvedení RM v dané škole předem domluvit se školou kontaktní osobu a/či zavádějícího učitele, ve spolupráci s krajským manažerem NIDV připravit administrativní podmínky pro nástup RM do školy atd. 17

18 Koordinovat činnosti rodilých mluvčích v rámci daného regionu: - vést evidenci jemu svěřených RM - zpracovat plán aktivit RM v kontextu s požadavky školy a seznámit ho s tím - vést evidenci rodilým mluvčím a školou vykázaných aktivit a podpořených žáků - průběžně navštěvovat RM ve školách, provádět náslechy, rozbory jeho činnosti ve spolupráci se školou a zavádějícím učitelem - pomáhat RM řešit otázky týkající se obecně jeho pobytu v ČR - provádět průběžné hodnocení činnosti RM Spolupracovat s NIDV, jeho partnery a koordinátorem tutorů při přípravě a realizaci celostátního iniciačního setkání rodilých mluvčích (oficiální společná část a workshopy po regionálních skupinách s tutorem) i při školení rodilých mluvčí k zavádění metody CLIL Spolupracovat s NIDV, jeho partnery a koordinátorem tutorů při přípravě závěrečné konference - kulatého stolu projektu Poskytovat podklady pro zpracování Manuálu pro zavádění rodilých mluvčích do škol v ČR, který bude zpracován na základě zkušeností z pilotního systému. Koordinátor tutorů Koordinátor tutorů měl na starosti všechny tutory/kouče rodilých mluvčích v CR pro daný jazyk Byl odpovědný za zajištění přísunu rodilých mluvčích z dané země, a to v celém rozsahu náboru, organizace, logistiky a vyjednávání se zahraničními partnery. Zodpovídal za řešení rizikových či krizových situací kolem rodilých mluvčí např. fluktuace RM a jejich náhrada. Vedl evidenci RM i tutorů, shromažďoval a zpracovává hodnocení a zprávy o činnosti RM Metodicky řídil činnost tutorů, poskytoval potřebné informace a metodické pokyny pro organizaci práce s rodilými mluvčími, řešil dotazy a případně vzniklé problémové či mimořádné situace související s pobytem a působením RM Svolával a řídil setkání tutorů, zpracovával výstupy a získané informace a poskytoval tutorům průběžně konzultace Zaštiťoval či zprostředkoval spolupráci s Britskou radou (GI, FI, RI) a jejich nadřízenými zahraničními centrálami Úzce spolupracoval s řídícím týmem projektu a NIDV při přípravě, organizaci a vytyčování průběžné strategie a cílů pro práci s rodilými mluvčími, byl aktivní součástí organizačního týmu projektu, účastnil se jednání v dané klíčové aktivitě i strategických jednání v rámci celého projektu. Aktivně se podílel na přípravě, realizaci a vyhodnocení celostátních setkání a workshopů RM Připravoval a dodával podklady pro monitorovací zprávy, statistiky a výkazy pro naplňování indikátorů Řídící tým projektu a manažer klíčové aktivity KA 01 Zásadní roli při práci s rodilými mluvčími a jejich zavedení a následným působení ve školách sehrál ve vytvořeném systému celý řídící tým (hlavní manažerka projektu, finanční manažerka, personalistka a všichni asistenti) a manažerka této klíčové aktivity. V žádné jiné klíčové aktivitě projektu nebylo nutné s ohledem na organizační a koordinační náročnost i velmi složitou a obsáhlou personální a ekonomickou agendu rodilých mluvčí tak úzce a intenzivně spolupracovat, jako právě v klíčové aktivitě Rodilí mluvčí do škol. Manažerka klíčové aktivity KA 01 ve spolupráci s hlavní manažerkou a ostatními členy řídícího týmu koordinovala a řídila klíčovou aktivitu, vedla evidenci a analýze zájmu škol o rodilé mluvčí dle regionů, garantovala zajišťování náboru rodilých mluvčí a potřebné personální dokumentace k uzavření pracovně právního vztahu s nimi, zajišťovala vyhodnocování aktivit rodilých mluvčích a uspokojování potřeb škol v této klíčové aktivitě. Účastnila se jednání s partnery projektu, kteří rodilé mluvčí zprostředkovávali, průběžně s nimi komunikovala a spolupracovala. Vytvářela časový harmonogram pro umístění RM v jednotlivých školách a koordinovala jejich lokalizaci. Řešila operativně krizové situace, např. onemocnění či fluktuaci rodilých mluvčích a pomáhala zajišťovat jejich náhradu. Spolupraco- 18

19 vala s krajskými garanty projektu v rámci této klíčové aktivity. Garantovala uzavírání smluv se školami, vedla jejich evidenci, organizovala hospitace ve školách a dotazníková šetření mezi rodilými mluvčími, školami i tutory. Spolupracovala při organizaci vzdělávacích seminářů k zavádění metody CLIL, kterých se účastnili i rodilí mluvčí a jejich uvádějící učitelé. Podílela se na organizaci letní školy. Dle potřeby se účastnila jednání s podpořenými školami. Byla v pravidelném kontaktu s koordinátorem tutorů, s tutory rodilých mluvčích a se zavádějícími učiteli, dohlížela na jejich činnost a metodicky a organizačně je vedla. Komunikovala s nimi osobně či prostřednictvím skypu, mailu a telefonu. Zajišťovala podklady a výstupy z této klíčové aktivity pro monitorovací zprávy, pomáhal hlavnímu manažerovi při zajištění publicity projektu v této klíčové aktivitě a při komunikaci s partnery (českými i zahraničními). Spolupráce projektového týmu v rámci NIDV Prostřednictvím hlavní manažerky projektu bylo vedení NIDV průběžně informováno a průběhu realizace celého projektu a především této náročné klíčové aktivity. Vedení NIDV tak mohlo operativně pomáhat řešit případné zásadní krizové situace v projektu, především v souvislosti s první podstatnou změnou projektu v jeho počáteční fázi realizace, kdy jsme při rozjezdu klíčové aktivity KA 01 Rodilí mluvčí do škol narazili na legislativní problém, který nejenže zbrzdil zavádění rodilých mluvčích do škol, ale zásadně ohrozil další existenci celého projektu. Pokud se škole z různých důvodů a přes veškeré úsilí nepodaří získat živého rodilého mluvčího, nabízí se jiná moderní příležitost, jak zefektivnit výsledky jazykového vzdělávání a zlepšit či zkvalitnit jazykové dovednosti žáků: zavést do škol rodilé mluvčí virtuálně, a to prostřednictvím kvalitních digitálních výukových systémů. Jako optimální se přitom jeví využívání takového systému formou blended learningu. Partneři projektu bez finanční účasti Pro realizaci klíčové aktivity Rodilí mluvčí do škol uzavřel NIDV partnerské smlouvy bez finanční účasti či dohodl neformální spolupráci s Britskou radou, Goethe Institutem, Francouzským institutem, Rakouským institutem a dalšími subjekty, které mají kontakty na zahraniční organizace zprostředkující rodilé mluvčí atd. Krizová situace projektu v souvislosti se zaváděním rodilých mluvčí Při podpisu prvních smluv se školami vyšlo najevo, že by NIDV jako zaměstnavatel rodilých mluvčích mohl podle 43 a zákoníku práce přidělit svého zaměstnance jinému zaměstnavateli teprve až po uplynutí 6 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru (podepsání pracovní smlouvy). Rodilí mluvčí v projektu CJŽ uzavírají s NIDV pracovní smlouvu, a pokud bychom chtěli obejít jejich přidělení jinému zaměstnavateli ve smyslu 43 ZP, museli bychom rodilé mluvčí vysílat do škol na služební cestu a v rámci pracovní smlouvy bychom jim pak museli vyplácet cestovní náhrady, které se v projektu hradí z nepřímých nákladů. U velikého počtu rodilých mluvčích, které v projektu chceme zaměstnat, by šlo o tak velkou částku, že by to bylo pro projekt likvidační. Po konzultaci s právníky a MŠMT se jeví jediným řešením uzavírat s rodilými mluvčími DPČ, kdy je možné cestovní náhrady nesjednávat. Abychom mohli převést financování rodilých mluvčích z pracovních smluv na DPČ, je nezbytné požádat poskytovatele finanční podpory, tedy MŠMT, o podstatnou změnu. Na základě jednání na MŠMT a po zvážení a projednání závažné situace ve vedení NIDV a v řídícím týmu projektu rozhodla ředitelka NIDV takto: 1. Projekt Cizí jazyky pro život bude pokračovat s tím, že NIDV obratem zažádalo o podstatnou změnu ve financování KA 01 Rodilí mluvčí do škol, jejímž obsahem bylo především převedení pracovních smluv rodilých mluvčích na dohody o pracovní činnosti, a to od prosince 2014 (dle data schválení podstatné změny). Z operativních důvodů 2. se v říjnu pozastavilo uzavírání pracovních smluv s rodilými mluvčími. Kromě pracovních poměrů s rodilými mluv- 19

20 3. čími uzavřených v říjnu byl podepsán jen omezený počet pracovních smluv od školy, kterých se to týkalo, byly o nástupu rodilých mluvčích od listopadu informovány. Se všemi stávajícími zájemci z řad rodilých mluvčí, kteří splňovali požadavky, byly od prosince 2014 uzavírány již pouze DPČ s tím, že stávající pracovní smlouvy byly převedeny také na DPČ. Realizace ostatních klíčových aktivit probíhala dle stanoveného harmonogramu projektu. Při řešení této zásadní krizové situace jsme si byli vědomi, že legislativní komplikace, které se při realizaci našeho projektu vyskytly, mohly způsobit u mnoha škol a hlavně rodilých mluvčí, kteří byli již připraveni nastoupit, rozčarování. O vzniklé situaci jsme proto obratem písemně informovali jak všechny zainteresované školy, tak celý projektový tým a především rodilé mluvčí. Většina z nich pochopila a akceptovala složitou situaci, ve které se NIDV ocitnul, ale i naši snahu problém vyřešit a v projektu pokračovat. Nicméně jsme museli následně čelit velikému tlaku a vynaložit obrovské úsilí a diplomatický takt, abychom situaci organizačně i administrativně zvládli a náročné období se ctí překlenuli. Závěr a poučení Díky velikému úsilí řídícího týmu projektu i vstřícnosti a podpoře vedení NIDV a odboru CERA MŠMT se nám podařilo krizi projektu zažehnat. Projekt Cizí jazyky pro život se tak mohl po schválení podstatné změny naplno rozjet. Z celé situace vyplynulo jednoznačné poučení, jak důležité je při tvorbě projektové žádosti věnovat velikou pozornost personální stránce projektu a vymezení pracovních pozic z hlediska personalistiky, tj. jakou formu pracovně právního vztahu by měl zaměstnavatel (příjemce podpory) s pracovníkem v konkrétní pozici s ohledem na celý kontext projektu uzavřít, aby se vystříhal možných rizik vyplývajících z platné pracovně právní legislativy. Výsledky dotazníkového šetření mezi rodilými mluvčími zapojenými do projektu Cizí jazyky pro život Použité zkratky RM rodilí mluvčí UU uvádějící učitel V rámci projektu CJŽ proběhlo několik dotazníkových šetření, která měla u různých cílových skupin monitorovat jejich postoj a názory v rámci probíhajícího projektu. Zde představujeme výsledky dotazníkového šetření rodilých mluvčí (RM), kteří působili na základních školách po celé České republice (mimo Prahu). Dotazník se skládal celkem z 28 otázek, z toho bylo 14 uzavřených s výběrem z odpovědí ANO - NE nebo s výběrem na škále 1-5. Všechny tyto otázky byly povinné. Vyhodnocení proběhlo formou koláčových (u odpovědí ANO - NE) nebo sloupcových (u varianty s nabídkou víc možných odpovědí) grafů. Dalších 14 otázek bylo otevřených, kdy respondenti museli odpovídat slovy či větami. Z těchto 14 otázek byly 2 povinné a 12 k dobrovolnému zodpovězení. V rámci projektu bylo celkem zapojeno 141 RM, přičemž někteří působili zároveň na několika školách (dělené úvazky, především u francouzsky a německy mluvících rodilých mluvčí. Z tohoto důvodu odpovídali RM za každou školu zvlášť. Celkem dotazník vyplnilo 192 RM, z toho 106 za anglicky mluvících, 45 německy mluvících a 41 Francouzů. Nepodařilo se nám získat dotazníky pouze od 8 rodilých mluvčí za 10 škol, poněvadž tam působili velmi krátkou dobu (přesun na jinou školu a jiné důvody). Dotazník obsahoval také údaje o respondentech, tj. příjmení a jméno rodilého mluvčího, název a adresu školy, kde působili. Zhodnocení dotazníkového šetření za jednotlivé otázky: 20