ZÁVĚREČNÁ PREVENTIVNÍCH STRATEGIÍ VE ŠKOLÁCH ROCE 2006/2007 KRAJI

Transkript

1 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O PLNĚNÍ ŠKOLNÍCH PREVENTIVNÍCH STRATEGIÍ VE ŠKOLÁCH A VE ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍCH VE ŠKOLNÍM ROCE 2006/2007 V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI ROCE 2006/2007 Odbor školství, mládeže a sportu, Krajský úřad, Moravskoslezský kraj Listopad 2007

2 1. ÚVOD 3 2. ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE REALIZOVANÉ ŠKOLAMI V ROCE 2006/ Školní preventivní strategie Zázemí školních metodiků prevence Školní poradenská pracoviště Formy spolupráce s rodiči v oblasti prevence sociálně patologických jevů Volnočasové aktivity Další vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti sociálně patologických jevů Výskyt sociálně patologických jevů u dětí a mládeže ve školách a školských zařízeních Dotační systém na podporu Školních preventivních strategií ve školách a školských zařízeních v oblasti prevence sociálně patologických jevů SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ A VÝSTUPY ZJIŠTĚNÝCH DAT ZÁVĚR 14 PŘÍLOHA 1: VÝSKYT SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ VE ŠKOLÁCH

3 1. Úvod Školní rok 2006/2007 byl v Moravskoslezském kraji z hlediska preventivních aktivit sociálně patologických jevů velice významný. Především tím, že jako jediný kraj v České republice finančně podpořil pracovní místa školních psychologů a školních speciálních pedagogů na 54 školách. Ve školním roce 2006/2007 se na Ostravské univerzitě v Ostravě v Centru celoživotního vzdělávání otevřelo čtyřsemestrální specializační studium pro školní metodiky prevence. Na národní úrovni během sledovaného období nedošlo, především v legislativním rámci k zásadním změnám. Rok 2006/2007 byl ve znamení příprav nového metodického pokynu ministra školství k prevenci sociálně patologických jevů, který nabude platnosti listopadu roku Na konci roku 2006 byl spuštěn proces certifikace, který upravuje vládní usnesení č. 693 ze dne K byly certifikovány v Moravskoslezském kraji pouze dvě zařízení, které poskytují služby v oblasti primární prevenci, což se může v roce 2008 negativně projevit při hodnocení programů, které se přihlásí do dotačního řízení. V neposlední řadě byl ministerstvem vytvořen, dlouho žádaný, terminologický slovník zaměřený na oblast prevence sociálně patologických jevů. 3

4 2. Školní preventivní strategie realizované školami v roce 2006/ Školní preventivní strategie Základním nástrojem prevence ve školách a ve školských zařízeních jsou tzv. školní preventivní strategie, které jsou komplexním systémovým prvkem v realizaci preventivních aktivit. Jejich realizace je pro každou školu závazná a podléhá kontrole České školní inspekce. Díky dlouhodobému vzdělávání školních metodiků prevence sociálně patologických jevů a systematické kvalitní práce oblastních metodiků prevence je na školách zaznamenána vyšší kvalita školních preventivních strategií. Programy mají jasnou strukturu, obsahují dlouhodobé, střednědobé plány a jednoleté akční plány (minimální preventivní programy), včetně opatření a aktivit k dosažení cílů. Mezi hlavní cíle těchto aktivit v rámci školní preventivní strategie patří: odpovědnost za systematické vzdělávání školních metodiků prevence a dalších pedagogických pracovníků v metodikách preventivní výchovy, v netradičních technikách pedagogické preventivní práce s dětmi a mládeží (interaktivní techniky, nácviky praktických psychologických a sociálně psychologických dovedností, techniky rozvíjení osobnosti, metody vytváření pozitivních vztahů mezi žáky apod.) a v řešení problémových situací souvisejících s výskytem sociálně patologických jevů, systémové zavádění etické a právní výchovy, výchovy ke zdravému životnímu stylu a jiných oblastí preventivní výchovy do výuky předmětů, ve kterých ji lze uplatnit, uplatňování různých forem a metod působení na jednotlivce a skupiny dětí a mládeže zaměřené na podporu rozvoje jejich osobnosti a sociálního chování, vytváření podmínek pro smysluplné využití volného času dětí a mládeže, spolupráce s rodiči a osvětová činnost pro rodiče v oblasti zdravého životního stylu a prevence problémů ve vývoji a výchově dětí a mládeže, průběžné sledování konkrétních podmínek ve škole nebo ve školském zařízení z hlediska rizik výskytu sociálně patologických jevů a uplatňování různých forem a metod umožňujících včasné zachycení ohrožených dětí a mladistvých, diferencované uplatňování preventivních aktivit a programů speciálně zaměřených na jednotlivé rizikové skupiny dětí a mládeže, poskytování poradenských služeb školního metodika prevence a výchovného poradce žákům a jejich rodičům, zajišťování poradenských služeb specializovaných poradenských a preventivních zařízení pro žáky, rodiče a učitele. Na základě, stále platného, metodického pokynu ministra MŠMT č.j / jsou školní preventivní strategie pravidelně jednou ročně vyhodnocovány. Je sledována celková účinnost (do jaké míry bylo dosaženo stanovených cílů) i jejich průběh. Měřena je také efektivita jednotlivých aktivit, které byly v rámci těchto strategií realizovány. Vzhledem k tomu, že ale neexistuje jednotná metodika k jeho vyhodnocování, je podoba těchto zpráv v každém kraji různá. Moravskoslezský kraj vyhodnocuje preventivní činnost na školách již od roku 2001 a díky její kvalitě, může porovnávat a sledovat trendy sledovaných jevů.závěrečná zpráva je jediným materiálem, který dává odboru školství, mládeže a sportu 1 V listopadu roku 2007 bude metodický pokyn novelizován 4

5 zpětnou vazbu o aktuálním dění v kraji. Podle výsledků jsou například určovány priority dotačních titulů. Závěrečnou zprávu pak krajský úřad zasílá na vědomí MŠMT a ČŠI. Školní preventivní strategie připravuje a koordinuje v jednotlivých školách a školských zařízeních školní metodik prevence. Podmínky pro realizaci preventivního programu a odpovědnost za něj nese ředitel školy nebo školského zařízení. Garantem jednotlivých preventivních programů a aktivit škol a školských zařízení v dané oblasti je oblastní metodik preventivních aktivit. Školní preventivní strategie v Moravskoslezském kraji je realizována v 853 školách a školských zařízeních. Z toho jsou: Tabulka č. 1: škol a školských zařízení (zdroj OŠMS) Školy Typ školy žáků/studentů Školská zařízení: Typ zařízení Mateřské školy Dětské domovy 18 Základní školy Střední školy Celkem Diagnostický a výchovný ústav 6 Vyhodnocování Školních preventivních strategií probíhá pouze ze sledovaných dat ze základního a středního školství. V mateřských školách probíhá všeobecné systematické preventivní působení směřující ke zdravému životnímu stylu, proto nelze vykazovat data, která jsou pro účely této zprávy potřebná. Celkový počet škol, které jsou vyhodnocovány je 620 Následná tabulka znázorňuje celkový počet vyhodnocených zapojených škol ve školním roce 2006/2007. Tabulka č. 2.: vyhodnocených zapojených škol ve školním roce 2006/2007 (zdroj OŠMS) Celkem škol 2006/2007 žáků Okres Základní školství Střední školství Základní školství Střední školství Ostrava Opava Karviná Bruntál Frýdek-Místek Nový Jičín Celkem

6 2.2. Zázemí školních metodiků prevence školních metodiků na školách je vyšší z důvodů slučování škol a ponechání více než jedné funkce školního metodika prevence ve škole. Školních metodiků prevence s kumulovanou funkcí výchovného poradce zůstalo vzhledem k minulému téměř stejně (z 20 % klesl na 19,67 %). Tendence systému prevence sociálně patologických jevů v ČR je tyto funkce rozdělovat, vzhledem k problematice postupů a řešení a vytvářet školní poradenské týmy. Ve sledovaném období bylo vytvořeno 125 týmů, což je o 31 více než loni. Tento trend je velmi pozitivní a vypovídá o pochopení důležitosti této problematiky. Na nabídku krajského úřadu Moravskoslezského kraje finančně podpořit z rozpočtu přímých nákladů v rámci priorit funkci školního psychologa či školního speciálního pedagoga reagovalo v roce 2006 čtyřicet devět škol. Záměrem Moravskoslezského kraje je v této podpoře setrvat i v dalších letech. Finanční ohodnocení školních metodiků by se mělo do budoucna zlepšovat vzhledem k zákonu č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících, který zaručuje školním metodikům příplatek za tuto funkci při splnění podmínek, které upravuje vyhláška č. 317/2005 o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, s účinností od Na konci školního roku 2006/2007 absolvovalo akreditovaný kurz 33 frekventantů. Tab. č. 3 Zázemí školních metodiků prevence (zdroj OŠMS) Zázemí školních metodiků prevence počet % Celkem Kumulovaná funkce s výchovným poradcem, vychovatelem ,67 Finanční ohodnocení ,58 Vlastní kabinet Sám ,32 S výchovným poradcem 64 10,32 S jinými pedagogy ,19 Školní preventivní tým 1) ,16 1) metodik prevence, výchovný poradce, spec. pedagog, psycholog, a další ped. pracovníci min. tři z těchto osob 2.3. Školní poradenská pracoviště Ve školním roce 2006/2007 byla finančně opět podpořena funkční místa školních psychologů a školních speciálních pedagogů. Na konci roku byla jejich činnost vyhodnocena. Byl zjišťován počet školních poradenských pracovišť, vynaložené finanční prostředky, počty klientů, atd. Pro účely této zprávy jsou zpracována pouze uvedená data. Celá zpráva je veřejnosti přístupná na internetových stránkách Moravskoslezského kaje v sekci školství. 6

7 Přehled školních poradenských pracovišť Tab. č. 4 Přehled školních preventivních pracovišť (zdroj OŠMS) školních poradenských pracovišť Psycholog Speciální pedagog Úvazek ZŠ ,64 SŠ ,95 celkem ,59 Počty klientů školních poradenských pracovišť podle typu školy Pro hodnocení činnosti preventivních strategií jsou směrodatné nejen počty klientů, ale rovněž počty kontaktů, jelikož především u dlouhodobé péče o klienta dochází k vyššímu počtu kontaktů. klientů a počet kontaktů jsou tedy dvě naprosto různá měřítka. Tab. č. 5. Počty klientů preventivních pracovišť (zdroj OŠMS) Počty žáků celkový počet žáků celkový počet žáků s SVP ZŠ SŠ Graf č. 1 Celkový počet klientů v různých typech škol (zdroj OSMS) Celkový počet klientů v různých typech škol MŠ ZŠ - 1.st. ZŠ - 2.st. SŠ Ze srovnání počtu žáků a klientů na základních a středních školách vyplývá, že počet žáků základních škol, kteří mohou využívat služeb školních poradenských pracovišť, je vyšší než počet žáků středních škol, ale počet klientů ŠPP je zhruba o 500 vyšší na středních školách. Důvodem je zejména výrazně vyšší podíl skupinové péče vycházející z forem práce s věkovou kategorií středoškoláků (převažuje práce s třídou), klienty se pak stávají všichni žáci ve skupině. Mezi nejčastější činnosti školních psychologů a školních speciálních pedagogů patří zejména: konzultační činnost, preventivní programy, diagnostika a intervence, vztahové problémy ve třídě a šikana, individuální práce se žákem nebo skupinou žáků, kariérové poradenství, reedukace, poradenská činnost, depistáže, péče o integrované žáky, poradenská a metodická činnost pro učitele, zjišťování a prevence školní neúspěšnosti, ale i podpůrné programy pro skupiny žáků se sociálním znevýhodněním, vytváření podmínek pro nadané žáky. Standardní činnosti školních psychologů a školních speciálních pedagogů kontinuálně navazují na standardní činnosti pedagogicko-psychologických poraden a zkvalitňují zejména péči o individuálně integrované žáky. 7

8 Počty kontaktů a aktivit Mezi kontakty jednoznačně převládají individuální s učiteli, následně s rodiči. Tyto aktivity ve značné míře zahrnují individuální konzultace, metodickou a poradenskou činnost pro učitele, poradenskou činnost pro rodiče. Skupinových aktivit je podstatně méně, patří mezi ně např. podpůrné vzdělávací programy, metodické semináře pro učitele, tvorba školních vzdělávacích programů. Graf č. 2 počty klientů a aktivit (zdroj OSMS) rodiče - individuálně 132 rodiče - skupinově učitelé - individuálmě učitelé - skupinově ost atní - individuálně 92 ostatní - skupinově počet kontaktů Pro účely této zprávy jsme rovněž sledovali i ostatní aktivity jako byly prevence školního selhávání, práce se třídou, depistáže, prevence sociálně patologických jevů, koordinační činnost v rámci školního poradenského pracoviště a široká škála jiných aktivit dle specifik jednotlivých typů škol a zpracovaných koncepcí. Graf č. 3 Počty ostatních aktivit (zdroj OSMS) počet aktivit prevence školního selhávání primární prevence socpat jevů podpora vzdělávacích aktivit školy vedení přednášek, semináře zapojení do projektu školy V roce 2007 byly na platy těchto pracovníků uvolněny finanční prostředky z rozpočtu Moravskoslezského kraje ve výši Kč Formy spolupráce s rodiči v oblasti prevence sociálně patologických jevů V určitém stupni vývoje dítěte se stejně důležitým sociálním prostředím jako rodina stává škola. V tomto období je pro výchovu dítěte, a tím i pro primární prevenci, velmi důležitá spolupráce mezi rodiči dítěte a školou či školským zařízením. 8

9 Spolupráci nelze navázat jen prostřednictvím třídních schůzek pro rodiče, proto řada škol pořádá pro rodiče i neformální akce (viz tabulka č. 7a., 7b.). Pro srovnání je uveden počet akcí s rodiči a pro rodiče v období 2005/2006. Tabulka č. 7a: Přehled akcí pro rodiče 2006/2007 (zdroj OŠMS) akcí pro rodiče přímo v oblasti prevence sociálně patologických jevů ZŠ SŠ akcí pro rodiče tzv. ostatní akce Tabulka č. 7b: Přehled akcí pro rodiče a s rodiči 2005/2006 (zdroj OŠMS) akcí pro rodiče přímo v oblasti prevence sociálně patologických jevů ZŠ SŠ akcí pro rodiče tzv. ostatní akce Z výše uvedených tabulek je patrné, že školy ve školním roce 2006/2007 s rodiči či zákonnými zástupci spolupracovaly více než v předchozím sledovaném období. V oblasti základního školství je nárůst aktivit zanedbatelný, nicméně v průměru každá základní škola uspořádala preventivní aktivitu 1,5krát což je pozitivní trend. V oblasti středního školství je vývoj stagnující, což lze stále hodnotit pozitivně. Po sečtení všech akcí je na obou sledovaných úrovních zaznamenám nárůst Volnočasové aktivity Školy a školská zařízení v kraji organizují volnočasové aktivity pro své žáky ve školních družinách, klubech a kroužcích. V současné době pracuje ve školách a školských zařízeních v Moravskoslezském kraji 429 školních družin a 505 školních kroužků a klubů. Nejčastěji jsou to kroužky sportovní (fotbal, floorbal, volejbal, gymnastika, aerobic, bojová umění, šachy), keramické, jazykové (zaměřené především na anglický jazyk), turistické, modelářské, taneční, hudební (sborový zpěv a flétna) a kroužky zaměřené na informatiku (práce s počítačem). Tabulka č. 8a: Volnočasové aktivity při základních školách (zdroj OŠMS) Základní školství škol/šk. zařízení zapojených žáků Školní družiny ,1 % Školní kluby a kroužky ,9 % Tabulka č. 8b: Volnočasové aktivity při středních školách (zdroj OŠMS) Střední školství škol/šk. zařízení zapojených žáků Školní kluby a kroužky ,8 % Procentuální zapojení žáků Procentuální zapojení žáků Z celkového počtu žáků v základních školách ( ) je do volnočasových aktivit nabízených školou zapojeno pouze 47,9 % žáků, což je mírný vzestup oproti loňskému sledovanému období. Kromě volnočasových aktivit probíhajících v období školního roku, pořádají některé školy také prázdninové akce. Kolik škol pořádalo tyto akce je patrné z tabulky č. 9. Tabulka č. 9: víkendových a prázdninových akcí pro děti (zdroj OŠMS) škol/počet zapojených akcí žáků o víkendech škol/počet akcí o prázdninách Základní školství 310/ / Střední školství 71/ / zapojených žáků

10 66,8 % základních škol pořádá aktivity o víkendech, což je o 13 % méně než ve školním roce 2005/2006, 20,2 % základních škol ve sledovaném roce pořádalo akce o prázdninách, což je o 4,7 %méně více než v předchozím školním roce. 45,5 % středních škol pořádalo víkendové akce a 12,1 % těchto škol uskutečnilo akce o prázdninách Další vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti sociálně patologických jevů Na území Moravskoslezského kraje působí široké spektrum organizací, které vzdělávají v problematice specifické i nespecifické primární prevence sociálně patologických jevů. V tabulce č. 10 jsou uvedeny nejžádanější organizace zajišťující vzdělávání v oblasti prevence sociálně patologických jevů a počty zúčastněných pedagogických pracovníků na vzdělávání. V návaznosti na vyhlášku č 317/2005 Sb. ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, s účinností od , která hovoří o 250 hodinovém specializačním studiu pro školní metodiky prevence, jsme začali sledovat hodinové dotace daného vzdělávání. Z tabulky je patrné, že většinou metodici prevence zareagovali na potřebnost vzdělávání v oblasti prevence i ve vztahu k vyhlášce 317/2005 Sb. o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků a počty nad 250 hodin narůstají. S tímto velmi pozitivním trendem souvisí i kvalita školních preventivních strategií a vnímání potřebnosti odborníka ve škole. Tabulka č. 10.: Organizace zajišťující vzdělávání a počet zúčastněných pedagogů (zdroj OŠMS) zúčastněných pedagogů, odborných pracovníků vzdělávání do vzdělávání vzdělávání vzdělávání vzdělávání postgraduální 20h 21 h-50 h h h nad 250h studium PPP KVIC NIDV VŠ NNO Poptávka zejména po vzdělávání s prvky praktické přípravy řešení sociálně patologických jevů, které se ve škole objevují, se ukazuje velmi výrazně. Ve sledovaném období se jednalo u krátkodobých kurzů zejména o témata šikany, vandalství, poruchy příjmu potravy, agresivity dětí, krádeže, dále komunikační dovednosti a interaktivní skupinová práce s dětmi, nové formy a metody práce s problematickými dětmi, atd Výskyt sociálně patologických jevů u dětí a mládeže ve školách a školských zařízeních Důležitou sledovanou charakteristikou, nejen pro účely této závěrečné zprávy, je přímý výskyt sociálně patologických jevů. Na základě jejich četnosti výskytu (poklesu, stagnace či nárůstu) můžeme posuzovat efektivitu prováděné cílené primární prevence. V tabulce č. 11. jsou uvedeny snížené stupně chování, což je vždy pedagogem sledováno jako výchovný důsledek určitého nežádoucího vybočení ze společenské normy, neomluvené hodiny, což můžeme kvalifikovat také jako záškoláctví, dále zneužívání alkoholických nápojů a návykových látek a výskyt šikany. 10

11 Tabulka č. 11: Společensky nežádoucí jevy u dětí a mládeže v MSK za školní rok 2005/2006 (zdroj OŠMS) Snížená Snížená Agresivní Zneužití ost. známka známka Zneužití formy neomluvených návykových z chování z chování alkoholu Kouření chování, hodin celkem látek 2. stupeň 3. stupeň šikana Žáci ZŠ * Žáci SŠ Data z této tabulky jsou podrobněji rozpracována v Příloze tohoto dokumentu. *) Bruntál tato data nedodal Krádeže Mezi další nejčastější sociálně patologické jevy, které školy musely řešit, patří: rasismus, agresivita, vandalismus, záškoláctví, podvody, gambling, poruchy příjmu potravy, vztahové problémy žák rodič, nedostatečná spolupráce a péče rodiny, vulgarita vůči učitelům Dotační systém na podporu Školních preventivních strategií ve školách a školských zařízeních v oblasti prevence sociálně patologických jevů Moravskoslezský kraj na podporu snižování výskytu sociálně patologických jevů ve školách a ve školských zařízeních každoročně vyhlašuje dotační programy. V roce 2006 byla oblast prevence sociálně patologických jevů ve školách a školských zařízeních v Moravskoslezském kraji finančně podpořena, podobně jako v roce 2006, ze dvou zdrojů: Finanční dotace ze státního rozpočtu jednalo se o celkovou částku Kč ,-, účelově vázanou na zkvalitňování Školních preventivních strategií ve školách a ve školských zařízeních. Podpořeno bylo 41 projektů. Finanční dotace z rozpočtu Moravskoslezského kraje jednalo se o částku Kč ,- Tyto finanční prostředky byly určeny na Preventivní programy a dále na další vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti sociálně patologických jevů a nově také na podporu nízkoprahových zařízení pro děti a mládež. Podpořeno bylo 11 projektů. Tabulka č. 12.: Přehled škol žádajících o finanční dotaci v roce 2007 s akcentem na srovnání v minulých létech 2005 a 2006 (zdroj OŠMS) Celkem žadatelů Celková částka, o kterou bylo Získaná celková částka žádáno v tis. Kč v tis. Kč ZŠ , , , , , ,9 SŠ , , , , , ,4 celkem , , , , , ,3 V tabulce č. 12. je znázorněn přehled počtu škol, které žádaly o dotaci na preventivní aktivity. Do údajů jsou zahrnuty nejen žádosti adresované krajskému úřadu, ale také žádosti adresované školami jiným subjektům (např. MŠMT, obcím, atd.). Pro srovnání jsou v tabulce uvedena i léta 2005 a

12 3. Shrnutí výsledků a výstupy zjištěných dat A. Zázemí školních metodiků prevence Sledováno nově k nejvýznamnějším výsledků patří, že: 19,67 % školních metodiků prevence vykonává současně i funkci výchovného poradce 57,58 % školních metodiků je za výkon funkce finančně ohodnoceno na 19,9 % školách je sestaven školní preventivní tým Na nabídku finančně podpořit výkon školního psychologa či školního speciálního pedagoga reagovalo 49 škol. Výstup: - V kumulované funkci je stále vysoké procento školních metodiků prevence. Trendem v ČR je tyto kumulované funkce oddělovat a naopak vytvářet školní preventivní týmy, kde spolupracuje více osob. - Za výkon funkce je ohodnoceno o více než 20 % méně školních metodiků prevence než v loňském roce a to je velmi negativní jev s ohledem na náročnost této funkce a zrázení, které k jejímu výkonu školní metodik prevence má. - Vytváření školních preventivních týmů zaznamenává pozitivní vzestupný trend. - Na 57 školách působí specialisté školní psycholog a školní pedagog. B. Formy spolupráce s rodiči Ve školním roce 2006/2007 byl na základním školství zaznamenán vyšší počet akcí pro rodiče oproti roku 2005/2006, na středním školství mírný pokles. Jde o velmi příznivý stav. C. Volnočasové aktivity Do volnočasových aktivit, které nabízí základní škola se zapojilo 47,9 % žáků, jde o mírný nárůst. 66,8 % základních škol pořádá aktivity o víkendech, což je o 13 % méně než ve školním roce 2005/2006 Na středních školách je zaznamenán 4,7 % pokles, což je nepříznivý stav. 20,2 % základních škol ve sledovaném roce pořádalo akce o prázdninách, jde o patrný pokles. 45,5 % středních škol pořádalo víkendové akce, což je o 4,5 % nižší počet škol než v loňském sledovaném období, 12,1 % z těchto škol uskutečnilo akce o prázdninách, jde o patrný pokles. Ve všech sledovaných ukazatelích je zaznamenán pokles oproti loňskému školnímu roku. D. Další vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti sociálně patologických jevů Pozitivním ukazatelem je otevření specializačního studia pro školní metodiky prevence na Ostravské univerzitě v Ostravě, které probíhá pod Centrem dalšího vzdělávání. Ve školním roce 2006/2007 nastoupilo do studia 24 školních metodiků prevence a 1 sociální pracovnice městského úřadu. Stoupá poptávka po informacích o sociálně patologických jevech jako jsou gambling, vandalství, poruchy příjmu potravy, agresivita dětí, krádeže a jejich praktické postupy řešení. Stále se zvyšuje zájem o kurzy v oblastech: komunikačních dovedností a skupinové práce, o nové formy a metody práce s problematickými dětmi, atd. Velmi příznivá data jsou zaznamenána v počtu frekventantů v dlouhodobém vzdělávání pedagogických pracovníků v prevenci, což je stále jeden z hlavních cílů ve vykonávání preventivních aktivit nejen v MSK. Vzdělávání školních metodiků prevence zaznamenává výraznou změnu. Školní metodici prevence, kteří absolvování 250 hodin akreditovaného vzdělávání v této oblasti mají nárok na ohodnocení Kč. Na druhou stranu, ale odchází zkušení dlouholetí metodici prevence s ohledem na platnost vyhlášky, která upravuje tato pravidla o ohodnocení výkonu této funkce. Důvodem je smazání všech absolvovaných vzdělávacích hodin do doby účinnosti vyhlášky, a tak musí začínat se vzděláváním znovu. 12

13 E. Výskyt sociálně patologických jevů u dětí a mládeže ve školách a školských zařízeních (rozklad v příloze) 1. Snížená známka z chování Z celkového počtu základních škol v Moravskoslezském kraji vykázalo udělení snížených stupňů z chování 46,7 % škol. Ve školním roce 2005/2006 se tento jev týkal 70% škol. Jde výrazný pokles o 23,3 %. Z celkového počtu středních škol (SOU, OU, Gymnázia, SŠ - 156) v Moravskoslezském kraji vykázalo udělení snížených stupňů z chování 64,7 % škol. Ve školním roce 2005/2006 se tento jev týkal 80 % škol. Jde o výrazný pokles o 15,3 %. 2. Neomluvené hodiny Neomluvené hodiny měla na základních školách 2,3 % žáků, ve srovnání se školním rokem 2006/2006 se jev snížil o 2,1 %. Z celkového počtu základních škol 464 v Moravskoslezském kraji vykázalo výskyt neomluvených hodin 56,45 % škol, což je o téměř 10 % méně než v minulém sledovaném období. Kritický se ale jeví stav počtu neomluvených hodin na vykázaného žáka základní školy, kdy průměrně má 1 vykázaný žák 27,02 neomluvených hodin. Nejohroženější oblastí je Opava, kde tento počet dosahuje téměř 34 neomluvených hodin na jednoho vykázaného žáka. Z celkového počtu středních škol v Moravskoslezském kraji vykázalo neomluvené hodiny 80,7 % škol, což je nepatrný nárůst. Průměrný počet neomluvených hodin na vykázané žáky je opět kritický Jednoznačně nejohroženějším okresem je Karviná, tam připadne 47,4 neomluvených hodin na 1 žáka. Z celkového počtu žáků středních škol mělo neomluvené hodiny 9,5 % studentů, což je méně o 3,9 % než v loňském školním roce. 3. Zneužití alkoholu základních škol, které řešily případy výskytu zneužití alkoholických nápojů bylo 22,8 %. V loňském sledovaném období to bylo o 8,2 % škol méně. Středních škol, které řešily ve sledovaném období zneužívání alkoholu, bylo 32 %, což je o 17 % méně, než v loňském školním roce. V obou případech jde o výrazný pokles. 4. Kouření Kouření na území školy nebo na školní akci bylo nuceno řešit 35,3 % základních škol, tedy o 4,7 % méně než ve školním roce 2005/2006 a 48,7 % středních škol, nižší o 8,3 % než v minulém sledovaném období. V obou případech jde o výrazný pokles. Vzhledem k nedodání dat z okresu Bruntál, nebyl tento okres zahrnut do výpočtů. 5. Zneužití návykových látek Ve výskytu zneužívání návykových látek jiných než alkohol a tabák jsme zaznamenali v obou rovinách školství výrazný nárůst. Na základním školství je to 25,2 % škol, které toto musely řešit, o 8,8 % více a na středním školství je to 41,6 % SŠ, o 14,9 % více. 6. Agresivní formy chování, šikana Případy agresivních forem chování, šikany na území školy nebo na školní akci bylo nuceno řešit 50,8 % základních škol a 53 % středních škol. Na základních školách jde o stejný stav, jako v roce 2005/2006. U středních škol je zaznamenám 10 % nárůst.zde jde o nepříznivý stav. Nicméně konkrétně na prevenci a řešení agresivních forem chování a šikany bylo velmi aktivně zaměřeno působení okresních a školních metodiků prevence. Tímto bychom mohli vysvětlit nárůst. 7. Krádeže Případy krádeže bylo nuceno řešit 35,7 % základních škol o 2,5 % škol méně než v minulém sledovaném období a 31,8 % středních škol o 10 % méně. Na obou sledovaných úrovních vzdělávání jde o pokles a tedy o příznivý stav. 13

14 4. Závěr Preventivní programy jsou součástí vyučování i mimoškolních aktivit. Pozitivní je vzrůstající trend chápání preventivní práce jako podpory zdravého životního stylu, většího využití školských zařízení pro volnočasové aktivity i v odpoledních hodinách, větší zájem učitelů trávit volný čas s dětmi o víkendech a o prázdninách. V příštím školním roce je hlavním cílem: - dotační podpora kvalitních školních preventivních strategií, - vytvoření fungujícího systému vzdělávacích institucí a jejich vzdělávacích aktivit, - další vzdělávání pedagogických pracovníků a ostatních preventivních pracovníků, - další rozvoj dobré spolupráce na úrovni MŠMT, úseku prevence, s oblastními metodiky preventivních aktivit, řediteli škol a školských zařízení a školními metodiky prevence, - přenos aktuálních problémů, které se vyskytují na místní úrovni, na úroveň centrální, jehož výsledkem by bylo zkvalitnění práce školních metodiků preventivních aktivit. Závěrečná zpráva je v současné době jediný komplexní materiál, který se zabývá sociálně patologickými jevy a primární prevencí ve školách v Moravskoslezském kraji. Jsou dodávány jednotlivými řediteli škol a dále pak zpracovány do této podoby. Informace, které z této zprávy vyplývají, jsou dále využívány jako podklady pro krajské strategické a koncepční materiály: - Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Moravskoslezského kraje, - Výroční zprávu o stavu školství v Moravskoslezském kraji, - Strategii prevence u dětí a mládeže v Moravskoslezském kraji včetně 2. akčního plánu realizace strategie prevence, dále pro vyhlašování výběrových řízení na podporu aktivit v oblasti specifické primární prevence porady s oblastními metodiky preventivních aktivit, a v neposlední řadě informace pro veřejnost prostřednictvím internetových stánek kraje. V závěru uvádíme seznam škol, které vyhodnocení školní preventivní strategie neodevzdaly v řádném termínu: Okres Bruntál ZŠ Krnov, Dvořákův okruh 2 (odchod ŠMP) ZŠ a MŠ Lichnov ZŠ Vrbno pod Pradědem ZŠ Rýmařov, Školní náměstí 1 SŠ Průmyslová, Krnov SŠ Zemědělství a služeb, Město Albrechtice (odchod ŠMP) Okres Frýdek-Místek: VOŠ Goodwill FM Gymnázium Třinec Střední zdravotnická škola Frýdek-Místek SOU TGM Frýdek-Místek OU a U Pionýrů Frýdek-Místek ZŠ Staré Hamry ZŠ Pstruží 14

15 ZŠ Oldřichovice ZŠ Dolní Lomná ZŠ Karpentná ZŠ Konská ZŠ Košařiska ZŠ Krmelín ZŠ Metylovice ZŠ Bystřice ZŠ Lískovec ZŠ Sedliště Okres Karviná Obchodní akademie, S. Tůmy 12, Český Těšín Soukromá Střední škola ochrany osob a majetku, Svornosti 1, Karviná-Darkov Okres Nový Jičín ZŠ Kopřivnice, ul. 17. listopadu ZŠ Odry, Pohořská ZŠ Vražné ZŠ Trnávka Střední ekonomická škola podnikatelská Studénka Střední průmyslová škola elektrotechnická a OU Frenštát pod Radhoštěm Okres Opava Okres Opava dle závěrečné zprávy OMPA odevzdaly všechny školy Okres Ostrava Okres Ostrava dle závěrečné zprávy OMPA odevzdaly všechny školy 15

16 Příloha 1: Výskyt sociálně patologických jevů ve školách Rozklad: 1. Snížená známka z chování ZŠ SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SŠ-denní studium) Průměr Průměr (počet sn. (počet sn. žáků ve známek studentů Známek žáků 2. žáků 3. žáků 2. žáků 3. škole škol celkem na 1 ve škole škol celkem na 1 stupněm stupněm celkem žáka stupněm stupněm celkem studenta celkem) celkem) Bruntál , ,035 Frýdek- Místek , ,039 Karviná , ,049 Nový Jičín , ,040 Opava , ,043 Ostrava , ,050 Celkem , ,045 Interpretace: ZŠ V Moravskoslezském kraji bylo ve sledovaném období žáků, kteří byli zapojeni do školních preventivních strategií dané školy. Z tabulky Snížená známka z chování je možné vyhodnotit průměrný počet žáků se sníženým stupněm z chování na celkový počet žáků v dané oblasti. Nově jsme snížené známky vyhodnocovali i s rozdělením na 2. a 3. stupeň. V tabulce jsou ale uvedeny celkové snížené stupně. Jako nejvíce ohrožené okresy jsou nejvyššími průměry sníženého stupně z chování : Nový Jičín 0,025 Karviná 0,021 Okresy s nejmenším počtem dětí, které byly hodnoceny sníženým stupněm z chování : Frýdek-Místek 0,012 Opava 0,015 Z celkového počtu 464 základních škol v Moravskoslezském kraji vykázalo udělení snížených stupňů z chování 46,7 % škol tedy o 23,3 % méně než v minulém sledovaném období. SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) Žáků zapojených do školních preventivních strategií dané školy je v kraji Na středních školách jsou dle tabulky Snížená známka z chování výsledná data tato: Ostrava 5 % žáků Karviná 4,9 % Bruntál 4,2 % Opava 4,2 % Z celkového počtu středních škol (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) 156 v Moravskoslezském kraji vykázalo udělení snížených stupňů z chování 64,7 % škol, tedy o 15,3 % méně než v loňském školním období. 16

17 2. Neomluvené hodiny ZŠ žáků ve škole celkem žáků neoml. hod. Celkem škol Průměr (počet neoml. hod na 1 SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) studentů neoml. ve škole studentů hod. celkem celkem škol Průměr (počet neoml. hod na 1 vykázaného žáka ) vykázaného žáka ) Bruntál , ,93 Frýdek- Místek , ,96 Karviná , ,40 Nový Jičín , ,78 Opava , ,99 Ostrava , ,49 Celkem , ,57 Interpretace: ZŠ Dalším sledovaným jevem byly neomluvené hodiny žáků. Nejvyšší počet neomluvených hodin na 1 vykázaného žáka s tímto jevem je v okresech: Opava na 1 žáka, který měl neomluvené hodiny jich připadne 34,35 Ostrava - na 1 žáka, který měl neomluvené hodiny jich připadne 28,95 S nižším počtem to pak byly okresy: Karviná - 23,75 Frýdek-Místek - 23,83 Neomluvené hodiny měla na základních školách 2,3 % žáků, ve srovnání se školním rokem 2006/2006 se jev snížil o 2,1%. Z celkového počtu základních škol 464 v Moravskoslezském kraji vykázalo výskyt neomluvených hodin 56,45 % škol, což je o téměř 10 % méně než v minulém sledovaném období. Při hodnocení průměrného počtu neomluvených hodin na všechny žáky je to takto: Br: 0,82; FM: 0,24; KI: 0,71; NJ: 0,43; OP: 0,58; OV: 0,96 Nejohroženějším okresem je Ostrava. Nejlépe, co se týče školní docházky, je na tom okres Frýdek-Místek. SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) Nejvyšší počet neomluvených hodin na 1 vykázaného žáka s tímto jevem je v okresech: Karviná - 47,4 neomluvených hodin na 1 vykázaného žáka, Ostrava 32,49 neomluvených hodin na 1 vykázaného žáka, Nový Jičín 9,78 Frýdek-Místek - 15,96 Z celkového počtu žáků středních škol mělo neomluvené hodiny 9,5 % studentů, což je méně o 3,9 % než v loňském školním roce. Z celkového počtu středních škol (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) 156 v Moravskoslezském kraji vykázalo neomluvené hodiny 80,7 % škol, což je nepatrný nárůst. Při hodnocení průměrného počtu neomluvených hodin na všechny žáky je to takto: BR: 1,7; FM: 1,5; KI: 4,47; NJ: 1,85; OP: 2,12; OV: 2,15. Jednoznačně nejohroženějším okresem je Karviná. Nejlépe, co se týče školní docházky, je na tom okres Opava. 17

18 3. Zneužití alkoholu ZŠ žáků ve škole celkem řešených případů škol SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) studentů řešených ve škole celkem škol případů 4. Kouření ZŠ SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) žáků ve škole celkem řešených případů škol studentů řešených ve škole celkem škol případů 5. Zneužití návykových látek ZŠ žáků ve škole celkem řešených případů škol SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) studentů řešených ve škole celkem škol případů Bruntál Frýdek- Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava Celkem Zneužívání alkoholických nápojů na základních školách, ve srovnání s minulým sledovaným obdobím, je ve fázi poklesu jak u dětí a mládeže ve věku od 6-15 let, tak u středoškolské mládeže. Případy zneužití alkoholických nápojů na území školy nebo na školní akci bylo nuceno řešit 22,8 % základních škol a 32 % středních škol. Bruntál nesledováno nesledováno nesledováno nesledováno Frýdek- Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava Celkem Kouření na území školy nebo na školní akci bylo nuceno řešit 35,3 % základních škol a 48,7 % středních škol. Vzhledem k nedodání dat z okresu Bruntál, nebyl tento okres zahrnut do výpočtů. Bruntál Frýdek- Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava Celkem Zneužívání návykových látek, jiných než alkohol a tabák, bylo nuceno řešit 25,2 % základních škol a 41,6 % středních škol. 18

19 6. Agresivní formy chování, šikana ZŠ žáků ve škole celkem řešených případů škol SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) studentů řešených ve škole celkempřípadů škol 7. Krádeže ZŠ žáků ve škole celkem řešených případů škol SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) studentů řešených ve škole celkempřípadů škol Bruntál Frýdek- Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava Celkem Případy agresivních forem chování, šikany na území školy nebo na školní akci bylo nuceno řešit 50,8 % základních škol a 53 % středních škol. Bruntál Frýdek- Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava Celkem Případy krádeže bylo nuceno řešit 33,25 % základních škol a 32 % středních škol. V obou sledovaných úrovních vzdělávání bylo méně škol nuceno řešit krádeže. Zpracovali: Mgr. Andrea Adamovská, krajská koordinátorka prevence, Odbor školství, mládeže a sportu, oddělení mládeže a sportu, okresní metodici prevence - Mgr. Stanislav Toman, Renáta Vašendová, Irena Matrosová, Bc. Pavel Letý, Mgr. Pavlína Němcová, Mgr. Renáta Javůrková, Bc. Tomáš Velička a Mgr. Kamila Králová, Odbor školství, mládeže a sportu, oddělení rozvoje vzdělávání. 19