ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. Souhrnná zpráva o fungování Záručního fondu pro vnější vztahy. {SWD(2014) 129 final}

Transkript

1 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne COM(2014) 214 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Souhrnná zpráva o fungování Záručního fondu pro vnější vztahy {SWD(2014) 129 final} CS CS

2 Obsah 1. Fond chrání rozpočet Unie před čerpáním v důsledku selhání od roku Hlavní prvky dotačního mechanismu Dotace na základě čistého poskytování prostředků Vyrovnávací mechanismus Spouštěcí hodnoty Činnost fondu Operace kryté fondem Vnější úvěry EIB kryté fondem objemy a hlavní rizikové parametry záruk poskytovaných EIB Operace makrofinanční pomoci kryté fondem Operace Euratomu kryté fondem Vývoj úvěrového rizika Události, které ovlivnily fond v období let Nesplácení zaručených úvěrů poskytnutých Sýrii Chorvatsko se v roce 2013 stalo členem EU Správa aktiv fondu v napjaté situaci na trhu Výkon fondu Vývoj velikosti fondu Výhled pro nový mandát v období Mandát EIB Makrofinanční pomoc Euratom Dotační návrh pro VFR na období let Cílová dotační sazba Závěr

3 1. FOND CHRÁNÍ ROZPOČET UNIE PŘED ČERPÁNÍM V DŮSLEDKU SELHÁNÍ OD ROKU 1994 Záruční fond pro vnější vztahy (dále jen fond ) byl zřízen v roce 1994 nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2728/94 ze dne 31. října na ochranu rozpočtu Unie v případech selhání na straně příjemců úvěru poskytnutého nebo zaručeného Evropskou unií. Nařízení bylo třikrát pozměněno 2 a v současné době činnost fondu upravuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 ze dne 25. května (kodifikované znění). Proběhly čtyři přezkumy činnosti fondu (v letech 1998, 2003, 2006 a 2010). V návaznosti na přezkum v roce 2006 byl zaveden nový dotační mechanismus, který vstoupil v platnost v roce Tato zpráva představuje výsledky pátého přezkumu fondu a byla oznámena v závěru zprávy z roku Další informace o činnosti a fungování fondu lze získat z výročních zpráv o správě fondu a o zárukách krytých rozpočtem EU. Zpráva je strukturována následujícím způsobem: následující dva oddíly (oddíl 2 a 3) připomínají hlavní prvky stávajícího dotačního mechanismu a fungování fondu. Oddíl 4 pak upozorňuje na hlavní události, které ovlivnily fond od poslední souhrnné zprávy v roce 2010, a oddíl 5 se zabývá správou aktiv fondu. Oddíl 6 nabízí výhled činností krytých fondem a jejich dopad na dotační potřeby pro víceletý finanční rámec (VFR) na období Oddíl 7 zkoumá cílovou dotační sazbu a oddíl 8 formuluje závěry. Tuto zprávu doplňuje pracovní dokument útvarů Komise (dále jen PDÚK ) grafy a tabulkami. 2. HLAVNÍ PRVKY DOTAČNÍHO MECHANISMU Třemi hlavními prvky nového mechanismu zavedeného v roce 2007 jsou a) dotace na základě čistého poskytování prostředků, b) vyrovnávací mechanismus a c) spouštěcí hodnoty. 2.1 Dotace na základě čistého poskytování prostředků Stávající dotační mechanismus zavedený v roce 2007 změnil dotační pravidla fondu ukončením předchozí praxe dotací fondu na základě předpokládané výše uzavřených úvěrů nezávisle na skutečně poskytnutých částkách. Dotační mechanismus je nyní založen na čistém poskytování prostředků. Cílem této změny bylo zlepšit činnost fondu omezením počtu ročních převodů mezi rozpočtem Unie a fondem na pouze jeden převod a zvýšit efektivitu rozpočtových toků Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2728/94 (Úř. věst. L 293, , s. 1). Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1149/1999 (Úř. věst. L 139, , s. 1); nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2273/2004 (Úř. věst. L 396, , s. 28); nařízení Rady (ES, Euratom) č. 89/2007 (Úř. věst. L 22, , s. 1). Úř. věst. L 145, , s

4 2.2 Vyrovnávací mechanismus Na ochranu rozpočtu EU před otřesy byl v rámci dotačního mechanismu vytvořen vyrovnávací mechanismus, jehož cílem je omezit roční částku převáděnou do fondu v případě významné platební neschopnosti. Vyrovnávací mechanismus funguje takto: pokud v důsledku jednoho nebo více selhání přesáhne částka, která má být kryta fondem, v daném roce 100 milionů EUR (což bude mít vliv na rozpočet na počátku roku n+2 po vyplacení prostředků), bude částka přesahující 100 milionů EUR placena do fondu postupně. Výše roční splátky bude rovna nižší z těchto částek: 100 milionů EUR nebo zbývající splatná částka (článek 6 nařízení č. 480/2009). Vyrovnávací mechanismus dosud nebyl využit, neboť z fondu nebyly v tomto období čerpány částky přesahující 100 milionů EUR ročně v důsledku jednoho nebo více selhání. 2.3 Spouštěcí hodnoty Navíc byly zavedeny tzv. spouštěcí hodnoty. Jejich úkolem je průběžně informovat rozpočtový orgán o velkých ztrátách fondu (v případě, že částka ve fondu poklesne pod 80 % cílové částky) nebo iniciovat zprávu Komise o mimořádných opatřeních, která mohou být nezbytná k doplnění prostředků fondu (v případě, že částka ve fondu poklesne pod 70 % cílové částky). Spouštěcích hodnot dosud nebylo dosaženo. 3. ČINNOST FONDU Tento oddíl vymezuje operace kryté fondem a vývoj úvěrového rizika vyplývajícího ze zaručených úvěrů. 3.1 Operace kryté fondem Úvěrové operace kryté fondem se vztahují ke třem různým nástrojům, které využívají záruky z rozpočtu Evropské unie: záruky Evropské investiční bance (EIB) za úvěry nebo záruky za úvěry na operace ve třetích zemích, poskytování úvěrů Euratomu třetím zemím a úvěry makrofinanční pomoci (MFA) Evropské unie třetím zemím. Schéma uvedené v PDÚK (oddíl 1) popisuje činnost fondu a veškeré peněžní toky, které mají vliv na jeho hodnotu Vnější úvěry EIB kryté fondem objemy a hlavní rizikové parametry záruk poskytovaných EIB Přibližně 97 % celkové nesplacené částky kryté fondem se týká záruk za úvěry, které poskytla EIB v souvislosti s projekty ve třetích zemích. Na základě předpokládaného provádění mandátu zůstane tato převaha záruk EIB u rizik krytých fondem v budoucnosti beze změn. Pokud příjemce zaručeného úvěru neprovede platbu ke dni splatnosti a nezaplatí ani do tří měsíců poté, EIB požádá Komisi, aby částky splatné dlužníkem v selhání uhradila v souladu s příslušnou záruční smlouvou mezi EU a EIB. Jestliže má EIB vedle záruky EU ještě dalšího veřejného nebo soukromého ručitele, aktivují se takové záruky ještě předtím, než požádá o čerpání v rámci záruky EU. Graf č. 1: Podíl operací EIB krytých fondem ke konci roku 2012 (splatná jistina a úrok) 4

5 2,32% 0,16% MFA Euratom EIB 97,52% Finanční operace EIB ve třetích zemích uzavřené se státem, subjektem veřejného nebo soukromého sektoru, které jsou kryty státní zárukou, nebo uzavřené s regionálními nebo místními orgány nebo veřejnými podniky či institucemi vlastněnými nebo kontrolovanými státem s přiměřeným úvěrovým rizikem jsou kryty globální zárukou. U jiných typů operací, zejména u operací soukromého sektoru, je tato záruka omezena pouze na jasně vymezená politická rizika Operace makrofinanční pomoci kryté fondem Makrofinanční pomoc je formou úvěrů a/nebo nevratných grantů poskytována na podporu kandidátských zemí, potenciálních kandidátských zemí a sousedních zemí EU s cílem řešit krátkodobé problémy platební bilance, stabilizovat veřejné finance a motivovat k provádění strukturálních reforem. Makrofinanční pomoc je poskytována výjimečně a dočasně, je přísně podmíněná ekonomickou politikou a obvykle doplňuje ozdravné programy Mezinárodního měnového fondu (MMF). Operace makrofinanční pomoci musí jednotlivě schválit Rada a Parlament. Jestliže přijímající země nedodrží své závazky při splácení úvěru, může Komise využít fond, aby odpovídající vypůjčené prostředky splatil. V roce 2012 byl podíl operací makrofinanční pomoci v porovnání s celkovou nesplacenou částkou jistiny a úroků krytou fondem velmi omezený (méně než 2 %, viz graf č. 1) Operace Euratomu kryté fondem Úvěrový nástroj Euratomu lze použít k financování projektů v členských státech (rozhodnutí Rady č. 77/270/Euratom) nebo v určitých třetích zemích (na Ukrajině, v Rusku nebo v Arménii) (rozhodnutí Rady č. 94/179/Euratom). V roce 1990 stanovila Rada na tyto výpůjčky strop ve výši 4 miliard EUR, v rámci něhož byla sjednána částka ve výši přibližně 3,7 miliardy EUR a vyplacena byla částka ve výši 3,4 miliardy EUR. Komise informuje Radu a navrhne nový strop výpůjček, pokud celková hodnota transakcí dosáhne 3,8 miliardy EUR. Stejně jako v případě makrofinanční pomoci může být fond využit, jestliže příjemce nedodrží své závazky při splácení úvěru. 5

6 V roce 2012 byl podíl operací Euratomu v porovnání s celkovou nesplacenou částkou jistiny a úroků krytou fondem nepatrný (méně než 1%, viz graf č. 1). 3.2 Vývoj úvěrového rizika Fond kryje riziko vyplývající z úvěrů a záruk za úvěry poskytnuté třetím zemím. Od počátku provádění současného externího mandátu EIB 4 na období let se krytá nesplacená částka zvyšovala v průměru o 13,5 % ročně až na přibližně 23,1 miliardy EUR v roce 2013 (nesplacené úvěry plus navýšení o úrok). Nárůst nesplacené částky kryté fondem nemusí nezbytně znamenat, že fond nese proporcionálně vyšší riziko úměrné zvýšení kryté částky, protože je rovněž nutné posoudit celkové úvěrové riziko podle kvality dlužníků. Při posuzování vývoje úvěrového rizika v čase lze konstatovat, že ke konci října 2013 došlo oproti roku 2009 k mírnému zlepšení profilu úvěrového rizika krytých úvěrů. Konkrétně se postupně zvýšil poměr úvěrů zaručených fondem, které se týkají dlužníků hodnocených investičním stupněm (viz oddíl 5 PDÚK). Toto zjištění je jedním z prvků, o které se opírá závěr zachovat cílovou sazbu ve výši 9 %. 4. UDÁLOSTI, KTERÉ OVLIVNILY FOND V OBDOBÍ LET Dvěma událostmi, které měly v uvedeném období vliv na fond, bylo nesplácení zaručených úvěrů poskytnutých ze strany EIB Sýrii a členství Chorvatska v EU. Obě události jsou podrobněji popsány níže. 4.1 Nesplácení zaručených úvěrů poskytnutých Sýrii V návaznosti na zhoršující se situaci v Sýrii přijaly Rada pro zahraniční věci, Evropský parlament a Evropská Rada v roce 2011 ohledně této země určitá rozhodnutí. Zejména zakázaly, aby EIB prováděla platby v souvislosti se stávajícími úvěrovými smlouvami. Toto rozhodnutí bylo následně konsolidováno v rozhodnutí Rady 2011/782/SZBP ze dne 1. prosince 2011, nařízení Rady (EU) č. 36/2012 ze dne 18. ledna 2012 a rozhodnutí Rady 2013/255/SZBP ze dne 31. května Zatímco v předešlých letech Sýrie splácela své úvěry vůči EIB v plné výši a včas, od listopadu 2011 banka zaznamenala nesplacené částky z úvěrů na projekty v Sýrii. V důsledku toho a v souladu se záruční smlouvou mezi EU a EIB požádala EIB v roce 2012 o čtyři čerpání fondu v celkové výši přibližně 42 milionů EUR. V průběhu roku 2013 bylo požádáno o osm doplňkových čerpání fondu v celkové výši 82,5 milionu EUR. V roce 2012 byla zpět získána částka ve výši 2,1 milionu EUR. Celková nesplacená částka jistiny zaručených úvěrů týkajících se Sýrie činí přibližně 551 milionů EUR, přičemž poslední úvěr bude splatný v roce Provede-li EU platbu v rámci záruky EU, přecházejí na ni v souladu se záruční smlouvou příslušná práva a opravné prostředky EIB. Pohledávky, jež na EU přejdou, však v souladu s dohodou o uplatňování nároků mezi EU a EIB uplatňuje s cílem získat prostředky nazpět EIB. 4 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1080/2011/EU ze dne 25. října 2011 o poskytnutí záruky EU na případné ztráty Evropské investiční banky z úvěrů a úvěrových záruk na projekty mimo Unii a o zrušení rozhodnutí č. 633/2009/ES (Úř. věst. L 280, , s. 1). 6

7 4.2 Chorvatsko se v roce 2013 stalo členem EU Po přistoupení Chorvatska k EU v červnu 2013 je riziko spojené s touto zemí nadále kryto rozpočtem EU, nebude však již kryto fondem. V důsledku toho byla v roce 2013 převedena z fondu do rozpočtu EU částka přibližně 30,3 milionu EUR odpovídající expozici v souvislosti s Chorvatskem ve výši přibližně 337 milionů EUR (nesplacené částky plus navýšení o úrok). 5. SPRÁVA AKTIV FONDU V NAPJATÉ SITUACI NA TRHU Tento oddíl hodnotí výkon a vývoj aktiv fondu v období Výkon fondu Po celé období od roku 2010 do června 2013 činila celková absolutní návratnost fondu v průměru 2,42 % ročně. V témže období vykazoval srovnávací index fondu průměrnou míru návratnosti ve výši 1,86 % ročně. Srovnávací index fondu je složený ukazatel tvořený zejména indexy iboxx (konkrétně indexy pro úvěry státům eurozóny v EUR a zajištěné úvěry v EUR) a referenční sazbou Euribid pro krátkodobé expozice. Fond překročil svůj srovnávací index v průměru o 0,56 bazických bodů ročně. Výkonnosti fondu bylo dosaženo navzdory nejzávažnější krizi na celosvětových finančních trzích v novější historii. Aktiva fondu k 31. prosinci 2012 činila přibližně 2 miliardy EUR (z toho přibližně 155,7 milionu EUR představovalo příspěvek splatný z rozpočtu počátkem roku 2013). Citlivost portfolia na riziko úrokové sazby měřená na základě doby trvání byla k 30. červnu 2013 omezena na přibližně 1, Vývoj velikosti fondu Graf č. 2 v PDÚK ukazuje, že objem fondu po zavedení nového dotačního mechanismu v letech 2007 a 2008 poklesl a od roku 2008 se opět zvyšoval, přičemž v roce 2012 dosáhl výše přibližně 2 miliardy EUR. Pokles v roce 2007 je vysvětlen pomalým tempem poskytování úvěrových prostředků na počátku stávajícího externího mandátu EIB (avšak v souvislosti s předchozími mandáty), v jehož důsledku vznikl přebytek ve výši 125,75 milionu EUR, který byl převeden z fondu do rozpočtu EU. Nárůst velikosti aktiv fondu (viz oddíl 6 tabulky č. 1 PDÚK) je vysvětlen zrychlením tempa vyplácení prostředků v rámci mandátu pro vnější úvěry od roku 2010 a nárůstem operací makrofinanční pomoci v důsledku finanční krize. Vedle dotování je dalším hlavním zdrojem příjmů fondu výnos z jeho aktiv. Výnos z aktiv fondu od roku 2007 poklesl v důsledku celkového poklesu tržních úrokových sazeb na historická minima. Získaný výnos v období činil 281 milionů EUR (viz sloupec b tabulky č. 1 PDÚK, příchozí a odchozí toky od zřízení fondu). 6. VÝHLED PRO NOVÝ MANDÁT V OBDOBÍ Tento oddíl se zabývá výhledem úvěrových operací krytých fondem (EIB, makrofinanční pomoc, Euratom) a potenciálním dotačním dopadem během VFR

8 6.1 Mandát EIB Mandát EIB představuje více než 95 % operací krytých fondem. Dotační mechanismus fondu, jehož cílem je udržet fond na úrovni 9 % nesplacených úvěrových prostředků, vytváří de facto limit velikosti externího mandátu EIB kryté rozpočtovou zárukou EU. Komise předložila návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o poskytnutí záruky EU za případné ztráty Evropské investiční banky z finančních operací na podporu investičních projektů mimo Unii [COM(2013) 293 ze dne 23. května 2013]. Tento návrh uvádí maximální strop finančních operací EIB krytých zárukou EU v období ve výši 28 miliard EUR a člení tento strop na dvě části: i) pevně stanovený strop s maximální částkou 25 miliard EUR a ii) nepovinnou dodatečnou částku ve výši 3 miliardy EUR. Rozpočtový dopad případné aktivace nepovinného dodatečného stropu by musel být vypočítán na základě aktualizovaných prognóz potřeb finančních prostředků fondu v okamžiku přezkumu v polovině období. Následná jednání o novém mandátu mezi Radou, Evropským parlamentem a Komisí byla uzavřena dne 17. prosince 2013 dohodou o navýšení pevně stanoveného stropu o 2 miliardy EUR, což znamená dosažení maximální částky stropu ve výši 27 miliard EUR. Tuto dohodu musí Rada a Evropský parlament formálně schválit během roku Makrofinanční pomoc Od roku 2011 Komise přijala čtyři legislativní návrhy týkající se makrofinanční pomoci: dva v roce 2011, v lednu 2011 pro Gruzii a v prosinci 2011 pro Kyrgyzskou republiku, a dva v roce 2013, pro Jordánsko v dubnu a pro Tunisko v prosinci. Od druhé poloviny roku 2011 se finanční podmínky na celosvětových kapitálových trzích značně zhoršily. Kromě toho tzv. arabské jaro a následné politické a ekonomické nepokoje v arabských partnerských zemích ve Středomoří znamenaly zvýšený tlak na rozpočty a externí pozice těchto ekonomik. Tento vývoj vedl v roce 2012 a v roce 2013 ke zvýšené poptávce po makrofinanční pomoci. Prvním případem byla žádost egyptské vlády o makrofinanční pomoc ve výši 500 milionů EUR, poprvé podaná v červnu 2011 a obnovená v únoru a listopadu Druhým případem byla žádost Jordánska v prosinci 2012 o makrofinanční pomoc v podobě úvěrů do výše 200 milionů EUR. V srpnu 2013 požádaly také tuniské orgány o makrofinanční pomoc do výše 500 milionů EUR. Poté co Komise ve spolupráci s MMF odhadla zbytkové potřeby vnějšího financování Jordánska a Tuniska, přijala v dubnu 2013 (v případě Jordánska) a v prosinci 2013 (v případě Tuniska) legislativní návrhy na pomoc formou úvěrů ve výši 180 milionů EUR v případě Jordánska a 250 milionů EUR v případě Tuniska. V prosinci 2013 Evropský parlament a Rada přijaly legislativní rozhodnutí o pomoci Jordánsku. Pomoc má být vyplácena v průběhu roku Plánovaná makrofinanční pomoc Tunisku má být uvolněna v letech 2014 a V důsledku závažného vývoje na Ukrajině navrhla Komise další nouzovou makrofinanční pomoc formou úvěrů ve výši do 1 miliardy EUR včetně, která doplňuje již existující program makrofinanční pomoci (úvěr ve výši 610 miliard EUR). Obě operace pomoci by měly být vyplaceny v letech 2014 až

9 Kromě toho zaslaly v únoru 2014 žádost o novou operaci makrofinanční pomoci také arménské orgány. Odhadované plánované výplaty úvěrů v rámci makrofinanční pomoci v období (vzhledem k výjimečné povaze makrofinanční pomoci neexistuje žádná prognóza na období po roce 2015) představují přibližně 2,6 miliardy EUR, z toho je 1,7 miliardy EUR odhadováno pro rok 2014 a 0,9 miliardy EUR pro rok 2015 (tyto číselné údaje zahrnují nejnovější operaci makrofinanční pomoci navrženou pro Ukrajinu). Prostředky vyplacené v rámci těchto úvěrů budou mít dopad na dotování fondu nejdříve v roce 2016, v závislosti na tempu vyplácení úvěrů. 6.3 Euratom V roce 2012 nebyly vyplaceny žádné úvěrové prostředky v rámci úvěrového nástroje Euratomu. V srpnu 2013 byly podepsány úvěrový nástroj a záruční smlouva (300 milionů EUR) s Ukrajinou určené na zvýšení bezpečnosti ukrajinských jaderných elektráren. Vyplácení první tranše tohoto úvěrového nástroje se očekává v roce V časovém rámci let by mohl jeden nebo dva projekty v členských státech nebo v některých konkrétních třetích státech využít zbývajících 326 milionů EUR, které jsou v rámci tohoto nástroje stále k dispozici. Až souhrnná hodnota úvěrů dosáhne 3,8 miliardy EUR (v současné době 3,7 miliardy EUR), bude muset Komise informovat Radu a navrhnout nový strop pro výpůjčky. 6.4 Dotační návrh pro VFR na období let Jak vyplývá z tabulky č. 2 PDÚK, byly během finančního rámce na období let dostupné roční rozpočtové prostředky předpokládané ve VFR na období let (200 milionů EUR ročně v běžných cenách) pro dotování fondu obecně dostatečné. Poměr mezi celkovou výší převodů z rozpočtu ERU do fondu a celkovou výší rozpočtových prostředků ke konci období činí přibližně 44 %. Tato míra využívání byla ovlivněna přijetím nového dotačního mechanismu v roce 2007, který znamenal konec strukturálního nadměrného dotování. Kromě toho nebylo tempo poskytování prostředků EIB na úvěry uzavřené v rámci stávajícího mandátu zjištěné v období tak rychlé, jak se předpokládalo. V roce 2011 byl využit nepovinný mandát v oblasti změny klimatu (2 miliardy EUR v běžných cenách); kromě toho byl zvýšen strop pro země Středomoří o 1,6 miliardy EUR v běžných cenách (rozhodnutí č. 1080/2011/EU). Tyto změny však ovlivní dotování až ve VFR na období let Podle návrhu nového externího mandátu EIB, jejž předložila Komise ze dne 23. května 2013, by celkový strop dotování fondu pro mandát na období let činil 1,193 miliardy EUR oproti 1,4 miliardy EUR ve finančním rámci na období (obě částky jsou v běžných cenách). Následná dohoda ze dne 17. prosince 2013 (uzavřená během jednání mezi Radou, Parlamentem a Komisí, kterou ještě musí schválit společný normotvůrce) o navýšení pevně 9

10 stanoveného stropu záruky EU vůči EIB o 2 miliardy EUR také předpokládá dodatečnou částku ve výši 110 milionů EUR 5 v účelově vázaných příjmech 6, která má krýt další dotační potřeby fondu. Na základě informací dostupných v okamžiku vypracovávání této zprávy a očekávaných způsobů poskytování a splácení zaručených úvěrů se očekává, že celková dotační částka pro VFR na období bude krýt potřeby fondu pro období Skutečné potřeby dotování fondu v období však budou nakonec záviset na vlastním tempu uzavírání, poskytování a splácení úvěrů v rámci tří činností krytých fondem (zaručené úvěry EIB, makrofinanční pomoc a Euratom). Dalším důležitým faktorem, který má vliv na případnou změnu potřeb rozpočtových zdrojů pro toto období, je dopad čerpání na aktiva fondu v důsledku nesplácených částek ze zaručených úvěrů poskytnutých Sýrii od roku Očekávané dotační potřeby pro období zohledňují dopad stávajících čerpání v souvislosti s nesplácenými syrskými úvěry v letech 2012 a 2013, jakož i hypotézu, že nesplácení splatných částek bude pokračovat do poloviny roku S ohledem na to, že uvedená hypotéza je nevyhnutelně nepřesná, mohla by čerpání související s nesplácením ze strany Sýrie skončit před tímto obdobím nebo pokračovat i po něm. A v neposlední řadě budou aktiva fondu doplněna o výnosy z investic aktiv fondu. V důsledku historicky nejnižších úrokových sazeb platných v době přípravy této zprávy však výnosy mohou být nižší než v předešlých obdobích. 7. CÍLOVÁ DOTAČNÍ SAZBA V období od září 2009 do února 2010 proběhlo hodnocení fondu. Účelem tohoto hodnocení bylo posoudit platnost, účinnost a efektivitu fondu se zvláštním zřetelem k přiměřenosti stávající úrovně hlavních parametrů fondu, zejména cílové sazby. Studie potvrdila, že stávající úroveň 9 % je přiměřená současným úvěrovým rizikům vyplývajícím z úvěrů a zaručeným úvěrovým operacím, které fond kryje. Dokonce i podle scénáře rychlejších ztrát 7 z kvantitativního posouzení uskutečněného v rámci výše uvedeného hodnocení vyplývá, že by fond mohl případně krýt i nepravděpodobně velké Částka 110 milionů EUR pocházející z operací uzavřených před rokem 2007, splacená na svěřenský účet zřízený pro nástroj pro evropsko-středomořské investice a partnerství (FEMIP) a vztahující se k podpoře z rozpočtu, představuje vnější účelově vázané příjmy (pro externí mandát EIB na období let ) podle čl. 21 odst. 4 finančního nařízení a bude využita pro účely fondu. Vzhledem k tomu, že na základě účelově vázaných příjmů vznikají dodatečné prostředky na výdaje, které nevyžadují navyšování dodatečných vlastních zdrojů, nezapočítávají se do stropů VFR, viz 8. bod odůvodnění nařízení, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období : Víceletý finanční rámec by neměl brát v úvahu položky rozpočtu financované účelově vázanými příjmy ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2013 (dále jen finanční nařízení ). Fond je zpravidla čerpán jen v případě náhrady platby (úrok a/nebo jistina) neprovedené k danému datu splatnosti. To znamená, že celá částka plateb splatných v budoucnosti ovlivňuje fond pouze v průběhu času, jak nastává splatnost těchto plateb. Teoreticky by věřitel po neuhrazení splatné platby mohl požadovat všechny budoucí platby. Z důvodu simulace vystavení fondu maximálnímu tlaku simulovala kvantitativní analýza rovněž scénář, v němž zmeškané platby budou mít za následek zrychlení všech plateb splatných v budoucnu. 10

11 ztráty. V minulosti EIB nikdy neurychlovala čerpání na nesplácené zaručené úvěry v situacích, kdy záruka EU umožňuje, aby zbývající platby dlužníka byly kryty i v případě, že je dlužník nadále v selhání. Fond kryje úvěrové riziko související se selháním ve 42 zemích. Na deset zemí, které pro fond vykazují nejvyšší riziko, připadá přibližně 81 % celkové míry vystavení riziku. Zeměpisné rozložení úvěrových operací krytých fondem bylo v období relativně stabilní. Tuto stabilitu lze vysvětlit regionálním rozložením mandátu EIB, neboť rozdělení úvěrových operací mezi předchozím a stávajícím mandátem je do značné míry obdobné. Přibližně 83 % úvěrových operací je zaměřeno na země Středomoří a na potenciální kandidátské a kandidátské země (viz graf č. 3 v PDÚK). Z analýzy vývoje profilu úvěrového rizika úvěrů krytých fondem ke konci roku 2012 vyplývá, že nejvýznamnější parametr fondu (9% cílová sazba) je stanoven na dostatečné úrovni s ohledem na riziko, které fond nese. Konkrétně se profil úvěrového rizika úvěrových operací měřený váženým průměrem ratingu oproti předešlým letům mírně zlepšil (viz bod 3.2 výše a oddíl 5 PDÚK). Tento nižší profil rizika je jedním z důvodů podporujících současnou úroveň cílové sazby. Ačkoli se celkový profil úvěrového rizika v posledních letech zlepšil, v říjnu 2013 přibližně 49 % úvěrů v zaručeném portfoliu vykazovalo úvěrový rating nedosahující investičního stupně. To znamená, že vzhledem k historické kumulativní míře selhání u různých úvěrových ratingů u rizik spojených se státními dluhopisy v různých časových horizontech zveřejněných nejvýznamnějšími ratingovými agenturami není pravděpodobnost selhání v průběhu jednoho roku zanedbatelná. Předpokládá se však, že toto riziko je ošetřeno cílovou dotační sazbou ve výši 9 %. V období byla z fondu čerpána kumulativní částka ve výši 478 milionů EUR a míra návratnosti činila 100 % (viz tabulka č. 1 PDÚK). Poslední žádosti o čerpání byly registrovány v roce 2012 a 2013 v souvislosti se Sýrií. V roce 2012 byla čerpána částka 42 milionů EUR, z toho 2,1 milionu EUR bylo získáno zpět a 24 milionů EUR bylo splaceno. Odhaduje se, že čerpání v roce 2013 budou činit přibližně 82,5 milionu EUR. Podle analýzy v této zprávě je hlavní parametr fondu (9% cílová sazba) stanoven na dostatečné úrovni, aby zohledňoval riziko, které fond nese, i případný vývoj tohoto úvěrového rizika vzhledem k dopadu finanční krize. 8. ZÁVĚR Stávající dotační mechanismus nadále přináší slibované zlepšení rozpočtového procesu vzhledem k tomu, že dotace jsou založeny na zjištěném čistém poskytování prostředků. To vedlo ke zlepšení rozpočtového postupu dotování fondu. Kvantitativní analýza rizika krytého fondem a 9% cílové sazby fondu ukazují, že tato cílová sazba spolu s dalšími hlavními ukazateli fondu je přiměřená. Komise proto nevidí potřebu měnit cílovou sazbu ani jiné ukazatele fondu. Cílová sazba by však měla být příležitostně přezkoumávána s cílem posoudit, zda je i nadále úměrná profilu rizika, které fond nese. 11

12 Tento přezkum bude proveden v době přezkumu externího mandátu v polovině období. Pokud by z přezkumu vyplynulo, že jsou nutné změny činnosti fondu, byla by vydána nová souhrnná zpráva o činnosti fondu. 12