9. PAMÁTNÝ STROM. žlabatka Žlabatka duběnková. Dub letní Dub zimní Dub červený. Žlabatky jsou drobný blanokřídlý hmyz

Transkript

1 9. PAMÁTNÝ STROM U pěšiny, která vede podél potoka Deštná z obce stejného jména do Mladecka, se nachází památný Dub letní v Deštné. Stojí již asi 270 let mezi pěšinou a polem a poznáte ho z dálky nejen podle mohutné koruny, ale i podle toho, že chráněn ohrádkou s tabulkou Památný strom. Duby se rozmnožují žaludy. Jsou to suché nepukavé plody - nažky. Největší část žaludu tvoří živiny v něm uložené. Slouží mladé klíčící rostlině jako zásobárna pro počáteční růst. Žaludy spolu s plody buku - bukvicemi sloužily dříve jako velmi výživná potrava pro vepře. Když byla velká úroda žaludů nebo bukvic, vyháněli naši předkové pod duby a buky prasata. Tato semena jsou využívána lovnou zvěří, jeleny, srnci a divokými prasaty. Nesmíme opomenout i ptačí říši. Sojka obecná se také živí žaludy. Hlavně si je dokáže ukrýt na horší časy, na zimní období. Na podzim je schopna přemístit několik stovek až tisíc žaludů, která by se jinak daleko od stromu nedostala. Dokáže polknout a v hrdelním vaku podržet deset i více žaludů, které potom zasadí do zobákem vytvořené jamky. V zimě je pak hledá. Ty, co nenajde, na jaře vyklíčí. Sojky takto nevědomky vysadily celé lesy dubů. Duby mají silný kůlovitý kořen, kterým jsou pevně ukotveny v podkladu. Při silné vichřici se spíš zlomí, než vyvrátí s kořeny. Proto se také nedoporučuje za bouřky schovávat pod duby. Jejich kořen zasahuje až na spodní vodu a ta je, jak známo, vodivá. Ovšem za bouřky se nedoporučuje stát pod žádným stromem. Nejbezpečnější místo je paradoxně v kovovém autě, které je izolováno od podkladu vzduchem v pneumatikách. Známé jsou duběnky, které na listech a větvičkách vytváří hmyz. Jsou to tzv. hálky. Žlabatka žlabatka listová žlabatka Žlabatka pruhovaná žlabatka Žlabatka penízková žlabatka Žlabatka bezkřídlá bezkřídlá žlabatka Žlabatka duběnková Žlabatky jsou drobný blanokřídlý hmyz Dub letní Dub zimní Dub červený

2 Všechny vyobrazené sovy mohou na Mladecku hnízdit. Výr velký (Bubo bubo) hnízdil v madeckém lomu. Ten hnízdí výhradně na skalních stěnách. V našem okrese bylo výjimečné hnízdění výra na stromě prokázáno, a poprvé publikováno ornitologem Františkem Gazdou, v r Vajíčka snesl do hnízda káně lesní na Vítkovsku. Sova pálená (Tyto alba) Může měnit výraz "tváře", umožňuje jí to pohyblivý závoj kolem obličeje. Vyskytuje se takřka výhradně kolem lidských sídlišť. Loví převážně myši, pokud je jich nedostatek, pak se v její potravě objevují drobní ptáci, hlavně ptačí mláďata. Tam, kde poprvé zahnízdí, tomu místu je věrná po celý život. Kalous ušatý (Asio otus) S oblibou hnízdí na vraních hnízdech a loví výhradně myši. V létě i hmyz a v zimě z nouze malé ptáky. Mláďata kalouse hlasitě žadoní o potravu a tvoří někdy u lidského příbytku nechtěnou kulisu večerního klidu. Stejně jako výr velký má péřová ouška. U výra však směřují více do stran, u kalouse kolmo vzhůru. Hnízdo si staví v opuštěných hnízdech vran. Puštík obecný (Strix aluco) Velkohlavá středně velká sova, která má veliké, téměř černé oči. Za slunných dnů se ukazuje u vchodu do hnízdní dutiny, Výhradně je však aktivní jen v noci. Puštík je úspěšný v osídlování kulturní krajiny, kde hnízdí ve zpuchřelých stromech, senících a na kostelních věžích. Nevyhýbá se však ani souvislým lesům. V létě loví hlavně myši a rejsky. V zimě loví v parku i ptáky. Mladé ptáky staří dlouho krmí a chrání mnohdy tak, že ohrožují i náhodné návštěvníky místa, kde hnízdí. Sýček obecný (Athene noctua) Malá sova čilá za dne i noci. Vajíčka klade do dutiny a začne na nich sedět, až po snesení posledního vajíčka. Proto jsou mláďata stejně velká. V létě loví hlavně hmyz. Je schopen polknout celou myš. Nebojí se krysy ani lasičky, ale kuna ho může zabít. V pověrách je to pták, který přivolává smrt. Asi proto, že se objevuje u rozsvícených oken, kde lidé sedí dlouho do noci u nemocného. Světlo přitahuje hmyz a ten loví sýček spolu s netopýry. Mnozí ptáci postupně umírají na otravu pesticidy. Nacházejí se totiž na konci dlouhého potravního řetězce. Chemické prostředky proti škůdcům, které přijímají s rostlinnou a živočišnou potravou, se hromadí v těle a vedou k oslabenému potomstvu, snížení počtu vajec ve snůšce, příliš tenké nebo silné skořápce vajec, nebo přímo způsobují smrt.

3 Pracovní listy: Památný strom 2. stupeň Dělení dřeva: Měkké dřevo Měkké dřevo se získává z jehličnatých stromů a vyznačuje se zpravidla nízkou hustotou. Měkké dřevo je obvykle světlé barvy ve škále sahající od žluté po hnědě rezavou. Vyznačuje se zřetelnou texturou, která je výsledkem vysokého kontrastu mezi jarními a letními letokruhy. Jehličnaté stromy rostou rychle, mají vysoké rovné kmeny, díky nimž se výtečně hodí pro výsadbu lesů. Vzhledem k rychlejšímu růstu je pěstování jehličnatých stromů zpravidla méně nákladné nežli v případě listnatých stromů. Jejich dřevo je oblíbenou surovinou ve stavebnictví, při výrobě nábytku, stejně jako pro produkci celulózy používané papírenským průmyslem. Tvrdé dřevo Tvrdé dřevo se získává z listnatých stromů a vyznačuje se zpravidla vysokou hustotou. Tvrdé dřevo listnatých stromů je zpravidla odolnější nežli měkké dřevo jehličnanů. Vyznačuje se rovněž větší pestrostí barev, textury a žilkování. Tato dřeva se často používají v podobě dýhy kryjící jiné, méně hodnotné dřevo. Tvrdé dřevo se používá ve stavebnictví a pro zhotovování různých řemeslnických výrobků. Nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím jeho růst je klima, což vysvětluje místa výskytu listnatých lesů na mapě světa. Listnaté stromy rostou zpravidla pomalu, přičemž navzdory programům výsadby nových lesů nedosahují mladší exempláře kvalit starších stromů. Zpracování dřeva: V České republice má dřevařský průmysl dlouholetou tradici. Jeho výrobky nacházejí uplatnění především ve stavebnictví (zejména při bytové výstavbě), v nábytkářském průmyslu, v zemědělství, v automobilovém průmyslu, na železnici, ale také ve výrobě hudebních nástrojů, hraček, sportovních potřeb atd. Přírůst dřeva v lesích České republiky je trvalý a převyšuje těžbu již od sedmdesátých let. Pět pododdílů zpracování dřeva: 1. Výroba pilařská a impregnace dřeva Pilařská výroba je typickým představitelem prvovýrobního zpracovatele s největší spotřebou dřevní hmoty. Hlavním produktem je řezivo (hranoly, pražce, účelové přířezy aj.). Odřezky, hobliny, štěpky, piliny aj. jsou cennou surovinou pro obor aglomerované výroby a v určitém rozsahu se používají jako palivo pro výrobu elektrické energie a tepla v elektrárnách. 2. Výrobu dýh, překližek a aglomerovaných dřevařských výrobků Výroba dýh, překližek a aglomerovaných dřevařských výrobků zahrnuje zejména výrobu překližek a laťovek, dýh, cementotřískových desek, dřevotřískových a dřevovláknitých desek, včetně středně tvrdých desek atd. 3. Výroba stavebně truhlářská a tesařská Výroba stavebně truhlářská a tesařská je nejvíce diversifikovaná. Jedná se o výrobu oken, dveří, zárubní, parket, prvků pro montované stavby apod. Tuto výrobu zabezpečují, vedle několika větších společností, tisíce

4 malých firem, které ji často kombinují s výrobou nábytku na zakázku, v malých sériích apod. Velmi důležité místo zde má výroba dřevostaveb (zejména dřevěné montované domy a domky). 4. Výroba dřevěných obalů Výroba dřevěných obalů zahrnuje výrobu dřevěných beden, přepravních skříní, palet, sudů, kádí, atd., které slouží pro řadu průmyslových odvětví. 5. Výroba jiných dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku Výroba jiných dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku, obsahuje především výrobu dřevěných nástrojů, obrub, násad, stolního a kuchyňského náčiní ze dřeva, intarzovaného a inkrustovaného dřeva a dalších výrobků ze dřeva. Další podskupinu tvoří výrobky z přírodního korku, z aglomerovaného korku, výrobky z travin a proutí, rohože, košíkářské zboží aj. Zpracování dřeva: Dřevo se používá nejen k topení, jako stavební materiál nebo k výrobě dřevěných předmětů, ale je také základní surovinou pro průmysl papíru a celulózy. Chemické zpracování dřeva spočívá především v tom, že z dřeva získáváme celulózu pro výrobu papíru, chemických vláken a různých derivátů celulózy. Základní surovinou k výrobě papíru je zejména smrkové a borovicové dřevo. To se rozvlákňuje na dřevovinu, polobuničinu nebo buničinu. Podle toho, v jakém poměru jsou tyto složky zastoupeny, rozlišujeme kvalitu papíru. (Méně kvalitní novinový papír obsahuje přibližně 65% dřevoviny a 35% buničiny.) Dřevovina vyrábí se mechanickým oddělováním vláken celulózy tak, že se polena obrušují na kamenných brusech. Polobuničina obsahuje více celulózy než dřevovina. Vyrábí se mechanickým drcením dřevěných hranolků o rozměrech přibližně 2 cm (štěpky). Nejdříve se musí štěpky krátce povařit v roztocích. Buničina obsahuje až 90% celulózy. Vyrábí se vařením štěpků v roztoku hydrogensiřičitanu vápenatého a kyseliny siřičité nebo v roztoku hydroxidu sodného a sulfidu sodného. Papírovina vodná suspenze velmi jemně rozmělněné dřevoviny, polobuničiny, buničiny a různých přísad (papírový odpad, klížidla, křída, barviva, ) ve složení podle druhu papíru. Připravená papírovina se zpracovává na papírenském stroji. Fáze výroby papíru z papíroviny na papírenském stroji: 1. Odvodňování provádí se na kovovém sítu, na kterém se papírovina natřásáním odvodňuje 2. Ždímání vlhký papírový list prochází ždímacím lisem 3. Vysoušení papírový list prochází soustavou sušících válců 4. Vyhlazování na kalandrech se vysušený papír vyhlazuje 5. Navíjení vyhlazený pás papíru se navíjí na kotouče

5 1. Přiřaď tvrzení o dřevě do správné skupiny: 2. Získává se z jehličnatých stromů. 3. Vyznačuje se zpravidla vysokou hustotou. 4. Používá se v podobě dýhy, která kryje jiné dřevo. 5. Je obvykle světlé barvy ve škále sahající od žluté po hnědě rezavou. 6. Získává se z listnatých stromů. 7. Je odolnější. 8. Vyznačuje se větší pestrostí barev, textury a žilkování. 9. Zřetelná textura je výsledkem vysokého kontrastu mezi jarními a letními letokruhy. 10. Vyznačuje se zpravidla nízkou hustotou. 11. Je oblíbenou surovinou při výrobě nábytku. Druh dřeva Číslo tvrzení Měkké dřevo Tvrdé dřevo 2. Vylušti osmisměrku Tajenka ti prozradí, od kterých let převyšuje přírůst dřeva v lesích České republiky jeho těžbu. S Y E C Ž A R P E E T R U H L Á Ř D Ž E Y M T K N E Y D E S K Y, H O B L I N Y, K Á Ď, K O R E K, N Á S A D Y, O B A L Y, O D Ř E Z K Y, P A L E T Y, P R A Ž C E, O L D K E Á E K S P Ř E K L I Ž K Y, R O H O Ž E, S L Á M A, T E S A Ř, T R U H L Á Ř H A S R S Á Z L Y O P O A A E Á I L R K D T Ř M D Ž A Ý Y C D A Ď Á K B H H O B L I N Y O 3. K popisu napiš název pododdílu zpracování dřeva a) Zahrnuje zejména výrobu laťovek, cementotřískových desek, dřevotřískových a dřevovláknitých desek. b) Obsahuje především výrobu dřevěných nástrojů, obrub, násad, stolního a kuchyňského náčiní ze dřeva, intarzovaného a inkrustovaného dřeva a dalších výrobků ze dřeva. c) Je typickým představitelem prvovýrobního zpracovatele s největší spotřebou dřevní hmoty. d) Zahrnuje výrobu dřevěných beden, přepravních skříní, palet, sudů a kádí. e) Tuto výrobu zabezpečují, vedle několika větších společností, tisíce malých firem. a) b) c) d) e)

6 4. Doplň chybějící slova v popisu fází výroby papíru na papírenském stroji a správně přiřaď popis k jednotlivým fázím: Fáze Popis a. Vysoušení 1.provádí se na kovovém sítu, na kterém se papírovina b. Navíjení 2. papírový list prochází lisem c. Odvodňování 3.provádí se na kalandrech d. Vyhlazování 4.papír se na kotouče e. Ždímání 5.list papíru prochází soustavou válců Přiřazování: a. b. c. d. e. 5. Vyřeš křížovku a dostaneš název obce, ve které se nachází ruční papírna. a) Dřevěné hranolky o rozměrech přibližně 2 cm. b) Vyrábí se tak, že se polena obrušují na kamenných brusech. c) Podle toho, v jakém poměru jsou různé složky zastoupeny, rozlišujeme d) Na výrobu buničiny potřebujeme roztok sulfidu sodného a hydroxidu e) Vodná suspenze velmi rozmělněných přísad. f) Získáváme ji z dřeva. a) b) c) d) e) f) Tajenka: Velké

7 6. Ověřte si znalosti testem: Testové otázky: 1. U kterého potoka roste památný Dub v Deštné? ornitologie, entomologie, ekonomie 2. Jaké plody má dub? oříšky, žaludy, duběnky 3. V dutinách starých dubů hnízdí? čápi, sovy, ledňáčci 4. Sovy jsou? pěvci, dravci, tvoří samostatný řád 5. Co jsou duběnky? hálky, plody dubu, dubové dřevo 6. Které duby u nás, kromě dubu letního, zimního a dubu ceru rostou? dub červený, akát, buk 7. Který pták vysazuje duby, žaludy schová do země na zimu a pak na ně zapomene? sojka, strakapoud, kavka 8. Jaký kořen mají duby? svazčitý, kulovitý, plytce kořenující 9. Jaká je naše největší sova? sova pálená, výr velký, káně lesní 10. Jak starý je památný dub v Deštné? 350 let, 270 let, 100 let Spojovačky (čárou spoj, co k sobě patří) 1. dub - žaludy 2. buk - bukvice 3. hálky dubu duběnky 4. památný dub v Deštné u potoka Deštná 5. jírovec nažka kaštan 6. puštík obecný sova Rozhodnutí o správnosti 1. Sovy chytají myši i v noci, řídí se sluchem. Ano Ne 2. Duběnky jsou hálky, ve kterých se vyvíjejí larvy blanokřídlého hmyzu - žlabatek. Ano Ne 3. U nás rostou i duby červené, které pocházejí z Austrálie. Ano Ne 4. Žaludy dubu letního jsou na dlouhých stopkách. Zimní je má přisedlé na větvičce. Ano Ne 5. Duby se snadno vyvrátí, protože mají kořeny rostoucí spíše do stran. Ano Ne 6. Listy dubu jsou dlanitě zpeřené. Ano Ne 7. Plodem dubu je tobolka. Ano Ne 8. Listy dubu červeného jsou při rašení zelené, na podzim červenají. Ano Ne 9. Duby jsou vysazovány na hrázích rybníků, protože jejich kořeny zpevňují břehy. Ano Ne 10. Kalous ušatý hnízdí v opuštěných hnízdech vran nebo dravců. Ano Ne 11. Který strom bude označen jako památný, se losuje. Ano Ne 12. Kulíšek nejmenší není sova. Ano Ne 13. Sovy mají bílá, spíše kulatá vajíčka bez znatelné špičky. Ano Ne