OBSAH. I. Úvod. I.1 Základní vymezení pojmů. I.2 Etapy procesu komunitního plánování sociálních služeb. Popis aktuální sociální situace

Transkript

1 PLÁN ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB REGIONU SMIŘICE NA OBDOBÍ

2 OBSAH I. Úvod I.1 Základní vymezení pojmů I.2 Etapy procesu komunitního plánování sociálních služeb II. II.1 II.2 II.3 II.4 Popis aktuální sociální situace Identifikace a základní popis území Sociodemografická analýza Poskytovatelé sociálních služeb SWOT analýza III. III.1 III.2 Průzkum potřeb uživatelů sociálních služeb a veřejnosti Průběh dotazníkového průzkumu Vyhodnocení dotazníkového průzkumu III.2.1 Senioři ve věku nad 65 let III.2.2 Zdravotně a tělesně postižení občané do 65 let III.2.3 Rodiny s dětmi mladšími 6-ti let III.2.4 Příslušníci národnostních a etnických menšin III.2.5 Mládež ve věku let 2

3 IV. IV.1 Priority, cíle, opatření Stanovení priorit, cílů a opatření IV.1.1 Senioři ve věku nad 65 let IV.1.2 Zdravotně a tělesně postižení občané do 65 let IV.1.3 Rodiny s dětmi mladšími 6-ti let IV.1.4 Příslušníci národnostních a etnických menšin IV.2.5 Mládež ve věku let V. Závěr Přílohy: č. 1 Organizační struktura KPSS č. 2 Základní listina KPSS č. 3 Vzory dotazníků 3

4 I. ÚVOD Komunitní plánování sociálních služeb (jinými slovy plánování rozvoje sociálních služeb) je proces aktivního zjišťování potřeb osob ve stanoveném území a hledání způsobů jejich uspokojování s využitím dostupných zdrojů. Základem komunitního plánování sociálních služeb (dále jen KPSS) je spolupráce zadavatele s uživateli a poskytovateli sociálních služeb při vytváření plánu, vyjednávání o budoucí podobě služeb a realizaci konkrétních kroků. Při plánování sociálních služeb se vychází zejména z porovnání existující nabídky se zjištěnými potřebami případných uživatelů služeb. Společným cílem je zajistit dostupnost kvalitních sociálních služeb. Základní principy KPSS v regionu Smiřice jsou: ü otevřenost a dialog, tj. zapojení všech, kterých se oblast sociálních služeb a služeb souvisejících týká ü pravidelné zjišťování potřeb občanů ü plánování služeb ü důraz na služby, které umožní klientovi zůstat co nejdéle v jeho přirozeném prostředí ü informování veřejnosti Výsledkem zjištění potřeb osob ve stanoveném území, analýzy existujících zdrojů a schválení strategie zajištění a rozvoje sociálních služeb, tedy výsledkem celého procesu KPSS, je plán rozvoje sociálních služeb. 1 1 V souladu s terminologií zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který nabyl účinnosti dne , je v textu dále používán termín plán rozvoje sociálních služeb namísto dříve používaného termínu komunitní plán. 4

5 Materiál, který je předkládán, je výsledkem procesu KPSS v regionu Smiřice, který zahrnuje oblast správního obvodu pověřeného úřadu Smiřice. Plán se netýká pouze sociálních služeb definovaných zákonem o sociálních službách, ale zasahuje i do jiných oblastí, které s oblastí sociálních služeb úzce souvisí (např. volnočasové aktivity seniorů nebo dětí a mládeže). I.1 Základní vymezení pojmů Sociální služba je činnost nebo soubor činností zajišťujících pomoc a podporu osobám v nepříznivé sociální situaci za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení s cílem umožnit jim zapojení do běžného života společnosti a využívat obvyklým způsobem jiných systémů (např. bydlení, školství, zdravotnictví, služby zaměstnanosti atd.). Sociální začleňování je proces, který umožňuje plně se zapojit do ekonomického, sociálního i kulturního života společnosti a žít životem, který je ve společnosti považován za běžný. Sociální vyloučení je vyčlenění osoby mimo běžný život společnosti. Nepříznivá sociální situace je oslabení nebo ztráta schopnosti z důvodu věku, nepříznivého zdravotního stavu, pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí, ohrožení práv a zájmů trestnou činností jiné osoby případně z jiných závažných důvodů řešit vzniklou situaci, tzn. dostatečně zabezpečovat a uspokojovat své životní potřeby. Sociálně patologické jevy jsou společensky nežádoucí jevy, např. násilí, vandalismus, šikana, kriminalita, rasismus, alkoholismus, drogová závislost, prostituce, gamblerství aj. 5

6 Standardy kvality sociálních služeb je soubor kritérií, která umožňují rozpoznat úroveň kvality poskytovaných sociálních služeb v oblasti procedurální, personální a provozní. Uživatel je osoba, které jsou poskytovány sociální služby z důvodu její nepříznivé sociální situace. Poskytovatel sociálních služeb je subjekt, který služby poskytuje a nabízí, např. nestátní neziskové organizace nebo organizace zřízené obcí nebo krajem. Zadavatel je odpovědný za zajištění sociálních služeb na příslušném území. Zadavateli služeb jsou především obce a kraje. Účastník KPSS je každý, kdo se účastní procesu KPSS. Obec I. stupně je obec s obecním úřadem (např. Holohlavy) Obec II. stupně je obec s pověřeným obecním úřadem (např. Smiřice) Obec III. stupně je obec s rozšířenou působností státní správy (např. Hradec Králové) Koordinátor KPSS je fyzická osoba, která koordinuje celý proces KPSS a je zodpovědnou osobou za proces informování a zapojování veřejnosti. Triáda je označení pro partnerství mezi uživatelem, poskytovatelem a zadavatelem sociálních služeb. Pracovní skupina je skupina tvořená uživateli, poskytovateli, zadavateli sociálních služeb a dalšími zájemci o proces KPSS, která řeší konkrétní úkoly. SWOT je zkratka pro Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats (silné stránky, slabé stránky, příležitosti a ohrožení). SWOT analýza je souhrnným výstižným popisem situace, shrnuje všechny dosažené poznatky z analytické části do stručného jednoduchého zápisu pomocí toho, že poznatky třídí a přiřazuje k silným stránkám, slabým stránkám, příležitostem nebo ohrožením. Priority vymezují oblasti a problémy, kterými se KPSS zabývá, základní směry z nichž vyplývají konkrétní aktivity (úkoly). 6

7 Opatření podrobněji rozvádějí jednotlivé priority, popisují způsoby, které povedou k naplnění vybraných priorit. Aktivity popisují konkrétní úkoly v rámci priorit a opatření. I.2 Etapy procesu KPSS Zastupitelstvo města Smiřice schválilo na svém zasedání dne zapojení města Smiřice do KPSS. Koordinátorkou projektu byla jmenována tajemnice Městského úřadu Smiřice Mgr. Věra Hottmarová. Společně s předsedkyní občanského sdružení Obecný zájem Mgr. Ivetou Jankovičovou oslovily představitele obcí správního obvodu a veřejnost s nabídkou spolupráce. Důvodů pro realizaci procesu KPSS bylo několik. Přestože obce nemají povinnost zpracovávat plány rozvoje sociálních služeb, mají povinnost danou zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) pečovat o uspokojování potřeb svých občanů. Zástupci města jasně cítili potřebu zmapovat stávající situaci, definovat potřeby uživatelů a najít vyhovující řešení v souvislosti s připravovanými legislativními změnami. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách stanovuje povinnosti obce zjišťovat potřeby poskytování sociálních služeb osobám a volně rozvíjet sociální služby na základě aktivního zjišťování potřeb osob. Všechny tyto činnosti je nutné organizovat a tedy i plánovat. Obce a jejich plány sociálních služeb, jsou proto základnou pyramidy plánů rozvoje sociálních služeb. Bylo nezbytné řešit i problematiku stávajícího Domova penzionu pro důchodce, neboť tento typ zařízení nová právní úprava nezná. Otázkou bylo financování pečovatelské služby za podmínek nového zákona o sociálních službách. 7

8 Dalším velmi podstatným důvodem bylo, že statutární město Hradec Králové v oblasti KPSS s obcemi II. stupně ve svém správním obvodu nekomunikovalo a omezilo se pouze na řešení situace na vlastním území. Vytvářet kompletní organizační struktury pro plánování sociálních služeb se jeví smysluplné pro spádové území obcí III. typu, mikroregiony, nebo větší obce II. typu. Kvalitní fungování sociálních služeb je však samozřejmě nutné řešit na úrovni i těch nejmenších obcí. V první fázi byla proto navázána ze strany města spolupráce s koordinátorem KPSS Královéhradeckého kraje. Zároveň proběhla informační kampaň, která měla za úkol seznámit veřejnost s problematikou KPSS. V březnu 2006 proběhlo první setkání zástupců místní organizace Svazu důchodců ČR, Svazu tělesně postižených, škol, romské komunity, některých obcí spadajících do správního obvodu, občanského sdružení Obecný zájem, které je poskytovatelem pečovatelské služby, Domova důchodců v Černožicích a dalších. Vznikla pracovní skupina ze zástupců zadavatele, poskytovatelů a uživatelů sociálních služeb, která po několika změnách pracuje v současné době ve složení: Mgr. Věra Hottmarová - Město Smiřice, tajemnice Městského úřadu Smiřice vedoucí pracovní skupiny Libuše Zemková - Město Smiřice, vedoucí sociálního odboru Městského úřadu Smiřice Mgr. Iveta Jankovičová - Obecný zájem, o. s., Smiřice vedoucí pečovatelské služby Mgr. Jaroslava Fiedlerová - Domov důchodců Černožice - ředitelka Miroslav Charousek - územní organizace Svazu tělesně postižených Smiřice - člen Vlasta Kučírková - Svaz důchodců ČR, místní organizace Smiřice předsedkyně místní organizace Bc. František Kolář - Sociální a právní poradenství pro romskou komunitu pro Královéhradecký kraj 8

9 Radmila Lukaštíková - Obec Hořiněves Obecní úřad Hořiněves Eva Ornstová - Obec Skalice starostka Mgr. Eva Šupíková - Základní škola Smiřice protidrogový koordinátor Vedoucí pracovní skupiny seznámila s problematikou KPSS členy Rady města Smiřice, zúčastnila se zasedání zastupitelstev obcí a setkání starostů správního obvodu. Informace byly prezentovány i na výroční schůzi Svazu důchodců a při opakovaných setkání obyvatel tehdejšího Domova-penzionu pro důchodce. Na webových stránkách města a v místním Zpravodaji byly uveřejněny základní informace. Byla jasně definována organizační struktura KPSS (viz příloha č. 1). Mgr. Věra Hottmarová byla starostou města jmenována zástupcem zadavatele v projektu Vzděláváním poskytovatelů sociálních služeb v zavádění standardů kvality sociálních služeb k funkční a efektivní Síti sociálních služeb Královéhradeckého kraje. Pracovní skupina začala velmi intenzívně pracovat na získání dat pro analýzu současné situace. Region Smiřice se zapojil do projektu Občanského poradenského střediska, o. p. s. Hradec Králové Standardizace procesu komunitního plánování na území Královéhradeckého kraje. V rámci tohoto projektu byl realizován průzkum sociálních potřeb obyvatelstva v Královéhradeckém kraji a úrovně znalostí obyvatel o sociálních službách. Tento průzkum proběhl v regionu Smiřice v červnu 2006 (viz kapitola III). Mgr. Věra Hottmarová společně s Mgr. Ivetou Jankovičovou se v období od září do prosince 2006 zúčastnily vzdělávacího programu pro zpracovatele komunitního plánu na úrovni obce/regionu realizovaného v rámci veřejné zakázky MPSV ČR Zajištění místní a typové dostupnosti sociálních služeb. Získaly tak cenné podklady a metodiku pro proces KPSS a tvorbu plánu rozvoje sociálních služeb. 9

10 Rada města Smiřice usnesením č. 202/2006 ze dne schválila Základní listinu komunitního plánování, která slouží k vymezení pravidel, kterými se KPSS v našem regionu řídí (viz příloha č. 2). V průběhu celého procesu KPSS byl kladen důraz na informovanost uživatelů, volených zástupců města i veřejnosti, ať již formou osobních diskusí, webových stránek či článků ve Zpravodaji. Průběžně byla posilována spolupráce členů pracovní skupiny se zástupci obcí v regionu. O postupu procesu KPSS byli starostové obcí informováni na pravidelných schůzkách, koordinátorka KPSS se účastnila i zasedání zastupitelstev obcí. Na základě analýzy aktuální sociální situace, vyhodnocení výsledků průzkumu potřeb uživatelů sociálních služeb a veřejnosti a jednání v rámci pracovní skupiny byl v první polovině roku 2007 zpracován návrh plánu rozvoje sociálních služeb. Tento návrh byl v září tohoto roku předložen pracovní skupinou k připomínkovému řízení všem obcím regionu. Konečná verze plánu rozvoje sociálních služeb regionu Smiřice na období byla po projednání Radou města Smiřice doporučena ke schválení zastupitelstvem města Smiřice a zastupitelstvy zapojených obcí ve IV. čtvrtletí

11 II. POPIS AKTUÁLNÍ SOCIÁLNÍ SITUACE Sběr dat pro popis aktuální sociální situace v regionu probíhal v druhé polovině roku 2006 a na počátku roku Zdrojem dat byly Český statistický úřad, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Krajský úřad Královéhradeckého kraje, obecní úřady jednotlivých obcí a jednotliví poskytovatelé sociálních služeb. II.1 Identifikace a základní popis území Region Smiřice byl pro účely KPSS definován identicky se správním obvodem pověřeného obecního úřadu (městského úřadu) Smiřice, který tvoří 12 obcí: Černožice, Habřina, Holohlavy, Hořiněves, Lejšovka, Lužany, Račice nad Trotinou, Sendražice, Skalice, Smiřice, Smržov a Vrchovnice. Území se rozkládá ve středu kraje severně od krajského města Hradec Králové. Leží v Polabské nížině, nadmořská výška území se pohybuje v rozmezí 240 až 270 m n.m. Hlavním říčním tokem je řeka Labe s přítokem Trotinou, dále menší vodní toky (Jordán, Smržovský potok). Prochází zde hlavní silniční dopravní tah, silnice I/33 (E67) Hradec Králové Jaroměř Náchod Wroclaw a je zde plánovaná výstavba dálničního tahu Hradec Králové Trutnov Královec - Polsko. Silniční síť pokrývá rovnoměrně celé území. Ze železničních tratí prochází územím hlavní trať 030 Pardubice Jaroměř. Dopravní exponovanost daného území je značná a lze očekávat její další zvyšování v souvislosti s výstavbou dálnice. 11

12 Region spadá do obvodu obce s rozšířenou působností - statutárního města Hradec Králové v Královéhradeckém kraji. Centrem regionu je město Smiřice, ležící cca 15 km severně od Hradce Králové. II.2 Sociodemografická analýza Rozloha regionu činí 72, 87 km 2, žije zde téměř obyvatel. V porovnání s rokem 2001, kdy proběhlo sčítání lidu, domů a bytů na celém území České republiky, došlo ve všech obcích (kromě obce Holohlavy, kde byla realizována výstavba nových rodinných domků) k poklesu počtu obyvatel. 12

13 Rozloha obcí Obec Výměra v ha Černožice 423 Habřina 609 Holohlavy 590 Hořiněves Lejšovka 311 Lužany 336 Račice 690 Sendražice 500 Skalice 830 Smiřice Smržov 514 Vrchovnice Zdroj: Český statistický úřad V souladu s celorepublikovým trendem se prodlužuje střední délka života, dochází k postupnému stárnutí populace a zhoršování věkové struktury. V rámci Královéhradeckého kraje spadá region do nejvíce zalidněného území kraje s nejvyšší vzdělanostní strukturou. Region je národnostně jednotný, v nevýrazné míře je zastoupena slovenská, romská a vietnamská národnost. Mateřské školy jsou ve Smiřicích, Holohlavech, Černožicích, Hořiněvsi a Skalici, základní školy ve Smiřicích, Černožicích a Hořiněvsi. Střední školství je zastoupeno Střední školou potravinářskou ve Smiřicích. Zdravotnická zařízení se ve sledované oblasti nacházejí ve Smiřicích, Černožicích a Hořiněvsi. Ve Smiřicích ordinují dva praktičtí lékaři pro dospělé a dva 13

14 pro děti a dorost. Z odborných lékařů působí ve Smiřicích gynekolog a internista, dále zde mají praxi dva stomatologové, k dispozici je rovněž rehabilitační oddělení, kde jednou týdně ordinuje odborný lékař. V obci Černožice působí praktický lékař a dva stomatologové. V Hořiněvsi ordinuje praktický lékař. Lékárny se nacházejí ve Smiřicích a Černožicích. Struktura obyvatelstva podle věku Obec Počet obyvatel Mužů Žen Prům. věk Počet obyvatel nad 60 let Počet dětí 0-18 let Počet dětí let Černožice , Habřina , Holohlavy , Hořiněves , Lejšovka , Lužany , Račice , Sendražice , Skalice , Smiřice , Smržov , Vrchovnice , , Zdroj: obecní úřady evidence obyvatel 2006 Největšími zaměstnavateli regionu jsou ve Smiřicích Filec Europe Central se 150 zaměstnanci a Danisco Czech Republic, a. s. se 106 zaměstnanci. Dále Autobazar Trotina (Holohlavy - 66), Domov důchodců (Černožice 52), JIPA CZ 14

15 (Smiřice - 50), AG COM (Smiřice 50), Rotexim (Černožice 50). Výrazná je dojížďka za prací do Hradce Králové. V posledních třech letech dochází ke snižování nezaměstnanosti, počet dlouhodobě nezaměstnaných (nezaměstnatelných) však stagnuje. Nezaměstnanost v regionu (v %) Smiřicko Leden 8,1 8,2 7,0 Únor 7,8 8,3 6,8 Březen 7,9 8,6 6,0 Duben 7,7 8,0 5,3 Květen 7,5 7,6 5,1 Červen 7,6 7,2 5,1 Červenec 8,1 7,0 5,5 Srpen 7,9 6,7 5,5 Září 7,2 6,4 - Říjen 6,8 6,1 - Listopad 7,1 6,6 - Prosinec 7,5 7,1 - Ø 7,6 7,3 5,8 Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí 2007 Centrem obchodu, služeb a kultury této oblasti je město Smiřice. Městské kulturní středisko ve Smiřicích je zázemím pro většinu kulturních akcí regionu (plesy, taneční zábavy, koncerty, divadelní představení apod.). Volnočasové aktivity dětí jsou realizovány v Základní umělecké škole a v Domě dětí a mládeže ve Smiřicích, 15

16 obce se snaží rozšiřovat zázemí pro sportovní činnosti dětí a mládeže (víceúčelová hřiště, lezecká stěna, tenisové kurty). II.3 Poskytovatelé sociálních služeb V regionu Smiřice mají sídlo tito poskytovatelé sociálních služeb: Obecný zájem, o. s. Gen. Govorova 575, Smiřice, tel Vedoucí: Mgr. Iveta Jankovičová Poskytované služby: pečovatelská služba Druh klientů: senioři, zdravotně postižení Finanční zdroje: dotační výběrová řízení Ministerstva práce a sociálních věcí, Krajského úřadu Královehradeckého kraje, příspěvek města Smiřice a spádových obcí, sponzorské dary, úhrady uživatelů 16

17 Počet klientů pečovatelské služby Smiřice 38 Sendražice 1 Rodov 1 Střezetice 6 Holohlavy 3 Hořiněves 2 Černožice 2 Žiželeves 1 Lejšovka 5 Račice nad Trotinou 2 Rasošky 2 Habřina 1 Skalice, Skalička 3 Jeřičky 1 Černilov

18 Vánoční posezení seniorů v Městském kulturním středisku Dvorana Domov důchodců Černožice Revoluční 84, Černožice, tel Zřizovatel: Královéhradecký kraj Ředitelka: Mgr. Jaroslava Fiedlerová Poskytované služby: Domov pro seniory je určen klientům, kteří jsou především z důvodu zhoršující se hybnosti středně těžce, těžce nebo úplně závislí na pomoci jiné fyzické osoby. 18

19 Domov se zvláštním režimem je určen klientům, kteří jsou z důvodu chronického duševního onemocnění, stařecké demence, Alzheimerovy demence nebo demence jiného typu středně těžce, těžce nebo úplně závislí na pomoci jiné fyzické osoby. Druh klientů: senioři od 65 let věku Finanční zdroje: dotace MPSV, rozpočet kraje, úhrady uživatelů 19

20 Městský úřad Smiřice sociální odbor Palackého 106, Smiřice, tel Vedoucí: Libuše Zemková Činnost: základní sociální poradenství Druh klientů: občané Finanční zdroje: rozpočet města Jak z výše uvedeného vyplývá, v regionu je podchycena terénní a rezidenční 20

21 služba pro seniory a základní poradenství pro všechny cílové skupiny. Blízkost statutárního města Hradec Králové zaručuje širokou škálu poskytovaných sociálních služeb všem uživatelům. II.4 SWOT analýza SWOT analýza je souhrnným výstižným popisem situace v dané oblasti v současné době. Popisuje skutečný stav, potřebné změny a případná rizika a pomáhá při definování přeměny slabých stránek v silné a eliminaci rizik. ü ü Silné stránky zavedené standardy kvality sociálních služeb u poskytovatelů řízení zdrojů Slabé stránky dosud neexistující koncepce sociálních služeb v regionu Příležitosti Ohrožení ü ü ü partnerství podpora zřizovatele sociální politika Královéhradeckého kraje nedostatek finančních prostředků 21

22 III. PRŮZKUM POTŘEB UŽIVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A VEŘEJNOSTI III.1 Průběh dotazníkového průzkumu V polovině roku 2006 proběhlo na území Královéhradeckého kraje dotazníkové šetření. Cílem průzkumu bylo zjistit jaké situace potřebují občané v Královéhradeckém kraji nejčastěji řešit, tedy jaké služby jsou občany v kraji považovány za potřebné a mohly by zlepšit jejich sociální situaci a dále jakými informačními kanály se občané z jednotlivých cílových skupin o možnostech řešení jejich životních situací nejčastěji dovídají. Do průzkumu se zapojily obce III. stupně Broumov, Dobruška, Dvůr Králové, Hořice, Jaroměř, Kostelec nad Orlicí, Náchod, Nová Paka, Nový Bydžov, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov, Vrchlabí a obce II. stupně Chlumec nad Cidlinou, Smiřice a Třebechovice. Technikou sběru dat se stal dotazník. Dotazník byl specifikován pro šest cílových skupin a možnosti odpovědí byly uzpůsobeny hlavním problémovým okruhům, které byly u daných cílových skupin předpokládány. Průzkum tedy vymezil následujících šest cílových skupin obyvatelstva: 1. Senioři ve věku nad 65 let 2. Zdravotně a tělesně postižení občané do 65 let 3. Rodiny s dětmi mladšími 6-ti let 22

23 4. Občané nad 18 let s rizikovým stylem života (bezdomovci, uživatelé drog, osoby po návratu z výkonu trestu) 5. Příslušníci národnostních a etnických menšin 6. Mládež ve věku let Obce II. stupně (Chlumec nad Cidlinou, Smiřice a Třebechovice) se v průzkumu zaměřily pouze na pět cílových skupin. Skupina občanů nad 18 let s rizikovým stylem života nebyla do průzkumu zařazena důvodem byly předpokládané velmi nízké počty respondentů, kteří se spíše zdržují v blízkých větších centrech (Hradec Králové, případně Jaroměř). Dotazník byl konstruován jako série uzavřených otázek s možností volby z jedné či více odpovědí. Otázky se týkaly zjištění potřeb respondentů, preferované možnosti jejich řešení a informovanost o způsobech, jak je řešit. Dotazník umožňoval v jedné otázce otevřenou výpověď (co by se mělo ve vaší obci zlepšit). Vzory dotazníků pro jednotlivé cílové skupiny jsou uvedeny v příloze č. 3. Dotazníky byly vyplňovány kvalifikovanými a proškolenými tazateli na celém území regionu Smiřice. Veřejnost byla o průzkumu informována prostřednictvím místního Zpravodaje a na webových stránkách města. Tazatelé se prokazovali průkazkami vydanými Městským úřadem Smiřice (viz níže). Městský úřad Smiřice Palackého 106, Smiřice KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Průkazka tazatele PRŮZKUM POTŘEB 23

24 Respondenty se stali občané splňující kritéria pro zařazení do zvolených cílových skupin, nejednalo se tedy o průzkum mezi uživateli sociálních služeb, ale o průzkum mezi cílovými skupinami. III.2 Vyhodnocení dotazníkového průzkumu Celkem se průzkumu zúčastnilo 198 respondentů (pro srovnání Třebechovice pod Orebem 196 respondentů, Chlumec nad Cidlinou 216 respondentů). Zastoupení jednotlivých cílových skupin je zachyceno v následující tabulce. Zastoupení jednotlivých cílových skupin region senioři zdravotně postižení rodiny s dětmi národnostní menšiny mládež celkem obec Smiřice V dalších podkapitolách členěných podle jednotlivých cílových skupin jsou stručně shrnuty výstupy dotazníku, pozornost je věnována zejména odpovědím na volnou otázku. 24

25 III.2.1 Senioři ve věku nad 65 let Průzkumu se zúčastnilo celkem 53 seniorů, z toho 62,3 % oslovených činily ženy, převládá status starobní důchodce (92,3 % respondentů). Relativní zastoupení respondentů podle velikosti sídla velikost sídla region Smiřice méně než více než ,9% 13,2% 81,1% 3,8% 2 Nejvýrazněji se objevovala potřeba věnovat se svým zálibám a konkrétní požadavek na službu donášky nákupu či oběda do domácnosti. Nejčastějším zdrojem pomoci je rodina, jako významný prvek v životě seniora se projevuje pracovnice pečovatelské služby a zařízení, kde bydlí (Dům s pečovatelskou službou, případně Domov důchodců). V nadpoloviční většině tato skupina nevidí žádné překážky v tom, jak pomoc získat. Senioři preferují možnost obrátit se o pomoc na někoho blízkého. Za službami nejsou senioři v naprosté většině ochotni dojíždět a měly by být dostupné v místě bydliště. Téměř polovina respondentů je ochotná služby částečně hradit, velká část seniorů však považuje za nezbytné, aby byly služby zcela zdarma. Nejpreferovanějším zdrojem informací byly identifikovány bezprostřední sociální sítě (rodina, známí a sousedé), jako účinný informační zdroj se jeví i městský úřad a Zpravodaj. Podle očekávání nejsou využívány moderní komunikační nástroje (internet, webové stránky města). 2 V regionu Smiřice neexistuje žádná obec s více než obyvateli, zde zřejmě došlo k omylu při vyplňování dotazníku. 25

26 Na otázku, co by se mělo v obci zlepšit, se nejčastěji objevovaly tyto odpovědi: doprava pro seniory (zde se odráží podíl respondentů z malých obcí), bezbariérové přístupy, rozšíření ordinačních hodin lékařů, bydlení pro mladé rodiny a požadavek kulturních a společenských akcí. III.2.2 Zdravotně a tělesně postižení občané do 65 let Průzkumu se zúčastnilo celkem 40 respondentů, z toho 47,5 % byly ženy, nejčastěji se objevuje status starobní důchodce (57,9 %) a invalidní důchodce (36,8 %). Relativní zastoupení respondentů podle velikosti sídla velikost sídla region Smiřice méně než více než % 25 % 55 % 0 Tato cílová skupina nejvíce zdůrazňovala potřebu zajištění dopravy a kompenzačních pomůcek, pomoc při vyřizování záležitostí na úřadech a pomoc v domácnosti. Nejčastějším zdrojem pomoci je také v této skupině rodina, výrazně jsou zastoupeni sousedé, úřady a lékař, v neposlední řadě také sdružení zdravotně postižených. Preferována je možnost obrátit se o pomoc na někoho blízkého a na úřady. Nejčastější překážkou v získání služeb je nedostatek finančních prostředků a dopravní dostupnost. Za pomoc nejsou zdravotně postižení v naprosté většině 26

27 ochotni dojíždět a měla by být dostupná v místě bydliště. Služby by měly být podle nadpoloviční většiny (52,5 %) dotázaných zdarma. Nejčastějším zdrojem informací je opět rodina, známí a sousedé a pracovnice městského úřadu, je využíván i internet (10,5 %). Na otázku, co by se mělo v obci zlepšit, se nejčastěji objevovaly tyto odpovědi: kulturní akce, parkovací plochy, doprava, zlepšení stavu komunikací, bezbariérové přístupy a více obchodů. III.2.3 Rodiny s dětmi mladšími 6-ti let Tato cílová skupina byla v průzkumu zastoupena 40 respondenty, z toho ženy tvořily naprostou většinu (95 %) dotazovaných. Ve skupině bylo 64,1 % matek na rodičovské dovolené, 25,6 % zaměstnaných. Relativní zastoupení respondentů podle velikosti sídla velikost sídla region Smiřice méně než více než ,5 % 17,5 % 80 % 0 V cílové skupině rodin s dětmi nedochází k výrazné převaze určité konkrétní potřeby. Mezi potřeby, které potřebují respondenti řešit, se tak řadí potřeba bydlení, zajištění vhodné činnosti dětí mimo domov, možnost věnovat se zálibám a sportu, hlídání dětí, objevuje se požadavek dostupné zdravotní a předškolní péče (podíl respondentů z menších obcí) a problém bariérového přístupu na úřad. 27

28 Kromě rodiny a sousedů jsou preferovanými zdroji pomoci úřad, lékař a školka. Téměř polovina dotázaných (49 %) pomoc nepotřebuje nebo ji bez problémů využívá. Na druhé straně 17,5 % respondentů o možné pomoci neví. Ochota dojíždět za pomocí do nejbližšího města je poměrně velká (38,5 %), přesto 43,6 % dotázaných preferuje dostupnost v rámci místa bydliště. Nadpoloviční většina respondentů je ochotna služby částečně hradit. I v této skupině je nejčastějším zdrojem informací rodina, ovšem významně se projevuje internet a webové stránky města. Zlepšení podmínek v obci vidí respondenti v těchto oblastech: dětská hřiště, zřízení mateřského centra, více kulturních akcí pro dospělé i děti, chybí cukrárna, posilovna, nekuřácká restaurace, objevuje se požadavek na zlepšení stavu komunikací. III.2.4 Příslušníci národnostních a etnických menšin Průzkumu se zúčastnilo 25 respondentů, z toho 52 % mužů a 48 % žen. Téměř polovina dotazovaných je nezaměstnaná. Relativní zastoupení respondentů podle velikosti sídla velikost sídla region Smiřice méně než více než % 36 % 56 % 0 28

29 Tato cílová skupina uvádí jako nejvýraznější potřebu pomoc se získáním zaměstnání a uplatněním nároku na dávky či věcnou pomoc. Dále se objevuje potřeba umět lépe hospodařit s penězi a pomoc s doučováním a přípravou dětí do školy. Respondenti by se nejčastěji obrátili o pomoc na úřady, případně na romského poradce (39 %) a rodinu (33,9 %), žádný z dotazovaných však neuvedl jako zdroj pomoci příbuzné a známé. Velmi závažný je údaj, že žádný respondent není schopen si zajistit pomoc sám. Řešení situace vidí téměř polovina dotazovaných (47,6 %) v pomoci úřadu zajistit dávky a služby. Bariérou v přístupu k pomoci je nejvíc nedůvěra k cizím lidem a nedostatek finančních prostředků. Dojíždění do nejbližšího města nevadí 58,3 %, na druhou stranu 37,5 % respondentů požaduje služby v místě bydliště. Naprostá většina (88 %) požaduje bezplatné služby, žádný z dotázaných není ochotný službu hradit plně. Ve skupině je nejvýraznějším zdrojem informací městský úřad, případně informační vývěska, ostatní zdroje nejsou většinou uváděny. Na otázku, co by se mělo v obci zlepšit, se nejčastěji objevovaly tyto odpovědi: dům dětí a mládeže (zde se projevují názory dotazovaných z menších obcí, protože ve Smiřicích dům dětí a mládeže existuje), zlepšení stavu komunikací, kino, dětské hřiště a kavárna. Na druhé straně se však objevuje požadavek snížení počtu restaurací a pomoc mládeži závislé na návykových látkách. 29

30 III.2.5 Mládež ve věku let Průzkumu se zúčastnilo celkem 40 respondentů, z toho 62,5 % oslovených činily ženy, 95 % tvořili studenti, po 2,5 % zaměstnanci a osoby samostatně výdělečně činné. Relativní zastoupení respondentů podle velikosti sídla velikost sídla region Smiřice méně než více než ,5 % 12,5 % 80 % 0 Nejvýrazněji se objevovala potřeba svěřit se někomu se svými problémy, umět lépe hospodařit s penězi, znát práva a povinnosti a fungování úřadů a rozvoj dovedností a profesní přípravy. Nejčastějším zdrojem pomoci je rodina a kamarádi, případně internet. Přibližně jedna čtvrtina dotazovaných nevidí žádné překážky v tom, jak pomoc získat, u 13 % se překážkou jeví obava ze ztráty anonymity a u 11,6 % nedůvěra k cizím lidem. Téměř polovina mladých je ochotna za službami dojíždět do nejbližšího města, třetina však dojíždění odmítá. Částečnou úhradu služeb připouští třetina dotazovaných, 59 % však požaduje bezplatnou pomoc. Nejpreferovanějším zdrojem informací je rodina, vyhledávané jsou i internet a webové stránky města, případně městský úřad. Na otázku, co by se mělo v obci zlepšit, se v této skupině objevil největší počet názorů, např. kino, bazén, skatepark, obchodní centrum, pizzerie, fitcentrum, ale také úprava jízdních řádů a více akcí pro mládež. 30

31 IV. PRIORITY, CÍLE, OPATŘENÍ IV.1 Stanovení priorit, cílů a opatření Priority jsou oblasti, které je nutné v rámci plánování sociálních služeb řešit přednostně. Naplňování priorit ve stanoveném čase je podstatou realizace plánu rozvoje sociálních služeb. Tato činnost proto musí být systematická, plánovaná a průběžně vyhodnocovaná. K zajištění priorit jsou přijímána příslušná opatření. Každé opatření obsahuje dílčí aktivity s podrobnějším popisem. V následujících kapitolách jsou popsány cíle, opatření a aktivity pro jednotlivé cílové skupiny. 31

32 IV.1.1 Senioři ve věku nad 65 let Priorita 1 Zachování a rozvoj stávajících terénních služeb Cíl 1. Umožnit seniorům setrvat co nejdéle v přirozeném prostředí rodiny a přátel. Opatření 1.1 Zachování a rozvoj stávající pečovatelskou službu podle aktuálních potřeb seniorů. Aktivity Naplňování standardů kvality sociálních služeb Průběžné informování o nabízených službách včetně možnosti využití střediska osobní hygieny Spolupráce s obcemi a místní organizací Svazu důchodců ČR. Předpokládaná výše nákladů: Kč 3 Předpokládané finanční zdroje: dotace MPSV, dotace Královéhradeckého kraje, příspěvek města Smiřice a obcí, úhrady uživatelů, sponzoři Zodpovídá: vedoucí pečovatelské služby 3 Rozpočet roku

33 Priorita 2 Zachování a rozvoj stávající rezidenční služby Cíl 2. Umožnit seniorům, kteří z důvodu snížené soběstačnosti nemohou žít ve své domácnosti ani s pomocí terénních služeb, zachovat kvalitu života a zajistit potřebné služby. Opatření 2.1 Zachování a rozvoj služeb Domova důchodců v Černožicích podle aktuálních potřeb seniorů. Aktivity Naplňování standardů kvality sociálních služeb Průběžné informování o nabízených službách Spolupráce s obcemi a místní organizací Svazu důchodců ČR. Předpokládaná výše nákladů: Kč 4 Předpokládané finanční zdroje: úhrady uživatelů, sponzoři dotace MPSV, dotace Královéhradeckého kraje, Zodpovídá: ředitelka Domova důchodců v Černožicích 4 Rozpočet roku

34 Priorita 3 Podpora a rozvoj aktivizačních programů Cíl 3. Zprostředkovat kontakt seniorů se společenským prostředím, zajistit různé formy vzdělávání a volnočasových aktivit. Opatření 3.1 Podpora činnosti místní organizace Svazu důchodců ČR. Aktivity Spolupráce s obcemi. Předpokládaná výše nákladů: Kč Předpokládané finanční zdroje: příspěvek města Smiřice a obcí, členské příspěvky Zodpovídá: předsedkyně místní organizace Svazu důchodců ČR. 34

35 IV.1.2 Zdravotně a tělesně postižení občané do 65 let Priorita 1 Zachování a rozvoj stávajících terénních služeb Cíl 1. Umožnit zdravotně postiženým setrvat co nejdéle v přirozeném prostředí rodiny a přátel. Opatření 1.1 Zachování a rozvoj stávající pečovatelské služby dle aktuálních potřeb klientů. Aktivity Naplňování standardů kvality sociálních služeb Průběžné informování o nabízených službách včetně možnosti využití střediska osobní hygieny Spolupráce s obcemi a místní organizací Svazu tělesně postižených. Předpokládaná výše nákladů: Kč 5 Předpokládané finanční zdroje: dotace MPSV, dotace Královéhradeckého kraje, příspěvek města Smiřice a obcí, úhrady uživatelů, sponzoři Zodpovídá: vedoucí pečovatelské služby 5 Rozpočet roku

36 Priorita 2 Odstraňování architektonických bariér Cíl 2. Zajistit řešení problematiky bariér. Opatření 2.1 Bezbariérový pohyb po městě. 2.2 Bezbariérový pohyb po budově domu s pečovatelskou službou Gen. Govorova , Smiřice. 2.3 Bezbariérový vstup do budovy Městského úřadu Smiřice a dalších veřejných budov v regionu Odstranění bariér na stávajících chodnících Vybudování bezbariérových přechodů pro chodce. Aktivity Vybudování výtahů s pečovatelskou službou Gen. Govorova Zmapovat možnosti realizace bezbariérového vstupu. Předpokládaná výše nákladů: dle konkrétních projektů Předpokládané finanční zdroje: rozpočty obcí, dotace Zodpovídá: zastupitelstva obcí 6 6 Předpokládá se, že zastupitelstvo obce, případně rada města, pro jednotlivé projekty jmenuje konkrétně odpovědnou osobu. 36

37 IV.1.3 Rodiny s dětmi mladšími 6-ti let Priorita 1 Volnočasové aktivity dětí Cíl 1. Zajistit a vybavit prostory pro volnočasové aktivity dětí. Opatření 1.1 Postupná realizace projektu rekonstrukce a obnovy dětských hřišť ve Smiřicích schváleného usnesením RM Smiřice č. 119/ Realizace projektů rekonstrukce a obnovy dětských hřišť jednotlivých obcí Zajištění realizace II. etapy projektu ve Smiřicích. Aktivity Zajištění realizace projektů dle potřeby a finančních možností jednotlivých obcí. Předpokládaná výše nákladů: dle konkrétních projektů Předpokládané finanční zdroje: rozpočty obcí, dotace Zodpovídá: zastupitelstva obcí 7 7 Předpokládá se, že zastupitelstvo obce, případně rada města, pro jednotlivé projekty jmenuje konkrétně odpovědnou osobu. 37

38 Priorita 2 Podpora klubové činnosti rodičů Cíl 2. Podporovat zřízení a provoz mateřského centra ve Smiřicích. Opatření 2.1 Spolupráce s realizátorem projektu. Aktivity Finanční podpora projektu Pomoc města při hledání prostor pro činnost mateřského centra. Předpokládaná výše nákladů: dle konkrétního projektu Předpokládané finanční zdroje: dotace, rozpočet města a případně příspěvky dalších obcí zapojených do projektu Zodpovídá: zastupitelstvo města 8 8 Předpokládá se, že zastupitelstvo obce, případně rada města, pro jednotlivé projekty jmenuje konkrétně odpovědnou osobu. 38

39 IV.1.4 Příslušníci národnostních a etnických menšin Priorita 1 Prevence sociálního vyloučení Cíl 1. Zvýšením zaměstnanosti a zajištěním dostatečného příjmu eliminovat závislost klientů na dávkách hmotné nouze. Opatření 1.1 Rozšířit nabídku vhodných pracovních pozic v regionu. Aktivity Zřízení pracovních pozic v rámci veřejně prospěšných prací Spolupráce se zaměstnavateli v regionu. Předpokládaná výše nákladů: dle konkrétních projektů Předpokládané finanční zdroje: obcí příspěvek Úřadu práce v Hradci Králové, rozpočty Zodpovídá: zastupitelstva obcí 9 9 Předpokládá se, že zastupitelstvo obce, případně rada města, pro jednotlivé projekty jmenuje konkrétně odpovědnou osobu. 39

40 Priorita 2 Prevence sociálně patologických jevů Cíl 2. Zajistit rozvoj programů a aktivit zaměřených na prevenci sociálně patologických jevů. Opatření 2.1 Zřízení nízkoprahového zařízení pro děti a mládež ve Smiřicích. 2.2 Zřízení pozice terénního sociálního pracovníka (streetworkera) v regionu. Aktivity Vyhledat poskytovatele této služby ve spolupráci s Královéhradeckým krajem Vyhledat vhodné prostory pro zařízení Finanční podpora projektu Finanční podpora města a obcí. Předpokládaná výše nákladů: dle konkrétních projektů Předpokládané finanční zdroje: rozpočty obcí, dotace Zodpovídá: zastupitelstva obcí Předpokládá se, že zastupitelstvo obce, případně rada města, pro jednotlivé projekty jmenuje konkrétně odpovědnou osobu. 40

41 IV.1.5 Mládež ve věku let Priorita 1 Volnočasové aktivity Cíl 1. Zajistit a vybavit prostory pro volnočasové aktivity mládeže. Opatření 1.1 Postupná realizace projektu rekonstrukce a obnovy dětských hřišť ve Smiřicích schváleného usnesením RM Smiřice č. 119/ Realizace projektů rekonstrukce a obnovy dětských hřišť jednotlivých obcí Zajištění realizace II. etapy projektu ve Smiřicích (skatepark). Aktivity Zajištění realizace projektů dle potřeby a finančních možností jednotlivých obcí. Předpokládaná výše nákladů: dle konkrétních projektů Předpokládané finanční zdroje: rozpočty obcí, dotace Zodpovídá: zastupitelstva obcí Předpokládá se, že zastupitelstvo obce, případně rada města, pro jednotlivé projekty jmenuje konkrétně odpovědnou osobu. 41

42 Priorita 2 Prevence sociálně patologických jevů Cíl 2. Zajistit rozvoj programů a aktivit zaměřených na prevenci sociálně patologických jevů. Opatření 2.1 Zřízení nízkoprahového zařízení pro děti a mládež ve Smiřicích. 2.2 Zřízení pozice terénního sociálního pracovníka (streetworkera) v regionu. Aktivity Zajištění poskytovatele této služby ve spolupráci s Královéhradeckým krajem Vyhledat vhodné prostory pro zařízení Finanční podpora projektu Finanční podpora města a obcí. Předpokládaná výše nákladů: dle konkrétních projektů Předpokládané finanční zdroje: rozpočty obcí, dotace Zodpovídá: zastupitelstva obcí Předpokládá se, že zastupitelstvo obce, případně rada města, pro jednotlivé projekty jmenuje konkrétně odpovědnou osobu. 42

43 V. ZÁVĚR Tento materiál je prvním plánem rozvoje sociálních služeb v regionu. Je koncipován na období let a poté by mělo dojít k vyhodnocení vytyčených cílů a k jejich případné revizi. Významným úkolem v tomto období bude zapojit do celého procesu další účastníky ze všech pozic systému. Koordinátorka KPSS si touto cestou dovoluje poděkovat všem, kteří se aktivně zapojili do téměř dvouletého úsilí zmapovat tuto oblast a vytvořit smysluplnou a reálnou vizi dalšího období. Poděkování patří také krajskému metodikovi Královéhradeckého kraje za metodickou pomoc a kolegům z Občanského poradenského střediska, o. p. s. v Hradci Králové za umožnění zapojit se do dotazníkového šetření. Díky podpoře volených zástupců města a obcí se již daří a doufáme, že bude i nadále dařit prosazovat konkrétní opatření. 43