Záporné externality způsobené provozem čerpacích stanic. Semestrální práce z životního prostředí

Transkript

1 Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera, II. ročník (obor DP-SV), st. skupina 28 Lukáš Bílek (18), Zdeněk Paulus Pracovní skupina: 9 Záporné externality způsobené provozem čerpacích stanic. Semestrální práce z životního prostředí Prohlášení: Prohlašuji, že předložená práce je naším původním autorským dílem, které jsme vypracovali, samostatně. Literaturu a další zdroje, z nichž jsme při zpracování čerpali, v práci řádně cituji. Anotace: Tato práce se věnuje technické a technologické výbavě čerpacích stanic a jejich bezpečnosti vůči okolí. V práci jsou uvedeny typy čerpacích stanic a jejich součástí nutné pro jejich provoz. Obsahuje informace o způsobech dopravy pohonných hmot z rafinérií do distribučních center. Klíčová slova: Ropa, čerpací stanice, odlučovač, požární a bezpečnostní plán, rafinérie, krakování, izomerace, hydrokrakování, oktanové číslo, stavební zákon, odparnost, palivové články, bionafta, odlučovače.

2 1. Úvod Člověk si za ten čas, co panuje na Zemi podmanil sílu větru, vody, ohně, ovládá pohyb těles velikých rozměrů, vzdoruje zemské přitažlivosti a cestuje si vesmírem co by prostorem bez počátku a konce, i když jeho putování v kosmu se podobá spíše prvním nesmělým krokům dítěte. Ovládl už i sílu nejmenších částic. Donutil i kapalinu uvést v pohyb dopravní prostředek, tím zvýšil své pohodlí. Ovšem pohodlí za cenu potřeby dbát zvýšené opatrnosti při zacházení, pohybu a manipulaci s těmito docela nebezpečnými látkami. Veřejnost zajímá, jaká technologie plní nádrže našich automobilů benzínem, kolik automobilů může natankovat plnou nádrž, aniž by došly zásoby. Co se děje s vodou, která spláchne všechny nečistoty z našeho automobilu, kam dále putuje a jak je čištěna, s jakým výsledkem a jak je s ní naloženo dále. Na čerpací stanici lze najít veliké množství jakkoli nebezpečných látek. Ať už se jedná jen o vodu do ostřikovačů doplněnou nějakým druhem nemrznoucí kapaliny, nebo o speciální nemrznoucí směsi do chladičů. Lze zde nalézt i několik druhů brzdových kapalin, motorových olejů, náhradní aditiva do spalovacích motorů. Občas se zde nachází i takové drogistické zboží, jako je technický benzín či různé druhy ředidel. Potřebujete-li koupit novou pneumatiku, leckde vám ji prodají hned na čerpací stanici, ačkoli její cena je podstatně větší. Cílem této práce ale není zabývat se obchodními triky majitelů a provozovatelů čerpacích stanic. Pokud jste majitel či majitelka běžného vozu, který se na našich silnicích pohybuje, seženete zde i vybrané náhradní díly na váš vůz nebo doplňky do interiéru vašeho vozu. Chcete-li nové potahy sedadel, koženou omotávku na volant nebo jen kryt na závěsné zařízení. Žárovky do osvětlení, pojistky, baterie do automobilů, akumulátorovou kyselinu, destilovanou vodu, odrezovače a asfaltové nátěry na podvozky. Interiér čerpací stanice láká zákazníka především prostředím. Na podlahách položené koberce, dřevěné obložení obvodových zdí, deska prodejního pultu z dřevotřísky potažená plastovou fólií navozující dojem mramoru. Kam se člověk podívá, všude samá hořlavina, která "sedí" na "bombě" v podobě několika nádrží s pohonnými látkami uloženými v zemi, které čekají jen na neopatrnost. Proto jsou v této práci informace i o pohonných látkách, aby se nestala jen technickým výkladem o čerpacích stanicích jako o stavbě, je na ně pohlíženo v širším měřítku. 2. Charakteristika pohonných hmot a jejich výroba

3 Výchozí surovinou na výrobu motorových paliv a topných olejů je ropa. Ropa se začala zpracovávat už v 19. století přibližně od r Hlavním produktem byl tehdy petrolej ke svícení, později výroba mazacích olejů. Po vynálezu spalovacích motorů se stala nejvýznamnějším výrobkem motorová paliva a postupně též topné oleje. Dnes se zpracovává na paliva kolem 25 % vytěžené ropy, na topné oleje kolem 50 %. Další produkty získávané z ropy jsou asfalt, mazací oleje, parafin, plynná paliva a suroviny pro petrochemii. Ropy z různých nalezišť se mohou značně lišit hustotou, barvou, typem uhlovodíků a obsahem neuhlovodíkových sloučenin. Základ tvoří kapalné uhlovodíky C5 - C35 (v malém množství i vyšší). Též jsou přítomny rozpuštěné plynné alkany C1 - C4. Některé ropy obsahují značný podíl tzv. ropných pryskyřic a asfaltenů (M r = ), které ropě dávají tmavou barvu a které při zpracování přecházejí na makromolekulární látky - asfalty[8]. 3. Společnosti zabývající se zpracováním ropy na území ČR 3.1 Rafinerie Kralupy nad Vltavou Do rafinérie v Kralupech, která zpracovává asi kolem 32 mil. tun ropy ročně, přichází ropa dvěma ropovody a to z Ruska a od roku 1995 novým ropovodem z Ingoldstadtu. Surová ropa obsahuje malý podíl emulgované vody s rozpuštěnými solemi. Tento podíl se odstraňuje sedimentací po přidání demulgátorů. Takto upravená ropa se předehřeje v trubkové peci a nastřikuje se do velké atmosférické kolony, odkud se odvádějí z horní části kolony tři frakce, primární benzín, kerosene a gas oil. Destilační zbytek je mazut. Všechny tyto frakce se vedou na hydrogenační rafinaci. Hydrogenace probíhá za tlaku ca 3 MPa. Katalyzátor obsahuje molybden a kobalt. Při hydrogenaci vzniká sirovodík, ten se vypírá diethanolaminem a zpracovává se na síru. Tuto síru odebírá nedaleký chemický podnik Spolana Neratovice na výrobu kyseliny sírové. První frakce se redestiluje na tři podíly s body varu do 65 C, do 85 C a do 175 C. Nejlehčí frakce C5, C6 se vede na nízkoteplotní izomeraci. Izomerace probíhá při teplotě C, katalyzátorem je platina na kyselé alumině (ph je 0-1). Jiný typ katalyzátoru pro tento proces jsou zeolity. Pentan se přemění na izopentan, hexan na 2,2-dimethylbutan. Cílem je zvýšení oktanového čísla. Je zřejmé, že tímto procesem vzniká velké množství aromátů, které jsou velkým oktanovým přínosem, ale v současné době je trend snižovat obsah aromátů, zvláště benzenu. Rafinérie nyní získává benzin z 20 % zpracované ropy. Poptávka po benzinech roste, takže je nutno využít těžších vysokovroucích podílů ropy. Je nutno vyšší uhlovodíky štěpit na nižší. K tomu slouží procesy zvané krakování. Nejstarší technologií je termické krakování (už po roce 1910), které se dnes používá jen v malé míře. Dává nízké výtěžky benzínu s nízkým oktanovým číslem a malou stabilitou (vzhledem k obsahu alkenů).[7] 3.2 Česká rafinérská a.s.

4 Podnik Česká rafinérská a.s. v Kralupech nad Vltavou je palivářská rafinérie zaměřená na výrobu motorových paliv a topných olejů. Disponuje velmi dobře vybavenými laboratořemi. Zkouší se zde oktanová čísla benzinů. Rafinérie rychle investuje do nových technologií. Od dubna roku 1997 je v provozu nová jednotka izomerace C5, C6 frakce. V této době má být dokončena výstavba fluidního katalytického kraku (FCC). Tyto investice jsou pro podnik životně důležité. Rafinérie těsně sousedí s podnikem Kaučuk, v němž se zpracovává C4 frakce pro výrobu butadienu. Vedlejším produktem jsou buteny, z nichž se vyrábí methylterc.butylether (dále MTBE), který se v rafinérii přidává do benzinů (až do 10 %). V současné době je pro výrobu benzinů k dispozici katalytický reforming. Ropy z různých nalezišť se mohou značně lišit hustotou, barvou, typem uhlovodíků a obsahem neuhlovodíkových sloučenin. Základ tvoří kapalné uhlovodíky C5 - C35 (v malém množství i vyšší). Též jsou přítomny rozpuštěné plynné alkany C1 - C4. Některé ropy obsahují značný podíl tzv. ropných pryskyřic a asfaltenů (M r = ), které ropě dávají tmavou barvu a které při zpracování přecházejí na makromolekulární látky asfalty [7]. 4. Paliva 4.1 Motorová nafta a letecký petrolej Dalšími produkty rafinérie jsou motorová nafta a letecký petrolej. Motorová nafta slouží jako palivo pro vznětové motory. Je to v podstatě směs druhé a třetí frakce (bod varu C) z primární destilace ropy, tj. petroleje (C12 - C18) a plynového oleje (C15 - C24). Od musela být na základě legislativních opatření zavedena rekuperace par na všech zásobnících, v nichž se skladují benziny. To znamenalo pro podnik velké investice. Na některých skladech, kde ještě není zařízení pro rekuperaci instalováno, je nyní skladována pouze motorová nafta, jejíž odparnost je mnohem menší. Nároky na úpravu paliva jsou tu podstatně menší. Především jde o odstranění síry. Spalování paliva probíhá za vyšších teplot, složení emisí se proto liší od emisí zážehových motorů. Zdálo by se, že dieselové motory jsou z hlediska nároků na paliva a z hlediska emisí výhodnější, jsou však mnohem robustnější a nákladnější vzhledem k velkým pracovním tlakům. Rafinérie dodává paliva také pražskému letišti Ruzyně. Letecký petrolej je frakce v rozmezí bodů varu C. Musí být upraven tak, aby při nízkých teplotách neměl příliš velkou viskozitu. Nesmí tuhnout až do -60 C.[1,2,3,6] 4.2 Těžký benzín

5 Těžký benzin (bod varu C) se vede na katalytické reformování. Tímto procesem se získává jednak z nízkooktanového benzinu vysokooktanový a jednak vodík, který se využívá k hydrogenační rafinaci. Jaké reakce zde probíhají? Jsou to především dehydrogenace (proces je tudíž endotermní) a izomerace alkanů na izoalkany. Reakce probíhají při teplotě cca 500 C a tlaku 1,5 MPa za přítomnosti katalyzátoru, kterým je systém Pt - Rh na kyselé alumině. Tímto procesem vzniká velké množství aromátů, které jsou velkým oktanovým přínosem, ale v současné době je trend snižovat obsah aromátů, zvláště benzenu. Rafinérie nyní získává benzin z 20 % zpracované ropy. Poptávka po benzinech roste, takže je nutno využít těžších vysokovroucích podílů ropy. Je nutno vyšší uhlovodíky štěpit na nižší. K tomu slouží procesy zvané krakování [1,2,3,6]. 4.3 Alternativní paliva Stále častější tématem jsou alternativní paliva. Z fosilních paliv jsou to směs propan-butan, perspektivní je zemní plyn. Typické složení zemního plynu je 93 % CH 4, 3 % C 2 H 6, 1 % vyšší HC, 3 % N 2, 0,3 % CO 2. Zemní plyn lze aplikovat buď jako stlačený (compressed natural gas - CNG) nebo zkapalněný - LNG. V praxi se zatím užívá CNG o tlaku kolem 20 MPa. Na kompresi se spotřebuje až 5 % energetického obsahu plynu. Zatím je zemní plyn v dopravě využíván málo, ale počítá se s tím, že se jeho spotřeba jako alternativního paliva bude zvyšovat. Se sériovou výrobou automobilů na zemní plyn se počítá po r Plyn je velmi čisté palivo, směs se vzduchem, která vstupuje do spalovacího prostoru je zcela homogenní a proto lze dosáhnout dokonalejšího spalování. Emise HC, CO, pevných částic jsou velmi nízké. Nižší jsou i emise CO 2 vzhledem k relativně vysokému obsahu vodíku. Methan má vysoké oktanové číslo - 130, což umožňuje použití vyšších kompresních poměrů a tudíž dosažení větší účinnosti. Dále lze používat i paliva vytvářená z obnovitelných zdrojů, např. ethanol vznikající kvasným procesem. Složkou tzv. bionafty jsou methylestery vyšších mastných kyselin. Vyrábí se z méně hodnotných rostlinných olejů. Perspektivní se jeví využití vodíku, který se dá vyrobit různými způsoby, elektrolyticky i chemicky z vody a distribuovat jako zkapalněný nebo rozpuštěný v kovových slitinách. Přednosti vodíku jako automobilového paliva jsou větší množství uvolněné energie na hmotnostní jednotku paliva - velké spalné teplo molekuly vodíku a nepřítomnost škodlivých emisí, kromě malého množství NO x. Jaké jsou energetické aspekty využití paliv? Spalovací motory jsou tepelné stroje, v nichž se chemická energie přemění na teplo a teprve horké spalné plyny konají práci. Účinnost těchto motorů je tedy principiálně omezena druhým termodynamickým zákonem a je dána především rozdílem teplot v pracovním prostoru stroje a v okolí. Skutečná účinnost spalovacích motorů je však mnohem nižší, protože děje v nich probíhající nejsou reverzibilní. (u zážehových motorů je kolem 30 %, u vznětových o něco vyšší kolem 35 %, protože spalování paliva v nich probíhá za vyšší teploty). Značné množství energie se přemění na odpadní teplo, které se odvádí do okolí. Toto teplo představuje také znehodnocování životního prostředí (thermal pollution), neboť přispívá k narušení tepelné rovnováhy mezi Zemí a jejím okolím [1,2,3,6]. 4.4 Palivové články

6 Lepšími alternativními zdroji energie by tedy byly palivové články, v nichž probíhá přímá přeměna chemické energie na práci, takže jejich účinnost není limitována 2. termodynamickým zákonem a je zhruba dvakrát větší, než u spalovacích motorů (kolem 70 %). Nejznámější je asi vodíko-kyslíkový článek. K anodě se plynule přivádí vodík, ke katodě kyslík. Roztok KOH se udržuje horký, z prostoru článku uniká vodní pára. Nikla a oxid nikelnatý fungují jako elektrokatalyzátory. Byly vyvinuty další palivové články, které jsou schopny "spalovat" uhlovodíky za studena. Např. propan-kyslíkový článek. Na rozdíl od akumulátorů palivové články nemohou energii skladovat. Reaktanty musí být plynule přiváděny, produkty plynule odváděny. Palivové články neprodukují odpadní teplo, vibrace, hluk, jedovaté látky. Přes tyto vlastnosti se nepoužívají ve velkém měřítku. Hlavním problémem je výběr vhodných elektrokatalyzátorů, které by dlouhodobě odolávaly kontaminaci a korozi [6,8]. 4.5 Kombinace galvanického a palivového článku Velmi slibným zdrojem energie je kombinace galvanického a palivového článku. Velmi čistý hliník (> 99,99 %) je použit jako anoda. Katoda je z inertního porézního materiálu, kterým se přivádí do roztoku NaOH nebo NaCl vzduch. Při reakci se spotřebovává hliník a voda a produkuje se Al(OH)3. Nabití článku tedy znamená pouze doplnění vody, výměnu hliníkové elektrody a odstranění sraženiny produktu. Článek dosahuje napětí až 2,7 V. Jeho vlastnosti ho přímo předurčují k použití v elektromobilech. V budoucnosti určitě dojde k rozšíření elektromobilů, ale spíše pro kratší jízdy nižšími rychlostmi. V masovém měřítku se však bude stále jezdit na benzin a naftu. Americké firmy Ford a Chrysler vyvinuly hybridní automobil, který má akumulátory a elektromotor a kromě toho malý spalovací motor. Tento automobil by měl vyvinout rychlost až 160 km/h a jeho předpokládaná spotřeba je 2,6 l/100 km. Nezbytnou součástí jsou přísady, jako detergenty a disperzanty, které zabraňují tvorbě úsad ve spalovacím prostoru, jsou to nízko i vysokomolekulární deriváty organických kyselin, fenolů, alkoholů, aminů, sulfokyselin, dále antidetonátory, zástupci jsou tetraethylolovo, tetramethylolovo - náhrady olovnatých sloučenin např. ferrocen a další zatím nejsou úplně rovnocenné. antikorozní přísady ve formě nízkomolekulárních derivátů organických kyselin, aminů, fenolů a antioxidanty - deriváty fenolů, aromatických aminů [6,8]. 5. Kritéria vyrobených paliv Vyrobená paliva musí splňovat mnoho kriterií. Pomocí následujících přístrojů se zjišťují tyto vlastnosti. GC-MS plynový chromatograf s hmotnostním spektrometrem - složení paliv AAS atomová absorpční spektrometrie - stanovení olova přístroj na stanovení destilačních křivek měření viskozity, měření hustoty rentgenová flourescenční spektrometrie - stanovení obsahu síry Karl Fischerova metoda stanovení stop vody přístroje pro měření nízkoteplotních charakteristik atd. [7]

7 5.1 Oktanové číslo Velmi důležitou zkouškou je určení Oktanového čísla. Tato zkouška se provádí na zvláštním zařízení. Finální výrobek - benzin se namíchá ze složek benzinového poolu tak, aby bylo splněno požadované OČ. Rafinerie vyráběla olovnaté benziny Special 91, Super 96 a dva druhy bezolovnatých benzinů Natural 95 a Natural 98. Oktanové číslo se rovná takovému objemovému procentu 2,2,4-trimethylpentanu (izooktanu, jehož OČ je 100) ve směsi s heptanem (OČ je 0), jakého je třeba k dosažení směsi stejné kvality, jakou má hodnocený benzín [1,2,3,6]. 6. Technologie čerpacích stanic - technologické zázemí, princip výdeje pohonných hmot Čerpací stanice (obrázek 1) je místo, kde se nachází veliké množství nebezpečných, výbušných a hořlavých látek nebo látek. Dochází zde k manipulaci s těmito látkami, k pohybu objemových jednotek od prodávajícího ke spotřebiteli. Tyto látky je možno skladovat pouze za určitých podmínek, jejich skladování nesmí mít vliv na čistotu životního prostředí, neboť obsahují množství škodlivých složek uvedených výše. Spotřebitel přijde do styku s výdejním stojanem (obrázek 2), počítadlem, kolik ho načerpání pohonné hmoty bude stát, s obsluhou, s plynovou bombou, když dohušťuje pneumatiky, s vysavačem, s mycí linkou, která za pár minut vyčistí kabát automobilu občas k nepoznání. Čerpací stanice je ale množství technologií, množství systémů a přístrojů a s tím spojené množství potřebné opatrnosti a odpovědnosti. Na trhu vystupuje několik společností v oblasti prodeje pohonných hmot, také spotřebitel pozná, že jejich technické zázemí a množství a kvalita nabízených výrobků a služeb se liší. Avšak cíl zabránit kontaminaci vody nebo půdy či ovzduší se dá jen jedním způsobem [1,2,3,7]. 6.1 Typy čerpacích stanic Rozeznáváme tři základní typy čerpacích stanic (ČS). (typ; řídící systém; objem, typ a počet nádrží;roční výdej) malá ČS elektronické stojany ADAST 899 řídicí systém ADAST PRIMA 60 m 3 dělená nádrž roční výdej 1,5 až 3 miliony litrů střední ČS modulové stojany ADAST řada 4600/4700, 4800/4900 řídicí systém ADAST PRIMA 2 x 50 m 3 dělená nádrž roční výdej 3 až 6 miliony litrů velká ČS modulové stojany ADAST řada 4600/4700, 4800/4900 řídicí systém ADAST POS

8 3 x 50 m 3 nedělená nádrž + 1 x 50 m 3 dělená nádrž roční výdej 6 až 15 milionů litrů [1,2,3,7] 6.2 Schéma čerpací stanice Jak to vypadá pod povrchem ukazuje schéma 1 (obrázek 5). V zemi jsou uloženy speciální ekologicky vhodné dvouplášťové nádrže včetně podstavců, opásání, šachet a poklopů, nebo jednoplášťové nádrže, které musí být uloženy v nepropustné jímce, včetně trvalé indikace těsnosti nádrží. Dvouplášťové nádrže mají mezi jednotlivými obaly volný prostor vyplněný plynným dusíkem a pomocí speciálních sond je sledován stav tlaku plynu v prostoru. Pokud dojde k porušení obalu - začne unikat dusík a tehdy se zjišťuje, zda je porušen obal vnitřní nebo vnější. Jednoplášťové a dvouplášťové nádrže můžou být v podzemním ale i nadzemním provedení. Výdejní stojan je s nádržemi propojen spojovacím potrubím, potrubní rozvody jsou uloženy v ocelovém (dvouplášťové, nebo jednoplášťové do nepropustného kanálu) nebo plastovém (dvouplášťové) provedení, kde je přítomna přirozeně trvalá indikace těsnosti potrubí. Tímto ale počet potrubí v zemi nekončí. Musí zde být i vybavení zpětným odvodem par při stáčení i při výdeji do nádrží motorových vozidel včetně protiexplozívního a protidetonačního zajištění čerpací stanice pojistkami ADAST [1,2,3,7]. 6.3 Výdejní stojany Modulové a multiprodukční výdejní stojany ADAST jsou výdejní stojany s volně zavěšenými hadicemi a jejich modulové stavebnicové řešení umožňuje sestavení optimální konfigurace výdeje 1-4 nezávislých produktů a 2 x 4 výdejních míst při oboustranném výdeji. Stojan je vybaven zařízením pro zpětné odsávání benzínových par. Elektronická počitadla ADP MPD jsou spojena s řídicím systémem, lokální elektronická předvolba umožňuje výdej podle přesně předvoleného objemu nebo podle finančního obnosu. Stojan má čerpací výkon do 130 dm 3 / min a je dokonale chráněn proti korozi. Stojan řady 4800 má sací systém s vlastním čerpacím ústrojím, řada 4900 má tlakový systém bez vlastního čerpacího ústrojí pro napojení na centrální rozvod. Od musela být na základě legislativních opatření zavedena rekuperace (zpětný odvod) par na všech zásobnících, v nichž se skladují benziny. Musí být uplatňováno ekologické hledisko, a to jak při výrobě stojanů, které jsou vybavovány zařízením pro zpětný odvod par, tak i při výstavbě čerpacích stanic. Čerpací stanice jsou vybaveny dvěma systémy odvodu par.

9 1. stupeň 2. stupeň odvod par při stáčení - páry jsou odváděny z prostoru ukládací nádrže zpět do autocisterny, která tyto páry opět předává v rafinerii za pohonné látky. odvod par při výdeji - páry čerpaného média jsou aktivně odsávány z prostoru hrdla nádrže automobilu zpět do ukládací nádrže. [1,2,3,7] 6.4 Pojistné armatury Bezpečnost čerpací stanice vybavené zpětným odvodem par je zajištěna opět pojistkami ADAST. Tyto pojistky umožňují průchod výparů, ale v případě jejich vznícení zabraňují šíření plamene do chráněné části systému. Pojistné armatury ADAST se používají pro bezpečnostní ochranu technologických zařízení sloužících ke skladování, rozvodu, přepravě a zpracování hořlavých plynů, výparů a kapalin ve třídě výbušnosti IIA. Umožňují volný průchod plynů a par, ale v případě jejich vznícení, zabraňují proniknutí plamene do chráněné části zařízení. Protiexplozívní pojistky (tabulka 1) a protidetonační pojistky (tabulka 2 (obrázek 6) jsou armatury, schopné zadržet a uhasit explozi, což je šíření plamene podzvukovou rychlostí bez výrazné tlakové vlny- jsou armatury zařazené do potrubí, které zabrání průšlehu plamene při detonaci a s ní spojené rázové vlně při šíření plamene nadzvukovou rychlostí. Pojistky se vyrábějí výhradně s páskovou neprůbojnou vložkou, která splňuje vysoké nároky na bezpečnost čerpacích stanic a ostatních zařízení. Bezpečnost konstrukce pojistek garantuje výrobce ADAST - SYSTEMS a.s., typové schválení bylo provedeno ve Státním výzkumném ústavu pro stavbu strojů Praha - Běchovice a ve FTZÚ Ostrava Radvanice [1,2,3,7]. 6.5 Přehled protiexplozívních pojistek

10 Tabulka 1: Přehled protiexplozivních pojistek [7], [1,3,] číslo označení světlost DN (mm) charakteristika připojení 1. J / P7 AE50 koncová se závitem G2" 2. J / P7 AE80 koncová s přírubou DN80/PN6 3. J / P7 AE100 koncová s přírubou DN100/PN6 4. J / P7 AE50 koncová s ventily nebo se závitem G2" 5. J / P7 AE100 koncová s ventily nebo s přírubou DN100/PN6 6.6 Přehled protidetonačních pojistek Tabulka 2: Přehled protidetonačních pojistek [7], [1,3,] číslo Označení světlost DN (mm) 1. J / P7 AD J / P7 AD J / P7 AD280 charakteristika připojení přímá s oboustranně protidetonačním závitem G1" přímá s oboustranně protidetonační přírubou DN50/PN10 přímá s oboustranně protidetonační přírubou DN80/PN10 4. J / P7 AD50 rohová s přírubou DN50, DN 65/PN6 5. J / P7 AD80 rohová s přírubou DN80/PN6 6.7 Technologie čerpacích stanic - čistota a ochrana při výdeji Celý prostor okolo čerpací stanice je "obtékán" sběrným kanálkem. Tento kanálek se stává standardním vybavením veškerých prostor, kde se vyskytují ve větší koncentraci motorová vozidla. Jejich provoz je spojen s občasným únikem olejů na vozovku a za deště dochází k splavování těchto látek do sběrného kanálku, na který navazuje zařízení na odfiltrování ropných látek z vody (viz níže). Sorpční plastový odlučovač ropných látek SOL - 2 (obrázek 4) je v provedení jako kompletní "balená" kanalizační vpust z polypropylenu. V základní nádrži je vyjímatelný filtrační koš se sorpční náplní. V horní části je osazen koš na sedimenty a plovoucí nečistoty.

11 V rámu pod mříží je vložen usměrňovací kryt. Ocelová mříž s rámem (s povrchovou úpravou) je pojezdná pro osobní a nákladní automobily. Zařízení se používá k čištění vod znečištěných volnými ropnými látkami. Např. dešťových vod z parkovišť, odstavných a manipulačních ploch, šrotišť, kompresoroven atd. SOL - 2 je určen zejména pro malé autoservisy, autoopravny, autobazary a prodejny automobilů pro čištění dešťových vod z ploch s možností občasného mytí vozidel a dílů bez použití emulgátorů. Při čištění vod z mytí je nutno před SOL - 2 předřadit sedimentační kanál. Tento typ odlučovače je vhodný pro čištění vod s malým obsahem nerozpustných látek a vyžaduje častější kontrolu a čištění od sedimentů. Při použití do vnitřních prostor (garáže, opravny atd.) upravuje výrobce na požádání odtokovou komoru jako sifon [1,3,] Technické parametry odlučovače SOL - 2 Typové označení SOL - 2 Rozměry odlučovače 800x500x1000 mm (délka x šířka x výška) Hmotnost kompletu cca 120 kg Max. průtok vody 2 l/s Odvodňovaná plocha (orientačně) m 2 Max. znečištění vstupní vody 1000 mg ropných látek v l. vody Kvalita vody na výstupu 0,1-5 mg ropných látek v l. vody - viz ATEST Voda natéká mříží přes usměrňovací kryt do koše na sedimenty. Odtud přetéká přes česlo do filtračního koše, jehož stěny tvoří nornou stěnu pro gravitační odloučení ropných látek. Po průtoku sorpční náplní odtéká vyčištěná voda děrovaným dnem do základní nádoby a pod nornou stěnou přes přepadovou hranu potrubím do kanalizace. Odloučení ropných látek je dvoustupňové, tj. nejdříve dojde ke gravitační separaci na hladině ve filtrační nádobě a potom k dočištění na speciálním sorpčním filtru, kde jsou ropné látky vázány na FIBROIL - vláknitý PP + PE materiál obsahující % mikromletého vápence. Odběr vzorků pro kontrolu kvality vypouštěné vody je možný přímo v odlučovači v poslední komoře před výtokem do kanalizace. Zařízení splňuje požadavky ČSN Čištění odpadních vod s obsahem ropných látek - a vyhovuje i požadavkům nařízení vlády číslo 82/99 Sb. pro vypouštění vod. Doporučená obsluha spočívá ve vyčištění koše na bahno a vrchní filtrační plachetky 1 x za měsíc, 1 x za 4 měsíce se vyměňuje vrchní filtrační segment, 1 x za rok se vyčišťují základní nádoby odlučovače od jemných sedimentů [7] Osazení odlučovače

12 Odlučovač se osazuje následovně. Po vykopání jámy a vybetonování podkladního betonu se osadí základní nádrž do vodorovné polohy. Po napuštění nádrže vodou a jejím rozepření se provede obetonování nádrže betonem s malým obsahem cementu. Odlučovač se připojí na kanalizaci. Vybetonuje se vrchní část s osazením rámu mříže nebo poklopu. Do základní nádoby se vloží koš s filtrační náplní a koš na sedimenty. Do rámu se vloží usměrňovací kryt a mříž. [7] 6.8 Technologie čerpacích stanic - mycí linky automobilů denně umyjí mycí linky California Kleindienst na celém světě. Od začátku své činnosti v roce 1992 postavila například firma Rohé ČR více než 200 čerpacích stanic nejrůznějších typů, od městských až po velké dálniční stanice. 145 mycích center pro osobní i nákladní automobily vybavila špičkovou mycí technologií California Kleindienst. Při větší odvodňované ploše (max. průtoku vody větším než 40 l/s) je možno paralelně propojit 2-3 odlučovače GSOL - 10/40 čímž se zvýší max. průtok na 80 resp. 120 l/s. Pro tyto sestavy výrobce dodává rozdělovací (sedimentační) komory s jedním vtokem a dvěma (třemi) výstupy pro připojení 2 (3) ks odlučovačů. Rozměry rozdělovací komory pro 2 ks jsou 3000x900x1270 mm, pro 3 ks 4000x900x1270 mm. Kóta dna potrubí od dna komory je 820 mm [1,3,7] Odlučovač GSOL - 10/40 Gravitačně sorpční plastový odlučovač ropných látek GSOL - 10/40 (obrázek 3) je vyroben jako vodotěsná svařovaná polypropylenová nádrž se sedimentační komorou, koalescenční vložkou, odlehčovacím členem a s dočištěním na sorpčním filtru. Sorpční filtr je z FIBROILU. Vodotěsné ocelové poklopy pro betonovou výplň jsou galvanicky pokovené přejezdné pro osobní a lehké nákladní automobily do 3,5 t. Zařízení se používá k čištění vod znečištěných volnými ropnými látkami (NEL). Např. dešťových vod z parkovišť, odstavných a manipulačních ploch, šrotišť atd. Je určeno zejména pro autoservisy, autoopravny, autobazary a prodejny automobilů pro čištění dešťových vod z ploch, čištění chladících a jiných odpadních vod znečištěných rop. látkami i pro čištění vod z mytí vozidel a dílů bez použití emulgátorů. Při čištění vod z mytí a dalších vod s větším obsahem nerozpuštěných látek (NL) je nutno před odlučovač předřadit sedimentační kanál [7] Technické parametry odlučovače GSOL - 10/40

13 Typové označení GSOL - 10/40 Rozměry odlučovače 3400x1500x1500 mm (délka x šířka x výška) Rozměry poklopů (K24) 900x600x55 mm (2ks) Hmotnost kompletu do 400 kg Jmenovitý průtok 10 l/s Maximální průtok 40 l/s Odvodňovaná plocha (orientačně) m 2 Max. znečištění vstupní vody 1000 mg ropných látek (NEL) v l. vody Kvalita vody na výstupu 0,1-5 mg ropných látek (NEL) v l. vody Výhody zařízení jsou kompaktní provedení, jednoduchá instalace, zaručená vodotěsnost a vysoká životnost. [7] Osazení odlučovače Jaké jsou podmínky pro osazení odlučovače? Po vykopání jámy se plastový odlučovač osadí do vodorovné polohy na srovnanou vrstvu sušší betonové směsi s malým obsahem cementu. Po napuštění nádrže vodou a jejím rozepření se provede zhutněný zásyp sušším betonem s malým obsahem cementu. Odlučovač se připojí na kanalizaci. Vybetonuje se vrchní část nebo vyzdí betonovými tvarovkami - KB bloky, pokud je kóta X větší než 300 mm, osadí se do stěny v místě poklopů stupadla, osadí se překlady a poklopy (případně vybetonuje monolit deska). Po vyčerpání vody se filtrační komora naplní sorpčními segmenty a celé zařízení se znovu napustí vodou. Poklopy se vyplní betonem s vynecháním otvorů u úchytů. Vodotěsné poklopy jsou pro pojezd vozidly do 3,5 t, za příplatek pro vozidla do 15 t. Pro pojezd vozidly těžšími než 15 t se osazují litinové poklopy [7]. 6.9 Systém odloučení ropných látek Odloučení ropných látek je třístupňové, tj. nejdříve dojde ke gravitační separaci na hladině, koalescenci a k sedimentaci jemných částeček, a potom k dočištění na speciálním sorpčním filtru, kde jsou ropné látky vázány na FIBROIL - vláknitý PP + PE materiál obsahující % mikromletého vápence. Odlehčení se používá při čištění dešťových vod z ploch. Voda i při velmi silných deštích (60 l/(s.ha), tj. při nátoku na odlučovač do 10 l/s) je 100 % dočištěna sorpčním filtrem. Pouze při průtržích a bouřkových přívalech (více než 60 až max. 150 l/(s.ha) podle ČSN , tj. při nátoku na odlučovač přes 10 do 40 l/s), kdy jsou ropné látky již splaveny a dochází k značnému naředění, je využit odlehčovací člen - tzn. přebytek vody je čištěn gravitačně a na koalescenční vložce při zajištění kvality vody na výstupu 1, resp. 2 mg, max. 5 mg NEL, viz ATEST. Odběr vzorků pro kontrolu kvality vypouštěné vody je možný přímo v odlučovači v poslední komoře před výtokem do kanalizace. Zařízení musí splňovat požadavky ČSN Čištění odpadních vod s obsahem ropných látek a vyhovovat i požadavkům nařízení vlády číslo 82/99 Sb. pro vypouštění vod. Doporučuje se kontrolovat odlučovače, případně vyměňovat filtrační segment 1 x za 3 měsíce, 1 x za rok vyčistit odlučovače od jemných sedimentů a ropných látek a výměna znečištěných segmentů. [7] 6.10 Atest

14 Následující odstavce patří Atestu - účinnosti odlučovačů oleje GSOL - 5/20 (GSOL - 2/10, SOL - 2 ap.). Výrobcem odlučovačů je SEKOPROJEKT Turnov. Odlučovače byly navrženy podle ČSN hydrotechnických výpočtů a požadavků na gravitační odloučení vzplývavých ropných látek, včetně účinku koalescenčního členu. Na výstupu je zařazen sorpční dočišťovací filtr speciální konstrukce, který byl navržen dle podkladů SVÚT Liberec pro sorpční filtry z FIBROILU. Výrobce odlučovačů provedl zkoušky výše uvedených zařízení - účinnosti sorpčního filtru. Výsledky těchto zkoušek, které vyhodnotila autorizovaná laboratoř Min. životního prostředí - EKOS Hradec Králové - protokol č. 2910/91 (vz ), potvrdily předpokládanou účinnost filtru, při vstupní koncentraci až 2000 mg NEL. l -1. Při referenčním měření výrobce sleduje výsledky rozborů výstupní vody na více referenčních instalacích odlučovačů SOL - 2, GSOL - 2/10 a 5/20 (parkoviště, mytí vozidel, manipulační plochy, čerpací stanice). Obsah NEL na výstupu z odlučovačů je vždy nižší než 5 mg.l -1, obvykle se pohybuje mezi 1-2 mg a při nižších koncentracích na vstupu má hodnoty pod 0,1 mg. Na základě těchto zkoušek a výsledků kontrolních referenčních měření zaručuje výrobce odlučovačů při vstupu do 1000 mg NEL. l -1 hodnotu na výstupu nižší než 5 mg NEL.l -1. Při nižších hodnotách na vstupu jsou hodnoty na výstupu poměrně nižší a to dle druhu provozu 3; 2; resp. 1 mg NEL/l. Ropné látky ve vstupní vodě nesmí být emulgované. Limity pro vypouštění odpadních vod do vod povrchových, stanovené nařízení vlády. 82/99 Sb. jsou dle druhu provozu; 5 mg (skladování a zpracování rop. látek), 3 mg (hutnictví, zpracování rud, kameniva dřeva...), 2 mg (strojírenská a elektrotechnická výroba) a pro teplárny a elektrárny je stanoven nejpřísnější požadavek 1 mg NEL/l. Tato hodnota, tedy 1 mg NEL/l, je nejpřísnější požadavek na kvalitu vypouštěné vody do vodoteče při předpokladu splnění hodnot znečištění vodoteče po smíšení s odpadními vodami; 0,05 mg - vodárenské toky, resp. 0,2 mg NEL - ostatní toky. Zařízení tedy vyhovuje jak ČSN Čištění odpadních vod s obsahem ropných látek, tak i požadavkům nařízení vlády č. 82/99 Sb. pro vypouštění vod [4,7] Uvedení do provozu Před uvedením do provozu se odlučovač naplní čistou vodou tak, aby sorpční náplň filtru byla pod hladinou vody. Při napuštění dochází k vytlačení vzduchu ze sorbentu, který způsobuje počáteční vztlak filtru. Kontrola se provádí 1x za 3 měsíce, vizuálně se posuzuje znečištění segmentů, které se projeví ztmavnutím jinak bílé barvy. Po odstranění vrchního roštu filtru zamáčknutím a

15 podvléknutím se postupně vyjímají filtrační segmenty, spodní znečištěný segment je uložen do plechové pozinkované nádoby na použité segmenty nebo do svařovaného PE pytle, zbývající segmenty jsou vloženy zpět do filtrační komory a nový segment je vložen nahoru. Vrchní rošt filtru se osazuje 1x za rok podvléknutím (je nutno překonat počáteční vztlak, dokud není vytlačen vzduch ze segmentů). Obsah odlučovače se vyčerpává pomocí cisternového vozu specializované firmy včetně vyčištění od sedimentů i volných ropných látek. Na základě zkušeností ze zkušebního provozu a výsledků kontrolních měření je možno je zkrátit (prodloužit). V případě, že je při kontrole na hladině zjištěna větší vrstva ropných látek, provádí se sběr ropných látek z hladiny, který je možný například vyčerpáním celého obsahu odlučovače, nebo pomocí sběrací nádoby na násadě, pomocí sorpční textilie FIBROIL (je možno použít i jiné sorbenty), která se rozloží na hladinu a po nasycení ropnými látkami se vyjme. Kontrola a čištění odlučovače včetně likvidace vzniklých odpadů se svěřuje odborným firmám. Vzhledem k použitým materiálům je zaručena nepropustnost a vysoká životnost zařízení prakticky bez údržby [4,7]. 7. Firmy zabývající se likvidací odpadů Mezi firmy zabývající se likvidací odpadů patří: BIJO TC a.s., Praha 10 KAP s.r.o., Praha 9 INGEO s.r.o., Pardubice ENVISAN-GEM, České Budějovice TRT, Pardubice BENZINA, Třemošná E.S.O. Jelínek, Železný Brod EURO SUP, Praha 4 EKOHELP, Brno ECOCHEM, Praha 8 LABO-MS, Praha 5 SCES, Ústí nad Labem PATOK, Louny, Teplice Havex EKO, Hradec Králové KLIO s.r.o., Praha 5 EKO-oil, Olomouc ZVON s.r.o., Teplice NATUR-odpady, Valašské Meziříčí SVOBODA EKO-MARKET, Plzeň Na Slovensku je to pak firma FECUPRAL, Prešov. Jakékoli informace o EKO firmách, spalovnách či skládkách ve vašem regionu poskytuje referát životního prostředí příslušného okresního úřadu. Podle informací získaných od provozních ředitelů šesti různých čerpacích stanic si firmy likvidující ropné látky nechávají za tuto službu královsky zaplatit. Jedno vyčištění takové

16 soustavy šesti odlučovačů (benzínová stanice ARAL Pardubice) speciální firmou se pohybuje okolo ,- Kč [9]. 8. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v provozu čerpacích stanic Systematická kontrola dodržování předpisů k zajištění bezpečnosti práce při provozu Čerpacích stanic nebyla provedena řadu let, došlo ke změně provozovatelů, byla vybudována celá řada nových objektů, které, s výjimkou kolaudačního řízení, nejsou inspektorátem systematicky dozorovány. Čerpací stanice představují pro své okolí značné riziko a to jak únikem ropných látek, tak potenciálním zdrojem možnosti exploze. IBP provádí prověrku u vybraných čerpacích stanic a zahrnuje i provoz mycích linek a prodejen. Při kontrole se ověřuje zejména systém vyhledávání, posuzování a hodnocení rizik možného ohrožení, úrovně bezpečnosti a zdraví zaměstnanců a okolí, stanovují se opatření a zaměstnanci se seznamují s opatřeními k eliminaci potenciálních rizik. Jakým způsobem se předchází a řeší následky případných havárií?existuje systém zajištění odborné a zdravotní způsobilosti v podobě školení zaměstnanců, přezkušování a lékařské prohlídky. Musí být dodržovány pracovní podmínky jako je délka pracovní doby, práce přesčas, odpočinek mezi směnami v jednotlivých týdnech, zaměstnávání mladistvých, žen a těhotných žen, vybavení a používání OOPP. Na každé čerpací stanici je provozní řád čerpací stanice a havarijní plán.v havarijním plánu je definován způsob chování a zásahu při případné nehodě. Prvním krokem je zjištění rozsahu škod a ihned telefonicky ohlásit nehodu na nejbližší sbor protipožární ochrany a na Referát životního prostředí příslušného městského úřadu. Ten se postará o pomoc na odpovědných místech.pokud dojde k stavebně technické poruče, musí obsluha čerpací stanice kontaktovat majitelem sjednaného správce provozu. Na čerpací stanici je personálu zakázáno jakkoli zasahovat do konstrukce budovy, manipulace s počítačovým i jiným vybavením. Musí být zajištěna údržba, revize a opravy technických zařízení [1,3,7]. 9. Stavební zákon Pro všechny stavby platí podle Stavebního zákona 47 například tyto podmínky. Ochrana před bleskem se musí zřizovat na stavbách a zařízeních tam, kde by blesk mohl způsobit ohrožení života nebo zdraví osob nebo většího počtu zvířat, poruchu s rozsáhlými důsledky, výbuch, škody na kulturních, popřípadě jiných hodnotách, přenesení požáru stavby na sousední stavby, které musí být před bleskem chráněny a ohrožení stavby, u které je zvýšené nebezpečí zásahu bleskem v důsledku jejího umístění na návrší nebo vyčnívá-li nad okolí. Speciálně pro stavby pro výrobu a skladování, servisy, opravny a čerpací stanice pohonných hmot platí podle 56 a 57 tyto požadavky. Odpadní vody ze servisů a opraven před vypuštěním do stokové sítě, popřípadě do vodního recipientu se upraví v souladu s normovými hodnotami tak, aby bylo dosaženo složení

17 odpadních vod požadovaného podle zvláštního předpisu. Manipulační plochy čerpacích stanic pohonných hmot musí být nepropustné a musí být vyspádovány do záchytných jímek s odtokem do kanalizace zaolejovaných vod. U servisů, opraven a čerpacích stanic se zřídí hygienická zařízení. Větrání servisů, opraven a čerpacích stanic musí zajistit, aby koncentrace škodlivých látek v ovzduší nepřekročila normové hodnoty z hlediska ochrany zdraví i nebezpečí výbuchu. Čerpací stanice pohonných hmot jsou otevřená technologická zařízení, kde samostatné požární úseky tvoří skladovací nádrže včetně stáčecího místa a výdejní stanoviště. Součástí požárního úseku výdejního staveniště může být kiosek, pokud prodejní místnost kiosku nemá větší půdorysnou plochu než 75 m 2. Řešení požární bezpečnosti čerpacích stanic je dáno normovými hodnotami požární bezpečnosti. Stavební konstrukce čerpací stanice musí být z nehořlavých hmot, kromě čerpací stanice s nejvíce šesti výdejními stojany, která může mít pro zastřešení výdejních stojanů a kiosku použity konstrukce smíšené, pokud není skladování pohonných hmot zajištěno nadzemní skladovací nádrží. Pro vymezení požárně nebezpečného prostoru jednotlivých částí čerpací stanice jsou odstupné vzdálenosti dány normovými hodnotami. U staveb pro výrobu a skladování musí být stanoveno podle druhu výroby, skladovaných hmot a výrobků a druhu unikajících škodlivin ochranné pásmo, popřípadě dodržena bezpečnostní vzdálenost podle zvláštního předpisu. Stavby pro výrobu a skladování musí být řešeny v souladu s normovými hodnotami požární bezpečnosti, u staveb pro skladování zvláště se zřetelem k vybavení požárně bezpečnostními zařízeními [7]. 10. Produktovody Automobilová paliva se vyrábějí a spotřebovávají v ohromných množstvích. Zatímco výroba je soustředěna u nás do dvou rafinerií, místa spotřeby jsou rozptýlena po celém území. Část paliv se rozváží přímo z rafinerií cisternami do blízkého okolí. Převážná část paliv se rozvádí ze zásobníků v rafinériích sítí tzv. produktovodů do jednotlivých skladů, které jsou zároveň obchodními středisky. Tato síť se začala budovat už před 2. světovou válkou, z největší části se však vytvářela až po válce podle stoupající potřeby pohonných hmot. Síť je znázorněna na přiložené mapce (obrázek 7). Ve skladech jsou podzemní nebo i nadzemní zásobníky jednotlivých druhů paliv. Odtud se pak paliva rozvážejí cisternami k čerpacím stanicím. Zásobníky mají různou kapacitu od tun až po největší tun. Produktovody vedou v hloubce 2-3 m pod zemí, při překonávání vodních toků se vedou po mostě. Potrubí je chráněno proti korozi elektrochemicky na principu "obětované elektrody". Potrubí se vodivě spojí s deskou z kovu (či slitiny), který má negativnější elektrodový potenciál než železo. Kontrola potrubí se provádí tak, že se s proudem produktu pouští do potrubí zařízení zvané "inteligentní ježek", vybavené různými čidly. Podnik též provádí pravidelné kontroly možného úniku ropných látek. Možná větším problémem než ochrana proti korozi je ochrana proti zlodějům, kteří obvykle kromě toho, že způsobí škodu na zboží, způsobí větší škodu ekologickou. Další metodou dekontaminace je i biologické odbourávání ropných látek [7]. 11. Závěr

18 Informovanost zaměstnanců čerpací stanice je podle našeho zjištění mizivá, dá se říci, že jsou to obyčejní prodavači z drogerie nebo supermarketu, kteří vědí jen to, co natankovat do svého automobilu, kolik za to zaplatí, kam zavolat při nějakém nebezpečí, ale nemají potuchy o tom, jak to vše funguje. Nesmí se zapomenout na odpovědnost samotných řidičů. Je nutné připomenout, že součástí tzv. "Vyhlášky" neboli pravidel silničního provozu je pravidlo, jak se chovat v prostorech čerpací stanice a v těsné blízkosti. Řidič motorového vozidla má povinnost vypnout při příjezdu k čerpací stanici vytápění, pokud není toto vytápění na bázi ohřívání vzduchu proudícího kolem motoru v provozu. Je povinen vypnout každé nezávislé topení. V prostorech čerpací stanice se také nesmí kouřit nebo jinak manipulovat s otevřeným ohněm. 12. Seznam použité literatury: 1. provozní řád čerpací stanice JET Pardubice 2. havarijní plán čerpací stanice JET Pardubice 3. provozní řád čerpací stanice SHELL Pardubice 4. Sekoprojekt Turnov - výrobce plastových lapolů, nádrží a jímek. [online]. c2002, poslední revize [cit ] < 5. ADAST - SYSTEMS a. s. [online]. c2002, poslední revize [cit ] < 6. CDserver UPA databáze Medis Alarm [online]. c2002, poslední revize [cit ] < 7. KOVAŘÍK, J., Brno, Bezpečnostní technik a revizor vybraných čerpacích stanic pro Východní Čechy, 2002, 82s. 8. DIRNER, V., a kolektiv, Ochrana životního prostředí. Ministerstvo Životního prostředí, Praha 1997, vydavatelství Montanex, a.s. Ostrava. ISBN Odpady & doprava [online]. c2002, posledn revize není k dispozici [cit ] < 13. Obsah:

19 1. Úvod 2. Charakteristika pohonných hmot a jejich výroba 3. Společnosti zabývající se zpracováním ropy na území ČR 3.1. Rafinerie Kralupy nad Vltavou 3.2. Česká rafinérská a.s. 4. Paliva 4.1. Motorová nafta a letecký petrolej 4.2. Těžký benzín 4.3. Alternativní paliva 4.4. Palivové články 4.5. Kombinace galvanického a palivového článku 5. Kritéria vyrobených paliv 5.1. Oktanové číslo 6. Technologie čerpacích stanic - technologické zázemí, princip výdeje pohonných hmot 6.1. Typy čerpacích stanic 6.2. Schéma čerpací stanice 6.3. Výdejní stojany 6.4. Pojistné armatury 6.5. Přehled protiexplozívních pojistek 6.6. Přehled protidetonačních pojistek 6.7. Technologie čerpacích stanic - čistota a ochrana při výdeji Technické parametry odlučovače SOL Osazení odlučovače 6.8. Technologie čerpacích stanic - mycí linky Odlučovač GSOL - 10/ Technické parametry odlučovače GSOL - 10/ Osazení odlučovače 6.9. Systém odloučení ropných látek Atest Uvedení do provozu 7. Firmy zabývající se likvidací odpadů 8. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v provozu čerpacích stanic 9. Stavební zákon 10. Produktovody 11. Závěr 12. Seznam použité literatury 13. Obsah 14. Příloha 14. Příloha

20 (obrázek 1) Výdejní stojan I (obrázek 2) Výdejní stojan II

21 (obrázek 3)

22 (obrázek 4) (obrázek 5)

23 (obrázek 6) (obrázek 7)

24