Semestrální práce předmětu K153KAPR - TVORBA ANGLICKÉHO TEXTU. Ludvík Hulík a Vlastimil Kašpar

Transkript

1 Semestrální práce předmětu K153KAPR - TVORBA ANGLICKÉHO TEXTU Ludvík Hulík a Vlastimil Kašpar 19. května 2008

2 1.0.1 O projektu Autoři: Ludvík Hulík a Vlastimil Kašpar Vymezení práce: Semestrální práce na téma Tvorba anglického textu (slovníky, překladače, korektory, typografické odlišnosti) Předmět: K153KAPR - Kartografická polygrafie a reprografie Instituce: České vysoké učení technické v Praze, stavební fakulta (CTU Prague) English abstract This report has the main theme Creation of an english text, with half title Correctors, dictionaries, translators, typographic diferencies. In fact, in this report we will mainly put brain to definition this notion. Farther we will put brain to alignment of differentiate correctors, or dictionaries and at end we will introduce typographic differencies between Czech and English language. Of course, this report is written in Czech language, because they are assigned for czech readers, so we will write about english typographic specifictions in opposite of czech rules Abstrakt Tento článek má základní téma Tvorba anglického textu, s podtitulem Korektory, slovníky, překladače, typografické odlišnosti. V tomto článku se budeme věnovat zejména vysvětlení pojmů, dále se budeme soustředit na popis a srovnání jednotlivých korektorů a slovníků a na konci si představíme některé typografické odlišnosti mezi českou a anglickou sazbou. Článek je pochopitelně určen českému čtenáři, proto je napsaný v češtině, a proto také budou na konci vysvětlena specifika anglické sazby oproti české. 1

3 Obsah O projektu English abstract Abstrakt SLOVNÍKY On-line slovníky Tištěné slovníky PŘEKLADAČE Srovnání překladačů KOREKTORY Korektor Ispell Korektor Aspell ANGLICKÁ TYPOGRAFIE Obecné rysy a specifika anglické typografie Interpunkce Dělení slov Číslovky a staletí PRAMENY Krapitola o slovnících Kapitola o překladačích Kapitola o korektorech Kapitola o typografických odlišnostech

4 1.1 SLOVNÍKY On-line slovníky, tištěné slovníky, srovnání Chceme-li tvořit anglický text, bylo by nejlepší angličtinu ovládat. Každý snad dnes má sice alespoň nějaké základy angličtiny, nikdo ovšem angličtinu neovládá na takové úrovni, aby znal všechna slovíčka. Je to lidské, vždyť ani my sami určitě neznáme kompletní zásobu češtiny. Tvoříme-li tedy se slušnou slovní a gramatickou zásobou anglický text a víme-li o svých verbálních indispozicích, sahneme v případech nutnosti po slovníku. Jelikož jsme v jednadvacátém století, máme na výběr hned dvě varianty: On-line slovníky, Tištěné slovníky. Rozeberme si nyní jednotlivé varianty, co nám přináší, eventuálně co naopak On-line slovníky On-line slovníky mají jednu zásadní výhodu, a to, že vyhledání příslušného výrazu v nich je nesrovnatelně rychlejší, než u slovníků klasických (tištěných). O tom ostatním by se skoro dalo pochybovat. Obvyklá funkce a podoba on-line slovníků je ta, že na nějaké webové stránce je textové pole ( formulář ), kam se vypíše hledané slovo, načež se vybere směr překladu, po němž následuje potvrzení (odeslání požadavku na server). Server vrátí překlad. Kdyby se nevyskytovaly jisté problémy, byl by to poměrně ideální stav, jenže ony se vyskytují. Vnímáme v zásadě nejvíce dva: Vrácený překlad není obvykle doplněn o výklad pojmů, či jejich bližší specifikaci. Nemusíme si zmiňovat, že ne každé slovo se hodí do námi vybrané situace, čímž se použitelnost takového slovníku snižuje. Druhým problémem je, že přeci jen nelze důvěřovat všemu, co na internetu najdeme. Situace by se dala nejspíše řešit elektronickým podpisem vráceného výsledku, ale pochybujeme, že k této situaci někdy dojde. Měli bychom tedy výsledek brát spíše jako orientační a když bychom dělali nějaký oficiální dokument, pak bychom se měli spolehnout spíše na jiné postupy Tištěné slovníky U tištěných slovníků je situace jiná. Jejich základní nevýhodou je jejich rozměr, váha, cena, a, oproti on-line slovníkům, i zdlouhavé vyhledávání. Máme zde ale naopak i několik, ne nepodstatných, kladů: Hledané slovo obvykle následuje přesnější výklad použití hledaného slova. 3

5 Máme 100% záruku co do správnosti překladu; autoři za něj odpovídají. V neposlední řadě je třeba mít na zřeteli, že to, co jsme na začátku uvedli jako nevýhodu, může být svým způsobem naopak i klad: Forma slovníku způsobuje nezávislost na přítomnosti elektrické sítě a připojení na internet. 1.2 PŘEKLADAČE Specifikace, srovnání Překladače jsou nástroje pro dávkový překlad (většího) textu. Nejjednodušší z nich fungují opravdu pouze tak, že k překládanému výrazu najdou podle slovníku vyhovující ekvivalent a mechanicky ho nahradí. Je jasné, že existence takových překladačů byla sice ve své době naprostým unikátem, ale s vědeckotechnickým pokrokem zastarala. Dnešní překladače mají někde ve spodní programové vrstvě sice také tento nástroj, jsou ale doplněny o další algoritmy, které mají překladači napomoci podle syntaxe věty a použitých slov napovědět, k jakému významu se spíše přiklonit a jaký ekvivalent slova použít. Pochopitelně se to nedaří na 100%, ale v zásadě takto přeložený text již dává alespoň trochu smysl. Pro zajímavost uvádíme v sekci Prameny a podsekci Překladače odkaz na článek v časopisu Reflex, kde je vidět (ne)vhodné použití překladačů Srovnání překladačů Překvapivé bylo, že jsme nenašli funkční on-line překladač. Je sice pravděpodobné, že jsme hledali špatně, ale co naplat. Našli jsme ovšem dost překladačů, které vyžadovaly instalaci na počítač; byly to klasické exe soubory. Jelikož jsem ovšem uživatelem linuxové distribuce Kubuntu a kolega si pro změnu nechtěl zbytečně zanášet registry svého operačního systému, o jejich instalaci jsme se ani nepokoušeli a omezili se na výpis z anotací, které udali výrobci. 4

6 Obecně se dá říci, že výhody překladačů jsou: Rychost překladu, objem překladu, elektronická forma, variabilita co do formátu zpracovávaných souborů. Obecně nevýhodami jsou cena (překvapivě jsou většinou zpoplatněny) a v zásadě nízká úroveň překladu. Porovnání konkrétních překladačů najdete v odkazu v sekci Prameny, zde je zbytečné se o tomto tématu podrobně rozepisovat. 1.3 KOREKTORY Specifikace, srovnání Korektory vezmeme letem-světem. Korektor je nástroj pro kontrolu a případnou korekci překlepů v textu. V dnešní době se používají zejména dva, a to Ispell a Aspell. Zde je mnoho zajímavých eventualit, ze kterých si zmíníme kupříkladu nejasnou implementaci obou korektorů, což se projevuje zhruba tak, že spustitelný soubor korektoru Aspell se jmenuje Ispell a tak podobně. Celá záležitost je samozřejmě dosti nepříjemná, ale nezdá se, že by se vývojáři mohli přetrhnout s řešením situace, a tak nám, koncovým uživatelům, nezbývá nic jiného, než to vydržet. Oba korektory se dají sehnat jak jako přeložené spustitelné soubory, tak jako externě připojitelné knihovny. Možnosti korektorů využívá mnoho externích aplikací (např. OpenOffice.org, Mozilla Firefox a další), trend směřuje ke kompletní integraci do operačního systému Korektor Ispell Korektor Ispell je v jistém smyslu předchůdcem Aspellu. Je o dost jednodušší co do obsahu příkazů a tím i co do svých schopností, nicméně je plně funkční a dostatečně účelný. Disponuje dostatečnou slovní zásobou, která má datový objem přibližně 10MB. Jeho budoucnost je však nejistá, projekt má nahradit právě korektor Aspell Korektor Aspell Korektor Aspell má v budoucnu nahradit Ispell, který je do Aspellu beze zbytku implementován. O Aspellu se dá napsat v podstatě opak, než co o Ispellu - je složitější, má komplexnější možnosti a vynikající slovní zásobu (cca 50MB). Jeho 5

7 budoucnost je však nejistá také, poněvadž se zatím nenašel garant vývoje pro českou oblast (stále se hledá). Zajímavostí korektorů je, že každý, kdo má chuť, může přispět k údržbě národního slovníku. Stačí jen svůj slovník korektoru ve svém oblíbeném textovém procesoru soustavně učit novým výrazům a čas od času jej předat vývojářům české verze. Další odkazy a podobně najdete v sekci Prameny. 1.4 ANGLICKÁ TYPOGRAFIE Obecné rysy a specifika anglické typografie Doposud jsme pořádně nepochopili, proč stále některé státy trvají na skutečnostech, které již ve vyspělých civilizacích dávno padly. Například celý západní svět používá metrickou soustavu Systéme International, zatímco třeba naši velcí bratři z USA na ní stále nepřešli (a pokud víme, ani nepřejdou). Nedává nám smysl takto zbytečně způsobená uměle vyvolaná nekompatibilita. Tím jsme snad trochu objasnili, proč jsou nám připadají podivná některá specifika jednotlivých národních typografií, například to, co by nám v tomto článku jistě neprošlo, nicméně v anglickém textu ano členění textu na odstavce pouze horizontální mezerou bez odsazení u prvního řádku. Na náš názor samozřejmě nemusíte být zvědaví, tak již bez zbytečného zdržování směle do rozdílů našich typografií. Možná trošku překvapivě, po tomhle bombastickém úvodu, musíme konstatovat, že rozdíly mezi našimi typografiemi nejsou až tak zásadní, jak by se mohlo z úvodu zdát, ale nějaké samozřejmě jsou a postupně se jim budeme věnovat Interpunkce Zde si ve výčtech uvedeme některé používané znaky, doprovozené českým a anglickým pojmenováním, načež se zmíníme o pravidlech pro jejich umístění. 6

8 . Tečka (Full stop),, Čárka (Comma),... Výpustka (Ellipsis), : Dvojtečka (Colon), ; Středník (Semicolon),? Otazník (Question Mark),! Vykřičník (Exclamation Mark). Tyto znaky mají stejná pravidla jako v češtině. Znak se píše bez mezery za slovo a následující slovo je od znaku odděleno mezerou. Pro zajímavost: Francouzi mají jako typografickou zvláštnost, že kolik jednotlivých částí iterpunkce má, tolik za ní mohou uvádět mezer (čili v případě středníku, nebo vykřičníku následují mezery dvě). - Spojovník (Hyphen), Apostrof (Apostrophe), / Lomítko (Slash). Ani před znakem, ani za ním není mezera; znak je prostě vložen do slova. Apostrof se užívá jako zástupná značka za písmeno při zkrácení slova (např. I am = I m). Vezmeme-li v úvahu případ pomlčky (dlouhá vodorovná čárka), která se používá k oddělení zvýrazněných částí textu od sebe, tak v české typografii se odděluje z obou stran mezerou, zatímco v anglickém textu se mezerami vůbec neodděluje. () Závorky (Parentheses), [] Hranaté závorky (Square Brackets), Uvozovky (Double Quotes). Při pohledu z vnitřku, který je obalen výše zmíněnými znaky, před znaky není mezera (řetězec je obklopen těsně), naopak z vnějšku z obou stran mezery jsou. Hranaté závorky mají jediné relevantní opodstatnění v anglickém textu, a to to, že obalují to, co bylo již jednou obaleno (když si to tak po sobě čteme, nevíme, na jakém příkladě to lépe vysvětlit, než že bychom vám řekli: Prostě se snažte [a pak rychle utekli]). O uvozovkách se snad nemusíme explicitně zmiňovat Dělení slov Pro dělení slov na konci řádky existuje pravidlo, že slova jsou dělena v souladu s jejich tvarem vždy tak, že dělení je mezi samohláskou a souhláskou. Příklad: atmo-sphere, ordi-nary. 7

9 1.4.4 Číslovky a staletí Číslovky se píší slovně od jedné do deseti, nad deset pak číslem. Jako oddělovače řádů slouží čárky, což může dobře s našincem zamávat, ovšem než si uvědomí, že ta jediná tečka v čísle je oddělovač desetinné části. S tím mají nejmenší problémy programátoři :). Zde je ovšem vidět, že tohle mají docela popletené, poněvadž v anglických vědeckých publikacích a skriptech se pro změnu jako oddělovače řádů zásadně používají mezery. Pro staletí se používají arabská čísla, doplněná označením řadové číslovky (např. 21st century). Pro zajímavost: Francouzi sice také doplňují řadovou číslovku, ale používají čísel římských. 1.5 PRAMENY Zdroje, odkazy Krapitola o slovnících (Příklad toho, jak není slovník dostatečně doplněn výklady významu) Kapitola o překladačích (Zdroj dat o překladačích. Sami se můžete přesvědčit, že žádný z nich není jen tak dostupný). (Reflex 12/2008, příklad použití překladačů). prekladac.a4.cz/ (Jediný překladač, co se tvářil, že je online, ale nebyl) Kapitola o korektorech (Srovnání Ispellu a Aspellu) Kapitola o typografických odlišnostech id= &lastnode id=0 (Zdroj o anglické typografii). Krom těchto materiálů jsme použili ještě mnoho materiálů o specifikaci XHTML a v neposlední řadě byl velice nápomocen i Nepříliš stručný úvod do systému L A TEX. 8