Zpracoval: RNDr. Marek Banaš, Ph.D. osoba autorizovaná k provádění posouzení podle 45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění (č.j.

Transkript

1 Posouzení vlivu koncepce Územní plán Loučná nad Desnou - koncept na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle 45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění Zpracoval: RNDr. Marek Banaš, Ph.D. osoba autorizovaná k provádění posouzení podle 45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění (č.j.: 57148/ENV/09) Spolupráce: Bc. Eva Jirásková Ekogroup czech s.r.o., Polívkova 15, Olomouc tel , banas@ekogroup.cz ŘÍJEN 2012

2 Obsah: 1. Úvod Cíl hodnocení Zadání Postup vypracování hodnocení Údaje o koncepci Základní popis koncepce Údaje o evropsky významných lokalitách a ptačích oblastech Základní charakteristika zájmového území a identifikace jeho potenciálně dotčených částí Identifikace dotčených lokalit soustavy Natura 2000, resp. předmětů ochrany a jejich charakteristika Hodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti Hodnocení úplnosti podkladů pro posouzení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti Vztah hodnocené koncepce k managementu lokalit soustavy Natura Metodika hodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti Popis a vyhodnocení přímých a nepřímých vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti Hodnocení vlivů koncepce na celistvost evropsky významných lokalit a ptačích oblastí Kumulativní vlivy ostatních známých záměrů a koncepcí v zájmovém území na evropsky významné lokality a ptačí oblasti Srovnání významnosti vlivů jednotlivých variant koncepce na na evropsky významné lokality a ptačí oblasti Návrh konkrétních opatření k minimalizaci případných negativních vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti Shrnutí a závěr Seznam použité literatury, dokumentace a dalších podkladů Přílohy Vysvětlení zkratek a vybraných pojmů: PO: Ptačí oblast EVL: Evropsky významná lokalita Naturové hodnocení: dokument vypracovaný pro potřeby naturového posouzení osobou autorizovanou podle 45i odst. 3 ZOPK, který je v daných případech součástí oznámení, dokumentace, posudku anebo vyhodnocení podle ZPV. OOP: Orgány ochrany přírody PO: Ptačí oblast ZOPK: Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění ZPV: Zákon č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění tel , 2

3 1. Úvod 1.1 Cíl hodnocení Předmětem předkládaného naturového hodnocení dle 45i zák. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (ZOPK) je posouzení vlivu koncepce: Územní plán Loučná nad Desnou - koncept (dále též: koncept ÚPD či koncepce) na lokality soustavy Natura Hodnocená koncepce je ve fázi konceptu územního plánu. Cílem předkládaného hodnocení je zjistit, zda koncept ÚPD může mít významný negativní vliv na předměty ochrany a celistvost evropsky významných lokalit a ptačích oblastí. 1.2 Zadání Zadavatelem naturového hodnocení je zpracovatel SEA vyhodnocení konceptu ÚP. 1.3 Postup vypracování hodnocení Předkládané hodnocení je zpracováno v souladu s 45h,i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, zákona č. 100/2001 Sb., v platných zněních, směrnicí o ptácích 79/409/EHS, směrnicí o stanovištích 92/43/EHS, metodickými doporučeními MŽP a Evropské komise (viz Kolektiv 2001, 2001a, MŽP 2007). Právní rámec, terminologie a pozadí procesu hodnocení dle 45i ZOPK jsou detailně řešeny v doporučených metodikách hodnocení vydaných Ministerstvem životního prostředí (viz MŽP 2007, MŽP 2011). Vliv hodnocené koncepce na lokality soustavy Natura 2000 nebyl vyloučen na základě stanoviska orgánu ochrany přírody Správy CHKO Jeseníky dle 45i ZOPK ze dne (č.j. 1781/JS/2011) s následujícím odůvodněním: předkládaný záměr zahrnuje území několika samostatných katastrů, spadajících pod správní celek obce Loučná nad Desnou. V tomto území se nachází dvě evropsky významné lokality a na části území i ptačí oblast. Jelikož v současné době není možné posoudit do jaké míry budou tyto součásti Natury 2000 dotčeny, nelze v této fázi zpracovaného návrhu zadání ÚP obce vyloučit významný vliv na tuto soustavu. Z obsahu textové části návrhu se dá předpokládat, že některé záměry se budou přímo dotýkat vylišených území soustavy Natura Naturové hodnocení vychází z textových a mapových podkladů konceptu územního plánu obce dodaných zadavatelem posouzení. Konkrétně se jedná o původní textovou a grafickou část konceptu ÚP z července 2012 (viz Dujka 2012) a aktualizovanou verzi ze září 2012, včetně její vektorové podoby (formát.dgn). Aktuální podoba návrhových ploch byla hodnotiteli předána zpracovatelem konceptu ÚP v září Naturové hodnocení pracuje s výsledky terénního průzkumu zájmového území (srpen - září 2012), náhledu do dat nálezové databáze ochrany přírody (NDOP) - verze srpen 2012 [cit ], dat mapování biotopů z let [cit ], poskytnutých Agenturou ochrany přírody a krajiny, konzultace na Správě CHKO Jeseníky, nálezových ornitologických dat poskytnutých Petrem Šajem (autoři: Tomáš Pospíšil, Martin Vavřík) a zpracování dalších tištěných a digitálních dat o sledovaném území (viz seznam literatury). Aktuální terénní průzkum území byl zacílen na všechny plochy navržených změn využití území, jež zasahují do prostoru EVL Keprník či PO Jeseníky. Pro účely předloženého tel , 3

4 naturového hodnocení bylo zachováno číslování ploch, jež je použito v aktuální podobě konceptu ÚP datové vrstvě a tabulce návrhových ploch, předané hodnotiteli v září Pozornost hodnocení dle 45i ZOPK byla zaměřena na návrhovou část koncepce, která obsahuje návrhy konkrétních záměrů, tedy změn funkčního využití území. Některé navrhované změny využití území mohou potenciálně ovlivnit území EVL či PO, resp. jejich předměty ochrany. Podrobný popis jednotlivých aspektů koncepce a jejích vlivů na dílčí složky životního prostředí nejsou předmětem tohoto hodnocení dle 45i ZOPK. Další informace lze získat zejména v textu konceptu a ve vyhodnocení SEA dle ZPV. 2. Údaje o koncepci 2.1 Základní popis koncepce Zájmovým územím předloženého naturového hodnocení je prostor obce Loučná nad Desnou, jež se nachází cca 18 km severně od Šumperka. Zahrnuje pět katastrálních území: Filipová, Kociánov, Rejhotice, Kouty nad Desnou a Přemyslov. Obec náleží do Olomouckého kraje. V prostoru obce Loučná nad Desnou jsou v konceptu územního plánu (viz Dujka 2012) vymezeny následující plochy s rozdílným způsobem využití: BV - Plochy bydlení v rodinných domech venkovské SV - Plochy smíšené obytné venkovské SR - Plochy smíšené obytné rekreační Plochy rekreace: RI rekreace rodinná (individuální) RH rekreace hromadná RN rekreace přírodního charakteru (sjezdové tratě) RX rekreace specifická (agroturistika) Plochy občanského vybavení: OM komerční občasnké vybavení OS občanské vybavení tělovýchova a sport OX specifické občanské vybavení (rozhledna, památník) OH plocha pro rozšíření stávajícího hřbitova VZ Plochy pro výrobu Plochy dopravní infrastruktury: DS Plochy dopravní infrastruktury silniční doprava DX Plochy dopravní infrastruktury se specifickým využitím (lanovka) DZ Plochy dopravní infrastruktury železniční doprava TI Plochy technické infrastruktury PV Plochy veřejných prostranství W Plochy vodní a vodohospodářské tel , 4

5 Plochy zeleně: ZO - Plochy ochranné a izolační zeleně ZV - Plochy zeleně na veřejných prostranství NP - Plochy přírodní NPx - Plochy přírodní krajinná zeleň Podrobnější informace o návrhu jednotlivých změn využití území jsou k dispozici v textu oddůvodnění konceptu ÚPD (viz Dujka 2012). Pozornost je dále v textu věnována těm rozvojovým aktivitám změnám využití území, které by potenciálně mohly ovlivnit území nejbližších lokalit soustavy Natura Po prostudování koncepce bylo konstatováno, že podrobnější pozornost hodnocení bude věnována těm funkčním plochám (rozvojovým aktivitám), které navrhují novou zástavbu či významnou funkční změnu stávajících biotopů na území EVL Keprník a PO Jeseníky. Na těchto plochách byl v průběhu srpna září 2012 proveden terénní průzkum zaměřený na vyhodnocení aktuálního stavu biotopů a zjištění případného výskytu předmětů ochrany lokalit soustavy Natura Zkoumané plochy byly pro účely terénního průzkumu očíslovány v souladu s aktuální podobou konceptu ÚPD (viz vrstva návrhových ploch ze září 2012 Ing. arch Dujka). Přehled hodnocených navržených změn využití území ilustruje následující tabulka. Popis jednotlivých návrhových ploch je uveden v kapitole 3.1. Tab. 1: Seznam navržených změn využití území v prostoru obce Loučná nad Desnou, jež zasahují na území EVL Keprník a PO Jeseníky (zdroj: Ing. arch. Dujka, září 2012). označení funkční využití výměra důvod zařazení do plochy plochy [ha] hodnocení OS1 plocha OV tělovýchova a sport 0,127 leží v EVL Keprník OS3 plocha OV tělovýchova a sport 0,940 leží v PO Jeseníky OX2 plocha OV se specifickým 0,010 leží v PO Jeseníky využitím DX1 plocha DI se specifickým využitím 4,473 zasahuje do EVL Keprník a do PO Jeseníky RN5 plocha rekreace na plochách 0,616 zasahuje do EVL Keprník přírodního charakteru RN6 plocha rekreace na plochách 9,018 leží v EVL Keprník přírodního charakteru DS21 plocha DI silniční doprava 0,332 leží v PO Jeseníky DS10 plocha DI silniční doprava 48,096 leží v PO Jeseníky DS14 plocha DI silniční doprava 7,845 zasahuje do PO Jeseníky DS15 plocha DI silniční doprava 1,111 leží v PO Jeseníky DS16 plocha DI silniční doprava 37,906 leží v PO Jeseníky DS17 plocha DI silniční doprava 77,541 zasahuje do PO Jeseníky DS18 plocha DI silniční doprava 37,759 leží v PO Jeseníky TI3 Plocha TI technická 0,023 leží v PO Jeseníky infrastruktura * OV = občanská vybavenost, DI = dopravní infrastruktura tel , 5

6 2.2 Navržené varianty řešení Koncept územního plánu obce Loučná nad Desnou je předložen ve třech variantách. Variantně je navržena trasa jihovýchodního obchvatu obce přeložka silnice I/44. Pro variantu 1 jsou navrženy plochy DS8, DS9, DS10 a DS19, pro variantu 2 plochy DS11, DS12, DS13, DS14, DS15, DS16 a DS20, pro variantu 3 plochy plochy DS11, DS15, DS17 a DS18). Základní varianta V1 zpřesňuje koridor silnice I/44 vymezený v ZÚR Olomouckého kraje. Varianta V2 je modifikací trasy ze ZÚR Olomouckého kraje, pořízenou Ředitelstvím silnic a dálnic ČR (ŘSD), která je ve své střední části prakticky shodná s variantou V1, v jihovýchodní a severovýchodní části se však liší a její vedení se dostává s rozdílem několika set metrů mimo koridor vymezený v ZÚR Olomouckého kraje. Varianta V3, která vychází z požadavku Obce Loučná nad Desnou, je ve své jihovýchodní části shodná s variantou V2, a ve své severovýchodní části se přibližuje variantě V1, s níž ale není shodná. Ve své střední části se varianta V3 liší od obou předcházejících variant a je vedena mimo koridor vymezený v ZÚR Olomouckého kraje ve vzdálenosti cca m. Hlavním důvodem návrhu výše uvedených variantních řešení je dosavadní absence podrobnějších dopravně-technických dokumentací v prostorově stísněném a geomorfologicky velmi náročném území. V návaznosti na tyto tři varianty vedení jihovýchodního obchvatu obce jsou variantně řešeny i některé navazující plochy. Plochy SV1, SV2, RH3, RH5, RN9, OM3, OM5, OM7, PV4, ZV2 a NP2 jsou navrženy pouze ve variantě 1. Plochy SV21, SV 22, RI3, OM9, ZV3 a NPx1 jsou navrženy pouze ve variantě 2 a 3. Dále se ve variantách liší přístup k realizaci prodloužení železniční trati v úseku Kouty nad Desnou nádraží závěr Kouteckého údolí. Prodloužení je ve variantě 1 situováno na plochy DS9 a DS19, ve variantě 2 je navrženo pouze umístění konečné stanice železniční dopravy na plochu DS20 a varianta 3 s realizací prodloužení nepočítá. Dále je variantně řešena i plocha pro rozšíření stávajícího vodojemu plocha TI1 pro variantu 1 a 3 a plocha TI2 pro variantu 2. Kromě navržených (aktivních) variant lze definovat nulovou variantu, která znamená absenci nového územního plánu a zachování stávajícího, pro rozvoj obce již nevyhovujícího, územního plánu. 3. Údaje o evropsky významných lokalitách a ptačích oblastech 3.1 Základní charakteristika zájmového území a identifikace jeho potenciálně dotčených částí Zájmovým územím je administrativní obvod obce Loučná nad Desnou. Zahrnuje pět katastrálních území: Filipová, Kociánov, Rejhotice, Kouty nad Desnou a Přemyslov. Obec náleží do Olomouckého kraje. Území se nachází v nadmořské výšce v rozmezí cca od 450 m n. m. do 1490 m n. m. Intravilánem obce prochází silnice I. třidy č. 44 z Velkých Losin do Bělé pod Pradědem. Řešené území se nachází na rozhraní čtyř čtverců zoologického síťového mapování č. 5969, 5869, 5968 a 5868 ( tel , 6

7 Geologický podklad většiny území tvoří proterozoické horniny, assyntsky zvrásněné s různě silným variským přepracováním (břidlice, fylity, svory až pararuly), severozápadní část je tvořena ortorulami, granulity a migmatity (molubdenikum a ptoterozoikum). Přibližně středem katastru ve směru SV JZ se táhne pás vulkanických hornin z části metamorfovaných proterozoického až paleozoického stáří (amfibolity, diabasy, melafyry, porfyry). Ve východní části zasahují do katastru okrajově plochy paleozoických zvrásněných a metamorfovaných hornin (fylity, svory). Z hlediska geomorfologie leží zájmové území obce Loučná nad Desnou v geomorfologickém Hercynském systému, v provincii České vysočiny, subprovincii Krkonošsko-jesenické soustavy. Příslušnou geomorfologickou oblastí je Jesenická oblast, dále se katastr obce dělí na dva geomorfologické celky. Celek Hrubý Jeseník, zahrnuje většinu území katastru, se dále dělí do dvou podcelků, severozápadní část katastru náleží do podcelku Keprnická hornatina (okrsek Šerácká hornatina a Přemyslovská hornatina), jihovýchodní část náleží do poddcelku Pradědská hornatina (okrsky Pradědský hřbet, Vysokoholský hřbet a Desenská hornatina). Do západní části katastru zasahuje druhý celek - Hanušovická vrchovina, který se dále dělí na dva podcelky Šumperská kotlina a Branenská vrchovina. Klimatologicky se zájmové území nachází na rozhraní čtyř klimatických oblastí, nejvyšší polohy leží v CH4, na ni navazuje pás CH6, většina katastru a samotný prostor obce leží v CH7, místní část Filipová zasahuje do klimatické oblasti MT2. Velmi chladná oblast CH4 se vyznačuje průměrnými ročními teplotami v lednu -7 až - 8 C a v červenci 12 až 14 C. Srážky ve vegetačním období činí 600 až 700 mm a v zimním období 400 až 500 mm. Počet dní v roce se sněhovou pokrývkou se pohybuje od 140 do 190 a počet dní s mrazem se pohybuje od 160 do 190. Pro velmi chladnou oblast CH6 je typická průměrná lednová teplota -4 až -5 ºC, průměrná teplota v červenci činí 14 až 15 C. Srážkový úhrn ve vegetačním období činí mm, v zimním období pak mm. Pro chladnou oblast CH7 je typická průměrná lednová teplota v rozmezí -3 až -4 ºC, průměrná teplota v červenci činí 15 až 16 C. Srážkový úhrn ve vegetačním období činí mm, v zimním období pak mm. V mírně teplé oblasti MT2 se průměrná teplota v lednu pohybuje v rozmezí -3 až -4 ºC, průměrná teplota v červenci činí 16 17ºC. Srážkový úhrn ve vegetačním období činí mm, v zimním období pak mm (Quitt 1971). Floristicky území náleží do dvou oblastí, východní část území náleží do oblasti oreofytika obvodu Českého oreofytika, okresu č. 97 Hrubý Jeseník. Západní část území spadá do oblasti mezofytika, obvodu Českomoravského mezofytika a okresu č. 73b Hanušovická vrchovina. Potenciální přirozenou vegetací je na většině území bučina s kyčelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-fagetum). Jsou pro ni typické lesy pouze se stromovým a bylinným patrem, keřové a mechové patro bývá vyvinuto jen fragmentárně nebo chybí. Ve stromovém patře převažuje buk lesní (Fagus sylvatica), přimíšený bývá javor klen (Acer pseudoplatanus), jedle bělokorá (Abies alba) a smrk ztepilý (Picea abies). Bylinné patro bývá většinou souvisle zapojené, jeho pokryvnost kolísá dle stromového zápoje. Převažují druhy řádu Fagetalia a zastoupena je též většina druhů svazu Fagion, např. kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), věšenka nachová (Prenanthes purpurea) a svízel vonný (Galium odoratum). V nejvyšších polohách je potenciální vegetace zastoupena komplexem společenstev alpínské vegetace (Juncetea trifidi, Mulgedio-Aconitetea, Salicetea herbaceae). Společenstva jsou velmi pestrá, např. spol. skalních štěrbin, kamenité sutě, vrcholová tundra, sněžná políčka, vysokostébelné trávníky a nivy, prameniště, smilkové trávníky a vřesoviště a tel , 7

8 subalpínské křoviny. Mapovací jednotka se přirozeně vyskytuje nad horní hranicí lesa v polohách nad 1250 m n. m. a také v lavinových drahách. Primární bezlesí je lemováno pásem třtinových smrčin (Calamagrostio villosae- Piceetum). Tento typ vegetace je charakteristický naprostou převahou smrku (Picea abies) ve stromovém patru. Častá je příměs jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia), zvláště v nižších polohách se mohou vyskytovat v příměsi také buk (Fagus sylvatica) a jedle (Abies alba). Na kontaktu se subalpínským stupněm jsou smrčiny nízké, rozvolněné, nebo tvoří jen jednotlivé skupiny. Keřové patro je vyvinuto zřídka, tvoří jej zmlazující buk a jeřáb. Bylinné patro je druhově chudé, dominantní jsou třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), na mělkých půdách brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), metlička křivolaká (Deschampsia flexulosa) spolu s podbělicí alpskou (Homogyne alpina). Místy se vyskytuje i Luzula sylvatica, Oxalis acetosella nebo Galium saxatile. Bohatě je vyvinuto pestré mechové patro s převládajícím Polytrichum formosum a Dicranum scoparium, často je též zastoupen druh Sphagnum girgensohnii. Na třtinové smrčiny místy navazují plochy smrkových bučin (Calamagrostio villosae- Fagetum). Na složení většinou zapojeného stromového patra se v kolísajících proporcích podílejí jak lisnaté, tak jehličnaté dřeviny. Z listnáčů se nejvíce uplatňuje buk lesní (Fagus sylvatica), přimíšen bývá javor klen (Acer pseudoplatanus), z jehličnanů je nejvýznamněji zastoupen smrk ztepilý (Picea abies) s příměsí jedle bělokoré (Abies alba). V keřovém patře jsou zastoupeny pouze zmlazující dřeviny patra stromového. Bylinné patro bývá druhově chudé, ale mívá vysokou pokryvnost. Dominuje v něm třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), místy s brusnicí borůvkou (Vaccinium myrtillus). Mechové patro je pravidelně vyvinuto s kolísající pokryvností. V menší míře se ve vyšších polohách nacházejí plochy podmáčených rohozcových smrčin (Mastigobryo-Piceetum) místy v komplexu s rašelinnou smrčinou (Sphagno-Piceetum). V nejnižších polohách území (místní část Filipová) podél toku Desné se již začínají vyskytovat střemchové jaseniny (Pruno-Fraxinetum), místy v komplexu s mokřadními olšinami (Alnion glutinosae). Při úvodním screeningu předloženého konceptu ÚPD bylo konstatováno, že v případě 14 navržených ploch se změnou využití území lze vyslovit riziko možného ovlivnění lokalit Natura Důvodem je skutečnost, že se tyto plochy nachází na území EVL Keprník (plochy RN6, RN5, OS1 a DX1), nebo zasahují do prostoru PO Jeseníky (OS3, OX2, DX1, DS21, DS10, DS14, DS15, DS16, DS17, DS18, TI3). Pokud rozdělíme uvedených 14 ploch dle navrženého funkčního využití (viz Tab. 1), zjistíme, že sedm ploch je kategorie DS plochy dopravní infrastruktury doprava silniční (DS10, DS14, DS15, DS16, DS17, DS18 a DS21), dvě plochy kategorie OS plochy občanského vybavení tělovýchova a sport (OS1 a OS3), dvě plochy kategorie RN plochy rekreace na plochách přírodního charakteru (RN5 a RN6), jedna plocha kategorie DX plochy dopravní infrastruktury se specifickým využitím (DX1), jedna plocha kategorie OX plochy občanského vybavení se specifickým využitím (OX2) a jedna plocha kategorie TI plochy technické infrastruktury. V následující části této kapitoly jsou prezentovány výsledky terénního průzkumu na všech 14 hodnocených plochách, včetně informací o identifikaci biotopů a případném výskytu předmětů ochrany lokalit soustavy Natura 2000 dle databáze AOPK, vlastních pozorování a dalších podkladů. tel , 8

9 Popis potenciálně kolizních ploch s navrženou změnou využití území: RN5 (plocha rekreace na plochách přírodního charakteru sjezdová trať): Plocha se nachází ve III. a IV. zóně CHKO Jeseníky, zasahuje do EVL Keprník. Jedná se o louku mezi intravilánem obce a lesem, nyní je louka částečně využívána pro sjezdové lyžování. Dle datové vrstvy mapování biotopů ( ) se na většině plochy nachází biotop T1.1 Mezofilní ovsíkové louky, reprezentativnost B, zachovalost B, severní, východní a jižní okraj plochy nebyl mapován. Tento biotop se nachází mimo prostor EVL Keprník. Při aktuálním terénním průzkumu byl navíc na ploše vymezen segment biotopu X12 Nálety pionýrských dřevin (v náletu dominuje bříza), jež se nachází na území EVL Keprník (viz červený segment v následujícím obrázku). V okruhu 100 m od plochy není v nálezové databázi AOPK NDOP udáván výskyt zvláště chráněných druhů. Výskyt významných druhů nebyl zjištěn ani během terénního průzkumu ve druhé části vegetační sezóny. Obr. 1: Překryv plochy RN5 s vrstvou dat mapování biotopů ( ) a hranicí EVL Keprník (podkladová data: AOPK ČR). * zelená linie označuje hranici EVL Keprník, červená linie biotop X12 Nálety pionýrských dřevin tel , 9

10 Obr. 2: Pohled na plochu RN5. RN6 (plocha rekreace na plochách přírodního charakteru - sjezdová trať): Plocha leží v EVL Keprník. Jedná se o plošně rozsáhlý, místy různověký bukový porost, v severní části plochy převažuje kulturní smrčina. Dle datové vrstvy mapování biotopů ( ) se na většině plochy nachází biotop L5.4 Acidofilní bučiny přírodní stanoviště Bučiny asociace Luzulo-Fagetum - předmět ochrany EVL Keprník, reprezentativnost B, zachovalost B. Dle aktuálního terénního průzkumu se jedná o acidofilní bučinu s chudým podrostem a minimem zmlazení. Severní okraj návrhové plochy nebyl mapován, vyskytuje se zde kulturní lesní porost (biotop X9A). Celková plocha očekávaného záboru přírodního stanoviště Bučiny asociace Luzulo-Fagetum navrženou plochou činí přibližně 2,67 ha. V okruhu 100 m od plochy není v nálezové databázi AOPK NDOP udáván výskyt zvláště chráněných druhů. Výskyt významných druhů nebyl zjištěn ani během terénního průzkumu ve druhé části vegetační sezóny. tel , 10

11 Obr. 3: Překryv plochy RN6 s vrstvou dat mapování biotopů ( ) (podkladová data: AOPK ČR). Obr. 4: Pohled na jižní okraj plochy RN6 (lesní porost) ze současné sjezdové tratě. tel , 11

12 Obr. 5: Detail lesního porostu v dolní části plochy RN6. OS1 (plocha OV tělovýchova a sport - doplnění zázemí Ski areálu Šindelná): Plocha v celém rozsahu leží v EVL Keprník. Jedná se o plochu bezprostředně navazující na stávající komunikaci vedoucí ke SKI areálu Šindelná. Porost je tvořen mozaikou biotopů X12 Nálety pionýrských dřevin (80 %) a X7 Ruderální vegetace mimo sídla (20 %). Jedná se o nálet dřevin pod vedením vysokého napětí, v náletu dominuje jasan, vrba jíva a bříza. V okruhu 100 m od plochy není v nálezové databázi AOPK NDOP udáván výskyt zvláště chráněných druhů. Výskyt významných druhů nebyl zjištěn ani během terénního průzkumu. Obr. 6: Překryv plochy OS1 s vrstvou dat mapování biotopů ( ) a EVL Keprník (podkladová data: AOPK ČR). tel , 12

13 OS3 (plocha OV tělovýchova a sport - rozšíření sportovních ploch, nikoli pro rozšíření stávajících sjezdových trati): Plocha leží v PO Jeseníky. Jedná se o lesní porost mezi sjezdovými tratěmi v prostoru Červenohorského sedla. Lesní porost odpovídá přírodnímu biotopu L9.1 Horské třtinové smrčiny, reprezentativnost D, zachovalost C. Lesní porost představuje potenciálně poměrně hodnotné refugium pro místní faunu. V okruhu 100 m od plochy je v nálezové databázi AOPK NDOP udáván výskyt zvláště chráněného druhu ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), viz bod 1. na následujícím obrázku. Během aktuálního terénního průzkumu nebyl zjištěn výskyt významných druhů. Obr. 7: Udávaný výskyt ještěrky živorodé (Zootoca vivipara) na okraji plochy OS3 (podkladová data: AOPK ČR) ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) (Zicha et al. 2011) Obr. 8: Pohled na charakter třtinové smrčiny v místě plochy OS3. tel , 13

14 OX2 (plocha občanského vybavení se specifickým využitím výstavba památníku obětem hor) a TI3 (plocha technické infrastruktury výstavba vodojemu): Plochy se nachází v PO Jeseníky. Plochy jsou situovány v bývalém kamenolomu, v současnosti zde na ploše OX2 probíhá výstavba památníku. Vegetace odpovídá biotopu X7 Ruderální vegetace mimo sídla. V okruhu 100 m od plochy je v nálezové databázi AOPK NDOP udáván výskyt zvláště chráněného druhu ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), viz bod 1. na předchozím obrázku. Během aktuálního terénního průzkumu nebyl zjištěn výskyt významných druhů. Obr. 9: Pohled na rozestavěný památník obětem hor na ploše OX2 DS10 plocha dopravní infrastruktury, přeložka I/44 (varinata 1): Plocha se nachází na území PO Jeseníky. Úvodních cca 150 m trasy na území PO Jeseníky je vedeno povrchově, dále trasa pokračuje podpovrchově v tunelu. V místě povrchového vedení trasa zasahuje do biotopu L5.1 Květnaté bučiny (viz Obr. 10 a Tab. 2). V okruhu 100 m od povrchové části plochy není v nálezové databázi AOPK NDOP udáván výskyt zvláště chráněných druhů. Během aktuálního terénního průzkumu nebyl zjištěn výskyt významných druhů. DS14 plocha dopravní infrastruktury, přeložka I/44 (varinata 2): Část této plochy zasahuje na území PO Jeseníky. Úvodních cca 500 m trasy na území PO Jeseníky je vedeno povrchově, dále trasa pokračuje podpovrchově v tunelu. V místě povrchového vedení trasa zasahuje do biotopů L5.1 Květnaté bučiny, X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami a X7 Ruderální vegetace mimo sídla (viz Obr. 10 a Tab. 2). V okruhu 100 m od povrchové části plochy na území PO Jeseníky není v nálezové databázi AOPK NDOP udáván výskyt zvláště chráněných druhů. Během aktuálního terénního průzkumu nebyl zjištěn výskyt významných druhů. DS15 plocha dopravní infrastruktury, přeložka I/44 (varinata 2 a varianta 3): Celá plocha je na území PO Jeseníky v prostoru katastru obce Loučná nad Desnou vedena mimoúrovňově v tunelu, lze tedy vyloučit negativní ovlivnění PO Jeseníky. DS16 plocha dopravní infrastruktury, přeložka I/44 (varinata 2) Celá plocha je na území PO Jeseníky v prostoru katastru obce Loučná nad Desnou vedena mimoúrovňově v tunelu, lze tedy vyloučit negativní ovlivnění PO Jeseníky. tel , 14

15 DS17 plocha dopravní infrastruktury, přeložka I/44 (varinata 3): Část této plochy zasahuje na území PO Jeseníky. Úvodních cca 100 m trasy na území PO Jeseníky je vedeno povrchově, dále trasa pokračuje podpovrchově v tunelu. V místě povrchového vedení trasa zasahuje do biotopů L5.1 Květnaté bučiny, X10 Lesní paseky a holiny a X12 Nálety pionýrských dřevin (viz Obr. 10 a Tab. 2). V okruhu 100 m od povrchové části plochy na území PO Jeseníky není v nálezové databázi AOPK NDOP udáván výskyt zvláště chráněných druhů. Během aktuálního terénního průzkumu nebyl zjištěn výskyt významných druhů. DS18 plocha dopravní infrastruktury, přeložka I/44 (varinata 3): Celá plocha je na území PO Jeseníky v prostoru katastru obce Loučná nad Desnou vedena mimoúrovňově v tunelu, lze tedy vyloučit negativní ovlivnění PO Jeseníky. Obr. 10: Překryv ploch DS10, DS14, DS15, DS16, DS17 a DS18 s vrstvou dat mapování biotopů ( ) a hranicí PO Jeseníky (viz fialová linie) (podkladová data: AOPK ČR). PO JESENÍKY DS17 * varianta V1 : černá linie (plocha DS10), varianta V2: modrá linie (plocha DS14, DS15), varianta V3: oranžová linie (plocha DS15, DS17), části tras zobrazené čárkovanou linií jsou vedeny podúrovňově v tunelu tel , 15

16 Tab. 2: Popis jednotlivých segmentů mapování biotopů ( ) v trase navržené přeložky silnice I/44 na území PO Jeseníky (podkladová data: AOPK ČR). segment biotop popis mozaiky kvalita poznámky L5.1 - A/B Dentaria enneaphyllos, 1 Dentaria bulbifera, Senecio ovatus, Dgitalis grandiflora, Lycopodium clavatum 2 L5.1 - neuvedena velice chudý podrost, druhy květnatých bučin 3 L5.1 - C/B bučina s příměsí smrku 4 X9A letá smrková kultura s příměsí Bk 5 L5.1 - C/B velice chudé, netypické bylinné patro mozaika L5.1 (50 %) - Alnus incana, velmi mladé. Málo typických druhů. U potoka 6 Polystichum aculeatum. X7 (50 %) - Senecio ovatus a ruderální druhy na štěrkovitém kraji silnice. X7 - - štěrkový kraj silnice s Poa 7 annua, Trifolium repens, Deschampsia cespitosa atd. L5.4 - D/B smrk a buk 50/50, buk bohatě 8 zmlazuje, v podrostu dom. Calamagrostis arundinacea. 9 X Paseka s maladou výsadbou s náletem smrku a buku mozaika X10 (30 %) - Chudý podrost přírodního lesa s Calamagrostis arundinacea, 10 skalnatý substrát. X12 (70 %) - nálet břízy pod vysokým napětím DS21 plocha dopravní infrastruktury silniční doprava: Navržená plocha se nachází na území PO Jeseníky v prostoru Červenohorského sedla. V místě navrhované plochy v současnoti vede nezpevněná místní komunikace, plocha je navržena pro dopravní oblsuhu plochy OS3. Biotop lze klasifikovat jako X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla. V okruhu 100 m od plochy je v nálezové databázi AOPK NDOP udáván výskyt zvláště chráněného druhu ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), viz bod 1. na následujícím obrázku. Během aktuálního terénního průzkumu nebyl zjištěn výskyt významných druhů. tel , 16

17 Obr. 11: Udávaný výskyt ještěrky živorodé (Zootoca vivipara) v okolí plochy DS21 (podkladová data: AOPK ČR). 1. ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) (Zicha et al. 2011) Obr. 12: Pohled na současnou nezpevněnou komunikaci v místě plochy DS21. DX1 (plocha dopravní infrastruktury se specifickým využitím stavba lanové dráhy) Část této plochy zasahuje na území PO Jeseníky a EVL Keprník. Jedná se o protáhlou plochu určenou pro výstavbu lanové dráhy spojující intravilán Koutů nad Desnou s Červenohorským sedlem. Plocha má celkovou délu cca 2,1 km, prochází různými přírodními i antropogenními biotopy. V jihozápadní části vstupuje trasa do rozsáhlých porostů biotopu X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami, ve střední části převážně zasahuje do několika ploch biotopu L5.4 Acidofilní bučiny (mimo území EVL Keprník) o různé reprezentativnosti a zachovalosti, viz Obr. 13 a Tab. 3. V prostoru EVL Keprník nedochází k prostorové kolizi s předměty ochrany této EVL. V případě PO Jeseníky zabírá koridor navržené lanové dráhy plochu cca 0,55 ha. tel , 17

18 Obr: 13: Překryv plochy DX1 s vrstvou dat mapování biotopů ( ) a hranicí EVL Keprník (podkladová data: AOPK ČR). * zelená linie znázorňuje hranici EVL Keprník Tab. 3: Popis jednotlivých segmentů mapování biotopů do nichž zasahuje plocha DX1 (podkladová data: AOPK ČR). segment biotop kvalita poznámky 1 nemapováno nemapováno X téměř čistá stará smrčina, podrost 4 X9A - Calamagrostis arundinacea (pokr. cca 60%). Místy dobře podrůstá buk. 5 X9A - 30 let stará smrková monokultura let stará třtinová bučina s 6 L5.4 A/B Calamagrostis arundinacea (dominantní druh), s malou příměsí smrku. Ze stran silněji prosvětlená. 7 X10 - Paseka s Calamagrostis arundinacea, Luzula sylvatica, výsadba mladých smrčků 8 X9A let stará hustá výsadba smrku 9 L5.4 B/B bučina s velice rozvolněným stromovým patrem, ale bohatě zmlazuje 10 L5.4 B/B bučina s velice rozvolněným stromovým patrem, ale bohatě zmlazuje 11 X10 - Paseka s Calamagrostis arundinacea, Luzula sylvatica, výsadba mladých smrčků 12 X9A let stará hustá výsadba smrku tel , 18

19 Obr. 14: Překryv navržené plochy pro koridor lanové dráhy (DX1) a hranice PO Jeseníky (viz fialová linie). Na obrázku jsou zaneseny také návrhové plochy OS3, DS21, OX Identifikace dotčených lokalit soustavy Natura 2000, resp. předmětů ochrany a jejich charakteristika Na území obce Loučná nad Desnou se nachází dvě evropsky významné lokality (EVL). Největší plochu zaujímá EVL Praděd (CZ ) nacházející se v jihovýchodní části území, ve střední až severní části katastru se nachází EVL Keprník (CZ ). Východní část území obce Loučná nad Desnou leží v ptačí oblasti (PO) Jeseníky (CZ ). Prostorové detaily polohy hranice katastru obce ve vztahu k hranicím uvedených lokalit soustavy Natura 2000 jsou k dispozici na Obr. 15 a Obr. 16. Na základě provedeného screeningu předloženého konceptu ÚP lze konstatovat, že čtyři plochy zasahují na území EVL Keprník (RN5, RN6, OS1 a DX1) a jedenáct ploch (OS3, OX2, DX1, DS10, DS14, DS15, DS16, DS17, DS18, DS21, TI3) zasahuje do prostoru PO Jeseníky (viz kap. 3.1). Z tohoto důvodu byla podrobná pozornost předloženého naturového hodnocení věnována vyhodnocení vlivu konceptu ÚPD pouze na dvě lokality Natura 2000 EVL Keprník a PO Jeseníky. Vzhledem ke značné vzdálenosti ostatních lokalit soustavy Natura 2000 od navržených změn využití území v rámci konceptu ÚPD obce Loučná nad Desnou lze konstatovat jejich nulové ovlivnění a nejsou tudíž dále v textu řešeny. tel , 19

20 Obr. 15: Poloha evropsky významných lokalit Praděd a Keprník ve vztahu k hranicím zájmového území správní území obce Loučná nad Desnou (zdroj: Geoportal CENIA). tel , 20

21 Obr. 16: Poloha řešeného správního území obce Loučná nad Desnou ve vztahu k ptačí oblasti Jeseníky (zdroj: Geoportal CENIA) Charakteristika evropsky významné lokality Keprník a jejích předmětů ochrany Základní popis EVL Keprník: Evropsky významná lokalita Keprník (kód: CZ ) byla vyhlášena nařízením Vlády ČR č.132/2005 Sb na ploše 2542,9958 ha. Jedná se o severní část hlavního hřebene Hrubého Jeseníku zahrnující vrcholy Šerák, Keprník, Vozka a Červená hora, jihozápadně od města Jeseník. Předmětem ochrany jsou následující přírodní stanoviště (značka * znamená, že se jedná o prioritní přírodní stanoviště nebo prioritní evropsky významný druh): Alpínská a boreální vřesoviště Silikátové alpínské a boreální trávníky Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 7110*- Aktivní vrchoviště Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 91D0*- Rašelinný les Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) tel , 21

22 Dále je předmětem ochrany EVL následující druh: střevlík hrbolatý (Carabus variolosus) Obr. 17: Schematická mapa hranice evropsky významné lokality Keprník (zdroj: AOPK ČR). Základní popis jednotlivých předmětů ochrany EVL Keprník, jejich schopnosti snášet antropogenní zátěž, výskyt v zájmovém území a možné ovlivnění realizací koncepce: 4060 Alpínská boreální vřesoviště: Tyto porosty drobných keříčků se v EVL Keprník nacházejí nad horní hranicí lesa na ploše 21,86 ha. Typickými zástupci jsou vřes obecný (Calluna vulgaris), šicha oboupohlavná (Empetrum hermaphroditum), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus) a b. brusinka (V. vitisidaea). Ohrožení spočívá především v sešlapu při turistice a eutrofizace, které v růstu podporuje konkurenceschopnější traviny na úkor keříčků. Nedochází k prostorovému překryvu daného stanoviště a ploch navržených změn využití území. Nedojde také k dálkovému vlivu na toto stanoviště. Z těchto důvodů není uvedené přírodní stanoviště dále předmětem hodnocení Silikátové alpínské a boreální trávníky: Tento typ stanoviště se v EVL Keprník vyskytuje v oblastech nad horní hranicí lesa na celkové ploše 10,26 ha. Celoročně jsou tyto společenstva vystavena silnému větru, v zimním období bývají kryty jen malou vrstvou sněhu. Ale nachází se i v místech větší akumulace sněhu a v terénních depresích, kde sníh roztává extrémně dlouho - v tzv. sněhových výležiscích. Nejčastějšími trávami ve společenstvech jsou metlička křivolaká, kostřava nízká a smilka tuhá. Mezi hlavní příčiny ohrožení patří sešlap, a to jak turisty tak zvěří, eutrofizace a výsadba kleče. Nedochází k prostorovému překryvu daného stanoviště a ploch navržených změn využití území. Nedojde také k dálkovému vlivu na toto stanoviště. Z těchto důvodů není uvedené přírodní stanoviště dále předmětem hodnocení. tel , 22

23 6430 Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně: Uvedené přírodní stanoviště se vyskytuje na území EVL Keprník roztroušeně (26,26 ha) v nivách planárního až supramontánního stupně, na březích a náplavech horských potoků a bystřin, ve vlhkých žlabech a kotlinách v montánním supramontánním stupni, nebo na prameništích. Obecně hlavním ohrožením pro uvedené stanoviště je změna charakteru biotopu (odvodnění, změna chemismu, zalesňování apod.), jeho fyzická likvidace (např. zastavění) či hrubá disturbance. Nedochází k prostorovému překryvu daného stanoviště a ploch navržených změn využití území. Nedojde také k dálkovému vlivu na toto stanoviště. Z těchto důvodů není uvedené přírodní stanoviště dále předmětem hodnocení. 7110* Aktivní vrchoviště: Tento prioritní typ přírodního stanoviště se v EVL Keprník nachází na 3,84 ha. Charakteristický je vysoký stupeň zvodnění a dosud aktivní tvorba humolitu. Vrchoviště vznikají pouze v oblastech s chladným klimatem a bohatými srážkami. Ve vrchovišti dominují rašeliníky, některé druhy ostřic a nízké keříčky - šichy, klikvy nebo kyhanky. Ohrožujícími faktory jsou hlavně odvodnění, těžba rašeliny, eutrofizace, atmosférické depozice, letecké přihnojování nebo vápnění lesních porostů, narušování těžkou mechanizací, eroze, stavba vodních nádrží, u maloplošných vrchovišť také pastva a pohyb lesní zvěře. Nedochází k prostorovému překryvu daného stanoviště a ploch navržených změn využití území. Nedojde také k dálkovému vlivu na toto stanoviště. Z těchto důvodů není uvedené přírodní stanoviště dále předmětem hodnocení Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů: Uvedené přírodní stanoviště se vyskytuje na území EVL Keprník na ploše 25,59 ha, zejména na stinných i slunných skalních srázech a balvanových rozpadech v údolích, drolinách vulkanických kopců, vzácněji také v opuštěných lomech a na starých zdech, kde však zpravidla chybějí mnohé diagnostické druhy. Obecně hlavním ohrožením pro uvedené stanoviště je eutrofizace. Nedochází k prostorovému překryvu daného stanoviště a ploch navržených změn využití území. Nedojde také k dálkovému vlivu na toto stanoviště. Z těchto důvodů není uvedené přírodní stanoviště dále předmětem hodnocení Bučiny asociace Luzulo-Fagetum: Jedná se o přírodní stanoviště, které se v EVL Keprník vyskytuje roztroušeně a hojně (326,239 ha). Jedná se o floristicky chudé acidofilní porosty na minerálně chudých horninách, často s příměsí smrku, případně jedle. Obecně hlavním ohrožením pro uvedené stanoviště je změna charakteru biotopu či jeho fyzická likvidace (změna přirozeného druhového složení porostu-zejména výrazná obnova porostů smrkem, holosečný způsob hospodaření, zastavění apod.). Realizací navržených změn využití území (konkrétně plochy RN6), dojde k záboru tohoto stanoviště na ploše 2,6724 ha. Z tohoto důvodů je uvedené přírodní stanoviště dále předmětem hodnocení. 91D0* Rašelinný les: Toto prioritní stanoviště bývá tvořeno nezapojeným porostem bříz, smrků a borovic. V EVL Keprník se rozkládá na ploše 76,46 ha. Rašelinné lesy se vyskytují ve srážkově bohatších tel , 23

24 oblastech, v podmáčených rovinatých polohách nebo v mírných terénních sníženinách, kde hladina podzemní vody alespoň po část roku stagnuje těsně při povrchu půdy. Hlavním ohrožením jsou především zásahy do vodního režimu tohoto typu stanoviště. Nedochází k prostorovému překryvu daného stanoviště a ploch navržených změn využití území. Nedojde také k dálkovému vlivu na toto stanoviště. Z těchto důvodů není uvedené přírodní stanoviště dále předmětem hodnocení Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea): Uvedené přírodní stanoviště, které je plošně nejrozsáhlejším přírodním stanovištěm na území EVL Keprník, se vyskytuje na území EVL Keprník roztroušeně a hojně (1416,01 ha). Obecně hlavním ohrožením pro toto stanoviště je změna charakteru biotopu či jeho fyzická likvidace (holosečné hospodaření, výsadba sazenic geneticky nevhodného původu, zastavění, vliv imisní zátěže apod.). Nedochází k prostorovému překryvu daného stanoviště a ploch navržených změn využití území. Nedojde také k dálkovému vlivu na toto stanoviště. Z těchto důvodů není uvedené přírodní stanoviště dále předmětem hodnocení. Střevlík hrbolatý (Carabus variolosus): Uvedený mokřadní druh se v zájmovém území EVL Keprník vyskytuje na březích vodních toků, prameništích a mokřadech v listnatých, smíšených, ale i jehličnatých lesích. Obecně hlavním ohrožením pro tento druh je změna charakteru jeho stanoviště či jeho zničení (změna vodního režimu, velkoplošné kácení porostu- přílišné otevření dosud zastíněných stanovišť, znečištění vody, zastavění biotopu apod.). Tento druh se v místě navržených ploch změn ve využití území pravděpodobně nevyskytuje a z větší části zde nemá vhodné podmínky k životu. Nedochází tedy k prostorovému překryvu výskytu daného druhu a aktivit souvisejících s navrženými změnami využití území. Nedojde také k dálkovému vlivu na biotop tohoto druhu. Z těchto důvodů není uvedený druh dále předmětem hodnocení Charakteristika ptačí oblasti Jeseníky a jejích předmětů ochrany Základní popis PO Jeseníky: Ptačí oblast Jeseníky byla vyhlášena nařízením Vlády ČR č.599/2004 Sb. Nachází se na území Olomouckého a Moravskoslezského kraje v katastrálních územích Adolfovice, Andělská Hora ve Slezsku, Bukovice u Jeseníka, Česká Ves, Dolní Lipová, Dolní Moravice, Dolní Údolí, Domašov u Jeseníka, Heřmanovice, Horní Lipová, Horní Moravice, Horní Údolí, Janovice u Rýmařova, Janušov, Jeseník, Karlov pod Pradědem, Karlova Studánka, Klepáčov, Kociánov, Kouty nad Desnou, Ludvíkov pod Pradědem, Malá Morávka, Mikulovice u Jeseníka, Mnichov pod Pradědem, Nová Rudná, Nová Ves u Rýmařova, Nové Losiny, Ondřejovice v Jeseníkách, Ostružná, Písečná u Jeseníka, Podlesí pod Pradědem, Přemyslov, Rejhotice, Rejvíz, Rudoltice u Sobotína, Rýmařov, Seč u Jeseníka, Sobotín, Stará Rudná, Stará Ves u Rýmařova, Stará Voda v Jeseníkách, Stříbrné Hory, Studený Zejf, Suchá Rudná, Světlá ve Slezsku, Široký Brod, Vernířovice u Sobotína, Vrbno pod Pradědem, Žďárský Potok a Železná pod Pradědem. Předmětem ochrany ptačí oblasti Jeseníky jsou populace těchto druhů ptáků - jeřábek lesní (Bonasa bonasia) a chřástal polní (Crex crex) a jejich biotopy. Cílem ochrany ptačí oblasti je zachování a obnova ekosystémů významných pro druhy ptáků, pro které je oblast vyhlášena, v jejich přirozeném areálu rozšíření a zajištění podmínek pro zachování populací těchto druhů ve stavu příznivém z hlediska ochrany ( 1 nařízení Vlády č.599/2004 Sb.). tel , 24

25 Jen s předchozím souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody, lze v ptačí oblasti Jeseníky, mimo současně zastavěné a zastavitelné části území obcí ( 3 nařízení Vlády č.599/2004 Sb.): a) vytyčovat nové turistické, cyklistické, lyžařské trasy a jezdecké stezky, b) provádět činnosti vyvolávající změnu výše ustálené hladiny povrchové a podzemní vody, která by mohla způsobit změnu biotopu druhu, pro který je ptačí oblast zřízena, c) měnit druh pozemků a způsoby jejich využití. Obr. 18: Hranice ptačí oblasti Jeseníky (zdroj: AOPK ČR) Základní popis jednotlivých předmětů ochrany ptačí oblasti Jeseníky a jejich schopnosti snášet antropogenní zátěž Chřástal polní (Crex crex): Chřástal hnízdí na vlhčích loukách, pastvinách a ladech, výjimečně i v polích od nížin až do vyšších poloh (zdroj: AOPK ČR). Chřástal polní přilétá ze zimovišť v Africe zpravidla ve druhé polovině dubna, počátkem května se samci začínají ozývat na lokalitě, na přelomu května a června zpravidla dochází k prvnímu hnízdění, na přelomu června a července ke druhému hnízdění, v srpnu-září tel , 25

26 chřástal odlétá do Afriky. V horských oblastech může být celý cyklus časově opožděn (Bürger et al. 2001). Chřástal polní je Evropě rozšířen roztroušeně na celém kontinentu, přičemž vynechává nejjižnější a nejsevernější oblasti. V posledních desetiletích vymizel z velkých oblastí západní a střední Evropy a jeho osídlení zde je již jen velmi ostrůvkovité. Středisko výskytu nyní představuje východní Evropa, i tady však dochází k poklesu početnosti. Hlavním důvodem úbytku je ztráta vhodného biotopu v důsledku intenzivních způsobů obdělávání luk a pastvin. Rychlost a míra ústupu vedla k tomu, že tento druh je řazen mezi nejohroženější ptáky Evropě (zdroj: AOPK ČR). Od poloviny 20. století, kdy byl na většině území ČR běžným druhem nastala silná redukce stavů a to především v nížinách. Tento trend se patrně zastavil zhruba na počátku 90. let a od té doby došlo k nárůstu početnosti i k návratu do mnohých, dříve opuštěných lokalit. Těžištěm rozšíření i nadále zůstávají střední a vyšší polohy (zdroj: AOPK ČR). Za hlavní důvod poklesu početnosti chřástala polního v celé Evropě jsou považovány současné způsoby zemědělského hospodaření, zejména rychlé mechanizované kosení luk (Norris 1947, Von Haartman 1958). Vzhledem k tomu, že chřástali hnízdí poměrně pozdě, nejsou schopni včas vyvést mláďata na loukách, které jsou sklízeny v běžném termínu senoseče koncem května a v červnu. V té době mají ještě hnízda s vejci nebo malá mláďata. Během sklizně luk jsou ničena hnízda s vejci (často i s inkubujícími samicemi). Pokud jsou louky koseny od okrajů směrem ke středu, samice s malými mláďaty mají tendenci se ukrýt v posledních zbytcích nepokoseného porostu, protože se obávají přebehnout přes pokosené plochy. Celé rodiny tak padnou za oběť sekačkám při dokončování sklizně (Bürger et al. 2001). Ponechání ploch s nepokosenou vegetací (refugií) je důležité jakožto ochrana před predací, snížení mortality mláďat při kosení (Broyer 2003). Při kosení luk je vhodnější ponechat více nepokosených pásů o šířce cca m a délce m než menší počet plošně rozsáhlejších nepokosených ploch (0,5 ha a více). Početnost chřástala v užších, ale početně častějších pásech bývá až několikanásobně vyšší (Broyer 2003). Kosené či pasené plochy luk je vhodné prostorově střídat v jednotlivých letech (McCracken et Tallowin 2004, Broyer 2003). Také pastva dobytka v hnízdní době způsobuje rychlé opuštění lokality chřástaly, protože pasoucí se dobytek udupáváním a spásáním porostu na pastvině likviduje nezbytný vegetační kryt pro chřástaly. Kromě toho se dobytek na pastvině často soustřeďuje na prameništích, ve vlhkých částech pastvin u potoků apod. Vegetace je pak na těchto místech zcela rozdupána a tato chřástaly preferovaná stanoviště jsou zničena (Bürger et al. 2001). Rušení chřástala běžným pohybem osob a aktivitami spojenými s osídlením (bydlením) nepatří mezi významné vlivy. Chřástala polního často nacházíme v těsné blízkosti lidských sídel. V současnosti je na území ptačí oblasti Jeseníky uváděno cca 200 volajících samců vyskytujících se cca na 12 lokalitách (zdroj: Správa CHKO Jeseníky). Jeřábek lesní (Bonasa bonasia): Struktura biotopu je jedna z nejvýznamnějších charakteristik, které ovlivňují výskyt ptačích druhů (Cody 1981), nejinak je tomu také v případě jeřábka lesního (Aberg et al. 2003). Tento nejmenší z tetřevovitých ptáků vyhledává starší, nejčastěji smíšené lesní porosty ve středních a vyšších polohách. Jeřábek lesní je považován za deštníkový druh, jehož nároky na biotop agregují potřeby řady dalších ptačích druhů (Jansson et Andrén 1999). Jeřábek lesní se vyskytuje ve vícepatrových porostech s výskytem opadavých dřevin. Důležitou podmínkou je existence bohatého keřového patra, které je tvořeno např. olší nebo lískou, jejichž semena jsou důležitou složkou potravy jeřábka. (Swenson 1993, Swenson et Angelstam 1993, Aberg et al. 2000). tel , 26

27 Bylinné patro na stanovištích jeřábka lesního má zpravidla vysokou pokryvnost, jeřábkem preferována jsou stanoviště s výskytem brusnice borůvky (Vaccinium myrtillus) (Aberg et al. 2003). Jeřábek je druhem sedentárním, značně teritoriálním, který vykazuje nízkou schopnost disperze (Swenson 1991, Swenson et Danielsen 1995). Jeřábek lesní citlivě reaguje na izolaci jeho biotu (Aberg et al. 1995, Saari et al. 1998), ze Skandinávie je např. uváděn negativní vliv již 2 km souvislého kulturního lesa nevhodné struktury na šíření jeřábka (Aberg et al. 1995). Denzita jeřábka v kulturních lesních porostech je průkazně nižší než v lesích přírodních či obhospodařovaných přírodě blízkým způsobem (Aberg et al. 2003, Klaus 1991). Po změnách způsobu lesního hospodaření (zlepšení druhové, prostorové a věkové struktury lesních porostů) dochází poměrně rychle (10-20 let) ke zlepšení stavu populací jeřábka (Scherzinger 1979, Klaus 1991). Jeřábek lesní žije monogamně. Kohoutci jsou stálí, značně teritoriální. Kohoutek se na vábení může ozývat během celého roku s výjimkou chladných zimních měsíců a období pelichání (červen-červenec). Pár se drží pohromadě do podzimu, dokdy se s rodiči drží také tohoroční mláďata. Od 60. let 20. století došlo v celé Evropě ke značnému poklesu početnosti a posunu západních hranic areálu více na východ. V současnosti je hlavním územím výskytu jeřábka Skandinávie, Rusko a Pobaltí. Druhou oblastí jsou hory a přilehlá území střední a východní Evropy. Téměř souvisle je osídlen Karpatský oblouk, na sever výskyt zasahuje hluboko do Polska, na jihu se jeřábek vyskytuje i v bulharských a dinárských pohořích. Také Alpy a hory v Německu, Švýcarsku a Francii hostí poměrně početné populace tohoto druhu (zdroj: AOPK ČR). V současnosti není u nás uváděn úbytek jeřábka a jeho stavy se zdají být stabilní. Hlavními oblastmi s poměrně hojným výskytem jeřábka v ČR jsou: Novohradské hory, Blanský les, Šumava, Jeseníky, Beskydy. Jeho početnost v České republice je pro 90. léta 20. století odhadována na 800 až 1600 párů (zdroj: AOPK ČR). V současnosti je na území ptačí oblasti Jeseníky uváděno do cca 60 párů jeřábka lesního (zdroj: AOPK ČR). Mezi hlavní příčiny ohrožení jeřábka patří moderní způsoby využívání lesa (omezená druhová, věková a prostorová struktura lesních porostů). Výskyt předmětů ochrany pračí oblasti Jeseníky v dotčeném území: V místě navržených ploch změn využití území v lyžařském areálu Červenohorské sedlo, jež zasahují do PO Jeseníky (konkrétně plochy: DX1, DS21, OX2, OS3, TI3) ani v jejich blízkém okolí, není výskyt předmětů ochrany PO udáván. Vzhledem k charakteru území a jeho relativně silnému ovlivnění turismem nelze výskyt předmětů ochrany PO Jeseníky, zejména jeřábka lesního, který má v širším okolí vhodné biotopy, v zájmovém území očekávat. Do ptačí oblasti Jeseníky dále zasahují některé navržené stavby dopravní infrastruktury, související s obchvatem Loučné nad Desnou. Tyto plochy jsou na území PO Jeseníky buď zčásti (DS10, DS14, DS17), nebo zcela (DS15, DS16, DS18) vedeny podúrovňově v tunelu. V prostoru těchto navržených změn využití území (staveb) ani v blízkém okolí není udáván výskyt předmětů ochrany PO Jeseníky. V okolí se však vyskytují vhodné biotopy pro předměty ochrany PO Jeseníky, zejména pro jeřábka lesního. Obdobně také luční porosty v okolí intravilánu Loučné nad Desnou (již mimo hranici PO Jeseníky) jsou pravidelným biotopem chřástala polního. Tyto mikropopulace mohou komunikovat s mikropopulacemi chřástala na území PO Jeseníky. Z těchto důvodů jsou oba uvedené druhy dále předmětem hodnocení. tel , 27

28 4. Hodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti 4.1 Hodnocení úplnosti podkladů pro posouzení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti Hodnocení koncepce nebylo prováděno metodou ex ante (tedy současně se zpracováním samotné koncepce konceptu ÚPD). Podklady dodané zadavatelem (viz kap. 1.3), provedený terénní průzkum i zpracování ostatních digitálních a tištěných podkladů byly dostatečné pro provedení hodnocení. 4.2 Vztah hodnocené koncepce k managementu lokalit soustavy Natura 2000 Hodnocená koncepce Územní plán Loučná nad Desnou - koncept není koncepčním nástrojem managementu evropsky významných lokalit a ptačích oblastí. Jedná se o dokument, jehož cílem je navrhnout budoucí rozvoj obce Loučná nad Desnou. Hodnocená koncepce řeší v popisných částech textu problematiku soustavy Natura 2000 eviduje existenci EVL Praděd, EVL Keprník a PO Jeseníky na katastru obce. Některé v koncepci navržené změny využití území potenciálně mohou ovlivnit území EVL Keprník a PO Jeseníky, resp. její předměty ochrany (viz kap. 4.4). 4.3 Metodika hodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti Cílem naturového hodnocení je obecně zjistit, zda má koncepce významný negativní vliv na celistvost a předměty ochrany evropsky významých lokalit a ptačích oblastí. Za referenční cíl pro vyhodnocení vlivu koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti bylo v souladu s metodickými doporučeními Evropské komise (viz Kolektiv 2001, Kolektiv 2001a) a platnou legislativou zvoleno: zachování příznivého stavu z hlediska ochrany pro předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí (typy přírodních stanovišť, evropsky významné druhy, ptačí druhy). Jako konkrétní metoda pro vyhodnocení vlivů koncepce bylo zvoleno slovní vyhodnocení všech potenciálně relevantních vlivů koncepce. tel , 28

29 Významnost vlivů byla hodnocena podle následující stupnice, jež je navržena metodickým doporučením MŽP ČR (viz MŽP 2007): Hodnota Termín Popis -2 Významný negativní vliv -1 Mírně negativní vliv Negativní vliv dle odst. 9 45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění Vylučuje realizaci koncepce (resp. koncepci je možné realizovat pouze v případech určených dle odst. 9 a 10 45i zákona) Významný rušivý až likvidační vliv na stanoviště či populaci druhu nebo její podstatnou část; významné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, významný zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Vyplývá ze zadání koncepce, nelze jej eliminovat (resp. eliminace by byla možná jen vypuštěním problémového dílčího úkolu záměru, opatření atd.). Omezený/mírný/nevýznamný negativní vliv Nevylučuje realizaci koncepce. Mírný rušivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, okrajový zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Je možné jej vyloučit navrženými zmírňujícími opatřeními. 0 Bez vlivu Koncepce, resp. její dílčí úkoly nemají žádný vliv. +1 Mírně pozitivní vliv +2 Významný pozitivní vliv? Vliv nelze vyhodnotit Mírný příznivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné zlepšení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, mírný příznivý zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Významný příznivý vliv na stanoviště či populaci druhu; významné zlepšení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, významný příznivý zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Z obecného zadání koncepce není možné vyhodnotit vliv (jedná se o nedostatečnost dat na straně koncepce, resp. jí plánovaných úkolů, která je způsobena obecnou povahou dílčího úkolu/opatření). Konkrétní indikátory, jež definují hladinu významného negativního vlivu dle odst. 9 45i ZOPK, resp. dle směrnice o stanovištích (92/43/EEC) lze stanovit na základě analogie s přístupem používaným při hodnocení míry významnosti vlivů v jiných evropských zemích (Percival 2001, Bernotat 2007). Za významný negativní vliv je typicky považována přímá a trvalá ztráta části stanoviště druhu či typu přírodního stanoviště, které jsou předmětem ochrany EVL nebo PO. Za hlavní kritérium (hladinu významnosti vlivu) lze konkrétně považovat likvidaci minimálně 1% rozlohy typu přírodního stanoviště či 1% velikosti populace evropsky významného druhu na území dané EVL nebo ptačího druhu na území ptačí oblasti (Bernotat 2007, Percival 2001). V předloženém hodnocení jsou za indikátory významně negativního vlivu na předměty ochrany a celistvost EVL Keprník a PO Jeseníky považovány také eventuální významné změny určujících ekologických podmínek, jež zajišťují příznivý stav předmětů ochrany (vhodná struktura biotopu, dostatečná kvalita přírodního prostředí apod.). Pro stanovení míry významnosti vlivu hodnoceného konceptu ÚP na lesní typ přírodního stanoviště Bučiny asociace Luzulo-Fagetum v EVL Keprník, jež byl screeningem vyhodnocen jako potenciálně dotčený, je možné použít také metodickou analogii, která je používána na území EVL Krkonoše. V případě EVL Krkonoše jsou pro posouzení míry významnosti vlivu koncepcí a záměrů na luční typy přírodních stanovišť k dispozici specifická pravidla v rámci metodické příručky k naturovému hodnocení (viz MŽP 2011). Pro postup naturového posouzení je zásadní skutečnost, že dle uvedené metodické příručky je vliv záměru hodnocen jako významně tel , 29

30 negativní, pokud způsobí takový zábor lučního stanoviště, který v součtu se všemi předchozími zábory v dotčeném katastru obce překročí určitou limitní hodnotu (viz Tab. 4). Limity jsou vyjádřeny jako relativní čísla neboli procentuální podíly z celkové rozlohy tří lučních biotopů, resp. typů přírodních stanovišť (6230, 6510, 6520) v jednotlivých katastrech krkonošských obcí. Jsou stanoveny odděleně pro úbytky každého ze tří nejrozšířenějších lučních stanovišť o kvalitě porostu I a II. Kvalita I je kombinace zachovalosti a reprezentativnosti A/A, A/B, B/A, B/B a A/C z mapování biotopů soustavy Natura Kvalita II jsou všechny ostatní kombinace. Limity jsou uvedeny samostatně pro zábor lučních stanovišť s kvalitou I a pak celkové limity záboru lučních stanovišť o kvalitě I i II. Limit pro stanoviště s kvalitou I je zde myšlen jako potenciální hranice, které nemusí být reálně dosaženo v případě, že bude dříve dosaženo celkového limitu záboru. Tab. 4: Doporučené limitní hodnoty záboru tří typů lučních stanovišť na příkladu EVL Krkonoše (zdroj: MŽP 2011, vysvětlení viz výše) Stanoviště 6230* Kvalita I I + II I I + II I I + II limit (%) Pracovníci Správy KRNAP evidují a sumarizují úbytky každého ze tří lučních typů přírodních stanovišť o dvou rozdílných kvalitách v katastrálním území každé obce odděleně již od roku 2004, tj. od doby začlenění Krkonoš do soustavy Natura Zábor rodinným domem a jeho zázemím je v rámci citované metodiky stanoven paušálně na 0,15 ha. Dokud nebudou limity naplněny, je možné, aby v rámci stanoviska dle 45i,h byl vyloučen významný vliv na uvedené tři typy přírodních stanovišť. Překročí-li zábory stanovené limity, nevyloučí OOP při hodnocení záměru nebo územního plánu, kterým se limit přesahuje, podle 45i významný vliv na Evropsky významnou lokalitu Krkonoše. Autorizovaná osoba, která bude záměr nebo ÚP dále posuzovat, by měla konstatovat významně negativní vliv. Pokud tak neučiní, měla by vyjmenovat pádné argumenty podporující její rozhodnutí. Vliv jakéhokoliv záměru situovaného do jednoho ze dvou endemitních typů luk (druhově bohaté subalpínské smilkové trávníky a knotovkové horské louky dva nejohroženější podtypy posuzovaných lučních stanovišť v Krkonoších) by měl být autorizovanými osobami vyhodnocen jako významně negativní (viz MŽP 2011). V případě EVL Keprník prozatím bohužel není průběžně evidován zábor jednotlivých lučních či jiných biotopů v důsledku realizace schválených územních plánů a konkrétních záměrů. Tím pádem nejsou k dispozici ani aktuální údaje o rozloze jednotlivých lučních biotopů v katastrech jednotlivých obcí. Tyto údaje lze aktuálně zjistit pouze na základě GIS analýzy dat mapování biotopů soustavy Natura 2000 poskytnutých AOPK ČR, což bylo učiněno i v tomto naturovém hodnocení. I přes výše popsané problémy však lze výše popsaný metodický přístup používaný v Krkonoších do určité míry aplikovat také pro EVL Keprník. Konkrétně lze dle názoru hodnotitele analogicky převzít limit významně negativního vlivu pro zábor lesního přírodní stanoviště Bučiny asociace Luzulo-Fagetum ve výši 6% (zahrnuty všechny kategorie kvality porostu), případně limit 3% (pro kvalitu porostu I). Limity 3% a 6% jsou vztaženy k rozloze typů přírodních stanovišť na území konkrétních obcí, v tomto případě Loučné nad Desnou. tel , 30

31 4.4 Popis a vyhodnocení přímých a nepřímých vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti Na základě výše provedeného rozboru byla pozornost hodnocení dle 45i ZOPK detailně zaměřena na eventuální vliv konceptu ÚP Loučná nad Desnou na EVL Keprník a PO Jeseníky. Důvodem je skutečnost, že u jednoho předmětu ochrany EVL Keprník přírodního stanoviště 9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum bylo vysloveno potenciální riziko jeho negativního ovlivnění. Obdobné riziko potenciálně negativního ovlivnění bylo konstatováno také v případě obou předmětů ochrany PO Jeseníky chřástala polního a jeřábka lesního. Ze čtyř navržených změn využití území zasahujících na území EVL Keprník (RN5, RN6, OS1 a DX1) bylo provedeným průzkumem zjištěno, že pouze jedna plocha (RN6) zasahuje do přírodního stanoviště 9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum - předmětu ochrany EVL Keprník. Na ploše RN6 má být realizována nová plocha pro sjezdové lyžování. V případě PO Jeseníky byla zjištěna prostorová kolize s navrženými změnami využití území pro sport a rekreaci - DX1, DS21, OX2, OS3, dopravní koridory (silniční obchvat Loučné nad Desnou) - DS10, DS14, DS17 a technické infrastruktury TI3. Ostatní navržené změny funkčního využití ploch v zájmovém území obce Loučná nad Desnou (viz Ing. arch. Dujka, září 2012) nebudou mít žádný vliv na lokality soustavy Natura Důvodem je skutečnost, že se nachází mimo lokality soustavy Natura 2000, či mimo lokality výskytu předmětů ochrany EVL Keprník, EVL Praděd a PO Jeseníky. Vliv na další lokality soustavy Natura 2000 a jejich předmětům ochrany lze vzhledem k jejich dostatečné vzdálenosti vyloučit Vyhodnocení nepřímých a přímých vlivů koncepce na území evropsky významné lokality Keprník, resp. na její předměty ochrany 9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum: Z provedeného terénního průzkumu (viz kap. 3.1) vyplynulo, že v porostech tohoto typu přírodního stanoviště se nachází jedna plocha s navrženou změnou využití území. Jedná se o plochu RN6 plocha rekreace na plochách přírodního charakteru. Jde o návrh nové sjezdové tratě, resp. prodloužení stávající sjezdové tratě. Při realizaci této navržené změny využití území lze očekávat zábor (vykácení) části lesního porostu přírodního stanoviště 9110, disturbanci bylinného patra a půdy v důsledku stavebních prací. Celkový rozsah záboru lze na základě dostupných dat v případě stávajících porostů stanoviště 9110 stanovit na cca 2,6724 ha. Tento rozsah očekávaného záboru činí, při stávající rozloze stanoviště 9110 na území EVL Keprník v katastru Loučné nad Desnou (259,259 ha), cca 1,03 %. Jedná se o relativně kvalitní porost s udávanou reprezentativností B, zachovalostí B, tedy kvality I dle metodiky naturového hodnocení. Limit významně negativního vlivu z hlediska záboru činí u porostů kvality I 3% z rozlohy porostů na katastru dané obce (viz kap. 4.3). Z tohoto hlediska lze konstatovat mírně negativní ovlivnění (-1 dle metodiky hodnocení) typu přírodního stanoviště 9110 realizací plochy RN6. Při vztažení zjištěného rozsahu záboru plochy přírodního stanoviště 9110 na celé území EVL Keprník, kde plocha stanoviště 9110 činí 326,239 ha, odpovídá zjištěná plocha záboru hodnotě 0,8 %. Lze důvodně předpokládat, že tato hodnota (0,8 %) nebude ani při součtu ostatních aktuálních záborů ploch přírodního stanoviště 9110 na území ostatních obcí zasahujících do EVL Keprník (kumulativní vliv) překračovat hodnotu 1%, nicméně této hodnotě se velmi blíží. Pro přesné zjištění hodnoty kumulativního záboru plochy přírodního tel , 31

32 stanoviště 9110 v katastrech dalších obcí zasahujících do EVL Keprník nejsou k dispozici konkrétní aktuální údaje. Je však nezbytné dodat, že hodnotu 1% lze považovat za kritickou z hlediska stanovení hladiny významně negativního vlivu na úrovni celé EVL (viz kap. 4.3). Z tohoto hlediska je tedy třeba konstatovat mírně negativní ovlivnění (-1 dle metodiky hodnocení) typu přírodního stanoviště 9110 realizací plochy RN6. Pokud hodnotíme vliv navržené plochy RN6 z hlediska případného narušení ekologické integrity EVL Keprník, včetně rizika případné fragmentace lesních porostů je třeba konstatovat mírně negativní vliv (-1 dle metodiky hodnocení). Důvodem je skutečnost, že byť navržená plocha zasahuje poměrně hluboko do prostoru EVL, parametry této plochy (šířka, délka) nejsou v rozporu s běžně používanými postupy v lesním hospodaření při obnově lesních porostů. Na základě výše provedeného rozboru lze proto konstatovat celkově mírně negativní ovlivnění (-1 dle stupnice hodnocení) přírodního stanoviště 9110 realizací navržené koncepce Vyhodnocení nepřímých a přímých vlivů koncepce na území ptačí oblasti Jeseníky, resp. na její předměty ochrany Chřástal polní: Na území katastru obce Loučná nad Desnou zaujímá PO Jeseníky převážně výše položené partie s výraznou převahou lesních porostů. Lučních porostů v PO Jeseníky se na katastru obce nachází jen malá plocha, zejména ve zhlaví údolí Desné v Koutech nad Desnou. Na těchto malých plochách lučních porostů není recentní výskyt chřástala polního udáván a ani biotopové podmínky pro něj nejsou příliš vhodné. Poněkud jiná situace nastává v lučních porostech v širším intravilánu obce Loučná nad Desnou, avšak již mimo území PO Jeseníky, kde je pravidělně udáván výskyt více než 10 samců chřástala polního. Vzhledem ke značné pohyblivosti a flexibilitě chřástala polního z hlediska obsazování nových teritorií nelze vyloučit, že mikropopulace z údolí Desné komunikují s jedinci na území PO Jeseníky. Může tedy docházet k sycení mikropopulací na území PO Jeseníky i opačným směrem. V tomto kontextu se tedy jako problematické jeví navržené dopravní koridory pro silniční obchvat Loučné nad Desnou (I/44), jež zasahují do stávajících biotopů chřástala polního v údolí Desné. Míry jejich vlivu lze proto v daném kontextu vyhodnotit v rozmezí nulového až mírně negativního vlivu (0 až -1 dle metodiky hodnocení). Jeřábek lesní: V případě jeřábka lesního přichází do úvahy potenciální negativní ovlivnění u všech navržených ploch, jež jsou situovány do lesních porostů na území PO Jeseníky či jejich ekotonu. Konkrétně se jedná o následující návrhové plochy: DX1, DS21, OX2, OS3, TI3, DS10, DS14, DS17. Prvních pět ploch (DX1, DS21, OX2, OS3, TI3) se nachází v prostoru Červenohorského sedla. Plocha záboru území PO Jeseníky na katastru obce Loučná nad Desnou (celkově PO Jeseníky zasahuje do katastru Loučné nad Desnou na ploše 4083,6 ha) je u všech těchto ploch zanedbatelná (viz Tab. 5). Plošně největší je navržená plocha OS3 (plocha OV tělovýchova a sport - rozšíření sportovních ploch, nikoli pro rozšíření stávajících sjezdových trati). V prostoru této plochy se v současnosti nachází vzrostlý porost horské třtinové smrčiny, potenciálně vhodný biotop jeřábka lesního. Druh se zde však recentně nevyskytuje, patrně z důvodu intenzivního rekreačního využití okolního území. Z důvodu očekávaného záboru části stávajícího, relativně hodnotného lesního biotopu, lze vliv této plochy na PO Jeseníky vyhodnotit jako mírně negativní (-1 dle stupnice hodnocení). tel , 32

33 Blízké navržené plochy OX2 (památník obětem hor), DS21 (navržená komunikace) a TI3 (navržený vodojem) jsou již v současnosti člověkem využívány a jejich schválení neznamená negativní ovlivnění PO Jeseníky (nulový vliv dle metodiky hodnocení). Tab. 5: Zábor plochy ptačí oblasti Jeseníky na katastru obce Loučná nad Desnou návrhovými plochami v prostoru Červenohorského sedla. kód plochy plocha záboru PO [ha] plocha záboru PO na katastru obce [%] DX1 0,552 0,01 OS3 0,940 0,02 OX2 0,10 0,002 DS21 0,225 0,006 TI3 0,023 0,023 Celkem 1,840 0,05 Z hlediska očekávaného dosahu vlivu na okolní prostředí v PO Jeseníky se jako potenciálně nejvýznamnější jeví navržená plocha DX1. Jedná se o plochu určenou pro realizaci lanové dráhy propojující Kouty nad Desnou se Ski areálem Červenohorské sedlo. Návrh vychází z předchozího ÚP a ZÚR Olomouckého kraje. Navržená plocha prochází v délce několika kilometrů v blízkosti hranice PO Jeseníky na svazích Divokého potoka. Přímo do prostoru PO Jeseníky zasahuje navržený koridor až v horní části trasy na ploše cca 0,55 ha (viz Obr. 15, Tab. 5). Realizace této plochy si vyžádá relativně rozsáhlé zábory lesních pozemků vykácení v trase lanové dráhy. Podél koridoru lanové dráhy lze očekávat nárůst hlukové zátěže okolních lesních porostů zejména během výstavby a dále při provozu. Intenzita hlukové zátěže při provozu bude závislá na technickém provedení lanové dráhy (sedačková versus kabinová dráha). Jedná se o záměr, který je již dlouhodobě diskutován s orgánem ochrany přírody Správou CHKO Jeseníky, kterým byl odsouhlasen. I přesto, že dojde k poměrně rozsáhlému kácení lesních porostů, není důvod očekávat, že koridor lanové dráhy vzhledem k jeho malé šíři bude znamenat zásadní fragmentaci lesního ekosystému a významnější ovlivnění bioty. Recentně není udáván výskyt jeřábka lesního v trase navržené lanové dráhy ani v blízkém okolí, nelze jej však vyloučit. Záměr nicméně znamená zábor a rušení části plochy potenciálního biotopu jeřábka lesního. Z výše uvedených důvodů lze konstatovat mírně negativní vliv (-1 dle stupnice hodnocení) na jeřábka lesního. V případě dalších návrhových ploch, jež přímo zasahují do PO Jeseníky, se jedná o plochy dopravní infrastruktury, spojené zejména s variantami řešení obchvatu Loučné nad Desnou přeložkou vedení silnice I/44 - plochy DS10, DS14, DS17. Rozsah očekávaného přímého záboru plochy PO Jeseníky nelze v tuto chvíli přesněji stanovit. Plochy jsou vymezeny jako široké dopravní koridory, přičemž konkrétní dopravní stavba by zastavěla pouze menší část vymezeného koridoru. Z provedené GIS analýzy (viz Obr. 10) však vyplývá, že navržené dopravní plochy jsou situovány při okraji PO Jeseníky, převážně v méně hodnotných lesních biotopech. V prostoru navržených koridorů ani v jejich blízkém okolí není udáván výskyt jeřábka lesního, a priori ho však nelze vyloučit. Lze očekávat, že realizace navržených dopravních koridorů by znamenala vykácení (zábor) části potenciálně vhodných biotopů pro jeřábka lesního. Dále lze v důsledku výstavby a provozu na budoucí nové komunikaci očekávat zvýšení hlukového a světelného tel , 33

34 zatížení okolního prostředí, zvýšení rizika kolize s avifaunou apod. Není však důvodné očekávat, že tyto vlivy budou zásadního rozsahu. Z výše uvedených důvodů lze konstatovat mírně negativní vliv (-1 dle stupnice hodnocení) na jeřábka lesního. 4.5 Hodnocení vlivů koncepce na celistvost evropsky významných lokalit a ptačích oblastí Metodika hodnocení významnosti vlivů na celistvost lokalit Úvodem je vhodné uvést, že celistvostí u EVL/PO obecně rozumíme udržení kvality lokality z hlediska naplňování jejích ekologických funkcí ve vztahu k předmětům ochrany. V dynamickém pojetí jde o schopnost ekosystémů nadále fungovat způsobem, který je příznivý pro předměty ochrany z hlediska zachování, popř. zlepšení jejich stávajícího stavu. Celistvost lokality je zachována, pokud má lokalita vysoký potenciál pro zabezpečení cílů ochrany, má zachovány ekologické funkce, samočisticí a obnovné schopnosti v rámci své dynamiky (MŽP 2007). V souladu s metodickým doporučením MŽP (viz MŽP 2007) se hodnocení vlivů záměru na celistvost EVL Keprník a PO Jeseníky zaměřilo na zjištění, zda koncepce: způsobuje změny důležitých ekologických funkcí významně redukuje plochy výskytu předmětů ochrany EVL a PO redukuje diverzitu lokality vede ke fragmentaci lokality vede ke ztrátě nebo redukci klíčových charakteristik lokality, na nichž závisí stav předmětů ochrany narušuje naplňování cílů ochrany lokality Výsledky hodnocení významnosti vlivů na celistvost lokalit Relevantní argumenty pro vyhodnocení vlivů záměru na celistvost lokalit (ekologickou integritu) jsou obsaženy již v předchozím hodnocení vlivů záměru na předměty ochrany EVL Keprník a PO Jeseníky. Pro detailní popis ekologických souvislostí je tedy vhodné odkázat na zmíněné hodnocení (viz kap. 4.4). Vyhodnocení eventuálního vyvolání změn důležitých ekologických funkcí EVL a PO: Na základě podrobného vyhodnocení vlivů realizace hodnocené koncepce lze konstatovat, že dojde k nevýznamné změně ekologických funkcí okolních přirozených biotopů a tím pádem k nevýznamnému negativnímu ovlivnění předmětů ochrany EVL Keprník a PO Jeseníky. Vyhodnocení eventuální významné redukce ploch výskytu předmětů ochrany EVL a PO: Lze konstatovat, že realizací předložené koncepce nedojde k významné redukci ploch výskytu typů přírodních stanovišť ani k redukci rozlohy biotopu evropsky významných druhů a ptačích druhů, jež jsou předmětem ochrany EVL Keprník a PO Jeseníky. tel , 34

35 Vyhodnocení eventuální významné redukce diverzity EVL a PO: Za významně negativní redukci diverzity EVL a PO lze považovat případnou eliminaci výskytu či výrazné snížení početnosti některého ze stávajících předmětů ochrany (evropsky významných druhů či ptačích druhů), resp. diagnostických, typických či ochranářsky významných druhů na plochách výskytu typů přírodních stanovišť předmětů ochrany v důsledku realizace koncepce. Realizace koncepce nebude znamenat eliminaci výskytu či snížení početnosti žádného z předmětů ochrany na území EVL Keprník a PO Jeseníky. Vyhodnocení eventuální významné fragmentace EVL a PO: V důsledku realizace předložené koncepce nedojde k významné fragmentaci stávajícího přirozeného prostředí jednotlivých předmětů ochrany EVL Keprník a PO Jeseníky. Vyhodnocení eventuální významné ztráty nebo redukce klíčových charakteristik EVL a PO, na nichž závisí stav předmětů ochrany: Realizaci předložené koncepce lze hodnotit jako nevýznamnou z hlediska redukce klíčových charakteristik EVL a PO, na nichž závisí udržení příznivého stavu předmětů ochrany EVL Keprník a PO Jeseníky. Vyhodnocení eventuálního významného narušení cílů ochrany EVL a PO: Lze konstatovat nevýznamné narušení cílů ochrany EVL Keprník a PO Jeseníky v důsledku realizace koncepce. Závěrečné shrnutí hodnotící míru ovlivnění celistvosti lokalit: Z provedeného hodnocení vyplývá, že nedojde k významně negativnímu ovlivnění ekologické integrity EVL Keprník a PO Jeseníky v důsledku navržených změn využití území. 4.6 Kumulativní vlivy ostatních známých záměrů a koncepcí v zájmovém území na evropsky významné lokality a ptačí oblasti Obecně lze konstatovat, že v zájmovém území lze očekávat pokračování stávajícího lesnického, zemědělského, sídelního, dopravního a rekreačního využívání krajiny. V kap. 4.4 byly podrobněji zhodnoceny očekávané míry záboru plochy přírodního stanoviště 9110 v důsledku realizace hodnoceného konceptu ÚP. Bylo konstatováno, že vzhledem ke zjištěnému nízkému rozsahu záboru plochy přírodního stanoviště v prostoru Loučná nad Desnou lze důvodně předpokládat, že ani při součtu ostatních záborů ploch uvedených přírodních stanovišť na území ostatních obcí zasahujících do EVL Keprník nedojde kumulativně k překročení míry významně negativního vlivu. Obdobně ani v případě hodnocení vlivu koncepce na PO Jeseníky není důvod očekávat kumulativně významně negativní vliv na předměty ohrany. Z analýzy databáze informačního systému EIA/SEA (viz vyplývá, že v prostoru Loučné nad Desnou nejsou známy další realizované či připravované záměry, které by měly aktuálně významně ovlivnit řešené území. Konkrétní navržené záměry navíc budou posouzeny procesem EIA pokud to bude vyžadováno dle ZPV nebo procesem dle 45h,i ZOPK. Také z těchto důvodů lze významné kumulativní vlivy nyní vyloučit. tel , 35

36 4.7 Srovnání významnosti vlivů jednotlivých variant koncepce na na evropsky významné lokality a ptačí oblasti Realizace nulové varianty znamená zachování současného stavu území, tedy existence stávajícího územního plánu obce Loučná nad Desnou. Tato skutečnost by však znamenala výraznou překážku dalšího rozvoje obce. Provedení jedné ze tří aktivních variant (předložené koncepce) neznamená významné negativní ovlivnění území EVL Keprník a PO Jeseníky ani dalších lokalit soustavy Natura Lze tedy konstatovat, že významnost vlivů všech čtyř variant na lokality Natura 2000 je srovnatelná. 5. Návrh konkrétních opatření k minimalizaci případných negativních vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti Pro minimalizaci rizika případného negativního vlivu realizace hodnocené koncepce na lokality soustavy Natura 2000 je vhodné respektovat následující doporučení: V případě plošně rozsáhlejších navržených změn využití území zejména sjezdové tratě RN6, lanové dráhy DX1 a dopravních koridorů DS10, DS14, DS17 je žádoucí před jejich realizací zpracovat podrobné naturové hodnocení konkrétních záměrů dle 45i zák. č. 114/1992 Sb., v platném znění. Na základě výsledků takových hodnocení bude následně vhodné upřesnit konkrétní podmínky případné realizace těchto záměrů. 6. Shrnutí a závěr Předmětem předkládaného hodnocení dle 45i zák. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění je posouzení vlivu koncepce - Územní plán Loučná nad Desnou - koncept na evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Zájmovou lokalitou je území obce Loučná nad Desnou. Cílem předkládaného hodnocení je zjistit, zda má koncepce významný negativní vliv na předměty ochrany a celistvost konkrétních evropsky významných lokalit a/nebo ptačích oblastí. Bylo zjištěno, že realizace návrhů uvedených v hodnocené koncepci ve výrazné většině nepřináší rizika negativních vlivů na lokality soustavy Natura Převážná většina ploch s navrženou změnou využití území je situována mimo lokality soustavy Natura Na většině plochy ze třinácti blíže hodnocených změn využití území, jež se nachází na území EVL Keprník a/nebo PO Jeseníky, se vyskytují člověkem výrazněji ovlivněné biotopy. Přírodní stanoviště se často nachází v mozaice s antropogenními biotopy a jsou zpravidla tel , 36

37 relativně intenzivně využívány. Na jedné ploše navržené změny využití území byl zjištěn výskyt předmětu ochrany EVL Keprník přírodního stanoviště 9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum. Riziko mírně negativního vlivu bylo konstatováno u navržené plochy rekreace RN6 (rozšíření sjezdové tratě). Jedná se o mírně negativní ovlivnění přírodního stanoviště Bučiny asociace Luzulo-Fagetum (zábor části biotopu). V případě PO Jeseníky bylo konstatováno riziko mírně negativního ovlivnění (zejména v případě jeřábka lesního) u některých navržených ploch sportu a rekreace v oblasti Červenohorského sedla (DX1 lanová dráha, OS3 plochu sportu a rekreace v návaznosti na sousední sjezdové tratě) a dopravní koridory související zejména se silničním obchvatem Loučné nad Desnou (DS10, DS14, DS17). Významný negativní vliv nebyl konstatován u žádného z předmětů ochrany lokalit Natura Na základě vyhodnocení předložené koncepce v souladu s 45h,i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění lze konstatovat, že uvedená koncepce při dodržení předložené specifikace nebude mít významný negativní vliv na celistvost a předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí. V Olomouci dne 14.listopadu 2012 tel , 37