Transkript

1

2

3

4

5

6

7

8 Posouzení vlivu koncepce Návrh územního plánu Rudná pod Pradědem na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle 45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění Zpracoval: RNDr. Marek Banaš, Ph.D. osoba autorizovaná k provádění posouzení podle 45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění (č.j.: 57148/ENV/09) Spolupracovali: Mgr. Eva Jirásková Ekogroup Czech s.r.o., Dolany č.p.52, Dolany u Olomouce tel , banas@ekogroup.cz Aktualizovaná verze leden 2014

9 Posouzení vlivu koncepce Návrh územního plánu Rudná pod Pradědem na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle 45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění Obsah: 1. Úvod Cíl hodnocení Zadání Postup vypracování hodnocení Údaje o koncepci Základní popis koncepce Údaje o evropsky významných lokalitách a ptačích oblastech Základní charakteristika zájmového území a identifikace jeho potenciálně dotčených částí Hodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti Hodnocení úplnosti podkladů pro posouzení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti Vztah hodnocené koncepce k managementu lokalit soustavy Natura Metodika hodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti Popis a vyhodnocení přímých a nepřímých vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti Hodnocení vlivů koncepce na celistvost evropsky významných lokalit a ptačích oblastí Kumulativní vlivy ostatních známých záměrů a koncepcí v zájmovém území na evropsky významné lokality a ptačí oblasti Srovnání významnosti vlivů jednotlivých variant koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti Návrh konkrétních opatření k minimalizaci případných negativních vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti Shrnutí a závěr Seznam použité literatury, dokumentace a dalších podkladů...25 Přílohy...27 Vysvětlení zkratek a vybraných pojmů: PO: Ptačí oblast EVL: Evropsky významná lokalita Naturové hodnocení: dokument vypracovaný pro potřeby naturového posouzení osobou autorizovanou podle 45i odst. 3 ZOPK, který je v daných případech součástí oznámení, dokumentace, posudku anebo vyhodnocení podle ZPV. OOP: Orgány ochrany přírody PO: Ptačí oblast ZOPK: Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění ZPV: Zákon č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění RNDr. Marek Banaš, Ph.D., Ekogroup czech s.r.o., Polívkova 15, Olomouc tel , 2

10 Posouzení vlivu koncepce Návrh územního plánu Rudná pod Pradědem na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle 45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění 1. Úvod 1.1 Cíl hodnocení Předmětem předkládaného naturového hodnocení dle 45i zák. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (ZOPK) je posouzení vlivu koncepce: Návrh územního plánu Rudná pod Pradědem (dále též: návrh ÚPD či koncepce) na lokality soustavy Natura Hodnocená koncepce je ve fázi návrhu územního plánu. Cílem předkládaného hodnocení je zjistit, zda návrh ÚPD může mít významný negativní vliv na předměty ochrany a celistvost evropsky významných lokalit a ptačích oblastí. 1.2 Zadání Zadavatelem hodnocení je obec Rudná pod Pradědem, resp. Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o. 1.3 Postup vypracování hodnocení Předkládané hodnocení je zpracováno v souladu s 45h,i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, zákona č. 100/2001 Sb., v platných zněních, směrnicí o ptácích 79/409/EHS, směrnicí o stanovištích 92/43/EHS, metodickými doporučeními MŽP a Evropské komise (viz Kolektiv 2001, 2001a, MŽP 2007, MŽP 2011). Právní rámec, terminologie a pozadí procesu hodnocení dle 45i ZOPK jsou detailně řešeny v doporučených metodikách hodnocení vydaných Ministerstvem životního prostředí (viz MŽP 2007, MŽP 2011). Vliv hodnocené koncepce na lokality soustavy Natura 2000 nebyl vyloučen na základě stanoviska orgánu ochrany přírody Správy CHKO Jeseníky dle 45i ZOPK (č.j. 2362/JS/2011 ze dne ). Ve stanovisku je uvedeno, že správní obvod Rudná pod Pradědem je zčásti situován v ptačí oblasti Jeseníky, a že z návrhu vyplývají některé záměry, u nichž není možné vyloučit negativní vliv na lokality soustavy Natura 2000 a příznivý stav předmětu ochrany a celistvost PO Jeseníky. Další orgán ochrany přírody - Krajský úřad Moravskoslezského kraje svým stanoviskem (č.j. MSK /2011 ze dne ) negativní vliv návrhu ÚP na lokality soustavy 2000 vyloučil. Ve zdůvodnění je uvedeno, že návrh ÚP nebe mít negativní vliv předměty ochrany a celistvost EVL a PO v kompetenci KÚ Moravskoslezského kraje, neboť žádná z těchto lokalit nebude dotčena. Naturové hodnocení vychází z textových a mapových podkladů návrhu územního plánu obce dodaných zadavatelem posouzení (viz Urbanistické středisko Ostrava 2014a,b), terénního průzkumu zájmového území (přelom května a června 2013), dat nálezové databáze ochrany přírody (NDOP), verze květen 2013 [cit ] (AOPK ČR 2013), poskytnutých Agenturou ochrany přírody a krajiny, konzultace na Správě CHKO Jeseníky (Mgr. Jakub Černoch), dat ornitologického mapování v širším zájmovém území (Ing. Miroslav Glacner) a zpracování dalších tištěných a digitálních dat o sledovaném území (viz seznam literatury). Terénní průzkum území byl zacílen na všechny plochy navržených změn využití území, jež zasahují do prostoru PO Jeseníky, či se nacházejí v jejich bezprostřední RNDr. Marek Banaš, Ph.D., Ekogroup czech s.r.o., Polívkova 15, Olomouc tel , 3

11 Posouzení vlivu koncepce Návrh územního plánu Rudná pod Pradědem na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle 45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění blízkosti. Pro účely předloženého naturového hodnocení bylo zachováno číslování ploch, jež je uvedeno v návrhu ÚPD (viz Urbanistické středisko Ostrava 2014a,b). Pozornost hodnocení dle 45i ZOPK byla zaměřena na návrhovou část koncepce, která obsahuje návrhy konkrétních záměrů, tedy změn funkčního využití území. Nelze vyloučit, že některé navrhované změny využití území mohou potenciálně ovlivnit území PO Jeseníky, resp. její předměty ochrany. Podrobný popis jednotlivých aspektů koncepce a jejích vlivů na dílčí složky životního prostředí nejsou předmětem tohoto hodnocení dle 45i ZOPK. Další informace lze získat zejména v textu konceptu a ve vyhodnocení SEA dle ZPV. 2. Údaje o koncepci 2.1 Základní popis koncepce Zájmovým územím předloženého naturového hodnocení je prostor obce Rudná pod Pradědem, jež se nachází přibližně 6 km severozápadně od Bruntálu. Obec Rudná pod Pradědem leží v Moravskoslezském kraji v okrese Bruntál. Rudná pod Pradědem sousedí s obcemi Malá Morávka, Světlá Hora, Staré Město a Václavov u Bruntálu. Katastr obce má rozlohu 21,8 km 2 a dělí se na dvě katastrální území: Stará Rudná a Nová Rudná. K roku 2010 měla obec 403 stálých obyvatel. Správní území obce Rudná pod Pradědem leží v průměrné nadmořské výšce 600 m. Obr. 1: Situační mapa polohy zájmového území obce Rudná pod Pradědem (podkladová data: Geoportal CENIA). Hranice zájmového území RNDr. Marek Banaš, Ph.D., Ekogroup czech s.r.o., Polívkova 15, Olomouc tel , 4

12 Posouzení vlivu koncepce Návrh územního plánu Rudná pod Pradědem na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle 45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění Následující popis hodnocené koncepce vychází z textu návrhu ÚPD a hlavního výkresu návrhu ÚPD (viz Urbanistické středisko Ostrava 2014a, b). Obsahem návrhu územního plánu obce Rudná pod Pradědem je vymezení 34 nových zastavitelných ploch, 25 ploch přestavby a čtyři ploch změn v krajině. Převážná většina zastavitelných ploch je navržena v místní části Stará Rudná. Jde především o plochy určené pro obytnou výstavbu (plochy smíšené obytné SO), včetně příslušných ploch veřejných prostranství. Dále jsou vymezeny plochy pro rozvoj zařízení občanského vybavení a pro rozvoj výroby a skladování. V Nové Rudné jsou navrženy převážně zastavitelné plochy smíšené obytné SO, určené pro obytnou výstavbu a rekreační výstavbu (pro druhé bydlení), dále pak plochy rekreace rodinné RR. Součástí návrhu je řešení dopravní a technické infrastruktury návrh rekonstrukce silnice II/450, návrh rekonstrukce bývalé staré silnice v Nové Rudné a návrhy nových a obnova zaniklých místních a účelových komunikací. Dále návrh rozvoje sítí a zařízení technické infrastruktury a vymezení územního systému ekologické stability. V územním plánu je navrženo několik nových cyklotras, které propojují stávající cyklotrasy č a Jde zejména o cyklotrasu v Nové Rudné (plocha Z32 a Z33), která je vedena kolem nově navrženého turistického odpočívadla (navržená zastavitelná plocha č. Z25) a pro kterou je v územním plánu navržena nová účelová komunikace. V územním plánu je dále v souladu s podporou jezdecké turistiky ze strany Moravskoslezského kraje (projekt Hipostezky v MSK) navrženo několik hipostezek, které směřují i na území okolních obcí. Žádná z navržených zastavitelných ploch, ploch přestavby ani ploch změn v krajině nepřesahuje svým významem hranice obce Rudná pod Pradědem a neovlivňuje okolní obce. Nově vymezené zastavitelné plochy bezprostředně navazují na zastavěné území obce. Podrobnější informace o návrhu jednotlivých změn využití území jsou k dispozici v textu návrhu ÚPD (viz Urbanistické středisko Ostrava 2014a). Pozornost je dále v textu naturového hodnocení věnována těm rozvojovým aktivitám změnám využití území, které by potenciálně mohly ovlivnit území nejbližších lokalit soustavy Natura Po provedeném screeningu - prostudování koncepce, doručených vyjádření orgánů veřejné správy a analýzou dalších podkladů bylo konstatováno, že podrobnější pozornost hodnocení bude věnována těm funkčním plochám (rozvojovým aktivitám), které navrhují novou zástavbu či významnou funkční změnu stávajících biotopů na území ptačí oblasti (PO) Jeseníky, či v její bezprostřední blízkosti. Ostatní lokality soustavy Natura 2000 nebudou návrhem ÚP Rudná pod Pradědem dotčeny. Na těchto plochách byl květnýma přelomu května a června 2013 proveden terénní průzkum zaměřený na vyhodnocení aktuálního stavu biotopů a zjištění případného výskytu předmětů ochrany lokalit soustavy Natura Dále byly pro naturové hodnocení využity podklady o případném výskytu předmětů ochrany PO Jeseníky z nálezové databáze ochrany přírody (NDOP), verze květen 2013 [cit ] (AOPK ČR 2013), konzultace s pracovníky Správy CHKO Jeseníky a externími ornitology, kteří dlouhodobě znají širší zájmové území. Zkoumané plochy byly pro účely terénního průzkumu očíslovány v souladu s návrhem ÚPD (viz Architektonické středisko Ostrava 2014a,b). Na základě úvodní prostorové analýzy bylo vytipováno šest potenciálně kolizních návrhů změn využití území. Všechny tyto záměry se nachází na území PO Jeseníky a jsou proto předmětem dalšího hodnocení. Konkrétně se jedná o těchto šest záměrů: - úsek nové účelové komunikace pro cyklotrasu (plocha č. Z32 a Z33), která je navržena na hranici katastrálních území Nová Rudná a Stará Rudná v návaznosti na plochu č. Z25. - zastavitelná plocha Z26 (DS) v severovýchodní části k.ú. Stará Rudná - plocha přestavby P21 v trase komunikace č. II/450 - zastavitelná plocha Z34 v severním okraji katastru obce pro vybudování zastávky v Podlesí RNDr. Marek Banaš, Ph.D., Ekogroup czech s.r.o., Polívkova 15, Olomouc tel , 5

13 Posouzení vlivu koncepce Návrh územního plánu Rudná pod Pradědem na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle 45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění - trasy hipostezek v severovýchodní části k.ú. Stará Rudná 2.2 Navržené varianty řešení Návrh územního plánu obce Rudná pod Pradědem je předložen v jediné variantě. Kromě navržené (aktivní) varianty lze definovat nulovou variantu, která znamená absenci nového územního plánu a zachování stávajícího, pro rozvoj obce již nevyhovujícího územního plánu. 3. Údaje o evropsky významných lokalitách a ptačích oblastech 3.1 Základní charakteristika zájmového území a identifikace jeho potenciálně dotčených částí Zájmovým územím je katastr obce Rudná pod Pradědem, která leží v Moravskoslezském kraji v okrese Bruntál. Rudná pod Pradědem sousedí s obcemi Malá Morávka, Světlá Hora, Staré Město a Václavov u Bruntálu. Katastr obce má rozlohu 21,8 km 2 a dělí se na dvě katastrální území: Stará Rudná a Nová Rudná. K roku 2010 měla obec 403 stálých obyvatel. Správní území obce Rudná pod Pradědem leží v průměrné nadmořské výšce 600 m. Řešené území se nachází na rozhraní čtyř čtverců zoologického síťového mapování, konkrétně č. 5969, 5970, 6069 a 6070 ( Geologický podklad většiny území tvoří paleozoické zvrásněné nemetamorfované horniny (břidlice, droby, křemence, vápence). Severozápadní cíp území tvoří výstupy vulkanických hornin z části metamorfovaných proterozoického až paleozoického stáří (amfibolity, diabasy, melafyry, porfyry) (Geologická mapa ČR 1 : ). Z hlediska geomorfologického členění leží zájmové území obce Rudná pod Pradědem v Hercynském systému, provincii Česká vysočina, subprovincii Krkonošsko-jesenická soustava, oblasti Jesenická oblast, dále se území dělí do dvou celků. Západní část území náleží do celku Hrubý Jeseník, podcelku Medvědská hornatina, okrsku Vrbenská vrchovina. Naopak východní část katastru obce leží v geomorfologickém celku Nízký Jeseník a podcelku Bruntálská vrchovina, jihovýchodní část katastru pak v okrsku Bruntálská kotlina, severovýchodní část katastru v okrsku Bruntálská kotlina (geoportal.cenia.cz). Klimatologicky se zájmové území nachází v klimatické oblasti CH7 (Quitt 1971). Pro chladnou oblast CH7 je typická průměrná lednová teplota v rozmezí -3 až -4 ºC, průměrná teplota v červenci činí 15 až 16 C. Srážkový úhrn ve vegetačním období činí mm, v zimním období pak mm. Floristicky území náleží do oblasti mezofytika, obvodu Českomoravského mezofytika a okresu č. 75 Jesenické podhůří (geoportal.cenia.cz). Potenciální přirozenou vegetací je na většině území bučina s kyčelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-fagetum). Jsou pro ni typické lesy pouze se stromovým a bylinným patrem, keřové a mechové patro bývá vyvinuto jen fragmentárně nebo chybí. Ve stromovém patře převažuje buk lesní (Fagus sylvatica), přimíšený bývá javor klen (Acer pseudoplatanus), jedle bělokorá (Abies alba) a smrk ztepilý (Picea abies). Bylinné patro bývá většinou souvisle zapojené, jeho pokryvnost kolísá dle stromového zápoje. Převažují RNDr. Marek Banaš, Ph.D., Ekogroup czech s.r.o., Polívkova 15, Olomouc tel , 6

14 Posouzení vlivu koncepce Návrh územního plánu Rudná pod Pradědem na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle 45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění druhy řádu Fagetalia a zastoupena je též většina druhů svazu Fagion, např. kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), věšenka nachová (Prenanthes purpurea) a svízel vonný (Galium odoratum). V západní část katastru se nachází drobná plocha smrkových bučin (Calamagrostio villosae-fagetum). Na složení většinou zapojeného stromového patra smrkových bučin se v kolísajících proporcích podílejí jak listnaté, tak jehličnaté dřeviny. Z listnáčů se nejvíce uplatňuje buk lesní (Fagus sylvatica), přimíšen bývá javor klen (Acer pseudoplatanus), z jehličnanů je nejvýznamněji zastoupen smrk ztepilý (Picea abies) s příměsí jedle bělokoré (Abies alba). V keřovém patře jsou zastoupeny pouze zmlazující dřeviny patra stromového. Bylinné patro bývá druhově chudé, ale mívá vysokou pokryvnost. Dominuje v něm třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), místy s brusnicí borůvkou (Vaccinium myrtillus). Mechové patro je pravidelně vyvinuto s kolísající pokryvností (Neuhäuslová et al. 1998). Aktuálně je zájmové území obce Rudná pod Pradědem mozaikou tvořenou plochami zástavby, doplněnou obhospodařovanými lučními porosty a spíše méně rozsáhlými porosty dřevin. Žádná z navržených zastavitelných ploch, ploch přestavby ani ploch změn v krajině nepřesahuje svým významem hranice obce Rudná pod Pradědem a neovlivňuje okolní obce. Nově vymezené zastavitelné plochy zpravidla bezprostředně navazují na zastavěné území obce. Při úvodním screeningu předloženého návrhu ÚPD bylo konstatováno, že v případě šesti navržených záměrů lze vyslovit riziko potenciálního ovlivnění lokalit Natura 2000, resp. jejich předmětů ochrany. Důvodem je skutečnost, že se tyto plochy nachází na území PO Jeseníky. Konkrétně se jedná o těchto šest záměrů: - úsek nové účelové komunikace pro cyklotrasu (plocha č. Z32 a Z33), která je navržena na hranici katastrálních území Nová Rudná a Stará Rudná v návaznosti na plochu č. Z25. - zastavitelná plocha Z26 (DS) v severovýchodní části k.ú. Stará Rudná - plocha přestavby P21 v trase komunikace č. II/450 - zastavitelná plocha Z34 v severním okraji katastru obce pro vybudování zastávky v Podlesí - trasy hipostezek v severovýchodní části k.ú. Stará Rudná V následující části této kapitoly jsou prezentovány výsledky terénního průzkumu na těchto hodnocených plochách, včetně informací o případném výskytu předmětů ochrany lokalit soustavy Natura 2000 (ptačí oblasti Jeseníky) dle terénního průzkumu, databáze AOPK a dalších informačních zdrojů (viz kap. 1.3 Metodika prací). Komentář k jednotlivým potenciálně kolizním plochám a záměrům: Z32, Z33 PV - plochy veřejných prostranství Navržené úseky účelové komunikace pro cyklotrasu na území PO Jeseníky prochází po okraji lučního porostu, severní konec navržené komunikace (plocha Z33) zasahuje do těsné blízkosti evidovaného hnízdiště chřástala polního v systému LPIS (viz Obr. 2). Vzhledem k lokalizaci záměru (navržené změny využití území) na okraj lučního komplexu a pouze maloplošnému zásahu do potenciálně vhodného biotopu pro chřástala polního lze očekávat nulové až mírně negativní ovlivnění tohoto předmětu ochrany (dle způsobu provedení stavby, zejména načasování). Vzhledem k charakteru záměru je vhodné, při potvrzení výskytu chřástala polního před zahájením prací, budoucí výstavbu tohoto úseku účelové komunikace realizovat mimo hnízdní období tohoto předmětu ochrany PO Jeseníky, tj. mimo RNDr. Marek Banaš, Ph.D., Ekogroup czech s.r.o., Polívkova 15, Olomouc tel , 7

15 Posouzení vlivu koncepce Návrh územního plánu Rudná pod Pradědem na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle 45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění období Výskyt jeřábka lesního lze pro nevhodnost biotopu vyloučit, vliv záměru na tento předmět ochrany tedy bude nulový. Obr. 2: Zákres trasy nově navržené účelové komunikace (cyklotrasy) na podkladu leteckého snímku (podkladová data: ČÚZK). PO Jeseníky Pozn. žlutou linií vyznačena trasa navržené účelové komunikace, modrou linií přibližná hranice PO Jeseníky, zeleným šrafováním zobrazeno evidované hnízdiště chřástala polního v systému LPIS. Z26 DS plochy dopravní infrastruktury - silniční Plocha se nachází na severovýchodním okraji k.ú. Stará Rudná v trase silnice II. třídy č Je vymezena pro navrženou přestavbu křižovatky silnice II/450 se silnicí III/4528. Plocha se nachází na území CHKO a PO Jeseníky v místě stávající křižovatky cest. Vegetaci lze charakterizovat jako biotop X1 Urbanizovaná území, v okolí se nachází podmáčené lesní porosty s dominancí olše lepkavé a příměsí jasanu ztepilého a javoru klenu. V okolí této navržené plochy se nenachází žádné hnízdiště chřástala polního evidovaného v systému LPIS. Výskyt předmětů ochrany PO Jeseníky je možné pro nevhodnost biotopu vyloučit. V souvislosti s realizací této plochy lze proto očekávat nulové ovlivnění obou předmětů ochrany. RNDr. Marek Banaš, Ph.D., Ekogroup czech s.r.o., Polívkova 15, Olomouc tel , 8

16 Posouzení vlivu koncepce Návrh územního plánu Rudná pod Pradědem na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle 45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění Obr. 3: Plocha Z26 na koordinačním výkresu ÚP (zdroj: Urbanistické středisko Ostrava 2014b). Foto 1: Pohled na plochu Z26 ze stávající komunikace. P21 DS plochy dopravní infrastruktury - silniční Plocha se nachází ve východní části k.ú. Stará Rudná v trase silnice II. třídy č Plocha je vymezena pro rekonstrukci silnice II/450 v úseku mezi silnicemi III/4528 a III/ Cílem rekonstrukce je nové šířkové uspořádání a směrové vedení komunikace, včetně rekonstrukce veškerých mostních objektů. Plocha zasahuje na území CHKO a PO Jeseníky a vede přesně v trase stávající komunikace. Vegetaci lze charakterizovat jako biotop X1 Urbanizovaná území, v okolí se nachází pole, méně kvalitní luční porosty, porosty náletu a v severní části i podmáčené lesní porosty. V okolí této navržené plochy se nenachází žádné hnízdiště chřástala polního evidovaného v systému LPIS. Výskyt předmětů ochrany PO Jeseníky je možné pro nevhodnost biotopu vyloučit. V souvislosti s realizací této plochy lze proto očekávat nulové ovlivnění obou předmětů ochrany. RNDr. Marek Banaš, Ph.D., Ekogroup czech s.r.o., Polívkova 15, Olomouc tel , 9

17 Posouzení vlivu koncepce Návrh územního plánu Rudná pod Pradědem na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle 45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění Obr. 4: Plocha P21 na koordinačním výkresu ÚP (zdroj: Urbanistické středisko Ostrava 2014b). P21 Foto 2: Pohled na plochu P21 ze stávající komunikace. RNDr. Marek Banaš, Ph.D., Ekogroup czech s.r.o., Polívkova 15, Olomouc tel , 10

18 Posouzení vlivu koncepce Návrh územního plánu Rudná pod Pradědem na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle 45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění Z34 PV plochy veřejných prostranství Plocha se nachází v severním okraji katastru obce u silnice II. třídy č. 450 na okraji Podlesí. Plocha je vymezena pro výstavbu autobusové zastávky v Podlesí. Plocha se nachází na území CHKO a PO Jeseníky u stávající komunikace. Vegetaci lze charakterizovat jako biotop X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami s podrostem ruderální vegetace biotop X7. Výskyt předmětů ochrany PO Jeseníky je možné pro nevhodnost biotopu vyloučit. V souvislosti s realizací této plochy lze proto očekávat nulové ovlivnění obou předmětů ochrany. Obr. 5: Plocha Z34 na koordinačním výkresu ÚP (zdroj: Urbanistické středisko Ostrava 2014b). Foto 3: Pohled na plochu Z34 ze stávající komunikace. Další návrhové segmenty: Dále je v rámci návrhu územního plánu Rudné pod Pradědem navrženo několik tras hipostezek v severovýchodní části k.ú. Stará Rudná. Navržené hipostezky neprochází žádným z evidovaných hnízdišť chřástala polního v systému LPIS ani v jejich bezprostřední blízkosti. Jedná se o záměry, jejichž realizace RNDr. Marek Banaš, Ph.D., Ekogroup czech s.r.o., Polívkova 15, Olomouc tel , 11

19 Posouzení vlivu koncepce Návrh územního plánu Rudná pod Pradědem na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle 45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění spočívá pouze ve vyznačení a postupném vyšlapání v terénu. Východní část trasy prochází podél železniční trati, dále cca 600 m lučními porosty a následně lesními porosty na severním okraji katastru. Vzhledem k zanedbatelnému zásahu do potenciálně vhodného biotopu chřástala polního a jeho aktuální absenci v daném prostoru lze očekávat nulové ovlivnění tohoto předmětu ochrany. Výskyt jeřábka lesního lze pro nevhodnost biotopu vyloučit, vliv záměru na tento předmět ochrany bude také nulový. Obr. 6: Trasy navržených hipostezek na koordinačním výkresu ÚP (zdroj: Urbanistické středisko Ostrava 2014b). hipostezka 3.2 Identifikace dotčených lokalit soustavy Natura 2000, resp. předmětů ochrany a jejich charakteristika Do severní části zájmového území obce Rudná pod Pradědem zasahuje území ptačí oblasti (PO) Jeseníky. Prostorové detaily polohy hranice katastru obce ve vztahu k hranici lokalit Natura 2000 jsou k dispozici na Obr.7. Z rozboru provedeného v předchozích kapitolách vyplynulo, že v případě šesti navržených změn využití území (záměrů) lze vyslovit riziko potenciálního ovlivnění lokalit Natura 2000, resp. jejich předmětů ochrany. Důvodem je skutečnost, že se tyto plochy nachází na území PO Jeseníky. Konkrétně se jedná o tyto záměry: - úsek nové účelové komunikace pro cyklotrasu (plocha č. Z32 a Z33), která je navržena na hranici katastrálních území Nová Rudná a Stará Rudná v návaznosti na plochu č. Z25. - zastavitelná plocha Z26 (DS) v severovýchodní části k.ú. Stará Rudná - plocha přestavby P21 v trase komunikace č. II/450 - zastavitelná plocha Z34 v severním okraji katastru obce pro vybudování zastávky v Podlesí - trasy hipostezek v severovýchodní části k.ú. Stará Rudná (viz kap. 3.1). RNDr. Marek Banaš, Ph.D., Ekogroup czech s.r.o., Polívkova 15, Olomouc tel , 12

20 Posouzení vlivu koncepce Návrh územního plánu Rudná pod Pradědem na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle 45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění Z tohoto důvodu byla podrobná pozornost předloženého naturového hodnocení věnována vyhodnocení vlivu návrhu ÚPD na ptačí oblast Jeseníky. Vzhledem ke značné vzdálenosti ostatních lokalit soustavy Natura 2000 od navržených změn využití území v rámci hodnoceného návrhu ÚPD obce Rudná pod Pradědem lze konstatovat jejich nulové ovlivnění a nejsou tudíž dále v textu řešeny. Obr. 7: Situační mapa polohy zájmového území obce Rudná pod Pradědem ve vztahu k lokalitám soustavy Natura 2000 (zdroj: Portál veřejné správy ČR). EVL Javorový vrch PO Jeseníky EVL Moravice PO Jeseníky pozn. Zájmové území zahrnuje k.ú. Nová Rudná a k.ú. Stará Rudná Charakteristika ptačí oblasti Jeseníky a jejích předmětů ochrany Základní popis PO Jeseníky: Ptačí oblast Jeseníky byla vyhlášena nařízením Vlády ČR č.599/2004 Sb. Nachází se na území Olomouckého a Moravskoslezského kraje, v katastrálních územích Adolfovice, Andělská Hora ve Slezsku, Bukovice u Jeseníka, Česká Ves, Dolní Lipová, Dolní Moravice, Dolní Údolí, Domašov u Jeseníka, Heřmanovice, Horní Lipová, Horní Moravice, Horní Údolí, Janovice u Rýmařova, Janušov, Jeseník, Karlov pod Pradědem, Karlova Studánka, Klepáčov, Kociánov, Kouty nad Desnou, Ludvíkov pod Pradědem, Malá Morávka, Mikulovice u Jeseníka, Mnichov pod Pradědem, Nová Rudná, Nová Ves u Rýmařova, Nové Losiny, Ondřejovice v Jeseníkách, Ostružná, Písečná u Jeseníka, Podlesí pod Pradědem, Přemyslov, Rejhotice, Rejvíz, Rudoltice u Sobotína, Rýmařov, Seč u Jeseníka, Sobotín, Stará Rudná, Stará Ves u Rýmařova, Stará Voda v Jeseníkách, Stříbrné Hory, Studený Zejf, Suchá Rudná, Světlá ve Slezsku, Široký Brod, Vernířovice u Sobotína, Vrbno pod Pradědem, Žďárský Potok a Železná pod Pradědem. Rozloha PO Jeseníky činí ha. RNDr. Marek Banaš, Ph.D., Ekogroup czech s.r.o., Polívkova 15, Olomouc tel , 13

21 Posouzení vlivu koncepce Návrh územního plánu Rudná pod Pradědem na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle 45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění Předmětem ochrany ptačí oblasti Jeseníky jsou populace těchto druhů ptáků - jeřábek lesní (Bonasa bonasia) a chřástal polní (Crex crex) a jejich biotopy. Cílem ochrany ptačí oblasti je zachování a obnova ekosystémů významných pro druhy ptáků, pro které je oblast vyhlášena, v jejich přirozeném areálu rozšíření a zajištění podmínek pro zachování populací těchto druhů ve stavu příznivém z hlediska ochrany ( 1 nařízení Vlády č.599/2004 Sb.). Jen s předchozím souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody, lze v ptačí oblasti Jeseníky, mimo současně zastavěné a zastavitelné části území obcí ( 3 nařízení Vlády č.599/2004 Sb.): a) vytyčovat nové turistické, cyklistické, lyžařské trasy a jezdecké stezky, b) provádět činnosti vyvolávající změnu výše ustálené hladiny povrchové a podzemní vody, která by mohla způsobit změnu biotopu druhu, pro který je ptačí oblast zřízena, c) měnit druh pozemků a způsoby jejich využití. Obr. 8: Hranice ptačí oblasti Jeseníky (zdroj: AOPK ČR). RNDr. Marek Banaš, Ph.D., Ekogroup czech s.r.o., Polívkova 15, Olomouc tel , 14

22 Posouzení vlivu koncepce Návrh územního plánu Rudná pod Pradědem na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle 45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění Základní popis jednotlivých předmětů ochrany ptačí oblasti Jeseníky a jejich schopnosti snášet antropogenní zátěž Chřástal polní (Crex crex): Chřástal hnízdí na vlhčích loukách, pastvinách a ladech, výjimečně i v polích od nížin až do vyšších poloh (zdroj: AOPK ČR). Chřástal polní přilétá ze zimovišť v Africe zpravidla ve druhé polovině dubna, počátkem května se samci začínají ozývat na lokalitě, na přelomu května a června zpravidla dochází k prvnímu hnízdění, na přelomu června a července ke druhému hnízdění, v srpnu-září chřástal odlétá do Afriky. V horských oblastech může být celý cyklus časově opožděn (Bürger et al. 2001). Chřástal polní je Evropě rozšířen roztroušeně na celém kontinentu, přičemž vynechává nejjižnější a nejsevernější oblasti. V posledních desetiletích vymizel z velkých oblastí západní a střední Evropy a jeho osídlení zde je již jen velmi ostrůvkovité. Středisko výskytu nyní představuje východní Evropa, i tady však dochází k poklesu početnosti. Hlavním důvodem úbytku je ztráta vhodného biotopu v důsledku intenzivních způsobů obdělávání luk a pastvin. Rychlost a míra ústupu vedla k tomu, že tento druh je řazen mezi nejohroženější ptáky Evropě (zdroj: AOPK ČR). Od poloviny 20. století, kdy byl na většině území ČR běžným druhem, nastala silná redukce stavů a to především v nížinách. Tento trend se patrně zastavil zhruba na počátku 90. let a od té doby došlo k nárůstu početnosti i k návratu do mnohých, dříve opuštěných lokalit. Těžištěm rozšíření i nadále zůstávají střední a vyšší polohy (zdroj: AOPK ČR). V současnosti je na území ptačí oblasti Jeseníky uváděno cca volajících samců vyskytujících se cca na 12 lokalitách (zdroj: Správa CHKO Jeseníky). Za hlavní důvod poklesu početnosti chřástala polního v celé Evropě jsou považovány současné způsoby zemědělského hospodaření, zejména rychlé mechanizované kosení luk (Norris 1947, Von Haartman 1958). Vzhledem k tomu, že chřástali hnízdí poměrně pozdě, nejsou schopni včas vyvést mláďata na loukách, které jsou sklízeny v běžném termínu senoseče koncem května a v červnu. V té době mají ještě hnízda s vejci nebo malá mláďata. Během sklizně luk jsou ničena hnízda s vejci (často i s inkubujícími samicemi). Pokud jsou louky koseny od okrajů směrem ke středu, samice s malými mláďaty mají tendenci se ukrýt v posledních zbytcích nepokoseného porostu, protože se obávají přeběhnout přes pokosené plochy. Celé rodiny tak padnou za oběť sekačkám při dokončování sklizně (Bürger et al. 2001). Ponechání ploch s nepokosenou vegetací (refugií) je důležité jakožto ochrana před predací, snížení mortality mláďat při kosení (Broyer 2003). Při sečení luk je vhodnější ponechat více neposečených pásů o šířce cca m a délce m než menší počet plošně rozsáhlejších neposečených ploch (0,5 ha a více). Početnost chřástala v užších, ale početně častějších pásech bývá až několikanásobně vyšší (Broyer 2003). Sečené či pasené plochy luk je vhodné prostorově střídat v jednotlivých letech (McCracken et Tallowin 2004, Broyer 2003). Také pastva dobytka v hnízdní době způsobuje rychlé opuštění lokality chřástaly, protože pasoucí se dobytek udupáváním a spásáním porostu na pastvině likviduje nezbytný vegetační kryt pro chřástaly. Kromě toho se dobytek na pastvině často soustřeďuje na prameništích, ve vlhkých částech pastvin u potoků apod. Vegetace je pak na těchto místech zcela rozdupána a tato chřástaly preferovaná stanoviště jsou zničena (Bürger et al. 2001). Rušení chřástala běžným pohybem osob a aktivitami spojenými s osídlením (bydlením) nepatří mezi významné vlivy. Chřástala polního často nacházíme v těsné blízkosti lidských sídel. RNDr. Marek Banaš, Ph.D., Ekogroup czech s.r.o., Polívkova 15, Olomouc tel , 15

23 Posouzení vlivu koncepce Návrh územního plánu Rudná pod Pradědem na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle 45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění Obr. 9: Zaznačení zjištěného výskytu chřástala polního v zájmovém území v rámci podrobného monitoringu tohoto druhu z roku 2011 (podkladová data: a Glacner 2011). pozn. Monitoring proběhl ve dnech a v nočních hodinách, na každém ze zaznačených bodů byl zaznamenán 1 2 exempláře spontánně volajících samců. Jeřábek lesní (Bonasa bonasia): Struktura biotopu je jedna z nejvýznamnějších charakteristik, které ovlivňují výskyt ptačích druhů (Cody 1981), nejinak je tomu také v případě jeřábka lesního (Aberg et al. 2003). Tento nejmenší z tetřevovitých ptáků vyhledává starší, nejčastěji smíšené lesní porosty ve středních a vyšších polohách. Jeřábek lesní je považován za deštníkový druh, jehož nároky na biotop agregují potřeby řady dalších ptačích druhů (Jansson et Andrén 1999). Jeřábek lesní se vyskytuje ve vícepatrových porostech s výskytem opadavých dřevin. Důležitou podmínkou je existence bohatého keřového patra, které je tvořeno např. olší nebo lískou, jejichž semena jsou důležitou složkou potravy jeřábka. (Swenson 1993, Swenson et Angelstam 1993, Aberg et al. 2000). Bylinné patro na stanovištích jeřábka lesního má zpravidla vysokou pokryvnost, jeřábkem preferována jsou stanoviště s výskytem brusnice borůvky (Vaccinium myrtillus) (Aberg et al. 2003). Jeřábek je druhem sedentárním, značně teritoriálním, který vykazuje nízkou schopnost disperze (Swenson 1991, Swenson et Danielsen 1995). Jeřábek lesní citlivě reaguje na izolaci jeho biotu (Aberg et al. 1995, Saari et al. 1998), ze Skandinávie je např. uváděn negativní vliv již 2 km souvislého kulturního lesa nevhodné struktury na šíření jeřábka (Aberg et al. 1995). Denzita jeřábka v kulturních lesních porostech je průkazně nižší než v lesích přírodních či obhospodařovaných přírodě blízkým způsobem (Aberg et al. 2003, Klaus 1991). Po změnách způsobu lesního hospodaření (zlepšení druhové, prostorové a věkové struktury lesních porostů) dochází poměrně rychle (10-20 let) ke zlepšení stavu populací jeřábka (Scherzinger 1979, Klaus 1991). Jeřábek lesní žije monogamně. Kohoutci jsou stálí, značně teritoriální. Kohoutek se na vábení může ozývat během celého roku s výjimkou chladných zimních měsíců a období pelichání (červen-červenec). Pár se drží pohromadě do podzimu, dokdy se s rodiči drží také tohoroční mláďata. Od 60. let 20. století došlo v celé Evropě ke značnému poklesu početnosti a posunu západních hranic areálu více na východ. V současnosti je hlavním územím výskytu jeřábka Skandinávie, Rusko a Pobaltí. Druhou oblastí jsou hory a přilehlá území střední a východní Evropy. Téměř souvisle je osídlen Karpatský oblouk, na sever výskyt zasahuje hluboko do Polska, na jihu se jeřábek vyskytuje i v bulharských a dinárských pohořích. Také Alpy a RNDr. Marek Banaš, Ph.D., Ekogroup czech s.r.o., Polívkova 15, Olomouc tel , 16

24 Posouzení vlivu koncepce Návrh územního plánu Rudná pod Pradědem na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle 45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění hory v Německu, Švýcarsku a Francii hostí poměrně početné populace tohoto druhu (zdroj: AOPK ČR). V současnosti není u nás uváděn úbytek jeřábka a jeho stavy se zdají být stabilní. Hlavními oblastmi s poměrně hojným výskytem jeřábka v ČR jsou: Novohradské hory, Blanský les, Šumava, Jeseníky, Beskydy. Jeho početnost v České republice je pro 90. léta 20. století odhadována na 800 až 1600 párů (zdroj: AOPK ČR). V současnosti je na území ptačí oblasti Jeseníky uváděno do cca párů jeřábka lesního (zdroj: AOPK ČR). Mezi hlavní příčiny ohrožení jeřábka patří moderní způsoby využívání lesa (omezená druhová, věková a prostorová struktura lesních porostů). Výskyt předmětů ochrany ptačí oblasti Jeseníky v dotčeném území: V bezprostřední blízkosti intravilánu obce Rudná pod Pradědem i v okolní krajině byl v minulosti nebo aktuálně zaznamenán výskyt chřástala polního (viz Obr. 8). Některé potenciálně kolizní návrhové plochy uvedené v kap. 3.1 se nachází v potenciálně vhodném biotopu pro tento druh (viz kap. 3.1). Výskyt jeřábka lesního v prostoru návrhových ploch či v jejich blízkém okolí v katastru obce Rudná pod Pradědem není udáván a vzhledem k charakteru území ani není pravděpodobný. Vzhledem k potenciálnímu výskytu chřástala polního na některých navržených plochách změny využití území či v jejich bezprostřední blízkosti na území PO Jeseníky je tento druh bližším předmětem hodnocení. 4. Hodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti 4.1 Hodnocení úplnosti podkladů pro posouzení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti Hodnocení koncepce nebylo prováděno metodou ex ante (tedy současně se zpracováním samotné koncepce návrhu ÚPD). Podklady dodané zadavatelem (viz kap. 1.3, kap.7), provedený terénní průzkum, konzultace i zpracování ostatních digitálních a tištěných podkladů byly dostatečné pro provedení hodnocení. 4.2 Vztah hodnocené koncepce k managementu lokalit soustavy Natura 2000 Hodnocená koncepce Návrh územního plánu Rudná pod Pradědem není koncepčním nástrojem managementu evropsky významných lokalit a ptačích oblastí. Jedná se o dokument, jehož cílem je navrhnout budoucí rozvoj obce Rudná pod Pradědem. Hodnocená koncepce řeší v popisných částech textu problematiku soustavy Natura 2000 eviduje existenci PO Jeseníky na katastru obce. RNDr. Marek Banaš, Ph.D., Ekogroup czech s.r.o., Polívkova 15, Olomouc tel , 17

25 Posouzení vlivu koncepce Návrh územního plánu Rudná pod Pradědem na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle 45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění Jak bylo rozebráno v kap. 3.1, některé v koncepci navržené změny využití území potenciálně mohou ovlivnit území PO Jeseníky, resp. její předmět ochrany chřástala polního. 4.3 Metodika hodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti Cílem naturového hodnocení je obecně zjistit, zda má koncepce významný negativní vliv na celistvost a předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí. Za referenční cíl pro vyhodnocení vlivu koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti bylo v souladu s metodickými doporučeními Evropské komise (viz Kolektiv 2001, Kolektiv 2001a) a platnou legislativou zvoleno: zachování příznivého stavu z hlediska ochrany pro předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí (typy přírodních stanovišť, evropsky významné druhy, ptačí druhy). Jako konkrétní metoda pro vyhodnocení vlivů koncepce bylo zvoleno slovní vyhodnocení všech potenciálně relevantních vlivů koncepce. Významnost vlivů byla hodnocena podle následující stupnice, jež je navržena metodickým doporučením MŽP ČR (viz MŽP 2007): Hodnota Termín Popis -2 Významný negativní vliv -1 Mírně negativní vliv Negativní vliv dle odst. 9 45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění Vylučuje realizaci koncepce (resp. koncepci je možné realizovat pouze v případech určených dle odst. 9 a 10 45i zákona) Významný rušivý až likvidační vliv na stanoviště či populaci druhu nebo její podstatnou část; významné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, významný zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Vyplývá ze zadání koncepce, nelze jej eliminovat (resp. eliminace by byla možná jen vypuštěním problémového dílčího úkolu záměru, opatření atd.). Omezený/mírný/nevýznamný negativní vliv Nevylučuje realizaci koncepce. Mírný rušivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, okrajový zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Je možné jej vyloučit navrženými zmírňujícími opatřeními. 0 Bez vlivu Koncepce, resp. její dílčí úkoly nemají žádný vliv. +1 Mírně pozitivní vliv +2 Významný pozitivní vliv? Vliv nelze vyhodnotit Mírný příznivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné zlepšení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, mírný příznivý zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Významný příznivý vliv na stanoviště či populaci druhu; významné zlepšení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, významný příznivý zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Z obecného zadání koncepce není možné vyhodnotit vliv (jedná se o nedostatečnost dat na straně koncepce, resp. jí plánovaných úkolů, která je způsobena obecnou povahou dílčího úkolu/opatření). Konkrétní indikátory, jež definují hladinu významného negativního vlivu dle odst. 9 45i ZOPK, resp. dle směrnice o stanovištích (92/43/EEC) lze stanovit na základě analogie s přístupem používaným při hodnocení míry významnosti vlivů v jiných evropských zemích (Percival 2001, Bernotat 2007). RNDr. Marek Banaš, Ph.D., Ekogroup czech s.r.o., Polívkova 15, Olomouc tel , 18

26 Posouzení vlivu koncepce Návrh územního plánu Rudná pod Pradědem na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle 45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění Za významný negativní vliv je typicky považována přímá a trvalá ztráta části stanoviště druhu či typu přírodního stanoviště, které jsou předmětem ochrany EVL nebo PO. Za hlavní kritérium (hladinu významnosti vlivu) lze konkrétně považovat likvidaci minimálně 1% rozlohy typu přírodního stanoviště či 1% velikosti populace evropsky významného druhu na území dané EVL nebo ptačího druhu na území ptačí oblasti (Bernotat 2007, Percival 2001). V předloženém hodnocení jsou za indikátory významně negativního vlivu na předměty ochrany a celistvost PO Jeseníky považovány také eventuální významné změny určujících ekologických podmínek, jež zajišťují příznivý stav předmětů ochrany (případné zastavění biotopu aktuálního výskytu předmětů ochrany, vhodná struktura biotopu, dostatečná kvalita přírodního prostředí apod.). V případě ptačí oblasti Jeseníky, jež zasahuje do zájmového území katastru obce Rudná pod Pradědem, byl provedeným screeningem identifikován pouze jeden z předmětů ochrany - chřástal polní, jenž by mohl být realizací navržené ÚPD potenciálně negativně ovlivněn. V případě jeřábka lesního lze jeho negativní ovlivnění realizací ÚPD vyloučit. Důvodem je skutečnost, že v prostoru navržených změn využití území a v jejich blízkosti se tento druh aktuálně nevyskytuje, v minulosti zde výskyt není uváděn a lesní biotopy v prostoru či v blízkosti navržených ploch nenabízí vhodný biotop pro tento druh. Lze proto konstatovat nulové ovlivnění jeřábka lesního realizací hodnocené koncepce. 4.4 Popis a vyhodnocení přímých a nepřímých vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti Na základě provedené identifikace potenciálně dotčených lokalit soustavy Natura 2000, resp. předmětů ochrany (viz kap. 3.1, 3.2) byla pozornost hodnocení dle 45i ZOPK detailně zaměřena na posouzení vlivu návrhů změn funkčního využití ploch situovaných na území PO Jeseníky či do její bezprostřední blízkosti. Provedeným screeningem bylo zjištěno, že se jedná o šest potenciálně problémových změn ve využití území (záměry), jež se nachází přímo na území PO Jeseníky. Konkrétně se jedná o tyto záměry: - úsek nové účelové komunikace pro cyklotrasu (plocha č. Z32 a Z33), která je navržena na hranici katastrálních území Nová Rudná a Stará Rudná v návaznosti na plochu č. Z25. - zastavitelná plocha Z26 (DS) v severovýchodní části k.ú. Stará Rudná - plocha přestavby P21 v trase komunikace č. II/450 - zastavitelná plocha Z34 v severním okraji katastru obce pro vybudování zastávky v Podlesí - trasy hipostezek v severovýchodní části k.ú. Stará Rudná Bližší popis charakteru biotopu a případného výskytu předmětu ochrany PO Jeseníky chřástala polního je uveden v kap Ostatní navržené změny funkčního využití ploch v zájmovém území obce Rudná pod Pradědem (viz Urbanistické středisko Ostrava 2014a,b) nebudou mít žádný vliv na lokality soustavy Natura Důvodem je skutečnost, že se nachází mimo území PO Jeseníky, v těsné blízkosti stávajících zastavěných ploch či v prolukách intravilánu mimo lokality výskytu předmětů ochrany PO Jeseníky. RNDr. Marek Banaš, Ph.D., Ekogroup czech s.r.o., Polívkova 15, Olomouc tel , 19

27 Posouzení vlivu koncepce Návrh územního plánu Rudná pod Pradědem na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle 45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění Vyhodnocení nepřímých a přímých vlivů koncepce na území ptačí oblasti Jeseníky, resp. na její předmět ochrany chřástala polního Chřástal polní (Crex crex): Z provedeného terénního průzkumu a zpracování dalších dostupných podkladů o zájmovém území (viz kap. 3.1) vyplynulo, že se v prostoru navržených změn využití území ani v jejich bezprostředním okolí chřástal polní aktuálně nevyskytuje. Data z aktuálního mapování výskytu chřástala v okolí Rudné pod Pradědem i nálezová data z předchozích let (viz Glacner, ústní sdělení, Glacner 2011, data NDOP) však ukazují, že se v některých lučních porostech v okolí návrhových ploch průběžně samci chřástala vyskytují (ozývají). Jak ukazují zkušenosti z jiných jesenických lokalit výskyt chřástala v širším okolí obcí je úzce závislý na způsobu využívání lučních porostů. Při intenzivním hospodaření, kdy jsou louky strojově několikrát ročně sečeny, s první sečí v úvodu června, se chřástal z těchto lokalit přesune na jiné, mnohdy suboptimální biotopy. Podobná situace nastává také na velké části lučních porostů v okolí Rudné pod Pradědem, které podléhají intenzivnímu lučnímu hospodaření. Lze předpokládat, že při respektování nároků chřástala, tj. opoždění první seče až na druhou polovinu srpna, alespoň na větší části lučních porostů, by zdejší populace měla optimální podmínky pro svůj rozvoj. Takto lze bohužel konstatovat, že aktuálně na většině zkoumaných ploch navržených změn využití území a v jejich blízkém okolí nemá chřástal optimální podmínky pro úspěšné vyhnízdění. K úspěšnému vyhnízdění (alespoň první sezónní vyhnízdění) může lokálně docházet na těch lučních porostech, které jsou podrobeny opožděné seči (z důvodu klimatických či technických). V blízkosti navržené účelové komunikace pro cyklostezku (plocha Z33) se nachází evidované hnízdiště chřástala polního v evidenci LPIS. Tato skutečnost je blíže zohledněna v komentáři ke vlivům realizace jednotlivých návrhových ploch na chřástala polního v kap Pokud rozebereme jednotlivé návrhové plochy, zjistíme následující situaci. Tři z navržených potenciálně kolizních ploch (Z26, P21 a Z34) se nachází v trase stávající komunikace II/450 a v jejich bezprostředním okolí se povětšinou nacházejí biotopy pro chřástala polního nevhodné. Pro chřástala zcela nevhodné jsou plochy samotných staveb. V případě realizace těchto ploch lze tedy očekávat nulové ovlivnění tohoto předmětu ochrany. Zbylé tři navrhované potenciálně kolizní plochy (navržené trasy hipostezek a účelová komunikace pro cyklostezku plochy Z32 a Z33) místy prochází lučními porosty, které jsou potenciálně vhodné pro tento předmět ochrany. V případě hipostezek lze očekávat nulové ovlivnění tohoto předmětu ochrany, neboť jejich realizace spočívá spíše ve vyznačení a prošlapání v terénu bez realizace trvalých staveb a zpevnění povrchu. V případě navržené účelové komunikace pro cyklotrasu (Z33), která na území PO Jeseníky prochází po okraji lučního porostu po stávající lesní cestě a zasahuje do těsné blízkosti hnízdiště chřástala polního evidovaného v systému LPIS (viz Obr. 2) lze očekávat nulové až mírně negativní ovlivnění tohoto předmětu ochrany (dle způsobu provedení stavby, zejména načasování). Důvodem je lokalizace záměru na okraj lučního komplexu a pouze zanedbatelný zásah do potenciálně vhodného biotopu chřástala polního Vzhledem k charakteru záměru je vhodné, při potvrzení výskytu chřástala před zahájením prací, budoucí výstavbu tohoto úseku účelové komunikace realizovat mimo hnízdní období tohoto předmětu ochrany PO Jeseníky, tj. mimo období Výskyt jeřábka lesního lze pro nevhodnost biotopu vyloučit, vliv záměru na tento předmět ochrany bude tedy nulový. Pokud analyzujeme plošný rozsah záboru biotopů hypoteticky vhodných pro chřástala polního, tj. rozlohu lučních porostů zabraných navrženými stavbami v rámci hodnocené změny ÚPD na území PO Jeseníky, dojdeme k hodnotě hrubého odhadu cca 0,09 ha. RNDr. Marek Banaš, Ph.D., Ekogroup czech s.r.o., Polívkova 15, Olomouc tel , 20

28 Posouzení vlivu koncepce Návrh územního plánu Rudná pod Pradědem na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle 45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění Odhadnutá celková hodnota záboru 0,09 ha činí z celkové rozlohy PO Jeseníky ( ha) cca tisíciny %, což je výrazně nižší hodnota než je potenciální limit pro konstatování významně negativního vlivu na EVL a PO (viz metodika naturového hodnocení). Navíc je třeba si uvědomit, že uvedený rozsah záboru se týká lučních ploch, které v současnosti nejsou využívány chřástalem polním, a jedná se tedy pouze o hypotetický zábor do budoucna potenciálně vhodných stanovišť. Na základě výše provedeného rozboru lze proto konstatovat, že hodnocená změna ÚPD bude mít na chřástala polního celkově nulový až mírně negativní vliv (0 až -1 dle stupnice hodnocení). Ojediněle vznesená potenciální rizika ve vztahu k chřástalovi polnímu lze reálně a účinně minimalizovat za použití konkrétních zmírňujících opatření (viz kap. 5). 4.5 Hodnocení vlivů koncepce na celistvost evropsky významných lokalit a ptačích oblastí Metodika hodnocení významnosti vlivů na celistvost lokalit Úvodem je vhodné uvést, že celistvostí u EVL/PO obecně rozumíme udržení kvality lokality z hlediska naplňování jejích ekologických funkcí ve vztahu k předmětům ochrany. V dynamickém pojetí jde o schopnost ekosystémů nadále fungovat způsobem, který je příznivý pro předměty ochrany z hlediska zachování, popř. zlepšení jejich stávajícího stavu. Celistvost lokality je zachována, pokud má lokalita vysoký potenciál pro zabezpečení cílů ochrany, má zachovány ekologické funkce, samočisticí a obnovné schopnosti v rámci své dynamiky (MŽP 2007). V souladu s metodickým doporučením MŽP (viz MŽP 2007) se hodnocení vlivů záměru na celistvost PO Jeseníky zaměřilo na zjištění, zda koncepce: způsobuje změny důležitých ekologických funkcí významně redukuje plochy výskytu předmětu ochrany PO redukuje diverzitu lokality vede ke fragmentaci lokality vede ke ztrátě nebo redukci klíčových charakteristik lokality, na nichž závisí stav předmětu ochrany narušuje naplňování cílů ochrany lokality Výsledky hodnocení významnosti vlivů na celistvost lokalit Relevantní argumenty pro vyhodnocení vlivů záměru na celistvost lokalit (ekologickou integritu) jsou obsaženy již v předchozím hodnocení vlivů záměru na předměty ochrany PO Jeseníky. Pro detailní popis ekologických souvislostí je tedy vhodné odkázat na zmíněné hodnocení (viz kap. 4.4). Vyhodnocení eventuálního vyvolání změn důležitých ekologických funkcí EVL a PO: Na základě podrobného vyhodnocení vlivů realizace hodnocené koncepce lze konstatovat, že nedojde k významné změně ekologických funkcí okolních přirozených biotopů a tím pádem k negativnímu ovlivnění předmětů ochrany PO Jeseníky. Vyhodnocení eventuální významné redukce ploch výskytu předmětů ochrany EVL a PO: Lze konstatovat, že realizací předložené koncepce nedojde k významné redukci ploch výskytu typů přírodních stanovišť ani k redukci rozlohy biotopu ptačích druhů, jež jsou předmětem ochrany PO Jeseníky. RNDr. Marek Banaš, Ph.D., Ekogroup czech s.r.o., Polívkova 15, Olomouc tel , 21

29 Posouzení vlivu koncepce Návrh územního plánu Rudná pod Pradědem na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle 45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění Vyhodnocení eventuální významné redukce diverzity EVL a PO: Za významně negativní redukci diverzity EVL a PO lze považovat případnou eliminaci výskytu či výrazné snížení početnosti některého ze stávajících předmětů ochrany (evropsky významných druhů či ptačích druhů), resp. diagnostických, typických či ochranářsky významných druhů na plochách výskytu typů přírodních stanovišť předmětů ochrany v důsledku realizace koncepce. Realizace koncepce nebude znamenat eliminaci výskytu či snížení početnosti žádného z předmětů ochrany na území PO Jeseníky. Vyhodnocení eventuální významné fragmentace EVL a PO: V důsledku realizace předložené koncepce nedojde k významné fragmentaci stávajícího přirozeného prostředí jednotlivých předmětů ochrany PO Jeseníky. Vyhodnocení eventuální významné ztráty nebo redukce klíčových charakteristik EVL a PO, na nichž závisí stav předmětů ochrany: Realizaci předložené koncepce lze hodnotit jako nevýznamnou z hlediska redukce klíčových charakteristik PO, na nichž závisí udržení příznivého stavu předmětů ochrany PO Jeseníky. Vyhodnocení eventuálního významného narušení cílů ochrany EVL a PO: Lze konstatovat nulové až nevýznamné narušení cílů ochrany PO Jeseníky v důsledku realizace koncepce. Závěrečné shrnutí hodnotící míru ovlivnění celistvosti lokalit: Z provedeného hodnocení vyplývá, že nedojde k významně negativnímu ovlivnění ekologické integrity PO Jeseníky v důsledku navržených změn využití území. 4.6 Kumulativní vlivy ostatních známých záměrů a koncepcí v zájmovém území na evropsky významné lokality a ptačí oblasti Obecně lze konstatovat, že v zájmovém území lze očekávat pokračování stávajícího zemědělského, sídelního, lesnického, dopravního a rekreačního využívání krajiny. V kap. 4.4 byla podrobněji zhodnocena očekávaná míra ovlivnění chřástala polního v důsledku realizace hodnoceného návrhu ÚPD. Lze důvodně předpokládat, že navržené změny využití území nebudou v kumulaci se stávajícím využíváním území znamenat významně negativní ovlivnění předmětů ochrany či celistvosti PO Jeseníky. Po provedených průzkumech v katastru obce Rudná pod Pradědem lze konstatovat, že zde zůstává dostatečná plocha stávajících či do budoucna potenciálně vhodných biotopů pro chřástala polního. Z analýzy databáze informačního systému EIA/SEA (viz vyplývá, že v prostoru Rudné pod Pradědem nejsou známy další realizované či připravované záměry, které by měly aktuálně významně ovlivnit řešené území. Konkrétní navržené záměry navíc budou posouzeny procesem EIA, pokud to bude vyžadováno dle ZPV nebo procesem dle 45h,i ZOPK. Také z těchto důvodů lze významné kumulativní vlivy nyní vyloučit. RNDr. Marek Banaš, Ph.D., Ekogroup czech s.r.o., Polívkova 15, Olomouc tel , 22

30 Posouzení vlivu koncepce Návrh územního plánu Rudná pod Pradědem na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle 45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění 4.7 Srovnání významnosti vlivů jednotlivých variant koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti Realizace nulové varianty znamená zachování současného stavu území, tedy existence stávajícího územního plánu obce Rudná pod Pradědem. Tato skutečnost by však znamenala výraznou překážku dalšího rozvoje obce. Provedení aktivní varianty (předložené koncepce) neznamená významné negativní ovlivnění území PO Jeseníky ani dalších lokalit soustavy Natura Lze tedy konstatovat, že významnost vlivů obou variant na lokality Natura 2000 je srovnatelná. 5. Návrh konkrétních opatření k minimalizaci případných negativních vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti Pro minimalizaci rizika případného negativního vlivu realizace hodnocené koncepce na lokality soustavy Natura 2000 je žádoucí v budoucnu, při realizaci konkrétních stavebních objektů, respektovat následující doporučení: U trasy navržené účelové komunikace pro cyklotrasu (plocha Z33), která vede lučními porosty na území PO Jeseníky je vhodné, pokud bude potvrzen aktuální výskyt chřástala polního, realizovat výraznější rušivé práce mimo hnízdní období tohoto předmětu ochrany PO Jeseníky, tj. mimo období V případě, že se zde chřástal polní v dané sezóně prací nebude vyskytovat, není třeba přijímat speciální ochranná opatření. 6. Shrnutí a závěr Předmětem předkládaného hodnocení dle 45i zák. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění je posouzení vlivu koncepce - Návrh územního plánu Rudná pod Pradědem na evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Zájmovou lokalitou je území obce Rudná pod Pradědem. Cílem předkládaného hodnocení je zjistit, zda má koncepce významný negativní vliv na předměty ochrany a celistvost konkrétních evropsky významných lokalit a/nebo ptačích oblastí. Bylo zjištěno, že realizace návrhů uvedených v hodnocené koncepci ve výrazné většině nepřináší rizika negativních vlivů na lokality soustavy Natura 2000 ptačí oblast Jeseníky, resp. na její předměty ochrany. Převážná většina ploch s navrženou změnou využití území je situována mimo území PO Jeseníky, v blízkosti stávající zástavby, většinou v intenzivně využívaných lučních porostech. V blízkosti několika ploch navržených změn využití území byl v minulosti, ojediněle aktuálně, zjištěn výskyt předmětu ochrany PO Jeseníky chřástala polního. Přímo v prostoru některých navržených změn využití území nebyl výskyt tohoto druhu potvrzen, nicméně do budoucna jej nelze a priori vyloučit existence potenciálně RNDr. Marek Banaš, Ph.D., Ekogroup czech s.r.o., Polívkova 15, Olomouc tel , 23

31 Posouzení vlivu koncepce Návrh územního plánu Rudná pod Pradědem na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle 45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění vhodného biotopu. Trasa navržené účelové komunikace pro cyklotrasu (plocha Z33) zasahuje do blízkosti evidovaného hnízdiště chřástala polního v databázi LPIS. Z těchto důvodů bylo u této zastavitelné plochy konstatováno riziko potenciálního nulového až mírně negativního vlivu na chřástala polního (částečný zábor potenciálně vhodného biotopu). Při budoucích stavebních aktivitách na této návrhové ploše je proto vhodné aplikovat konkrétní opatření k minimalizaci případných negativních vlivů realizace tohoto záměru na PO Jeseníky, resp. na její předmět ochrany chřástala polního a na celistvost lokality (viz kap. 5). Na základě vyhodnocení předložené koncepce v souladu s 45h,i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění lze konstatovat, že uvedená koncepce, při dodržení předložené specifikace, nebude mít významný negativní vliv na celistvost a předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí. V Olomouci dne 23. ledna 2014 RNDr. Marek Banaš, Ph.D. RNDr. Marek Banaš, Ph.D., Ekogroup czech s.r.o., Polívkova 15, Olomouc tel , 24

32 Posouzení vlivu koncepce Návrh územního plánu Rudná pod Pradědem na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle 45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění 7. Seznam použité literatury, dokumentace a dalších podkladů Aberg J, Jansson G, Swenson JE, Angelstam P (1995): The effect of matrix on the occurence of hazel grouse (Bonasa bonasia) in isolated habitat fragments. Oecologia, 103: Aberg J, Jansson G, Swenson JE, Mikusinski G (2000): Difficulties in detecting habitat selection by animals in generally suitable areas. Wild. Biol., 6: Aberg J, Swenson JE, Angelstam P (2003): The habitat requirements of hazel grouse (Bonasa bonasia) in managed boreal forest and applicability of forest stand descriptions as a tool to identify suitable patches. Forest Ecology and Management, 175 (1-3): Anderson M.D. (2001): The effectiveness of two different marking devices to redukce large terrestrial bird collisions with overhead electricity cables in the eastern Karoo, South Africa. Draft report to Eskom Resources and Strategy Division. Johannesburg. South Africa. AOPK ČR (2013): Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; portal.nature.cz]. [cit ]. Bejček V, Šťastný K et Hudec K (1995): Atlas zimního rozšíření ptáků v České republice vyd. Jinočany: H&H, s. Bernotat D. (2007): Practical experience of appropriate assessment in Germany. Bundesamt für Naturschutz, Presentation at a workshop: European Exchange of Experience on the Assessment of Plans and Projects Significantly Affecting Natura 2000 Sites According to Article 6 (3) and (4) of the Habitats Directive (92/43/EEC), , Berlin. Bürger P, Pykal J et Hora J. (2001): Chřástal polní-pomozme mu přežít. Česká společnost ornitologická, 15 s. Broyer J. (2003): Unmown refuge areas and their influence on the survival of grassland birds in the Saone valley (France). Biodiversity and Conservation, 12: Cody ML (1981): Habitat selection in birds: the roles of vegetation structure, competitors and produktivity. BioScience, 31: Culek M (ed.) (1996): Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha. Demek J (ed.) a kol. (1987): Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČSR. Academia, Praha, 584s. Glacner M. (2011): Monitoring druhu chřástal polní v linii Malá Morávka-Stará Rudná -Stará Voda- Suchá Rudná-Světlá Hora-Rudná pod Pradědem-Malá Morávka. Formulář pro monitoring druhů přílohy I směrnice o ptácích + přílohy. Háková, A., Klaudisová, A., Sádlo J. (eds.) (2004): Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura Planeta XII, 8/2004. MŽP ČR. Hora J et Marhoul P (2002): Návrh oblastí ochrany ptáků v České republice. Ochrana přírody, 57/ 7: Hora J (ed.) (1998): Legislativa EU a ochrana přírody. Česká společnost ornitologická, Praha, 96s. Hora J (ed.) (2000): Směrnice ES o ochraně volně žijících ptáků v České republice. Česká společnost ornitologická, Praha, 167 s. Hudec K, Chytil J, Šťastný K et Bejček V (1995): Sylvia. Ptáci ČR, 31 (2): Chytrý M et al. (2001): Katalog biotopů České republiky. AOPK ČR, 307 s. Iuell B., Bekker G. J., Cuperus R., Dufek J., Fry G., Hicks C., Hlaváč V., Keller, V., B., Rosell C., Sangwine T., Tørsløv N., Wandall B. le Maire (Eds.) (2003): Wildlife and Traffic: A European Handbook for Identifying Conflicts and Designing Solutions. Habitat Fragmentation due to Transportation Infrastructure. Jansson G. Et Andrén H (1999): Habitat composition and bird diversity in managed boreal forests. In: Jansson G, Landscape composition and birds in managed boreal forest. Doctoral Thesis. Swedish University of Agricultural Science. Uppsala, Sweden. Klaus S. (1991): Effects of forestry on grouse populations case studies from the Thuringian and Bohemian forests, central Europe. Ornis Scandinavica, 22 (3): Kolektiv (2001): Péče o lokality soustavy Natura 2000: Ustanovení článku 6 směrnice o stanovištích 92/43/EHS, edice Planeta, IX/ 4. RNDr. Marek Banaš, Ph.D., Ekogroup czech s.r.o., Polívkova 15, Olomouc tel , 25

33 Posouzení vlivu koncepce Návrh územního plánu Rudná pod Pradědem na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle 45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění Kolektiv (2001a): Hodnocení plánů a projektů, významně ovlivňujících lokality soustavy Natura 2000: Metodická příručka k ustanovení článků 6(3) a 6(4) směrnice o stanovištích 92/43/EHS, edice Planeta, XII/1. Kubát K. et al. (eds.) (2002): Klíč ke květeně České republiky.academia, Praha 928 s. McCracken DI et Tallowin JR (2004): Swards and structure: the interactions between farming practices and bird food resources in lowland grasslands. Ibis, 146 (Supl.2): MŽP (2007): 15. Metodika hodnocení významnosti vlivů při posuzování podle 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Věstník MŽP ČR, částka 11, s MŽP (2011): Příručka k hodnocení významnosti vlivů na předměty ochrany lokalit soustavy Natura Zpracovalo: Občanské sdružení Ametyst, pobočka Prusiny pro MŽP, 97 s. Neuhäuslová Z et al. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Academia, Praha, 341 s. Norris CA (1947): Report on the distribution and status of the Concrake (Crex crex). British birds, 40: Percival S. M. (2001): Assessment of the Effects of Offshore Wind Farms on Birds. Ecology Consulting, 96 p. Polák P, Saxa A (eds). (2005): Priaznivý stav biotopov a druhov európského významu. ŠOP SR, Banská Bystrica, 736 s. Poprach K. (2010): Mapování hnízdního rozšíření ptáků v CHKO Jeseníky, MSK Projekt EHP 2009, (ex: AOPK ČR. Nálezová databáze AOPK ČR [on-line databáze; portal.nature.cz]. [cit ]). Pruner L., Míka P. (1996): Klapalekiana. Seznam obcí a jejich částí v České republice s čísly mapových polí pro síťové mapování fauny, 1996, č. 32, s Quitt E (1971): Klimatické oblasti Československa. Studia geographica 16. Geogr. úst. ČSAV Brno. Rich C. et Longcore T. (eds). (2006): Ecological Consequences of Artificial Night Lighting. Island Press, 458 p. Saari L, Aberg J, Swenson JE (1998): Factors influencing the dynamics of occurence of the hazel grouse (Bonasa bonasia) in a fine-grained manager landscape. Conserv. Biol., 3: Scherzinger W (1979): Zum Feindverhalten des Haselhuhnes (Bonasa bonasia). Die Vogelwelt, 100: Směrnice Rady č. 92/43/EEC z o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (NATURA 2000). Sun YH, Piao ZJ, Swenson JE (2003): Occurrence of hazel grouse Bonasa bonasia in a heavily human-impacted landscape near the Changbai Mountains, northeastern China. Wildlife Biology, 9 (4): Swenson JE (1991): Is the hazel grouse a poor disperser? Csányi S, Ernhaft J (eds.), Trans. Intern. Union Game Biol., Vol. 20, pp Swenson JE (1993): The importace of alder to hazel grouse in Fennosnadian boreal forest: evidence from four levels of scale. Ecography, 16: Swenson JE et Angelstam P (1993): Habitat separation by sympatric forest grouse in Fennoscandia in relation to boreal forest succession. Can. J. Zool., 71: Swenson JE et Danielsen J (1995): Seasonal movements by hazel grouse in south-central Sweden. In: Jenkins D (ed.), Proceedings of the International Symposium on Grouse, Vol. 6. World Pheasant Association, Reading, UK, pp Šťastný K et Bejček V in prep. (2000): Červený seznam ptáků ČR. In: Hora J. eds., 2000: Směrnice ES o ochraně volně žijících ptáků v České republice. Česká společnost ornitologická, Praha, s Šťastný K et Bejček V et Hudec K (1996): Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice vyd. Jinočany: H&H, s. Von Haartman L (1958): The decrease of the Concrake. Societa Scientiarum Fennica, Commentationes Biologicae XVIII, 2: Urbanistické středisko Ostrava (2014a): Návrh územního plánu Rudná pod Pradědem. Textová část I. Návrh a část II. Oddůvodnění. Urbanistické středisko Ostrava (2014b): Návrh územního plánu Rudná pod Pradědem. Komplexní urbanistický návrh grafická část. RNDr. Marek Banaš, Ph.D., Ekogroup czech s.r.o., Polívkova 15, Olomouc tel , 26

34 Posouzení vlivu koncepce Návrh územního plánu Rudná pod Pradědem na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle 45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění Zákon ČNR ČR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP, ve znění pozdějších předpisů Dále byla použita spisová agenda týkající se posuzované koncepce a internetové zdroje: Přílohy Kopie rozhodnutí MŽP ČR o udělení autorizace k provádění posouzení podle 45i zákona č.114/1992 Sb., v platném znění Kopie stanovisek orgánů ochrany přírody k hodnocené koncepci (návrhu územního plánu) RNDr. Marek Banaš, Ph.D., Ekogroup czech s.r.o., Polívkova 15, Olomouc tel , 27

35

36

37

38

39

40

41

42

43

44 Územní plán Rudná pod Pradědem posouzení vlivů územního plánu na životní prostředí a veřejné zdraví (SEA) Zpracovala: Ing. Pavla Žídková Polní 293, Mokré Lazce tel , zidkova.pavla@seznam.cz Osvědčení č.j /ENV/11 z spolupráce: RNDr. Marek Banaš, Ph.D., Mgr. Eva Jirásková - ochrana přírody a krajiny, Ekogroup Czech s.r.o., Dolany

45 Vyhodnocení vlivů územního plánu Rudná pod Pradědem na trvale udržitelný rozvoj - část A (SEA) srpen 2013 OBSAH 1 Stručné shrnutí obsahu a hlavních cílů politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace, vztah k jiným koncepcím. 3 2 Zhodnocení vztahu politiky územního rozvoje k cílům ochrany životního prostředí přijatým na mezistátní nebo komunitární úrovni. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni 9 3 Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna politika územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných; hodnotí se vlivy na obyvatelstvo, lidské zdraví, biologickou rozmanitost, faunu, floru, půdu, horninové prostředí, vodu, ovzduší, klima, hmotné statky, kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického a vlivy na krajinu včetně vztahů mezi uvedenými oblastmi vyhodnocení Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí přijatých na mezinárodní nebo komunitární úrovni do politiky územního rozvoje a jejich zohlednění při výběru řešení. Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení Návrh ukazatelů pro sledování vlivu politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace na životní prostředí Návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech z hlediska minimalizace negativních vlivů na životní prostředí Netechnické shrnutí výše uvedených údajů. 63 2

46 Vyhodnocení vlivů územního plánu Rudná pod Pradědem na trvale udržitelný rozvoj - část A (SEA) srpen STRUČNÉ SHRNUTÍ OBSAHU A HLAVNÍCH CÍLŮ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE, VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM. 1.1 Stručné shrnutí obsahu a hlavních cílů územně plánovací dokumentace Cílem územně plánovací dokumentace je pořízení nového územního plánu obce v invariantním řešení všech ploch a koridorů, jehož obsah má naplňovat zadání stanovené včetně zohlednění zaslaných připomínek. Obsahem navrhovaného územního plánu jsou plochy zastavitelné, nezastavitelné a plochy přestavby specifikované ve výrokové části územního plánu. Obsah návrhu ÚP zohledňuje požadavky a závěry vyšší územně plánovací dokumentace, zejména: - požadavky vyplývající z Politiky ČR, zejména požadavky stanovené pro specifickou oblast SOB3 Jeseníky Kralický Sněžník, a ze Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje (dále jen ZÚR MSK) - požadavky zohledňující koncepční rozvojové materiály Moravskoslezského kraje, - požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů ORP Bruntál. Dále jsou obsahem ÚP záměry na provedení změn v území, konkrétně např.: - záměr vybudování víceúčelového hřiště na parc. č. 408 a 406/1 v katastrálním území Stará Rudná, - záměr vybudování dětského hřiště na parc. č. 408, 912/16, 912/19, 912/25, - záměr vymezení vhodných ploch k zalesnění, - záměr výsadby lesa k energetickému využití na parc. č. 822/2, 1241/2 v k.ú. Stará Rudná, - záměr funkčního propojení běžeckých tras Nová Rudná (penzion Mariana) Václavov Dolní Moravice (Avalanche), - záměr vybudování turistického odpočívadla s výhledem na hlavní hřeben Jeseníků a Praděd na parc. č v katastrálním území Stará Rudná včetně přístupové cesty po parc. č. 1351/1 v katastrálním území Nová Rudná, - záměr zařazení pozemků parc. č. 233 a 308 v katastrálním území Stará Rudná do zastavitelných ploch pro výstavbu rodinných domů, - záměr vymezit biokoridor podél silnice směr Stará Rudná Nová Rudná Malá Morávka, - záměr vymezit plochu pro sjezdovku s osvětlením a možností umělého zasněžování v lokalitě naproti obecního úřadu a vymezit plochu pro záchytné parkoviště pod obchodem, - záměr zařazení pozemků parc. č. 339, 200/2 a 200/3 v katastrálním území Stará Rudná do zastavitelných ploch, - záměr zařazení pozemku parc. č. 89/1 v katastrálním území Stará Rudná do zastavitelných ploch, - záměr vymezit plochu pro fotbalové hřiště na parc. č. 430 v katastrálním území Stará Rudná, - záměr vymezit na pozemcích parc. č. 536/8, 2274, 536/7, 2273, st. 129, 525/1, 536/8, 2274, 518, 523/3, 520, 126, 523/2 v katastrálním území Stará Rudná zastavitelné plochy pro výstavbu rodinných domů, - záměr vymezit na pozemcích parc. č. 132 a st. 11/1 v katastrálním území Nová Rudná plochu pro výstavbu rekreační chaty, - záměr vymezit na pozemku parc. č. 460/1 v katastrálním území Nová Rudná plochu pro bydlení v rodinných domech nebo rekreace, - záměr zařazení pozemků parc. č. 409/17, 409/19 a 409/14 do zastavitelných ploch, - záměr vymezit na pozemku parc. č v katastrálním území Stará Rudná plochu pro umístění bioplynové stanice, 3

47 Vyhodnocení vlivů územního plánu Rudná pod Pradědem na trvale udržitelný rozvoj - část A (SEA) srpen záměr obnovení místní komunikace a přeložky cyklotrasy č. 6073, - záměr výstavby rodinného domu na parc. č. 933/1 v katastrálním území Nová Rudná, - záměr obnovení vodní nádrže na Rudném potoce v Nové Rudné, - záměr vymezit na pozemku parc. č. 114 v katastrálním území Stará Rudná plochu pro bydlení popř. rekreaci, - záměr vymezit na pozemku parc. č. 933 v katastrálním území Nová Rudná plochu pro výstavbu rekreačního nebo rodinného domu, - prověřit možnost obnovení bývalého hřbitova a rozšíření urnového háje. Návrh ÚP zachovává stávající urbanistickou koncepci a historický půdorys obce, respektuje stávající charakter sídla a hladinu zástavby a vymezuje limity týkající se ochrany dominant obce a území s archeologickými nálezy. Územní plán stanoví podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití a stanoví podmínky prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, intenzity využití pozemků v plochách). Pro zastavitelné plochy přednostně využívá rezervy v rámci zastavěného území obce, zohledňuje pohledovou exponovanost jednotlivých lokalit a dalších podmínek ochrany přírodních a kulturních hodnot krajiny, zajišťuje ochranu ploch rozptýlené krajinné zeleně a trvalých zemědělských kultur (trvalé travní porosty, sady, zahrady). Zastavitelné plochy přednostně navrhuje uvnitř zastavěného území, ve stavebních prolukách a plochách po odstraněných stavbách. Při záboru zemědělské půdy podle možnosti zajišťuje návaznost obslužných komunikací a územní organizaci zemědělské výroby a funkčnost meliorací. ÚP zachovává a doplňuje síť účelových komunikací včetně turistických stezek a cyklotras. Respektuje záplavové území. Obsahem návrhu ÚP je rovněž řešení dopravních závad na stávajících komunikacích (nedostatečné šířkové uspořádání některých silnic a místních komunikací) a zajištění dopravní dostupnosti inženýrských sítí (vodovod, kanalizace, elektro) pro všechny nově navrhované plochy, včetně potřebných parkovacích ploch. Součástí ÚP je rovněž posouzení záměru výstavby soustavné kanalizace a ČOV a stanovení priorit při nakládání s dešťovými vodami. Návrh ÚP obsahuje v potřebné míře vymezení limitů, kterými jsou zejména: - vodní toky a jejich manipulační pásma, včetně vymezeného záplavového území Černého potoka, - vymezené územní systémy ekologické stability (ÚSES) biokoridory a biocentra, - významné krajinné prvky, - evidované nemovité kulturní památky, místní kulturní a historické památky, - ochranné pásmo lesa, - ochranná a bezpečnostní pásma technických sítí, železnice a komunikací, - zvláště chráněná území (zejména CHKO Jeseníky). 4

48 Vyhodnocení vlivů územního plánu Rudná pod Pradědem na trvale udržitelný rozvoj - část A (SEA) srpen Vztah k jiným koncepcím Návrh ÚP Rudná pod Pradědem je v tomto vyhodnocení posuzován zejména ve vztahu k následujícím hlavním koncepčním materiálům přijatým na celostátní a krajské úrovni: A. Politika územního rozvoje ČR (dále jen PUR ČR). B. Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta , Agentura pro regionální rozvoj a.s., aktualizace 2012 C. Koncepci rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje (UDI Morava, s.r.o., prosinec 2003); D. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje (Koneko, s.r.o., Ostrava, květen 2004 včetně relevantních aktualizací) část týkající se ORP Bohumín E. Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje (dále jen ZÚR MSK), Ostrava, 2011 F. Územní energetickou koncepci Moravskoslezského kraje (dokončena v říjnu 2003); Z cílů a opatření uvedených v těchto koncepčních materiálech mají k hodnocení návrhu ÚP Rudná pod Pradědem vztah zejména: Politika územního rozvoje ČR, 2008 V PUR ČR jsou vymezeny rozvojové osy a koridory, které jsou akceptovány a dále upřesněny v krajských dokumentech (zejména Zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kraje, dále jen ZUR MSK). Obec Rudná pod Pradědem je součástí rozvojové oblasti nadmístního významu SOB 3 Specifická oblast Jeseníky-Králický Sněžník. Důvodem vymezení pro SOB3 byla zejména: a) Potřeba posílit zaostávající sociální a ekonomický rozvoj, který patří k nejslabším v ČR a napravit strukturální postižení ekonomiky s mnohými stagnujícími odvětvími hospodářství. Vzhledem k velkým zásobám dřeva a klimatickým podmínkám, nevhodným pro intenzivní zemědělství, je potřeba podpořit především rozvoj lesního hospodářství a zejména dřevozpracujícího průmyslu. b) Potřeba rozvíjet a využívat s ohledem na udržitelný rozvoj území vysoký potenciál přírodně cenné a společensky atraktivní oblasti Jeseníků, které jsou chráněnou krajinnou oblastí, pro rekreaci a lázeňství. c) Potřeba zlepšit nevyhovující dopravní dostupnost většiny území. Z požadavků stanovených v PUR ČR je potřeba při zpracování územního plánu respektovat republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, např. vytvářet zde územní podmínky pro zkvalitnění a rozvoj dopravní a technické infrastruktury, bydlení a občanského vybavení, vytvářet územní podmínky pro zlepšení dopravní dostupnosti území a přeshraničních dopravních tahů, vytvářet územní podmínky pro rozvoj systému pěších a cyklistických tras a propojení systému se sousedním Polskem, koncepčního rozvoje systému dálkových tras, vytvářet územní podmínky pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu, dřevozpracujícího průmyslu a ekologického zemědělství vymezením vhodných území pro tyto aktivity, vytvářet územní podmínky pro zemědělskou výrobu podhorského a horského charakteru, zejména vymezením vhodných území pro zatravňování a pastvinářství a prověřit možnosti využití rekreačního potenciálu horských masivů Jeseníků. Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta Předmětem koncepce je střednědobý programový dokument zaměřený k podpoře regionálního rozvoje na úrovni kraje, jež specifikuje strategické cíle, opatření a rozvojové aktivity Moravskoslez- 5

49 Vyhodnocení vlivů územního plánu Rudná pod Pradědem na trvale udržitelný rozvoj - část A (SEA) srpen 2013 ského kraje, které bude kraj ve své samostatné působnosti podporovat. Program rozvoje Moravskoslezského kraje je rozčleněn do pěti prioritních oblastí, které se dále člení na strategické cíle a opatření. Prioritní oblasti byly navrženy na základě sociálně-ekonomické analýzy kraje, která je součástí koncepce. Jedná se o tyto prioritní oblasti: 1) Konkurenceschopné podnikání (vytváření podmínek pro podnikání a investice, zajištění kvalitního marketingu regionu). 2) Úspěšní lidé (zvyšování konkurenceschopnosti pracovních sil, cílená příprava lidských zdrojů pro strategická odvětví, využití lidského potenciálu a rozšíření nabídky pracovních sil pro tradiční klíčová odvětví, rozvoj podnikavosti). 3) Dynamická společnost (vytváření podmínek pro aktivní a kvalitní využití volného času, rozvoj kulturního života v kraji, uchování a využití kulturního dědictví, zlepšení zdravotního stavu obyvatel, udržení a rozvoj sítě sociálních služeb). 4) Efektivní infrastruktura (dobudování dopravní infrastruktury, zlepšení stavu sítě komunikací I. třídy i nižší úrovně a místních komunikací, zlepšování dopravní obslužnosti, zvýšení podpory dopravy šetrné k ŽP, kombinované dopravy a dopravní obslužnosti spojené s rozvojem hromadné dopravy, modernizace a rozšíření kapacity infrastruktury inženýrských a energetických sítí, ochrana složek ŽP a rozvíjení systému krizového řízení v oblasti ŽP, zlepšení systému nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží). 5) Vzkvétající území (regenerace větších sídel jako center ekonomického rozvoje, zvyšování kvality krajiny a života na venkově v souladu s principy udržitelného rozvoje). Relevantními cíli, jejichž odraz lze nalézt v předložené územně plánovací dokumentaci, jsou zejména: Podpora zakládání nových podnikatelských subjektů: v ÚP je navržena plocha výroby U Statku (2,19 ha), což je pro danou velikost obce dostatečné Stát se krajem špičkových služeb pro 5 milionů rozšířit nabídku volnočasové infrastruktury a služeb pro obyvatele kraje a návštěvníky ze sousedních regionů: jsou respektovány a navrženy k doplnění cyklistické a pěší turistické stezky s provázaností na okolní území Podstatně zlepšit kvalitu ovzduší v kraji a rozvíjet technické podmínky nezbytné pro kvalitní životní prostředí: jsou navrženy regulativy vyžadující omezující opatření z hlediska emitování škodlivin z podnikání, je doporučeno využívání obnovitelných zdrojů s ohledem na ochranu krajinného rázu území (plocha pro bioplynovou stanici), ale v obci chybí plynofikace a ani v ÚP se s ní nepočítá Podporovat druhovou rozmanitost, ekologicky stabilní krajinu včetně postindustriální a udržitelné zemědělství: je navržena stabilizace a doplnění ÚSES a vymezena ochrana VKP a zvláště chráněných území, zejména CHKO Jeseníky Rozšířit, modernizovat a lépe využívat energetické zdroje a rozvodné sítě: jsou respektovány a dále upřesněny koridory a plochy pro energetické rozvodné sítě, kanalizace, vodovod a ČOV Zajistit rozvoj informační a komunikační infrastruktury: jsou respektovány a dále rozvíjeny místní komunikační sítě, které jsou již v současné době v území k dispozici Rozvíjet kvalitu života v sídlech kraje v souladu se zásadami moderního a zodpovědného urbanismu a zajistit rovnoměrný rozvoj kraje ve všech jeho částech: ÚP cíleně vede k vyrovnání ekonomického, ekologického a sociálního pilíře Při hodnocení návrhu ÚP Rudná pod Pradědem lze konstatovat, že výše uvedené přímé vazby na Strategii rozvoje MSK povedou k rozšíření kapacity infrastruktury inženýrských a energetických sítí, zlepší podmínky podnikání v území a zajistí vyrovnání všech pilířů rozvoje. Hodnocený územní plán je s krajskou koncepcí v relevantních bodech v souladu. 6

50 Vyhodnocení vlivů územního plánu Rudná pod Pradědem na trvale udržitelný rozvoj - část A (SEA) srpen 2013 Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje Zajistit a zlepšit dopravní obslužnost území s ohledem na hlavní dopravní tahy v území. Z hlediska širších dopravních vazeb je nejvýznamnějším prvkem v území silnice II/450. Územím obce prochází jednokolejná železniční trať (v současné době nevyužívaná pro osobní dopravu), územně stabilizovaná, která zůstane zachována. Poloha obce vůči síti komunikací včetně dopravních intenzit je patrná z následujícího obrázku: Obr. 1 Mapa dopravních intenzit (sčítání dopravy 2010) Zdroj: ÚP navrhuje rekonstrukci silnice II/450 včetně rekonstrukcí veškerých mostních objektů v úseku mezi silnicemi III/4528 a III/45210 (plocha přestavby č. P21), úpravu křižovatky silnic II/450 a III/4528 (zastavitelná plocha č. Z26), rekonstrukce silnice III/44515 včetně mostního objektu ev. č ve Staré Rudné a lokální úpravy na průtazích silnic všech kategorií s dobudováním chodníků a případně pruhů pro cyklisty. ÚP navrhuje rovněž doplnění stávající sítě o dopravní napojení nových ploch. Návrh ÚP Rudná pod Pradědem je v souladu s požadavky dokumentů krajské úrovně na vedení významných dopravních tras, trasa komunikace nadmístního významu II/450 je v ÚP akceptována. 7

51 Vyhodnocení vlivů územního plánu Rudná pod Pradědem na trvale udržitelný rozvoj - část A (SEA) srpen 2013 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje (PRVK) s přihlédnutím k plánu, který se konkrétně dotýká ORP Bruntál Cílem Plánu je zajištění optimálního rozvoje zásobování pitnou vodou, odkanalizování a likvidace odpadních vod spolu s časovým upřednostněním v jednotlivých typech obcí kraje. V obci Rudná pod Pradědem je vybudován veřejný vodovod pouze ve Staré Rudné; je součástí skupinového vodovodu Bruntál a je v majetku VaK Bruntál a.s. Zdrojem pitné vody je úpravna vody (ÚV) Karlov 130 l/s, odkud je voda přivedena do obce přívodním řadem DN 250. Akumulace vody je zajištěna ve vodojemu Rudná pod Pradědem 80 m3 (675,25 670,90 m n. m.). Rozvodná síť je vybudována v celém rozsahu zastavěného území Staré Rudné a je rozdělena do čtyř tlakových pásem třemi redukčními ventily. Vodovod byl budován postupně od r z oceli, litiny a PVC DN V Nové Rudné veřejný vodovod vybudovaný není, zdrojem pitné vody pro obyvatele jsou vlastní studny, u nichž nelze zaručit vydatnost ani kvalitu vody. V severozápadní části obce se nachází prameniště Rudná, které bylo dříve využíváno pro zásobení obce pitnou vodou. Z jímacího zářezu o vydatnosti 0,2 l/s byla voda dopravována do zemního vodojemu Rudná pod Pradědem 80 m3. Prameniště je v současné době mimo provoz, ale jeho ochranná pásma I. stupně a II. stupně vnitřní a vnější, stanovená rozhodnutím ONV Bruntál ze dne , č.j. Voda/1227/77/235/Pa/74/78, jsou stále platná. S využíváním stávajícího prameniště se nepočítá, proto je územním plánem navrženo je zrušení prameniště včetně ochranných pásem I. stupně a II. stupně vnějšího a vnitřního a přívodního řadu z prameniště do vodojemu Rudná pod Pradědem 80 m3. ÚP navrhuje dále rozšířit vodovodní síť, částečně ji rekonstruovat a doplnit ji o napojení nových ploch. Pro případ zhoršení kvality či snížení vydatnosti stávajících individuálních vodních zdrojů v Nové Rudné je územním plánem navrženo rozšířit vodovod i do Nové Rudné. Do doby než bude navržený vodovod vybudován, bude zachováno individuální zásobování pitnou vodou ze studní. Nově navrhované řešení je nutno prověřit hydrogeologickým průzkumem, který posoudí, zda nedojde k negativnímu ovlivnění stávajících studní. Obec Rudná pod Pradědem nemá v současné době vybudovanou žádnou soustavnou kanalizaci ani čistírnu odpadních vod. Likvidace splaškových odpadních vod z jednotlivých objektů zástavby probíhá lokálně přímo u zdroje. Splaškové odpadní vody se převážně akumulují v žumpách či v domovních ČOV, které mají přepady zaústěny do povrchových příkopů případně trativodů, kterými odpadní vody odtékají spolu s ostatními vodami do Rudného potoka. V PRVKÚK MSK je vzhledem k velikosti sídla navrženo ponechat likvidaci odpadních vod v řešeném území stávajícím způsobem, tj. žumpách či domovních ČOV. V ÚP obce Rudná pod Pradědem z r byl obsažen návrh výstavby splaškové kanalizace zakončené čistírnou odpadních vod. Pro zachování kontinuity rozvoje obce je tento návrh obsažen i v novém návrhu ÚP a na východním okraji obce je vymezena plocha pro vybudování kryté mechanicko-biologické ČOV pro cca 400 EO. Do doby, než bude provedena výstavba splaškové kanalizace, bude likvidace odpadních vod zajištěna individuálně pomocí žump s vyvážením odpadu nebo domovních ČOV s vyústěním do vhodného recipientu. Dešťové vody je navrženo odvádět řízeně přes retenční zařízení (nádrže či podzemní bloky) dešťovou kanalizací či otevřenými zatravněnými příkopy do stávající dešťové kanalizace či vodních toků. Potenciálně znečištěné dešťové vody z větších parkovišť (cca nad 10 stání) a pojezdových ploch je požadováno předčišťovat v odlučovačích ropných látek (lapolech). 8

52 Vyhodnocení vlivů územního plánu Rudná pod Pradědem na trvale udržitelný rozvoj - část A (SEA) srpen 2013 Navrhované řešení zásobování vodou a odkanalizování je v zásadě v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací území Moravskoslezského kraje (PRVK MSK), s jedinou výjimkou v PRVKÚK MSK je navrženo rozšíření stávajícího vodojemu o 100 m3, které dle orientačního výpočtu a vyjádření správce není potřebné, a proto do územního plánu není zapracováno. Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje Dle ZÚR Moravskoslezského kraje je nutno respektovat skutečnost, že obec Rudná pod Pradědem leží na významné komunikaci II/450, která umožňuje její napojení na nadřazenou silniční síť, reprezentovanou silnicemi I/11 a I/45 v Bruntále. V řešeném území nejsou ZÚR MSK vymezeny žádné stavby ani koridory nadmístního významu. Problematika SOB3 byla již komentována výše v rámci PÚR ČR. Návrh ÚP Rudná pod Pradědem je se ZÚR MSK v souladu. Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje Územní energetická koncepce stanovuje přednostní způsob zásobování a zdroje energie v jednotlivých částech Moravskoslezského kraje a vymezuje hlavní nástroje realizace cílů koncepce. Z nástrojů, které lze uplatnit nebo zohlednit v rámci územního plánování, jsou dále uvedeny např.: - podpora využití solárních systémů v regulativech ÚP je tato podpora obsažena, - podpora využití biomasy, tepelných čerpadel a dalších obnovitelných zdrojů energie v regulativech ÚP je tato podpora obsažena, je navržena plocha pro bioplynovou stanici, - využití transformačních území pro nové výrobní a podnikatelské aktivity pro řešené území není relevantní, - využití odpadního tepla pro řešené území není relevantní. V obci používají pevná paliva (dřevo, uhlí). Plynofikace obce není s ohledem na počet obyvatel a potřebné investice navržena. S výše uvedenou koncepcí je navrhovaný územní plán Rudná pod Pradědem v souladu. 2. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI Ekologická problematika legislativy České republiky a Evropské unie se v relevantních požadavcích v potřebném rozsahu promítá do krajských dokumentů a odráží se v cílech, které jsou v těchto dokumentech uvedeny. Je třeba vzít v úvahu, že územní plán je nástrojem pro vymezování ploch a linií daného zaměření, nikoliv nástrojem pro aplikaci opatření organizačního charakteru. Z tohoto pohledu jsou také vnímány možné aplikace dále uváděných dokumentů. 9

53 Vyhodnocení vlivů územního plánu Rudná pod Pradědem na trvale udržitelný rozvoj - část A (SEA) srpen 2013 Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje včetně aktualizace Opatření jsou převážně organizačního charakteru a nemají přímou vazbu na územní plánování obcí s výjimkou základního požadavku na zajištění předcházení produkce odpadů a její minimalizaci. Pro oblast odpadového hospodářství je ve vztahu k platné legislativě a ke směrné části Plánu odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje doporučeno: povolovat a využívat pouze zařízení, jejichž vybavení a zabezpečení je v souladu s platnými předpisy v ochraně životního prostředí, zejména odpadů, ovzduší a vod, a jejichž výsledným efektem bude maximální možné využití sebraných a vykoupených odpadů na úkor jejich odstranění, podle možností zajistit potřebný počet sběrných míst (nebo míst s odložení těchto odpadů do kontejnerů) vytříděného odpadu plastů, papíru a skla v každé z obcí řešeného území, zajistit možnost odložení a následného využití biologicky rozložitelných komunálních odpadů (dále jen BRKO) jak z údržby veřejné zeleně a hřbitovů, tak ze sféry domácností tak, aby byl snížen podíl jejich spalování na volném prostranství a množství BRKO předávaných ke skládkování nepřekročil 50% hmotnostních množství BRKO vyprodukovaného v roce 1995, podporovat výstavbu zařízení na využití BRKO ve vhodných lokalitách (bioplynové stanice, kompostárny), zajištěním pravidelného sběru vytříděných složek komunálního odpadu, kromě skla, kovů a papíru zejména plastů a nápojových kartonů jako dobře využitelného, avšak obtížně rozložitelného odpadu snížit podíl skládkovaných odpadů, podporovat zřízení sběrných dvorů pro nebezpečné složky komunálního odpadu, a pokud to není možné, zajistit min. 2x ročně separovaný sběr nebezpečných složek a velkoobjemového komunálního odpadu. Územní plán z hlediska zajištění zákonného rozsahu sběru odpadů od obyvatelstva a jeho účelného využití nebo odstranění neodporuje požadavkům uvedeného krajského dokumentu. Celé území obce má zajištěn sběr komunálních odpadů v potřebném rozsahu. Využívání a odstraňování odpadů je zajištěno mimo řešené území a tento stav se s realizací ÚP nezmění (výjimkou je plocha pro bioplynovou stanici, která může zpracovávat biologicky rozložitelné odpady). Program snižování emisí Moravskoslezského kraje a Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje včetně aktualizací Základním cílem těchto Programů je omezování emisí těch znečišťujících látek (či jejich prekurzorů), u kterých bylo zjištěno překračování imisních limitů, a stabilizace emisí těch znečišťujících látek, u kterých k překračování imisních limitů nedochází. Vedlejšími cíli Programů jsou: přispět k omezování emisí "skleníkových plynů", zejména oxidu uhličitého a metanu, přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji, přispět k omezování vzniku odpadů. Základní vertikální souvislostí Programu je vazba na Národní program snižování emisí České republiky a na Národní program snižování emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého a oxidů dusíku ze stávajících zvláště velkých spalovacích zdrojů znečišťování ovzduší. Kromě toho jsou zde uvedeny významné vazby zejména na následující koncepční materiály, připravené na národní úrovni: Státní politika životního prostředí ČR Státní energetická politika a Státní energetická koncepce Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných zdrojů Národní program ke zmírnění dopadů změny klimatu 10

54 Vyhodnocení vlivů územního plánu Rudná pod Pradědem na trvale udržitelný rozvoj - část A (SEA) srpen 2013 Státní dopravní politika a materiály navazující Společný regionální operační program Operační program Infrastruktura Celková strategie Fondu soudržnosti Prioritou ochrany ovzduší Moravskoslezského kraje v oblasti omezování emisí znečišťujících látek jsou, s přihlédnutím k doporučeným hodnotám krajských emisních stropů, následující znečišťující látky (skupiny látek): Oxidy dusíku Poletavý prach Těkavé organické látky Oxid siřičitý Prioritou ochrany ovzduší Moravskoslezského kraje v oblasti zlepšování kvality ovzduší jsou, s přihlédnutím k imisním limitům a k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší, následující znečišťující látky (skupiny látek): Suspendované částice (především velikostní frakce PM 10 ) Polycyklické aromatické uhlovodíky, vyjádřené jako benzo(a)pyren Benzen Arsen a dále např.: Podpora výstavby silničních obchvatů a modernizace komunikací Podpora zvýšení účinnosti odstraňování prachových částic z povrchu komunikací Návrh ÚP Rudná pod Pradědem obsahuje návrh plochy pro výrobu, která potenciálně může negativně ovlivnit kvalitu ovzduší. Na rozdíl od jiných částí Moravskoslezského kraje není z emisního hlediska problémem v území doprava. Vzhledem k tomu, že i obytná zástavba je vytápěna pevnými palivy, lze očekávat, že po realizaci ÚP dojde k mírnému zhoršení kvality ovzduší v území, což ovšem ÚP nemůže ovlivnit jinak než plynofikací. Ta ovšem u obce dané velikosti není investičně reálná. Malý potenciál pro snížení emisí tuhých látek může přinést v případě realizace plocha pro bioplynovou stanici (v případě využití odpadního tepla), avšak současně by její provoz přinesl zvýšení oxidů dusíku. Celkově lze konstatovat, že realizace ÚP patrně bude znamenat mírné zhoršení kvality ovzduší v území, což ÚP nemůže svými nástroji ovlivnit, pokud by nemělo být zamezeno zcela rozvoji obce. Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny Moravskoslezského kraje, 2006 Koncepce zejména definuje problémy v oblasti povrchových a podzemních vod, evropsky významných lokalit a ptačích oblastí, ÚSES, lesů, VKP, přírodních parků, zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů a stanovuje nástroje pro její ochranu. Nástroji pro zajištění potřebné ochrany přírody a krajiny využitelnými v oblasti územního plánování jsou zejména: - ochrana proti erozi, např. zřizování biopásů kolem vodotečí, zatravňování apod., - ochrana zvláště chráněných území, nenavrhování turistických a sportovních zařízení v rozporu s tímto požadavkem a s plánem péče CHKO Jeseníky, - minimalizace zásahu do lesních porostů a obecně zeleně, 11

55 Vyhodnocení vlivů územního plánu Rudná pod Pradědem na trvale udržitelný rozvoj - část A (SEA) srpen zajištění ochrany památných stromů a stromořadí, - zvyšování podílu zeleně v sídlech, - zvyšování prostupnosti krajiny pomocí stabilizace ÚSES, - zvyšování diverzifikace krajiny pomocí drobných vodních ploch, mokřadů apod., - revitalizace vodotečí, zvyšování protipovodňové ochrany, - ochrana přírodních stanovišť s významnými druhy rostlin a živočichů aj. Předložený územní plán danou koncepci obecně respektuje a není s ní v rozporu, zejména z hlediska zajištění ochrany zvláště chráněných území včetně území evropského významu (Natura 2000), VKP, stanovení minimálního podílu zeleně v zastavitelných plochách, stabilizace a rozšíření ÚSES, respektování a vymezování ochrany VKP. Navrhovány jsou i nové plochy zeleně. 12

56 Vyhodnocení vlivů územního plánu Rudná pod Pradědem na trvale udržitelný rozvoj - část A (SEA) srpen ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE NEBO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území Vymezení území Obec Rudná pod Pradědem leží v Moravskoslezském kraji v okrese Bruntál. Rudná pod Pradědem sousedí s obcemi Malá Morávka, Světlá Hora, Staré Město a Václavov u Bruntálu. Katastr obce má rozlohu 21,8 km 2 a je tvořena dvěma katastrálními územími: Stará Rudná a Nová Rudná. Správní území obce Rudná pod Pradědem leží v průměrné nadmořské výšce 600 m. Statistické informace o obci jsou uvedeny v následující tabulce: Tab. 1 Statistické údaje o řešeném území Celková výměra pozemku (ha) [4] Orná půda (ha) 520 [4] Chmelnice (ha) - [4] Vinice (ha) - [4] Zahrady (ha) 14 [4] Ovocné sady (ha) - [4] Trvalé trávní porosty (ha) [4] Zemědělská půda (ha) [4] Lesní půda (ha) 355 [4] Vodní plochy (ha) 11 [4] Zastavěné plochy (ha) 16 [4] Ostatní plochy (ha) 94 [4] Počet katastrů 2 [4] Počet územně technických jednotek 2 [4] Počet částí obce 2 [4] Počet bydlících obyvatel k [5] muži 211 [5] ženy 173 [5] Počet obyvatel ve věku 0-14 let celkem 65 [5] Počet obyvatel ve věku let celkem 267 [5] Počet obyvatel ve věku 65 a více let celkem 52 [5] muži [2] 216 ženy [2] 168 Průměrný věk 39,7 [5] Vysvětlivky: [4] období: [5] období: Zdroj: 13

57 Vyhodnocení vlivů územního plánu Rudná pod Pradědem na trvale udržitelný rozvoj - část A (SEA) srpen 2013 Obr. 2 Mapa širšího území Zdroj: Klimatické poměry Klimatologicky se zájmové území nachází v klimatické oblasti CH7 (Quitt 1971). Pro chladnou oblast CH7 je typická průměrná lednová teplota v rozmezí -3 až -4 ºC, průměrná teplota v červenci činí 15 až 16 C. Srážkový úhrn ve vegeta čním období činí mm, v zimním období pak mm. Tab. 2 Relativní četnost směru větrů v % (zdroj: EKOAUDIT s.r.o., EIA Větrný park Rudná pod Pradědem, 2005) směr S JV V JV J JZ Z SZ Bezvětří četnost 8,8 8,6 7,4 3,6 12,5 18,3 17,5 7,0 16,3 Hydrologie Celé zájmové území spadá do povodí Odry. Z hlediska odtokových poměrů se však jedná o poměrně složité území, což odpovídá pestré členitosti reliéfu katastru obce. Západní okraj katastru odvodňuje Bělokamenný potok se svými drobnými přítoky, který se v Malé Morávce vlévá do Moravice. Severní část katastru je odvodňována Černým potokem s jeho přítoky, který se dále vlévá do vodní nádrže Slezská Harta, resp. do Moravice. Centrální část katastru a intravilán obce ododňuje Rudný a Družstevní potok, vlévající se posléze do Černého potoka. Jižní část katastru odvodňuje Kočovský potok a jeho přítoky, který se na západním okraji Valšova vlévá do Moravice. Severozápadní okraj katastru obce leží na území Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Jeseníky. Hydrogeologie lokality Po stránce hydrogeologické patří zčásti k oblasti k hydrogeologickému rajónu 643 krystalinikum Východních Sudet, v němž se na zóně zvětrávání a tektonických poruchách tvoří dobré kolektory podzemní vody. Příznivější hydrogeologické podmínky zde lze očekávat v zóně zvětrání a pásmu podpovrchového rozpojení krystalinických hornin a v tektonicky porušených zónách. U krystalinických hornin se převážně uplatňuje puklinová propustnost. Vzhledem k relativně nízkému stupni 14

58 Vyhodnocení vlivů územního plánu Rudná pod Pradědem na trvale udržitelný rozvoj - část A (SEA) srpen 2013 propustnosti hornin je převládající složkou odvodnění povrchový odtok, zatímco základní odtok zajišťuje minimální průtoky v suchých obdobích, přičemž v tektonicky predisponovaných zónách jsou poněkud vyšší. Transmisivita je nízká, s koeficientem transmisivity zpravidla v řádu m 2 /s. Toto území tvoří infiltrační zázemí sousedního rajónu 661 andělskohorské vrstvy se slabou puklinovou propustností a podzemními vodami vázanými na mělký oběh. Podzemní vody jsou vázány v daném území na puklinový oběh převážně v pásmu rozpojených puklin. V daných geologických podmínkách břidlic, prachovců a drob sahá toto pásmo do malých hloubek. Průlinový oběh podzemních vod se uplatňuje jednak ve fluviálních písčitých náplavech a jednak ve svahových hlínách a sutích, které jsou odvodňovány drobnými prameny. Obr. 3 Situace CHOPAV Jeseníky Severozápadní část řešeného území spadá do CHOPAV Jeseníky. Zdroj: Geomorfologie a geologie Řešené leží v geomorfologické provincii Česká vysočina, subprovincii Krkonošsko-jesenická soustava, oblasti Jesenická oblast, dále se území dělí do dvou celků. Západní část území náleží do celku Hrubý Jeseník, podcelku Medvědská hornatina, okrsku Vrbenská vrchovina. Naopak východní část katastru obce leží v geomorfologickém celku Nízký Jeseník a podcelku Bruntálská vrchovina, jihovýchodní část katastru pak v okrsku Bruntálská kotlina, severovýchodní část katastru v okrsku Bruntálská kotlina (zdroj: geoportal.cenia.cz). 15

59 Vyhodnocení vlivů územního plánu Rudná pod Pradědem na trvale udržitelný rozvoj - část A (SEA) srpen 2013 Obr. 4 Geomorfologické členění území Vrbenská vrchovina Bruntálská kotlina V řešeném území se nachází významná geologická lokalita - Nová Rudná (ID 866) staré železnorudné doly rozsáhlý revír s četnými jámami a dobývkami, těžený převážně v 18. a 19. století. Ústředním dílem byla štola Františka. Geologický podklad většiny území tvoří paleozoické zvrásněné nemetamorfované horniny (břidlice, droby, křemence, vápence). Severozápadní cíp území tvoří výstupy vulkanických hornin z části metamorfovaných proterozoického až paleozoického stáří (amfibolity, diabasy, melafyry, porfyry) (Geologická mapa ČR 1 : ). Ložiska nerostných surovin V území nejsou evidována ložiska nerostných surovin. Poddolované oblasti a sesuvná území V území se nenacházejí sesuvná území. Na území obce Rudná pod Pradědem se nachází řada poddolovaných území, která jsou pozůstatkem hornické činnosti v minulosti: Tab. 3 Poddolovaná území Klíč Název Stáří díla Surovina Rozsah díla poddolovaného území 4280 Nová Rudná do 18. stol. rudy systém 4285 Nová Rudná 1 před r rudy systém 4292 Stará Rudná 1 do 19. stol. rudy systém 4298 Nová Rudná 2 do 18. stol. rudy ojedinělá 4307 Stará Rudná 2 Podlesí do 18. stol. rudy systém 16

60 Vyhodnocení vlivů územního plánu Rudná pod Pradědem na trvale udržitelný rozvoj - část A (SEA) srpen 2013 Obr. 5 Zákres poddolovaných území Zdroj: s V řešeném území se také nacházejí stará důlní díla. Staré ekologické zátěže Nejsou v území evidovány. Radon Dle mapy radonového indexu v řešeném území převládá kategorie středního radonového indexu, která se prolíná s přechodovou kategorií. Zakládání staveb s pobytovými místnostmi zde vyžaduje zpracování radonového průzkumu v konkrétní lokalitě stavby. Půdy Podle taxonomického klasifikačního systému půd České republiky (TKSP) se na většině zájmového území nacházejí dystrické kambizemě, podél vodních toků se nachází fluvické gleje, v západní části území převažují modální kryptopodzoly. V jihozápadní části katastru se maloplošně vyskytují organozemě (geoportal.cenia.cz). Biogeografie Podle Culka a kol. (1996) se zájmové území Rudná pod Pradědem nachází v provincii středoevropských listnatých lesů, v podprovincii Hercynské a dále se zájmové území nachází ve dvou bioregionech: většina katastru v bioregionu 1.54 Nízkojesenickém a západní okraj katastru v bioregionu 1.70 Jesenickém. Řešené území se nachází na rozhraní čtyř čtverců zoologického síťového mapování, konkrétně č. 5969, 5970, 6069 a 6070 ( 17

61 Vyhodnocení vlivů územního plánu Rudná pod Pradědem na trvale udržitelný rozvoj - část A (SEA) srpen 2013 NÍZKOJESENICKÝ BIOREGION Bioregion se nachází na pomezí střední a severní Moravy a Slezska. Zabírá téměř celý geomorfologický celek Nízký Jeseník a jihovýchodní okraj Zlatohorské vrchoviny. Plocha bioregionu činí 2529 km 2. Bioregion je tvořen náhorními plošinami na usazeninách kulmu se sítí údolí, zaříznutých do svahů na obvodu pohoří. Bioregion je hercynského charakteru, se zřetelným pronikáním prvků karpatské i polonské podprovincie. Centrum rozšíření zde má autochtonní sudetský modřín. Převažuje biota 4. bukového stupně, při okrajích s ostrůvky 3. dubovo-bukového a v nejvyšších polohách 5. jedlobukového stupně s ochuzenými horskými společenstvy. Reliéf má charakter tektonicky zdviženého zarovnaného povrchu, který má většinou charakter plošiny oddělené m vysokým okrajovým zlomovým svahem od okolních bioregionů. Z plošiny stékají na všechny strany (kromě severozápadu) vodní toky, které se na okrajích plošiny do ní zařezávají a vytvářejí m hluboká, místy skalnatá údolí. Nad zarovnaný povrch se mírně zvedají nejvyšší kopce a ostřeji vystupují neovulkanické suky, např. Velký Roudný (780 m n.m.). Bioregion se nachází z větší části v mezofytiku ve fytogeografickém okrese 75. Jesenické podhůří, okrajové části bioregionu zasahují do fytogeografických okresů Opavská pahorkatina, Tršická pahorkatina a Nízký Jeseník. Potenciálně převládají květnaté bučiny (Melico-Fagetum, Dentario enneaphylli-fagetum a v minulosti patrně více rozšířené Festuco-Fagetum). K velmi pozoruhodným jevům náležejí i porosty s pravděpodobně autochtonním modřínem (Larix decidua). Na chudších půdách, zejména v severní části bioregionu, se nacházejí ostrůvky acidofilních bučin svazu Luzulo-Fagion. Vzhledem k hospodářským zásahům je v současnosti minimální kontrast mezi pohorskými (Luzulo- Fagion) a horskými acidofilními typy (Calamagrostio villosae-fagetum). V okolí Slunečné se maloplošně vyskytují potenciálně podmáčené smrčiny odpovídající asociaci Mastigobryo-Piceetum. Na strmých svazích jsou vyvinuty suťové lesy (Tilio-Acerion). Do okrajových částí bioregionu pronikají dubohabrové háje (Melampyro nemorosi-carpinetum), místy se vyskytují i acidofilní doubravy a údolní luhy (Carici remotae-fraxinetum, Arunco sylvestris-alnetum glutinosae). Flóra je poměrně bohatá, s četnými oreofyty sestupujícími od severozápadu do údolí vodních toků. Patří k nim např. plavuň pučivá (Lycopodium annotinum), kamzičník rakouský (Doronicum austriacum), vranec jedlový (Husperzia selago), růže alpská (Rosa pendulina). Na severovýchod pronikají některé subtermofyty ze Slezské nížiny, např. hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum) a dobromysl obecná (Origanum vulgare). Na východním okraji bioregionu je zaznamenán výskyt karpatských migrantů, k nimž patří např. kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa) a ostřice chlupatá (Carex pilosa). Mezi zajímavé zde se vyskytující druhy můžeme zařadit i pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum) a lilii cibulkonosnou (Lilium bulbiferum). Mezi boreokontinentální druhy náleží např. ďáblík bahenní (Calla palustris) a sedmikvítek evropský (Trientalis europea). Bioregion představuje nejvýchodnější výspu hercynské podhorské fauny, do níž zasahují vlivy sousedních provincií. Z polonské je to např. myšice temnopásá, z karpatské např. čolek karpastký. Tekoucí vody patří do pstruhového pásma, na Moravici pod vodní nádrží Kružberk je vyvinuto sekundární pstruhové a lipanové pásmo. Mezi významné druhy bioregionu patří např. ježek východní (Erinaceus concolor), netopýr brvitý (Myotis emarginatus), vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), myšice temnopásá (Apodemus agrarius), plch lesní (Dryomys nitedula), z ptáků tetřívek obecný (Tetrao tetrix), sýc rousný (Aegolius funereus), lejsek malý (Ficedula parva), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes). Z dalších živočichů pak mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), kuňka žlutobřichá (Bombina variegata), čolek karpatský (Triturus montandoni), zmije obecná (Vipera berus) a vřetenatka nadmutá (Vestia turgida). JESENICKÝ BIOREGION Bioregion leží na pomezí severní Moravy a Slezska, okrajově zasahuje i do Polska. Zabírá geomorfologické celky Hrubý Jeseník, Králický Sněžník, Rychlebské hory a část Zlatohorské vrchoviny. V České republice zaujímá plochu 1159 km 2. Bioregion zahrnuje členité hornatiny na krystalických břidlicích pestrého složení. Bioregion zasahuje po Krkonoších nejvýše do subalpinského pásma, chybí zde však autochtonní kleč. Zastoupeny 18

62 Vyhodnocení vlivů územního plánu Rudná pod Pradědem na trvale udržitelný rozvoj - část A (SEA) srpen 2013 jsou vegetační stupně od 4. bukového po 8. subalpinský. Potenciální vegetace je tvořena květnatými a acidofilními bučinami, ve vyšších polohách přirozenými smrčinami, alpinskými společenstvy a vrchovišti. Biota je velmi bohatá, zahrnuje rozmanité migranty, charakteristické je zastoupení arkoalpinských druhů a karpatských prvků. Endemitů je zde oproti Krkonoším méně. Bioregion patří k jádru výskytu autochtonního sudetského modřínu. Nacházejí se zde dvě velká rašeliniště s borovicí blatkou. Lesy dnes tvoří převážně smrkové monokultury, ale nalezneme zde i rozsáhlé zbytky horských bučin, suťových lesů i přežívajících klimaxových smrčin. Bioregion je tektonicky zdviženou hornatinou tvořenou víceméně oddělenými horskými skupinami, mezi nimiž se nacházejí hluboká sedla a kotlinové sníženiny, nejvýraznější z nich je Jesenická kotlina. Horské hřbety jsou charakteristicky masívní a oblé se zaříznutými hlubokými mladě erozními údolími, často s menšími vodopády. Na hřbetech nalezneme izolované skalní útvary z odolných hornin (tzv. tors). Nejrozsáhlejší suťová pole nalezneme na Břidličné. Ledovcové kary jsou vyvinuty nedokonale a v malém počtu, např. Malá a Velká kotlina a sníženina na jihovýchodním svahu Keprníku. Zvláštností je Velká Kotlina, která je jediným karem v českých horách modelovaný na fylitech. Na několika místech bioregionu se vyvinuly podzemní krasové jevy, jako např. Tvarožné díry na Králickém Sněžníku a Jeskyně Na Pomezí. Na povrchu se kras projevuje jen nepatrně. Jádro bioregionu leží v oreofytiku fytogeografického okresu č. 96 Králický Sněžník a č. 97. Hrubý Jeseník, další části pak v mezofytiku v okresech 73a Rychlebská vrchovina, Hanušovická vrchovina a Vidnavsko-osoblažská pahorkatina. Přirozená vegetace nejnižších poloh odpovídá květnatým bučinám (Dentario enneaphylli-fagetum a Festuco-Fagetum), výše i klenovým bučinám (Aceri-Fagetum), na oligotrofnějších stanovištích pak Luzulo-Fagion. Na sutích je místy vegetace svazu Tilio-Acerion. Podél vodních toků jsou nivy podsvazu Alnenion glutinoso-incanae. Ve vyšších polohách nacházíme přirozené smrčiny svazu Piceion, které místy vytváří horní hranici lesa. Na rozsáhlejších rašeliništích nalezneme i blatkové bory (Pino rotundatae-sphagnetum). Nelesní přirozená vegetace je charakteristická i pro lavinové dráhy v karech a karoidech. Zde se lokálně vyskytují křovinaté porosty svazu Salicion silesiacae, na něž navazují vysokobylinná společenstva svazů Adenostylon a Dryopteridi-Athyrion. Na prameništích nalezneme vegetaci svazu Cardamino-Montion, na sušších místech trávníky svazů Calamagrostion arundinaceae a Calamagrostion villosae. Na skalách pak svazy Juncion trifidi a fragmenty Salicion herbacea. Na hřebenových holích je charakteristická vegetace svazu Nardion. Květena Jeseníků obsahuje význačné exklávní prvky. Převažují středoevropské horské druhy, z části s oceanickou tendencí, jako třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), bika lesní (Luzula sylvatica) a žebrovice různolistá (Blechnum spicant). Dále druhy alpidské, např. sasanka narcisokvětá (Anemone narcissiflora). Dále sem zasahují některé druhy (sub)arkto-alpidského charakteru např. ostřice pochvatá (Carex vaginata), hvězdnice alpská (Aster alpinus) a druhy boreokontinentální, mezi něž můžeme počítat rojovník bahenní (Ledum palustre). Endemitů je velmi málo, jsou to jitrocel černavý sudetský (Plantago atrata subsp. sudetica), zvonek český jesenický (Campanula bohemica subsp. gelida) a lipnice jesenická (Poa riphaea). Teplomilné druhy jsou vzácné, vázané na extrémní místa v karech, např. černohlávek velkokvětý (Cirsium eriophorum) a sasanka pryskyřníková (Anemonoides ranunculoides). V bioregionu se vyskytuje hercynská horská fauna montánního a subalpinského stupně a zbytků vrchovišť (myšivka horská, linduška horská, pěvuška podhorní a další). Do regionu okrajově zasahuje i karpatský element (čolek karpatský, skalnice lepá, modranka karpatská aj.). Tekoucí vody patří do pstruhového pásma. Mezi významné druhy bioregionu patří např. rejsek horský (Sorex alpinus), myšivka horská (Sicista betulina), netopýr pobřežní (Myotis dasycneme) mimo období rozmnožování, myšice temnopásá (Apodemus agrarius), plch lesní (Dryomys nitedula), z ptáků tetřívek obecný (Tetrao tetrix), tetřev hlušec (Tetrao urogallus), sýc rousný (Aegolius funereus), linduška horská (Anthus spinoletta), pěvuška podhorní (Prunella collaris), lejsek malý (Ficedula parva), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes). Z dalších živočichů pak čolek horský (Triturus alpestris), čolek karpatský (Triturus montandoni), ještěrka živorodá (Lacerta vivipara), zmije obecná (Vipera berus), vřetenatka nadmutá (Vestia turgida), skalnice lepá (Helicigona faustina), modranka karpatská (Bielzia coerulans). 19

63 Vyhodnocení vlivů územního plánu Rudná pod Pradědem na trvale udržitelný rozvoj - část A (SEA) srpen 2013 Z hmyzu šídlo rašelinné (Aeschna subarctica), střevlík hrbolatý (Carabus variolus), okáči (Erebia euryale, E. epiphron, E. sudetica), žluťásek borůvkový (Colias palaeno) a další. BIOCHORY Podle Culka a kol. (2005) se obec Rudná pod Pradědem nachází v 11 různých biochorách, většina z nich se nachází v 5. vegetačním stupni. Toto množství biochor ukazuje na velkou pestrost reliéfu zájmového území. Konkrétně se jedná o biochory: 5BJ Rozřezané plošiny na bazickém krystaliniku 5. vegetačního stupně (v.s.) 5BM Rozřezané plošiny na drobách 5. v.s. 5Db Podmáčené sníženiny na bazických horninách 5. v.s. 5HM Hornatiny na drobách 5. v.s. 5VM Vrchoviny na drobách 5. v.v. Z fytogeografického hlediska území náleží do oblasti mezofytika, obvodu Českomoravského mezofytika a okresu č. 75 Jesenické podhůří. Obr. 6 Potenciální přirozená vegetace v území Zdroj: Potenciální přirozenou vegetací je na většině území bučina s kyčelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-fagetum). Jsou pro ni typické lesy pouze se stromovým a bylinným patrem, keřové a mechové patro bývá vyvinuto jen fragmentárně nebo chybí. Ve stromovém patře převažuje buk lesní (Fagus sylvatica), přimíšený bývá javor klen (Acer pseudoplatanus), jedle bělokorá (Abies alba) a smrk ztepilý (Picea abies). Bylinné patro bývá většinou souvisle zapojené, jeho pokryvnost kolísá dle stromového zápoje. Převažují druhy řádu Fagetalia a zastoupena je též většina druhů svazu Fagion, např. kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), věšenka nachová (Prenanthes purpurea) a svízel vonný (Galium odoratum). V západní část katastru se nachází drobná plocha smrkových bučin (Calamagrostio villosae- Fagetum). Na složení většinou zapojeného stromového patra smrkových bučin se v kolísajících proporcích podílejí jak listnaté, tak jehličnaté dřeviny. Z listnáčů se nejvíce uplatňuje buk lesní (Fagus sylvatica), přimíšen bývá javor klen (Acer pseudoplatanus), z jehličnanů je nejvýznamněji zastoupen smrk ztepilý (Picea abies) s příměsí jedle bělokoré (Abies alba). V keřovém patře jsou zastoupeny pouze zmlazující dřeviny patra stromového. Bylinné patro bývá druhově chudé, ale 20

64 Vyhodnocení vlivů územního plánu Rudná pod Pradědem na trvale udržitelný rozvoj - část A (SEA) srpen 2013 mívá vysokou pokryvnost. Dominuje v něm třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), místy s brusnicí borůvkou (Vaccinium myrtillus). Mechové patro je pravidelně vyvinuto s kolísající pokryvností (Neuhäuslová et al. 1998). Významné krajinné prvky (VKP) Významnými krajinnými prvky (VKP) jsou dle ustanovení 3 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění: lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy, resp. jiné části krajiny zaregistrované podle 6 výše citovaného zákona. Dle informací z Městského úřadu Bruntál, odboru životního prostředí a zemědělství se v řešeném území registrované významné krajinné prvky nevyskytují. ÚSES Územní systém ekologické stability (ÚSES) je obecně tvořen soustavou biocenter vzájemně propojených biokoridory. Principiálně je rozlišován územní systém ekologické stability ve třech úrovních nadregionální, regionální a lokální ÚSES, z nichž je v řešeném území zastoupena zejména lokální, ale okrajově i nadregionální úroveň. Územní systém ekologické stability (ÚSES) je obecně tvořen soustavou biocenter vzájemně propojených biokoridory. Principiálně je rozlišován územní systém ekologické stability ve třech úrovních nadregionální, regionální a lokální ÚSES, z nichž se v řešeném území vyskytuje úroveň nadregionální a lokální. Dále viz následující kapitola č.4. Památné stromy V řešeném území se nachází jeden památný strom. Jedná se o Lípu v Nové Rudné (kód dle ÚSOP: ), druh: lípa velkolistá (Tilia platyphyllos). Lípa se nachází při místní komunikaci nad sjezdem k železničnímu přejezdu, k.ú. Nová Rudná, p.č. 1417, obvod kmene 400 cm, výška 23 m, vyhlášená Realizací návrhu ÚP Rudná pod Pradědem nedojde k negativnímu ovlivnění památných stromů ani jejich ochranných pásem. V blízkosti památného stromu se nenachází žádná rozvojová plocha. Foto 1: Památný strom - lípa velkolistá v Nové Rudné, červen 2013 Přírodní parky V zájmovém území katastru obce Rudná pod Pradědem se přírodní parky nenachází. Nejbližší přírodní park Sovinecko, je vzdálen cca 10 km jihozápadním směrem a nebude realizací návrhu ÚP Rudná pod Pradědem negativně ovlivněn. 21

65 Vyhodnocení vlivů územního plánu Rudná pod Pradědem na trvale udržitelný rozvoj - část A (SEA) srpen 2013 Natura 2000, velkoplošná a maloplošná zvláště chráněná území, přírodní parky Velkoplošná zvláště chráněná území Do katastru obce Rudná pod Pradědem zasahuje území chráněné krajinné oblasti Jeseníky, konkrétně její III. zóna ochrany. Na území CHKO Jeseníky není navržena žádná nová zastavitelná plocha, územím CHKO prochází pouze několik nově navržených hipostezek. Obr. 7: Poloha řešeného území ve vztahu k území CHKO Jeseníky (zdroj: Mapový portál AOPK ČR, podkladová data ČÚZK). Pozn. Řešené území zahrnuje k.ú. Nová Rudná a k.ú. Stará Rudná. Maloplošná zvláště chráněná území Ve správním území obce se nachází jedno maloplošné zvláště chráněné území (MZCHÚ). Jedná se o PP Morgenland o rozloze 1,8 ha, která leží z části na území obce Rudná pod Pradědem a z části v katastru obce Malá Morávka. Předmětem ochrany této přírodní památky jsou mokřadní a mezofilní luční společenstva a smíšený lesní porost. Na slatinné louce se vyskytuje řada vzácných rostlinných druhů. V dolní mokřejší části louky se vyskytují následující druhy: vstavač mužský, prstnatec májový, bradáček vejčitý, kozlík dvoudomý, violka bahenní, česnek sibiřský. V horní sušší části např. pětiprstka žežulník, vemeník dvoulistý, poháňka hřebenitá, pupava bezlodyžná, mateřídouška obecná. Nejbližšími MZCHÚ je cca 2,5 km vzdálená NPP Javorový vrch, která celou svou rozlohou 84 ha leží na území obce Malá Morávka. Jedná se o komplex bývalého středověkého podpovrchového rudného dolu, včetně všech jeho podzemních i povrchových částí. Na území NPP Javorový vrch se nachází PP Štola pod Jelení cestou, která má rozlohu pouhých 0,03 ha, jedná se však o nejmasovější zimoviště netopýrů na severní Moravě. V bezprostřední blízkosti PP Morgenland prochází nově navržená zimní lyžařská trasa. V blízkosti PP je trasa vedena po stávající zpevněné komunikaci, dle charakteru záměru lze očekávat zvýšený pohyb turistů pouze po dobu zimní lyžařské sezóny. Negativní ovlivnění přírodní památky Morgenland realizací tohoto záměru (navržené změny využití území) je možné vyloučit. Ostatní MZCHÚ taktéž nebudou negativně ovlivněny realizací hodnocené koncepce. 22

66 Vyhodnocení vlivů územního plánu Rudná pod Pradědem na trvale udržitelný rozvoj - část A (SEA) srpen 2013 Foto 2: Přírodní památka Morgenland, červen 2013 Obr. 8: Poloha řešeného správního území obce Rudná pod Pradědem ve vztahu k maloplošným ZCHÚ (zdroj: Mapový portál AOPK ČR, podkladová data ČÚZK). Pozn. Řešené území zahrnuje k.ú. Nová Rudná a k.ú. Stará Rudná. Území soustavy Natura 2000 V zájmovém území obce Rudná pod Pradědem se nachází pouze jedno území soustavy Natura 2000, jedná se o ptačí oblast PO Jeseníky. V blízkosti zájmového území se dále nachází EVL Javorový vrch a EVL Moravice, do katastru obce však nezasahují. Prostorové detaily polohy 23

67 Vyhodnocení vlivů územního plánu Rudná pod Pradědem na trvale udržitelný rozvoj - část A (SEA) srpen 2013 hranice katastru obce ve vztahu k hranicím lokalit soustavy Natura 2000 jsou patrné z následujícího obrázku. Obr. 9: Situační mapa polohy zájmového území obce Rudná pod Pradědem ve vztahu k lokalitám soustavy Natura 2000 (zdroj: Mapový portál AOPK ČR, podkladová data ČÚZK). EVL Javorový vrch PO Jeseníky EVL Moravice PO Jeseníky pozn. Zájmové území zahrnuje k.ú. Nová Rudná a k.ú. Stará Rudná. EVL Javorový vrch (kód lokality: CZ ) má rozlohu 83,1 ha a byla vyhlášena nařízením vlády 132/2005 Sb. Jedná se o štoly na Javorovém vrchu pod Jelení cestou cca 400 m západně od silničního mostu přes Bílý potok na trase Malá Morávka - Karlova Studánka. Předmětem ochrany EVL jsou následující evropsky významné druhy: netopýr černý (Barbastella barbastellus) netopýr velký (Myotis myotis) vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros) 24

68 Vyhodnocení vlivů územního plánu Rudná pod Pradědem na trvale udržitelný rozvoj - část A (SEA) srpen 2013 Obr. 10: Schematická mapa polohy hranice EVL Javorový vrch (zdroj: AOPK) EVL Moravice (kód: CZ ) byla vyhlášena nařízením vlády č. 132/2005 Sb. Celková rozloha lokality činí 209,6 ha. Předmětem ochrany EVL jsou následující evropsky významné druhy: mihule potoční (Lampetra planeri) vranka obecná (Cottus gobio) vydra říční (Lutra lutra) Obr. 11: Schematická mapa polohy hranice EVL Moravice (zdroj: AOPK) PO Jeseníky (kód: CZ ) byla vyhlášena nařízením Vlády ČR č.599/2004 Sb. Nachází se na území Olomouckého a Moravskoslezského kraje. Rozloha PO Jeseníky činí ha. Předmětem ochrany ptačí oblasti Jeseníky jsou populace těchto druhů ptáků - jeřábek lesní (Bonasa bonasia) a chřástal polní (Crex crex) a jejich biotopy. Cílem ochrany ptačí oblasti je zachování a obnova ekosystémů významných pro druhy ptáků, pro které je oblast vyhlášena, v jejich přiro- 25

69 Vyhodnocení vlivů územního plánu Rudná pod Pradědem na trvale udržitelný rozvoj - část A (SEA) srpen 2013 zeném areálu rozšíření a zajištění podmínek pro zachování populací těchto druhů ve stavu příznivém z hlediska ochrany ( 1 nařízení Vlády č.599/2004 Sb.). Jen s předchozím souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody, lze v ptačí oblasti Jeseníky, mimo současně zastavěné a zastavitelné části území obcí ( 3 nařízení Vlády č.599/2004 Sb.): a) vytyčovat nové turistické, cyklistické, lyžařské trasy a jezdecké stezky, b) provádět činnosti vyvolávající změnu výše ustálené hladiny povrchové a podzemní vody, která by mohla způsobit změnu biotopu druhu, pro který je ptačí oblast zřízena, c) měnit druh pozemků a způsoby jejich využití. Obr. 12: Hranice ptačí oblasti Jeseníky (zdroj: AOPK ČR). Některé plochy navržených změn využití území zasahují do prostoru či blízkosti PO Jeseníky (viz dále kap. 6 a 7). Ostatní lokality soustavy Natura 2000 nebudou realizací hodnocené koncepce nijak dotčeny. Vliv jednotlivých ploch navržených změn využití území na ptačí oblast Jeseníky je diskutován v komentáři k jednotlivým potenciálně problematickým plochám. Vliv hodnocené koncepce na lokality soustavy Natura 2000 nebyl vyloučen na základě stanoviska orgánu ochrany přírody Správy CHKO Jeseníky dle 45i ZOPK (č.j. 2362/JS/2011 ze dne ). Ve stanovisku je uvedeno, že správní obvod Rudná pod Pradědem je zčásti situován v Ptačí oblasti Jeseníky a že z návrhu vyplývají některé záměry, u nichž není možné vyloučit nega- 26

70 Vyhodnocení vlivů územního plánu Rudná pod Pradědem na trvale udržitelný rozvoj - část A (SEA) srpen 2013 tivní vliv na lokality soustavy Natura 2000 a příznivý stav předmětu ochrany a celistvost PO Jeseníky. Další orgán ochrany přírody Krajský úřad Moravskoslezského kraje svým stanoviskem (č.j. MSK /2011 ze dne ) negativní vliv návrhu ÚP na lokality soustavy 2000 vyloučil. Ve zdůvodnění je uvedeno, že předmětné území je situováno mimo EVL a PO. Dále je uvedena informace, že toto stanovisko se vztahuje pouze na část katastru ležící mimo území CHKO Jeseníky. Posouzení možného ovlivnění předmětů ochrany či celistvosti lokalit soustavy Natura 2000 (PO Jeseníky) jsou předmětem samostatného naturového hodnocení. Nemovité kulturní památky V řešeném území jsou památkově chráněny následující kulturní památky: V k.ú. Nová Rudná se nachází socha sv. Jana Nepomuckého (27993/ Dále jsou zde situovány tři objekty, navržené k zapsání do Ústředního seznamu kulturních památek ČR: - farní kostel sv. Jana Křtitele, parc. č. 80 st., k. ú. Stará Rudná - chalupa č.p. 2, parc. č. 78, k. ú. Stará Rudná - chalupa č.p. 97, parc. č. 97, k. ú. Stará Rudná. V území obce Rudná pod Pradědem se dále nacházejí památky místního významu: - pomník Hanse Kudlicha u obecního úřadu ve Staré Rudné - dřevěná kaplička v Nové Rudné - zachované objekty původní zástavby (tradiční jesenický dům). Celé řešené území je považováno za území s pravděpodobnými archeologickými nálezy. Krajina Dle ZÚR Moravskoslezského kraje náleží správní území obce Rudná pod Pradědem do dvou krajinných oblastí. Západní část obce Rudná pod Pradědem spadá do krajinné oblasti Hrubý Jeseník, východní část do krajinné oblasti Nízký Jeseník. Krajinná oblast Hrubý Jeseník představuje území vysoké přírodní hodnoty, chráněné zčásti i jako CHKO Jeseníky, oblast členitých hornatin s vysokou dynamikou reliéfu, s hlubokými zařízlými říčními údolími, lesními komplexy a rašeliništi. Z hlediska osídlení jde o mladou sídelní oblast, sídla jsou vázána na podhůří masivu, osídlení v horách rozptýlené, v nižších polohách potoční nebo ulicové vsi, dominují rekreační objekty, oblast významná z hlediska turismu a cestovního ruchu vázaného zejména na zimní sporty. Území vysoké estetické hodnoty s cennými historickými krajinnými strukturami v podhůří (zachovalá středověká plužina s kamenicemi). Možná ohrožení: - intenzifikace cestovního ruchu - nová zástavba v pohledově exponovaných a citlivých místech (svahy, pohledové horizonty) - vznik nových charakterově odlišných dominant (velkoobjemové nebo vertikální stavby) - likvidace historických krajinných struktur - poškození nebo úbytek lesa. Krajinná oblast Nízký Jeseník představuje oblast náhorních zarovnaných plošin s členitostí vrchovin, se zaříznutými skalnatými říčními údolími, s častým výskytem pramenišť a mokřadů. Jde o území středověkého osídlení spojeného s těžbou drahých kovů, později sklářským a textilním průmyslem, se silnými německými kulturními vlivy a významnými sakrálními památkami. Harmonická 27

71 Vyhodnocení vlivů územního plánu Rudná pod Pradědem na trvale udržitelný rozvoj - část A (SEA) srpen 2013 kulturní krajina s vyšším výskytem historických krajinných struktur, území zvýšené estetické hodnoty. Možná ohrožení: - odlesnění nebo zástavba krajinných horizontů - vznik nových charakterově odlišných dominant (velkoobjemové nebo vertikální stavby) - narušení harmonického měřítka krajiny - likvidace historických krajinných struktur. Intravilán obce Rudná pod Pradědem je poměrně kompaktní, je rozčleněn do dvou částí, které mají odlišný charakter osídlení. Zatímco Stará Rudná je využívána převážně k trvalému bydlení a výrobě, Nová Rudná slouží především k rekreačnímu bydlení. Rudná pod Pradědem představuje typickou lesní lánovou ves se záhumenicovou plužinou. Nejvíce pozměněnou částí obce z hlediska urbanistické struktury je severovýchodní okraj Staré Rudné. Typologie krajiny Podle projektu Typologie české krajiny řešitele Doc. Ing. arch. Löwa, spadá dle charakteru osídlení většina řešeného území do matrice novověké sídelní krajiny Hercynica, vyšší polohy pak do matrice pozdně středověkých kolonizačních krajin hercynského okruhu. Bližší dělení zájmového území obce Rudná pod Pradědem do jednotlivých typů krajin je uvedeno níže. I. na zájmovém území se nachází jeden rámcový sídelní krajinný typ: - novověké sídelní krajiny Hercynica (6) - pozdně středověké kolonizační krajiny hercynského okruhu (5) II. na zájmovém území se nachází dva rámcové typy krajin dle jejich využití: - zemědělská krajina (Z) - lesozemědělská krajina (M) - lesní krajina (L) III. na zájmovém území se nachází jeden rámcový typ krajin dle reliéfu: - krajiny vrchovin Hercynica (2) Na většině zájmového území se nachází pozdně středověká kolonizační krajina hercynského okruhu. Typ je tvořen krajinou hercynika z části ve 4. a zcela v 5. vegetačním stupni. K osídlení těchto pro zemědělství nejméně příhodných oblastí Až v 14. století, v poslední fázi velké středověké kolonizace. Ani ve vrcholné etapě osídlení neobsáhla celou krajinu. Plužiny se tak do okolních lesních masivů rozšiřovaly postupně, v individuálních záhumenních pruzích. Koncem 18. století začíná v severních oblastech rozvoj průmyslu, startující urbanizační procesy. Ve vnitrozemí je typický lidový českomoravský roubený dům, v severních příhraničních oblastech se v něm projevuje vliv roubeného domu slezského pomezí a západoevropského domu hrázděného. Do západního okraje území zasahuje plocha novověké sídelní krajiny Hercynica. Tento typ je tvořen krajinou hercynika z části v 5. a vyšších vegetačních stupních. Typické sídelní typy vesnic jsou řadové vsi se záhumenicemi, typicky doplněné rozptýleným osídlením osamělých dvorců s úsekovou plužinou. Typ je z hlediska kulturních okruhů vyhraněn vnějšími vlivy, kdy v severovýchodních pohořích převažoval v klasické formě roubený dům slezského pohraničí, na Krušnohorsku vystřídaný západoevropským domem hrázděným a na Šumavě dokonce alpským roubeným domem. Jde o oblast osídlenou až v novověku, tj. nejdříve od 16. století. 28

72 Vyhodnocení vlivů územního plánu Rudná pod Pradědem na trvale udržitelný rozvoj - část A (SEA) srpen 2013 Obr. 13: Typologie krajiny ve studovaném území (zdroj: V zájmovém území se podle využití vyskytují následující typy krajin: Lesozemědělské krajiny Krajiny charakteristické typickými mozaikami polí, luk a pastvin s (pro zemědělství) méně příhodnými plochami. Většinou jde o členitější pahorkatiny. Stepní elementy zde často chybí, zvýšená biodiverzita je podmíněná lesními ekotony. Tyto typy jsou charakteristické pro kolonizační krajiny středověku od 13. století a novověku, jako reakce na méně příhodné přírodní podmínky pro zemědělství. Pro území je typická mozaika lesních a bezlesých ploch, někdy v členitějším reliéfu a horších klimatických podmínkách, v širokých říčních nivách jako reakce na různý stupeň podmáčení. Součástí jsou zde i sídla, louky, pastviny a speciální kultury. Jde o nejběžnější typ krajiny u nás. 5M2 pozdně středověká kolonizační zemědělská krajina hercynského okruhu vrchovin Hercynica Nachází se v západní části katastru obce Rudná pod Pradědem. Zemědělské krajiny Jde o nejúrodnější oblasti republiky. Velkovýrobní pole se vyznačují nižší ekologickou stabilitou, louky a pastviny a přírodě blízká lada však mohou mít ekologickou stabilitu vysokou. Zabírají většinou plochý georeliéf s dostatečnou hloubkou půdy, která je při dobrém hospodaření dále kultivována. Vyznačují se často velkou vodní, místy i větrnou erozí. Tento typ osídlených krajin patří již od pravěku mezi základní. Zemědělství bylo tradičně základem obživy naprosté většiny obyvatelstva našich obcí. Travní porosty byly dlouho jen na plochách nevhodných k orbě. Tato území patří mezi nejintenzivněji prvovýrobně využívané krajiny. Jejich uspořádání se odvíjí od technologických potřeb obdělávání (dříve potahem, dnes stroji). Typické je střídání polních plodin v osevních postupech a nekončící boj se zaplevelením. Součástí jsou i louky a pastviny, speciální kultury sady a vinohrady, vesnická sídla a různá lada. 5Z2 pozdně středověká kolonizační lesozemědělská krajina hercynského okruhu vrchovin Hercynica Tento krajinný typ tvoří větší část správního území obce Rudná pod Pradědem. Lesní krajiny Od konce poslední doby ledové byla u nás tato krajinná matrice nejrozšířenější. Dnes se nejvíce uplatňuje v místech, kde je ztíženo zemědělské využití pohoří, říční nivy, váté písky, strmé svahy 29

73 Vyhodnocení vlivů územního plánu Rudná pod Pradědem na trvale udržitelný rozvoj - část A (SEA) srpen 2013 apod. V úrodných oblastech se zachovaly rozsáhlé komplexy spíše vzácně např. jako obory k chovu lovné zvěře. Plocha této matrice je člověkem soustavně snižována již od neolitu. Nejmenší výměry dosáhla ve 14 století. Od 18 století se začalo území ČR ve větší míře opět zalesňovat, tento trend pokračuje pomalu dodnes. Od 19. století byly často vysazovány velkoplošné smrkové monokultury. V současnosti je již zřetelně patrný trend postupně zarůstající krajiny na úkor sekundárního bezlesí. Často je to způsobeno postupným upuštěním od tradičního hospodaření. V dnešní době je prakticky na celém území ČR pozměněna původní druhová skladba dřevin ve prospěch smrku, často jsou využívány pro ČR nepůvodní druhy dřevin. Obnova lesa je dnes často uplatňována v pravidelných geometrických útvarech. 6L2 novověká lesní krajina vrchovin Hercynica Tento krajinný typ se nachází na západním okraji správního území obce Rudná pod Pradědem Předpoklad vývoje území, pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace. Bez uplatnění navrhovaného ÚP by nebyly upřesněny a sjednoceny podmínky využití jednotlivých druhů ploch v území a stanoveny jasné zásady koncepčního řešení rozvoje sídla v souladu s platnými obecně závaznými předpisy a zájmy obyvatelstva i ochrany přírody. Nerealizování územního plánu by vedla k návratu územního rozhodování do hranic zastavěného území šedesátých let. Neuplatnění územního plánu by mohlo vést k neplnění požadavků krajských a republikových koncepčních materiálů a nezajištění návaznosti vedení komunikací, inženýrských sítí, ale i ÚSES na jejich vytýčení v okolních správních územích. Pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace, pak by vývoj území: vedl k nekoordinovaným umisťováním staveb v území, které by v budoucnu nebylo možno napravit, zejména rozšiřování rekreační zástavby do volné krajiny a její přetváření na trvalé bydlení; vedl k překračování únosnosti území z hlediska rekreačního zatížení a zatížení související dopravou; setrvával u nedostatečného zajištění protipovodňové ochrany, případně by vedl k situování staveb do záplavového území Černého potoka; mohl přinést nevhodnou lokalizaci nekoncepčních záměrů, které by mohly ztížit racionální využití ZPF a PUPFL a jeho trvalé ztráty; nezajistil kontinuitu směřování nakládání se splaškovými vodami; nezajišťoval funkčnost územního systému ekologické stability a nezamezil jeho kolizi se zastavitelnými plochami; mohl vést k absenci vhodného architektonického uspořádání funkčních ploch s následným případným obtěžováním obyvatelstva hlukem a emisemi, ztíženou prostupností území, sníženou využitelností veřejných prostranství, nezajistil ochranu krajinného rázu apod.; nebyla by zajištěna potřebná ochrana obecně či zvláště chráněných území a nemovitých kulturních památek a místních významných staveb, nebyl by zajištěn dostatečný rozvoj bydlení i ploch pro podnikání kopírující vývoj počtu obyvatel obce. 30

74 Vyhodnocení vlivů územního plánu Rudná pod Pradědem na trvale udržitelný rozvoj - část A (SEA) srpen CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY. Významné ovlivnění složek životního prostředí se předpokládá zejména v následujících oblastech: 4.1 Zábor zemědělské půdy (vliv realizace ÚP bude negativní) Řešené území náleží do klimatického regionu 8 MCH mírně chladný, vlhký a klimatického regionu 9 CH chladný, vlhký. V řešeném území převládají půdy s hlavní půdní jednotkou: 26 - Kambizemě modální eubazické a mezobazické na břidlicích, převážně středně těžké, až středně skeletovité, s příznivými vláhovými poměry Kambizemě dystrické, kambizemě modální mezobazické, kryptopodzoly modální včetně slabě oglejených variet, na břidlicích, permokarbonu, flyši, neutrálních vyvřelých horninách a jejich svahovinách, středně těžké, až středně skeletovité, vláhově příznivé až mírně převlhčené, v mírně chladném klimatickém regionu Kryptopodzoly modální, podzoly modální, kambizemě dystrické, případně i kambizem modální mezobazická, bez rozlišení matečných hornin, převážně středně těžké lehčí, s různou skeletovitostí, půdy až mírně převlhčované, vždy však v chladném klimatickém regionu Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, s různou skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici Kambizemě oglejené a pseudogleje modální na žulách, rulách a jiných pevných horninách (které nejsou v HPJ 48,49), středně těžké lehčí až středně těžké, slabě až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé Gleje modální na různých substrátech často vrstevnatě uložených, v polohách širokých depresí a rovinných celků, středně těžké až těžké, při vodních tocích závislé na výšce hladiny toku, zaplavované, těžko odvodnitelné Kambizemě oglejené, pseudogleje glejové i hydroeluviální, gleje hydroeluviální i povrchové, nacházející se ve svahových polohách, zpravidla zamokřené s výskytem svahových pramenišť, středně těžké až velmi těžké, až středně skeletovité. 4.2 Ochrana VKP (vliv realizace ÚP bude pozitivní z hlediska zajištění jejich potřebné ochrany, ale i lokálně negativní v případě některých vybraných ploch) Mezi VKP ze zákona patří lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy, resp. jiné části krajiny zaregistrované podle 6 výše citovaného zákona. Dle návrhu ÚP se v řešeném území nacházejí výhradně VKP ze zákona. V některých případech dochází ke střetu s VKP, což je dále komentováno v rámci hodnocení jednotlivých ploch. 31

75 Vyhodnocení vlivů územního plánu Rudná pod Pradědem na trvale udržitelný rozvoj - část A (SEA) srpen Ochrana přírody doplnění ÚSES a veřejné zeleně (konečný vliv realizace ÚP bude mírně pozitivní z hlediska zpřesnění tras lokálních biokoridorů a zapracování NRBK K87 do ÚP a z důvodu stanovení přípustných a nepřípustných podmínek využití těchto ploch a přípustnost jejich přerušení). Nadregionální ÚSES V zájmové území Rudné pod Pradědem se prvky nadregionální a regionální úrovně ÚSES nevyskytují. Nejbližším nadregionálním biokoridorem je NRBK K 88 Praděd - Slunečná. Tento NRBK směřuje z CHKO Jeseníky přes západní až jihozápadní část Moravskoslezského kraje a okrajově i přes území Olomouckého kraje do NRBC 65 Slunečná. Jeho mezofilní bučinná osa prochází cca 1,5 km jihozápadním směrem od hranice správního území obce Rudná pod Pradědem. V trase NRBK K 88 je vloženo regionální biocentrum (RBC) 173 Miloch s cílovými ekosystémy mezofilními bučinnými a horskými. NRBK K 88, RBC 173 ani jiné prvky regionální a nadregionální úrovně ÚSES nebudou realizací hodnocené koncepce nijak negativně ovlivněny. Obr. 14: Nadregionální a regionální prvky ÚSES v zájmovém území a jeho okolí (zdroj: ZÚR MSK) Lokální ÚSES Ve správním území Rudná pod Pradědem jsou dále vymezeny plochy lokálních biocenter a plochy lokálních biokoridorů, tvořené následujícími trasami: - L1 až L5 trasa vedená podél hranice se Světlou Horou údolnicí Černého potoka; - L6 až L13 trasa vedená od severu ze Světlé Hory, přes údolnici Družstevního a Rudného potoka k jihu do Václavova; - L14 až L15 trasa vedená údolnicí Kočovského potoka Václavovem; - L17 lokální biokoridor propojující LBC L16 s LBC L9; - L18 biocentrum přesahující z území Starého Města; - L19 až L22, přes L7 trasa vedená údolnicí Družstevního potoka k západu s přechodem přes rozvodí do území Malé Morávky. Dle aktuálních grafických podkladů návrhu územního plánu obce Rudná pod Pradědem dochází v několika případech k prostorové kolizi návrhových ploch s jednotlivými skladebnými částmi ÚSES, tyto kolize však nejsou významného rozsahu a neohrožují funkčnost jednotlivých skladeb- 32

76 Vyhodnocení vlivů územního plánu Rudná pod Pradědem na trvale udržitelný rozvoj - část A (SEA) srpen 2013 ných prvků (dále viz kapitola 7). Detaily o vlivu jednotlivých návrhových ploch na prvky ÚSES jsou uvedeny v podrobném komentáři k plochám. 4.4 Krajina (předpokládá se mírně pozitivní nebo neutrální vliv, nejsou navrhovány nové dominanty v území, zůstává zachována skladba a struktura krajiny) Krajinná oblast Hrubý Jeseník představuje území vysoké přírodní hodnoty, chráněné zčásti i jako CHKO Jeseníky, oblast členitých hornatin s vysokou dynamikou reliéfu, s hlubokými zařízlými říčními údolími, lesními komplexy a rašeliništi. Z hlediska osídlení jde o mladou sídelní oblast, sídla jsou vázána na podhůří masivu, osídlení v horách rozptýlené, v nižších polohách potoční nebo ulicové vsi, dominují rekreační objekty, oblast významná z hlediska turismu a cestovního ruchu vázaného zejména na zimní sporty. Území vysoké estetické hodnoty s cennými historickými krajinnými strukturami v podhůří (zachovalá středověká plužina s kamenicemi). Možná ohrožení: - intenzifikace cestovního ruchu - nová zástavba v pohledově exponovaných a citlivých místech (svahy, pohledové horizonty) - vznik nových charakterově odlišných dominant (velkoobjemové nebo vertikální stavby) - likvidace historických krajinných struktur - poškození nebo úbytek lesa. Krajinná oblast Nízký Jeseník představuje oblast náhorních zarovnaných plošin s členitostí vrchovin, se zaříznutými skalnatými říčními údolími, s častým výskytem pramenišť a mokřadů. Jde o území středověkého osídlení spojeného s těžbou drahých kovů, později sklářským a textilním průmyslem, se silnými německými kulturními vlivy a významnými sakrálními památkami. Harmonická kulturní krajina s vyšším výskytem historických krajinných struktur, území zvýšené estetické hodnoty. Možná ohrožení: - odlesnění nebo zástavba krajinných horizontů - vznik nových charakterově odlišných dominant (velkoobjemové nebo vertikální stavby) - narušení harmonického měřítka krajiny - likvidace historických krajinných struktur. Popis krajiny z hlediska využití byl uveden v předcházející kapitole. 4.5 Vypouštění nedostatečně čištěných splaškových vod do povrchových vodotečí (výhledový vliv pozitivní) Obec v současné době nemá zajištěno odvádění a čištění splaškových vod. ÚP přebírá řešení zapracované v dosud platném územním plánu a upřesňuje dále trasy kanalizace a vytyčuje plochu pro ČOV. Do doby realizace tohoto řešení zůstane způsob nakládání se splaškovými vodami beze změn. Významné ovlivnění jiných složek životního prostředí nebo veřejného zdraví se neočekává. 33

77 Vyhodnocení vlivů územního plánu Rudná pod Pradědem na trvale udržitelný rozvoj - část A (SEA) srpen SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI. Do území zasahuje CHKO Jeseníky (současně ptačí oblast Jeseníky), dvě další EVL leží v blízkosti hranic řešeného území. Ovlivnění EVL a PO je hodnoceno v samostatném svazku Vyhodnocení vlivů ÚP Rudná pod Pradědem na trvale udržitelný rozvoj - naturovém hodnocení dle 45i zákona o ochraně přírody a krajiny. Významné negativní vlivy realizace ÚP na tyto složky se nepředpokládají. Hlavními problémy, detekovanými v území v rámci tohoto posouzení, jsou: - nedostatečně řešené odvádění a čištění splaškových vod, - hrozba nadměrného rozvoje rekreace, - vysoká nezaměstnanost, - výhledové nedostatečné zásobování pitnou vodou, resp. nezaručená kvalita vody v individuálních vodních zdrojích, - úbytek zemědělské půdy. 6. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VČETNĚ VLIVŮ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH (VLIVY NA OBYVATELSTVO, BIOLOGICKOU ROZMANITOST, FAUNU, FLORU, PŮDU, VODU, OVZDUŠÍ, KLIMA, HMOTNÉ STATKY, KULTURNÍ DĚDICTVÍ VČETNĚ DĚDICTVÍ ARCHITEKTONICKÉHO A ARCHEOLOGICKÉHO A VLIVY NA KRAJINU VČETNĚ VZTAHŮ MEZI UVEDENÝMI OBLASTMI VYHODNOCENÍ). Návrh územního plánu Rudná pod Pradědem je předkládán v jedné variantě. Dále uvedené vlivy jsou (není-li výslovně uvedeno jinak) považovány za trvalé. Za dočasné vlivy je považováno přechodné zvýšení dopravy a doprovodné zhoršení kvality ovzduší a hlukové situace při realizaci ploch (výstavbě). Navrhované plochy ve většině případů samy o sobě nemohou významně ovlivnit jednotlivé složky životního prostředí nebo veřejné zdraví, převahu mají plochy pro bydlení. Tyto plochy však budou mít při realizaci kumulativní vlivy na - ovzduší (zejména z důvodu vytápění jednotlivých staveb a také předpokládanému postupnému navýšení obslužné dopravy), - půdu (z důvodu potřeby záboru půdy pro realizaci staveb v navrhovaných zastavitelných plochách), - hlukovou situaci (z důvodu předpokládaného navýšení obslužné dopravy, přestože se bude jednat převážně o dopravu osobní), - malou změnu odtokových poměrů srážkových vod (z důvodu zastavění nebo zpevnění nové výměry dosud volných pozemků, z nichž budou dešťové vody odváděny přes retenci nebo do zásaku), 34

78 Vyhodnocení vlivů územního plánu Rudná pod Pradědem na trvale udržitelný rozvoj - část A (SEA) srpen zvýšené nároky na odběry vod a produkci splaškových vod, - nároky na odběry el. energie, zemního plynu nebo jiných paliv. V kapitole 6 jsou hodnoceny plochy s potenciálně významnými vlivy, vlivy ploch zde neuvedených jsou považovány za zanedbatelné s ohledem na jejich druh nebo výměru a mají vlivy pouze kumulativní. V kapitole 7 je následně hodnocen předložený návrh ÚP jako celek koncepce - zahrnující kromě přímých vlivů také všechny předpokládané kumulativní vlivy, které může uplatnění navrženého ÚP v území vyvolat. Západní část území Obr. 15: Plocha Z24 na koordinačním výkresu ÚP + situace v ortofotomapě Z24 RR plochy rekreace rodinné Plocha určená pro rodinnou rekreaci v západní části Nové Rudné. Plocha je dostupná ze stávající místní komunikace. Plocha se nenachází v žádném zvláště chráněném území. V současnosti se na této ploše nachází luční porost. Vegetaci lze charakterizovat jako biotop T1.1 Mezofilní ovsíkové louky, jedná se však o plošně malý zábor, který je z pohledu ochrany přírody nevýznamný. V blízkosti této plochy je udáván výskyt chřástala polního (silně ohrožený druh). Pro tento druh 35

79 Vyhodnocení vlivů územního plánu Rudná pod Pradědem na trvale udržitelný rozvoj - část A (SEA) srpen 2013 však realizace plochy nepředstavuje žádné riziko jedná se o ploše malý záměr a v okolí se nachází dostatek vhodných biotopů pro tento druh. Plocha Z24 navazuje na stávající strukturu sídla a její realizace není v rozporu se zájmy ochrany přírody a krajiny. Z hlediska vlivu na další složky životního prostředí bez podstatného významu. Foto 3: Pohled na plochu Z24 ze stávající komunikace Nová Rudná, mezi Rudným potokem a komunikací III/44515 (lokality U Kapličky, Na Rozcestí) Soubor lokalit sloužící pro doplnění proluky v zástavbě podél komunikace a doplnění ploch pro rekreaci. Z20-SO Plochy smíšené obytné Plocha Z20 navazuje na stávající strukturu sídla a její realizace není v rozporu se zájmy ochrany přírody a krajiny. Plocha je doplnění proluky v zástavbě a přiléhá ke komunikaci, zčásti do ní zasahuje ochranné pásmo komunikace. Vlivy plochy jsou zanedbatelné, je akceptovatelná i z hlediska záboru ZPF. Foto 4: Pohled na plochu Z20 ze stávající komunikace Z21 SO plochy smíšené obytné Plocha určená pro smíšenou obytnou zástavbu ve střední části Nové Rudné. Plocha je dostupná ze stávající místní komunikace. Plocha se nenachází v žádném zvláště chráněném území. 36

80 Vyhodnocení vlivů územního plánu Rudná pod Pradědem na trvale udržitelný rozvoj - část A (SEA) srpen 2013 V současnosti se na této ploše nachází luční porost. Vegetaci lze charakterizovat jako biotop X5 Intenzivně obhospodařované louky s přechodem do mezofilní ovsíkové louky. Plocha je doplnění proluky v zástavbě a přiléhá ke komunikaci, zčásti do ní zasahuje ochranné pásmo komunikace. Vlivy plochy jsou zanedbatelné, je akceptovatelná i z hlediska záboru ZPF. Obr. č. 16: Soubor ploch výřez koordinačního výkresu ÚP + ortofotomapa Z22 SO plochy smíšené obytné Plocha určená pro smíšenou obytnou zástavbu ve střední části Nové Rudné. Plocha je dostupná ze stávající místní komunikace. Plocha se nenachází v žádném zvláště chráněném území. V současnosti se na této ploše nachází luční porost a porosty náletu. Vegetaci lze charakterizovat jako mozaiku biotopů X12 Nálety pionýrských dřevin a X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla. Plocha Z22 navazuje na stávající strukturu sídla a její realizace není v rozporu se zájmy ochrany přírody a krajiny. Vlivy na ostatní složky životního prostředí a veřejné zdraví jsou zanedbatelné. 37

81 Vyhodnocení vlivů územního plánu Rudná pod Pradědem na trvale udržitelný rozvoj - část A (SEA) srpen 2013 Foto 5: Pohled na plochu Z22 ze stávající komunikace. Z23 RR plochy rekreace rodinné Plocha určená pro rodinnou rekreaci ve střední části Nové Rudné. Plocha je dostupná ze stávající místní komunikace. Plocha se nenachází v žádném zvláště chráněném území. V současnosti se na této ploše nachází podmáčené luční porosty a porosty náletu, přes plochu prochází vedení VN. Vegetaci lze charakterizovat jako mozaiku biotopů X12 Nálety pionýrských dřevin s přechodem do biotopu L2.2 Údolní jasanovo olšové luhy a podrostem biotopu X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla, luční porosty tvoří mozaika degradovaných biotopů T1.6 Vlhká tužebníková lada a T1.5 Vlhké pcháčové louky. Plocha navazuje na stávající strukturu sídla a její realizace není v rozporu se zájmy ochrany přírody a krajiny. Z hlediska vlivů na ostatní složky životního prostředí je bez podstatného významu, kromě záboru zemědělské půdy. Foto 6: Pohled na plochu Z23 od stávající komunikace. Z31 RR plochy rekreace rodinné Plocha určená pro rodinnou rekreaci ve střední části Nové Rudné. Plocha je dostupná ze stávající místní komunikace, vyplňuje proluku zástavby. Plocha se nenachází v žádném zvláště chráněném území. V současnosti se na této ploše nachází nepravidelně obhospodařované mírně podmáčené luční porosty a porosty náletu. Vegetaci lze charakterizovat jako mozaiku biotopů X12 Nálety pionýrských dřevin a podrostem biotopu X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla, luční porosty tvoří mozaika degradovaných biotopů T1.6 Vlhká tužebníková lada a T1.5 Vlhké pcháčové louky. Plocha navazuje na stávající strukturu sídla a její realizace není v rozporu se zájmy ochrany příro- 38

82 Vyhodnocení vlivů územního plánu Rudná pod Pradědem na trvale udržitelný rozvoj - část A (SEA) srpen 2013 dy a krajiny. Plocha sama o sobě nemá významné negativní vlivy na další složky životního prostředí a na veřejné zdraví. Z hlediska vlivů na ostatní složky životního prostředí je bez podstatného významu, kromě záboru zemědělské půdy. P12 P19 SO plochy smíšené obytné, P25 PV - plochy veřejných prostranství Plochy přestavby určené pro smíšenou obytnou zástavbu v jihovýchodní části Nové Rudné. Plochy jsou v současnosti dostupné pouze po polní cestě od jihu pro jejich dopravní obslužnost je navržena nová účelová komunikace ze severní strany v návaznosti na stávající zástavbu. Plochy se nenachází v žádném zvláště chráněném území. V současnosti se na těchto plochách nachází hodnotný porost vzrostlých starých dřevin (Tilia cordata, Fraxinus excelsior, Alnus glutinosa aj.) s relativně značným biologickým potenciálem. Plocha navazuje na stávající strukturu sídla a ve skutečnosti jde o obnovu historické zaniklé zástavby. Realizací navržených ploch přestavby P12 P19 pro smíšenou obytnou zástavbu a plochy P25 pro obnovu zaniklé komunikace dojde ke vzniku zcela nových ulic zástavby plochy však navazují na stávající urbanistickou strukturu sídla a svým měřítkem ji nijak nenarušují, navíc se jedná o obnovu zaniklé rozptýlené historické zástavby. Z hlediska ochrany přírody jsou tyto plochy nekonfliktní a nemají významný vliv ani na další složky životního prostředí nebo veřejné zdraví. Při realizaci těchto ploch je doporučeno zachovat maximální množství vzrostlých dřevin, zejména na okrajích ploch. Vznikne tak rozptýlená zástavba (de facto obnova dřívější struktury zástavby) propojená biologicky i krajinářsky hodnotnou dřevinnou zelení. Zejména je třeba upozornit na vzrostlou lípu rostoucí na okraji návrhové plochy P19, která je svým parametrem blízká památným stromům, měla by rozhodně zůstat zachována a do budoucna po bližším šetření případně vyhlášena památným stromem. Dále je třeba upozornit, že plocha P12 se nachází v bezprostřední blízkosti prvků lokální úrovně ÚSES L9 a L17. V souvislosti s realizací plochy P12 však nelze očekávat jakékoliv negativní ovlivnění prostupnosti těchto prvků. Při dodržení doporučení týkajících se vzrostlých dřevin na plochách P12 P19 a P25 a jejich bezprostředním okolí lze konstatovat, že realizace těchto ploch není v rozporu se zájmy ochrany přírody a krajiny. Foto 7: Pohled na jižní okraj ploch P12 P19 Foto 8: Vzrostlá, hodnotná lípa na okraji plochy P19 39

83 Vyhodnocení vlivů územního plánu Rudná pod Pradědem na trvale udržitelný rozvoj - část A (SEA) srpen 2013 K1 VV plochy vodní a vodohospodářské Plocha změn v krajině určená pro obnovu vodní nádrže na Rudném potoce ve střední části Nové Rudné. Plocha není přímo dostupná ze stávající sítě místních komunikací. Plocha se nenachází v žádném zvláště chráněném území. V současnosti se na této ploše nachází podmáčená nitrofilní louka s náletem (dominuje Salix sp., Fraxinus excelsior). Vegetaci lze charakterizovat jako mozaiku biotopů X12 Nálety pionýrských dřevin, X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla a T1.6 Vlhká tužebníková lada. Je třeba upozornit, že tato návrhová plocha zasahuje do VKP vodní tok a jeho niva, jedná se však o obnovu původní obtočné nádrže a její realizace není v rozporu se zájmy ochrany přírody a krajiny. Pro zvýšení biologické hodnoty nově vzniklé nádrže je vhodné realizovat v její části mělkou litorální zónu. Foto 9: Pohled na navrženou plochu vodní nádrže (K1) od severu. 40

84 Vyhodnocení vlivů územního plánu Rudná pod Pradědem na trvale udržitelný rozvoj - část A (SEA) srpen 2013 Plochy mezi Novou Rudnou a centrální částí obce u silnice III/44515 V případě ploch P9-P12 pro smíšenou obytnou zástavbu se jedná o obnovení historické zástavby obce. Tyto plochy zde kdysi existovaly, v současné době jsou z hlediska přírody nekonfliktní a nemají ani významný negativní vliv na žádnou ze složek životního prostředí nebo veřejné zdraví. Obr. 17 Plochy v koordinačním výkresu návrhu ÚP a v ortofotomapě 41

85 Vyhodnocení vlivů územního plánu Rudná pod Pradědem na trvale udržitelný rozvoj - část A (SEA) srpen 2013 Lokalita Pod Kopcem Obr. 18: Plochy Pod Kopcem v koordinačním výkresu návrhu ÚP a v ortofotomapě Plocha č. P8 jde o plochu zboru převzatou z platného ÚP, pro výstavbu byla navržena již v předchozím územním plánu. Přestože se jedná o převzatou plochu, není její realizace vhodná z důvodu nutnosti kácení vzrostlé zeleně a rozšíření zástavby do volné krajiny. Jiné negativní vlivy tato plocha nemá. Lokalita Pod vodojemem Z8 SO plochy smíšené obytné Plocha určená pro smíšenou obytnou zástavbu v jihovýchodní části Staré Rudné. Plocha je dostupná ze stávající místní komunikace. Plocha se nenachází v žádném zvláště chráněném území. V současnosti se na této ploše nachází mozaika lučních porostů a náletových dřevin, vegetace tedy odpovídá mozaice biotopů X5 Intenzivně obhospodařované louky a X12 Nálety pionýrských dřevin. Plocha navazuje na stávající strukturu sídla a její realizace není v rozporu se zájmy ochrany přírody a krajiny. Daná plocha je realizována na značné rozloze zemědělské půdy nejlepší bonity (I. třídy ochrany). Jedná se ovšem o půdu, která se nachází na okraji stávající zástavby a v současné době je využívána jako orná půda. Skutečný zábor pro stavby zde bude poměrně nízký s ohledem na velké vzdálenosti staveb v zástavbě, lze tedy očekávat, že nezastavěné plochy budou využívány jako zahrady. Zpracovatelka SEA je názoru, že tato plocha vybíhá do volné krajiny, je urbanisticky nevhodně položena a z hlediska výměry dostupných ploch je nadbytečná. Zásadním argumentem v daném území je zábor více než 5 ha pozemků I. třídy ochrany. Část plochy na jihu navíc zabírá ochranné pásmo vedení VN, které by bylo nutno přeložit. Z těchto důvodů není plocha doporučena k realizaci. 42

86 Vyhodnocení vlivů územního plánu Rudná pod Pradědem na trvale udržitelný rozvoj - část A (SEA) srpen 2013 Foto 10: Pohled na plochu Z8 od jihozápadu. Z19 SO plochy smíšené obytné Plocha určená pro smíšenou obytnou zástavbu v západní části Staré Rudné. Plocha je dostupná ze stávající místní komunikace, dále po polní cestě, v jejíž trase je navržena plocha Z18 pro dopravní obsluhu této plochy. Plocha se nenachází v žádném zvláště chráněném území. V současnosti se na této ploše nachází polní kultura, vegetace tedy odpovídá biotopu X2 Intenzivně obhospodařovaná pole. Plocha navazuje na stávající strukturu sídla a její realizace není v rozporu se zájmy ochrany přírody a krajiny. Foto 11: Pohled na plochu Z19 od západu. 43

87 Vyhodnocení vlivů územního plánu Rudná pod Pradědem na trvale udržitelný rozvoj - část A (SEA) srpen 2013 Obr. 19: Plochy Z8, Z9, Z19 a Z20 na koordinačním výkresu ÚP a na ortofotomapě Z20 SO plochy smíšené obytné Plocha určená pro smíšenou obytnou zástavbu v západní části Staré Rudné. Plocha je dostupná ze stávající místní komunikace, dále po polní cestě, v jejíž trase je navržena plocha Z18 pro dopravní obsluhu této plochy. Plocha se nenachází v žádném zvláště chráněném území. V současnosti se na této ploše nachází polní kultura, vegetace tedy odpovídá biotopu X2 Intenzivně obhospodařovaná pole. Plocha navazuje na stávající strukturu sídla a její realizace není v rozporu se zájmy ochrany přírody a krajiny. 44

88 Vyhodnocení vlivů územního plánu Rudná pod Pradědem na trvale udržitelný rozvoj - část A (SEA) srpen 2013 Foto 12: Pohled na plochu Z20 od východu. U Družstevního potoka (plocha č. Z4-SO) - jde o dosud nezastavěné pozemky uvnitř zastavěného území, pro obytnou výstavbu jsou dlouhodobě určeny a jsou zahrnuty již ve stávajícím územním plánu, lokalita Pod Rudenským vrchem (plochy č. Z6-SO a Z5-PV) nově navržené plochy pro doplnění proluky mezi stávající zástavbou. Plochy nemají negativní vliv na jednotlivé složky životního prostředí s výjimkou záboru ZPF. Všechny plochy mají jen zanedbatelné vlivy na jednotlivé složky životního prostředí, s výjimkou potřeby odnětí půdy ze ZPF. Po stránce krajinářské a ochrany životního prostředí jsou nekonfliktní. Obr. 20 Plochy Z4, Z5, Z6 ve výřezu koordinačního výkresu a v ortofotomapě 45

89 Vyhodnocení vlivů územního plánu Rudná pod Pradědem na trvale udržitelný rozvoj - část A (SEA) srpen 2013 Lokalita U Statku Obr. 21 Plochy Z2, Z3 ve výřezu koordinačního výkresu a v ortofotomapě Z3 VS plochy výroby a skladování Plocha Z3-VS je převzata z platného ÚP jedná se o proluku mezi zastavěným územím, která je pro rozvoj výroby a skladování svým umístěním vhodná. Realizace plochy může (v závislosti na typu umisťovaných aktivit) znamenat zvýšení dopravní zátěže v území, zhoršení kvality ovzduší a zvýšení hlukové zátěže, a to nejen v okolí vlastní plochy, ale i podél dopravních komunikací. Plocha vyžaduje odnětí pozemků ze ZPF. Plocha je dostupná ze stávající místní komunikace. Plocha se nenachází v žádném zvláště chráněném území. V současnosti se na této ploše nachází intenzivní pastvina skotu a vegetace odpovídá biotopu X5 Intenzivně obhospodařované louky. Plocha navazuje na stávající strukturu sídla a její realizace není v rozporu se zájmy ochrany přírody a krajiny. Foto 13: Pohled na plochu Z3 od severu. 46

90 Vyhodnocení vlivů územního plánu Rudná pod Pradědem na trvale udržitelný rozvoj - část A (SEA) srpen 2013 P21 DS plocha dopravní infrastruktury - silniční Plocha se nachází ve východní části k.ú. Stará Rudná v trase silnice II. třídy č Je vymezena pro rekonstrukci silnice II/450 v úseku mezi silnicemi III/4528 a III/ Cílem rekonstrukce je nové šířkové uspořádání a směrové vedení komunikace včetně rekonstrukce veškerých mostních objektů. Plocha zasahuje na území CHKO a PO Jeseníky, vede přesně v trase stávající komunikace. Vegetaci lze charakterizovat jako biotop X1 Urbanizovaná území, v okolí se nachází méně kvalitní luční porosty, porosty náletu dřevin a v severní části i vzrostlejší lesní porosty. V okolí této navržené plochy nebyl zjištěn výskyt chřástala polního ani se v okolí nenachází žádné hnízdiště chřástala polního evidovaného v systému LPIS. Nelze proto očekávat jakékoliv negativní ovlivnění tohoto druhu realizací této stavby. Vzhledem k tomu, že je plocha P21 vedena v trase stávající komunikace její realizace není v rozporu se zájmy ochrany přírody a krajiny. Plocha je situována v ochranném pásmu lesa. Neočekává se zde výstavba jiných staveb než silničního tělesa, proto je umístění stavby v ochranném pásmu lesa akceptovatelné bez dalších požadavků. Obr. 22: Plocha P21 na koordinačním výkresu ÚP a v ortofotomapě P2 Foto 14: Pohled na plochu P21 ze stávající komunikace. 47

91 Vyhodnocení vlivů územního plánu Rudná pod Pradědem na trvale udržitelný rozvoj - část A (SEA) srpen 2013 Stará Rudná - střed Plochy Z11, Z12, Z13 a Z7 jsou plochy pro smíšenou obytnou zástavbu. Budou vyžadovat zábor ZPF, jinak se zde neočekávají významné negativní vlivy na žádnou z hodnocených složek životního prostředí. Plochy P4-SO a P5-ZV jsou přestavbové plochy pro obytnou zástavbu a místní komunikaci, která má sloužit pro dopravní napojení nových ploch. U plochy Z7 je riziko zásahu do biotopu vhodného pro chřástala polního, neboť se nachází v potenciálně vhodném biotopu pro tento druh. Před realizací plochy je proto vhodné zajistit biologický průzkum zaměřený na případný výskyt chřástala polního. Pokud bude potvrzen aktuální výskyt chřástala polního, realizovat výraznější rušivé práce související s výstavbou mimo hnízdní období tohoto druhu, tj. mimo období Obr. 23 Stará Rudná Střed, výsek koordinačního výkresu a ortofotomapa 48

92 Vyhodnocení vlivů územního plánu Rudná pod Pradědem na trvale udržitelný rozvoj - část A (SEA) srpen 2013 Stará Rudná východ Obr. 24 Stará Rudná Východ, výsek koordinačního výkresu a ortofotomapa Plochy Z2-SO, P1-SO jsou navrženy pro smíšenou obytnou zástavbu, plocha Z30 PV je určena pro vybudování obslužné komunikace. Severní část plochy Z2 zasahuje do ochranného pásma průmyslových ploch U Statku, což může být problematické z hlediska hluku a imisí škodlivin včetně pachových látek. Plocha Z2 je dostupná ze stávající místní komunikace. Plocha se nenachází v žádném zvláště chráněném území. V současnosti vegetace na této ploše odpovídá biotopu X5 Intenzivně obhospodařované louky a nachází se na ní četné deponie půd a stavebního materiálu. Plochy navazují na stávající strukturu sídla a jejich realizace není v rozporu se zájmy ochrany přírody a krajiny. Foto 15: Pohled na plochu Z2 od jihu Plocha Z1-TI je určena pro ČOV, což je důvodem pro její odloučení od ostatní zástavby. Realizace této plochy by vedla ke snížení zatížení toku Rudného potoka znečišťujícími látkami ze splaškových vod, dosah potenciálních pachových látek k zástavbě je nepravděpodobný. Plocha P1-SO je určena pro smíšenou obytnou zástavbu a je již obsažena ve stávajícím ÚP. Z hlediska životního prostředí je u těchto ploch negativní pouze zábor ZPF, ostatní vlivy jsou zanedbatelné. 49

93 Vyhodnocení vlivů územního plánu Rudná pod Pradědem na trvale udržitelný rozvoj - část A (SEA) srpen 2013 Z25 OX plochy občanského vybavení se specifickým využitím Plocha určená pro výstavbu rozhledny nad Novou Rudnou a turistického odpočívadla. Plocha v současnosti není nijak dopravně dostupná ani nenavazuje na turistické či cyklistické trasy. V ÚP je pro obsluhu této plochy navržena nová účelová komunikace pro cyklotrasu vedoucí od cyklotrasy č kolem plochy Z25 a dále na sever až k cyklotrase č Plocha Z25 se nenachází v žádném zvláště chráněném území. V současnosti se na této ploše nachází porost náletu vegetace tedy odpovídá biotopu X12 Nálety pionýrských dřevin, v okolí se nachází pastviny. Plocha se nachází v exponované poloze její umístění je dané charakterem stavby, její realizace není v rozporu se zájmy ochrany přírody a krajiny. Vlivy na ostatní složky životního prostředí jsou zanedbatelné. Obr. 25: Plocha Z25 na koordinačním výkresu ÚP a v ortofotomapě Foto 16: Pohled na plochu Z25 od místní komunikace. 50

94 Vyhodnocení vlivů územního plánu Rudná pod Pradědem na trvale udržitelný rozvoj - část A (SEA) srpen 2013 Z26 DS plochy dopravní infrastruktury - silniční Plocha se nachází na severovýchodním okraji k.ú. Stará Rudná v trase silnice II. třídy č Je vymezena pro navrženou přestavbu křižovatky silnice II/450 se silnicí III/4528. Plocha se nachází na území CHKO a PO Jeseníky v místě stávající křižovatky cest. Vegetaci lze charakterizovat jako biotop X1 Urbanizovaná území, v okolí se nachází podmáčené lesní porosty s dominancí olše lepkavé a příměsí jasanu ztepilého a javoru klenu. V okolí této navržené plochy nebyl zjištěn výskyt chřástala polního ani se v okolí nenachází žádné hnízdiště chřástala polního evidovaného v systému LPIS. Nelze proto očekávat jakékoliv negativní ovlivnění tohoto druhu realizací této stavby. Vzhledem k tomu, že se plocha Z26 nachází v místě stávající křižovatky cest, její realizace není v rozporu se zájmy ochrany přírody a krajiny. Plocha se nachází v ochranném pásmu lesa. Vzhledem k tomu, že je součástí stávajícího dopravního systému a že se zde neočekává výstavba staveb kromě tělesa komunikace, lze tuto plochu akceptovat i v ochranném pásmu lesa. Vlivy na jiné složky životního prostředí jsou zanedbatelné. Obr. 26: Plocha Z26 na koordinačním výkresu ÚP a v ortofomapě Foto 17: Pohled na plochu Z26 ze stávající komunikace. Z34 PV plochy veřejných prostranství Plocha se nachází v severním okraji katastru obce u silnice II. třídy č. 450 na okraji Podlesí. Plocha je vymezena pro výstavbu autobusové zastávky v Podlesí. Plocha se nachází na území CHKO a PO Jeseníky u stávající komunikace. Vegetaci lze charakterizovat jako biotop X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami s podrostem ruderální vegetace biotop X7. Výskyt předmětů ochrany PO Jeseníky je možné pro nevhodnost biotopu vyloučit. Realizace této plochy je z pohledu ochrany přírody a krajiny akceptovatelná. Pro realizaci plochy je potřebné v malém rozsahu kácení dřevin a následné zpevnění povrchu pozemku. Vzhledem k malé výměře plochy nemá její zpevnění žádný vliv na zrychlení odtoku srážkových vod z území. Další vlivy jsou zanedbatelné. 51

95 Vyhodnocení vlivů územního plánu Rudná pod Pradědem na trvale udržitelný rozvoj - část A (SEA) srpen 2013 Obr. 27: Plocha Z34 na koordinačním výkresu ÚP a v ortofotomapě. Foto 18: Pohled na plochu Z34 ze stávající komunikace. Liniové stavby v návrhu ÚP V rámci návrhu územního plánu je kromě již zmíněných liniových staveb navrženo několik dalších záměrů liniového charakteru. Jedná se zejména o výstavbu nových a obnovu zaniklých účelových komunikací, cyklostezek, hipostezek a tras inženýrských sítí, které povětšinou navazují na zástavbu a slouží k dodávce energií a vody a odvod splaškových vod pro nově navržené zastavitelné plochy. K uvedeným liniovým stavbám různé kategorie lze konstatovat, že se povětšinou nacházejí v intravilánu obce. Mimo intravilán využívají převážně stávající cestní síť a jejich realizace bude spočívat především ve vyznačení těchto tras v terénu. Z32, Z33 PV - plochy veřejných prostranství Pro zpřístupnění nově navržené rozhledny nad Novou Rudnou (navržená zastavitelná plocha č. Z25) se navrhuje nová účelová komunikace sloužící zároveň jako propojení cyklotras č a Tyto nově navržené zastavitelné plochy pro výstavbu účelové komunikace cyklotrasy v návaznosti na plochu Z25 procházejí biologicky méně hodnotnými biotopy, v severní části však procházejí územím CHKO a PO Jeseníky a zasahují do těsné blízkosti hnízdiště chřástala polního (předmětu PO Jeseníky) evidovaného v systému LPIS. Na území CHKO a PO Jeseníky vede trasa převážně okrajem lučního porostu po stávající polní cestě. Lze tedy konstatovat, že nedojde k novému záboru potenciálně vhodného biotopu pro tento silně ohrožený druh a předmět ochrany PO Jeseníky. Dále je třeba upozornit na skutečnost, že trasa navržené účelové komunikace vede podél lokálního biokoridoru L8 a kříží lokální biocentrum L7 a 52

96 Vyhodnocení vlivů územního plánu Rudná pod Pradědem na trvale udržitelný rozvoj - část A (SEA) srpen 2013 lokální biokoridor L6. V souvislosti s realizací této plochy však nelze očekávat výrazné omezení prostupnosti těchto prvků lokální úrovně ÚSES. Realizace tohoto záměru je tedy z pohledu ochrany přírody a krajiny akceptovatelná. Realizace ostatních úseků cyklotras taktéž není v rozporu se zájmy ochrany přírody a krajiny. Vlivy na ostatní složky životního prostředí jsou nevýznamné. Obr. 28: Zákres polohy nově navržených ploch pro výstavbu účelové komunikace (cyklotrasy) na podkladu leteckého snímku (podkladová data: ČÚZK). Pozn. žlutou linií je vyznačena trasa účelové komunikace, modrou linií přibližná hranice CHKO a PO Jeseníky, zeleným šrafováním je zobrazeno hnízdiště chřástala polního evidované v systému LPIS. Foto 19: Pohled na koridor trasy navržené účelové komunikace a cyklotrasy z Nové Rudné (od silnice podél liniové výsadby směrem vzhůru). P24 PV - plochy veřejných prostranství Jedná se o obnovu zaniklé komunikace. Navržená trasa je vedena po stávající polní cestě, která slouží pro obhospodařování zemědělských pozemků. Realizace této plochy není v rozporu se zájmy ochrany přírody a krajiny. Vlivy na ostatní složky životního prostředí jsou nevýznamné. 53

97 Vyhodnocení vlivů územního plánu Rudná pod Pradědem na trvale udržitelný rozvoj - část A (SEA) srpen 2013 Obr. 28: Plocha P24 na koordinačním výkresu ÚP a v ortofomapě. Pozn. přibližná trasa komunikace je zakreslena žlutou linií Do potenciálního konfliktu se zájmy ochrany přírody a krajiny se dostávají úseky plánovaných hipostezek v severovýchodní části katastru, které prochází územím CHKO a PO Jeseníky. Navržené hipostezky však neprochází žádným z evidovaných hnízdišť chřástala polního v systému LPIS ani v jejich bezprostřední blízkosti. Při aktuálním terénním průzkumu nebyla zjištěna kolize s výskytem chřástala polního. Jedná se o záměry, jejichž realizace spočívá pouze ve vyznačení a postupném vyšlapání v terénu. Jedna z plánovaných stezek kolmo kříží lokální biokoridor L3. V tomto úseku je ale hipostezka vedena po stávající účelové komunikaci, nelze tedy očekávat negativní ovlivnění prostupnosti tohoto prvku ÚSES. Celkově lze shrnout, že realizace navržených hipostezek není v rozporu se zájmy ochrany přírody a krajiny a nepřináší ani negativní vlivy na jiné složky životního prostředí a veřejné zdraví. 54

98 Vyhodnocení vlivů územního plánu Rudná pod Pradědem na trvale udržitelný rozvoj - část A (SEA) srpen POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ. SROZUMITELNÝ POPIS POUŽITÝCH METOD VYHODNOCENÍ VČETNĚ JEJICH OMEZENÍ. Návrh ÚP Rudná pod Pradědem je předkládán v jedné variantě, která je v této kapitole hodnocena jako celková koncepce. 7.1 Vlivy na půdu Celkový předpokládaný zábor půdy je 39,15 ha, z toho je 29,43 ha zemědělských pozemků. Pozemky navržené k záboru jsou částečně v průměrné až nejhorší kvalitě ve třídě ochrany III a V. V nejlepší kvalitě, ve třídě ochrany I a II je zábor 7,27 ha, tj. 27 % z celkového záboru zemědělských pozemků. Předpokládá se zábor 2,45 ha odvodněných zemědělských pozemků. Plochami s největším záborem pozemků jsou Z2, Z3, Z8 a Z19, které tvoří téměř 40% ploch navrhovaných k odnětí. Zčásti se jedná o plochy převzaté z platného ÚP (Z3). Plochou s největším negativním vlivem na půdu ke je Z8, která zabírá více než 5 ha půdy v I. třídě ochrany. Tab. 4 Zábor půdy podle funkčního členění ploch funkční členění zábor půdy celkem z toho zemědělských pozemků (ha) (ha) Zastavitelné plochy SO plochy smíšené obytné 16,57 16,38 OV plochy občanského vybavení 0,90 - OS plochy občanského vybavení sportovní a tělovýchovná 0,30 0,18 zařízení OH plochy občanského vybavení hřbitovy 0,05 - OX plochy občanského vybavení se specifickým využitím 0,07 - RR plochy rekreace rodinné 2,38 2,32 VS plochy výroby a skladování 2,19 2,19 DS plochy dopravní infrastruktury silniční 0,06 - PV plochy veřejných prostranství 3,20 2,89 TI plochy technické infrastruktury 0,09 0,09 ZV plochy veřejných prostranství zeleň 0,47 0,21 Zastavitelné plochy celkem 26,41 24,26 Plochy přestavby SO plochy smíšené obytné 3,34 1,14 PV plochy veřejných prostranství 2,99 0,17 DS plochy dopravní infrastruktury silniční 1,40 - ZV plochy veřejných prostranství zeleň 1,15 1,05 Plochy přestavby celkem 6,55 1,76 Plochy ostatní NL plochy lesní 3,75 2,81 VV plochy vodní a vodohospodářské 0,11 - Plochy ostatní celkem 3,86 2,81 návrh celkem 39,15 29,43 55

99 Vyhodnocení vlivů územního plánu Rudná pod Pradědem na trvale udržitelný rozvoj - část A (SEA) srpen 2013 V řadě případů záborů se jedná o plochy převzaté ze stávajícího platného územního plánu, nezanedbatelnou část však tvoří i plochy určené pro další výhledový rozvoj obce. Při zabírání pozemků je nutno ve všech případech zabránit narušení organizace zemědělského půdního fondu a vzniku neobhospodařovatelných enkláv a zajistit návaznost a přístupnost zemědělských cest a funkčnost melioračních systémů. Celkově je tento vliv považován za nejzávažnější negativní vliv předloženého ÚP. Primárním negativním jevem je nevratný zábor zemědělské půdy, které každoročně ubývá, a snížení koeficientu ekologické stability území. Jeho sekundárním projevem bude zastavění pozemků stavbami s doprovodným zrychlením odtoku vody z území, pokud by u navrhovaných ploch nebyl realizován důsledně zásak (retence u obytných objektů obvykle není realizována). Současně dojde také v místech, kde zástavba doplňuje stávající proluky ke snížení průchodnosti krajinou. Je pravdou, že v řadě případů se jedná o obnovu původní staré zástavby, což je jistě silný argument pro její povolení. Na druhé straně však již mezitím došlo k zástavbě původně volných ploch a v řešeném území je vzhledem k vývoji počtu obyvatel volných ploch k zástavbě nadbytek. Proto je žádoucí další vymezování ploch pro zástavbu minimalizovat do doby, než budou v souladu s platnými předpisy moci být vyřazeny plochy dlouhodobě nevyužité. Trvalý zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa Návrh ÚP se záborem PUPFL nepočítá. V ochranném pásmu lesa (do vzdálenosti 50 m) jsou situovány pouze plochy Z26 DS, Z33 PV, Z34 PV a plocha přestavby P21-PV, které je možno v ochranném pásmu akceptovat. Naopak k zalesnění jsou navrženy tři plochy K2, K3, K4 celkem 3,75 ha, z toho je 2,81 ha zemědělských pozemků. Plocha K2 0,84 ha je vedena v katastru nemovitostí jako trvalý travní porost, ve skutečnosti je ale již zarostlá náletovou zelení. 7.2 Vlivy na ovzduší a klima Vliv realizace návrhu ÚP Rudná pod Pradědem souvisí s již zmíněným vlivem dopravy spojené s obsluhou území a předpokládaným postupným nárůstem rekreačních objektů. Obec není plynofikována ani se zde s plynofikací nepočítá, proto lze očekávat mírné zhoršení kvality ovzduší z důvodu vytápění pevnými palivy. Výhledový počet objektů pro bydlení však pro danou rozlohu není natolik zásadní, aby se zde zhoršení kvality ovzduší projevilo markantním způsobem. Otázkou je naplnění plochy pro výrobu a skladování, kde není známa výhledová provozní činnost, a tedy ani její výstupy do ovzduší. Realizace ÚP pravděpodobně přinese jako kumulativní vliv realizace navrhovaných ploch malý příspěvek k imisní zátěži v území u všech sledovaných hlavních škodlivin a dále benzo(a)pyrenu a benzenu jako složek emisí ze spalování pohonných hmot ze související dopravy. Celkový dopad uplatnění návrhu ÚP bude z hlediska ovlivnění ovzduší mírně negativní. Vlivy realizace ÚP na klima se neprojeví. 56

100 Vyhodnocení vlivů územního plánu Rudná pod Pradědem na trvale udržitelný rozvoj - část A (SEA) srpen Vlivy na hlukovou zátěž Lze konstatovat totéž, co platí pro bod 7.2 hlukové vlivy jsou kumulativního charakteru a v území jsou spojeny zejména s dopravou na komunikacích především na silnici II/450 jako tranzitní trasy do vyšších partií Jeseníků a do rekreačně atraktivnějších lokalit. Problematické z hlediska hlukové zátěže bude vždy sousedství ploch pro výrobu nebo zemědělství a ploch pro bydlení, v řešeném území je ale takových střetů jen málo a v současné době nejsou předmětem stížností. Hlukové vlivy se v řešeném území projevují zejména podél komunikace II/450, zvláště v zimním období. V řešeném území se nepředpokládá nadlimitní působení hluku. Vlivy hlukové a imisní zátěže jsou do značné míry vlivy synergickými, způsobujícími při významném působení sekundárně poškození zdraví. To se však v řešeném území nepředpokládá. 7.4 Vlivy na dopravní zátěž území Návrh ÚP Rudná pod Pradědem obsahuje v převážné většině případů plochy pro bydlení s doplňkovým podílem rekreace, jejichž obslužná doprava povede k výhledovému mírnému zahuštění dopravy v obci. U těchto ploch lze předpokládat kumulativní vlivy na dopravní zátěž díky postupnému mírnému nárůstu intenzit průjezdů osobních vozidel. Podíl nákladní dopravy zůstane zhruba zachován, nových výrobních ploch je navrhováno jen minimum, a to bez bližší specifikace. Zvýšená nákladní doprava se může projevit prakticky jen u plochy Z3-VS, plocha nové autobusové zastávky je sice určena pro velká vozidla, ale intenzita dopravy se po její realizaci nezvýší. Obecně lze očekávat, že souhrnný vliv realizace ÚP na dopravní zátěž v území bude mírně negativní z důvodu postupného navyšování dopravy spojené s obsluhou území v návaznosti na zastavování navrhovaných ploch. Současně také patrně výhledově poroste množství rekreantů dojíždějících do řešeného území, ačkoliv je třeba říci, že obec je spíše průjezdním místem a konečným cílem zejména v zimním období jsou obvykle vyšší partie Jeseníků. V letním období ovšem postupně narůstá zájem o výlety na koních i pěší a cykloturistika, a zde je mírnější terén výhodou Vliv produkce odpadních vod Návrh ÚP Rudná pod Pradědem s ohledem na předpokládaný vznik nových zastavěných a zpevněných ploch přináší zvýšení produkce odpadních vod úměrné zvýšení odběru vody. Odpadní vody budou takřka výhradně splaškového charakteru. Předpokládá se, že plochy v řešeném území budou odkanalizovány a splaškové vody budou čištěny na stávajících domovních ČOV nebo shromažďovány v žumpách. Tento způsob nakládání se splaškovými vodami bude zachován do doby zprovoznění kanalizace a ČOV, ovšem je otázkou, zda k tomu dojde v dohledné době (a zda vůbec - vzhledem k malému počtu obyvatel a poměrně dlouhým trasám kanalizace k ČOV). Potenciálně znečištěné vody mají být čištěny v odlučovačích ropných látek. Vlivy realizace ÚP jsou v této oblasti považovány za neutrální, v případě realizace ČOV za mírně pozitivní. Zvýšení rizika havárií V území nejsou navrhovány nové aktivity, které by mohly mít vliv na zvýšení rizika havárií proti současnému stavu. 57

101 Vyhodnocení vlivů územního plánu Rudná pod Pradědem na trvale udržitelný rozvoj - část A (SEA) srpen Vliv na změnu odtokových poměrů Při řešení odvádění dešťových vod je nutno vycházet ze současně platných právních předpisů, nyní z vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve znění vyhl. č. 269/2009 Sb., dle které je zneškodňování srážkových vod ze zastavěného území nutno řešit v následujícím přednostním pořadí: přednostně jejich vsakováním není-li možné vsakování, jejich zadržování a regulované odvádění oddílnou kanalizací do vod povrchových není-li možné oddělené odvádění, pak jejich regulované vypouštění do jednotné nebo dešťové kanalizace Výroková část návrhu ÚP s tímto řešením počítá a stanovuje ho jako regulativ územního plánu. Pro hospodaření v okolí vodních toků jsou vyžadována protierozní a protipovodňová opatření týkající se zatravnění ochranných pásem vodotečí. Vliv na odtokové poměry území bude neutrální až mírně negativní z důvodu vzniku nových potenciálně zpevňovaných ploch. Záplavové území Černého potoka se dotýká řešeného území jen okrajově a mimo zástavbu, nejsou v něm navrhovány žádné zastavitelné plochy Vlivy na čerpání podzemních nebo povrchových vod V rámci návrhu ÚP nejsou předkládány aktivity, které by samy o sobě přinášely významné negativní vlivy na množství odebíraných podzemních nebo povrchových vod v území, neúměrné předpokládanému rozšíření ploch pro bydlení. Stávající koncepce zásobování pitnou vodou zůstane v zásadě zachována, předpokládá se postupné rozšíření ploch zásobovaných z veřejného vodovodu a rekonstrukce stávající vodovodní sítě. Lze předpokládat navýšení potřeby pitné vody z důvodu rozšíření ploch pro bydlení. Vliv ÚP v této oblasti je mírně negativní Vliv na krajinu a krajinný ráz Pro ochranu krajinného rázu je v návrhu ÚP stanovena maximální podlažnost nových staveb v souladu s charakterem stávající zástavby. Jednotlivé plochy jsou navrženy tak, aby nebylo narušeno harmonické měřítko krajiny. Navržené plochy změn využití území jsou navrženy s ohledem na zachování urbanistické struktury jednotlivých místních částí. Řada ploch pro bydlení je navržena na místě původních (dnes již zbořených) objektů jako obnova dřívější zástavby. Jednotlivé plochy jsou navrženy tak, aby nebylo narušeno harmonické měřítko krajiny, což je ve Staré Rudné převládající jednopodlažní zástavba rodinných domů, s většími objekty občanského vybavení a rozsáhlými výrobními areály, v Nové Rudné volnější až rozptýlená jednopodlažní zástavba s převažujícím rekreačním využitím. Navržené plochy změn využití území jsou povětšinou navrženy i s ohledem na zachování urbanistické struktury jednotlivých místních částí. Vyhlášená nemovitá kulturní památka, navržené kulturní památky i památky místního významu jsou v územním plánu plně respektovány. V exponované poloze je navržena jediná plocha - Z25 určená pro výstavbu rozhledny a odpočívadla pro turisty nad Novou Rudnou, umístění této plochy je dané charakterem stavby. Při vhodném architektonickém řešení nedojde k negativnímu ovlivnění krajinného rázu, naopak by vznikla nová 58

102 Vyhodnocení vlivů územního plánu Rudná pod Pradědem na trvale udržitelný rozvoj - část A (SEA) srpen 2013 zajímavá pohledová dominanta. Stavební a architektonické řešení těchto staveb je vhodné projednat s příslušným orgánem ochrany přírody (Městským úřadem v Bruntále) Některé navržené plochy jsou značně rozsáhlé a jejich realizací dojde k plošnému rozvoji sídla. Například realizací navržených ploch přestavby P12 P19, a zastavitelných ploch Z2 Z19 a Z20 dojde ke vzniku zcela nových ulic zástavby plochy však navazují na stávající urbanistickou strukturu sídla a svým měřítkem ji nijak nenarušují. V případě zmíněných ploch přestavby se dokonce jedná o obnovu zaniklé rozptýlené historické zástavby. Nejvíce z dosavadní urbanistické struktury vybočuje navržená plocha Z8, kde se v největší míře může projevit negativní ovlivnění krajinného rázu. Při vyloučení plochy Z8 se vlivy realizace ÚP jako celku na krajinný ráz výrazně neprojeví Vliv na čerpání neobnovitelných zdrojů Vlivy na čerpání neobnovitelných zdrojů (např. paliv, el. energie, vody aj.) se v současné době jeví jako únosné a návrh ÚP nepřináší jejich významnou změnu, přestože značně vzroste počet odběrových míst (rodinných domů nebo rekreačních objektů). V návrhu ÚP nejsou navrhovány plochy pro umístění fotovoltaických panelů, na základě projednání zadání ÚP byly vyloučeny i plochy pro větrné elektrárny. Počítá se zde s plochou pro bioplynovou stanici. Vliv na čerpání neobnovitelných zdrojů energie bude mírně zvýšený s ohledem na návrh nových ploch pro bydlení a rekreaci. V rámci realizace ÚP nebude blokováno nebo omezeno využití žádného ložiska nerostných surovin Vlivy na veřejné zdraví Obsahem návrhu ÚP nejsou takové záměry, které by mohly přinášet významné negativní vlivy na zdraví obyvatelstva. ÚP jak po stránce imisní, tak po stránce hlukové přináší změny proti současnému stavu mírně negativní, spojené zejména s nárůstem dopravy a drobných zdrojů znečišťování ovzduší (vytápění rodinných domů) v území, avšak příspěvkové hodnoty těchto vlivů se předpokládají nízké. V lokalitě nebudou umisťovány záměry, jejichž činností by mohlo docházet k emisím významných množství zdraví škodlivých látek do vody, půdy nebo ovzduší nebo nadměrným emisím hluku. Pro rozvoj rekreace v území jsou v území navrženy plochy pro výstavbu sportovních zařízení - plocha pro výstavbu rozhledny a odpočívadla pro turisty, a dvě plochy pro rozvoj rodinné rekreace. Z hlediska vlivů na veřejné zdraví a pobytovou pohodu se při uplatnění navrhovaného ÚP neočekávají významné negativní dopady na obyvatelstvo v porovnání se stávajícím stavem Vlivy na biologickou rozmanitost, faunu, flóru, ÚSES a zvláště chráněná území Negativní vlivy realizace posuzovaného návrhu ÚP na biologickou rozmanitost, faunu a flóru se významně neprojeví. U ploch, v nichž se vyskytují zvláště chráněné druhy nebo jejich vhodné biotopy, bylo navrženo výše v textu omezení. Návrh zajišťuje ochranu lesních porostů a ploch pro ÚSES, stejně jako akceptuje limity dané existencí VKP. Vlivy realizace ÚP na ÚSES a zeleň je mírně pozitivní z hlediska jejich stabilizace a rozšíření. Návrh vymezuje v potřebné míře podmínky pro úpravu lokálního systému ÚSES a jeho návaznost na vyšší hierarchické systémy. 59

103 Vyhodnocení vlivů územního plánu Rudná pod Pradědem na trvale udržitelný rozvoj - část A (SEA) srpen 2013 Významné přímé nebo nepřímé vlivy hodnocených návrhových ploch na evropsky významné lokality a ptačí oblasti soustavy Natura 2000 jsou hodnoceny v samostatném svazku a byly vyhodnoceny jako nevýznamné Vlivy na hmotné statky, kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického Nemovité kulturní památky a území s archeologickými nálezy budou mít prostřednictvím ÚP zajištěnu potřebnou ochranu. Negativní vliv na hmotné statky a kulturní a architektonické památky se nepředpokládají Závěr Vzhledem k současnému stavu znalostí aktivit, jejichž umístění je možno v území očekávat, je uvedený výčet možných dopadů na životní prostředí a veřejné zdraví konečný a neočekávají se zde významnější odchylky od uvedených předpokladů. Umisťování záměrů s významně rušivým charakterem se nepředpokládá. V průběhu hodnocení nebyly shledány významné negativní vlivy, které by bránily realizaci návrhových ploch ÚP s výjimkou plochy Z8, u některých ploch byly navrženy podmínky realizace. Vliv návrhu ÚP jako celkové koncepce vyznívá neutrálně, u některých složek životního prostředí (ovzduší, hluková situace) mírně negativně. Hodnocení je v tomto stupni poznání provedeno slovně bez použití výpočtových modelů na základě pochůzky v území. Z tohoto důvodu chybí v hodnocení přesná kvantifikace vlivů jak u koncepce jako celku, tak u jednotlivých ploch, s výjimkou vlivu na ZPF, který je přesně kvantifikován. Závěr hodnocení Návrh ÚP Rudná pod Pradědem doporučuji ke schválení a realizaci při splnění podmínek daných výrokovou částí ÚP a kapitolou 8 a 11 SEA. 60

104 Vyhodnocení vlivů územního plánu Rudná pod Pradědem na trvale udržitelný rozvoj - část A (SEA) srpen POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. Pro předcházení, snížení nebo kompenzaci vlivů zjištěných závažných záporných vlivů na životní prostředí je koncepcí navrženo: 8.1 Vlivy na půdu Při záboru zemědělské půdy zajistit zpřístupnění všech částí pozemků a funkčnost meliorací. 8.2 Dopravní zátěž území Nejsou navrhována opatření nad rámec výrokové části ÚP Hluková a imisní zátěž Při umisťování záměrů v ploše pro výrobu VS vyžadovat posouzení předpokládané hlukové zátěže včetně související dopravy a navržení a realizaci případně potřebných protihlukových opatření. Z hlediska imisní zátěže podporovat podle možností napojení obyvatelstva a podnikatelských aktivit na vytápění ušlechtilými palivy a preferovat využití alternativních zdrojů, nejsou-li v rozporu s ochranou krajinného rázu a přírody. V území není povoleno umístění nových vyjmenovaných stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, nebudou-li vybaveny účinným odlučovacím zařízením zejména z hlediska tuhých znečišťujících látek Odpady a odpadní vody, zvýšení rizika havárií Nejsou navrhována opatření nad rámec výrokové části ÚP. 8.5 Změny odtokových poměrů a ochrana vod Nejsou navrhována opatření nad rámec výrokové části ÚP Vlivy na čerpání podzemních a povrchových vod Nejsou navrhována opatření nad rámec výrokové části ÚP. 8.7 Vliv na flóru, faunu, ÚSES a krajinný ráz Nejsou navrhována opatření nad rámec výrokové části ÚP. 8.8 Vlivy na veřejné zdraví Nejsou navrhována opatření nad rámec výrokové části ÚP. 61

105 Vyhodnocení vlivů územního plánu Rudná pod Pradědem na trvale udržitelný rozvoj - část A (SEA) srpen Vlivy na čerpání neobnovitelných zdrojů Pro výrobu tepla podporovat využívání obnovitelných zdrojů energie (fotovoltaika jen na střechách objektů, geotermální energie, spalování biomasy ve speciálně upravených kotlích, bioplynová stanice) tam, kde to nebude ve střetu se zájmy ochrany veřejného zdraví a pobytové pohody. 9. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ. Návrh ÚP je zpracován invariantně. Při zpracování návrhu ÚP byly zvažovány relevantní stanovené cíle přijaté na vnitrostátní a komunitární úrovni. Cíle v dostupných krajských koncepcích a další dokumentaci stejně jako požadavky platných odpisů v ochraně ovzduší, vod a půdy nebo přírody byly zpracovatelem ÚP zhodnoceny a promítly se do konečného řešení předkládaného návrhu ÚP. Tyto cíle byly zohledněny zejména v řešení dopravních systémů, kanalizace a čištění vod, řešení záboru ZPF, u imisní ochrany území, v požadavcích na prostupnost vyšších i lokálních systémů ÚSES územím, na ochranu zvláště chráněných území, na rozšíření sídelní zeleně a v doporučení využívání ušlechtilých paliv. 10. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. Základními monitorovacími ukazateli pro danou koncepci jsou: výměra a bonita odnímaných pozemků ze ZPF, možnost a míra dotčení území Natura 2000, množství emisí ze stacionárních a liniových zdrojů a jejich vliv na imisní situaci v území, hluková zátěž u ploch pro výrobu, zejména v kontextu s okolní obytnou zástavbou, intenzita dopravy související s provozem nově umisťovaných aktivit v plochách pro výrobu a pro parkoviště odhad na základě dopravního rozboru v projektové dokumentaci, případně v hlukové studii, výměra nových zpevněných ploch a na to navazující objem a způsob nakládání s dešťovými vodami, možnost jejich zasakování nebo retence v místě vzniku. 62

106 Vyhodnocení vlivů územního plánu Rudná pod Pradědem na trvale udržitelný rozvoj - část A (SEA) srpen NÁVRH POŽADAVKŮ NA ROZHODOVÁNÍ VE VYMEZENÝCH PLOCHÁCH A KORIDORECH Z HLEDISKA MINIMALIZACE NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. Nad rámec výrokové části ÚP jsou z hlediska minimalizace negativních vlivů navržena doporučení pro plochy: Z8 SO plochy smíšené obytné, Z9 PV (související obslužná komunikace) Plochy je doporučeno nerealizovat. P12-P19 SO plochy smíšené obytné Ponechat v plochách maximální možné množství stávajících vzrostlých dřevin. Z7-SO plochy smíšené obytné Před realizací plochy je vhodné zajistit biologický průzkum zaměřený na případný výskyt chřástala polního. Pokud bude potvrzen aktuální výskyt chřástala polního, realizovat výraznější rušivé práce související s výstavbou mimo hnízdní období tohoto druhu, tj. mimo období NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ. Podstatou předkládaného návrhu ÚP Rudná pod Pradědem je potřeba zajistit převedení stávajícího platného územního plánu do formy, která je v souladu se stavebním zákonem a jeho prováděcí vyhláškou. Součástí tohoto procesu je nutnost prozkoumat oprávněnost a využitelnost návrhových ploch platného územního plánu a jejich případné rozšíření o plochy a koridory odrážející potřebu rozvoje obce. V neposlední řadě je nutno zajistit návaznost na požadavky a podmínky uvedené ve významných krajských a celostátních koncepcích, aby byla zajištěna možnost výhledové realizace záměrů navazujících na správní území více obcí. ÚP řeší rovněž potřeby dopravních systémů na místní úrovni. Takovými plochami je např. realizace rekonstrukce komunikace II/450, úpravy křižovatek, úpravy šířkového řešení místních komunikací. Území obce je urbanisticky rozděleno na dvě části odlišné koncepce Starou a Novou Rudnou. Problémem celého řešeného území je neexistence odkanalizování, zásobování vodou, výšková členitost území, rozvolněná zástavba, absence plynofikace, poměrně malý počet obyvatel jednotlivých částí vedoucí k omezení využívání budovaných sítí a omezení plynoucí z existence velkoplošného zvláště chráněného území CHKO Jeseníky, které do území obce částečně zasahuje. Návrh nového územního plánu přebírá z platného územního plánu velkou výměru ploch zejména pro bydlení, které vyžadují značný zábor zemědělské půdy, včetně půd nejlepší bonity a půd s investicemi (melioracemi). Ty byly dále doplněny plochami novými, které si vyžaduje obyvatelstvo z důvodu lepší dostupnosti a vyšší pravděpodobnosti zastavění. Specifikem obce je navrhovaná obnova dřívější dnes již neexistující zástavby. Výsledkem je pak vysoká výměra navrhovaných ploch, která neodpovídá dosavadnímu trendu zástavby v obci a vývoji počtu obyvatel. Všechny nově navrhované plochy jsou doprovázeny potřebnými koridory a plochami technické infrastruktury (vedení el. energie, plynovody, kanalizace, vodovody a obslužné komunikace). Z důvodu vysokého záboru zemědělské půdy I. třídy ochrany a zásahu do krajiny byla jedna plocha pro bydlení a s ní související plocha pro místní komunikaci navržena k vyloučení. Předložený návrh ÚP je z hlediska dopadů na životní prostředí neutrální až mírně negativní, zejména z důvodu velkého záboru zemědělské půdy, zvýšené potřeby odvádění odpadních i dešťových vod i předpokládaného postupného navyšování dopravy v území a počtu objektů vytápě- 63

107 Vyhodnocení vlivů územního plánu Rudná pod Pradědem na trvale udržitelný rozvoj - část A (SEA) srpen 2013 ných pevnými paliv. S tím souvisí postupný malý nárůst hlukového a imisního zatížení. Významné střety s ochranou přírody nebyly u navrhovaných ploch shledány. Naopak pozitivně se projeví stabilizace a zvýšení průchodnosti územního systému ekologické stability. Územní plán slouží pro jednotné koncepční a koordinované řízení rozvoje obce a musí zajistit, že přírodní zdroje včetně zemědělské a lesní půdy v území budou uvážlivě využívány a že produkované znečištění (odpadní vody, odpady, emise i hluk) bude minimalizováno tak, aby nepřinášelo nepřijatelné negativní dopady a nevedlo k negativnímu ovlivnění veřejného zdraví a pobytové pohody obyvatelstva. Pořízení nového územního plánu má vést rovněž k potřebnému stanovení limitů v území, jejichž úkolem je zajištěné vzájemné bezproblémové koexistence přírody, techniky a obyvatelstva. Realizace ÚP nebude mít žádný vliv na zdroje nerostných surovin nebo architektonické památky, a jen malý negativní vliv na faunu a flóru daný především samotným záborem půdy. Celkově je možno konstatovat, že návrh ÚP Rudná pod Pradědem v předložené podobě splňuje nároky kladené právními předpisy i požadavky na potřebnou úroveň bydlení a jeho technického zabezpečení, na rozvoj individuálního podnikání v území stejně jako požadavky ochrany životního prostředí a veřejného zdraví a je doporučeno jeho schválení při splnění podmínek uvedených v kapitole 11 tohoto hodnocení. Seznam nejdůležitějších zkratek používaných v textu EVL PRVK PÚR ČR NRBK ÚP ÚSES VKP SEA ZÚR MSK evropsky významná lokalita Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje Politika územního rozvoje České republiky nadregionální biokoridor územní plán územní systém ekologické stability významný krajinný prvek posuzování vlivů koncepce nebo územního plánu na životní prostředí Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje 64

108 Vyhodnocení vlivů územního plánu Rudná pod Pradědem na trvale udržitelný rozvoj - část A (SEA) srpen 2013 Datum zpracování vyhodnocení vlivů na životní prostředí: Zpracovatelka vyhodnocení: Ing. Pavla Žídková, Polní 293, Mokré Lazce, tel , zidkova.pavla@seznam.cz Osvědčení č.j. 094/435/OPVŽP/95, prodlouženo rozhodnutím č.j /ENV/11. Podpis zpracovatele vyhodnocení:.. Spolupráce: RNDr. Marek Banaš, Ph.D., Mgr. Eva Jirásková - ochrana přírody a krajiny Ekogroup Czech s.r.o., Dolany 65

109 ÚZEMNÍ PLÁN RUDNÁ POD PRADĚDEM III. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU RUDNÁ POD PRADĚDEM NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ URBANISTICKÉ STŘEDISKO OSTRAVA, S.R.O. ČERVEN 2013, ÚPRAVA LEDEN 2015

110 ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A PODKLADY, ÚTP, PROJEKTOVÁ A PORADENSKÁ ČINNOST, EKOLOGIE, GIS NÁZEV ZAKÁZKY: ÚZEMNÍ PLÁN RUDNÁ POD PRADĚDEM VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU RUDNÁ POD PRADĚDEM NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ OBJEDNATEL: OBEC: KRAJ: OBEC RUDNÁ POD PRADĚDEM RUDNÁ POD PRADĚDEM MORAVSKOSLEZSKÝ ZPRACOVATEL: ING. ARCH. HELENA SALVETOVÁ ZODPOVĚDNÝ PROJEKTANT: ING. ARCH. HELENA SALVETOVÁ TELEFON: h.salvetova@uso.cz ZAKÁZKOVÉ ČÍSLO: U 553 DATUM: ČERVEN 2015 ÚPRAVA: LEDEN 2015 ZPRACOVALO URBANISTICKÉ STŘEDISKO OSTRAVA, s. r. o... SPARTAKOVCŮ 3, OSTRAVA PORUBA PSČ

111 III. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU RUDNÁ POD PRADĚDEM NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

112 Obsah str. A. Vyhodnocení vlivů Územního plánu Rudná pod Pradědem na životní prostředí 1 B. Vyhodnocení vlivů Územního plánu Rudná pod Pradědem na evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti 2 C. Vyhodnocení vlivů na skutečnosti zjištěné v územně analytických podkladech 3 D. Případné vyhodnocení vlivů na jiné skutečnosti ovlivněné navrženým řešením, avšak nepodchycené v územně analytických podkladech, například skutečnosti zjištěné v doplňujících průzkumech a rozborech 6 E. Vyhodnocení přínosu Územního plánu Rudná pod Pradědem k naplnění priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území obsažených v politice územního rozvoje nebo v zásadách územního rozvoje 7 F. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území shrnutí 9 Seznam použitých zkratek CHKO - chráněná krajinná oblast MMR - ministerstvo pro místní rozvoj ORP - obec s rozšířenou působností PO - ptačí oblast RURÚ - rozbor udržitelného rozvoje území SO - spádový obvod ÚAP - územně analytické podklady ÚPD - územně plánovací dokumentace ÚSES - územní systém ekologické stability MSK - Moravskoslezský kraj

113 A. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU RUDNÁ POD PRADĚDEM NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Posouzení územního plánu Rudná pod Pradědem z hlediska vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů bylo zpracováno jako samostatná zakázka (Ing. Pavla Žídková, srpen 2013) s následujícím výsledkem: Předložený návrh územního plánu je z hlediska dopadů na životní prostředí neutrální až mírně negativní, zejména z důvodu velkého záboru zemědělské půdy, zvýšené potřeby odvádění odpadních i dešťových vod i předpokládaného postupného navyšování dopravy v území a počtu objektů vytápěných pevnými palivy. S tím souvisí postupný malý nárůst hlukového a imisního zatížení. Významné střety s ochranou přírody nebyly u navrhovaných ploch shledány. Naopak pozitivně se projeví stabilizace a zvýšení průchodnosti územního systému ekologické stability. Realizace územního plánu nebude mít žádný vliv na zdroje nerostných surovin nebo architektonické památky a jen malý negativní vliv na faunu a flóru, daný především samotným záborem půdy. Vzhledem k současnému stavu znalostí aktivit, jejichž umístění je možno v území očekávat, je uvedený výčet možných dopadů na životní prostředí a veřejné zdraví konečný a neočekávají se zde významnější odchylky od uvedených předpokladů. Umisťování záměrů s významně rušivým charakterem se nepředpokládá. V průběhu hodnocení nebyly shledány významné negativní vlivy, které by bránily realizaci návrhových ploch s výjimkou plochy Z8, u některých ploch byly navrženy podmínky realizace. Vliv návrhu územního plánu jako celkové koncepce vyznívá neutrálně, u některých složek životního prostředí (ovzduší, hluková situace) mírně negativně. Celkově je možno konstatovat, že návrh Územního plánu Rudná pod Pradědem v předložené podobě splňuje nároky kladené právními předpisy i požadavky na potřebnou úroveň bydlení a jeho technického zabezpečení, na rozvoj individuálního podnikání v území stejně jako požadavky ochrany životního prostředí a veřejného zdraví a je doporučeno jeho schválení při splnění následujících podmínek: Z8 SO plochy smíšené obytné, Z9 PV (související obslužná komunikace) plochy je doporučeno nerealizovat P12 P19 SO plochy smíšené obytné ponechat v plochách maximální možné množství stávajících vzrostlých dřevin (požadavek nad rámec řešení územního plánu, nutno uplatnit ve fázi dalších stupňů přípravy výstavby) Z7 SO plochy smíšené obytné před realizací plochy je vhodné zajistit biologický průzkum zaměřený na případný výskyt chřástala polního. Pokud bude potvrzen aktuální výskyt chřástala polního, realizovat výraznější rušivé práce související s výstavbou mimo hnízdní období tohoto druhu, tj. mimo období (požadavek nad rámec řešení územního plánu, nutno uplatnit ve fázi dalších stupňů přípravy výstavby). Poznámka: V rámci úprav návrhu územního plánu po společném jednání dle 50 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, byla zastavitelná plocha smíšená obytná SO č. Z8 včetně související části plochy veřejných prostranství PV č. Z9 z územního plánu vypuštěna. 1

114 B. VYHODNOCENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU RUDNÁ POD PRADĚDEM NA EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY NEBO PTAČÍ OBLASTI Vyhodnocení Územního plánu Rudná pod Pradědem z hlediska vlivu na evropsky významné lokality a ptačí oblasti dle 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů, bylo zpracováno jako samostatná zakázka (Mgr. Marek Banaš, Ph.D., červenec 2013, aktualizovaná verze leden 2014) s následujícím výsledkem: Bylo zjištěno, že realizace návrhů uvedených v hodnocené koncepci ve výrazné většině nepřináší rizika negativních vlivů na lokality soustavy Natura 2000 Ptačí oblast Jeseníky, resp. na její předměty ochrany. Převážná většina ploch s navrženou změnou využití území je situována mimo území Ptačí oblasti Jeseníky, v blízkosti stávající zástavby, většinou v intenzivně využívaných lučních porostech. V blízkosti několika ploch navržených změn využití území byl v minulosti, ojediněle aktuálně, zjištěn výskyt předmětu ochrany PO Jeseníky chřástala polního. Přímo v prostoru některých navržených změn využití území nebyl výskyt tohoto druhu potvrzen, nicméně do budoucna jej nelze a priori vyloučit existence potenciálně vhodného biotopu. Trasa navržené účelové komunikace pro cyklotrasu (plocha č. Z33) zasahuje do blízkosti evidovaného hnízdiště chřástala polního v databázi LPIS. Z těchto důvodů bylo u této navržené změny využití území konstatováno riziko potenciálního nulového až mírně negativního vlivu na chřástala polního (částečný zábor potenciálně vhodného biotopu). Při budoucích stavebních aktivitách na této návrhové ploše je proto vhodné aplikovat konkrétní opatření k minimalizaci případných negativních vlivů realizace tohoto záměru na Ptačí oblast Jeseníky, resp. na její předmět ochrany chřástala polního a na celistvost lokality. Na základě vyhodnocení předložené koncepce v souladu s 45h,i zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění lze konstatovat, že uvedená koncepce, při dodržení předložené specifikace, nebude mít významný negativní vliv na celistvost a předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí. 2

115 C. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA SKUTEČNOSTI ZJIŠTĚNÉ V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH V rámci Územně analytických podkladů pro správní obvod obce s rozšířenou působností Bruntál v roce 2012 byly zformulovány problémy k řešení v územních plánech obcí území ORP Bruntál (obecně) a konkrétní problémy jednotlivých obcí. a) Problémy k řešení ÚPD všech obcí území ORP Bruntál: - při posuzování záměrů na vymezení zastavitelných ploch na úseku ochrany dochovaných estetických hodnot krajiny i sídel (ochrana krajinného rázu) zohlednit území se zvýšenou ochranou pohledového obrazu krajiny i sídel a kulturně historických dominant území téměř všechny zastavitelné plochy jsou navrženy v návaznosti na zastavěné území; s výjimkou plochy určené pro výstavbu rozhledny nad Novou Rudnou není žádná z navržených zastavitelných ploch situována v pohledově exponované lokalitě nebo v lokalitě citlivé z hlediska ochrany přírodních a estetických hodnot krajiny - nepřipustit v krajinářsky pohledově exponovaných polohách a na horizontech zastavitelné plochy umožňující zástavbu vyšší než asi 10 m (včetně staveb a zařízení pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů apod.) v Územním plánu Rudná pod Pradědem nejsou vymezeny žádné zastavitelné plochy umožňující zástavbu vyšší než 10 m (s výjimkou zastavitelné plochy č. Z25, určené pro výstavbu rozhledny), ani plochy umožňující výstavbu větrných elektráren; v případě plochy pro výstavbu rozhledny je situování v pohledově exponované lokalitě nevyhnutelné - nepřipouštět výstavbu nových rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci v lokalitách zájmů ochrany přírody a krajiny a v lokalitách s následnými vysokými náklady na provoz a údržbu veřejné dopravní a technické infrastruktury (území odlehlá od souvislé zástavby) zastavitelné plochy určené pro obytnou výstavbu nebo pro stavby rodinné rekreace nejsou vymezeny v lokalitách zájmů ochrany přírody ani v plochách odlehlých od souvislé zástavby, jsou vymezeny uvnitř zastavěného území nebo v bezprostřední návaznosti na ně - intenzitu stavebního využití pozemků v zastavitelných plochách (včetně dopravní infrastruktury), zejména při zastavování odvodněné zemědělské půdy, stanovit i v závislosti na odtokových poměrech a ochraně níže položených území intenzita stanoveného využití pozemků zastavitelných ploch a ploch přestavby je stanovena tak, aby byla zajištěna likvidace dešťových vod vsakem a aby nedošlo k zaplavování níže položené zástavby - jednoznačně vymezit a územně stabilizovat (po koordinaci s jinými známými záměry) územní systém ekologické stability krajiny, v souladu s metodickými požadavky vymezit plochy minimálního ÚSES, tj. jeho nutného a nezbytného rozsahu, a jen tyto zařadit mezi veřejně prospěšná opatření (s možností odejmutí nebo omezení práva k pozemkům podle ustanovení 170 stavebního zákona) prvky územního systému ekologické stability jsou v územním plánu jednoznačně vymezeny a stabilizovány, a to v minimálním nutném rozsahu; v řešeném území jsou vymezeny pouze prvky lokální úrovně, které se v souladu s metodickým jako veřejně prospěšná opatření nevymezují - prověřit a podle potřeby vymezit nové plochy (zastavitelné plochy, plochy přestavby) pro občanské vybavení veřejné infrastruktury (např. mateřských škol a základních škol, sociálních a zdravotních služeb, kultury) a samostatných ploch veřejných prostranství (obecně přístupných ploch mimo silniční dopravu sloužících shromažďování, trhovému prodeji, apod.; ploch veřejné zeleně bez prostorového a časového omezení přístupu parčíky, sadové úpravy veřejné zeleně apod.; sportovně rekreačních ploch obecně přístupných, tj. bez prostorového a časového omezení vstupu hřiště a herní plochy pro hry dětí apod.) pro 3

116 zajištění obecného pohodlí bydlení v sídlech pro občanské vybavení veřejné infrastruktury je navržena zastavitelná plocha č. Z12, určená pro výstavbu domu se sociálními byty, pro sportovní zařízení zastavitelná plocha č. Z15; pro vybudování veřejné zeleně zastavitelné plochy č. Z14, Z16, Z27, Z28, Z29 a Z35 a plochy přestavby č. P3 a P5) - pro využívání území pro víkendové rekreace a pobytové rekreace i celostátního významu (posílení cestovního ruchu) vymezovat plochy občanského vybavení ( 6 vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území) se specifikací využití pro ubytování, stravování, sport, tj. i s novými pracovními příležitostmi rekreační využití území obce Rudná pod Pradědem nemá takový charakter, aby opodstatnilo návrh nových ploch občanského vybavení pro posílení cestovního ruchu s předpokladem vzniku nových pracovních míst; zařízení pro ubytování, stravování, sport apod. ale mohou být realizována kdekoliv v plochách smíšených obytných, příp. i v jiných funkčních plochách; plocha navržená pro výstavbu sportovních a tělovýchovných zařízení je určena pro výstavbu víceúčelového hřiště lokálního významu, pro rekreaci a cestovní ruch bude mít význam navržená rozhledna, v té však pracovní místa nevzniknou - vymezovat zejména plochy smíšené obytné ( 8 vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území), které umožní realizace staveb pro bydlení i staveb pro podnikatelské aktivity (zařízení občanského vybavení, výroby a skladování, zemědělských staveb malého rozsahu), které svým provozem a technickými zařízeními nenarušují kvalitu prostředí souvisejícího území a nezvyšují dopravní zátěž v území a které nejlépe stabilizují obyvatele v daném území převážná většina zastavěných i zastavitelných ploch je vymezena jako plochy smíšené obytné - pro zlepšení podmínek pro hospodářský rozvoj vytvářet podmínky pro opětovné využití nevyužitých či podvyužitých (brownfields) výrobních areálů včetně bývalé zemědělské velkovýroby s vybudovanou technickou infrastrukturou (plochy přestavby), vymezit zastavitelné plochy pro podnikatelské aktivity výrobního charakteru, nejčastěji jako plochy smíšené výrobní ( 12 vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území) v obci Rudná pod Pradědem nejsou žádné areály brownfields, navržená zastavitelná plocha pro podnikatelské aktivity výrobního charakteru je vymezena jako plocha výroby a skladování (dle 11 vyhlášky č. 501/2006 Sb.). b) Problémy k řešení ÚPD v obci Rudná pod Pradědem - znehodnocení krajiny uvažovanými větrnými elektrárnami v Územním plánu Rudná pod Pradědem se s výstavbou větrných elektráren neuvažuje. c) Vyhodnocení vyváženosti pilířů Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek jednotlivých pilířů je významným podkladem pro objektivizaci koncepce rozvoje obce. Například špatný stav životního prostředí by měl být omezením pro rozvoj aktivit dále poškozujících životní prostředí, špatný stav hospodářských podmínek území by měl vést k hledání možností zlepšení těchto podmínek (posílení nabídky ploch pro podnikání, zlepšení infrastrukturní vybavenosti). Zároveň je 4

117 nutno vnímat specifika jednotlivých pilířů a jejich složek a možnost jejich ovlivnění navrženým řešením územního plánu. V mnoha případech jsou možnosti omezené nebo regionálně provázané (např. přenos nezaměstnanosti z regionu pohybu za prací, přenos znečištění ovzduší). Pro hodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje týkajících se řešeného území jsou aktuálním výchozím dokumentem Územně analytické podklady Moravskoslezského kraje z r (Proces Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.) a pro orientaci z hlediska dlouhodobějšího vývoje byly využity i Územně analytické podklady Moravskoslezského kraje z r (Atelier T-plan, s.r.o.). K hodnocení byla v obou podkladech použita základní sedmistupňová škála, hodnotící převahu silných nebo slabých stránek pilířů udržitelného rozvoje životního prostředí, hospodářských podmínek a soudržnosti obyvatel území. Výhodou je srovnání provedené jednotně na úrovni celého kraje. Zpřesněné hodnocení územního plánu se liší vzhledem k Územně analytickým podkladům Moravskoslezského kraje zejména v mírně lepším hodnocení životního prostředí a soudržnosti obyvatel území. Dále byly zhodnoceny Územně analytické podklady SO ORP Bruntál (aktualizace r. 2012) a provedena vlastní zjištění územního plánu. Hodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje řešeného území Hodnocení : 1-velmi dobré, 2-dobré, 3-nadprůměrné, 4-průměrné, 5-podprůměrné, 6-špatné, 7-velmi špatné ÚAP MSK- RURÚ SO ORP Aktualizace r Bruntál Pilíř ÚAP MSK r Výsledné hodnocení aktualizace 2012 územního plánu Životní prostředí 3 zlepšené 3 zlepšené + 2 dobré Soudržnost 7 velmi špatné 6 špatnézhoršené - 5 podprůměrné obyvatel území 7 velmi špatné 6 špatné - 6 špatné Hospodářské podmínky území Mezi hodnocením ÚAP MSK a na druhé straně RURÚ SO ORP Bruntál i vlastního územního plánu není patrný zásadní rozdíl, podrobnější srovnání je omezeno způsobem zpracování RURÚ SO ORP Bruntál. Celkově je zde Rudná pod Pradědem hodnocena jako obec s nevyváženým hospodářským pilířem a pilířem soudržnosti obyvatel území (kategorie 3a, podle metodiky MMR). Výsledné hodnocení podmínek životního prostředí v rámci územního plánu 2 dobré, je nutno vnímat i s ohledem na diferenciaci podmínek v jednotlivých sídlech řešeného území a pouze velmi omezeně i nepříznivé podmínky širšího regionu Moravskoslezského kraje a Bruntálska. Při výsledném hodnocení podmínek soudržnosti obyvatel území, které byly hodnoceny jako podprůměrné, jsou jako klady brány v úvahu stále ještě příznivý vývoj počtu obyvatel v posledních letech, aktivity obce, spolková činnost apod., jako zápory pak značná expanze druhého bydlení. Vlastní hodnocení řešeného území je tedy zformulováno následovně obecně s ohledem na stav současných znalostí a podkladů je nutno považovat za základní problém řešeného území nerovnovážný a výrazně nepříznivý stav hospodářského pilíře, který se částečně (negativně) promítá i do soudržnosti obyvatel území. Tyto problémy snižují rozvojový potenciál obce plynoucí zejména z jeho rekreační a obytné atraktivity. 5

118 Posílení hospodářského pilíře je nutno hledat především v širším regionu pohybu za prací (Bruntál), což není v možnostech Územního plánu Rudné pod Pradědem, zde je částečně limitováno i rekreační funkcí obce. V řešeném území je třeba hledat možnosti posílení jeho obslužně-podnikatelských funkcí a možnosti intenzifikace využití stávajících ploch. Optimalizaci funkcí řešeného území je tedy nutno řešit s ohledem na vlastní územní předpoklady a vazby obce v sídelní struktuře regionu (optimální dělba funkcí obytné a obslužné a rekreační, která má značné rozvojové předpoklady). D. PŘÍPADNÉ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA JINÉ SKUTEČNOSTI OVLIVNĚNÉ NAVRŽENÝM ŘEŠENÍM, AVŠAK NEPODCHYCENÉ V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH, NAPŘÍKLAD SKUTEČNOSTI ZJIŠTĚNÉ V DOPLŇUJÍCÍCH PRŮZKUMECH A ROZBORECH Žádné takové skutečnosti nebyly v průzkumech a rozborech pro Územní plán Rudná pod Pradědem zjištěny. 6

119 E. VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU RUDNÁ POD PRADĚDEM K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ PRO ZAJIŠTĚNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ OBSAŽENÝCH V POLITICE ÚZEMNÍHO ROZVOJE NEBO V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, stanovené v Politice územního rozvoje ČR 2008, schválené usnesením vlády ČR č. 929 dne , mají obecný charakter a jsou v Územním plánu Rudná pod Pradědem respektovány. Priority územního plánování Moravskoslezského kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území jsou stanoveny v Zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kraje takto: Dokončení dopravního napojení kraje na nadřazenou silniční a železniční síť mezinárodního a republikového významu rozvojové záměry silniční a železniční sítě mezinárodního a republikového významu se území obce Rudná pod Pradědem netýkají. Zkvalitnění a rozvoj dopravního propojení západní části kraje (ORP Krnov, ORP Bruntál, ORP Rýmařov, ORP Vítkov) s krajským městem a s přilehlým územím ČR (Olomoucký kraj) a Polska obec Rudná pod Pradědem leží na významném dopravním tahu, silnici II/450, která umožňuje její napojení na silniční síť republikového významu silnice I/11 a I/45 v Bruntále; dopravní propojení obce Rudná pod Pradědem s centrální částí Moravskoslezského kraje a s Olomouckým krajem je tedy velmi dobré. Vytvoření podmínek pro stabilizované zásobování území energiemi včetně rozvoje mezistátního propojení s energetickými systémy na území Slovenska a Polska rozvojové záměry energetických systémů se území obce Rudná pod Pradědem netýkají. Vytvoření podmínek pro rozvoj polycentrické sídelní struktury podporou: - kooperačních vazeb velkých měst a správních center v pásech koncentrovaného osídlení ve východní části kraje: - v prostoru mezi Opavou, Ostravou, Bohumínem, Karvinou, Českým Těšínem a Havířovem netýká se řešeného území - v podhůří Beskyd mezi Novým Jičínem, Kopřivnicí přes Frýdek-Místek a Třinec po Jablunkov netýká se řešeného území - rozvoje sídelní, výrobní a obslužené funkce spádových sídel v západní části MS kraje (Osoblaha, Krnov, Bruntál, Vrbno pod Pradědem, Rýmařov, Vítkov) netýká se řešeného území, obec Rudná pod Pradědem není spádovým sídlem. Regulace extenzivního rozvoje sídel včetně vzniku nových suburbánních zón, efektivní využívání zastavěného úzení, preference rekonstrukce nevyužívaných ploch a areálů před výstavbou ve volné krajině část navržených zastavitelných ploch je vymezena uvnitř zastavěného území, ostatní zastavitelné plochy na zastavěné území bezprostředně navazují a nezakládají předpoklady pro vznik nových suburbánních zón; rovněž je vymezena řada ploch přestavby; stávající výrobní areály jsou ponechány i nadále pro výrobní využití, vzhledem k jejich dostatečnému rozsahu se zastavitelné plochy pro výrobu a skladování navrhují pouze ve velmi malém rozsahu. Ochrana a zkvalitňování obytné funkce sídel a jejich rekreačního zázemí; rozvoj obytné funkce řešit současně s odpovídající veřejnou infrastrukturou. Podporovat rozvoj systémů odvádění a čištění odpadních vod pro navržené zastavitelné plochy určené pro obytnou výstavbu je zároveň řešena i technická infrastruktura; je navrženo zásobování pitnou vodou a elektrickou energií i odkanalizování. 7

120 Rozvoj rekreace a cestovního ruchu na území Slezských Beskyd, Moravských Beskyd a Oderských vrchů, Nízkého a Hrubého Jeseníku a Zlatohorské vrchoviny; vytváření podmínek pro využívání přírodních a kulturně historických hodnot daného území jako atraktivit cestovního ruchu při respektování jejich nezbytné ochrany v územním plánu je navržena plocha pro výstavbu rozhledny, která bude přínosem pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu; navrhují se také nové cyklotrasy a hipotrasy. Zamezení rozšiřování stávajících a vzniku nových lokalit určených pro stavby k rodinné rekreaci v nejvíce exponovaných prostorech v územním plánu jsou navrženy pouze dvě zastavitelné plochy pro výstavbu objektů rodinné rekreace, obě v prolukách mezi stávající rekreační zástavbou. Vytváření územních podmínek pro rozvoj integrované hromadné dopravy v řešeném území je zavedena hromadná autobusová doprava, železniční doprava osob na železniční trati č. 312 byla ukončena; územní plán zachovává železniční trať včetně železniční stanice a železniční zastávky, případné obnovení provozu nelze územním plánem zajistit. Vytváření územních podmínek pro rozvoj udržitelných druhů dopravy (pěší dopravy a cyklodopravy) v návaznosti na: - ostatní dopravní systémy kraje, - systém pěších a cyklistických tras přilehlého území ČR, Slovenska a Polska včetně preference jejich vymezování formou samostatných stezek s využitím vybraných místních a účelových komunikací s omezeným podílem motorové dopravy v územním plánu je navrženo několik nových cyklotras, které propojují stávající cyklotrasy a jsou vedeny po existující komunikační síti, vesměs po místních a účelových komunikacích. Polyfunkční využití rekultivovaných a revitalizovaných ploch ve vazbě na vlastnosti a požadavky okolního území v řešeném území se rekultivované ani revitalizované plochy nevyskytují. Stabilizace a postupné zlepšování stavu složek životního prostředí především v centrální a východní části kraje. Vytváření podmínek pro postupné snižování zátěže obytného a rekreačního území hlukem a emisemi z dopravy a výrobních provozů území obce Rudná pod Pradědem nepatří k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší, v blízkosti obytné zástavby nejsou navrženy žádné nové plochy umožňující vznik výrobních provozů s negativními vlivy na okolí. Ochrana výjimečných přírodních hodnot území (zejména CHKO Beskydy, CHKO Poodří a CHKO Jeseníky) včetně ochrany pohledového obrazu významných krajinných horizontů a významných krajinných, resp. kulturně historických dominant. Při vymezování nových rozvojových aktivit zajistit udržení prostupnosti krajiny a zachování režimu povrchových a podzemních vod (zejména v CHKO Poodří a na přítocích Odry) územní plán důsledně respektuje přírodní hodnoty území; nejsou navrženy žádné plochy ani záměry, které by narušily významné krajinné horizonty nebo kulturně historické dominanty, výjimkou je návrh výstavby rozhledny nad Novou Rudnou vzhledem ke svému účelu nelze tento záměr umístit mimo pohledový horizont. Preventivní ochrana území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami, s cílem minimalizovat rozsah případných škod na civilizačních, kulturních a přírodních hodnotách území kraje navržené zastavitelné plochy nejsou situovány do záplavového území, přírodní katastrofy v řešeném území neočekáváme. 8

121 Respektování zájmů obrany státu a civilní ochrany obyvatelstva a majetku v územním plánu jsou tyto zájmy respektovány. Ochrana a využívání zdrojů černého uhlí v souladu s principy udržitelného rozvoje netýká se řešeného území. F. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ SHRNUTÍ V územním plánu Rudná pod Pradědem jsou vytvořeny podmínky pro zlepšení životního prostředí zejména návrhem vybudování a rozšíření soustavné splaškové kanalizace ve Staré Rudné; pro zlepšení soudržnosti společenství obyvatel území obce jsou vytvořeny podmínky návrhem zastavitelných ploch, umožňujících výstavbu rodinných domů, návrhem nových ploch pro rozvoj občanského vybavení, zejména ploch pro sportovní a tělovýchovná zařízení a návrhem nových ploch zeleně na plochách veřejných prostranství; pro zlepšení hospodářských podmínek území jsou vytvořeny podmínky návrhem nové plochy pro výrobu a skladování. Realizací záměrů obsažených v územním plánu Rudná pod Pradědem nedojde ke střetům se zájmy ochrany přírody, ani k ohrožení atraktivity bydlení, a to ani pro současné generace ani pro generace budoucí. 9

122 ÚZEMNÍ PLÁN RUDNÁ POD PRADĚDEM NÁVRH ŘEŠENÍ I. ÚZEMNÍ PLÁN RUDNÁ POD PRADĚDEM I.A TEXTOVÁ ČÁST URBANISTICKÉ STŘEDISKO OSTRAVA, S.R.O. ČERVEN 2013, ÚPRAVA LEDEN 2015

123 ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A PODKLADY, ÚTP, PROJEKTOVÁ A PORADENSKÁ ČINNOST, EKOLOGIE, GIS NÁZEV ZAKÁZKY: ÚZEMNÍ PLÁN RUDNÁ POD PRADĚDEM NÁVRH ŘEŠENÍ OBJEDNATEL: OBEC: KRAJ: OBEC RUDNÁ POD PRADĚDEM RUDNÁ POD PRADĚDEM MORAVSKOSLEZSKÝ ZPRACOVATELÉ: URBANISTICKÁ KONCEPCE: DEMOGRAFIE, GEOGRAFIE, ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ: DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA: VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ: ENERGETIKA, SPOJE: ZAPRACOVÁNÍ ÚSES: ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA, LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ, VYHODNOCENÍ DOPADŮ NA ZPF A PUPFL: ING. ARCH. HELENA SALVETOVÁ RNDr. MILAN POLEDNIK ING. IVA MIČKOVÁ ING. MARTINA KRAUSOVÁ ING. JIŘÍ ŠKVAIN ING. PETR ŠIŘINA LIBUŠE FRANČÍKOVÁ ZODPOVĚDNÝ PROJEKTANT: ING. ARCH. HELENA SALVETOVÁ TELEFON: h.salvetova@uso.cz.. ZAKÁZKOVÉ ČÍSLO: U 475 DATUM: ČERVEN 2013 ÚPRAVA: LEDEN 2015 ZPRACOVALO URBANISTICKÉ STŘEDISKO OSTRAVA, s. r. o. SPARTAKOVCŮ 3, OSTRAVA PORUBA PSČ

124 I. ÚZEMNÍ PLÁN RUDNÁ POD PRADĚDEM

125 I.A TEXTOVÁ ČÁST

126 Obsah A. Vymezení zastavěného území 1 B. Základní koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot 2 C. Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně 3 C.1 Celková urbanistická koncepce 3 C.2 Urbanistická koncepce jednotlivých částí obce 3 C.2.1 Stará Rudná 3 C.2.2 Nová Rudná 4 C.3 Vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby 4 C.4 Systém sídelní zeleně 6 D. Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umisťování 7 D.1 Dopravní infrastruktura 7 D.1.1 Doprava silniční 7 D.1.2 Doprava drážní 8 D.1.3 Doprava statická odstavování a parkování automobilů 8 D.1.4 Provoz chodců a cyklistů, hipostezky 8 D.1.5 Hromadná doprava osob 8 D.2 Technická infrastruktura 9 D.2.1 Vodní hospodářství 9 D.2.2 Energetika, elektronické komunikace 9 D.2.3 Ukládání a zneškodňování odpadů 10 D.3 Občanské vybavení 10 D.4 Veřejná prostranství 10 E. Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci, dobývání ložisek nerostných surovin, apod. 11 E.1 Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změnu v jejich využití 11 E.2 Územní systém ekologické stability 12 E.3 Prostupnost krajiny 12 E.4 Protierozní opatření 13 E.5 Ochrana před povodněmi 13 E.6 Podmínky pro rekreační využívání krajiny 13 E.7 Vymezení ploch pro dobývání ložisek nerostných surovin 13 F. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití 14 F.1 Přehled typů ploch s rozdílným způsobem využití 14 F.2 Definice použitých pojmů 15 F.3 Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití 16 str.

127 Tab. č. 1 Plochy bydlení v bytových domech BH 17 Tab. č. 2 Plochy rekreace rodinné RR 18 Tab. č. 3 Plochy občanského vybavení OV 19 Tab. č. 4 Plochy občanského vybavení sportovní a tělovýchovná zařízení OS 20 Tab. č. 5 Plochy občanského vybavení jezdecký areál OJ 20 Tab. č. 6 Plochy občanského vybavení hřbitovy OH 21 Tab. č. 7 Plochy občanského vybavení se specifickým využitím OX 21 Tab. č. 8 Plochy veřejných prostranství PV 22 Tab. č. 9 Plochy veřejných prostranství zeleň ZV 22 Tab. č. 10 Plochy smíšené obytné SO 23 Tab. č. 11 Plochy dopravní infrastruktury silniční DS 24 Tab. č. 12 Plochy dopravní infrastruktury železniční DZ 24 Tab. č. 13 Plochy dopravní infrastruktury plochy parkovací a odstavné DP 25 Tab. č. 14 Plochy technické infrastruktury TI 25 Tab. č. 15 Plochy výroby a skladování VS 26 Tab. č. 16 Plochy vodní a vodohospodářské VV 27 Tab. č. 17 Plochy zemědělské NZ 28 Tab. č. 18 Plochy lesní NL 29 Tab. č. 19 Plochy přírodní NP 30 Tab. č. 20 Plochy smíšené nezastavěného území NS 31 G. Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit 32 G.1 Veřejně prospěšné stavby dopravní infrastruktury 32 G.2 Veřejně prospěšné stavby technické infrastruktury 32 G.3 Veřejně prospěšné stavby občanského vybavení 33 H. Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo 33 I. Stanovení kompenzačních opatření podle 50 odst. 6 stavebního zákona 33 J. Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části 33

128 Seznam použitých zkratek ČOV - čistírna odpadních vod DTS - distribuční trafostanice k.ú. - katastrální území LBC - lokální biocentrum KZP - koeficient zastavění pozemku NP - nadzemní podlaží STG - skupina typů geobiocénů ÚSES - územní systém ekologické stability

129 A. VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ 1. Řešeným územím Územního plánu Rudná pod Pradědem jsou katastrální území Stará Rudná a Nová Rudná. 2. Zastavěné území je vymezeno k Zastavěné území je vymezeno ve výkresech: č. 1. Výkres základního členění území č. 2. Hlavní výkres 1

130 B. ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT 1. Prioritami rozvoje obce jsou: - dostatečná nabídka ploch pro novou obytnou výstavbu - podpora podnikání a zvyšování počtu pracovních míst - rozvoj rekreačních funkcí obce - udržení kvality životního a obytného prostředí, ochrana ovzduší a vod - ochrana sídelní a krajinné zeleně - ochrana kulturních, historických a urbanistických hodnot. 2. Základní koncepce rozvoje území obce: - respektuje převažující funkce obce, tj. především funkci obytnou, rekreační a výrobně zemědělskou - respektuje strukturu a charakter stávající zástavby, tj. charakter obce lánového typu potočního s převažující jednopodlažní obytnou zástavbou jesenického typu - navazuje na dosavadní stavební vývoj obce vymezením zastavitelných ploch bezprostředně navazujících na zastavěné území - vymezuje zastavitelné plochy především pro obytnou výstavbu a pro nová veřejná prostranství včetně související dopravní a technické infrastruktury, dále zastavitelné plochy pro rozvoj občanského vybavení (zejména sportovních a tělovýchovných zařízení), výroby a skladování - respektuje stávající charakter a využití krajiny - vymezuje místní systém ekologické stability. 3. Při realizaci nové výstavby a záměrů je nutno: - chránit veřejná prostranství a plochy veřejně přístupné zeleně - novou výstavbu realizovat vždy včetně souvisejících veřejných prostranství, dopravní a technické infrastruktury. 4. Pro ochranu a rozvoj hodnot území obce je nutno: - chránit nemovité kulturní památky a památky místního významu - zajistit ochranu kulturně historické dominanty obce farního kostela sv. Jana Křtitele - chránit a zachovat historickou strukturu zástavby obce, tj. převažující jednopodlažní zástavbu jesenického typu - zamezit fragmentaci volné krajiny - chránit přírodní hodnoty, zejména na území Chráněné krajinné oblasti Jeseníky a Ptačí oblasti Jeseníky, chránit maloplošné zvláště chráněné území přírodní památku Morgenland - chránit lesní porosty a břehové porosty vodních toků - chránit vymezené prvky územního systému ekologické stability. 2

131 C. URBANISTICKÁ KONCEPCE, VČETNĚ VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH, PLOCH PŘESTAVBY A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ C.1 Celková urbanistická koncepce 1. Převážná většina zastavitelných ploch je navržena ve Staré Rudné; jde především o plochy určené pro obytnou výstavbu (plochy smíšené obytné SO) včetně příslušných ploch veřejných prostranství, dále jsou vymezeny plochy pro rozvoj zařízení občanského vybavení a pro rozvoj výroby a skladování. 2. V Nové Rudné jsou navrženy převážně zastavitelné plochy smíšené obytné SO, určené pro obytnou výstavbu a rekreační výstavbu (pro druhé bydlení), dále pak plochy rekreace rodinné RR. 3. Součástí návrhu je řešení dopravní a technické infrastruktury návrh rekonstrukce silnice II/450, návrh rekonstrukce bývalé staré silnice v Nové Rudné a návrhy nových místních a účelových komunikací, návrh rozvoje sítí a zařízení technické infrastruktury a vymezení územního systému ekologické stability. C.2 Urbanistická koncepce jednotlivých částí obce C.2.1 Stará Rudná 1. Největší rozsah stávajících i navržených zastavitelných ploch představují plochy určené prioritně pro obytnou výstavbu plochy smíšené obytné SO. Jsou navrženy v lokalitách Východ (plochy č. Z2 a P1), U Družstevního potoka (plocha č. Z4), Pod Rudenským vrchem (plochy č. Z6 a Z7), Střed (plochy č. Z11 a Z13), Pod Vodojemem (plochy č. Z19, Z20 a P6) a Pod Kopcem (plocha č. P8). 2. Stávající plochy bydlení v bytových domech BH zůstávají beze změny, nové se nenavrhují. 3. Stávající plochy občanského vybavení zůstávají beze změny, pro rozvoj zařízení občanského vybavení se navrhuje plocha občanského vybavení OV pro výstavbu domu se sociálními byty (plocha č. Z12), plocha občanského vybavení sportovní a tělovýchovná zařízení OS pro výstavbu víceúčelového hřiště (plocha č. Z15), plocha občanského vybavení hřbitovy OH pro rozšíření stávajícího urnového háje (plocha č. Z17) a plocha občanského vybavení se specifickým využitím OX (plocha č. Z25) pro vybudování rozhledny a odpočivadla pro turisty (plocha č. Z25). 4. Stávající plochy veřejných prostranství PV zůstávají zachovány, nové zastavitelné plochy a plochy přestavby se navrhují pro vybudování nových obslužných komunikací a obnovu bývalých komunikací v lokalitách Východ (plochy č. Z30 a P2), Pod Rudenským vrchem (plochy č. Z5, P4 a P22), Pod Rabasákem (plocha č. Z9), Střed (plochy č. Z10 a P23), Pod Vodojemem (plocha č. Z18) a Záhumenní (plocha č. P24), pro vybudování účelové komunikace pro vedení cykloturistické trasy (plochy č. Z32 a Z33) a pro vybudování nové autobusové zastávky na Podlesí (plocha č. Z34). 5. Stávající plochy veřejných prostranství zeleň ZV zůstávají zachovány, navržené plochy veřejných prostranství zeleň ZV jsou určeny pro vybudování nových veřejně přístupných ploch zeleně v centru obce (plochy č. Z14, Z16 a Z27), v lokalitě Pod Rabasákem (plochy č. Z28, Z29 a P5) a pro vybudování parku pod zemědělským areálem na nevyužitých plochách areálu (plocha č. P3). 3

132 6. Stávající plochy výroby a skladování zůstávají beze změny, s výjimkou části plochy zemědělského areálu ve východní části obce, která je navržena pro vybudování parku viz předchozí text. Pro rozvoj výroby a skladování je navržena zastavitelná plocha výroby a skladování VS v lokalitě U Statku (plocha č. Z3). 7. Stávající plochy dopravní infrastruktury silniční DS zůstávají beze změny, zastavitelná plocha č. Z26 je vymezena pro navrženou přestavbu křižovatky silnice II/450 se silnicí III/4528, plocha přestavby č. P21 pro rekonstrukci silnice II/ Stávající plochy dopravní infrastruktury železniční DZ zůstávají beze změny; zastavitelné plochy se nenavrhují. 9. Stávající plochy dopravní infrastruktury plochy parkovací a odstavné DP zůstávají beze změny, nové se nenavrhují. 10. Stávající plochy technické infrastruktury TI zůstávají beze změny, zastavitelná plocha je navržena pro vybudování ČOV na východním okraji obce (plocha č. Z1). C.2.2 Nová Rudná 1. Převážnou většinu navržených ploch v Nové Rudné tvoří plochy smíšené obytné SO, vymezené jako plochy přestavby na plochách zborů bývalé zástavby ve východní části Nové Rudné (plochy č. P9, P10, P11, P12, P13, P14, P15, P16, P17, P18, P19 a P20). Zastavitelné plochy smíšené obytné SO jsou vymezeny v prolukách mezi stávající zástavbou v lokalitách U Kapličky (plocha č. Z21) a Na Rozcestí (plocha č. Z22). 2. Stávající plochy rekreace rodinné RR zůstávají beze změny, v lokalitě Pod Čertovou horou jsou navrženy dvě zastavitelné plochy (plochy č. Z24 a Z31). 3. Stávající plocha občanského vybavení OV zůstává beze změny, zastavitelné plochy se nenavrhují. 4. Stávající plochy veřejných prostranství PV zůstávají beze změny, pro obnovu původních komunikací, procházejících zástavbou Nové Rudné, jsou vymezeny plochy přestavby (plochy č. P7 a P25). 5. V lokalitě U Kapličky je vymezena zastavitelná plocha veřejných prostranství zeleň ZV pro zřízení veřejně přístupné zeleně (plocha č. Z35). C.3 Vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby 1. Vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby vyplývá z potřeby ploch pro obytnou výstavbu, vycházející z předpokládaného vývoje počtu obyvatel, z potřeb rozvoje občanského vybavení a z potřeb posílení hospodářského pilíře návrhem nových ploch pro rozvoj výroby a skladování. 2. V územním plánu jsou vymezeny následující zastavitelné plochy: Plocha č. Katastrální území Název Charakteristika Koeficient zastavění pozemku Výměra v ha Z1 Stará Rudná ČOV plochy technické infrastruktury TI není 0,09 stanoven Z2 Stará Rudná Východ I. plochy smíšené obytné SO 0,30 1,15 Z3 Stará Rudná U Statku plochy výroby a skladování VS 0,75 2,19 Z4 Stará Rudná U Družstevního plochy smíšené obytné SO 0,30 0,41 4

133 potoka Z5 Stará Rudná Pod Rudenským plochy veřejných prostranství PV není 0,05 vrchem I. stanoven Z6 Stará Rudná Pod Rudenským plochy smíšené obytné SO 0,30 0,92 vrchem II. Z7 Stará Rudná Pod Rudenským plochy smíšené obytné SO 0,30 0,69 vrchem III. Z9 Stará Rudná Pod Rabasákem I. plochy veřejných prostranství PV není 0,12 stanoven Z10 Stará Rudná Střed I. plochy veřejných prostranství PV není 0,10 stanoven Z11 Stará Rudná Střed II. plochy smíšené obytné SO 0,30 0,99 Z12 Stará Rudná Střed III. plochy občanského vybavení OV 0,50 0,31 Z13 Stará Rudná Střed IV. plochy smíšené obytné SO 0,30 0,92 Z14 Stará Rudná Střed V. plochy veřejných prostranství 0,10 0,13 zeleň ZV Z15 Stará Rudná Víceúčelové hřiště plochy občanského vybavení 0,70 0,30 sportovní a tělovýchovná zařízení OS Z16 Stará Rudná Za Kostelem plochy veřejných prostranství 0,10 0,08 zeleň ZV Z17 Stará Rudná Hřbitov plochy občanského vybavení není 0,05 hřbitovy OH stanoven Z18 Stará Rudná Pod vodojemem I. plochy veřejných prostranství PV není 0,71 stanoven Z19 Stará Rudná Pod vodojemem II. plochy smíšené obytné SO 0,30 3,74 Z20 Stará Rudná Pod vodojemem III. plochy smíšené obytné SO 0,30 0,54 Z21 Nová Rudná U Kapličky I. plochy smíšené obytné SO 0,20 0,53 Z22 Nová Rudná Na Rozcestí plochy smíšené obytné SO 0,20 1,17 Z24 Nová Rudná Pod Čertovou horou II. plochy rekreace rodinné RR 0,20 0,16 Z25 Stará Rudná Rozhledna plochy občanského vybavení 0,50 0,07 se specifickým využitím OX Z26 Stará Rudná Křižovatka plochy dopravní infrastruktury není 0,06 silniční DS stanoven Z27 Stará Rudná Střed VI. plochy veřejných prostranství 0,10 0,12 zeleň ZV Z28 Stará Rudná Pod Rabasákem II. plochy veřejných prostranství zeleň ZV 0,10 0,08 Z29 Stará Rudná Pod Rabasákem III. plochy veřejných prostranství zeleň ZV 0,10 0,06 Z30 Stará Rudná Východ II. plochy veřejných prostranství PV není stanoven 0,06 Z31 Nová Rudná Pod Čertovou horou III. plochy rekreace rodinné RR 0,20 1,09 Z32 Nová Rudná U Strážiště plochy veřejných prostranství PV není 1,61 stanoven Z33 Nová Rudná U Pramenů plochy veřejných prostranství PV není 0,18 stanoven Z34 Stará Rudná Podlesí plochy veřejných prostranství PV není 0,01 Z35 Nová Rudná U Kapličky II. plochy veřejných prostranství zeleň ZV stanoven 0,10 0,13 5

134 3. V územním plánu jsou vymezeny následující plochy přestavby: Plocha č. Katastrální území Název Charakteristika Koeficient zastavění pozemku Výměra v ha P1 Stará Rudná Východ III. plochy smíšené obytné SO 0,30 0,64 P2 Stará Rudná Východ IV. plochy veřejných prostranství PV není 0,35 stanoven P3 Stará Rudná Pod Statkem plochy veřejných prostranství 0,10 1,00 zeleň ZV P4 Stará Rudná Pod Rudenským vrchem IV. plochy veřejných prostranství PV není stanoven 0,15 P5 Stará Rudná Pod Rabasákem IV. plochy veřejných prostranství 0,10 0,15 zeleň ZV P6 Stará Rudná Pod Vodojemem IV. plochy smíšené obytné SO 0,30 0,18 P7 Stará Rudná Stará cesta plochy veřejných prostranství PV není 1,37 stanoven P8 Stará Rudná Pod Kopcem plochy smíšené obytné SO 0,30 0,19 P9 Nová Rudná Na Nové Rudné I. plochy smíšené obytné SO 0,20 0,51 P10 Nová Rudná Na Nové Rudné II. plochy smíšené obytné SO 0,20 0,10 P11 Nová Rudná Na Nové Rudné III. plochy smíšené obytné SO 0,20 0,11 P12 Nová Rudná Na Nové Rudné IV. plochy smíšené obytné SO 0,20 0,18 P13 Nová Rudná Na Nové Rudné V. plochy smíšené obytné SO 0,20 0,20 P14 Nová Rudná Na Nové Rudné VI. plochy smíšené obytné SO 0,20 0,14 P15 Nová Rudná Na Nové Rudné VII. plochy smíšené obytné SO 0,20 0,21 P16 Nová Rudná Na Nové Rudné VIII. plochy smíšené obytné SO 0,20 0,16 P17 Nová Rudná Na Nové Rudné IX. plochy smíšené obytné SO 0,20 0,17 P18 Nová Rudná Na Nové Rudné X. plochy smíšené obytné SO 0,20 0,18 P19 Nová Rudná Na Nové RudnéXI. plochy smíšené obytné SO 0,20 0,25 P20 Nová Rudná Na Rozcestí II. plochy smíšené obytné SO 0,20 0,12 P21 Stará Rudná Silnice plochy dopravní infrastruktury silniční DS není stanoven P22 Stará Rudná Pod Rudenským plochy veřejných prostranství PV není vrchem V. stanoven P23 Stará Rudná Střed VII. plochy veřejných prostranství PV není stanoven P24 Stará Rudná Záhumenní plochy veřejných prostranství PV není stanoven P25 Nová Rudná Pod Čertovou horou plochy veřejných prostranství PV není IV. stanoven 1,40 0,09 0,10 0,66 0,33 C.4 Systém sídelní zeleně 1. Navržená koncepce systému sídelní zeleně v řešeném území respektuje stávající plochy veřejné zeleně a doplňuje je novými plochami. 2. Nové plochy jsou navrženy ve Staré Rudné pro vybudování nových ploch veřejně přístupné zeleně v lokalitách Střed (plochy č. Z14, Z16 a Z27) a Pod Rabasákem (plochy č. Z28, Z29 a P5) a pro vybudování parku pod zemědělským areálem na nevyužitých plochách areálu (plocha č. P3), v Nové Rudné pro vybudování plochy veřejně přístupné zeleně v lokalitě U Kapličky. 6

135 D. KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEJÍ UMISŤOVÁNÍ D.1 Dopravní infrastruktura D.1.1 Doprava silniční 1. Je navržena rekonstrukce silnice II/450 včetně rekonstrukcí veškerých mostních objektů v úseku mezi silnicemi III/4528 a III/45210 (plocha přestavby č. P21) a úprava křižovatky silnic II/450 a III/4528 (zastavitelná plocha č. Z26). 2. Je navržena rekonstrukce silnice III/44515 včetně mostního objektu ev.č ve Staré Rudné. 3. Lokální úpravy na průtazích silnic (nedostatečná šířka vozovky, technický stav komunikace, úprava napojení podružných komunikací, uvolnění rozhledových polí křižovatek) a vybudování chodníků, pásů/pruhů pro cyklisty je možno realizovat v rámci příslušných ploch dopravní infrastruktury silniční DS, příp. přiléhajících ploch v souladu s jejich přípustným využitím. 4. Síť místních komunikací bude doplněna o přístupové trasy pro zlepšení dopravní dostupnosti území a pro navržené zastavitelné plochy. Konkrétně je navrženo: - ve Staré Rudné: - rekonstrukce místní komunikace v lokalitě Východ (navržená plocha přestavby č. P2) pro zajištění dopravní obsluhy navržené zastavitelné plochy č. Z2 a plochy přestavby č. P1 - nová místní komunikace v lokalitě Pod Rudenským vrchem (navržená zastavitelná plocha č. Z5) pro zajištění dopravní obsluhy navržené zastavitelné plochy č. Z6 - rekonstrukce místních komunikací v lokalitě Pod Rudenským vrchem (navržené plochy přestavby č. P4 a P22) pro zajištění dopravní obsluhy navržené zastavitelné plochy č. Z7 a stávající zástavby - nová místní komunikace v lokalitě Pod Rabasákem (navržená zastavitelná plocha č. Z9) pro zajištění dopravní obsluhy stávající zástavby - nová místní komunikace v lokalitě Střed (navržená zastavitelná plocha č. Z10) pro zajištění dopravní obsluhy navržené zastavitelné plochy č. Z11 - rekonstrukce místní komunikace v lokalitě Střed (navržená plocha přestavby č. P23) pro zajištění dopravní obsluhy navržené zastavitelné plochy č. Z12 - nová místní komunikace v lokalitě Pod Vodojemem (navržená zastavitelná plocha č. Z18) pro zajištění dopravní obsluhy navržených zastavitelných ploch č. Z13, Z19 a Z20 - v Nové Rudné a v západní části Staré Rudné obnovení původní páteřní komunikace (plocha přestavby č. P7). 5. Síť účelových komunikací je navrženo doplnit o následující úseky: - ve Staré Rudné: - nová účelová komunikace v lokalitě Východ (navržená zastavitelná plocha č. Z30) pro zajištění příjezdu k navržené ČOV - obnova původní záhumenní komunikace (navržená plocha přestavby č. P24) pro obsluhu zemědělských pozemků 7

136 - v Nové Rudné obnova původní komunikace (navržená plocha přestavby č. P25) pro zajištění dopravní obsluhy navržených ploch přestavby č. P12 P19 - na hranici k.ú. Staré a Nové Rudné nová účelová komunikace (navržené zastavitelné plochy č. Z32 a Z33) pro vedení cykloturistické trasy. D.1.2 Doprava drážní 1. Stávající plochy a zařízení dopravní infrastruktury drážní jsou stabilizované a zůstávají beze změny. D.1.3 Doprava statická odstavování a parkování automobilů 1. Konkrétní plochy pro výstavbu nových odstavných nebo parkovacích stání nejsou vymezeny; jejich realizace v rámci zastavěného území, zastavitelných ploch a ploch přestavby je možná v souladu s podmínkami stanovenými pro využití ploch s rozdílným způsobem využití bez vymezení v grafické části územního plánu. 2. V případě realizace nových bytových domů je nutno realizovat odstavné kapacity přímo v rámci příslušné plochy. 3. Stupeň automobilizace, závazný pro veškerá nová parkovací a odstavná zařízení, je stanoven hodnotou 1 : 2,5. D.1.4 Provoz chodců a cyklistů, hipostezky 1. Pro bezkolizní pohyb chodců v zastavěném území budou vybudovány chodníky podél silničních průtahů zastavěným územím, zejména podél silnice III/ Chodníky a pásy/pruhy pro cyklisty lze realizovat podél silnic i místních komunikací dle potřeby v souladu s podmínkami pro využívání ploch s rozdílným způsobem využití a s platnými normami. 2. Pro cyklisty jsou v řešeném území navrženy nové trasy, které navazují na stávající značené cyklotrasy. 3. V řešeném území jsou navrženy trasy hipostezek. D.1.5 Hromadná doprava osob 1. Pro zlepšení obslužnosti obce autobusovou hromadnou dopravou je navržena nová autobusová zastávka u silnice III/44515 mezi Novou a Starou Rudnou. 2. Na severním okraji k.ú. Stará Rudná je u silnice II/450 navržena nová autobusová zastávka, která nahradí stávající nevyhovující zastávku Světlá Hora, Podlesí, rozc. 8

137 D.2 Technická infrastruktura D.2.1 Vodní hospodářství 1. Stávající vodovodní síť ve Staré Rudné bude rozšířena o nové vodovodní řady DN 50 DN 100 pro zásobování navržených zastavitelných ploch. Řady DN 80 a DN 100 budou rovněž plnit funkci vodovodu požárního. 2. Krátký úsek stávajícího přívodního řadu DN 300, který prochází navrženou zastavitelnou plochou č. Z2, je navrženo přeložit mimo tuto plochu. 3. Pro zásobení pitnou vodou zástavby v k. ú. Nová Rudná je navrženo vybudovat automatickou tlakovou stanici a přívodní řad DN Do doby vybudování navrženého vodovodu a pro plochy, které jsou mimo dosah stávajících i navržených vodovodních řadů pitné vody, zůstane zachováno individuální zásobení pitnou vodou. 5. Ve Staré Rudné je navržena výstavba splaškové kanalizace gravitační zakončené na čistírně odpadních vod. 6. Do doby vybudování navržené kanalizace a ČOV a pro objekty mimo stávající nebo navrženou kanalizaci je nutno odpadní vody likvidovat individuálně v malých domovních ČOV s odtokem vyčištěných odpadních vod do vhodného recipientu, nebo do podmoku, nebo akumulovat v bezodtokových jímkách s vyvážením odpadních vod na nejbližší ČOV. 7. Srážkové vody je nutno v maximální míře zadržet v území (miskovitý tvar terénu, vsakovací studny), přebytečné srážkové vody z okolního terénu z území odvádět dešťovou kanalizací nebo povrchově otevřenými příkopy do místních toků. 8. Vodní toky nebudou zatrubňovány, případné úpravy směrových a sklonových poměrů je nutno provádět přírodě blízkým způsobem s použitím přírodních materiálů. 9. Budou respektována provozní pásma vodních toků pro údržbu koryt a břehů. 10. Ve Staré Rudné je navržena revitalizace stávajících dvou vodních ploch pod areálem zemědělské farmy, v Nové Rudné je navržena plocha pro vybudování vodní nádrže. D.2.2 Energetika, elektronické komunikace 1. Potřebný transformační výkon pro byty, občanské vybavení, objekty druhého bydlení a podnikatelské aktivity bude zajištěn ze stávající rozvodné soustavy 22 kv a ze stávajících distribučních trafostanic 22/0,4 kv, doplněných dvěma novými DTS v lokalitách s navrženou výstavbou. 2. S plynofikací obce se neuvažuje. 3. Decentralizovaný způsob vytápění pro stávající i navrženou výstavbu s individuálním vytápěním obytné zástavby a rekreačních objektů a samostatnými kotelnami pro objekty občanského vybavení, výroby a skladování zůstane zachován. 4. Koncepce rozvoje spojů (telekomunikace, radiokomunikace) zachovává současný stav, nová zařízení se nenavrhují. 9

138 D.2.3 Ukládání a zneškodňování odpadů 1. Tuhé komunální odpady budou odváženy na řízenou skládku mimo řešené území. Na řešeném území nebude budována žádná nová skládka. D.3 Občanské vybavení 1. Pro rozvoj zařízení občanského vybavení jsou vymezeny následující plochy: - zastavitelná plocha pro výstavbu domu se sociálními byty v centrální části obce (plocha č. Z12) - zastavitelná plocha pro rozšíření urnového háje (plocha č. Z17) - zastavitelná plocha pro výstavbu víceúčelového hřiště v centru obce (plocha č. Z15) - zastavitelná plocha pro výstavbu rozhledny a odpočivadla pro turisty nad Novou Rudnou (plocha č. Z25). 2. Další rozvoj občanského vybavení je možný v souladu s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití. D.4 Veřejná prostranství 1. Stávající veřejná prostranství budou zachována. 2. Nová veřejná prostranství se navrhují pro: - vybudování, příp. obnovu místních a účelových komunikací (plochy č. Z5, Z9, Z10, Z18, Z30, Z32, Z33, P2, P4, P7, P22, P23, P24 a P25) - vybudování nové autobusové zastávky v Podlesí (plocha č. Z34) - vybudování ploch veřejně přístupné zeleně (plochy č. Z14, Z16, Z27, Z28, Z29, Z35, P3 a P5). 10

139 E. KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, VČETNĚ VYMEZENÍ PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMĚNY V JEJICH VYUŽITÍ, ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY, PROSTUPNOST KRAJINY, PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ, OCHRANU PŘED POVODNĚMI, REKREACI, DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN, APOD. E.1 Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změnu v jejich využití 1. Navržená koncepce uspořádání krajiny stabilizuje současný stav, tj. krajinu leso-luční. 2. Pro stabilizaci krajiny jsou vymezeny následující plochy s rozdílným využitím a s rozdílným přípustným a nepřípustným využitím: - plochy vodní a vodohospodářské VV stabilizují stávající vodní nádrže a toky a vymezují plochy pro novou vodní nádrž - plochy zemědělské NZ stabilizují pozemky zemědělského půdního fondu (včetně drobných ploch náletové zeleně na nelesní půdě, účelových komunikací apod.), primárně jsou učeny především pro zemědělskou prvovýrobu (rostlinná výroba, pastevní chov skotu a ovcí); jejich součástí jsou i lokální biokoridory územního systému ekologické stability - plochy lesní NL stabilizují pozemky určené k plnění funkcí lesa, primárně jsou určeny pro zajišťování lesního hospodářství a myslivosti; jejich součástí jsou i lokální biokoridory územního systému ekologické stability - plochy přírodní NP zahrnují maloplošné zvláště chráněné území přírodní památku Morgenland a lokální biocentra územního systému ekologické stability; představují těžiště zájmu ochrany přírody a území a základní předpoklad jeho ekologické stability - plochy smíšené nezastavěného území NS stabilizují v území vzrostlou zeleň na nelesní půdě (náletovou zeleň); jejich součástí jsou i lokální biokoridory územního systému ekologické stability. 3. Podmínky pro využití výše uvedených ploch umožňují pouze omezený rozsah staveb, specifikovaných v tabulkách, které jsou součástí kap. F V územním plánu jsou vymezeny následující plochy změn v krajině: Plocha č. Katastrální území Název Charakteristika Výměra v ha K1 Nová Rudná Vodní nádrž plochy vodní a vodohospodářské VV 0,11 K2 Stará Rudná Zalesnění plochy lesní NL 0,84 K3 Stará Rudná Zalesnění plochy lesní NL 0,94 K4 Stará Rudná Zalesnění plochy lesní NL 1,97 5. Stávající prvky mimolesní zeleně (jednotlivé vzrostlé stromy a skupiny stromů, remízky, břehové porosty) je nutno zachovat a chránit. 11

140 E.2 Územní systém ekologické stability 1. V řešeném území jsou vymezeny pouze lokální prvky ÚSES, které reprezentují stanoviště a potenciální přirozená společenstva biochor stanoviště ovlivněná vodou a obohacená živinami v údolnicích toků. Jde o biocentra a biokoridory lesní, mokřadní a vodní, omezeně luční. 2. Lokální úroveň je tvořena následujícími lokálními trasami: - L1 až L5 trasa vedená podél hranice se Světlou Horou údolnicí Černého potoka - L6 až L13 trasa vedená od severu ze Světlé Hory, přes údolnici Družstevního a Rudného potoka k jihu do Václavova - L14 až L15 trasa vedená údolnicí Kočovského potoka z Václavova do Václavova - L17 lokální biokoridor propojující LBC L16 s LBC L9 - L18 biocentrum přesahující z území Starého Města - L19 až L22, přes L7 trasa vedená údolnicí Družstevního potoka k západu s přechodem přes rozvodí do území Malé Morávky. 3. Cílovými lesními porosty ÚSES jsou lesy čtvrtého až pátého lesního vegetačního stupně, s převahou území v pátém vegetačním stupni, tj. lesy s cílovou druhovu skladbou jedlových bučin až smrkových bučin nebo bukových smrčin podle STG, v údolnicích toků pak stanoviště s lesy v nižších polohách pátého a čtvrtého vegetačního stupně střemchových olšin a jasenin. 4. V lokálních biokoridorech vymezených v plochách zemědělských NZ a v plochách smíšených nezastavěného území NS se nepřipouští: - realizace staveb pro zemědělství - výstavba zařízení a opatření pro ochranu zemědělského půdního fondu, pro stabilizaci a intenzifikaci zemědělské produkce (odvodnění, závlahy) - výstavba a realizace zařízení pro speciální zemědělské kultury - oplocování pozemků. 5. Na plochách vymezených biocenter a biokoridorů je nutno zabezpečit takové hospodaření, které by nezhoršilo stávající stav; přípustné jsou pouze ty hospodářské zásahy, které mají ve svém důsledku ekologicky přirozené zlepšení stávajícího stavu. E.3 Prostupnost krajiny 1. Stávající síť účelových komunikací a polních cest je v nezastavěném území respektována. Nové úseky účelových komunikací jsou navrženy ve východní části Staré Rudné pro zajištění příjezdu k navržené ČOV a na jižním okraji zástavby pro zajištění obsluhy zemědělských pozemků (obnova bývalé záhumenní cesty), v Nové Rudné pro zajištění příjezdu k navrženým plochám přestavby (obnova původní komunikace). 2. Nová účelová komunikace je navržena na hranici k.ú. Stará a Nová Rudná (obnova bývalé polní cesty); po komunikaci je vedena navržená cyklotrasa a zároveň zajišťuje přístup k navržené rozhledně a turistickému odpočivadlu. 3. V územním plánu je navrženo několik cyklotras, které propojují stávající cyklotrasy v území; dále jsou navrženy hipotrasy. 12

141 E.4 Protierozní opatření 1. Protierozní opatření se nenavrhují. E.5 Ochrana před povodněmi 1. Retenční schopnost území nesmí být snižována, srážkové vody musí být likvidovány přednostně vsakováním, příp. zachycováním v akumulačních nádržích s postupným odtokem. E.6 Podmínky pro rekreační využívání krajiny 1. Krajinu lze využívat pouze pro šetrné formy rekreace procházky v krajině, jízdu na kole, jízdu na koni s nízkou intenzitou rekreačního využití bez negativních dopadů na krajinu. Pro toto využití je možno budovat odpočívky, informační prvky, apod., a to dle místní potřeby v plochách s rozdílným způsobem využití v souladu s podmínkami stanovenými v kap. F. E.7 Vymezení ploch pro dobývání ložisek nerostných surovin 1. Plochy pro dobývání ložisek nerostných surovin nejsou vymezeny. 13

142 F. STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ F.1 Přehled typů ploch s rozdílným způsobem využití 1. V řešeném území jsou vymezeny následující typy ploch: plochy bydlení: - plochy bydlení v bytových domech BH plochy rekreace: - plochy rekreace rodinné RR plochy občanského vybavení: - plochy občanského vybavení OV - plochy občanského vybavení sportovní a tělovýchovná zařízení OS - plochy občanského vybavení jezdecký areál OJ - plochy občanského vybavení hřbitovy OH - plochy občanského vybavení se specifickým využitím OX plochy veřejných prostranství: - plochy veřejných prostranství PV - plochy veřejných prostranství zeleň ZV plochy smíšené obytné plochy dopravní infrastruktury: SO - plochy dopravní infrastruktury silniční DS - plochy dopravní infrastruktury železniční DZ - plochy dopravní infrastruktury plochy parkovací a odstavné DP plochy technické infrastruktury plochy výroby a skladování plochy vodní a vodohospodářské plochy zemědělské plochy lesní plochy přírodní plochy smíšené nezastavěného území TI VS VV NZ NL NP NS 14

143 F.2 Definice použitých pojmů Pro účely Územního plánu Rudná pod Pradědem se stanoví následující definice použitých pojmů: 1. Maximální výšková hladina zástavby je udávána v počtu nadzemních podlaží bez započtení podkroví, tzn. že např. max. výšková hladina zástavby 1 NP umožňuje stavbu s jedním nadzemním podlažím a obytným (využitelným) podkrovím. 2. Pozemek rodinného domu zahrnuje stavební pozemek a pozemky užívané ve funkčním celku s rodinným domem. 3. Pozemek stavby pro rodinnou rekreaci zahrnuje stavební pozemek a pozemky užívané ve funkčním celku se stavbou rodinné rekreace. 4. Služební byt byt v objektu hlavního nebo přípustného využití plochy, případně v izolovaném objektu, které slouží vlastníkovi, příp. zaměstnancům daného zařízení. V případě,že jde o izolovaný objekt, zůstává součástí plochy provozovny a nelze jej dělením pozemku převést do plochy pro bydlení. 5. Nevýrobní služby služby nevýrobního charakteru, které svým provozem nenarušují užívání staveb a zařízení ve svém okolí a nesnižují kvalitu životního prostředí nad limitní hodnoty stanovené jinými právními předpisy. 6. Nerušící výrobní služby a drobná nerušící výroba stavby pro řemeslnou výrobu a výrobní služby, které svým provozem nenarušují užívání staveb a zařízení ve svém okolí a nesnižují kvalitu životního prostředí nad limitní hodnoty stanovené jinými právními předpisy. 7. Výrobní a opravárenské služby s možnými negativními vlivy na okolí služby, které svým provozem, technickým zařízením a vyvolanou dopravní zátěží narušují obytné prostředí a snižují jeho kvalitu. 8. Drobné domácí hospodářství chov hospodářských zvířat pro vlastní potřebu. 9. Zahrádková osada skupina zahrad zpravidla pod společným oplocením, příp. i se společným sociálním zařízením. 10. Zahrádkářská chata stavba rodinné rekreace max. o 1 NP s max. zastavěnou plochou 20 m Stavba pro uskladnění nářadí a zemědělských výpěstků stavba max. o 1 NP s max. zastavěnou plochou 25 m 2, určená pouze pro uvedený účel, nikoliv pro rodinnou rekreaci. 12. Přístřešky pro turisty a cykloturisty stavby jednoprostorové, opatřené obvodovými stěnami max. ze tří stran, zastavěná plocha max. 25 m Komunikace s povrchovou úpravou blízkou přírodě komunikace s mechanicky zpevněným povrchem (drobné kamenivo, štěrkový povrch, štětové cesty). 14. Koeficient zastavění pozemku (KZP) stanovuje plošný podíl budoucích zastavěných a zpevněných ploch (tj. součet ploch všech staveb a ploch komunikací, manipulačních ploch, chodníků, teras, apod.) k celkové ploše dosud nezastavěného pozemku. 15

144 F.3 Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití 1. Na celém řešeném území platí následující obecně závazné podmínky: a) Podmínky je nutno respektovat při umísťování nových staveb a jejich změn a při změnách funkčního využití staveb stávajících. Tolerují se stávající stavby, jež jsou v ploše stabilizovány, přestože nesplňují některý ze stanovených regulativů tyto stavby lze provozovat, udržovat a stavebně upravovat. b) Koeficient zastavění pozemku (KZP) se stanovuje pro zastavitelné plochy a plochy přestavby; pro výstavbu na plochách vymezených jako stabilizované se koeficient neuplatňuje. Při dělení vymezené zastavitelné plochy nebo plochy přestavby na jednotlivé stavební pozemky je nutno respektovat stanovený KZP pro každý samostatný stavební pozemek. c) Ve všech zastavěných a zastavitelných plochách a plochách přestavby je přípustná realizace: - staveb sítí a zařízení dopravní a technické infrastruktury, parkovacích, odstavných a manipulačních ploch pro přímou obsluhu jednotlivých ploch, pokud tyto stavby nesnižují kvalitu životního prostředí nad limitní hodnoty stanovené jinými právními předpisy a pro které vzhledem k jejich významu a velikosti není účelné vymezit samostatnou dopravní plochu, resp. plochu technické infrastruktury - ploch veřejných prostranství včetně ploch zeleně veřejně přístupné i ochranné - vodních nádrží, náhonů, přeložek vodních toků a staveb na vodních tocích. 2. Další podmínky pro jednotlivé ploch s rozdílným způsobem využití jsou uvedeny v následujících tabulkách. 16

145 Hlavní využití: - pozemky bytových domů PLOCHY BYDLENÍ V BYTOVÝCH DOMECH BH tab. č. 1 Přípustné využití: - pozemky staveb zařízení občanského vybavení pro vzdělávání a výchovu, pro sociální služby, pro zdravotní služby, pro kulturu a církve, pro veřejnou správu a administrativu, pro obchodní prodej, pro tělovýchovu a sport, pro ubytování, pro stravování, pro nevýrobní služby a pro nerušící výrobní služby - pozemky veřejných prostranství - pozemky veřejně přístupné zeleně - pozemky garáží pro osobní automobily (pouze řadových, hromadných nebo vestavěných) - pozemky místních a účelových komunikací, chodníků, stezek pro pěší a cyklostezek, odstavných, parkovacích a manipulačních ploch - pozemky sítí a zařízení technické infrastruktury Nepřípustné využití: - pozemky rodinných domů - pozemky staveb pro rodinnou rekreaci - pozemky staveb a zařízení pro výrobu a skladování, pozemky zemědělských staveb a zařízení, pozemky staveb a zařízení pro komerční výrobu energie z obnovitelných zdrojů - pozemky staveb a zařízení pro výrobní a opravárenské služby s možnými negativními vlivy na okolí - pozemky staveb a zařízení pro sběr druhotných surovin - pozemky staveb čerpacích stanic pohonných hmot, myček, autobazarů, autoservisů a pneuservisů - a pozemky ostatních staveb a zařízení, které by mohly narušit hlavní využití Podmínky prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu: - nejsou stanoveny 17

146 Hlavní využití: - pozemky staveb rodinné rekreace PLOCHY REKREACE RODINNÉ RR tab. č. 2 Přípustné využití: - pozemky staveb skleníků, altánů, pergol apod. - pozemky staveb pro uskladnění zemědělských výpěstků a nářadí - pozemky vodních nádrží a vodních toků - pozemky sítí a zařízení technické infrastruktury - pozemky místních a účelových komunikací, chodníků, stezek pro pěší a cyklostezek, parkovacích a manipulačních ploch Nepřípustné využití: - pozemky staveb a zařízení nesouvisejících s hlavním využitím Požadavky prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu: - max. výšková hladina zástavby 1 NP - koeficient zastavění pozemku (KZP) max. 0,20 - minimální rozloha nově vymezeného stavebního pozemku vzniklého dělením zastavitelné plochy je 1500 m 2 ; tento požadavek se nevztahuje na stavební pozemky v plochách přestavby a v plochách stabilizovaných 18

147 PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ OV Hlavní využití: - pozemky staveb a zařízení občanského vybavení tab. č. 3 Přípustné využití: - pozemky staveb pro školství, zdravotnictví, sociální péči a péči o rodinu; pro zastavitelnou plochu č. Z12 také pozemky staveb se sociálními byty - pozemky staveb pro kulturu a církve - pozemky staveb pro sport a tělovýchovu - pozemky staveb pro veřejnou správu, administrativu a ochranu obyvatelstva - pozemky staveb pro stravování, ubytování, obchod a nevýrobní služby - služební byty - pozemky garáží pro potřeby daného zařízení - pozemky veřejných prostranství - pozemky veřejně přístupné zeleně - pozemky místních a účelových komunikací, chodníků, stezek pro pěší a cyklostezek, parkovacích a manipulačních ploch - pozemky sítí a zařízení technické infrastruktury Nepřípustné využití: - pozemky staveb pro bydlení rodinné domy, bytové domy - pozemky staveb a zařízení pro výrobu a skladování - pozemky staveb pro výrobní a opravárenské služby s možnými negativními vlivy na okolí - pozemky staveb pro rodinnou rekreaci - pozemky zahrádkových osad a zahrádkářských chat - pozemky staveb a zařízení pro sběr druhotných surovin - pozemky staveb čerpacích stanic pohonných hmot, myček, autobazarů, autoservisů a pneuservisů - a pozemky ostatních staveby a zařízení, které by mohly narušit hlavní využití Požadavky prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu: - max. výšková hladina zástavby 2 NP - koeficient zastavění pozemku (KZP) max. 0,50 19

148 tab. č. 4 PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ SPORTOVNÍ A TĚLOVÝCHOVNÁ ZAŘÍZENÍ OS Hlavní využití: - pozemky staveb sportovních a tělovýchovných zařízení Přípustné využití: - pozemky staveb pro stravování - pozemky veřejných prostranství - pozemky veřejně přístupné zeleně - pozemky místních a účelových komunikací, chodníků, stezek pro pěší a cyklostezek, parkovacích a manipulačních ploch - pozemky sítí a zařízení technické infrastruktury Nepřípustné využití: - pozemky staveb pro bydlení rodinné domy, bytové domy - pozemky staveb pro rodinnou rekreaci - pozemky zahrádkových osad a zahrádkářských chat - pozemky staveb pro výrobu a skladování - pozemky staveb pro výrobní a opravárenské služby s možnými negativními vlivy na okolí - a pozemky ostatních staveb a zařízení, které by mohly narušit hlavní využití Podmínky prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu: - max. výšková hladina zástavby 1 NP - koeficient zastavění pozemku (KZP) max. 0,70 PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ JEZDECKÝ AREÁL OJ Hlavní využití: - pozemky staveb souvisejících s provozem jezdeckého areálu tab. č. 5 Přípustné využití: - pozemky staveb pro chov zvířat pro sportovně rekreační účely - pozemky doplňkových zemědělských účelových objektů - pozemky staveb pro stravování a ubytování - pozemky staveb sportovních a tělovýchovných zařízení - pozemky veřejných prostranství - pozemky veřejně přístupné zeleně - služební byty - pozemky místních a účelových komunikací, chodníků, stezek pro pěší, cyklostezek a hipostezek, parkovacích a manipulačních ploch - pozemky sítí a zařízení technické infrastruktury Nepřípustné využití: - pozemky staveb a zařízení nesouvisejících s hlavním využitím Podmínky prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu: - nejsou stanoveny 20

149 PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ HŘBITOVY OH Hlavní využití: - pozemky staveb souvisejících s provozem hřbitovů tab. č. 6 Přípustné využití: - pozemky staveb pro kulturu a církve - pozemky veřejně přístupné zeleně - pozemky místních a účelových komunikací, chodníků a stezek pro pěší - pozemky sítí technické infrastruktury Nepřípustné využití: - pozemky staveb a zařízení nesouvisejících s hlavním využitím Podmínky prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu: - nejsou stanoveny PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ SE SPECIFICKÝM VYUŽITÍM OX Hlavní využití: - pozemky rozhledny tab. č. 7 Přípustné využití: - pozemky účelových komunikací, chodníků, stezek pro pěší, cyklostezek a hipostezek - pozemky staveb přístřešků pro turisty a cykloturisty Nepřípustné využití: - pozemky staveb a zařízení nesouvisejících s hlavním využitím Požadavky prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu: - koeficient zastavění pozemku (KZP) 0,50 - max. výška 20 m 21

150 PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ PV Hlavní využití: - pozemky veřejných prostranství místní komunikace, veřejně přístupné účelové komunikace, stezky pro pěší, apod. tab. č. 8 Přípustné využití: - pozemky veřejně přístupné zeleně - pozemky sítí a zařízení technické infrastruktury - pozemky místních a účelových komunikací, chodníků, stezek pro pěší, cyklostezek a hipostezek, parkovacích a manipulačních ploch, autobusové zastávky Nepřípustné využití: - pozemky staveb a zařízení nesouvisejících s hlavním využitím Podmínky prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu: - nejsou stanoveny PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ ZELEŇ ZV Hlavní využití: - pozemky veřejně přístupné zeleně tab. č. 9 Přípustné využití: - pozemky drobných staveb pro účely kulturní, církevní, prodejní a stravovací do 50 m 2 zastavěné plochy, pozemky informačních zařízení - pozemky hřišť - pozemky sítí a zařízení technické infrastruktury - pozemky chodníků, stezek pro pěší, cyklostezek a hipostezek, parkovacích ploch Nepřípustné využití: - pozemky staveb a zařízení nesouvisejících s hlavním využitím Podmínky prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu: - koeficient zastavění pozemku (KZP) max. 0,10 22

151 Hlavní využití: - pozemky staveb pro bydlení PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ SO tab. č. 10 Přípustné využití: - pozemky rodinných domů - pozemky staveb pro rodinnou rekreaci - pozemky staveb a zařízení občanského vybavení pro vzdělávání a výchovu, pro sociální služby, pro zdravotní služby, pro kulturu a církve, pro veřejnou správu a administrativu, pro obchodní prodej, pro tělovýchovu a sport, pro ubytování, pro stravování a pro nevýrobní služby - pozemky staveb a zařízení pro nerušící výrobní služby a pro drobnou nerušící výrobu - pozemky staveb a zařízení pro zajištění chodu drobného domácího hospodářství (drobné chovatelství, pěstební a skladovací činnost) - pozemky staveb a zařízení zahradnictví - pozemky veřejných prostranství - pozemky veřejně přístupné zeleně - pozemky místních a účelových komunikací, stavby chodníků, stezek pro pěší, cyklostezek a hipostezek, parkovacích a manipulačních ploch - pozemky garáží a přístřešků pro odstavení vozidel - pozemky sítí a zařízení technické infrastruktury Nepřípustné využití: - pozemky staveb a zařízení pro výrobu a skladování - pozemky staveb a zařízení pro energetiku a pro komerční výrobu energie z obnovitelných zdrojů - pozemky staveb a zařízení pro výrobní a opravárenské služby s možnými negativními vlivy na okolí - pozemky staveb čerpacích stanic pohonných hmot, myček, autoservisů, autobazarů a pneuservisů Podmínky prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu: - max. výšková hladina zástavby 1 NP - koeficient zastavění pozemku (KZP) pro k.ú. Stará Rudná 0,30, pro k.ú. Nová Rudná 0,20 - minimální rozloha nově vymezeného stavebního pozemku vzniklého dělením zastavitelné plochy v k.ú. Stará Rudná je 1000 m 2, v k.ú. Nová Rudná 1500 m 2 ; tento požadavek se nevztahuje na stavební pozemky v plochách přestavby a v plochách stabilizovaných 23

152 PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY SILNIČNÍ DS Hlavní využití: - pozemky silnic a s nimi souvisejících zařízení silniční dopravy tab. č. 11 Přípustné využití: - pozemky dopravních staveb - pozemky sítí a zařízení technické infrastruktury - pozemky veřejných prostranství např. zálivy hromadné dopravy, zastávky hromadné dopravy, chodníky, stezky pro pěší, cyklostezky a hipostezky - pozemky veřejně přístupné zeleně Nepřípustné využití: - pozemky staveb a zařízení nesouvisejících s hlavním využitím Podmínky prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu: - nejsou stanoveny PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY ŽELEZNIČNÍ DZ Hlavní využití: - pozemky staveb a zařízení železniční dopravy tab. č. 12 Přípustné využití: - pozemky odstavných, parkovacích a manipulačních ploch - pozemky místních a účelových komunikací, chodníků, stezek pro pěší, cyklostezek a hipostezek - pozemky veřejných prostranství - pozemky veřejně přístupné zeleně - pozemky sítí a zařízení technické infrastruktury Nepřípustné využití: - pozemky staveb a zařízení nesouvisejících s hlavním využitím Podmínky prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu: - nejsou stanoveny 24

153 tab. č. 13 PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY PLOCHY PARKOVACÍ A ODSTAVNÉ DP Hlavní využití: - pozemky hromadných a řadových garáží Přípustné využití: - pozemky odstavných, parkovacích a manipulačních ploch - pozemky místních a účelových komunikací, chodníků, stezek pro pěší, cyklostezek a hipostezek - pozemky sítí a zařízení technické infrastruktury Nepřípustné využití: - pozemky staveb a zařízení nesouvisejících s hlavním a přípustným využitím Podmínky prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu: - nejsou stanoveny PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Hlavní využití: - pozemky staveb a zařízení technické infrastruktury Přípustné využití: - pozemky účelových a pěších komunikací - pozemky manipulačních a parkovacích ploch - pozemky sítí technické infrastruktury Nepřípustné využití: - pozemky staveb a zařízení nesouvisejících s hlavním využitím Podmínky prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu: - nejsou stanoveny TI tab. č

154 PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ VS Hlavní využití: - pozemky staveb a zařízení pro výrobu a skladování tab. č. 15 Přípustné využití: - pozemky staveb pro zemědělství - pozemky skleníkových areálů a zahradnictví - pozemky staveb a zařízení na zpracování biologického odpadu (kompostárny) a biomasy (silážní jámy, sušičky apod.) - pozemky staveb pro výrobní a opravárenské služby s možnými negativními vlivy na okolí - služební byty - pozemky garáží - pozemky staveb pro obchod, služby, ubytování a stravování - pozemky staveb sportovních a tělovýchovných zařízení - pozemky čerpacích stanic pohonných hmot, myček, autobazarů, autoservisů a pneuservisů - pozemky sběren surovin, sběrných dvorů, technických dvorů a recyklačních linek - pozemky veřejných prostranství - pozemky veřejně přístupné zeleně - pozemky místních a účelových komunikací, chodníků, stezek pro pěší, cyklostezek a hipostezek, parkovacích a manipulačních ploch - pozemky sítí a zařízení technické infrastruktury - pozemky staveb pro komerční výrobu energie z obnovitelných zdrojů a bioplynových stanic Nepřípustné využití: - pozemky staveb a zařízení nesouvisejících s hlavním a přípustným využitím Podmínky prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu: - max. výšková hladina zástavby 12 m - koeficient zastavění pozemku (KZP) max. 0,75 26

155 Hlavní využití: - pozemky vodních nádrží a toků PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ VV tab. č. 16 Přípustné využití: - pozemky pro revitalizaci vodních toků pro zajištění protipovodňové ochrany - pozemky technických vodohospodářských staveb (jezů, hrází, rybích přechodů, apod.) - pozemky staveb pro zlepšení retenční schopnosti krajiny - pozemky staveb mostů a lávek - pozemky staveb malých vodních elektráren - odstraňování následků nevhodných technických úprav na vodních tocích Nepřípustné využití: - zatrubňování vodních toků - pozemky staveb a zařízení nesouvisejících s hlavním a přípustným využitím Podmínky prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu: - nejsou stanoveny 27

156 PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ NZ tab. č. 17 Hlavní využití: - pozemky zemědělského půdního fondu, využívané pro zemědělskou rostlinnou výrobu a pastevní chov hospodářských zvířat Přípustné využití: - pozemky staveb a zařízení pro zemědělskou výrobu a lesní hospodářství - pozemky drobných sakrálních staveb (boží muka, kříže, kapličky) - pozemky staveb a zařízení pro ochranu zemědělského půdního fondu, pro stabilizaci a intenzifikaci zemědělské produkce (odvodnění, závlahy) - terénní úpravy pro zlepšení organizace zemědělského půdního fondu, přičemž nesmí dojít k ohrožení vodního režimu území, kvality podzemních vod a obecně ochrany přírody - změny druhů pozemků na lesní a krajinnou zeleň, zalesnění pozemků do rozlohy 0,2 ha - pozemky vodních nádrží, suchých nádrží (poldrů), vodních toků a náhonů - pozemky staveb a zařízení pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků - pozemky staveb a zařízení pro ochranu přírody a krajiny - pozemky staveb společných zařízení v rámci komplexních pozemkových úprav (účelových komunikací, vodohospodářských zařízení, protierozních opatření) - pozemky ÚSES - pozemky technických opatření a staveb, které zlepší podmínky využití území pro účely rekreace a cestovního ruchu (např. značených turistických tras, cyklistických stezek a tras, hipotras, lyžařských běžeckých tratí, přístřešků pro turisty a cykloturisty, ekologických a informačních center, hygienických zařízení) - pozemky staveb pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu mimo vymezené lokální biokoridory ÚSES Podmíněně přípustné využití: - pozemky staveb pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu ve vymezených lokálních biokoridorech ÚSES pouze v kolmém křížení biokoridorů a za podmínky, že bude prokázán jejich nezbytný společenský význam a nemožnost vedení mimo ÚSES Nepřípustné využití: - oplocování pozemků s výjimkou oplocení pastevních ploch - pozemky staveb a zařízení pro těžbu nerostných surovin - pozemky staveb a zařízení nesouvisejících s hlavním a přípustným využitím - ve vymezených plochách lokálních biokoridorů ÚSES se nepřipouští budovat trvalé stavby a trvalé travní porosty měnit na ornou půdu Podmínky prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu: - nejsou stanoveny 28

157 PLOCHY LESNÍ NL Hlavní využití: - pozemky určené k plnění funkcí lesa včetně lokálních biokoridorů ÚSES tab. č. 18 Přípustné využití: - pozemky staveb a zařízení pro lesní hospodářství - pozemky staveb sloužících k zajišťování provozu lesních školek nebo provozování myslivosti - pozemky staveb a zařízení pro ochranu přírody a krajiny - pozemky drobných sakrálních staveb (boží muka, kříže, kapličky) - pozemky staveb a zařízení pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků - pozemky technických opatření a staveb, které zlepší podmínky využití území pro účely rekreace a cestovního ruchu (např. značených turistických tras, cyklistických stezek a tras, hipotras, lyžařských běžeckých tratí, přístřešků pro turisty a cykloturisty) - stavby pěších a účelových komunikací - pozemky sítí a zařízení technické infrastruktury, jejichž umístění nebo trasování mimo plochy lesní by bylo neřešitelné nebo ekonomicky nereálné - pozemky vodních nádrží a staveb na vodních tocích Nepřípustné využití: - oplocování pozemků s výjimkou oplocení lesních školek - pozemky staveb a zařízení pro těžbu nerostných surovin - pozemky staveb a zařízení nesouvisejících s hlavním a přípustným využitím Podmínky prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu: - nejsou stanoveny 29

158 PLOCHY PŘÍRODNÍ NP Hlavní využití: - pozemky maloplošných zvláště chráněných území, pozemky lokálních biocenter územního systému ekologické stability tab. č. 19 Přípustné využití: - na zemědělské půdě mimoprodukční funkce (zalesnění, zatravnění) - na lesní půdě mimoprodukční funkce s preferováním podrostního hospodaření a původních druhů dřevin - pozemky pěších, cyklistických a účelových komunikací a hipotras s povrchovou úpravou blízkou přírodě - pozemky sítí technické infrastruktury, jejichž umístění nebo trasování mimo plochy přírodní by bylo neřešitelné nebo ekonomicky nereálné - pozemky staveb a zařízení pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků - pozemky vodních nádrží a staveb na vodních tocích Nepřípustné využití: - pozemky staveb pro zemědělství a lesnictví - pozemky staveb a zařízení pro těžbu nerostých surovin - pozemky staveb a zařízení pro ochranu přírody a krajiny - pozemky technických opatření a staveb, které zlepší podmínky využití území pro účely rekreace a cestovního ruchu, s výjimkou pozemků staveb uvedených jako přípustné, tj. pěších, cyklistických a účelových komunikací a hipotras s povrchovou úpravou blízkou přírodě - oplocování pozemků - změny kultur pozemků s vyšším stupněm ekologické stability na kultury s nižším stupněm ekologické stability - zvyšování rozsahu zpevněných nebo zastavěných ploch s výjimkou pozemků stávajících staveb a zařízení - pozemky staveb a zařízení nesouvisejících s hlavním a přípustným využitím Podmínky prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu: - nejsou stanoveny 30

159 PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ NS Hlavní využití: - pozemky se vzrostlou zelení na nelesní půdě včetně lokálních biokoridorů ÚSES tab. č. 20 Přípustné využití: - pozemky drobných sakrálních staveb (boží muka, kříže, kapličky) - pozemky staveb a zařízení pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků - pozemky staveb společných zařízení v rámci komplexních pozemkových úprav (vodohospodářských zařízení, protierozních opatření) - pozemky ÚSES - změny kultur na přirozené a přírodě blízké i pozměněné dřevinné porosty, zalesnění pozemků, výsadby dřevin - pozemky vodních nádrží, suchých nádrží (poldrů), vodních toků a náhonů - pozemky staveb a zařízení pro ochranu přírody a krajiny - pozemky technických opatření a staveb, které zlepší podmínky využití území pro účely rekreace a cestovního ruchu (např. značených turistických tras, cyklistických stezek a tras, hipotras, lyžařských běžeckých tratí, přístřešků pro turisty a cykloturisty, ekologických a informačních center, hygienických zařízení) - pozemky staveb pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu mimo vymezené lokální biokoridory ÚSES Podmíněně přípustné využití: - pozemky staveb pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu ve vymezených lokálních biokoridorech ÚSES pouze v kolmém křížení biokoridorů a za podmínky, že bude prokázán jejich nezbytný společenský význam a nemožnost vedení mimo ÚSES Nepřípustné využití: - pozemky staveb a zařízení pro zemědělství a lesnictví - oplocování pozemků - pozemky staveb a zařízení pro těžbu nerostných surovin - ve vymezených plochách lokálních biokoridorů ÚSES se nepřipouští budovat trvalé stavby a trvalé travní porosty měnit na ornou půdu - a pozemky jakýchkoliv staveb s výjimkou pozemků staveb uvedených jako přípustné a podmíněně přípustné Podmínky prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu: - nejsou stanoveny 31

160 G. VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT G.1 Veřejně prospěšné stavby dopravní infrastruktury VD 1 VD 2 VD 3 VD 4 VD 5 VD 6 VD 7 VD 8 VD 9 přestavba silnice II/450 včetně mostních objektů a nové křižovatky se silnicí III/4528 (navržená zastavitelná plocha č. Z26 a plocha přestavby č. P21) přestavba místní komunikace (navržená plocha přestavby č. P2) pro zajištění dopravní obsluhy navržené zastavitelné plochy č. Z2 a plochy přestavby č. P1 stavba místní komunikace (navržená zastavitelná plocha č. Z5) pro zajištění dopravní obsluhy navržené zastavitelné plochy č. Z6 přestavba místní komunikace (navržená plocha přestavby č. P4) pro zajištění dopravní obsluhy navržené zastavitelné plochy č. Z7 stavba místní komunikace (navržená zastavitelná plocha č. Z9) pro zajištění dopravní obsluhy stávající zástavby stavba místní komunikace (navržená zastavitelná plocha č. Z10) pro zajištění dopravní obsluhy navržené zastavitelné plochy č. Z11 stavba místní komunikace (navržená zastavitelná plocha č. Z18) pro zajištění dopravní obsluhy navržených zastavitelných ploch č. Z13, Z19 a Z20 přestavba místní komunikace (navržená plocha přestavby č. P22) pro zajištění dopravní obsluhy stávající zástavby přestavba místní komunikace (navržená plocha přestavby č. P23) pro zajištění dopravní obsluhy navržené zastavitelné plochy č. Z12 VD 10 stavba místní komunikace (navržená plocha přestavby č. P7) pro zajištění dopravní obsluhy stávající zástavby a navržených zastavitelných ploch a ploch přestavby č. Z21, Z22, P9, P10, P11 a P15 VD 11 stavba účelové komunikace (navržená zastavitelná plocha č. Z30) pro zajištění dopravní obsluhy navržené ČOV VD 12 stavba účelové komunikace (navržená plocha přestavby č. P24) pro zajištění dopravní obsluhy zemědělských pozemků VD 13 stavba účelové komunikace (navržená plocha přestavby č. P25) pro zajištění dopravní obsluhy navržených ploch přestavby č. P12 P19 v Nové Rudné VD 14 stavba účelové komunikace (navržené zastavitelné plochy č. Z32 a Z33) pro vedení cykloturistické trasy v Nové Rudné VD 15 stavba autobusové zastávky u silnice III/44515 VD 16 stavba autobusové zastávky na Podlesí u silnice II/450 G.2 Veřejně prospěšné stavby technické infrastruktury VTV 1 stavba čistírny odpadních vod ČOV ve Staré Rudné 32

161 G.3 Veřejně prospěšné stavby občanského vybavení OV 1 stavba domu se sociálními byty H. VYMEZENÍ DALŠÍCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO 1. Předkupní právo lze uplatnit pro následující plochu veřejných prostranství: Plocha č. Název Katastrální Parcelní číslo Ve prospěch území Z14 Střed V. Stará Rudná 912/16, 912/19, 912/25 Obec Rudná pod Pradědem Z27 Střed VI. Stará Rudná 912/14, 912/17, 912/18 Obec Rudná pod Pradědem Z28 Pod Rabasákem II. Stará Rudná 146 Obec Rudná pod Pradědem Z29 Pod Rabasákem III. Stará Rudná 146, 2001 Obec Rudná pod Pradědem P3 Pod Statkem Stará Rudná 109, 481, 493 Obec Rudná pod Pradědem I. STANOVENÍ KOMPENZAČNÍCH OPATŘENÍ PODLE 50 ODST. 6 STAVEBNÍHO ZÁKONA 1. Kompenzační opatření se nestanovují. J. ÚDAJE O POČTU LISTŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU A POČTU VÝKRESŮ K NĚMU PŘIPOJENÉ GRAFICKÉ ČÁSTI I.A Textová část Územního plánu Rudná pod Pradědem obsahuje 33 strany textu. I.B Grafická část Územního plánu Rudná pod Pradědem obsahuje tyto výkresy: 1. Výkres základního členění území 2. Hlavní výkres 3. Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací 33

162 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond číslo plochy katastrální území Stará Rudná zastavitelné plochy ZPF celkem orná půda zahrady TTP I. II. III. IV. V. tabulka č. 1 Z2 SO 1,15 1,15 1,15 1,15 1,15 Z4 SO 0,41 0,41 0,41 0,41 Z6 SO 0,92 0,92 0,92 0,92 Z7 SO 0,69 0,69 0,69 0,50 0,19 Z11 SO 0,99 0,99 0,99 0,99 Z13 SO 0,92 0,03 0,89 0,61 0,28 0,89 0,45 Z19 SO 3,74 3,74 0,97 2,77 3,74 Z20 SO 0,54 0,54 0,54 0,54 Celkem SO Z12 OV 0,31 0,31 Celkem OV 9,36 0,03 0,00 9,33 1,58 0,00 7,75 0,50 0,00 6,32 0,00 2,51 1,60 0,31 0,31 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Z15 OS 0,30 0,12 0,18 0,18 0,18 Celkem OS Z17 OH 0,05 0,05 Celkem OH Celkem TI Z25 OX 0,07 0,07 Celkem OX způsob využití plochy celkový zábor plochy (ha) nezeměděls ké pozemky (ha) lesní pozemky (ha) zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha) zábor ZPF podle tříd ochrany (ha) 0,30 0,12 0,00 0,18 0,00 0,18 0,00 0,00 0,00 0,18 0,00 0,00 0,00 0,05 0,05 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,07 0,07 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Z1 TI 0,09 0,09 0,09 0,09 0,09 0,09 0,00 0,00 0,09 0,00 0,00 0,09 0,00 0,09 0,00 0,00 0,00 0,09 odvodnění (ha)

163 číslo plochy Celkem VS způsob využití plochy celkový zábor plochy (ha) nezeměděls ké pozemky (ha) lesní pozemky (ha) ZPF celkem zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha) zábor ZPF podle tříd ochrany (ha) orná půda zahrady TTP I. II. III. IV. V. Z3 VS 2,19 2,19 2,19 2,19 Z26 DS 0,06 0,06 Celkem DS 2,19 0,00 0,00 2,19 0,00 0,00 2,19 0,00 0,00 2,19 0,00 0,00 0,00 0,06 0,06 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Z5 PV 0,05 0,05 0,03 0,02 0,05 Z9 PV 0,12 0,06 0,06 0,06 0,06 Z10 PV 0,10 0,07 0,03 0,03 0,03 Z18 PV 0,71 0,03 0,68 0,20 0,48 0,68 Z30 PV 0,06 0,05 0,01 0,01 0,01 0,01 Z34 PV 0,01 0,01 0,01 0,01 Celkem PV Z14 ZV 0,13 0,13 1,05 0,21 0,00 0,84 0,20 0,03 0,61 0,06 0,01 0,68 0,00 0,09 0,01 Z16 ZV 0,08 0,06 0,02 0,02 0,02 Z27 ZV 0,12 0,04 0,08 0,08 0,08 Z28 ZV 0,08 0,08 0,08 0,08 Z29 ZV 0,06 0,03 0,03 0,03 0,03 Celkem ZV celkem zastav. plochy plochy ostatní Celkem NL 0,47 0,26 0,00 0,21 0,00 0,00 0,21 0,11 0,00 0,02 0,00 0,08 0,00 13,95 1,11 0,00 12,84 1,78 0,21 10,85 0,67 0,10 9,39 0,00 2,68 1,70 K2 NL 0,84 0,84 0,84 0,84 K3 NL 0,94 0,94 K4 NL 1,97 1,97 1,97 1,97 0,15 celkem Stará Rudná 3,75 0,94 0,00 2,81 0,00 0,00 2,81 0,00 0,00 0,00 0,00 2,81 0,15 17,70 2,05 0,00 15,65 1,78 0,21 13,66 0,67 0,10 9,39 0,00 5,49 1,85 odvodnění (ha)

164 číslo plochy způsob využití plochy celkový zábor plochy (ha) katastrální území Nová Rudná zastavitelné plochy nezeměděls ké pozemky (ha) lesní pozemky (ha) ZPF celkem zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha) zábor ZPF podle tříd ochrany (ha) orná půda zahrady TTP I. II. III. IV. V. Z21 SO 0,53 0,53 0,53 0,53 Z22 SO 1,17 0,04 1,13 1,13 1,13 Celkem SO 1,70 0,04 0,00 1,66 0,00 0,00 1,66 0,00 0,00 0,00 0,00 1,66 0,00 Z24 RR 0,16 0,05 0,11 0,11 0,11 0,11 Z31 RR 1,09 0,01 1,08 1,08 1,08 Celkem RR 1,25 0,06 0,00 1,19 0,00 0,00 1,19 0,00 0,00 0,11 0,00 1,08 0,11 Z32 PV 1,61 1,61 1,61 0,70 0,91 0,31 Z33 PV 0,18 0,18 0,18 0,11 0,07 Celkem PV 1,79 0,00 0,00 1,79 0,00 0,00 1,79 0,00 0,00 0,81 0,00 0,98 0,31 Z35 ZV 0,13 0,13 0,13 0,13 Celkem ZV celkem zastav. plochy plochy ostatní Celkem VV K1 VV 0,11 0,11 celkem Nová Rudná ZÁBOR CELKEM 0,13 0,00 0,00 0,13 0,00 0,00 0,13 0,00 0,00 0,00 0,00 0,13 0,00 4,87 0,10 0,00 4,77 0,00 0,00 4,77 0,00 0,00 0,92 0,00 3,85 0,42 0,11 0,11 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 4,98 0,21 0,00 4,77 0,00 0,00 4,77 0,00 0,00 0,92 0,00 3,85 0,42 22,68 2,26 0,00 20,42 1,78 0,21 18,43 0,67 0,10 10,31 0,00 9,34 2,27 odvodnění (ha)

165 číslo plochy Rekapitulace způsob využití plochy zastavitelné plochy celkový zábor plochy (ha) SO - plochy smíšené obytné SO - Stará Rudná nezeměděls ké pozemky (ha) lesní pozemky (ha) ZPF celkem zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha) zábor ZPF podle tříd ochrany (ha) orná půda zahrady TTP I. II. III. IV. V. 9,36 0,03 0,00 9,33 1,58 0,00 7,75 0,50 0,00 6,32 0,00 2,51 1,60 odvodnění (ha) SO - Nová Rudná 1,70 0,04 0,00 1,66 0,00 0,00 1,66 0,00 0,00 0,00 0,00 1,66 0,00 SO celkem 11,06 0,07 0,00 10,99 1,58 0,00 9,41 0,50 0,00 6,32 0,00 4,17 1,60 OV - plochy občanského vybavení OV - Stará Rudná 0,31 0,31 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 OV celkem 0,31 0,31 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 OS - plochy občanského vybavení - sportovní a tělovýchovná zařízení OS - Stará Rudná 0,30 0,12 0,00 0,18 0,00 0,18 0,00 0,00 0,00 0,18 0,00 0,00 0,00 OS celkem 0,30 0,12 0,00 0,18 0,00 0,18 0,00 0,00 0,00 0,18 0,00 0,00 0,00 OH - plochy občanského vybavení - hřbitovy OH - Stará Rudná 0,05 0,05 OH celkem 0,05 0,05 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 OX - plochy občanského vybavení se specifickým využitím OX - Stará Rudná 0,07 0,07 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 OX celkem 0,07 0,07 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 RR - plochy rekreace rodinné RR - Nová Rudná 1,25 0,06 0,00 1,19 0,00 0,00 1,19 0,00 0,00 0,11 0,00 1,08 0,11 RR celkem 1,25 0,06 0,00 1,19 0,00 0,00 1,19 0,00 0,00 0,11 0,00 1,08 0,11 VS - plochy výroby a skladování VS - Stará Rudná 2,19 0,00 0,00 2,19 0,00 0,00 2,19 0,00 0,00 2,19 0,00 0,00 0,00 VS celkem 2,19 0,00 0,00 2,19 0,00 0,00 2,19 0,00 0,00 2,19 0,00 0,00 0,00

166 číslo plochy způsob využití plochy celkový zábor plochy (ha) nezeměděls ké pozemky (ha) lesní pozemky (ha) DS - plochy dopravní infrastruktury - silniční DS - Stará rudná DS celkem PV - plochy veřejných prostranství PV - Stará Rudná ZPF celkem zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha) zábor ZPF podle tříd ochrany (ha) orná půda zahrady TTP I. II. III. IV. V. 0,06 0,06 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,06 0,06 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 1,05 0,21 0,00 0,84 0,20 0,03 0,61 0,06 0,01 0,68 0,00 0,09 0,01 odvodnění (ha) PV - Nová Rudná 1,79 0,00 0,00 1,79 0,00 0,00 1,79 0,00 0,00 0,81 0,00 0,98 0,31 PV celkem 2,84 0,21 0,00 2,63 0,20 0,03 2,40 0,06 0,01 1,49 0,00 1,07 0,32 TI - plochy technické infrastruktury TI - Stará Rudná 0,09 0,00 0,00 0,09 0,00 0,00 0,09 0,00 0,09 0,00 0,00 0,00 0,09 TI celkem 0,09 0,00 0,00 0,09 0,00 0,00 0,09 0,00 0,09 0,00 0,00 0,00 0,09 ZV - plochy veřejných prostranství - zeleň ZV - Stará Rudná 0,47 0,26 0,00 0,21 0,00 0,00 0,21 0,11 0,00 0,02 0,00 0,08 0,00 ZV - Nová Rrudná ZV celkem zastavitelné pl. celkem plochy ostatní NL - plochy lesní 0,13 0,00 0,00 0,13 0,00 0,00 0,13 0,00 0,00 0,00 0,00 0,13 0,00 0,60 0,26 0,00 0,34 0,00 0,00 0,34 0,11 0,00 0,02 0,00 0,21 0,00 18,82 1,21 0,00 17,61 1,78 0,21 15,62 0,67 0,10 10,31 0,00 6,53 2,12 3,75 0,94 0,00 2,81 0,00 0,00 2,81 0,00 0,00 0,00 0,00 2,81 0,15 NL celkem 3,75 0,94 0,00 2,81 0,00 0,00 2,81 0,00 0,00 0,00 0,00 2,81 0,15 VV - plochy vodní a vodohospodářské VV - Nová Rrudná 0,11 0,11 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 VV celkem pl. ostatní celkem ZÁBOR CELKEM 0,11 0,11 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 3,86 1,05 0,00 2,81 0,00 0,00 2,81 0,00 0,00 0,00 0,00 2,81 0,15 22,68 2,26 0,00 20,42 1,78 0,21 18,43 0,67 0,10 10,31 0,00 9,34 2,27

167 Zastavitelné plochy převzaté z Územního plánu obce Rudná pod Pradědem v platném znění číslo plochy katastrální území Stará Rudná ZPF celkem orná půda zahrady TTP I. II. III. IV. V. Z4 SO 0,41 0,41 0,41 0,41 tabulka č. 2 Z13 část SO 0,65 0,65 0,61 0,04 0,65 0,45 Z1 TI 0,09 0,09 0,09 0,09 0,09 Z3 VS 2,19 2,19 2,19 2,19 celkem Stará Rudná katastrální území Nová Rudná zábor ZPF podle tříd ochrany (ha) 3,34 0,00 0,00 3,34 0,61 0,00 2,73 0,00 0,09 2,84 0,00 0,41 0,54 Z21 SO 0,53 0,53 0,53 0,53 Z22 část SO 0,43 0,09 0,34 0,34 0,34 Z24 RR 0,16 0,05 0,11 0,11 0,11 0,11 celkem Nová Rudná CELKEM způsob využití plochy celkový zábor plochy (ha) nezeměděls ké pozemky (ha) lesní pozemky (ha) zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha) 1,12 0,14 0,00 0,98 0,00 0,00 0,98 0,00 0,00 0,11 0,00 0,87 0,11 4,46 0,14 0,00 4,32 0,61 0,00 3,71 0,00 0,09 2,95 0,00 1,28 0,65 odvodnění (ha)

168 ÚZEMNÍ PLÁN RUDNÁ POD PRADĚDEM NÁVRH ŘEŠENÍ II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU RUDNÁ POD PRADĚDEM II.A TEXTOVÁ ČÁST URBANISTICKÉ STŘEDISKO OSTRAVA, S.R.O. ČERVEN 2013, ÚPRAVA LEDEN 2015

169 ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A PODKLADY, ÚTP, PROJEKTOVÁ A PORADENSKÁ ČINNOST, EKOLOGIE, GIS NÁZEV ZAKÁZKY: ÚZEMNÍ PLÁN RUDNÁ POD PRADĚDEM NÁVRH ŘEŠENÍ OBJEDNATEL: OBEC: KRAJ: OBEC RUDNÁ POD PRADĚDEM RUDNÁ POD PRADĚDEM MORAVSKOSLEZSKÝ ZPRACOVATELÉ: URBANISTICKÁ KONCEPCE: DEMOGRAFIE, GEOGRAFIE, ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ: DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA: VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ: ENERGETIKA, SPOJE: ZAPRACOVÁNÍ ÚSES: ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA, LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ, VYHODNOCENÍ DOPADŮ NA ZPF A PUPFL: ING. ARCH. HELENA SALVETOVÁ RNDr. MILAN POLEDNIK ING. IVA MIČKOVÁ ING. MARTINA KRAUSOVÁ ING. JIŘÍ ŠKVAIN ING. PETR ŠIŘINA LIBUŠE FRANČÍKOVÁ ZODPOVĚDNÝ PROJEKTANT: ING. ARCH. HELENA SALVETOVÁ TELEFON: h.salvetova@uso.cz.. ZAKÁZKOVÉ ČÍSLO: U 475 DATUM: ČERVEN 2013 ÚPRAVA: LEDEN 2015 ZPRACOVALO URBANISTICKÉ STŘEDISKO OSTRAVA, s. r. o. SPARTAKOVCŮ 3, OSTRAVA PORUBA PSČ

170 II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU RUDNÁ POD PRADĚDEM

171 II.A TEXTOVÁ ČÁST

172 Obsah Úvod 1 A. Postup při pořízení Územního plánu Rudná pod Pradědem 8 B. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území 9 C. Údaje o splnění Zadání územního plánu Rudná pod Pradědem 11 D. Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje, s odůvodněním potřeby jejich vymezení 30 E. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty 31 E.1 Východiska navrženého řešení přírodní, sociodemografické, kulturní a urbanistické hodnoty území, limity využití území 31 E.2 Komplexní zdůvodnění přijatého řešení 44 E.2.1 Základní urbanistická koncepce 44 E.2.2 Vymezení ploch s rozdílným způsobem využití 48 E.2.3 Bydlení 54 E.2.4 Občanské vybavení 55 E.2.5 Výroba 56 E.2.6 Rekreace, cestovní ruch 59 E.2.7 Systém sídelní zeleně 60 E.2.8 Doprava 61 E.2.9 Vodní hospodářství 68 E.2.10 Energetika a elektronické komunikace 72 E.2.11 Likvidace komunálních odpadů 75 E.2.12 Územní systém ekologické stability 76 F. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch 80 G. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa 81 H. Výsledek přezkoumání Územního plánu Rudná pod Pradědem 85 H.1 Vyhodnocení souladu Územního plánu Rudná pod Pradědem s politikou územního rozvoje a s územně plánovací dokumentací vydanou krajem 85 H.2 Vyhodnocení souladu Územního plánu Rudná pod Pradědem s cíly a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území 94 H.3 Vyhodnocení souladu Územního plánu Rudná pod Pradědem s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů 97 I. Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí 97 str.

173 ÚVOD Územní plán Rudná pod Pradědem je zpracován na základě smlouvy o dílo uzavřené mezi objednatelem, Obcí Rudná pod Pradědem a zpracovatelem, Urbanistickým střediskem Ostrava, s.r.o. dne a jejích dodatků. Územní plán Rudná pod Pradědem je zpracován dle stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů) a v souladu s požadavky vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb. a vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů. Územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání (urbanistickou koncepci), uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezuje zastavěné území, zastavitelné plochy, plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (plochy přestavby) a plochy změn v krajině a stanoví podmínky pro využití těchto ploch, dále vymezuje plochy pro veřejně prospěšné stavby a pro veřejně prospěšná opatření. Územní plán v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu se Zásadami územního rozvoje Moravskoslezského kraje a s Politikou územního rozvoje ČR. Podklady pro zpracování územního plánu byly: - Politika územního rozvoje ČR 2008, schválená usnesením vlády ČR č. 929 ze dne ; - Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje (Atelier T plan Praha, s.r.o., 2010), vydané Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne usnesením č. 16/1426, v platném znění po rozsudcích Nejvyššího správního soudu č. 7 Ao 2/ ze dne , č. 7 Ao 7/ ze dne a č. 79A 8/ ze dne ; - Územně analytické podklady Moravskoslezského kraje Aktualizace 2013; - Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny Moravskoslezského kraje (Ekotoxa Opava, s.r.o., listopad 2004), schválená usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 5/298/1 ze dne ; - Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje, vzata na vědomí Radou Moravskoslezského kraje dne , včetně Vyhodnocení naplňování Územní energetické koncepce (říjen 2009); - Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje (FITE, a.s., září 2003), schválený usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 25/1120/1 ze dne včetně Změny Plánu odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje (OZV č. 3/2010 ze dne ); - Plán oblasti povodí Odry (Pöyry Environment a.s., Brno), schválený Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne , závazná část vydána nařízením MSK č. 1/2010 ze dne ; - Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje, vyhlášený nařízením Moravskoslezského kraje č. 1/2004 ze dne včetně Aktualizace programu snižování emisí Moravskoslezského kraje (2010); 1

174 - Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje, vydaný nařízením Moravskoslezského kraje č. 1/2009 ze dne ; - Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje (UDI Morava, s.r.o., Ostrava, prosinec 2003), schválená usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 24/2096 ze dne ; - Investiční stavby na silniční síti II. a III. tříd Moravskoslezského kraje Bílá kniha (Moravskoslezský kraj, aktualizace listopad 2011); - Koncepce rozvoje cyklistické dopravy na území Moravskoslezského kraje (Dopravní projektování, spol.s r.o.), schválená usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 17/1486 ze dne ; - Plán rozvoje vodovodů a kanalizací území Moravskoslezského kraje (Sdružení firem KONEKO Ostrava, spol. s r.o. a VODING Hranice spol. s r.o., květen 2004), schválený Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne , včetně Aktualizací rozvoje vodovodů a kanalizací území Moravskoslezského kraje (2008, 2009, 2010); - Koncepce rozvoje zemědělství a venkova Moravskoslezského kraje (Ekotoxa Opava, s.r.o.); - Územní studie rekreačního potenciálu oblasti Nízkého a Hrubého Jeseníku na území Moravskoslezského kraje (Ing. Lubor Hruška-Tvrdý, Ph.D. a kolektiv, PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o., 2012); - Cílové charakteristiky krajiny Moravskoslezského kraje (Atelier T-plan, s.r.o., květen 2013); - Analýza socioekonomického vývoje Moravskoslezského kraje a odhad potřeby bytů (RNDr. Milan Polednik, červen 2013); - Bílá kniha Správy silnic Moravskoslezského kraje (Aktualizace prosinec 2012); - Aktualizace územně analytických podkladů pro správní obvod obce s rozšířenou působností Bruntál v roce 2012 Rozbor udržitelného rozvoje území (Ing. arch. Ludmila Konečná, Urbanistická společnost, prosinec 2012); - Územní plán obce Rudná pod Pradědem (Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o., prosinec 1996), schválený Obecním zastupitelstvem obce Rudná pod Pradědem dne ; - Územní plán obce Rudná pod Pradědem Změna č. 1 (Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o., říjen 2002), schválená Zastupitelstvem obce Rudná pod Pradědem dne ; - Územní plán obce Rudná pod Pradědem Změna č. 3 (Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o., červenec 2005), schválená Zastupitelstvem obce Rudná pod Pradědem dne ; - Územní plán obce Rudná pod Pradědem Změna č. 4 (Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o., červen 2007), schválená Zastupitelstvem obce Rudná pod Pradědem dne ; - Územní plán obce Rudná pod Pradědem Změna č. 5 (AR projekt s.r.o., srpen 2008), neschválena; - Územní plán Rudná pod Pradědem, průzkumy a rozbory (Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o., duben 2009); - Zadání územního plánu Rudná pod Pradědem, schválené Zastupitelstvem obce Rudná pod Pradědem dne ; 2

175 - Obnova vodní nádrže Nová Rudná, domovní čistírna odpadních vod (Ing. Jaroslav Beneš, červenec 2007); - Silnice II/450 Rudná pod Pradědem Hvězda, rekonstrukce komunikace km 6,36 12,63, DÚR (VS Projekt s.r.o. Ostrava, září 2008); - Vyhodnocení krajinného rázu CHKO Jeseníky (Ing. arch. J. Brychtová); - Plán péče CHKO Jeseníky; - Okresní vlastivědná mapa (Kartografie Praha); - Hrubý Jeseník turistická mapa (Klub českých turistů, 2008); - Bruntálsko, Krnovsko a Osoblažsko turistická mapa (Klub českých turistů, 2007); - Odvozená mapa radonového rizika (Ústřední ústav geologický Praha, Uranový průmysl Liberec, Geofyzika Praha, Přírodovědecká fakulta UK Praha, 1990); - Výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti v r (Ředitelství silnic a dálnic ČR, Praha); - Základní silniční mapy ČR v měřítku 1 : , vydané Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním; - Základní vodohospodářské mapy ČR v měřítku 1 : , vydané Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním; - internetové stránky obce. b) Obsah a rozsah elaborátu územního plánu Územní plán Rudná pod Pradědem obsahuje: I. Územní plán Rudná pod Pradědem I.A Textová část I.B Grafická část 1. Výkres základního členění území 1 : Hlavní výkres 1 : Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací 1 : 5000 II. Odůvodnění územního plánu Rudná pod Pradědem II.A Textová část II.B Grafická část 4. Koordinační výkres 1 : Výkres předpokládaných záborů půdního fondu 1 : Výkres širších vztahů 1 : III. Vyhodnocení vlivů Územního plánu Rudná pod Pradědem na udržitelný rozvoj území Výkres č. 1. Výkres základního členění území obsahuje vymezení hranice řešeného území (hranice obce Rudná pod Pradědem), hranice katastrálních území, hranice zastavěného území, zastavitelných ploch, ploch přestavby a ploch změn v krajině. 3

176 Výkres č. 2. Hlavní výkres obsahuje urbanistickou koncepci, zejména vymezení ploch s rozdílným využitím, dále koncepci uspořádání krajiny, vymezení zastavěného území, zastavitelných ploch, ploch přestavby a ploch změn v krajině, vymezení územního systému ekologické stability a návrh dopravní a technické infrastruktury. Výkres č. 3. Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací zobrazuje plochy a pozemky určené pro umístění navrhovaných veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a veřejných prostranství, ve kterých lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit dle 170 stavebního zákona nebo ke kterým lze uplatnit předkupní právo dle 101 stavebního zákona. Výkres č. 4. Koordinační výkres zobrazuje navržené řešení, neměněný současný stav a důležitá omezení v území, zejména limity využití území dle 26 odst. 1 stavebního zákona. Výkres č. 5. Výkres předpokládaných záborů půdního fondu zahrnuje rozsah záborů, nutný k realizaci navržených řešení. Výkres č. 6. Výkres širších vztahů v měřítku 1 : zobrazuje vazby řešeného území (zejména vazby komunikací, inženýrských sítí a územního systému ekologické stability) na bezprostřední okolí. Je zpracován formou výřezu z výkresu č. A.2 Plochy a koridory nadmístního významu, ÚSES a územní rezervy Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje. c) Vymezení základních pojmů, seznam použitých zkratek, přehled citovaných zákonů a vyhlášek Základní pojmy stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů): Zastavěné území (dle 58 stavebního zákona) tvoří jedno nebo více oddělených zastavěných území ve správním území obce. Hranici jednoho zastavěného území tvoří čára vedená po hranici parcel, ve výjimečných případech ji tvoří spojnice lomových bodů stávajících hranic nebo bodů na těchto hranicích. Do zastavěného území se zahrnují pozemky v intravilánu, s výjimkou vinic, chmelnic, pozemků zemědělské půdy určených pro zajišťování speciální zemědělské výroby (zahradnictví) nebo pozemků přiléhajících k hranici intravilánu navrácených do orné půdy nebo do lesních pozemků, a dále pozemky vně intravilánu, a to: a) zastavěné stavební pozemky b) stavební proluky c) pozemní komunikace nebo jejich části, ze kterých jsou vjezdy na ostatní pozemky zastavěného území d) ostatní veřejná prostranství e) další pozemky, které jsou obklopeny ostatními pozemky zastavěného území, s výjimkou pozemků vinic, chmelnic a zahradnictví. Zastavitelné plochy tvoří plochy vymezené k zastavění v územním plánu nebo v zásadách územního rozvoje. Jeho vymezení je dáno hranicí zastavitelného území. Plochy přestavby tvoří plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území. 4

177 Plochy změn v krajině vymezují plochy, kde dochází ke změně využití krajiny; leží vždy vně zastavěného území. Limity využití území omezují změny v území z důvodu ochrany veřejných zájmů; vyplývají z právních předpisů nebo jsou stanoveny na základě zvláštních právních předpisů, příp. vyplývají z vlastností území. Seznam použitých zkratek ATS - automatická tlaková stanice BD - bytový dům BPEJ - bonitní půdně ekologická jednotka BTS - base transceiver station (základnová převodní stanice) ČHMÚ - Český hydrometeorologický ústav ČHP - číslo hydrologického pořadí ČOV - čistírna odpadních vod ČSÚ - Český statistický úřad DTS - distribuční trafostanice EA - ekonomicky aktivní EO - ekvivalentní obyvatel HPJ - hlavní půdní jednotka CHKO - chráněná krajinná oblast CHOPAV - chráněná oblast přirozené akumulace vod k. ú. - katastrální území LBC - lokální biocentrum LBK - lokální biokoridor LHP - lesní hospodářský plán MSK - Moravskoslezský kraj NN - nízké napětí OP - ochranné pásmo ORP - obec s rozšířenou působností OZKO - oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší POH - plán odpadového hospodářství PP - přírodní památka PRVKÚK - Plán rozvoje vodovodů a kanalizací území Moravskoslezského kraje PUPFL - pozemky určené k plnění funkcí lesa PÚR ČR - Politika územního rozvoje ČR RD - rodinný dům RKS - radiokomunikační středisko RSU - remote subscriber unit (vzdálený účastnický blok) ŘSD - Ředitelství silnic a dálnic ČR SO - správní obvod SOB - specifická oblast STG - skupina typů geobiocénů TKO - tuhé komunální odpady TO - telefonní obvod TS - transformační stanice TTP - trvalé travní porosty ÚAP - územně analytické podklady ÚP - územní plán ÚPS - účastnická přípojná síť 5

178 ÚSES - územní systém ekologické stability ÚV - úpravna vody VN - vysoké napětí VTL - vysokotlaký VVN - velmi vysoké napětí ZPF - zemědělský půdní fond ZÚR MSK - Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje ZVN - zvláště vysoké napětí Přehled citovaných zákonů a vyhlášek - zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů; - vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb.; - vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území; ve znění pozdějších předpisů; - zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči (památkový zákon), ve znění pozdějších předpisů; - zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů; - vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů; - zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů; - zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů; - zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů; - zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů; - vyhláška Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů; - zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů; - vyhláška MZe č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků; - nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod, ve znění pozdějších předpisů; - zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů; 6

179 - zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů; - zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů; - vyhláška MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF; - vyhláška č. 48/2011 Sb., o stanovení tříd ochrany; - zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů - nařízení vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit. 7

180 A. POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU RUDNÁ POD PRADĚDEM Pro obec Rudná pod Pradědem byl v r zpracován Územní plán obce Rudná pod Pradědem (Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o., prosinec 1996), schválený Obecním zastupitelstvem obce Rudná pod Pradědem dne Následně byly zpracovány Změny č. 1, 3, 4 a 5, z nichž Změna č. 5 nebyla schválena. Platnost územního plánu skončila k Rozhodnutí o pořízení nového územního plánu bylo schváleno usnesením Zastupitelstva obce Rudná pod Pradědem, konaného dne Jako 1. etapa práce byly zpracovány doplňující průzkumy a rozbory pro nový územní plán (Urbanistické středisko Ostrava, duben 2009). Na základě doplňujících průzkumů a rozborů byl zpracován návrh zadání Územního plánu Rudná pod Pradědem v souladu s ustanovením 47 stavebního zákona a přílohou č. 6 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Návrh zadání byl projednán v souladu s ustanovením 47 stavebního zákona. Na základě výsledků projednávání uplatněných vyjádření, podnětů a připomínek upravil pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem návrh zadání a předložil jej zastupitelstvu obce ke schválení. Zadání Územního plánu Rudná pod Pradědem schválilo Zastupitelstvo obce Rudná pod Pradědem dne Na základě schváleného zadání byl v červnu 2013 zpracován návrh řešení Územního plánu Rudná pod Pradědem. Návrh územního plánu byl projednán dle odst stavebního zákona projednán s dotčenými orgány, s Krajským úřadem Moravskoslezského kraje a se sousedními obcemi a na základě jejich stanovisek v lednu 2015 upraven. Zpracovatelem Územního plánu Rudná pod Pradědem je Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o., zodpovědným projektantem Ing. arch. Helena Salvetová. Řešeným územím je k.ú. Stará Rudná a k.ú. Nová Rudná. 8

181 B. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ Obec Rudná pod Pradědem leží v západní části Moravskoslezského kraje, v okrese Bruntál. Na severu sousedí s obcí Světlá Hora (k. ú. Podlesí pod Pradědem, k. ú. Světlá ve Slezsku), na východě s obcí Staré Město (k. ú. Malá Véska), na jihu s obcí Václavov u Bruntálu (k. ú. Horní Václavov, k. ú. Dolní Václavov) a na západě s obcí Malá Morávka (k. ú. Malá Morávka). Obec Rudná pod Pradědem leží cca 6 km od města Bruntál, což předurčuje těsné vazby obce k Bruntálu, zejména vyjížďku obyvatel za prací a za občanskou vybaveností. Hlavní dopravní vazby řešeného území na nadřazenou silniční síť, představovanou silnicemi I/11 a I/45 procházejícími Bruntálem, zajišťuje silnice II/450. Silnice I/11 a I/45 pak následně zprostředkují dopravní dopravní spojení s dalšími významnými regionálními sídly (Rýmařov, Šumperk, Krnov, Opava, Ostrava). Pro rekreační dopravu je významná silnice III/44515, procházející řešeným územím ve směru na Malou Morávku, která zpřístupňuje turisticky atraktivní oblasti Jeseníků. Z nadřazených sítí technické infrastruktury procházejí územím obce vodovodní řady skupinového vodovodu Bruntál DN 250, DN 300 a DN 400, vedení VN 22kV linka 102, propojující TS 110/22 kv Bruntál a Vrbno pod Pradědem, VTL plynovody DN 300, PN 40 Velká Štáhle Rudná pod Pradědem, DN 100, PN 40 Rudná pod Pradědem Malá Morávka, DN 200, PN 40 Rudná pod Pradědem Vrbno pod Pradědem, DN 150, PN 40 Rudná pod Pradědem Karlova Studánka a DN 200, PN 40 Rudná pod Pradědem Bruntál. Obec Rudná pod Pradědem je typickou podhorskou obcí s významnou rekreační funkcí (zejména Nová Rudná). V rámci SO ORP Bruntál existují tradiční silné funkční vazby řešeného území na město Bruntál. Na stabilitě osídlení řešeného území se podepisuje zejména poloha obce, transformace osídlení po II. světové válce a řada sociodemografických faktorů zejména vysoká míra nezaměstnanosti, ale i problémy s transformací průmyslových a zemědělských podniků v regionu. Obecně je za omezující faktor proto nutno považovat nevyvážené hospodářské podmínky, které se negativně promítají i do sociální soudržnosti obyvatel území. Základní ukazatele sídelní struktury spádového obvodu ORP města Bruntálu a širší srovnání počet obyvatel na SO ORP obcí katastrů částí částí / výměra km 2 / obyvatel část obec km 2 obec obec obce km 2 Bruntál , , Krnov , , Rýmařov , , Moravskoslezský kraj 13,6 27,9 28,4 2,1 246,7 18, ,2 2002,1 230,2 ČR 30,5 63,0 72,9 2,4 382,3 12, ,2 681,7 130,4 Zdroj: Malý lexikon obcí ČSÚ 9

182 Koordinace využívání území z hlediska širších vztahů V územním plánu jsou respektovány vazby na sousední obce, návaznosti sítí dopravní a technické infrastruktury a návaznosti prvků ÚSES, nejsou navrženy žádné plochy ani koridory, které by zasahovaly na území sousedních obcí. Návaznost na území sousední obce Světlá Hora má pouze návrh nové autobusové zastávky na Podlesí, na severním okraji k.ú. Stará Rudná, u silnice II/450; nová zastávka nahradí stávající nevyhovující zastávku Světlá Hora, Podlesí, rozc., situovanou na území obce Světlá Hora, v k.ú. Podlesí. 10

183 C. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU RUDNÁ POD PRADĚDEM Požadavky schváleného Zadání územního plánu Rudná pod Pradědem jsou splněny takto: a) Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydané krajem, případně z dalších širších územních vztahů 1. Z Politiky územního rozvoje ČR 2008 (dále jen PÚR ), schválené usnesením vlády ČR č. 929 dne , vyplývají pro Územní plán Rudná pod Pradědem (dále jen územní plán ) tyto požadavky: 1.1 Zohlednit dotčení řešeného území specifickou oblastí SOB3 Specifická oblast Jeseníky Králický Sněžník. Při rozhodování a posuzování záměrů na změny v území přednostně sledovat: rozvoj rekreace a lázeňství, rozvoj ekologického zemědělství a dřevozpracujícího průmyslu, zlepšení dopravní dostupnosti území. Pro rozvoj lázeňství nemá obec předpoklady, ekologické zemědělství je v obci provozováno a stabilizováno, pro rozvoj dřevozpracujícího průmyslu jsou k dispozici plochy výroby a skladování, dopravní dostupnost obce je, vzhledem k tomu, že leží na významném silničním tahu II/450, velmi dobrá. Rozvoj rekreace je navržen v dostatečném rozsahu. 1.2 Obecné republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje: ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, při stanovování ploch rozdílného využití zvažovat jak ochranu přírody, tak i hospodářský rozvoj a životní úroveň obyvatel, stanovit podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území, vytvářet předpoklady pro nové využívání opuštěných areálů a ploch opuštěných zemědělských a výrobních areálů. Veškeré tyto požadavky jsou v Územním plánu Rudná pod Pradědem splněny přírodní, civilizační a kulturní hodnoty jsou respektovány, navržená koncepce rozvoje obce respektuje stávající urbanistickou strukturu, pro zajištění hospodářského rozvoje obce jsou vytvořeny podmínky vymezením ploch pro výrobu a skladování na straně jedné a ploch pro rekreační využití na straně druhé; opuštěné výrobní a zemědělské areály v obci nejsou. 2. Ze Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje (dále jen ZÚR ), vydaných Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne na jeho 16. zasedání, usnesení č. 16/1426, vyplývají pro územní plán tyto požadavky: 2.1 Stavby umisťovat přednostně mimo pohledově exponovaná území navržené zastavitelné plochy jsou až na několik výjimek (návrh ČOV, návrh rozhledny) navrženy v návaznosti na zastavěné území, mimo pohledově exponované plochy; v pohledově exponované poloze je navržena (v souladu s jejím účelem) pouze plocha pro výstavbu rozhledny nad Novou Rudnou. 2.2 V případě nových liniových staveb energetické infrastruktury riziko narušení minimalizovat v závislosti na konkrétních terénních podmínkách vhodným vymezením koridoru trasy a lokalizací stožárových míst v územním plánu jsou navrženy 11

184 pouze krátké úseky vedení VN 22 kv přípojky k navrženým trafostanicím; stožárová místa se územním plánem nenavrhují. 2.3 Pro bydlení a občanskou vybavenost přednostně využívat rezervy v rámci zastavěného území, nové zastavitelné plochy vymezovat především v návaznosti na zastavěná území při zohlednění pohledové exponovanosti lokality a dalších podmínek ochrany přírodních a estetických hodnot krajiny veškeré rezervy uvnitř zastavěného území jsou navrženy k využití (dostavby vhodných proluk, přestavby), nové zastavitelné plochy jsou navrženy v návaznosti na zastavěné území s výjimkou plochy navržené pro výstavbu rozhledny nad Novou Rudnou a plochy navržené pro výstavbu ČOV ve Staré Rudné; s výjimkou plochy navržené pro výstavbu rozhledny není žádná z navržených zastavitelných ploch situována v pohledově exponované lokalitě nebo v lokalitě citlivé z hlediska ochrany přírodních a estetických hodnot krajiny. 2.4 Pro nové ekonomické aktivity přednostně využívat ploch a areálů brownfields v řešeném území nejsou žádné plochy brownfields, které by mohly být využity pro nové ekonomické aktivity. 2.5 Chránit vymezené plochy a koridory pro ÚSES před změnami ve využití území, jejichž důsledkem je snížení stupně ekologické stability těchto ploch a znemožnění budoucího založení vymezené skladebné části ÚSES nebo souvislé propojení biokoridorem v požadovaných prostorových parametrech v Územním plánu Rudná pod Pradědem jsou plochy ÚSES jednoznačně vymezeny a možnost výstavby v těchto plochách je velmi výrazně omezena v podstatě pouze na nezbytné vedení komunikací a sítí technické infrastruktury. 2.6 Podporovat opatření k posilování retenční schopnosti území, dbát na nenarušení režimu a jakosti zdrojů povrchových a podzemních vod, přírodních léčivých zdrojů a zdrojů minerálních vod v Územním plánu Rudná pod Pradědem jsou respektovány stávající vodní zdroje i jejich ochranná pásma; přírodní léčivé zdroje ani zdroje minerálních vod se v řešeném území nevyskytují. 2.7 Minimalizovat zásahy do lesních porostů (zejména na území CHKO, přírodních parků a ve vodohospodářsky významných územích) v Územním plánu Rudná pod Pradědem se nenavrhuje žádný zábor lesních pozemků, naopak plochy o celkové rozloze 3,75 ha se navrhují k zalesnění. 2.8 Minimalizovat zábory nejkvalitnější zemědělské půdy v závislosti na konkrétních územních podmínkách navržené zábory půdy v nejlepší kvalitě, tj. ve třídě ochrany I a II, představují pouze 0,77 ha, tj. 4 % z celkového záboru zemědělských pozemků. 2.9 Chránit plochy morfologicky a hydrologicky vhodné pro akumulaci povrchových vod pro případné budoucí využití omezeného vodního bohatství obecně se významnější morfologicky a hydrologicky vhodné plochy pro případné budoucí využití omezeného vodního bohatství v řešeném území nevyskytují; v Nové Rudné je nicméně navržena plocha pro vybudování malé vodní nádrže (plocha č. K1) Při upřesňování vymezení ploch a koridorů v územně plánovací dokumentaci obcí minimalizovat zásahy do limitů, vyplývajících z ochrany přírodních hodnot a vlastností území v Územním plánu Rudná pod Pradědem nejsou navrženy žádné zásahy do limitů, vyplývajících z ochrany přírodních hodnot a vlastností území. 12

185 2.11 Při umisťování staveb v okolí památkově chráněných území, areálů respektovat genius loci daného místa, chránit místní kulturně historické dominanty, zejména sakrální a ostatní historické stavby v bezprostřední blízkosti památkově chráněných objektů a areálů a historických dominant nejsou navrženy žádné zastavitelné plochy, které by mohly tyto objekty a dominanty ohrozit nebo poškodit jejich působení na okolí Chránit historické krajinné struktury (plužina, kamenice, kamenné zídky) navržené zastavitelné plochy v převážné většině bezprostředně navazují na zastavěné území; žádná z navržených zastavitelných ploch nenaruší historické krajinné struktury Chránit, zkvalitňovat a rozvíjet obytnou funkci sídel a jejich rekreačního zázemí navržené zastavitelné plochy jsou z převážné části určeny pro obytnou výstavbu, tedy pro rozvoj obytné funkce území; současně jsou navrženy i plochy určené pro rozvoj rekreační funkce území (rozhledna, plochy rodinné rekreace) Rozvoj obytné funkce řešit současně s odpovídající veřejnou infrastrukturou ve vazbě na zastavěná území sídel pro navržené zastavitelné plochy je zároveň řešena i odpovídající veřejná infrastruktura Podporovat realizaci ochranných opatření zvyšující míru zabezpečení civilizačních hodnot kraje proti povodním a dalším katastrofickým situacím na území obce Rudná pod Pradědem povodně ani jiné katastrofické situace nehrozí; záplavové území Černého potoka je vymezeno na okraji území obce, zcela mimo zastavěné území a zastavitelné plochy V regionech zahrnutých do specifických oblastí republikového i nadmístního významu podporovat: - zkvalitnění a rozvoj dopravního propojení s centrální částí kraje; - zkvalitnění a rozvoj technické infrastruktury a občanského vybavení; - další opatření k posílení stability osídlení, zejména ve spádových sídelních centrech regionů. Dopravní propojení obce s centrální částí kraje je dobré (prostřednictvím silnice II/450 a silnice I/11), rozsah zařízení občanského vybavení je vyhovující, rozvoj technické infrastruktury je navržen (zejména rozšíření soustavné kanalizace); obec Rudná pod Pradědem není spádovým centrem regionu, přesto však jsou navrženy plochy pro novou obytnou výstavbu, které přispějí ke stabilitě osídlení Podporovat zkvalitnění a rozvoj vybavenosti rekreačních středisek a zkvalitnění jejich dopravního napojení na nadřazenou síť dopravní infrastruktury obec Rudná pod Pradědem není střediskem rekreace; jediné rozsáhlejší rekreační zařízení je v Nové Rudné (Penzion Mariana), a to je vybaveno dostatečně Nové ekonomické aktivity umisťovat podle těchto hlavních kriterií: - vazba na hlavní dopravní tahy území (silnice I/45 a navazující síť silnic II. třídy); - vazba na sídla s rozvojovým potenciálem (Bruntál, Rýmařov, Vrbno pod Pradědem, Město Albrechtice, Břidličná); - preference lokalit mimo stanovená záplavová území (v záplavových územích jen výjimečně, ve zvláště odůvodněných případech). V Územním plánu Rudná pod Pradědem nejsou navrženy zastavitelné plochy pro významnější ekonomické aktivity, jediná zastavitelná plocha určená pro 13

186 rozvoj výroby a skladování má místní význam; leží při silnici II/450, mimo záplavové území a má vazbu na město Bruntál Zkvalitnění a rozvoj technické infrastruktury, občanského vybavení a podpora dalších opatření k posílení stability osídlení, zejména ve spádových sídelních centrech (Bruntál, Rýmařov, Město Albrechtice, Horní Benešov, Břidličná, Osoblaha, Vrbno pod Pradědem) obec Rudná pod Pradědem není spádovým sídelním centrem, přesto jsou zde navrženy plochy pro rozvoj občanského vybavení a rozvoj technické infrastruktury Nová zastavitelná území vymezovat především v návaznosti na stávající zastavěná území při zohlednění pohledové exponovanosti lokalit a dalších podmínek ochrany přírodních a kulturních hodnot krajiny téměř všechny zastavitelné plochy jsou navrženy v návaznosti na zastavěné území (s výjimkou plochy navržené pro výstavbu rozhledny nad Novou Rudnou a plochy navržené pro výstavbu ČOV ve Staré Rudné); žádná z navržených zastavitelných ploch není situována v lokalitě citlivé z hlediska ochrany přírodních a estetických hodnot krajiny a kromě plochy určené pro výstavbu rozhledny nad Novou Rudnou není žádná z navržených zastavitelných ploch situována v pohledově exponované lokalitě; v případě rozhledny není umístění v pohledově neexponované lokalitě možné Zkvalitnění dopravního propojení a obsluhy řešeného území, zejména rekreačních středisek obec Rudná pod Pradědem není rekreačním střediskem a její dopravní napojení na nadřazenou silniční síť je vyhovující Na území CHKO Jeseníky s výjimkou zastavěného území obcí nepřipustit umisťování ubytovacích zařízení s kapacitou nad 50 lůžek v územním plánu nejsou navržena žádná ubytovací zařízení Za rozvojové areály pro sjezdové lyžování považovat zejména areály Malá Morávka-Karlov, Vrbno pod Pradědem-Pod Vysokou horou a Václavov u Bruntálu netýká se řešeného území Při rozšiřování a umisťování nových sportovních a rekreačních zařízení zohledňovat jejich dopravní dostupnost, pohledovou exponovanost a další podmínky ochrany přírodních a kulturních hodnot krajiny v Územním plánu Rudná pod Pradědem nejsou navržena žádná významnější sportovní nebo rekreační zařízení, pouze plochy pro zařízení lokálního významu; všechny jsou dopravně dostupné ze stávajících komunikací a jsou situovány mimo pohledově exponované a přírodně hodnotné lokality Podporovat rozvoj občanského vybavení a doprovodných služeb pro sport, rekreaci a cestovní ruch s rozšířením možností celoročního rekreačního využití i mimo hlavní centra zařízení a služby pro rekreaci a cestovní ruch je možno realizovat kdekoliv v rámci ploch smíšených obytných SO; sezónnost jejich využití není předmětem řešení územního plánu Podpora rozvoje integrované hromadné dopravy ve vazbě na pěší dopravu a cyklodopravu hromadná doprava v obci je zajištěna autobusovou dopravou, železniční trať je mimo provoz; vazby na pěší dopravu a cyklodopravu nejsou v řešeném území problémem Podpora rozvoje turistických pěších a cyklistických tras zejména nadregionálního a mezinárodního významu v územním plánu je navrženo několik nových cyklotras, které propojí stávající trasy; jde o cyklotrasy lokálního významu. 14

187 2.28 Podpora zajištění odpovídajícího stupně protipovodňové ochrany území obec Rudná pod Pradědem není ohrožena povodněmi, záplavové území Černého potoka je stanoveno v krátkém úseku mimo zastavěné území obce Ochrana kulturně historických hodnot sídel a vysokých přírodních hodnot krajiny včetně významných krajinných horizontů (zejména CHKO Jeseníky) veškeré hodnoty, jak kulturní, tak přírodní, jsou v územním plánu respektovány Nové plochy sportovně rekreačních zařízení včetně koridorů odpovídající dopravní a technické infrastruktury na území CHKO Jeseníky vymezovat s ohledem na požadavky dotčených orgánů ochrany přírody a krajiny v územním plánu nejsou navrženy žádné významnější plochy sportovně rekreačních zařízení, pouze plocha pro víceúčelové hřiště uvnitř zastavěného území a tedy bez vlivů na přírodní hodnoty. 3. Zohlednit koncepční rozvojové materiály Moravskoslezského kraje: - Program rozvoje územního obvodu Moravskoslezského kraje; - Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje vydaná opatřením obecné povahy - Krajského úřadu Moravskoslezského kraje pod č.j.: ŽPZ/7727/04 ze dne ; - Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje (FITE, a.s., září 2003) schválený Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne ; - Koncepční rozvojový dokument pro plánování v oblasti vod na území Moravskoslezského kraje v přechodném období do roku 2010 (Povodí Odry, s.p., 2003) odsouhlasený Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne ; - Program snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje vyhlášený nařízením Moravskoslezského kraje č. 1/2004; - Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje (UDI Morava, s.r.o., Ostrava, prosinec 2003) schválená Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne ; - Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje (Sdružení firem KONEKO Ostrava, spol. s r.o. a VODING Hranice spol. s r.o., květen 2004) schválený Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne aktualizace schválená usnesením Zastupitelstva č.23/1944 dne ; - Koncepce rozvoje cyklistické dopravy na území Moravskoslezského kraje - pořídil KÚ MS kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství, schválená usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 17/1486 ze dne ; - Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury na území Moravskoslezského kraje; - Koncepci strategie ochrany přírody a krajiny Moravskoslezského kraje (Ekotoxa Opava, s.r.o, listopad 2004). Všechny uvedené materiály jsou respektovány. 4. Územní plán provede koordinaci využívání území z hlediska širších vztahů v území, zejména návazností tras dopravní infrastruktury, vedení technické infrastruktury a územního systému ekologické stability krajiny. Vazby na území sousedních obcí budou dokumentovány ve Výkrese širších vztahů veškeré návaznosti a vazby na okolí jsou respektovány (dle platných územních plánů sousedních obcí), Výkres širších vztahů je zpracován formou výřezu z výkresu č. A.2 Plochy a koridory nadmístního významu, ÚSES a územní rezervy Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje. 15

188 b) Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů 1. Z Územně analytických podkladů Moravskoslezského kraje nevyplývají pro územní plán žádné požadavky bere se na vědomí. 2. Z územně analytických podkladů ORP Bruntál pro řešení územního plánu vyplývá požadavek respektovat limity využití území: - Chráněná krajinná oblast Jeseníky, vyhlášená výnosem MK ČSR pod č.j. 9886/1969, - Chráněná oblast přirozené akumulace vod Jeseníky (CHOPAV), vyhlášená nařízením vlády ČSR č. 40/1978 Sb., - Ptačí oblast Jeseníky, vyhlášená nařízením vlády č. 599/2004, - přírodní památka Morgenland, vyhlášená vyhláškou Správy CHKO č. 2/2002, včetně ochranného pásma 50 m od hranice přírodní památky, dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, - památné stromy včetně ochranných pásem: - č. 494 Lípa v Nové Rudné, lípa velkolistá (Tilia platyphylos), k.ú. Nová Rudná, parc. č. 1417, obvod kmene 400 cm, výška 23 m, vyhlášená , - nemovité kulturní památky: /8-145 socha sv. Jana Nepomuckého, - poddolovaná území: Nová Rudná, Nová Rudná 1, Stará Rudná 1, Nová Rudná 2, Stará Rudná 2 - Podlesí, - ochranná pásma silnic II. a III. třídy II/450, III/44515 a III/45210, - záplavové území Černého potoka v km 0,00 20,210, stanovené Okresním úřadem Bruntál, referátem životního prostředí č.j. RŽP voda 9260/ Ur ze dne , - ochranná pásma vedení VN 22 kv, - ochranná pásma elektrických stanic, stožárových a zděných trafostanic, - ochranné pásmo vysokotlakého plynovodu, - bezpečnostní pásmo vysokotlakého plynovodu, - ochranné pásmo železniční trati č. 312 Bruntál Malá Morávka, - ochranná pásma vodovodních a kanalizačních řadů, - radioreléové spoje. Veškeré limity využití území jsou respektovány. 3. Požadavky pro řešení územního plánu stanovené v "Rozbor udržitelného rozvoje území územně analytických podkladů pro správní obvod obce s rozšířenou působností Bruntál" (prosinec 2010): - Nepřipustit v krajinářsky pohledově exponovaných polohách a na horizontech zastavitelné plochy umožňující zástavbu vyšší než asi 10 m (včetně staveb a zařízení pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů apod.). Nepřipouštět výstavbu nových rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci v lokalitách zájmů ochrany přírody a krajiny a v lokalitách s následnými vysokými náklady na provoz a údržbu veřejné dopravní a technické infrastruktury (území odlehlá od souvislé zástavby) v Územním plánu Rudná pod Pradědem nejsou vymezeny žádné zastavitelné plochy umožňující zástavbu vyšší než 10 m, s výjimkou plochy č. Z25 určené pro výstavbu 16

189 rozhledny nad Novou Rudnou, kde je stanovena max. výška 20 m. Zastavitelné plochy určené pro obytnou výstavbu a pro výstavbu rekreační nejsou vymezeny v lokalitách zájmů ochrany přírody ani v plochách odlehlých od souvislé zástavby. - Intenzitu stavebního využití pozemků v zastavitelných plochách (včetně dopravní infrastruktury), zejména při zastavování odvodněné zemědělské půdy, stanovit i v závislosti na odtokových poměrech a ochraně níže položených území intenzita stanoveného využití pozemků zastavitelných ploch a ploch přestavby je stanovena tak, aby byla zajištěna likvidace dešťových vod vsakem a aby nedošlo k zaplavování níže položené zástavby. - Jednoznačně vymezit a územně stabilizovat (po koordinaci s jinými známými záměry) územní systém ekologické stability krajiny. V souladu s metodickými požadavky vymezit plochy minimálního ÚSES, tj. jeho nutného a nezbytného rozsahu, a tyto zařadit mezi veřejně prospěšná opatření (s možností odejmutí nebo omezení práva k pozemkům podle ustanovení 170 a s možností předkupního práva k pozemkům podle ustanovení 101 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů) prvky územního systému ekologické stability jsou v územním plánu jednoznačně vymezeny a stabilizovány, a to v minimálním nutném rozsahu; v řešeném území jsou vymezeny pouze lokální prvky ÚSES, které se v souladu s metodickým pokynem Ministerstva pro místní rozvoj jako veřejně prospěšná opatření nevymezují. - Prověřit a podle potřeby vymezit nové plochy (zastavitelné plochy, plochy přestavby) pro občanské vybavení veřejné infrastruktury (např. mateřských a základních škol, sociálních a zdravotních služeb, kultury) a samostatných ploch veřejných prostranství (obecně přístupných ploch mimo silniční dopravu sloužících shromažďování, trhovému prodeji apod.; ploch veřejné zeleně bez prostorového a časového omezení přístupu - parčíky, sadové úpravy veřejné zeleně apod.; sportovně rekreačních ploch obecně přístupných, tj. bez prostorového a časového omezení vstupu - hřiště a herní plochy pro hry dětí apod.) pro zajištění obecného pohodlí bydlení v sídlech plochy pro občanské vybavení veřejné infrastruktury, plochy veřejných prostranství (veřejně přístupné zeleně) i plochy sportovních a tělovýchovných zařízení jsou navrženy v dostatečném rozsahu. - Pro využívání území pro víkendové rekreace a pobytové rekreace i celostátního významu (posílení cestovního ruchu) vymezovat plochy občanského vybavení ( 6 vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území) se specifikací využití pro ubytování, stravování, sport, tj. i s novými pracovními příležitostmi příležitostmi rekreační využití území obce Rudná pod Pradědem nemá takový rozsah, aby opodstatnilo návrh nových ploch občanského vybavení pro posílení cestovního ruchu s předpokladem vzniku nových pracovních míst; zařízení pro ubytování, stravování, sport apod. ale mohou být realizována kdekoliv v plochách smíšených obytných, příp. i v jiných funkčních plochách. - Vymezovat zejména plochy smíšené obytné ( 8 vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území), které umožní realizace staveb pro bydlení i staveb pro podnikatelské aktivity (zařízení občanského vybavení, výroby a skladování, zemědělských staveb malého rozsahu), které svým provozem a technickými zařízeními nenarušují kvalitu prostředí souvisejícího území a nezvyšují dopravní zátěž v území a které nejlépe stabilizují obyvatele v daném 17

190 území splněno, převážná část stávajících i navržených zastavitelných ploch je vymezena jako plochy smíšené obytné. - Pro zlepšení podmínek pro hospodářský rozvoj vytvářet podmínky pro opětovné využití nevyužitých či podvyužitých ( brownfields ) výrobních areálů včetně bývalé zemědělské velkovýroby s vybudovanou technickou infrastrukturou (plochy přestavby), vymezit zastavitelné plochy pro podnikatelské aktivity výrobního charakteru, nejčastěji jako plochy smíšené výrobní ( 12 vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území) v obci Rudná pod Pradědem nejsou žádné areály brownfields, které by bylo možno využít pro hospodářský rozvoj; navržená zastavitelná plocha pro podnikatelské aktivity výrobního charakteru je vymezena jako plocha výroby a skladování (dle 11). c) Požadavky na rozvoj území obce 1. Při tvorbě územního plánu zohlednit aktuální podklady (vydaná územní rozhodnutí, stavební povolení) splněno. 2. Akceptovat koncepci založenou územním plánem obce schváleným Zastupitelstvem obce Rudná pod Pradědem dne , který pozbyl platnosti , a jeho změnami. Prověřit aktuálnost záměrů z územního plánu a jeho změn a trvající záměry zapracovat koncepce rozvoje obce vychází z koncepce dané Územním plánem obce Rudná pod Pradědem z r ve znění pozdějších změn a přebírá většinu jeho záměrů, s výjimkou omezení rozsahu navržených ploch pro rekreaci v Nové Rudné z důvodu ochrany přírody a krajinného rázu. 3. Řešit územní vztahy se sousedními obcemi vazby na sousední obce jsou respektovány. 4. Vymezit veřejná prostranství jako součást hlavní kostry urbanistické struktury, navrhnout vhodné využití veřejných prostranství a umožnit jejich kultivaci veškerá stávající veřejná prostranství jsou zachována a jsou doplněna návrhem nových veřejných prostranství. 5. Vymezit plochy pro bydlení úměrně s ohledem na velikost a potřeby obce větší převis nabídky ploch je zdůvodnitelný tím, že část navržených zastavitelných ploch smíšených obytných bude využita pro druhé bydlení, které v bilancích nelze postihnout. 6. Plochy rekreačně sportovní a jejich infrastrukturu vymezovat s ohledem na jejich minimální vliv na přírodní hodnoty a funkce krajiny a krajinný ráz v Územním plánu Rudná pod Pradědem je navržena pouze jedna plocha pro sportovní zařízení; tato plocha leží uvnitř zastavěného území, je určena pro výstavbu víceúčelového hřiště a její vliv na přírodní hodnoty, funkce krajiny a krajinný ráz je nulový. 7. Prověřit a případně zapracovat tyto záměry na provedení změn v území: - záměr vybudování víceúčelového hřiště na parc. č. 408 a 406/1 v katastrálním území Stará Rudná splněno, pro vybudování hřiště je vymezena zastavitelná plocha č. Z15 - záměr vybudování dětského hřiště na parc. č. 408, 912/16, 912/19, 912/25 není splněno, na základě stanoviska obce jsou tyto pozemky vymezeny pro vybudování veřejného prostranství veřejně přístupné zeleně (zastavitelná plocha č. Z14), - záměr vymezení vhodných ploch k zalesnění splněno, k zalesnéní jsou navrženy tři plochy plochy změn v krajině K2, K3 a K4 18

191 - záměr výsadby lesa k energetickému využití na parc. č. 822/2, 1241/2 v k.ú. Stará Rudná splněno částečně, k zalesnění je navržen pouze pozemek parc. č. 1241/2 (plocha změn v krajině č. K4); pozemek parc. č. 822/2 k zalesnění navržen není, z hlediska ochrany krajinného rázu tento záměr považujeme za nevhodný jde o pozemek zemědělsky využívaný (pastvina) - záměr funkčního propojení běžeckých tras Nová Rudná (penzion Mariana) Václavov Dolní Moravice (Avalanche) toto propojení již existuje, je součástí systému udržovaných běžeckých tras Moravskoslezského kraje (trasa 4F) - záměr vybudování turistického odpočívadla s výhledem na hlavní hřeben Jeseníků a Praděd na parc. č v katastrálním území Stará Rudná včetně přístupové cesty po parc. č. 1351/1 v katastrálním území Nová Rudná splněno, pro vybudování odpočivadla a rozhledny je vymezena zastavitelná plocha č. Z25, pro vybudování přístupové komunikace je vymezena zastavitelná plocha č. Z32 - záměr zařazení pozemků parc. č. 233 a 308 v katastrálním území Stará Rudná do zastavitelných ploch pro výstavbu rodinných domů splněno zčásti; pozemek parc. č. 308 je vymezen jako plocha přestavby plocha smíšená obytná SO č. P6, pozemek parc. č. 233 je součástí zastavěného území plochy smíšené obytné SO; na obou pozemcích je výstavba rodinných domů možná - záměr vymezit biokoridor podél silnice směr Stará Rudná Nová Rudná Malá Morávka nesplněno, jde o špatně formulovaný požadavek, jehož cílem bylo umožnit podél silnice výsadbu stromořadí; v současné době je stromořadí již vysazeno, nemá ale funkci biokoridoru - záměr vymezit plochu pro sjezdovku s osvětlením a možností umělého zasněžování v lokalitě naproti obecního úřadu a vymezit plochu pro záchytné parkoviště pod obchodem nesplněno, od tohoto záměru žadatel ustoupil - záměr zařazení pozemků parc. č. 339, 200/2 a 200/3 v katastrálním území Stará Rudná do zastavitelných ploch nesplněno, všechny tři pozemky leží uvnitř zastavěného území a jsou tedy vymezeny jako stabilizované - záměr zařazení pozemku parc. č. 89/1 v katastrálním území Stará Rudná do zastavitelných ploch nesplněno, pozemek leží uvnitř zastavěného území a je tedy vymezen jako stabilizovaný - záměr vymezit plochu pro fotbalové hřiště na parc. č. 430 v katastrálním území Stará Rudná nesplněno, obec od tohoto požadavku ustoupila; pozemek je vymezen jako zastavitelná plocha smíšená obytná SO č. Z11 - záměr vymezit na pozemcích parc. č. 536/8, 2274, 536/7, 2273, st. 129, 525/1, 536/8, 2274, 518, 523/3, 520, 126, 523/2 v katastrálním území Stará Rudná zastavitelné plochy pro výstavbu rodinných domů splněno částečně; pozemky parc. č. 536/7, 536/8, 2273 a 2274 nejsou navrženy pro obytnou výstavbu, lokalita je dlouhodobě určena pro výstavbu ČOV, ostatní pozemky jsou vymezeny jako plochy smíšené obytné SO, a to jako plocha přestavby č. P1 - záměr vymezit na pozemcích parc. č. 132 a st. 11/1 v katastrálním území Nová Rudná plochu pro výstavbu rekreační chaty oba pozemky jsou zahrnuty do zastavěného území, jako plochy rekreace rodinné RR; výstavba objektu rodinné rekreace je zde možná - záměr vymezit na pozemku parc. č. 460/1 v katastrálním území Nová Rudná plochu pro bydlení v rodinných domech nebo rekreace splněno, pozemek je vymezen jako plocha přestavby plocha smíšená obytná SO č. P15 - záměr zařazení pozemků parc. č. 409/17, 409/19 a 409/14 do zastavitelných ploch nesplněno, všechny tři pozemky leží uvnitř zastavěného území a jsou součástí stávajících ploch bydlení v bytových domech BH 19

192 - záměr vymezit na pozemku parc. č v katastrálním území Stará Rudná plochu pro umístění bioplynové stanice konkrétní zastavitelná plocha pro výstavbu bioplynové stanice není vymezena, pozemek je součástí ploch výroby a skladování VS, kde je výstavba bioplynové stanice uvedena jako přípustná - záměr obnovení místní komunikace a přeložky cyklotrasy č splněno, v územním plánu je navrženo převedení trasy ze silnice III/44515 do trasy stávající komunikace (účelové a místní), vedené paralelně se silnicí III/ záměr výstavby rodinného domu na parc. č. 933/1 v katastrálním území Nová Rudná splněno, pozemek je součástí navržené zastavitelné plochy smíšené obytné SO č. Z22 - záměr obnovení vodní nádrže na Rudném potoce v Nové Rudné splněno, plocha pro obnovení vodní nádrže je vymezena jako plocha změn v krajině č. K1 - záměr vymezit na pozemku parc. č. 114 v katastrálním území Stará Rudná plochu pro bydlení popř. rekreaci splněno, pozemek leží uvnitř zastavěného území, je součástí ploch smíšených obytných SO, realizace staveb pro bydlení, příp. rekreaci je možná - záměr vymezit na pozemku parc. č. 933 v katastrálním území Nová Rudná plochu pro výstavbu rekreačního nebo rodinného domu splněno, pozemek je součástí navržené zastavitelné plochy smíšené obytné SO č. Z22. d) požadavky na plošné a prostorové uspořádání území (urbanistickou koncepci a koncepci uspořádání krajiny) 1. Stávající urbanistická koncepce bude zachována bude respektován stávající charakter sídla a hladina zástavby. Budou respektovány dominanty obce. Zastavitelné plochy budou řešeny tak, aby sídlo vhodně zahušťovaly a minimalizovaly tím zábor krajiny. Územní plán stanoví podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití, popřípadě podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanoví podmínky prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, intenzity využití pozemků v plochách). Veškeré tyto požadavky jsou splněny. 2. Zásadním způsobem neměnit historický půdorys obce. Pro bydlení a občanskou vybavenost přednostně využívat rezervy v rámci zastavěného území obce. Nová zastavitelná území vymezovat výhradně v návaznosti na zastavěné území při zohlednění pohledové exponovanosti a citlivosti lokalit a dalších podmínek ochrany přírodních a kulturních hodnot krajiny. Chránit plochy rozptýlené krajinné zeleně a trvalých zemědělských kultur (trvalé travní porosty, sady, zahrady). Tyto požadavky jsou splněny s výjimkou dvou navržených zastavitelných ploch, které bezprostředně nenavazují na zastavěné území plochy č. Z25, určené pro výstavbu rozhledny a plochy č. Z1, určené pro výstavbu ČOV; z charakteru těchto ploch je jasné, že nemohou být umístěny v návaznosti na zastavěné území. Ani tyto navržené plochy však nejsou ve střetu se zájmy ochrany přírody. 3. Jako zastavitelné plochy přednostně navrhnout plochy uvnitř zastavěného území, stavební proluky a plochy po odstraněných stavbách. Pokud bude pro nezemědělské využití zabírána zemědělská půda mimo současně zastavěné území obce, respektovat územní organizaci zemědělské výroby, nenarušit síť zemědělských komunikací, zachovat funkčnost meliorací a odnímat jen nejnutnější plochy. Mimo zastavěné území a zastavitelné plochy 20

193 v regulativech stanovit takové podmínky, které umožní na těchto pozemcích vybudování polní cestní sítě a společných zařízení (vodohospodářských, protierozních, apod.). Veškeré tyto požadavky jsou splněny. 4. Podle účelnosti budou vymezeny plochy a koridory územních rezerv s cílem prověřit možnost budoucího využití pro stanovený účel. V případě potřeby (zejména ve vztahu k budování dopravní a technické infrastruktury) bude stanoveno pořadí změn v území etapizace. Plochy a koridory územních rezerv ani pořadí změn v území nejsou vymezeny, navržená koncepce rozvoje obce to nevyžaduje. 5. Bude prověřena síť účelových komunikací a navrženo jejich doplnění zejména s ohledem na potřeby zemědělství, lesního hospodářství, cykloturistiky a pěší turistiky v územním plánu jsou navrženy nové účelové komunikace pro zajištění příjezdu k navržené ČOV, pro dopravní obsluhu některých ploch přestavby v Nové Rudné a pro vedení cykloturistické trasy v Nové Rudné včetně přístupu k navržené rozhledně; účelové komunikace pro potřeby zemědělské výroby a lesního hospodářství lze realizovat bez konkrétního návrhu v územním plánu. 6. V záplavovém území toku nebudou navrhovány zastavitelné plochy stanovené záplavové území Černého potoka zasahuje pouze na okraj území obce, zcela mimo zastavěné území; žádné zastavitelné plochy v něm nejsou navrženy. 7. Zohlednit zásady vyplývající z Vyhodnocení krajinného rázu CHKO Jeseníky (Ing. arch. J. Brychtová) respektovat přírodní, kulturní a historické charakteristiky oblastí a míst krajinného rázu a diferencovaně přistupovat k rozvoji v jednotlivých pásmech ochrany krajinného rázu. Bere se na vědomí, řešené území leží mimo vymezené krajinné celky a místa krajinného rázu. 8. Minimalizovat technické zásahy do krajiny splněno, technické zásahy do krajiny se nenavrhují. e) požadavky na řešení veřejné infrastruktury 1. Dopravní infrastruktura 1. Navrhnout řešení dopravních závad na stávajících komunikacích (nedostatečné šířkové uspořádání některých silnic a místních komunikací). Minimální šířku uličního prostoru stanovit s ohledem na provoz budoucích komunikací (zejména odstup oplocení a dalších pevných překážek), nezbytné manipulační plochy zimní údržby (plochy pro odklízení sněhu). Dopravní obsluhu v rámci celého obytného prostoru nebo plochy řešit tak, aby se minimalizoval počet připojení na silniční síť. Splněno; v územním plánu jsou řešeny dopravní závady na stávající komunikační síti, dopravní obsluha zastavěných a zastavitelných ploch je řešena tak, aby se minimalizoval počet připojení na silniční síť. Minimální šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace, je stanovena 22 vyhl. č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů. 2. Prověřit dopravní prostupnost všech ploch zastavěného území, vymezit plochy pro nově navržené komunikace splněno; komunikační síť je přizpůsobena navrhovanému územnímu rozvoji obce včetně stanovení podmínek pro realizaci jejích úprav a dopl- 21

194 nění, pro nově navržené komunikace jsou vymezeny zastavitelné ploch, případně plochy přestavby. 3. Navrhnout obnovení bývalé trasy silnice v Nové Rudné jako místní komunikace splněno. 4. Prověřit potřebu parkovacích ploch splněno, potřeba parkovacích a odstavných ploch pro řešené území byla prověřena; konkrétní zastavitelné plochy pro realizaci nových odstavných a parkovacích ploch se nenavrhují, v územním plánu jsou stanoveny obecné podmínky pro jejich umístění a realizaci. 5. Navrhnout podmínky pro realizaci stezek pro chodce a chodníků podél silničních průtahů a místních komunikací splněno. 6. Respektovat stávající cyklistické trasy a jejich průběh zakreslit do grafické části ÚP. Vymezit případné nové cyklistické trasy. Cyklotrasu č přeložit na trasu obnovené komunikace v Nové Rudné. Splněno; stávající cyklistické trasy jsou v územní plánu respektovány a zakresleny, na ně navazuje návrh nových cyklistických tras. Cyklotrasa č je přeložena do trasy obnovené místní komunikace v Nové a Staré Rudné. 7. Do ochranného pásma dráhy nenavrhovat objekty určené k bydlení splněno. 8. Bude prověřena síť účelových komunikací a navrženo jejich doplnění zejména s ohledem na potřeby zemědělství, lesního hospodářství, cykloturistiky a pěší turistiky splněno; síť účelových komunikací je doplněna o nové trasy pro zajištění příjezdu k navržené ČOV a k navrženým plochám přestavby v Nové Rudné, o obnovu bývalé záhumenní cesty na jižním okraji zástavby a o trasu vedenou po hranici k.ú. Staré a Nové Rudné (obnova původní polní cesty, vedení cyklotrasy a příjezd k navržené rozhledně). 9. Nové komunikace navrhovat pouze v nezbytně nutném rozsahu a tak, aby jejich vliv na přírodní hodnoty, funkci krajiny a krajinný ráz byl minimální splněno, návrhy nových komunikací mimo zastavěné území jsou minimalizovány. 2. Technická infrastruktura 2.1 Vodní hospodářství 1. Zachovat stávající způsob zásobování obce pitnou vodou ze zdrojů skupinového vodovodu Bruntál. Bude vyhodnocena spotřeba vody a tlakové poměry s ohledem na návrh zastavitelných ploch. Na základě vyhodnocení bude navrženo případné posílení kapacity vodovodu. Splněno, kapacita vodovodu ve Staré Rudné je vyhovující, pro napojení Nové Rudné je navržena výstavba automatické tlakové stanice a řadu DN Navrhnout koncepci likvidace a odvádění splaškových odpadních vod, prověřit aktuálnost záměru výstavby soustavné kanalizace a ČOV splněno; odkanalizování splaškovou kanalizací se zakončením na čistírně odpadních vod je navrženo pro zástavbu Staré Rudné. V Nové Rudné zůstane zachována individuální likvidace splaškových vod pomocí žump s vyvážením odpadu či domovních ČOV s vyústěním do vhodného recipientu. 3. Dešťové vody je třeba pro zachování odtokových poměrů v maximální možné míře zdržovat na pozemku a uvádět do vsaku splněno, stanovený koeficient zastavění pozem- 22

195 ků v plochách smíšených obytných i v plochách rekreace rodinné umožňuje likvidaci dešťových vod vsakem. 4. Navrhnout obnovení bývalé požární nádrže pod zemědělským areálem a obnovení vodní nádrže na Rudném potoce v Nové Rudné v územním plánu jsou vyznačeny obě vodní nádrže pod zemědělským areálem a jejich obnova je možná, návrh obnovy vodní nádrže v Nové Rudné je do územního plánu zapracován. 5. Kolem vodních toků ponechat v zastavěném území nezastavěný pás v šířce do 6 m od břehové čáry není konkrétně stanoveno v závazné části územního plánu, jde o podrobnost nad rámec řešení územního plánu; vyplývá z 49 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění některých předpisů. 2.2 Energetika, spoje 1. V návaznosti na urbanistickou koncepci stanovit pravděpodobný vývoj elektrického příkonu během návrhového období splněno. 2. Na základě bilance elektrického příkonu navrhnout koncepci rozvoje sítě a podle potřeby transformačního výkonu určit rozmístění nových trafostanic splněno, jsou navrženy dvě nové trafostanice. 3. S plošnou plynofikací obce Rudná pod Pradědem neuvažovat splněno. 4. Problematiku zásobování teplem v nové zástavbě řešit samostatnými kotelnami v územním plánu je zachován decentralizovaný způsob vytápění pro stávající i novou výstavbu s individuálním vytápěním RD a objektů druhého bydlení a samostatnými kotelnami pro objekty bytových domů a občanského vybavení. 5. Prověřit záměr vymezit na pozemku parc. č v katastrálním území Stará Rudná plochu pro umístění bioplynové stanice konkrétní zastavitelná plocha pro výstavbu bioplynové stanice není vymezena, pozemek je součástí ploch výroby a skladování VS, kde je výstavba bioplynové stanice uvedena jako přípustná. 2.3 Nakládání s odpady 1. Problematiku likvidace tuhých komunálních odpadů (TKO) řešit odvozem mimo řešené území splněno. 3. Občanské vybavení 1. Respektovat stávající zařízení občanského vybavení splněno. 2. Prověřit záměr obnovení bývalého hřbitova a rozšíření urnového háje prověřeno, v územním plánu je vymezena plocha pro rozříření urnového háje (zastavitelná plocha č. Z17), a to na části plochy bývalého hřbitova. 4. Veřejná prostranství 1. Respektovat stávající veřejná prostranství splněno, veškerá stávající veřejná prostranství jsou respektována. 2. Vymezit veřejná prostranství jako součást hlavní kostry urbanistické struktury, navrhnout vhodné využití veřejných prostranství a umožnit jejich kultivaci splněno, v územním 23

196 plánu jsou navrženy nové plochy veřejných prostranství, zčásti určené pro veřejně přístupnou zeleň. f) požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území 1. Výška zástavby nesmí narušit pohledové osy na dominanty obce a její okolí. Bude zachováno harmonické měřítko krajiny. Splněno, v územním plánu je stanovena maximální podlažnost pro většinu nových staveb v souladu s charakterem stávající zástavby 1 NP; dominanta obce kostel sv. Jana Křtitele ani harmonické měřítko krajiny není narušeno žádnými návrhy. 2. Respektovat památky místního významu kapličku, pomník splněno, všechny památky místního významu jsou respektovány. 3. Respektovat botanicky významné lokality, lokality zvláště chráněných rostlin a živočichů splněno; nejvýznamnější botanicky cennou lokalitou v řešeném území je přírodní památka Morgenland, která je vymezena jako plocha přírodní NP, s nejpřísnějšími podmínkami omezujícími funkční využití. 4. Zohlednit zásady vyplývající z Vyhodnocení krajinného rázu CHKO Jeseníky (Ing. arch. J. Brychtová) respektovat přírodní, kulturní a historické charakteristiky oblastí a míst krajinného rázu a diferencovaně přistupovat k rozvoji v jednotlivých pásmech ochrany krajinného rázu bere se na vědomí, řešené území leží mimo vymezené krajinné celky a místa krajinného rázu. 5. Zohlednit plán péče o chráněnou krajinnou oblast Jeseníky splněno. g) požadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace 1. Podle potřeby vymezit v územním plánu veřejně prospěšné stavby (stavby pro veřejnou infrastrukturu), veřejně prospěšná opatření (opatření nestavební povahy, sloužící ke snižování ohrožení území a k rozvoji anebo k ochraně přírodního a kulturního bohatství) splněno, veřejně prospěšné stavby a opatření jsou vymezeny. h) další požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů (například požadavky na ochranu veřejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy) 1. Respektovat záplavové území Černého potoka v km 0,00 20,210, stanovené Okresním úřadem Bruntál, referátem životního prostředí č.j. RŽP voda 9260/ Ur ze dne splněno, do záplavového území nejsou navrženy žádné zastavitelné plochy. 2. Zakreslit do územního plánu poddolovaná území: Nová Rudná, Nová Rudná 1, Stará Rudná 1, Nová Rudná 2, Stará Rudná 2 Podlesí. Splněno, poddolovaná území jsou vyznačena v Koordinačním výkrese. 24

197 3. Podklady předpokládaných záborů zemědělské půdy je nezbytné zpracovat na základě postupu vymezeného přílohou č. 3 vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. Současně je nezbytné respektovat zásady stanovené 4 a 5 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. Splněno. i) požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území 1. Požadavky nejsou stanoveny bere se na vědomí. k) požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury a polohu obce v rozvojové oblasti nebo rozvojové ose 1. Požadavky nejsou stanoveny bere se na vědomí. k) požadavky na vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití území studií 1. U rozsáhlejších ploch navržených k nové zástavbě, pokud to návrh urbanistické koncepce rozvoje obce bude vyžadovat, uložit prověření změn jejich využití územní studií v územním plánu nejsou vymezeny žádné rozsáhlejší zastavitelné plochy, pro které by bylo nutno zpracovat územní studii. l) požadavky na vymezení ploch a koridorů, pro které budou podmínky pro rozhodování o změnách jejich využití stanoveny regulačním plánem 1. Požadavky nejsou stanoveny bere se na vědomí. m) požadavky na vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území, pokud dotčený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatnil požadavek na zpracování vyhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí nebo pokud nevyloučil významný vliv na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast 1. Vypracovat vyhodnocení vlivů územní plánu na území Natura 2000 a Ptačí oblast Jeseníky, osobou, která je držitelem zvláštní autorizace podle 45i odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny splněno; vyhodnocení je předmětem samostatného elaborátu, jeho závěry jsou zapracovány do části III. Vyhodnocení vlivů Územního plánu Rudná pod Pradědem na udržitelný rozvoj území. 2. Vypracovat vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí v rozsahu přílohy stavebního zákona, osobou k tomu oprávněnou podle 19 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Vyhodnocení musí komplexně pro řešené území i širší dotčené území postihnout vlivy územně plánovací dokumentace na jednotlivé složky životního prostředí, ÚSES, území chráněná ve smyslu zákona o ochraně přírody a krajiny a na veřejné zdraví. oučástí vyhodnocení bude i návrh případných opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví. 25

198 Splněno; vyhodnocení je předmětem samostatného elaborátu, jeho závěry jsou zapracovány do části III. Vyhodnocení vlivů Územního plánu Rudná pod Pradědem na udržitelný rozvoj území. 3. Zpracovat vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území podle přílohy č. 500/2006 Sb., o územně analyticky pokladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti splněno. n) požadavek na zpracování konceptu, včetně požadavků na zpracování variant 1. Územní plán bude zpracován bez konceptu řešení a bez zpracování variant splněno. o) požadavky na uspořádání obsahu návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu jeho odůvodnění s ohledem na charakter území a problémy k řešení včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení 1. Bude dodržen obsah členění územního plánu podle přílohy č. 7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., pokud není dále uvedeno jinak splněno. 2. Návrh územního plánu bude pro účely společného jednání odevzdán ve dvou vyhotoveních splněno. 3. Územní plán bude zpracován digitálně splněno. 4. Upravený návrh územního plánu podle výsledků společného jednání s dotčenými orgány a posouzení návrhu krajským úřadem bude odevzdán pro účely veřejného projednání ve dvou vyhotoveních bude splněno. 5. Bude-li nutné na základě veřejného projednání návrh územního plánu upravit, bude odevzdán výsledný návrh územního plánu ve čtyřech vyhotoveních. Nebude-li vyžadována na základě veřejného projednání úprava návrhu, budou dotištěna další tři vyhotovení návrhu, jedno vyhotovení návrhu předloženého k veřejnému projednání si pořizovatel ponechá jako archivní. Výsledný návrh bude odevzdán spolu s datovým nosičem. Bude splněno. Územní plán bude obsahovat: A) Textovou část a) vymezení zastavěného území, b) koncepci rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot, c) urbanistickou koncepci, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídlení zeleně, d) koncepci veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umísťování, e) koncepci uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci, dobývání nerostů a podobně, f) stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití, popřípadě podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, intenzity využití pozemků v plochách), 26

199 g) vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit, h) vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo, i) vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování, a dále stanovení lhůty pro pořízení územní studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti, j) údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části. B) Grafickou část 1. Výkres základního členění území, M 1 : Hlavní výkres, M 1 : Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací, 1 : Odůvodnění územního plánu bude obsahovat : A) Textovou část: a) vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem b) údaje o splnění zadání, c) komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území, d) informaci o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno, e) vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa, f) postup při pořízení územního plánu, g) vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem, h) vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území i) vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů, j) vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů, k) vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, l) stanovisko krajského úřadu k vyhodnocení vlivů na životní prostředí se sdělením jak bylo zohledněno, m) vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch, n) rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění, o) vyhodnocení připomínek. Části uvedené pod písmeny a) až e) zpracuje projektant, ostatní části doplní pořizovatel podle výsledků projednání. 27

200 B) Grafickou část: 1. Koordinační výkres, M 1 : Výkres přepokládaných záborů půdního fondu, M 1 : Výkres širších vztahů, M 1 : Výkresy budou obsahovat jevy zobrazitelné v daném měřítku. V textové části územního plánu bude uveden údaj o počtu listů textové části územního plánu a počtu výkresů územního plánu. Odchylky od vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, při vymezování ploch budou řádně zdůvodněny. Obsah textových částí je zpracován v souladu s vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnost, ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb., výkres širších vztahů je zpracován v měřítku 1 : Ostatní požadavky jsou splněny. Pokyny na úpravu návrhu Územního plánu Rudná pod Pradědem po společném jednání jsou splněny takto: 1. Z návrhu územního plánu zcela vypustit plochy Z23 a Z8 splněno, obě plochy jsou z územního plánu vypuštěny, současně s vypuštěním zastavitelné plochy Z8 je vypuštěn i návrh místní komunikace pro její dopravní obsluhu (část zastavitelné plochy veřejných prostranství č. Z9) a návrh související technické infrastruktury (návrh rekonstrukce stávajícího vodovodního řadu DN 80 na DN 100, návrh vodovodního řadu a návrh trafostanice TR N2). 2. Plochu Z 12 zmenšit o 1/3, jako zastavitelná plocha bude vymezen pouze pozemek parc. č. 912/1 ostatní plocha, jiná plocha plocha Z12 je zmenšena nikoliv o 1/3 ale na 1/3 (část pozemku parc. č. 912/1), dle požadavku odboru životního prostředí, silničního hospodářství a zemědělství. 3. U plochy SO stanovit minimální velikost stavebního pozemku v Nové Rudné m 2, ve Staré Rudné m 2, u plochy rekreace rodinné RR minimální velikost stavebního pozemku m 2 pouze u nově vymezovaných zastavitelných ploch. U ploch přestavby a u zastavěného území minimální velikost stavebních pozemků nestanovovat splněno. 4. U plochy výroby a skladování VS doplnit výškovou regulaci zástavby max. 12 m splněno. 5. U plochy smíšené nezastavěného území NS u nepřípustného využití doplnit - pozemky jakýchkoliv staveb s výjimkou pozemků staveb uvedených výše splněno. 6. U plochy smíšené nezastavěného území NS pozemky staveb pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu zařadit mezi podmíněně přípustné využití území s podmínkou využití křížení biokoridoru ve směru kolmém na podélnou osu, bude-li prokázán jejich nezbytný společenský význam a nemožnost vedení mimo ÚSES splněno. 7. U plochy zemědělské NZ pozemky staveb pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu zařadit mezi podmíněně přípustné využití území s podmínkou využití křížení biokoridoru ve směru kolmém na podélnou osu, bude-li prokázán jejich nezbytný společenský význam a nemožnost vedení mimo ÚSES splněno. 8. Biokoridor mezi L20 a L19 vymezit v minimálních parametrech tak, aby jeho minimální šíře byla 10 m od osy toku splněno s výjimkou úseků, kde pozemek toku přímo na- 28

201 vazuje na pozemek komunikace, v takových případech nelze požadavek splnit (poznámka: jde o biokoridor L19, nikoliv biokoridor mezi L20 a L19). 9. Plochy přestavby nevyhodnocovat v záboru ZPF. Jedná se o pozemky v zastavěném území (opětovné využití znehodnoceného území) splněno. 10. V grafické části návrhu územního plánu, ve výkrese záboru ZPF bude u plochy Z 12 OV vyznačen skutečný stav podle katastru nemovitostí. Pozemek parc. č. 912/1 je v katastru nemovitostí evidován v druhu ostatní plocha, jiná plocha. Plocha Z 12 OV nebude dotčena záborem ZPF splněno. 11. Textová část odůvodnění územního plánu bude doplněna o vyhodnocení záboru ZPF ve vztahu k předešlé ÚPD splněno. 12. Pojem pozemek rodinného domu bude definován v odůvodnění (stavební pozemek + pozemky užívané ve funkčním celku s rodinným domem) splněno, ale definice je doplněna do závazné části územního plánu (textová část I.A), do kapitoly F.2 Definice použitých pojmů, nikoliv do Odůvodnění. 13. Pojem pozemek stavby pro rodinnou rekreaci bude definován v odůvodnění územního plánu (stavební pozemek + pozemky užívané ve funkčním celku se stavbou rodinné rekreace) splněno, ale definice je doplněna do závazné části územního plánu (textová část I.A), do kapitoly F.2 Definice použitých pojmů, nikoliv do Odůvodnění. 14. Do textové části odůvodnění, části E bude doplněn v bodu a) v prvním odstavci text: Stávající a navrhované komunikace budou do kategorií místní a účelová komunikace rozčleněny při respektování 6 a 7 zákona č. 13/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů splněno, požadovaný text je doplněn do bodu a) kap. E.2.8, nikoliv však do 1. odstavce, ale na závěr textu o místních a účelových komunikacích, kam logicky náleží. 15. Do textové části odůvodnění, části E bude doplněn v bodu f), v prvním odstavci text: Souvisle zastavěné území obce pro účely vymezení silničního ochranného pásma je definováno ustanovením 30 odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů splněno. 16. Plocha SO 21 bude vymezena jako veřejné prostranství (kaplička) splněno s úpravou část zastavitelné plochy Z21 (v bezprostředním okolí kapličky) je vymezena jako zastavitelná plocha veřejných prostranství zeleň ZV č. Z35 (v souladu s požadavkem obce). 29

202 D. VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE, S ODŮVODNĚNÍM POTŘEBY JEJICH VYMEZENÍ V Územním plánu Rudná pod Pradědem jsou vymezeny následující záměry nadmístního významu, které nejsou obsaženy v Zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kraje: Návrh autobusové zastávky v územním plánu je v návaznosti na zpracovaný Územní plán Světlá Hora (Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o., duben 2013) zapracován návrh vybudování nové zastávky autobusové dopravy na Podlesí, u silnice II/450; tato zastávka nahradí stávající nevyhovující zastávku Světlá Hora, Podlesí, rozc. Návrh hipostezek v územním plánu je v souladu s podporou jezdecké turistiky ze strany Moravskoslezského kraje (projekt Hipostezky v MSK) navrženo několik hipostezek, které směřují i na území okolních obcí. Vymezení územního systému ekologické stability návaznosti prvků ÚSES na území sousedních obcí jsou přebírány ze zpracovaných územních plánů. 30

203 E. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ VČETNĚ VYBRANÉ VARIANTY E.1 Východiska navrženého řešení přírodní, sociodemografické, kulturní a urbanistické hodnoty území, limity využití území a) Přírodní podmínky Geomorfologická a geologická charakteristika Tvary reliéfu významně ovlivňují možnosti využití území a jeho zástavby. Ovlivňují např. náklady na budování technické infrastruktury, náklady na její údržbu (zejména v zimě) a následně i možnosti využití. Právě značná nadmořská výška zastavěné části řešeného území ( m.n.m.) je příčinou ztížené dostupnosti obce, zejména v zimním období. Vlastní zastavěné území obce je mírně členité, zástavba se rozkládá podél Rudného potoka s vrstvami sedimentů a úpatními haldami na skalním podloží tvořeném zejména břidlicemi, drobami a křemenci (paleozoickými zvrásněnými horninami). Členitý reliéf části řešeného území (Nová Rudná) a výrazně členitější horské okolí vytváří velmi atraktivní podmínky pro rozvoj rekreace a bydlení. Řešené území se z hlediska geomorfologického členění nachází v následujících geomorfologických jednotkách: provincie: Česká vysočina subprovincie: Krkonošsko-jesenická soustava oblast : Jesenická oblast celek: Nízký Jeseník podcelek: Bruntálská vrchovina okrsek: Břidličenská pahorkatina. V řešeném území se nachází jedna významná geologická lokalita: - Nová Rudná (ID 866) staré železnorudné doly rozsáhlý revír s četnými jámami a dobývkami, těžený převážně v 18. a 19. století. Ústředním dílem byla štola Františka. Klimatické podmínky Řešené území leží většinou v chladné klimatické oblastí CH 7, okrajově CH 6 (nejvyšší části řešeného území). Léto je zde krátké, mírné až chladné, zima chladná, s velkým množstvím sněhu a dlouhá výrazně v závislosti na nadmořské výšce. Roční úhrn srážek částečně pod vlivem srážkového stínu Hrubého Jeseníku je spíše průměrný. Vybrané klimatické charakteristiky oblastí CH 6 a CH 7 CH 6 CH 7 Počet letních dnů: Počet mrazivých dnů: Průměrná teplota v lednu: -4 až -5 C -3 až -4 C Průměrná teplota v červenci: C C Srážkový úhrn ve vegetačním období: mm mm Srážkový úhrn v zimním období: mm mm Počet dnů se sněhovou pokrývkou:

204 Relativní četnost směru větrů v % směr S SV V JV J JZ Z SZ klid četnost v % 30,5 2,9 0,9 0,5 0,6 4,7 33,7 10,4 15,8 V řešeném území výrazně převládá severní a západní proudění větrů. Nerostné suroviny Na území obce Rudná pod Pradědem se nenacházejí žádná výhradní ložiska, chráněná ložisková území ani prognózní zdroje nerostných surovin. Poddolovaná území, stará důlní díla Na území obce Rudná pod Pradědem se nachází řada poddolovaných území, která jsou pozůstatkem hornické činnosti v minulosti: Klíč Název Stáří díla Surovina Rozsah díla poddolovaného území 4280 Nová Rudná do 18. stol. rudy systém 4285 Nová Rudná 1 před r rudy systém 4292 Stará Rudná 1 do 19. stol. rudy systém 4298 Nová Rudná 2 do 18. stol. rudy ojedinělá 4307 Stará Rudná 2 Podlesí do 18. stol. rudy systém V řešeném území se dále nacházejí stará důlní díla. Sesuvná území Na území obce Rudná pod Pradědem se nenacházejí žádná sesuvná území. Přírodní hodnoty Krajinná oblast Západní část území obce Rudná pod Pradědem spadá do krajinné oblasti Hrubý Jeseník, východní část do krajinné oblasti Nízký Jeseník. Krajinná oblast Hrubý Jeseník představuje území vysoké přírodní hodnoty, chráněné zčásti i jako CHKO Jeseníky, oblast členitých hornatin s vysokou dynamikou reliéfu, s hlubokými zařízlými říčními údolími, lesními komplexy a rašeliništi. Z hlediska osídlení jde o mladou sídelní oblast, sídla jsou vázána na podhůří masivu, osídlení v horách rozptýlené, v nižších polohách potoční nebo ulicové vsi, dominují rekreační objekty, oblast významná z hlediska turismu a cestovního ruchu vázaného zejména na zimní sporty. Území vysoké estetické hodnoty s cennými historickými krajinnými strukturami v podhůří (zachovalá středověká plužina s kamenicemi). Možná ohrožení: - intenzifikace cestovního ruchu - nová zástavba v pohledově exponovaných a citlivých místech (svahy, pohledové horizonty) - vznik nových charakterově odlišných dominant (velkoobjemové nebo vertikální stavby) 32

205 - likvidace historických krajinných struktur - poškození nebo úbytek lesa. Krajinná oblast Nízký Jeseník představuje oblast náhorních zarovnaných plošin s členitostí vrchovin, se zaříznutými skalnatými říčními údolími, s častým výskytem pramenišť a mokřadů. Jde o území středověkého osídlení spojeného s těžbou drahých kovů, později sklářským a textilním průmyslem, se silnými německými kulturními vlivy a významnými sakrálními památkami. Harmonická kulturní krajina s vyšším výskytem historických krajinných struktur, území zvýšené estetické hodnoty. Možná ohrožení: - odlesnění nebo zástavba krajinných horizontů - vznik nových charakterově odlišných dominant (velkoobjemové nebo vertikální stavby) - narušení harmonického měřítka krajiny - likvidace historických krajinných struktur. Řešené území je součástí krajiny leso-luční. Chráněná krajinná oblast Jeseníky Severozápadní okraj řešeného území (mimo zastavěné území) náleží do Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Rozloha: 74000,00 ha Vyhlášeno: výnosem MK ČSR č.j. 9886/1969 Charakteristika: CHKO Jeseníky zahrnuje Hrubý Jeseník a přilehlé části Hanušovické a Zlatohorské vrchoviny. Reliéf odpovídá členité hornatině s hluboce zaříznutými údolími a táhlými zaoblenými hřbety. Geologicky je území tvořeno převážně kyselými horninami s nízkým obsahem živin (ruly, svory, fylity). Hlavním zástupcem půd jsou kambizemní podzoly, v nejvyšších polohách převládají humuso-železité podzoly místy zamokřené a zrašelinělé. Území je z 80% pokryto lesy, převážně druhotnými smrčinami nebo bučinami s mozaikovitě zachovalými zbytky přírodních lesů. Nejcennější území chráněné krajinné oblasti jsou chráněna ve 4 národních přírodních rezervacích (Praděd, Šerák Keprník, Rejvíz a Rašeliniště Skřítek), 18 přírodních rezervacích a 6 přírodních památkách. Jejím posláním je předat krajinu a přírodní dědictví v co nejzachovalejším stavu dalším generacím. Hospodářské využívání Chráněné krajinné oblasti Jeseníky je diferencováno podle zón odstupňované ochrany přírody tak, aby se zlepšoval její přírodní stav a aby byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce území ( 225 zákona č. 114/92 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Zonace CHKO Jeseníky byla schválena MŽP ČR dne pod čj.: OOP/2818/94. V řešeném území se nachází pouze III. zóna odstupňované ochrany. 33

206 Maloplošná zvláště chráněná území V řešeném území je vymezeno jedno maloplošné zvláště chráněné území přírodní památka Morgenland. Název: PP Morgenland Rozloha lokality: 1,8305 ha Vyhlášeno: Vyhláška č. 2/2002 Správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky ze dne , o zřízení přírodní památky Morgenland Charakteristika: Druhově pestrá slatinná louka v pramenné oblasti Černého potoka s výskytem ohrožených druhů rostlin, např. vstavač mužský, prstnatec májový, bradáček vejčitý, kozlík dvoudomý, violka bahenní, česnek sibiřský. Výše položená část louky je sušší, rostou zde druhy jako pětiprstka žežulník, vemeník dvoulistý, poháňka hřebenitá, pupava bezlodyžná, mateřídouška obecná. Ochranné pásmo: Před rušivými vlivy z okolí zabezpečuje přírodní památku ochranné pásmo podle 37 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, což je území do vzdálenosti 50 m od hranic zvláště chráněného území. Památný strom V řešeném území se nachází jeden památný strom lípa velkolistá. Kód ÚSOP 494 Název Lípa v Nové Rudné Vědecký název Tilia platyphylos Typ objektu Jednotlivý strom Výška (m) Obvod (cm) Parcelní číslo Rok vyhlášení Poznámka Při místní komunikaci nad sjezdem k železničnímu přejezdu NATURA 2000 Ptačí oblast Severní část řešeného území zasahuje do Ptačí oblasti Jeseníky. Ptačí oblast Jeseníky Kód lokality: CZ Rozloha lokality: 52204,5600 ha Vyhlášeno: Nařízení vlády č.599/2004 Sb., kterým se vymezuje Ptačí oblast Jeseníky Charakteristika: Území ptačí oblasti zčásti sleduje hranice CHKO Jeseníky, celkově je však její rozloha nižší než rozloha CHKO Jeseníky. Předmětem ochrany ptačí oblasti jsou populace jeřábka lesního (Bonasa bonasia) a chřástala polního (Crex crex) a jejich biotopy. Cílem ochrany je zachování a obnova ekosystémů významných pro tyto druhy ptáků v jejich přirozeném areálu rozšíření a zajištění podmínek pro zachování populací těchto druhů ve stavu příznivém u hlediska ochrany. 34

207 Významné krajinné prvky V rámci obecné ochrany přírody a krajiny dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, mají zvláštní postavení významné krajinné prvky ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou obecně lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a dále jiné části krajiny, které příslušný orgán ochrany přírody zaregistrují podle 6 zákona. Významné krajinné prvky musí být chráněny před poškozením a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů. Dle informací z Městského úřadu Bruntál, odboru životního prostředí a zemědělství se v řešeném území nevyskytují registrované významné krajinné prvky. b) Životní prostředí Znečištění ovzduší Podle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) v posledních letech území obce Rudná pod Pradědem nepatří k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší, nedochází zde k překročení limitní hodnoty pro ochranu zdraví lidí. Znečištění ovzduší představuje z hlediska ochrany životního prostředí velmi výrazný problém mnoha sídel. V případě Rudné pod Pradědem je však příznivá kvalita ovzduší doplňujícícm zdrojem rekreační a obytné atraktivity území. Vliv na kvalitu ovzduší v Rudné pod Pradědem mají zejména malé místní zdroje znečištění, vliv velkých zdrojů v regionu (např. ostravské hutní podniky, výtopny a průmysl v Bruntále, Rýmařově a Krnově) je malý. Rostoucím negativním faktorem ovlivňujícím kvalitu ovzduší je doprava, její dopady jsou však lokálně omezené a intenzita dopravy v obci je poměrně nízká. V roce 2004 bylo vydáno Nařízení Moravskoslezského kraje, kterým byl vydán Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje. V souladu s ustanovením zákona o ochraně ovzduší nabylo účinnosti dne 30. dubna 2009 nařízení Moravskoslezského kraje č. 1/2009, kterým se vydává Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje. Krajský úřad předkládá vždy do 31. prosince kalendářního roku radě kraje situační zprávu o kvalitě ovzduší na území kraje za předešlý kalendářní rok a o postupu realizace úkolů stanovených tímto nařízením. Nejbližší stanice, která nepravidelně monitoruje imisní situace, se nachází ve Světlé Hoře (ČHMÚ, č.1192). Publikované naměřené hodnoty znečištění byly v posledních letech poměrně nízké. S ohledem na širší vývoj a stávající příznivou situaci z hlediska kvality ovzduší je nezbytné využívat možností k zachování a eventuálnímu zlepšení kvality ovzduší v obci, zejména přiměřeně posuzovat povolování umístění dalších zdrojů znečištění ovzduší v řešeném území a prosazovat optimální řešení v oblasti dopravy (zkvalitnění a přiměřená údržba komunikací, zpevněných ploch, výsadba zeleně). 35

208 Radonové riziko Orientační zatřídění větších území do kategorie radonového indexu lze provést na základě údajů z odvozených map radonového indexu. Podklad mapy vyjadřuje radonové riziko klasifikované třemi základními kategoriemi (nízké, střední a vysoké riziko) a jednou přechodnou kategorií (nízké až středí riziko pro nehomogenní kvartérní sedimenty). Dle mapy radonového indexu lze konstatovat, že na řešeném území se vyskytuje kategorie přechodového a středního radonového indexu. Na většině řešeného území převládá střední kategorie radonového indexu protkaná přechodovými oblastmi nehomogenních kvartérních sedimentů, které se vyskytují hlavně podél vodních toků. Podloží horniny klasifikované přechodným indexem mají sice vyšší objemovou aktivitu radonu než horniny klasifikované nízkým indexem, ale radon díky nižší propustnosti a přítomnosti jílovitého pokryvu méně proniká do objektu. c) Demografie Sociodemografické podmínky Soudržnost společenství obyvatel území, jako jeden z tří hlavních předpokladů udržitelného rozvoje území, odráží především sociodemografické podmínky území. Obyvatelstvo, jeho bydlení a zaměstnanost (podmínky pro hospodářský rozvoj území) tvoří vzájemně propojený systém osídlení, který se postupně vyvíjí. V každém území existují přírodní a antropogenní rozvojové a omezující faktory. Zaměstnanosti, přesněji migraci obyvatel za prací, je přikládán obvykle největší význam pro rozvoj sídel a dlouhodobý vývoj počtu obyvatel. Dále následuje dopravní poloha, vybavenost sídla, kvalita rekreačního a obytného prostředí a další faktory. Právě rekreační atraktivita je významným faktorem rozvoje obce Rudná pod Pradědem. Úkolem územního plánu je stanovení reálné prognózy vývoje počtu obyvatel a rozsahu nové bytové výstavby ve střednědobém období; tato prognóza je podkladem pro návrh nových ploch pro obytnou výstavbu, pro návrh technického vybavení a pro posuzování vybavenosti obce. Pro vývoj počtu obyvatel obce Rudná pod Pradědem byly rozhodující následující skutečnosti: - Okrajová dopravní poloha u města Bruntálu, v rekreačně velmi atraktivní krajině. - Důsledky druhé světové války, které byly příčinou zásadní změny populace a výrazného poklesu počtu obyvatel. - Ekonomicky rozporuplný vývoj regionu v minulosti, v současnosti výrazně omezený problémy transformace zemědělské a průmyslové výroby a velkou nezaměstnaností. Vývoj počtu obyvatel v minulosti vykazoval dlouhodobý pokles, který prohloubily důsledky první i druhé světové války. V současnosti počet obyvatel stagnuje nebo mírně roste, s výkyvy v jednotlivých letech. 36

209 Vybrané údaje o dlouhodobém vývoji počtu obyvatel v Rudné pod Pradědem (od r.1869 prvního moderního sčítání) poskytuje následující tabulka: skutečnost prognóza rok obyvatel * podle ČSÚ Obec má průměrnou věkovou strukturu obyvatel. Podíl obyvatel v předproduktivním věku (dětí 0 14 let) byl v r ,8 % (v okrese Bruntál 18,1 %), v r ,9 %. Podíl osob v poproduktivním věku (nad 60 let) byl 14,3 %, při srovnatelném průměru okresu Bruntál 15,2 %. Do budoucna je nutno očekávat pokles podílu dětí (nároků na kapacity škol) a další mírný růst podílu osob v poproduktivním věku. Počet obyvatel a věková struktura v řešeném území srovnání s ČR (zdroj: ČSÚ, předběžné výsledky sčítání 2011) v tom v tom podle věku obyvatelstvo celkem muži ženy 0 14 let let 65 a více let včetně nezjištěno Rudná pod Pradědem Moravskoslezský kraj % 55,6 % 44,4 % 16,0 % 71,3 % 12,5 % 100 % 48,9 % 51,1 % 14,5 % 70,0 % 15,5 % 37

210 Věková struktura obyvatel (podle definitivních výsledků sčítání z r. 2001) územní jednotka obyvatel věková skupina 0 14 věková skupina 60+ nezjištěno průměrný celkem obyvatel podíl v % obyvatel podíl v % věk ČR ,2% ,4% okres Bruntál ,1% ,2% Rudná p. Pr ,8% 55 14,3% 0 37 Nová Rudná ,8% 2 11,8% 0 36 Stará Rudná ,0% 53 14,4% 0 37 Z tabulky je patrné, že řešené území vykazuje výrazně nižší zastoupení obyvatel narozených v obci, což vyplývá jak z poválečného doosídlování pohraničí, tak z vývoje v posledních letech. Soudržnost obyvatel území je nepříznivě ovlivňována nižší sídelní stabilitou obyvatel, vyplývající zejména z problémů v ekonomické oblasti regionu a obce, s mnoha sociálními negativy. Pro období do r je reálné předpokládat stagnaci až mírný nárůst počtu trvale bydlících obytel na cca Uvažovaný vývoj je poměrně příznivý, podmíněný jak zlepšením obecných demografických podmínek v ČR, tak i využitím předpokladů pro zvýšení atraktivity bydlení v obci, zejména zlepšení nabídky pracovních míst v regionu (Bruntálu), dále zkvalitnění obslužné a rekreační funkce řešeného území. Právě s ohledem na rekreační funkci území je možno předpokládat, že část nové bytové výstavby bude sloužit ke druhému bydlení, což ovšem přináší obcím mnohé problémy (např. v daňové oblasti obyvatelé zde mnohdy nejsou trvale hlášeni a nejsou zdrojem daňových příjmů obcí). Současně tím i stoupá počet přítomných obyvatel s výraznými sezónními výkyvy. Hospodářské podmínky Hospodářské podmínky území obcí a regionů jsou obvykle rozhodujícím faktorem pro další vývoj jednotlivých sídel. Do značné míry je tomu tak i v řešeném území, zejména ve výrazné vazbě na město Bruntál. Možnosti rozvoje podnikání v obci existují zejména v návaznosti na rozvoj rekreace, cestovního ruchu a využití regionálních zdrojů. Nezaměstnanost (zdroj ČSÚ, definitivní výsledky sčítání, vlastní výpočty) územní jednotka obyvatelstvo celkem ekonomicky aktivní (EA) celkem ekonomicky aktivní - zaměstnaní nezaměstnanost míra v % z EA Česká republika abs % 100 % 48,7 % 43,9 % 9,84 % Moravskoslezský kraj abs Rudná pod Pradědem % 100 % 47,7 % 41,8 % 12,40 % abs % 100 % 41,5 % 30,9 % 25,49 % 38

211 Ekonomická aktivita obyvatel, pohyb za prací a do škol (podle definitivních výsledků sčítání z r. 2001) územní jednotka ekonomicky aktivní nezaměstnaní ekonomicky aktivní v zemědělství vyjíždějící za prací mimo obec celkem v % abs. míra v % abs. v % abs. v % ČR % ,3 % ,4 % % okres Bruntál % ,6 % ,6 % % Rudná p. Pr % 30 15,0 % 40 20,0 % % Nová Rudná 5 29 % 2 40,0 % 1 20,0 % 2 40 % Stará Rudná % 28 14,4 % 39 20,0 % % Mimo obec vyjíždělo v r denně za prací 94 osob, celkem 116 osob, denní dojížďka do obce byla 26 osob. V r je podle výsledků sčítání vykazováno 153 ekonomicky aktivních obyvatel. Počet pracovních míst v obci je cca 70. V samotném řešeném území vykazuje nezaměstnanost vysoce nadprůměrnou úroveň (v r bylo v obci 39 nezaměstnaných osob, tzn. že míra nezaměstnanosti v obci byla 25,5 %, při průměru ČR 9,8 %). Vysoká míra nezaměstnanosti v okrese (regionu pohybu za prací) a obci je omezujícím faktorem dlouhodobého rozvoje řešeného území. Okres Bruntál patří z hlediska dlouhodobé úrovně nezaměstnanosti k výrazně postiženým okresům v rámci Moravskoslezského kraje, nadprůměrně při srovnání celé České republiky. V rámci tohoto okresu jde především o region Osoblažska a města Bruntálu. Celý okres Bruntál je zařazen mezi regiony se soustředěnou podporou státu strukturálně postižené regiony. Nízká mzdová úroveň okresu Bruntál (dlouhodobě mezi posledními 10 okresy ČR) dále prohlubuje sociálně ekonomické problémy. Řešení hospodářských problémů území je převážně makroekonomickým a regionálním problémem. Územní plán má možnosti zlepšení situace v rámci řešeného území zejména posílením nabídky ploch pro podnikání, zlepšením technické infrastruktury a stabilizací funkčního využití ploch. Přitom však nelze zapomenout ani na hledání dalších možností intenzifikace využití ploch pro podnikání v obci a potřebu ochrany rekreačního potenciálu širšího území. Bydlení V obci bylo podle výsledků sčítání z r bytů, z toho 116 trvale obydlených bytů a 7 neobydlených. Podle definitivních výsledků ze sčítání v r bylo v řešeném území 153 bytů, z toho 119 trvale obydlených a 34 neobydlených, 33 bytů bylo v obci v bytových domech. Výsledky sčítání z roku 2011 udávají 124 obydlených bytů (podle obvyklého bydliště, tento údaj není srovnatelný s trvale obydlenými byty z předchozích sčítání). Celkový počet v řešeném území bytů je možné odhadovat na cca 160 (začátek roku 2013). Většina tzv. neobydlených bytů je v rodinných domech. Růst počtu neobydlených bytů je po r obvyklý, výrazně však k němu přispěla rekreační funkce obce. V obci byly v r evidovány 34 individuální rekreační objekty, z toho 7 vyčleněných rekreačních chalup. Je možno předpokládat, že velká část bytů ve vykazovaných neobydlených bytech slouží k široce pojatému druhému bydlení. Celkově je možno v současnosti v obci odhadovat cca 75 jednotek druhého bydlení (rekreačních chat, chalup, neobydlených bytů, cca 50 objektů je vykazováno z hlediska poplatku za odpady). Základní charakteristiky bytového fondu v řešeném území v r

212 (podle definitivních výsledků sčítání) trvale obydlené neobydlené byty územní jednotka byty celkem celkem v rodinných v bytových celkem % neobydlených k rekreaci domech domech ČR ,3 % okres Bruntál ,8 % 3050 Rudná p. Pr ,2 % 34 Nová Rudná ,4 % 15 Stará Rudná ,4 % 19 Věková struktura bytového fondu (ČSÚ, sčítání r. 2001) územní jednotka trvale obydlené byty postavené v období celkem abs. % abs. % abs. % ČR ,8 % ,4 % ,2 % okres Bruntál ,0 % ,3 % ,0 % Rudná p. Pr ,2 % 12 10,1 % 9 7,6 % Nová Rudná ,3 % 0 0,0 % 1 16,7 % Stará Rudná ,9 % 12 10,6 % 8 7,1 % V období po r byl v řešeném území získán cca 1 nový byt ročně, v obci existuje zájem o novou bytovou výstavbu především ze širšího regionu. Potřeba nových bytů bude záviset na následujících skutečnostech: - Na velikosti odpadu bytů, přitom vlastní demolice tvoří pouze malou část odpadu bytů. Většina odpadu vzniká pouze formálně, v rámci rekonstrukce a modernizace bytů nebo z jiných důvodů (vynětí z bytového fondu pro podnikání, faktické slučování bytů především v rodinných domech, využitím bytů pro druhé bydlení rekreaci apod.). Odpad bytů je odhadován na cca 0,2 0,4 % z výchozího počtu bytů ročně, což je výrazně nižší hodnota než v minulosti obvyklé 1 % z výchozího počtu bytů ročně, celkově se bude jednat o cca 5 bytů během let. - V řešeném území dojde k růstu počtu cenzových domácností i při eventuální stagnaci počtu obyvatel, především díky dalšímu poklesu jejich průměrné velikosti (růstu podílu jednočlenných domácností starších osob, ale i mladých samostatně žijících jednotlivců apod.). Potřebu nových bytů bude snižovat i soužití cenzových domácností. V řešeném území je však nutno posuzovat tento faktor opatrně, tlak na snížení soužití bude výrazně menší než např. v městské zástavbě. Soužití cenzových domácností má i mnohé kladné stránky, např. snížení potřeb sociálně zdravotní péče, posílení sociální kooperativnosti obyvatel apod. Z uvedeného hlediska vznikne potřeba méně než 1 bytu ročně. - Na růstu počtu obyvatel, který může vyvolat potřebu cca dalších 5 bytů. Poptávku po nových zastavitelných plochách bude zvyšovat také zájem o druhé (rekreační) bydlení, který je v individuální podobě obtížně identifikovatelný a těžko předvídatelný. Vývoj počtu obyvatel a bytů v řešeném území 40

213 obyvatel bytů úbytek bytů rok do r celkem nových bytů do r druhé bydlení v bytových v rodinných obytných jednotek obec domech (BD) domech (RD) r r Rudná pod Pradědem cca 80 d) Kulturní a historické hodnoty území Obec Rudnou pod Pradědem tvoří dvě původně samostatné obce Stará Rudná (Alt Vogelzeifen) a Nová Rudná (Neu Vogelzeifen). Stará Rudná byla založena patrně v roce 1260 pod názvem Alt Vogelzeifen po nálezu zlata v Černém potoce a vybudování rýžoviště; první písemná zmínka o obci pochází z roku 1377, kdy obec byla jako léno v majetku šternberského šlechtice Kunila. Ten pokračoval v těžbě zlata, k čemuž si přivedl dosídlence z Kladska. V roce 1402 přešla vesnice do majetku vévody Jindřicha, majitele panství Krnov. V roce 1504 majitel bruntálského panství Bernard z Vrbna obnovil těžbu zlata a uvedl znovu do provozu staré šachty kolem Rudné a Malé Morávky. V období 16. a 17. století byla obec postižena morem, neúrodou, náboženskými střety a třicetiletou válkou. V letech bylo ve Staré Rudné opět započato s těžbou zlata. V roce 1822 postihl obec ničivý požár, který zničil kostel, 21 domů a celou úrodu. Roku 1875 byla zřízena poštovní stanice, v roce 1901 železniční trať. První zmínka o Nové Rudné (Neu Vogelzeifen) je z roku 1598, další zmínky o obci jsou vždy v souvislosti s těžbou zlata. Z významných staveb se dochoval raně barokní farní kostel sv. Jana Křtitele z r V obci je jediná nemovitá kulturní památka, zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR : 27993/8-145 socha sv. Jana Nepomuckého uprostřed obce, u potoka, parc. č. 2236, k. ú. Stará Rudná Pozdně barokní plastika z roku 1744 Pískovcová polychromovaná socha světce v tradičním oděvu s křížem v náručí. Stojí na čtverhranném podstavci zdobeném na přední straně kartuší s nápisem. Datována chronogramem do roku Restaurována v roce 1999, spodní část podstavce nová. Dále jsou zde tři objekty, navržené k zapsání do Ústředního seznamu kulturních památek ČR: - farní kostel sv. Jana Křtitele, parc. č. 80 st., k. ú. Stará Rudná - chalupa č.p. 2, parc. č. 78, k. ú. Stará Rudná - chalupa č.p. 97, parc. č. 97, k. ú. Stará Rudná. Na území obce Rudná pod Pradědem se dále nacházejí památky místního významu: 41

214 - pomník Hanse Kudlicha u obecního úřadu ve Staré Rudné - dřevěná kaplička v Nové Rudné - zachované objekty původní zástavby (tradiční jesenický dům). Vyhlášená nemovitá kulturní památka, navržené kulturní památky i památky místního významu jsou v územním plánu respektovány. V obci je vymezeno území s možnými archeologickými nálezy, které zahrnuje střední část zastavěného území Staré Rudné a severozápadní část k.ú. Stará Rudná. e) Limity využití území Limity využití území omezují změny v území z důvodů ochrany veřejných zájmů; vyplývají z právních předpisů nebo jsou stanoveny na základě zvláštních právních předpisů, příp. vyplývají z vlastností území. Limity využití území obce Rudná pod Pradědem jsou: - Chráněná krajinná oblast Jeseníky, vyhlášená výnosem MK ČSR pod č.j. 9886/ Ptačí oblast Jeseníky, vymezená nařízením vlády č. 599/2004 Sb. - Přírodní památka Morgenland, vyhlášená vyhláškou Správky CHKO č. 2/2002, včetně ochranného pásma 50 m od hranice přírodní památky, dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů - významné krajinné prvky dle ustanovení 6 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy - vzdálenost 50 m od okraje lesa dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a o doplnění některých zákonů (lesní zákon) - památný strom včetně ochranného pásma dle ustanovení 46 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů: - č. 494 Lípa v Nové Rudné, lípa velkolistá (Tilia platyphylos), k. ú. Nová Rudná, parc. č. 1417, obvod kmene 400 cm, výška 23 m, vyhlášená nemovitá kulturní památka dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů: /8-145 socha sv. Jana Nepomuckého - ochranné pásmo hřbitova 100 m od hranice pozemku dle zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů - poddolovaná území, dle zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky MŽP č. 363/1992 Sb., o zjišťování starých důlních děl a jejich registru: Nová Rudná Nová Rudná Stará Rudná Nová Rudná Stará Rudná 2 Podlesí 42

215 - ochranná pásma silnic II. a III. tř. č. II/450, III/44515 a III/ m od osy komunikace v nezastavěném území dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů - ochranné pásmo železniční trati č. 312 Bruntál Malá Morávka 60 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranic obvodu dráhy dle zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů - ochranná pásma vodovodních a kanalizačních řadů 1,5 m/2,5 m (do DN 500 včetně/nad DN 500) od vnějšího líce potrubí dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů - Chráněná oblast přirozené akumulace vod Jeseníky (CHOPAV), vyhlášená nařízením vlády ČSR č. 40/1978 Sb. - záplavové území Černého potoka v km 0,00-20,210, stanovené rozhodnutím Okresního úřadu Bruntál, referátu životního prostředí č.j. RŽP voda 9260/ Ur ze dne ochranná pásma vedení VN 22 kv vzdušných 7 (10) m od krajního vodiče údaj v závorce platí pro vedení realizovaná před , dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů - ochranná pásma stožárových trafostanic VN/NN 7 (10) m od krajního vodiče údaj v závorce platí pro zařízení realizovaná před , dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů - ochranná pásma VTL plynovodů 4 m od povrchu potrubí, dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů - bezpečnostní pásma VTL plynovodů 15/20/40 m (do DN 100/ do DN 250/ nad DN 250) od vnějšího líce potrubí, dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů - ochranná pásma podzemních telekomunikačních vedení 1,5 m od krajního vedení, dle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů - radioreléové spoje dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů. E.2 Komplexní zdůvodnění přijatého řešení 43

216 E.2.1 Základní urbanistická koncepce Území obce Rudná pod Pradědem je tvořeno katastrálním územím Stará Rudná a katastrálním územím Nová Rudná. Jeho celková rozloha je 2180,3 ha, z toho lesy (pozemky určené k plnění funkcí lesa) zaujímají 351,2 ha, tj. 16 %. Zemědělské pozemky zaujímají 1709,6 ha, tj. 78 % z celkové rozlohy, z toho trvalé travní porosty činí 1016,4 ha, tj. 59 % z rozlohy zemědělských pozemků. Převládající funkce obce jsou funkce obytná, rekreační a výrobně zemědělská. Řešené území leží ve zvlněné krajině podhůří Jeseníků. Do konce 2. světové války tvořila zástavba Staré a Nové Rudné poměrně hustě zastavěný pás podél páteřní komunikace, obec byla osídlena převážně německým obyvatelstvem. Po jeho vysídlení již noví obyvatelé osídlili pouze Starou Rudnou a chátrající zástavba Nové Rudné byla časem zdemolována. Dnes má každá část obce zcela odlišný charakter. Zatímco Stará Rudná je venkovským sídlem s výraznou obytnou a výrobně zemědělskou funkcí a s předpoklady dalšího rozvoje, Nová Rudná má převládající funkci rekreační a funkce obytná zde v podstatě zanikla. Stará Rudná Zástavba Staré Rudné je rozložena v délce asi 3 km podél silnice č. III/44515, která spolu se souběžně protékajícím Rudným potokem tvoří páteř sídla. Obytná zástavba je rozvolněná, tvoří ji převážně původní zemědělské usedlosti, zčásti využívané k rekreačním účelům. Původní zástavba je promísena novými rodinnými domy. V centrální části Staré Rudné je koncentrace obytné zástavby největší jsou zde čtyři třípodlažní domy a skupina řadových rodinných domů. V této centrální části je také soustředěno téměř veškeré občanské vybavení kostel, obecní úřad, kulturní dům, mateřská škola, základní škola, nízkoprahové zařízení, prodejna smíšeného zboží, kulturní dům a další. Bývalý hřbitov za kostelem sv. Jana Křtitele má dnes z větší části charakter veřejné zeleně, na části plochy bývalého hřbitova je urnový háj. Další rozsáhlejší parkově upravená plocha je naproti kulturnímu domu, dominuje jí socha sv. Jana Nepomuckého. Rozsah sportovních zařízení ve Staré Rudné je omezený je zde pouze malé víceúčelové hřiště za kostelem, dětský koutek s prolézačkami u řadových RD a tenisové kurty v areálu Penzionu U Žokeje Váni na východním okraji obce. Na severovýchodním okraji obce je areál Jezdeckého klubu Amír. Ve východní části Staré Rudné jsou dva zemědělské výrobní areály, na západním okraji k. ú. Stará Rudná se nachází vodojem. Nová Rudná Nová Rudná byla původně sídlem s hustou zástavbou, rozloženou podél staré silnice. Po vysídlení německého obyvatelstva však jako sídlo téměř zanikla z původní zástavby se zachoval jen nepatrný zlomek. Dnes jsou zde jen tři trvale obydlené samoty, zbytek zástavby tvoří rekreační chalupy, penzion Mariana (vše v objektech původní zástavby) a především řada rekreačních chat (v části Pod Čertovou horou). Na k. ú. Nové Rudné je situována železniční zastávka Rudná pod Pradědem, železniční trať je však mimo provoz. 44

217 Na východním okraji Nové Rudné je dřevěná kaplička, na jihozápadním okraji k. ú. základnová stanice operátora mobilní sítě Telefonica O2. Na severozápadním okraji k. ú. Nové Rudné se nacházejí stará důlní díla. Zastavěné území je vymezeno k Hlavním cílem navržené urbanistické koncepce je vytvoření podmínek pro budoucí rozvoj řešeného území a vytvoření předpokladů k zabezpečení udržitelného rozvoje v území. Hlavní zásadou navrženého řešení byly požadavky na ochranu architektonických, urbanistických a přírodních hodnot řešeného území. Z hlediska budoucího rozvoje obce Rudná pod Pradědem jsou hlavními prioritami dostatečná nabídka ploch pro novou obytnou výstavbu, podpora podnikání a zvyšování počtu pracovních míst, rozvoj dopravní a technické infrastruktury, zlepšení kvality životního a obytného prostředí a ochrana sídelní a krajinné zeleně. Obec Rudnou pod Pradědem je nutno vnímat jako stabilizované sídlo SO ORP Bruntál, s převažující obytnou a rekreační funkcí. Rozvojové možnosti obce jsou podmíněny zachováním atraktivity bydlení a využitím rekreačního potenciálu řešeného území i širšího regionu. Základním problémem řešeného území je nerovnovážný stav hospodářského pilíře řešeného území a velmi vysoká nezaměstnanost; základním předpokladem rozvoje obce je posílení hospodářských podmínek, které je ovšem třeba řešit s ohledem na kvalitu bydlení a rozvoj rekreace. Na základě komplexního zhodnocení rozvojových předpokladů (podmínek životního prostředí, hospodářských podmínek a podmínek soudržnosti obyvatel území) je předpokládán mírný růst počtu obyvatel ve střednědobém časovém horizontu na cca obyvatel v r. 2025, při odpovídajícím rozvoji obytných, výrobních, rekreačních a obslužných funkcí řešeného území; potřebu nové bytové výstavby (pro trvalé bydlení) během tohoto období odhadujeme asi na 15 bytů. Základní bilance vývoje počtu obyvatel a bytů slouží především jako podklad pro koncepci rozvoje veřejné infrastruktury a hodnocení přiměřenosti návrhu územního rozvoje jednotlivých funkčních ploch, zejména pro bydlení a podnikání. Z hlediska budoucího rozvoje řešeného území jsou hlavními prioritami: - dostatečná nabídka ploch pro novou obytnou výstavbu - podpora podnikání a zvyšování počtu pracovních míst - rozvoj rekreačních funkcí obce - udržení kvality životního a obytného prostředí, ochrana ovzduší a vod - ochrana sídelní a krajinné zeleně - ochrana kulturních, historických a urbanistických hodnot. Navržená urbanistická koncepce ve Staré Rudné respektuje stávající urbanistickou strukturu a charakter zástavby, tj. kompaktní sídelní útvar ulicového typu s převažující nízkopodlažní obytnou zástavbou. Ve Staré Rudné je navržena převážná část zastavitelných ploch; jde především o plochy určené pro obytnou výstavbu (plochy smíšené obytné SO) včetně příslušných ploch veřejných prostranství, dále jsou vymezeny plochy pro rozvoj zařízení občanského vybavení a pro rozvoj výroby a skladování. Zastavitelné plochy jsou vymezeny 45

218 v bezprostřední a logické návaznosti na zastavěné území, v několika případech uvnitř zastavěného území (dostavby proluk). Navržená koncepce rozvoje Nové Rudné v podstatě zachovává současný stav, s částečnou snahou obnovit původní rozsah zástavby z doby před vysídlením původního obyvatelstva. V Nové Rudné jsou navrženy jednak plochy smíšené obytné SO, určené především pro obytnou výstavbu, ale s předpokladem i výstavby rekreační (pro druhé bydlení), jednak plochy rekreace rodinné RR. Většina rozvojových ploch je vymezena jako plochy přestavby, na zborech původní zástavby. V zájmu zachování kontinuity rozvoje řešeného území jsou do územního plánu přebírány téměř všechny rozvojové plochy, obsažené v Územním plánu obce Rudná pod Pradědem z r včetně jeho následných změn, s několika výjimkami návrh rozšíření stávajícího vodojemu už není aktuální, částečně je omezen rozsah původně navržené plochy rekreace v Nové Rudné, a to z důvodu ochrany přírody a krajinného rázu. Součástí návrhu je řešení dopravní a technické infrastruktury návrh rekonstrukce silnice II/450 a návrhy nových místních a účelových komunikací, návrh rozvoje sítí a zařízení technické infrastruktury a vymezení územního systému ekologické stability. Návrh koncepce rozvoje řešeného území vychází z následujících zásad: - jsou respektovány architektonické, urbanistické a přírodní hodnoty řešeného území; - je vymezen dostatečný rozsah zastavitelných ploch pro novou obytnou výstavbu včetně příslušných veřejných prostranství, zejména ploch veřejně přístupné zeleně; - jsou navrženy plochy pro rozvoj občanského vybavení, zejména sportovních zařízení; - jsou navrženy plochy pro rozvoj výroby a skladování; - jsou navrženy plochy pro rozvoj zařízení rekreace a cestovního ruchu; - je navrženo rozšíření sítě komunikací pro pěší a cyklistickou dopravu; - je navrženo rozšíření sítí technické infrastruktury pro navržené zastavitelné plochy. Stará Rudná Největší rozsah stávajících i navržených zastavitelných ploch představují v souladu s dominantní obytnou funkcí obce plochy určené prioritně pro obytnou výstavbu plochy smíšené obytné SO. Vzhledem k tomu, že uvnitř zastavěného území nejsou téměř žádné proluky vhodné k dostavbě, jsou navržené zastavitelné plochy vymezeny převážně mimo zastavěné území, nicméně ve většině případů na ně bezprostřednostně navazují. Jsou navrženy v lokalitách: - Východ (plochy č. Z2 a P1) obě plochy bezprostředně navazují na stávající zástavbu - U Družstevního potoka (plocha č. Z4) jde o dosud nezastavěné pozemky uvnitř zastavěného území, pro obytnou výstavbu jsou dlouhodobě určeny a byly zahrnuty již v předchozím územním plánu (tj. v Územním plánu obce Rudná pod Pradědem z r. 1997) - Pod Rudenským vrchem (plochy č. Z6 a Z7) obě plochy navazují na stávající zástavbu a pro obytnou výstavbu byly vymezeny už v předchozím územním plánu - Střed (plochy č. Z11 a Z13) obě plochy rozvíjejí střed obce a bezprostředně navazují na zastavěné území; část plochy Z13 byla zahrnuta již v předchozím územním plánu - Pod Vodojemem (plochy č. Z19, Z20 a P6) jde o nový záměr, všechny tři plochy bezprostředně navazují na zastavěné území; v případě plochy č. P6 jde o plochu zboru 46

219 - Pod Kopcem (plocha č. P8) jde o plochu zboru, pro výstavbu byla navržena již v předchozím územním plánu. Stávající plochy bydlení v bytových domech BH zůstávají beze změny, nové se nenavrhují. Stávající plochy občanského vybavení zůstávají beze změny, pro rozvoj zařízení občanského vybavení se navrhuje: - plocha občanského vybavení OV (plocha č. Z12) zastavitelná plocha určená pro výstavbu domu se sociálními byty; plocha je situována v centru obce, navazuje na zastavěné území - plocha občanského vybavení sportovní a tělovýchovná zařízení OS (plocha č. Z15) zastavitelná plocha, určená pro stavbu víceúčelového hřiště; plocha leží uvnitř zastavěného území - plocha občanského vybavení hřbitovy OH (plocha č. Z17) plocha je určená pro rozšíření stávajícího hřbitova (urnového háje); je situována uvnitř zastavěného území - plocha občanského vybavení se specifickým využitím OX (plocha č. Z25) plocha je určená pro vybudování rozhledny a odpočivadla pro turisty a cykloturisty. Plochy veřejných prostranství PV zahrnují především místní komunikace a ostatní veřejná prostranství v obci; stávající plochy zůstávají zachovány, nové zastavitelné plochy a plochy přestavby se navrhují pro vybudování nových obslužných komunikací a obnovu bývalých komunikací v lokalitách Východ (plochy č. Z30 a P2), Pod Rudenským vrchem (plochy č. Z5, P4 a P22), Pod Rabasákem (plocha č. Z9), Střed (plochy č. Z10 a P23), Pod Vodojemem (plocha č. Z18) a Záhumenní (plocha č. P24), pro vybudování účelové komunikace pro vedení cykloturistické trasy (plochy č. Z32 a Z33) a pro vybudování nové autobusové zastávky na Podlesí (plocha č. Z34). Plochy veřejných prostranství zeleň ZV stabilizují v území plochy veřejně přístupné zeleně; stávající plochy zůstávají zachovány. Navržené plochy veřejných prostranství zeleň ZV jsou určeny pro vybudování nových veřejně přístupných ploch zeleně v centru obce (plochy č. Z14, Z16 a Z27), v lokalitě Pod Rabasákem (plochy č. Z28, Z29 a P5) a pro vybudování parku pod zemědělským areálem na nevyužitých plochách areálu (plocha č. P3). Stávající plochy výroby a skladování zůstávají beze změny, s výjimkou části plochy zemědělského areálu ve východní části obce viz předchozí text. Pro rozvoj výroby a skladování je navržena zastavitelná plocha výroby a skladování VS v lokalitě U Statku (plocha č. Z3); jde o dlouhodobě sledovanou rozvojovou plochu, obsaženou již v předchozím územním plánu. Stávající plochy dopravní infrastruktury silniční DS zůstávají beze změny, zastavitelná plocha č. Z26 je vymezena pro navrženou přestavbu křižovatky silnice II/450 se silnicí III/4528, plocha přestavby č. P21 pro rekonstrukci silnice II/450. Stávající plochy dopravní infrastruktury železniční DZ zůstávají beze změny; zastavitelné plochy se nenavrhují. Stávající plochy dopravní infrastruktury plochy parkovací a odstavné DP zahrnují plochy stávajících řadových garáží v centru obce a zůstávají beze změny. Stávající plochy technické infrastruktury TI zůstávají beze změny, zastavitelná plocha je navržena pro vybudování ČOV na východním okraji obce (plocha č. Z1); tento záměr je dlouhodobě sledován a byl obsažen již v předchozím územním plánu. 47

220 Nová Rudná Převážnou většinu navržených ploch v Nové Rudné tvoří plochy smíšené obytné SO, vymezené především (v souladu s dlouhodobě sledovanou koncepcí) jako plochy přestavby na plochách zborů bývalé zástavby ve východní části Nové Rudné (plochy č. P9, P10, P11, P12, P13, P14, P15, P16, P17, P18, P19 a P20). Zastavitelné plochy smíšené obytné jsou vymezeny v prolukách mezi stávající zástavbou v lokalitách U Kapličky (plocha č. Z21) a Na Rozcestí (plocha č. Z22). Značná část z těchto ploch je přebírána z předchozího územního plánu. Tyto plochy jsou prioritně určeny pro obytnou výstavbu, vzhledem k převážně rekreačnímu charakteru sídla však část z nich bude patrně využita pro výstavbu rekreačních objektů pro druhé bydlení. Pro zachování typické rozvolněné zástavby v Nové Rudné je stanoven velmi nízký koeficient zastavění pozemku max. 0,20. Západní část zastavěného území Nové Rudné (lokalita Pod Čertovou horou) tvoří převážně rekreační zástavba plochy rekreace rodinné RR. Zde jsou navrženy dvě zastavitelné plochy rekreace rodinné (plochy č. Z24 a Z31); jde o dostavbu proluk mezi stávající zástavbou, plocha č. Z24 byla obsažena již v předchozím územním plánu. Stávající plocha občanského vybavení OV, která zahrnuje areál penzionu Mariana, zůstává beze změny, zastavitelné plochy se nenavrhují. Pro obnovu původních komunikací, procházejících zástavbou Nové Rudné, jsou vymezeny plochy přestavby plochy veřejných prostranství PV (plochy č. P7 a P25). V lokalitě U Kapličky je vymezena zastavitelná plocha veřejných prostranství zeleň ZV pro zřízení veřejně přístupné zeleně kolem stávající dřevěné kapličky (plocha č. Z35). Ve střední části Nové Rudné je navržena plocha změn v krajině plocha vodní a vodohospodářská VV (plocha č. K1), a to pro obnovu bývalé vodní nádrže. Koncepce návrhu dopravního řešení, řešení technické infrastruktury a vymezení územního systému ekologické stability jsou podrobně popsány v následujících kapitolách. Územní plán Rudná pod Pradědem není zpracován ve variantách. E.2.2 Vymezení ploch s rozdílným způsobem využití Pro potřebu rozhodování o využití ploch je celé řešené území rozčleněno na plochy s rozdílným způsobem využití. Pro každý typ ploch s rozdílným způsobem využití jsou územním plánem stanoveny: podmínky pro využití ploch s určením: - hlavního využití (převažujícího účelu využití) - přípustného využití (využití, které lze v ploše obecně připustit s podmínkou, že nebude negativně ovlivňovat hlavní využití) - podmíněně přípustného využití (využití, které je podmíněno splněním určitých podmínek) - nepřípustného využití (využití, které se v dané ploše nepřipouští) podmínky prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu. Podmínky pro využití ploch (zejména zastavěného území, zastavitelných ploch a ploch přestavby) jsou stanoveny tak, aby budoucí (dnes neznámé) nekonfliktní záměry na změny 48

221 v území mohly být realizovány bez nutnosti pořizovat změnu územního plánu; podmínkou je samozřejmě požadavek, aby tyto záměry rozvoj obce negativně neovlivnily. Proto je převážná část zastavěného území, zastavitelných ploch a ploch přestavby vymezena jako plochy smíšené obytné SO, v nichž je možná poměrně značná variabilita využití dle 8 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů, zahrnují plochy smíšené obytné zpravidla pozemky staveb pro bydlení, případně staveb pro rodinnou rekreaci, pozemky občanského vybavení a veřejných prostranství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury. Monofunkční charakter mají pouze ty plochy, u nichž je funkce a využití předem jednoznačně určena a nepředpokládá se, že dojde k její změně, jako např. některé (areálové nebo specifické) plochy občanského vybavení (např. kostel, hřbitov urnový háj, sportovní zařízení, jezdecký areál, škola, nízkoprahové zařízení, apod.), plochy dopravní a technické infrastruktury, plochy výroby a skladování, plochy veřejných prostranství, které je nutno zachovat, apod. Podmínky pro využití ploch a podmínky prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu jednotlivých ploch jsou uvedeny v tabulkách, které jsou součástí textové části I.A. Tyto podmínky je nutno respektovat při rozhodování o využití ploch, o lokalizaci objektů, zařízení, areálů a činností na jednotlivých pozemcích. Dále je nutno při rozhodování o využití ploch respektovat limity využití území, kterými může být využití ploch omezeno. V územním plánu jsou vymezeny následující plochy s rozdílným způsobem využití dle vyhl. č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů: plochy bydlení ( 4): - plochy bydlení v bytových domech BH plochy rekreace ( 5): - plochy rekreace rodinné RR plochy občanského vybavení ( 6): - plochy občanského vybavení OV - plochy občanského vybavení sportovní a tělovýchovná zařízení OS - plochy občanského vybavení jezdecký areál OJ - plochy občanského vybavení hřbitovy OH - plochy občanského vybavení se specifickým využitím OX plochy veřejných prostranství ( 7): - plochy veřejných prostranství PV - plochy veřejných prostranství zeleň ZV plochy smíšené obytné ( 8) plochy dopravní infrastruktury ( 9): SO - plochy dopravní infrastruktury silniční DS - plochy dopravní infrastruktury železniční DZ - plochy dopravní infrastruktury plochy parkovací a odstavné DP plochy technické infrastruktury ( 10) plochy výroby a skladování ( 11) TI VS 49

222 plochy vodní a vodohospodářské ( 13) plochy zemědělské ( 14) plochy lesní ( 15) plochy přírodní ( 16) plochy smíšené nezastavěného území ( 17) VV NZ NL NP NS Charakteristika jednotlivých typů ploch Plochy bydlení v bytových domech BH Zahrnují plochy stávající vícepodlažní bytové zástavby včetně přilehlých ploch zeleně, hospodářského zázemí (zahrádek), komunikací, parkovišť, odstavných a manipulačních ploch, chodníků a pěších stezek. Plochy jsou určeny především pro bydlení, možná je kombinace s občanským vybavením, např. využití některých bytových i nebytových prostor pro obchod, služby, kulturní zařízení (klubovny), apod. Proto jsou jako přípustné využití stanoveny také stavby občanského vybavení včetně zařízení sportovních a tělovýchovných bytové domy je vhodné doplnit plochami pro sportovní vyžití, zejména pro děti a mládež. Koeficient zastavění pozemku ani maximální výšková hladina zástavby nejsou stanoveny, jde o plochy stávající zástavby. Plochy rekreace rodinné RR Zahrnují plochy stávající a navržené rekreační zástavby v západní části Nové Rudné Pod Čertovou horou. Připouštějí se zde stavby rodinné rekreace včetně souvisejících staveb a včetně související dopravní a technické infrastruktury. Pro zachování rozvolněného charakteru zástavby a ochranu krajinného rázu je stanoven nízký koeficient zastavění pozemku max. 0,20 a minimální rozloha nově vymezeného stavebního pozemku vzniklého dělením zastavitelné plochy 1500 m 2 ; tento požadavek se nevztahuje na stavební pozemky v plochách přestavby a v plochách stabilizovaných. Maximální výšková hladina je stanovena v souladu s charakterem stávající zástavby na 1 NP. Plochy občanského vybavení OV Zahrnují stávající a navržené pozemky staveb a zařízení občanského vybavení, jejichž funkce a charakter neumožňuje kombinaci s jinými funkcemi (kostel, základní škola, nízkoprahové zařízení, obecní úřad, apod.), a proto nejsou zahrnuty do ploch smíšených obytných. Součástí těchto ploch jsou plochy veřejných prostranství, plochy veřejné zeleně, komunikace, parkovací, odstavné a manipulační plochy, chodníky apod. Koeficient zastavění pozemku je stanoven na max. 0,50, aby byl zajištěn dostatečný podíl zeleně, maximální výšková hladina zástavby je stanovena na 2 NP. Plochy občanského vybavení sportovní a tělovýchovná zařízení OS Zahrnují navrženou plochu víceúčelového hřiště. Připouští se zde výstavba zařízení tělovýchovných a sportovních včetně nezbytného provozního a obslužného zázemí a včetně staveb pro stravování, výstavba parkovacích a manipulačních ploch, komunikací, chodníků a stezek pro pěší, zařízení technické infrastruktury apod. Koeficient zastavění pozemku je sta- 50

223 noven na max. 0,70, aby byl zajištěn určitý podíl zeleně na pozemku, maximální výšková hladina zástavby je stanovena na 1 NP v souladu s charakterem zástavby v obci. Plochy občanského vybavení jezdecký areál OJ Zahrnují plochy stávajícího jezdeckého areálu. Jde o plochy specifického charakteru, určené jak pro sportovní jezdecká zařízení, tak pro stavby pro chov a ustájení koní. Připouštějí se zde i stavby pro ubytování, stravování, maloobchod a služby s přímou vazbou na hlavní funkci. Koeficient zastavění pozemku ani maximální výšková hladina zástavby nejsou stanoveny, jde o stávající plochy. Plochy občanského vybavení hřbitovy OH Zahrnují plochy stávajícího urnového háje a plochu navrženou pro jeho rozšíření. Připouští se zde pouze výstavba zařízení bezprostředně souvisejících s funkcí a provozem hřbitova (urnového háje), včetně realizace veřejných prostranství a ploch veřejně přístupné zeleně a pietních míst a stavby sítí technické infrastruktury. Koeficient zastavění pozemku ani maximální výšková hladina zástavby nejsou stanoveny, funkce a charakter těchto ploch to nevyžaduje. Plochy občanského vybavení se specifickým využitím OX Zahrnují plochu specifického charakteru, kterou nelze zařadit do žádné jiné katagorie plochu pro výstavbu rozhledny a odpočivadla pro turisty. Koeficient zastavění pozemku je stanoven na max. 0,50, aby byl zajištěn dostatečný podíl ploch zeleně, maximální výška 20 m. Plochy veřejných prostranství PV Zahrnují plochy stávajících i navržených místních a veřejně přístupných účelových komunikací, veřejných prostranství, chodníků a pěších stezek. Připouštějí se zde zastávky hromadné dopravy, realizace ploch veřejně přístupné zeleně, stavby sítí a zařízení technické infrastruktury, apod. Koeficient zastavění pozemku není stanoven, funkce a charakter těchto ploch předpokládá zastavění (nebo zpevnění) ploch v celém rozsahu. Plochy veřejných prostranství zeleň ZV Zahrnují stávající i navržené plochy veřejně přístupné zeleně (parky, parkové úpravy). Připouští se zde stavby sportovních zařízení (dětská hřiště apod.), drobné stavby pro účely kulturní a církevní, altány, přístřešky, drobná architektura a mobiliář apod., dále stavby sítí a zařízení technické infrastruktury, chodníky a stezky pro pěší. Koeficient zastavění pozemku je stanoven na max. 0,10, protože hlavní funkcí těchto ploch je veřejně přístupná okrasná zeleň. Plochy smíšené obytné SO Zahrnují převážnou část stávající a navržené zástavby obce, zejména Staré Rudné; charakteristické je zde prolínání funkcí funkce obytná je dominantní, doplňuje ji funkce rekreační (druhé bydlení), funkce obslužná (občanské vybavení) a výrobní bez negativních vlivů na obytnou funkci (zemědělské usedlosti, drobná a řemeslná výroba). Jde o plochy, které není účelné dále členit na plochy bydlení, plochy občanského vybavení a další; stávající zástavba Staré Rudné je charakteristická tím, že ji v převážné většině tvoří rodinné domy, které jsou 51

224 případně (a příležitostně) využívany jako zařízení občanského vybavení, zejména jako ubytovací zařízení penziony, stravovací zařízení, provozovny služeb, apod. Toto využití ovšem není trvalé a v mnoha případech ani dlouhodobé provozovny vznikají a zanikají. Proto je jako přípustné využití stanoveno také občanské vybavení, zařízení drobné a řemeslné výroby a výrobních služeb, která nesnižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení, tělovýchovná a sportovní zařízení; dále pak výstavba parkovišť a manipulačních ploch, stavby komunikací, chodníků a stezek pro pěší, stavby garáží, stavby sítí a zařízení technické infrastruktury, apod. Pro zachování stávajícího charakteru rozvolněné zástavby ve Staré Rudné a zejména v Nové Rudné je koeficient zastavění pozemku stanoven ve Staré Rudné na max. 0,30, v Nové Rudné pouze na max. 0,20, minimální rozloha nově vymezeného stavebního pozemku vzniklého dělením zastavitelné plochy v k.ú. Stará Rudná je stanoven na 1000 m 2, v k.ú. Nová Rudná na 1500 m 2 ; tento požadavek se nevztahuje na stavební pozemky v plochách přestavby a v plochách stabilizovaných. Maximální výšková hladina zástavby je stanovena v souladu s charakterem stávající zástavby na 1 NP. Plochy dopravní infrastruktury silniční DS Zahrnují pozemky stávajících silnic a plochu navrženou pro přestavbu silnice II/450 včetně křižovatky se silnicí III/4528. Připouštějí se zde pouze takové stavby a zařízení, které neomezí hlavní využití ploch a nejsou v rozporu se silničním provozem. Koeficient zastavění pozemku není stanoven, funkce a charakter těchto ploch předpokládá zastavění (nebo zpevnění) ploch v celém rozsahu. Plochy dopravní infrastruktury železniční DZ Zahrnují stávající pozemky, stavby a zařízení železniční dopravy. Na těchto plochách se připouštějí pouze stavby související s železniční dopravou, příp. související stavby silniční dopravy a stavby sítí a zařízení technické infrastruktury. Koeficient zastavění pozemku není stanoven, funkce a charakter těchto ploch předpokládá zastavění (nebo zpevnění) ploch v celém rozsahu. Plochy dopravní infrastruktury plochy parkovací a odstavné DP Zahrnují stávající plochu řadových garáží v centru obce. Jsou určeny pouze pro toto konkrétní využití. Koeficient zastavění pozemku není stanoven, jde o stávající plochu. Plochy technické infrastruktury TI Zahrnují stávající a navržená plošná zařízení technické infrastruktury včetně souvisejících staveb a zařízení. Jde o plochy monofunkční, určené pro konkrétní využití. Koeficient zastavění pozemku ani maximální výšková hladina zástavby nejsou stanoveny, funkce a charakter těchto ploch je natolik specifický, že toto stanovení není nutné. Plochy výroby a skladování VS 52

225 Zahrnují stávající areály zemědělské výroby a plochy navržené pro rozvoj výroby a skladování. Hlavní využití stávajících areálů představují stavby a zařízení zemědělských provozů pro živočišnou a rostlinnou výrobu, protože však tyto areály jsou pro zemědělskou výrobu využívány jen zčásti, připouštějí se zde také stavby pro nezemědělskou výrobu a skladování, výrobní a opravárenské služby s možnými negativními vlivy na okolí, stavby pro komerční výrobu energie z obnovitelných zdrojů, stavby čerpacích stanic pohonných hmot, stavby autobazarů, autoservisů, pneuservisů a myček, případně i stavby pro obchod, ubytování, stravování, sport a tělovýchovu (např. farmářské prodejny, využití pro agroturistiku, využití pro technické sporty, apod.). Koeficient zastavění pozemku pro navrženou zastavitelnou plochu je stanoven na max. 0,75, aby byl zajištěn určitý rozsah ploch zeleně (ochranná zeleň po obvodu areálu, apod.), maximální výšková hladina zástavby je stanovena na 12 m. Plochy vodní a vodohospodářské VV Zahrnují plochy vodních toků a stávajících a navržených vodních nádrží. Připouští se zde pouze technické vodohospodářské stavby, úpravy pro zlepšení retenčních schopností krajiny, stavby mostů a lávek, stavby malých vodních elektráren, apod. Koeficient zastavění pozemku není stanoven, jde o vodní plochy s břehovou zelení. Plochy zemědělské NZ Zahrnují plochy orné půdy a trvalých travních porostů včetně drobných ploch náletové zeleně na nelesní půdě, ploch ostatních, ploch účelových komunikací apod. Součástí těchto ploch jsou také lokální biokoridory územního systému ekologické stability. Jsou určeny především pro zemědělskou prvovýrobu (rostlinná výroba, pastevní chov skotu a ovcí) a připouštějí se na nich v zásadě pouze takové stavby, které jsou v souladu s touto jejich prvořadou funkcí, dále pak stavby pro ochranu přírody a krajiny, pro dopravní a technickou infrastrukturu a některé vybrané stavby pro účely rekreace a cestovního ruchu. Ve vymezených plochách lokálních biokoridorů ÚSES je realizace staveb výrazně omezena. Plochy lesní NL Zahrnují pozemky určené k plnění funkcí lesa; jejich součástí jsou i lokální biokoridory územního systému ekologické stability. Na těchto plochách lze realizovat především takové stavby, které jsou v souladu s jejich prvořadou funkcí, tj. stavby pro lesní hospodářství a myslivost; dále se připouštějí stavby pro ochranu přírody a krajiny, pro dopravní a technickou infrastrukturu a některé vybrané stavby pro účely rekreace a cestovního ruchu. Ve vymezených plochách lokálních biokoridorů ÚSES je realizace staveb a zařízení výrazně omezena. Plochy přírodní NP Zahrnují plochy lokálních biocenter územního systému ekologické stability a plochu přírodní památky Morgenland. Představují těžiště zájmu ochrany přírody a území a základní předpoklad jeho ekologické stability. Na těchto plochách je realizace jakýchkoliv staveb a zařízení výrazně omezena, nezbytné střety komunikací a sítí technické infrastruktury s plochami přírodními je nutno minimalizovat. 53

226 Plochy smíšené nezastavěného území NS Zahrnují pozemky přirozených a přírodě blízkých ekosystémů (náletovou zeleň), zejména zeleň podél vodních toků. Součástí těchto ploch jsou také lokální biokoridory územního systému ekologické stability. Na těchto plochách lze realizovat pouze takové stavby, které neohrozí jejich ekostabilizační funkci, v plochách lokálních biokoridorů ÚSES je realizace staveb a zařízení výrazně omezena. E.2.3 Bydlení V řešeném území předpokládáme do r realizaci celkem cca 15 bytů v rodinných domech. Rozsah a kapacita zastavitelných ploch a ploch přestavby navržených v územním plánu pro bydlení by však měla být o cca % vyšší než je přepokládaný rozsah nové výstavby, a to proto, že vzhledem k efektivnímu fungování trhu s pozemky je žádoucí, aby nabídka stavebních ploch převyšovala potencionální poptávku. Tím se vytváří převis nabídky, sloužící regulaci cen pozemků. Plochy určené prioritně pro obytnou výstavbu jsou v územním plánu vymezeny jako plochy smíšené obytné SO. Kapacita jednotlivých zastavitelných ploch je následující: Stará Rudná - lokalita Východ (plochy č. Z2 a P1) cca 7 RD - lokalita Střed (plochy č. Z11 a Z13) cca 6 RD - lokalita Pod Vodojemem (plochy č. Z19 a Z20) cca 12 RD - dostavby proluk (plochy č. Z4, Z6, Z7, P6 a P8) cca 5 RD Celkem cca 30 RD Nová Rudná - lokalita U Kapličky (plocha č. Z21) cca 2 RD - lokalita Na Rozcestí (plochy č. Z22 a P20) cca 3 RD - přestavby ( plochy zborů) lokalita Na Nové Rudné (plochy č. P9, P10, P11, P12, P13, P14, P15, P16, P17, P18 a P19) cca 11 RD Celkem cca 16 RD Celková kapacita navržených zastavitelných ploch smíšených obytných je tedy asi 46 rodinných domů, tj. 46 bytů, což představuje výrazně vyšší převis, než obvyklých %; v případě Nové Rudné však podstatná část ploch bude patrně využita pro výstavbu objektů druhého bydlení, a nelze ji tedy započítávat do demograficky odvozené potřeby bytů pro trvalé bydlení. 54

227 E.2.4 Občanské vybavení Rozsah zařízení občanského vybavení odpovídá potřebám obce této velikosti, za širší škálou občanského vybavení dojíždějí obyvatelé obce do Bruntálu. Veškerá zařízení (s výjimkou penzionu Mariana) jsou soustředěna ve Staré Rudné. a) Zařízení veřejné infrastruktury Zařízení školství v obci je základní škola (kapacita 30 míst), mateřská škola (kapacita 15 míst), školní družina a školní jídelna. Zařízení zdravotnická ordinace praktického lékaře je v nízkoprahovém zařízení, nejbližší nemocnice a lékárna je v Bruntálu. Zařízení sociální péče v obci je nízkoprahové zařízení, víceúčelová budova se dvěma sociálními byty, zařízením pro mládež a školní kuchyní a jídelnou. Zařízení kulturní a církevní v obci je kulturní dům se sálem (120 míst), v budově základní školy je knihovna, z církevních zařízení je v obci kostel sv. Jana Křtitele. Zařízení obecní samosprávy, veřejně prospěšné služby v obci je obecní úřad, dílna pro základní údržbu obce, technický dvůr a urnový háj. Všechna výše uvedená stávající zařízení občanského vybavení zůstávají v územním plánu beze změny, zastavitelné plochy jsou navrženy v centrální části obce pro výstavbu domu se sociálními byty (plocha č. Z12) a pro rozšíření urnového háje (plocha č. Z17). b) Zařízení sportovní a tělovýchovná V obci je malé víceúčelové hřiště, tenisový kurt v areálu Penzionu U Žokeje Váni a Jezdecký klub Amír. Stávající sportovní a tělovýchovná zařízení zůstávají v územním plánu beze změny, případné rozvojové záměry jezdeckého areálu lze realizovat v rámci stávajících ploch. Pro nové sportovní zařízení je navržena zastavitelná plocha v centru obce plocha č. Z15 pro vybudování víceúčelového hřiště. c) Zařízení komerčního typu V Rudné pod Pradědem je prodejna smíšeného zboží a bistro, hostinec a několik ubytovacích zařízení (penzionů) U Žokeje Váni, Harmonie, Chalupa U Bednářů, Mariana a další; další drobná zařízení jsou provozována v obytných objektech a jsou zahrnuta do ploch smíšených obytných. Stávající zařízení komerčního typu, pro která jsou v územním plánu vymezeny samostatné plochy, zůstávají beze změny, nové zastavitelné plochy se nenavrhují. d) Zařízení specifická V územním plánu je vymezena jedna zastavitelná plocha, určená pro výstavbu zařízení specifického charakteru, a to plocha pro výstavbu rozhledny a odpočivadla pro turisty nad Novou Rudnou (plocha č. Z25). 55

228 Zařízení občanského vybavení mohou být rovněž realizována v jiných funkčních plochách, zejména v plochách smíšených obytných SO v souladu s podmínkami pro jejich využití. E.2.5 Výroba a) Zemědělská výroba Struktura zemědělského půdního fondu výměra (ha) podíl na výměře v řešeném území (%) podíl na výměře zemědělských pozemků (%) celkem zemědělské pozemky orná půda TTP Obec Rudná pod Pradědem je zařazena do zemědělské přírodní oblasti vrchovinné. Terén je zvlněný, silně členitý a místy značně svažitý se zhoršenou mechanizační přístupností. Oblast je průměrně vhodná pro běžnou zemědělskou výrobu s podstatným omezením náročnějších druhů plodin; vzhledem ke svažitosti terénu a eroznímu ohrožení pozemků je nutné na orné půdě dodržovat protierozní osevní postupy. Oblast je vhodná pro pastevní chov skotu a ovcí. Řešené území je zařazeno do zemědělské výrobní oblasti Horská H1 dobrá, převažuje horský výrobní typ s průměrnou svažitostí. Z pedologického hlediska jde o hnědozemní oblast, převažují hnědé půdy, mělké, většinou středně skeletovité až skeletovité. Organizace zemědělské výroby Provoz středisek živočišné výroby může mít negativní vliv na okolí zejména zápach. Proto jsou v územním plánu navržena ochranná pásma, v nichž může docházet k negativním vlivům; v tomto území není vhodné umísťovat stavby vyžadující hygienickou ochranu (školská zařízení, budovy sloužící k obytným, potravinářským, tělovýchovným a rekreačním účelům apod.). Pro návrh ochranných pásem jsme jako nejvhodnější vodítko použili Metodický návod pro posuzování chovů zvířat z hlediska ochrany zdravých životních podmínek (ing. M. Klepal, Brno). Výpočet je orientační a slouží jen pro potřeby územního plánu. Převládající směr větrů je severní a západní. Korekce dle četnosti větru se omezuje 30 % v kladném i záporném smyslu. Relativní četnost směru větrů v % S SV V JV J JZ Z SZ klid součet 30,5 2,9 0,9 0,5 0,6 4,7 33,7 10,4 15,

229 1/8 calmu = 1,975 směr podíl podíl + 1/8 x 8 + korekce aktuální větru calmu směr S 30,5 32, , , J SV 2,9 4, ,0-30 JZ V 0,9 2, ,0-30 Z JV 0,5 2,475 19,8-80,2-30 SZ J 0,6 2,575 20,6-79,4-30 S JZ 4,7 6,675 53,4-46,6-30 SV Z 33,7 35, , , V SZ 10,4 12, ,0-1 JV Vysvětlivky: E n = emisní číslo K = korekce v % EK n = emisní číslo korigované rop = poloměr ochranného pásma Na území obce Rudná pod Pradědem hospodaří následující subjekty: Jantar spol. s r.o. Bruntál celkem obhospodařuje 1600 ha zemědělských pozemků, z toho 1150 ha je v řešeném území. V obci má společnost farmu živočišné výroby a samostatný přístřešek pro skot. Farma živočišné výroby leží na východním okraji Staré Rudné tři stáje pro 900 ks skotu, výkrm prasat 600 ks, prasnice 135 ks, předvýkrm prasat 90 ks, sklady sena, hala na stroje, sklad brambor, sušička na obilí, sklad obilí, posklizňová linka, garáže, víceúčelové sklady. kategorie zvířat skutečný počet ks průměrná váha kg počet standardizovaných ks emisní konstanta emisní číslo krávy + jalovice ,005 3,6 výkrm prasat ,0033 1,98 prasnice březí ,006 0,6 prasnice - porodna ,006 0,21 předv.selat do 35 kg ,0033 0,1485 korekce = 0 % E n celkem = 6,5385 S SV V JV J JZ Z SZ K EK n 4, , , , , , , ,57695 rop 297,4 297,4 423,3 326,4 423,3 297,4 297,4 297,4 rop = 297 m až 423 m. V navrženém ochranném pásmu farmy se nachází několik stávajících rodinných domů a severní okraj navržené zastavitelné plochy č. Z2; v této části plochy by neměl být realizován obytný objekt, ale pouze hospodářské zázemí a zahrada. V areálu farmy se počítá s vybudováním bioplynové stanice. Samostatný objekt na severním okraji k.ú. Stará Rudná je umístěn kruhový přístřešek (šapito) pro skot. 57

230 Srubovka s.r.o. v řešeném území obhospodařuje 120 ha zemědělských pozemků. V řešeném území má farmu živočišné výroby ve střední části Staré Rudné dvě stáje celkem pro 304 ks skotu a přístřešek na seno. kategorie zvířat skutečný počet ks průměrná váha kg počet standardizovaných ks emisní konstanta emisní číslo výkrm skotu ,005 1,215 korekce = - 10 % (odvoz hnoje ) EK n = 1,0935 S SV V JV J JZ Z SZ K EK n 0, , , , , , , ,76545 rop 107,3 107,3 152,7 130,8 1, ,3 107,3 107,3 rop = 107 m až 153 m. V ochranném pásmu farmy se nenachází žádný objekt hygienické ochrany. Jezdecký klub Amír Ing. MilanTheimer celkem obhospodařuje 50 ha zemědělských pozemků (výhledově je předpoklad 70 ha). V areálu na východním okraji Staré Rudné jsou stáje a boxy pro 40 koní, krytá jízdárna, venkovní jízdárna a provozní zázemí. Soukromě hospodařící zemědělci jde jen o menší obhospodařované výměry zemědělských pozemků pro vlastní potřebu. b) Lesní hospodářství Lesy v řešeném území jsou zařazeny do lesní oblasti č. 28 Předhůří Hrubého Jeseníku. Jsou zastoupeny většími lesními celky, drobnými lesíky v polích a břehovými porosty podél vodních toků. Lesnatost katastrální území výměra (ha) výměra lesních pozemků (ha) 58 podíl na výměře řešeného území (%) celkem Kategorie č. 10 lesy hospodářské do této kategorie jsou zařazeny všechny lesní porosty v řešeném území. Věková a druhová skladba jde o různověké porosty od 1 do 95 let. Převažujícím porostním typem je smrk, příměsí jsou buk, jedle, borovice, klen, buk, menším procentem jsou zastoupeny habr, jasan, bříza, akát, lípa, osika a olše. Lesy ve vlastnictví Obce Rudná pod Pradědem celkem 50 ha. Pro obec je zpracován Lesní hospodářský plán s platností od do Lesy České republiky s.p. Hradec Králové Lesní správa Bruntál mají právo hospodařit na části lesních pozemků v řešeném území. Lesní hospodářský plán (LHP) pro lesní hospodářský celek Bruntál má platnost od do Lesy České republiky s.p. Hradec Králové Lesní správa Janovice u Rýmařova mají právo hospodařit na části lesních pozemků v řešeném území. Lesní hospodářský plán (LHP) pro lesní hospodářský celek Bruntál má platnost od do

231 Lesy České republiky s.p. Hradec Králové Lesní správa Karlovice mají právo hospodařit na 153 ha lesních pozemků v řešeném území. Lesní hospodářský plán (LHP) pro lesní hospodářský celek Bruntál má platnost od do Malá část lesních pozemků je v soukromém vlastnictví jen drobné výměry. Pro lesy v soukromém vlastnictví jsou zpracovány Osnovy pro hospodaření na lesních pozemcích. c) Ostatní výroba V obci není žádné zařízení průmyslové výroby ani technických služeb, pouze sklad k areálu Penzionu U Žokeje Váni; v územním plánu zůstává beze změny. Pro rozvoj výroby a skladování bez bližší specifikace je navržena zastavitelná plocha v lokalitě U Statku (plocha č. Z3). E.2.6 Rekreace, cestovní ruch Řešené území je poměrně intenzivně rekreačně využíváno, zejména Nová Rudná má převážně rekreační charakter. Dle Územní studie rekreačního potenciálu oblasti Nízkého a Hrubého Jeseníku na území Moravskoslezského kraje (Ing. Lubor Hruška-Tvrdý, Ph.D. a kolektiv, PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o., 2012) sice obec Rudná pod Pradědem není součástí žádného (ani potenciálního) rekreačního střediska, přesto však leží v oblasti, která patří k nejaktraktivnějším prostorům Jeseníků a kromě svého vlastního rekreačního potenciálu vytváří obslužné zázemí a východisko pro vrcholové partie Hrubého Jeseníku, především pro oblast Pradědu. Řešené území má podhorský charakter, je využíváno zejména pro pobytovou rekreaci, s převažujícími rekreačními funkcemi pěší zimní i letní turistikou, běžeckým lyžováním a cykloturistikou. Dle výsledků sčítání bylo v roce 2001 v řešeném území deklarováno 34 objektů užívaných k rekreaci. Ke druhému bydlení, široce definovanému, které zahrnuje všechny jeho formy, je však využívána značná část trvale neobydlených bytů, nejen ty, které slouží k rekreaci; mnohé z nich přitom nejsou vyjmuty z bytového fondu. Rozsah druhého bydlení je tedy odhadován celkově na cca 75 jednotek. Pro rozvoj rodinné rekreace jsou vymezeny dvě zastavitelné plochy rekreace rodinné RR v Nové Rudné (plochy č. Z24 a Z31) s celkovou kapacitou cca 4 rekreační objekty; výstavba objektů rodinné rekreace je přípustná i v plochách smíšených obytných SO. V řešeném území je několik ubytovacích zařízení: Penzion U Žokeje Váni v provozu pouze restaurace Penzion Harmonie kapacita nezjištěna Penzion Mariana 24 lůžek + 28 lůžek v chatkách Chalupa Rudná 10 lůžek Chalupa U Bednářů 8 lůžek Chalupa Formanka 10 lůžek Řešené území zatím není rekreací zatíženo nadměrně a zvýšení lůžkové kapacity objektů rodinné rekreace a ubytovacích zařízení je možné. Rekreaci slouží také sportovní zařízení v obci víceúčelové hřiště za obecním úřadem a tenisové kurty v areálu Penzionu U Žokeje Váni. Sportovní areál s bazénem v areálu Penzio- 59

232 nu Mariana slouží pouze hostům penzionu. V územním plánu je vymezena zastavitelná plocha v centru obce pro vybudování víceúčelového hřiště (plocha č. Z15). Ve Staré Rudné je areál Jezdeckého klubu Amír se stájemi a boxy pro 40 koní, krytou jízdárnou a venkovní jízdárnou. Jezdecký klub nabízí jízdy na koni, výcvik, speciální trénink, ustájení a hiporehabilitaci. V územním plánu je vymezena plocha pro vybudování rozhledny a odpočivadla pro turisty nad Novou Rudnou (plocha č. Z25). Řešeným územím prochází neprochází žádná značená turistická trasa. Procházejí tudy dvě cykloturistické trasy č a 6073 (viz kap. E.2.8 Doprava), k.ú. Nová Rudná jsou vedeny dvě strojově udržované běžecké trasy trasa 4F Železniční stanice Rudná pod Pradědem Penzion Mariana Čertova hora Čertův vrch a trasa 6A Rudná Ranná Stará voda Malá hvězda. V územním plánu je navrženo několik nových cyklotras, které propojují uvedené stávající cyklotrasy. Jde zejména o cyklotrasu v Nové Rudné, která je vedena kolem nově navrženého turistického odpočívadla (navržená zastavitelná plocha č. Z25) a pro kterou je v územním plánu navržena nová účelová komunikace. Jednotlivé úseky dalších tras jsou patrné v grafické části. V souladu s podporou jezdecké turistiky ze strany Moravskoslezského kraje (projekt Hipostezky v MSK) jsou v územním plánu zakresleny navržené hipostezky. E.2.7 Systém sídelní zeleně Nejvýznamnějším druhem zeleně v řešeném území jsou lesní masivy, které se nacházejí na jižním a severní okraji řešeného území, dále pak doprovodná zeleň vodních toků Rudného potoka, Družstevního potoka, Černého potoka a jejich přítoků. Zeleň v zastavěné části obce tvoří převážně soukromé zahrady u obytné zástavby a rekreačních objektů. Plochy veřejné zeleně jsou v centrální části obce za kostelem sv. Jana Křtitele na ploše bývalého hřbitova a naproti kulturnímu domu. V územním plánu jsou vyznačeny dvě druhy ploch systému sídelní zeleně, a to: a) plochy veřejných prostranství zeleň ZV b) plochy občanského vybavení hřbitovy OH. a) Stávající plochy zeleně na veřejných prostranstvích jsou v územním plánu vymezeny tam, kde považujeme jejich zachování za nezbytné; ostatní plochy jsou zahrnuty do ploch smíšených obytných SO, do ploch bydlení v bytových domech BH a do ploch občanského vybavení OV. Nové plochy jsou navrženy ve Staré Rudné, v centru obce (plochy č. Z14, Z16 a Z27), v lokalitě Pod Rabasákem (plochy č. Z28, Z29 a P5) a pro vybudování parku pod zemědělským areálem na nevyužitých plochách areálu (plocha č. P3) a v Nové Rudné, v lokalitě U Kapličky (plocha č. Z35). Rozsah navržených ploch zeleně na veřejných prostranstvích vychází především z 7 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů, která požaduje pro každé dva hektary zastavitelných ploch bydlení, rekreace, občanského vybavení nebo smíšených obytných vymezit související plochy veřejných prostranství o výměře nejméně 1000 m 2 (bez započtení pozemních komunikací). Celkový 60

233 rozsah navržených ploch veřejných prostranství zeleně je 1,75 ha, přičemž navržené zastavitelné plochy smíšené obytné zaujímají 11,06 ha a navržené zastavitelné plochy občanského vybavení 0,31 ha. Z toho vyplývá, že rozsah navržených ploch veřejných prostranství by měl být minimálně 0,57 ha, ve skutečnosti je však více než třikrát větší a více než dostatečně odpovídá výše uvedenému požadavku. b) Plochy hřbitovů zahrnují plochy stávajícího urnového háje ve Staré Rudné a plochu navrženou pro jeho rozšíření (plocha č. Z17). E.2.8 Doprava a) Doprava silniční Pozemní komunikace a významnější obslužná dopravní zařízení Širší dopravní vazby na nadřazenou silniční síť zajišťuje v řešeném území silnice II/450, která převádí převážnou část tranzitních, vnějších zdrojových a cílových a vnitřních regionálních přepravních vztahů řešeného území. Na ni navazují tahy silnic III/44515 a III/ Na silniční síť navazuje síť místních a účelových komunikací, které zajišťují obsluhu veškeré zástavby (pokud není obsloužena přímo ze silničních průtahů). Silniční komunikace Územím obce Rudná pod Pradědem procházejí silnice: II/450 III/44515 III/45210 Silnice II/450 Bruntál Karlova Studánka Bělá pod Pradědem Malá Morávka Stará Rudná Světlá Stará Rudná. Bruntál Karlova Studánka Bělá pod Pradědem Silnice II/450 prochází severovýchodní částí řešeného území, k.ú. Stará Rudná. Kromě lokálních přepravních vztahů umožňuje přímé spojení obce se správním centrem okresu Bruntálem a zajišťuje přístup rekreační dopravy do centrální oblasti Hrubého Jeseníku. Komunikace je místy značně nepřehledná a její stavebně technický stav je nevyhovující; šířkové uspořádání komunikace v úseku Rudná pod Pradědem Hvězda neumožňuje její zimní údržbu. Proto je v souladu s Bílou knihou SSMSK navržena v tomto úseku její rekonstrukce, a to dle zpracované dokumentace Silnice II/450 Rudná pod Pradědem Hvězda, rekonstrukce komunikace km 6,36 12,63, DÚR (VS Projekt s.r.o. Ostrava, září 2008). Cílem rekonstrukce je nové šířkové uspořádání a směrové vedení komunikace včetně rekonstrukce veškerých mostních objektů. Řešeného území se týká úprava úseku silnice II/450 mezi silnicemi III/4528 a III/ Pro uvedené úpravy je v územním plánu vymezena plocha přestavby č. P21. Současně je navržena nová křižovatka silnice II/450 se silnicí III/4528 (navržená zastavitelná plocha dopravní infrastruktury silniční č. Z26). Z urbanisticko-dopravního hlediska jde o komunikaci obslužnou funkční skupiny C s šířkovým uspořádáním odpovídajícím dvoupruhové směrově nerozdělené kategorii. Silnice III/44515 Malá Morávka Stará Rudná Silnice III/44515 je páteřní komunikací převážné většiny zastavěného území obce, kde zajišťuje i přímou obsluhu přilehlé zástavby. Z hlediska širších dopravních vazeb jdo o komuni- 61

234 kaci lokálního významu, která slouží především místní a rekreační dopravě mezi silnicemi II/450 a II/445. Přesto však má pro obec z hlediska přepravních vztahů velký význam. Z urbanisticko-dopravního hlediska lze průtah Rudnou pod Pradědem charakterizovat jako obslužnou komunikaci funkční skupiny C s šířkovým uspořádáním odpovídajícím dvoupruhové směrově nerozdělené komunikaci. V souladu s Bílou knihou SSMSK je navržena rekonstrukce silnice III/44515, která umožní zlepšení přístupu k významným sportovním, kulturním a turistickým cílům. Rekonstrukce vozovky se provede ve stávající trase, bez nutnosti vymezení nových ploch. Na silnici III/44515 je navržena rovněž rekonstrukce mostu ev.č ve Staré Rudné. Silnice III/45210 Světlá Stará Rudná Silnice III/45210 je vedena pouze v krátkém úseku severovýchodní částí k.ú. Stará Rudná, mimo její zastavěné území. Z hlediska širších dopravních vazeb jde o komunikaci lokálního významu. Trasa silnice je územně stabilizovaná a nejsou navrženy její úpravy. Řešení drobných lokálních závad na uvedených silnicích II. a III. třídy (technický stav komunikace, úprava napojení podružných komunikací, uvolnění rozhledových polí křižovatek, apod.), vybudování chodníků, pásů/pruhů pro cyklisty může být realizováno dle místní potřeby v souladu s podmínkami pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. Dopravní prognóza intenzit silničního provozu V rámci celostátních profilových sčítání dopravních intenzit prováděných v pětiletých cyklech Ředitelstvím silnic a dálnic Praha je zjišťováno dopravní zatížení silniční sítě za 24 hodin průměrného dne v roce. V řešeném území bylo sčítání prováděno na silnici II/450, na silnicích III. třídy sčítání vzhledem k jejich malé dopravní důležitosti prováděno nebylo. Lze však konstatovat, že jejich dopravní zatížení je poměrně nízké a ani výhledově nelze očekávat jeho výraznější nárůst. Pro období do r je stanovena prognóza zatížení podle růstových indexů (ŘSD), a to z výchozího zatížení v r V následující tabulce je podán přehled o dopravním zatížení sčítaných úseků na silnici II/450. Výsledky sčítání dopravy na komunikační síti v řešeném území Stan. č. Sil. č. Rok II/ II/450 T (těžká motorová vozidla a přívěsy) O (osobní a dodávkové automobily) M (jednostopá motorová vozidla) voz./24 hod. (součet všech motorových vozidel a přívěsů)

235 Dopravní zatížení silničních komunikací nedosáhne ani k r (dle orientačně provedené prognózy) limitních hodnot pro stávající šířkové uspořádání. Lze tedy konstatovat, že stávající kategorie komunikací jsou vyhovující. Místní komunikace Síť místních komunikací v zastavěném území zajišťuje obsluhu zástavby, která není obsloužena přímo ze silničních průtahů a sítě účelových komunikací. Jde o dvoupruhové a jednopruhové úseky s nehomogenní šířkou vozovky a různou povrchovou úpravou (dlažba, živičný povrch, obalované kamenivo, beton apod.). Na území Rudné pod Pradědem se nacházejí místní komunikace obslužného charakteru funkční skupiny C. U stávajících místních komunikací je nutno průběžně zkvalitňovat parametry místních komunikací, tj. jejich šířkové, směrové a výškové vedení, rozhledová pole a povrchy vozovek. Stávající jednopruhové komunikace bez příslušného vybavení požadovaného dle ČSN a vyhláškou o obecných požadavcích na využívání území (vyhl. č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) by bylo vhodné doplnit výhybnami, případně je šířkově homogenizovat na jednotné jednopruhové nebo dvoupruhové kategorie. Navržené trasy místních komunikací zahrnují především obnovu původní páteřní komunikace v Nové Rudné, která je vedena paralelně se silnicí III/44515 (jižně od ní) a dále úseky nezbytně nutné z hlediska koncepce dopravní obsluhy jednotlivých zastavitelných ploch a ploch přestavby. Konkrétně je navrženo: - ve Staré Rudné: - rekonstrukce místní komunikace v lokalitě Východ (navržená plocha přestavby č. P2) pro zajištění dopravní obsluhy navržené zastavitelné plochy č. Z2 a plochy přestavby č. P1 - nová místní komunikace v lokalitě Pod Rudenským vrchem (navržená zastavitelná plocha č. Z5) pro zajištění dopravní obsluhy navržené zastavitelné plochy č. Z6 - rekonstrukce místních komunikací v lokalitě Pod Rudenským vrchem (navržené plochy přestavby č. P4 a P22) pro zajištění dopravní obsluhy navržené zastavitelné plochy č. Z7 a stávající zástavby - nová místní komunikace v lokalitě pod Rabasákem (navržená zastavitelná plocha č. Z9) pro zajištění dopravní obsluhy stávající zástavby - nová místní komunikace v lokalitě Střed (navržená zastavitelná plocha č. Z10) pro zajištění dopravní obsluhy navržené zastavitelné plochy č. Z11 - rekonstrukce místní komunikace v lokalitě Střed (navržená plocha přestavby č. P23) pro zajištění dopravní obsluhy navržené zastavitelné plochy č. Z12 - nová místní komunikace v lokalitě Pod Vodojemem (navržená zastavitelná plocha č. Z18) pro zajištění dopravní obsluhy navržených zastavitelných ploch č. Z13, Z19 a Z20 - v Nové Rudné a v západní části Staré Rudné obnovení původní páteřní komunikace (plocha přestavby č. P7). Veškeré nové trasy, křižovatky, křížení a sjezdy na síti pozemních komunikací budou řešeny v souladu se zásadami uvedenými v ČSN , ČSN a ČSN U nově realizovaných i upravovaných úseků stávajících místních komunikací budou respektovány minimální šířky přilehlých veřejných prostranství dle vyhlášky č. 501/2006 Sb., o 63

236 obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů, v odůvodněných případech ve stísněných poměrech bude respektována alespoň šířka prostoru místní komunikace stanoveného dle ČSN Tyto prostory je nutno důsledně hájit pro případné budoucí vedení chodníků, šířkové úpravy vozovky, realizaci výhyben, realizaci pásů nebo pruhů pro cyklisty, event. pro vedení sítí technické infrastruktury. Nové stavby pro bydlení, situované podél silnic II. a III. třídy, by neměly být realizovány ve vzdálenosti menší než 15 od osy komunikace. Při návrhu komunikací musí být respektovány normy ČSN pro požární bezpečnost staveb ( , a ). Účelové komunikace Stávající účelové komunikace slouží ke zpřístupnění polních a lesních pozemků, případně zastavěného území situovaného mimo dosah místních komunikací a silničních průtahů. Navazují na síť místních komunikací i na silniční průtahy. V územním plánu jsou navrženy následující úseky nových účelových komunikací: - ve Staré Rudné - nová účelová komunikace v lokalitě Východ (navržená zastavitelná plocha č. Z30) pro zajištění příjezdu k navržené ČOV - obnova původní záhumenní komunikace (navržená plocha přestavby č. P24) pro obsluhu zemědělských pozemků - v Nové Rudné obnova původní komunikace (navržená plocha přestavby č. P25) pro zajištění dopravní obsluhy navržených ploch přestavby č. P12 P19 - na hranici k.ú. Staré a Nové Rudné nová účelová komunikace (navržené zastavitelné plochy č. Z32 a Z33) pro vedení cykloturistické trasy. Dále se předpokládá nutná údržba a úpravy vybavení stávajících účelových komunikací (propustky, mosty, apod.). Zpřístupnění i drobných zemědělsky obhospodařovaných pozemků je nutno provést napojením na stávající síť komunikací účelových, nikoli přímo na silniční síť. Stávající a navrhované komunikace budou do kategorií místní a účelová komunikace rozčleněny při respektování 6 a 7 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. b) Doprava drážní Řešeným územím je vedena trasa bývalé jednokolejné regionální železniční trati č. 312 (Bruntál Malá Morávka) na které leží železniční zastávka Rudná pod Pradědem, zastávka. Železniční dopravní vazby zajišťovala tato trať do r Ministerstvo dopravy ČR rozhodlo na návrh vlastníka dráhy (Správa železniční dopravní cesty, státní organizace), o jejím zrušení. Následně bylo toto rozhodnutí zrušeno a bylo vráceno k novému projednání. V současnosti na této trati není provozována pravidelná osobní ani nákladní doprava, plánovány jsou pouze jízdy turistických vlaků (Morávecký Motoráček). Podle vyjádření SŽDC se 64

237 nepředpokládá obnovení nákladní dopravy a výhledové záměry kraje nepočítají ani s jejím využitím pro osobní dopravu. Nová zařízení drážní dopravy nejsou v územním plánu navržena. c) Provoz chodců a cyklistů, hipostezky Komunikace pro chodce Součástí komunikační sítě v řešeném území jsou i komunikace pro chodce chodníky a pěší stezky. Chodníky se v řešeném prakticky nenacházejí, vybudován je pouze velmi krátký úsek ve Staré Rudné mezi základní školou a prodejnou potravin. Podél průtahů silnic a místních komunikací chodci využívají zpevněné i nezpevněné části krajnic, případně stezky pro pěší. Pro bezpečnost chodců je nutno postupně realizovat chodníky pro pěší, a to zejména podél průtahu silnice III/44515 zastavěným územím obce. Výstavba nových chodníků není územním plánem konkrétně řešena, bude navržena v rámci podrobnější dokumentace především podél silničních průtahů, příp. v prostorech místních komunikací (dle ČSN ) v souladu s podmínkami pro využití ploch s rozdílným způsobem využití (bez nutnosti vymezení v grafické části územního plánu). Turistické trasy V řešeném území se nenachází a v územním plánu není navržena žádná turistická trasa. Cyklistický provoz Pro cyklistický provoz jsou v Rudné pod Pradědem využívány všechny komunikace, samostatné stezky pro cyklisty nejsou vybudovány. Pro cykloturistiku jsou v řešeném území vyznačeny následující stávající značené cyklotrasy: č Vrbno pod Pradědem Bílý Potok Vidly Hvězda Suchá Rudná Stará Voda Stará Rudná Bruntál Valšov), zařazená mezi značené cyklotrasy IV. třídy Trasa je vedena po silnici II/450 ze směru od Podlesí do Staré Rudné, odkud po téže silnici pokračuje dále směrem na Bruntál. č Skrochovice Úblo Lichnov Milotice nad Opavou Nové Heřmínovy Světlá Hora Rudná pod Pradědem Malá Morávka, zařazená mezi značené cyklotrasy IV. třídy Trasa je řešeným územím vedena po silnici III/44515 ze směru od Malé Morávky do Staré Rudné, odkud pokračuje v souběhu s cyklotrasou č po silnici II/450 do Světlé Hory. V územním plánu je navrženo převedení jejího vedení ze silnice III/44515 do nové trasy, vedené po místních a účelových komunikacích, vedených paralelně se silnicí III/ Dále pokračuje zastavěným územím Staré Rudné po uvedené silnici. V územním plánu je navrženo několik nových cyklotras, které propojují uvedené stávající cyklotrasy. Jde zejména o cyklotrasu v Nové Rudné, která je vedena kolem nově navrženého turistického odpočívadla (navržená zastavitelná plocha č. Z25) a pro kterou je v územním plánu navržena nová účelová komunikace. Jednotlivé úseky dalších tras jsou patr- 65

238 né v grafické části. Na dotčených silničních průtazích v zastavěném území je vhodné vymezit pásy nebo pruhy pro cyklisty a cyklistické trasy vybavit odpočívkami a informačními tabulemi. Hipostezky V souladu se záměrem Krajského úřadu Moravskoslezského kraje na podporu jezdecké turistiky a s tím souvisejícím budováním hipostezek jsou v územním plánu zakresleny plánované trasy. Trasy budou postupně vyznačeny v terénu a současně budou realizovány propagační aktivity. d) Statická doprava parkování a odstavování vozidel Odstavování vozidel Odstavování a garážování osobních automobilů obyvatel rodinných domů se předpokládá na vlastních pozemcích. Pro případné parkování a odstavování vozidel obyvatel rodinných domů mimo vlastní pozemky mohou být parkovací a odstavná stání realizována i v přilehlých prostorech místních komunikací, a to za předpokladu dodržení příslušných předpisů a ustanovení (zajištění průjezdnosti vozidel, dodržení bezpečnostních odstupů). Pro odstavování vozidel obyvatel bytových domů se ve Staré Rudné nachází 7 stání v boxových garážích. Krytá stání jsou doplněna odstavnými plochami na terénu. Počet stání na těchto plochách je cca 10. Údaj je však pouze orientační, protože některé odstavné plochy nejsou jasně vymezeny. Pro výpočet bilance potřeby odstavných stání je použita metodika ČSN Stupeň automobilizace požadovaný v zadání územního plánu je 1 : 2,5 a dává v porovnání celkovým počtem bytů v bytových domech celkovou potřebu cca 33 odstavných stání. Potřebné chybějící odstavné kapacity (dle bilance cca 16 odstavných stání) mohou být realizovány dle místní potřeby v souladu s pomínkami pro využití ploch s rozdílným způsobem využití, a to pokud možno v blízkosti stávajících bytových domů. Odstavování a garážování nákladních vozidel případných soukromých autodopravců se předpokládá v rámci vymezených ploch výroby a skladování. Parkování vozidel Pro parkování osobních automobilů návštěvníků zařízení občanské vybavenosti se v Rudné pod Pradědem nachází na účelově zřízených plochách cca 40 stání pro osobní automobily, a to především v blízkosti objektů občanské vybavenosti. K parkování se používají i některé nezpevněné a nevyznačené plochy. Do výčtu nejsou zahrnuty parkovací kapacity malého rozsahu a parkovací místa, která nejsou řádně vyznačena dopravním značením (např. tolerované parkování na jízdních pruzích apod.). V územním plánu nejsou v Rudné pod Pradědem pro parkování osobních automobilů u staveb a zařízení občanské vybavenosti a sportovišť navrženy nové konkrétní parkovací plochy. Případné další kapacity odpovídající stupni automobilizace 1 : 2,5 mohou být vybudovány dle místní potřeby v souladu s podmínkami pro využití ploch s rozdílným způsobem využití bez přesného vymezení v grafické části územního plánu. Parkovací plochy budou tedy realizovány dle aktuální a konkrétní potřeby jednotlivých druhů občanské vybavenosti. 66

239 Při realizaci rozsáhlejší obytné výstavby je nutno zajistit parkovací místa i pro případné návštěvníky obyvatel rodinných domů. Veškeré nově navržené parkovací kapacity budou odpovídat stupni automobilizace 1 : 2,5. Parkovací nároky ploch výroby a skladování nejsou v bilanci uváděny a musí být řešeny v rámci vlastních pozemků. e) Hromadná doprava osob Hromadná doprava osob je v řešeném území zajišťována pravidelnou dálkovou a příměstskou autobusovou dopravou, kterou zajišťuje Veolia Transport Morava, a.s. V řešeném území se nachází 5 stávajících autobusových zastávek. Pro zlepšení dopravní obslužnosti území mezi Starou a Novou Rudnou je u silnice III/44515 navržena nová autobusová zastávka. Další nová autobusová zastávka je navržena na Podlesí, na severním okraji k.ú. Stará Rudná, u silnice II/450; nahradí stávající nevyhovující zastávku Světlá Hora, Podlesí, rozc. Stávající autobusové zastávky je doporučeno postupně vybavit oboustranně řádnými autobusovými zálivy, nástupišti a přístřešky pro cestující. V grafické části je pro orientaci znázorněna obalová křivka izochron dostupnosti na autobusové zastávky (vzhledem k charakteru území stanovena na 500 m), která prokazuje, že rozmístění a počet zastávek je vyhovující. Na železniční trati č. 312 Bruntál Malá Morávka není v současnosti provozována pravidelná osobní doprava, pouze občasné jízdy turistických vlaků. Výhledové záměry kraje s jejím využitím pro osobní dopravní obslužnost nepočítají. f) Ochranná dopravní pásma, ochrana před nepříznivými účinky hluku a vibrací V řešeném území je nutno respektovat: silniční ochranná pásma: - k ochraně silnic II. a III. třídy slouží mimo souvisle zastavěné území silniční ochranné pásmo podle zákona č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, které je vymezeno prostorem ohraničeným svislými plochami vedenými do výšky 50 m ve vzdálenosti 15 m od osy vozovky; souvisle zastavěné území obce pro účely vymezení silničního ochranného pásma je definováno ustanovením 30 odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů rozhledová pole křižovatek: - na křižovatkách je nutno respektovat rozhledová pole stanovená alespoň v minimálních hodnotách dle ČSN ochranná pásma dráhy: - k ochraně železniční trati č. 312 slouží podle zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, prostor po obou stranách dráhy, jehož hranice jsou vymezeny svislou plochou vedenou ve vzdálenosti 60 m od osy krajní koleje, nejméně však ve vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy. Dále je v řešeném území nutno respektovat ochranu před nepříznivými účinky hluku a vibrací. V plochách situovaných v bezprostřední blízkosti silničních komunikací je možné umisťovat pouze takové stavby, u kterých budou provedena preventivní opatření pro zajištění 67

240 přípustného hygienického zatížení externalitami dopravy nebo stavby, jejichž funkce nevyvolá potřebu provedení těchto preventivních opatření. E.2.9 Vodní hospodářství a) Zásobování pitnou vodou V obci Rudná pod Pradědem je vybudován veřejný vodovod pouze ve Staré Rudné; je součástí skupinového vodovodu Bruntál a je v majetku VaK Bruntál a.s. Zdrojem pitné vody je úpravna vody (ÚV) Karlov 130 l/s, odkud je voda přivedena do obce přívodním řadem DN 250. Akumulace vody je zajištěna ve vodojemu Rudná pod Pradědem 80 m 3 (675,25 670,90 m n. m.). Rozvodná síť je vybudována v celém rozsahu zastavěného území Staré Rudné a je rozdělena do čtyř tlakových pásem třemi redukčními ventily. Vodovod byl budován postupně od r z oceli, litiny a PVC DN V Nové Rudné veřejný vodovod vybudovaný není, zdrojem pitné vody pro obyvatele jsou vlastní studny, u nichž nelze zaručit vydatnost ani kvalitu vody. V severozápadní části obce se nachází prameniště Rudná, které bylo dříve využíváno pro zásobení obce pitnou vodou. Z jímacího zářezu o vydatnosti 0,2 l/s byla voda dopravována do zemního vodojemu Rudná pod Pradědem 80 m 3. Prameniště je v současné době mimo provoz, ale jeho ochranná pásma I. stupně a II. stupně vnitřní a vnější, stanovená rozhodnutím ONV Bruntál ze dne , č.j. Voda/1227/77/235/Pa/74/78, jsou stále platná. Dle sdělení správce VaK Bruntál se v budoucnu s využíváním stávajícího prameniště nepočítá, proto je územním plánem navrženo zrušení prameniště, jeho ochranných pásem I. stupně a II. stupně vnějšího a vnitřního a přívodního řadu z prameniště do vodojemu Rudná pod Pradědem 80 m 3. Bilance potřeby vody Výpočet potřeby vody k r je orientačně proveden na základě údajů obsažených v Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací území Moravskoslezského kraje, ve směrnici č. 9 z roku 1973 a ve vyhlášce č. 428/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Stará Rudná bytový fond trvale bydlících vybavenost základní Q p = 39,6 m 3 /den = 0,46 l/s 330 obyv. x 100 l/os/den = l/os/den = 33 m 3 /den 330 obyv. x 20 l/os/den = l/os/den = 6,6 m 3 /den Q m = Q p x k d k d = 1,5 Q m = 59,4 m 3 /den = 0,69 l/s zemědělství 1204 ks skotu, 700 ks prasat, 35 ks prasnice porod, 90 ks selata do 35 kg Q p = 32,32 m 3 /den = 0,37 l/s Q m = 54,59 m 3 /den = 0,63 l/s 68

241 Ʃ Q p = 71,92 m 3 /d = 0,83 l/s Ʃ Q m = 113,99 m 3 /d = 1,32 l/s Nová Rudná bytový fond trvale bydlících vybavenost základní + rekreanti 70 obyv. x 100 l/os/den = l/os/den = 7 m 3 /den 150 obyv. x 20 l/os/den = l/os/den = 3 m 3 /den Q p = 10 m 3 /den = 0,12 l/s Q m = Q p x k d k d = 1,5 Q m = 15 m 3 /den = 0,17 l/s Územní plán předpokládá potřebu vody ve výši Q m = 128,99 m 3 /den, tj. 1,49 l/s. Akumulace pitné vody je zajištěna ve vodojemu 80 m 3. Z orientačního výpočtu vyplývá, že stávající akumulace pitné vody pokrývá 61,5 % potřeby pitné vody. Dle ČSN se má využitelný objem vodojemů rovnat 60 % maximální denní potřeby. Z důvodu možné snížené kvality pitné vody z individuálních zdrojů pitné vody je územním plánem navrženo rozšířit vodovodní síť, která je zásobena pitnou vodou ze skupinového vodovodu Bruntál, o další vodovodní řady DN 50 až DN 100 v délce cca 1,5 km pro zásobování zastavitelných ploch. Navržené řady DN 80 až DN 100 budou rovněž plnit funkci vodovodu požárního. Samostatné větve, které budou zásobovat objekty v dosahu hydrantů do 200 m, mohou mít profil DN 50. Dále je územním plánem navrženo přeložit krátký úsek přívodního řadu DN 300, který prochází přes zastavitelnou plochu Z2 ve východní části řešeného území. Tento přívodní řad je navrženo přeložit do souběhu s místní komunikací tak, aby byl umožněn přístup správce vodovodu k vodovodnímu řadu za účelem údržby a případně odstranění havárie. Pro případ zhoršení kvality či snížení vydatnosti stávajících individuálních vodních zdrojů v Nové Rudné je územním plánem navrženo rozšířit vodovod i do Nové Rudné napojením na stávající rozvodnou sít ve Staré Rudné přes ATS navrženou na kótě 655 m n. m. řadem DN 100. Pro objekty nad kótou 700 m n. m. bude třeba další čerpání. Vybudování ATS je nezbytné z důvodu zajištění tlaku vody pro stávající a nově realizované rodinné domy v souladu s požadavky zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a prováděcí vyhlášky č. 428/2001 Sb. Do doby než bude navržený vodovod vybudován, bude zachováno individuální zásobení pitnou vodou (ze studní), stejně jako zásobování objektů, které jsou mimo dosah vodovodních řadů pitné vody. Pro zásobení pitnou vodou ze studní je potřeba vypracovat hydrogeologický průzkum, který posoudí kvalitu vody a vydatnost vodního zdroje a prověří, zda při vybudování studen nedojde ke změně hydrogeologických podmínek v řešeném území nebo k negativnímu ovlivnění stávajících studen. 69

242 V grafické části územního plánu jsou vyznačeny trasy navrhovaných páteřních vodovodních řadů, nikoli přípojek. Jejich poloha může být dále upřesňována podrobnější projektovou dokumentací. Dimenze řadů je nutno považovat za orientační a upřesnit je s ohledem na protipožární zabezpečenost jednotlivých objektů. V celém území je povoleno stavět jak přípojky, tak i vodovodní řady, jejíž trasy budou upřesněny podrobnější projektovou dokumentací. Navrhovaná výstavba veřejného vodovodu v obci Rudná pod Pradědem je v zásadě v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací území Moravskoslezského kraje (PRVKÚK MSK), s jedinou výjimkou v PRVKÚK MSK je navrženo rozšíření stávajícího vodojemu o 100 m 3, které dle orientačního výpočtu a vyjádření správce není potřebné, a proto do územního plánu není zapracováno. Ochranná pásma vodovodních řadů jsou stanovena dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a to kolem vodovodních řadů do DN 500 včetně 1,5 m a nad DN 500 2,5 m od vnějšího líce potrubí a u vodovodních řadů DN 200, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti výše uvedené od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m. b) Odkanalizování a likvidace odpadních vod Obec Rudná pod Pradědem nemá v současné době vybudovanou žádnou soustavnou kanalizaci ani čistírnu odpadních vod. Likvidace splaškových odpadních vod z jednotlivých objektů zástavby probíhá lokálně přímo u zdroje. Splaškové odpadní vody se převážně akumulují v žumpách či v domovních ČOV, které mají přepady zaústěny do povrchových příkopů případně trativodů, kterými odpadní vody odtékají spolu s ostatními vodami do Rudného potoka. V Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací území Moravskoslezského kraje (PRVKÚK MSK) je vzhledem k velikosti sídla a předpokládané výši investičních nákladů na výstavbu nové kanalizace a ČOV navrženo ponechat likvidaci odpadních vod v řešeném území stávajícím způsobem, tj. žumpách či domovních ČOV. V případě požadavku na biologické čištění odpadních vod z jednotlivých objektů lze využít stávající žumpy pro osazení malých domovních ČOV. V Územním plánu obce Rudná pod Pradědem z r byl obsažen návrh výstavby splaškové kanalizace zakončené čistírnou odpadních vod. Pro zachování kontinuity rozvoje obce je tento návrh dále sledován a na východním okraji obce je vymezena plocha pro vybudovánímechanicko-biologické ČOV. Kapacita ČOV je navržena cca 400 EO, pásmo ochrany prostředí je v souladu s TNV Ochrana prostředí kolem kanalizačních zařízení navrženo 25 m od areálu ČOV za předpokladu, že ČOV bude krytá a bude bez vlastního kalového hospodářství. Do doby, než bude provedena výstavba splaškové kanalizace, bude likvidace odpadních vod zajištěna individuálně pomocí žump s vyvážením odpadu nebo domovních ČOV s vyústěním do vhodného recipientu. Dešťové vody, které nevsáknou do terénu, je nutné odvádět řízeně přes retenční zařízení (nádrže či podzemní bloky) dešťovou kanalizací či otevřenými zatravněnými příkopy do stávající dešťové kanalizace či vodních toků. Dešťové vody z větších parkovišť (cca nad 10 stání) a jiných zpevněných ploch, kde může dojít ke kontaminaci dešťových vod ropnými látkami, je nutno předčišťovat v odlučovačích ropných látek (lapolech). Trasy stok dešťové kanalizace a příkopů bude možno ve většině případů navrhnout až po zaměření území, po detailním 70

243 průzkumu stávající kanalizace a podrobnějším rozčlenění jednotlivých zastavitelných ploch v územních studiích. V grafické části územního plánu jsou vyznačeny trasy navrhovaných páteřních kanalizačních stok, nikoli přípojek. Jejich poloha může být upřesňována podrobnější projektovou dokumentací. V celém území je povoleno stavět jak přípojky, tak i kanalizační stoky, jejíž trasy budou upřesněny podrobnější projektovou dokumentací. Pro kanalizační stoky je stanoveno ochranné pásmo dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a to kolem kanalizačních do DN 500 včetně 1,5 m a nad DN 500 2,5 m od vnějšího líce potrubí a u kanalizačních stok DN 200, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti výše uvedené zvyšují o 1,0 m od vnějšího líce potrubí. c) Vodní toky a plochy Střední část obce Rudná pod Pradědem spadá do ČHP povodí Rudného potoka, severní a východní okrajové části území spadají do ČHP , a povodí Černého potoka. Jižní část řešeného území spadá do ČHP povodí Kočovského potoka a do ČHP povodí Důlního potoka a západní část území spadá do ČHP povodí Moravice. Středem zastavěného území Rudné pod Pradědem protéká Rudný potok, který pramení v k. ú. Nová Rudná. Ve východní části řešeného území se Rudný potok vlévá do Černého potoka jako jeho pravobřežní přítok. Černý potok tvoří část severní a východní hranice obce Rudná pod Pradědem s obcemi Staré Město a Světlá Hora. V řešeném území se do Rudného potoka vlévá jeho levobřežní přítok Družstevní potok a několik bezejmenných levobřežních a pravobřežních přítoků. V jihozápadní části řešeného území pramení Kočovský potok. Černý potok je na území obce Rudná pod Pradědem dle vyhlášky č.178/2012 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, řazen mezi vodohospodářsky významné vodní toky. Vody Černého potoka a Rudného potoka jsou dle nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování hodnocení stavu jakosti těchto vod, ve znění nařízení č. 169/2006 Sb. řazeny jako lososový typ vody Černý potok č Vody Kočovského potoka jsou dle výše uvedeného nařízení vlády řazeny jako lososový typ vody Kočovský potok č Pro ostatní vodní toky typ vody není stanoven ve smyslu výše uvedeného Nařízení vlády. Správcem Černého potoka, Rudného potoka, Družstevního potoka, Kočovského potoka a jejich bezejmenných přítoků je Povodí Odry, s.p. Správcem bezejmenných toků v západní části řešeného území a dvou bezejmenných pravobřežních přítoků Kočovského potoka jsou Lesy ČR, s.p. Černý potok má na území Rudné pod Pradědem stanoveno záplavové území s vymezením aktivní zóny. Záplavové území Černého potoka bylo stanoveno rozhodnutím Krajského úřadu Moravskoslezského kraje č.j. MSK /2008 ze dne Záplavové území Černého potoka nezasahuje do ploch stávající zástavby a neomezuje tak možnost nové výstavby v zastavěném území obce. Povrchové vody obce Rudná pod Pradědem spadají do vodních útvarů s pracovním číslem 36 (Moravice po soutok s tokem Kočovský potok), 37 (Kočovský potok po ústí do 71

244 toku Moravice) a 38 (Černý potok po vzdutí nádrže Slezská Harta). Dle Plánu oblasti povodí Odry je útvar 36 hodnocen jako rizikový, přírodní vodní útvar, útvary 37 a 38 jsou hodnoceny jako potenciálně rizikový, přírodní vodní útvar. Podzemní vody spadají do vodních útvarů (Krystalinikum severní části Východních Sudet JV část) a (Krystalinikum severní části Východních Sudet SZ část). Z hlediska kvantitativního a chemického jsou dle Plánu oblasti povodí Odry hodnoceny útvary jako nevyhovující a jako nerizikový. Severní část území obce Rudná pod Pradědem náleží do Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Jeseníky dle nařízení vlády č. 40/1978 Sb., ze dne Ve východní části k. ú. Stará Rudná, v areálu zemědělské farmy, se nacházejí dvě vodní nádrže; jedna sloužila pro potřeby zemědělského družstva, druhá jako požární nádrž. Obě vodní plochy jsou dnes zarostlé a dle sdělení obce se chystá jejich revitalizace. Dále se v řešeném území nachází několik drobných vodních nádrží a rybníků. Na základě požadavku společnosti MIT Real a.s. je v územním plánu navržena v Nové Rudné u Rudného potoka nová vodní plocha (obnova bývalé vodní nádrže). E.2.10 Energetika a elektronické komunikace a) Zásobování elektrickou energií Nadřazená soustava VVN územím obce Rudná pod Pradědem vedení nadřazené soustavy VVN 400, 110 ani 220 kv neprocházejí. Distribuční soustava VN obec Rudná pod Pradědem je zásobována elektrickou energií z rozvodné soustavy 22 kv, odbočkami z hlavní linky VN 102 propojující TS 110/22 kv Bruntál a Vrbno pod Pradědem. Hlavní linka VN 102 je provedena v dimenzi 3 x 110 AlFe na betonových podpěrných bodech. Distribuční soustavu VN na území obce tvoří dále 4 distribuční trafostanice DTS 22/0,4 kv s celkovým výkonem 820 kva, z toho do veřejné sítě NN dodávají 3 DTS celkový výkon 660 kva, výkon DTS 9306 je určen pro samostatného odběratele. Technický stav sítě VN včetně trafostanic je vyhovující. Přehled distribučních trafostanic (DTS) je uveden v následující tabulce: Číslo DTS podle ČEZ Název umístění trafostanice 72 Typ DTS Výkon DTS kva DTS BR_2395 Stará Rudná Pošta ocel. příhradová 160 DTS BR_2467 Stará Rudná Horní jednosloupová 160 DTS BR_9306 Stará Rudná Statek ocel. příhradová 250 DTS BR_2396 Nová Rudná Vesmír ocel. příhradová 250 Rozvodná síť NN rozvodná síť NN v řešeném území je převážně nadzemní s vodiči Al- Fe různých průřezů na betonových nebo dřevěných, patkovaných podpěrných bodech. Z rozvodné sítě NN je v současné době zásobováno elektrickou energií 125 bytů v RD a BD, včetně vybavenosti, podnikatelských aktivit, objektů rekreace a druhého bydlení. Elektrická energie v domácnostech je využívána především pro osvětlení, pohon drobných spotřebičů a částečně pro vaření a vytápění.

245 Bilance příkonu a transformačního výkonu Z energetického hlediska se k r uvažuje se smíšeným stupněm elektrizace. Předpokládáme, že elektrickým vytápěním bude vybaveno cca 20 % bytů (stupeň elektrizace C), včetně části objektů druhého bydlení. Vzhledem k tomu, že obec nebude plynofikována, se u ostatních bytů uvažuje se stupněm elektrizace B. Přepokládané rozdělení bytů podle stupně elektrizace bude k r následující: 30 bytů stupeň elektrizace C (vaření elektrickou energií + smíšené vytápění elektrickou energií přímotopné a akumulační) 130 bytů stupeň elektrizace B (vaření plynem a elektrickou energií) Podílové maximum bytů (B max ) je odvozeno z měrného příkonu bytové jednotky stanoveného k r Podle ČSN je měrný příkon bytové jednotky v úrovni TR VN/NN stanoven pro stupeň elektrizace B na 3,0 kw/byt, pro plně elektrifikované byty (vaření el. energií, včetně smíšeného elektrického vytápění) se uvažuje s měrným příkonem 10,0 kw/byt (stupeň elektrizace C). Pro objekty druhého bydlení (rodinné rekreace) se uvažuje s příkonem 1,0 kw/objekt, pro cca 30 % těchto objektů je uvažováno s elektrickým přitápěním s příkonem 5 kw/objekt. Vypočtené podílové maximum bytů B max je k r následující: B max = 130 x 3, x x 1, x 5 = 870 kw Podílové maximum vybavenosti (V max ) je stanoveno z měrného ukazatele 0,6 kw/byt pro nové, drobné podnikatelské aktivity je uvažováno s příkonem 100 kw. Vypočtené podílové maximum vybavenosti je k r následující: V max = 160 x 0, = 196 kw Podílové maximum bytů a vybavenosti určuje potřebný příkon bytově-komunální sféry, včetně drobných podnikatelských aktivit k r Při výpočtu transformačního výkonu (P TR VN/NN) je uvažováno s 20% rezervou pro optimální využití transformátorů a zajištění stability provozu při krytí odběrových maxim. P TR = (B max + V max ) x 1.20 = kva Pro stávající odběratele s vlastní trafostanicí se považuje stávající výkon DTS za dostatečný (1 DTS 250 kva). Podle bilance příkonu elektrické energie a transformačního výkonu je nutno pro obec Rudná pod Pradědem k r zajistit cca kva transformačního výkonu. Přírůstek transformačního výkonu dosáhne cca 710 kva proti současnému stavu. Návrh řešení Výroba elektrické energie předpokládá se rozšíření malých fotovoltaických elektráren s výkonem 3 5 kw, instalovaných na objektech RD, příp. vybavenosti. Nadřazená soustava ZVN a VVN vedení VVN se v řešeném území nenavrhují. Distribuční soustava VN potřebný příkon pro řešené území bude zajištěn z rozvodné soustavy 22 kv, linky VN 102, která je pro přenos potřebného příkonu dostatečně dimenzována. 73

246 V několika případech prochází stávající nadzemní vedení VN 22 kv plochami navrženými pro novou výstavbu (plochy č. Z6, Z8 a P19). Ochranná pásma těchto vedení je nutno respektovat, případně vedení přeložit (přeložky nadzemního vedení VN se nenavrhují ani nevylučují). V souvislosti s případnými přeložkami vedení VN upozorňujeme na skutečnost, že podle ustanovení 47 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, přeložku zařízení přenosové a distribuční soustavy zajišťuje jeho vlastník na náklady toho kdo přeložku vyvolal. Potřebný transformační výkon pro byty, vybavenost a objekty druhého bydlení bude zajištěn ze stávajících distribučních trafostanic 22/0,4 kv, s případným zvýšením jejich výkonu a výstavbou dvou nových trafostanic DTS N1 a DTS N3. Nové trafostanice se navrhují jako venkovní, napojené nadzemní přípojkou provedenou závěsným kabelem. Výkon navržených trafostanic bude upřesněn podle požadavků ČEZ Distribuce a.s. Rozvodná síť NN nová rozvodná síť NN v lokalitách s ucelenou rodinnou zástavbou bude v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb. řešena zásadně zemním kabelovým vedením. Případný lokální nedostatek příkonu v síti NN je možno řešit posilovacím vývodem z nejbližší trafostanice. b) Zásobování plynem Obec Rudná pod Pradědem není plynofikována trubním rozvodem plynu. Území obce Rudná pod Pradědem je křižovatkou vysokotlakých plynovodů (VTL). Zemní plyn je přiveden VTL plynovodem DN 300 Velká Štáhle Rudná pod Pradědem ( ), který se na území obce větví na odbočky: DN 200 Rudná pod Pradědem Bruntál ( ) DN 200 Rudná pod Pradědem Vrbno pod Pradědem ( ) DN 150 Rudná pod Pradědem Karlova Studánka ( ) DN 100 Rudná pod Pradědem Malá Morávka ( ). S plynofikací obce Rudná pod Pradědem trubním rozvodem plynu se do r neuvažuje. c) Zásobování teplem Území Rudné pod Pradědem leží podle ČSN mapy oblastí nejnižších venkovních teplot v místě s oblastní výpočtovou teplotou t e = - 18 o C a intenzivními větry. Pro t em = 12 o C (t em střední denní venkovní teplota pro začátek a konec otopného období) je střední venkovní teplota za otopné období t es = 2,7 o C, počet dnů otopného období je 255. Převážná část obytného území se rozkládá v nadmořské výšce m. Spalovací stacionární zdroje (podle zák. č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší) s instalovaným výkonem větším než 5 MW nejsou v řešeném území provozovány. Pro stávající zástavbu je charakteristický decentralizovaný způsob vytápění s individuálním vytápěním rodinných domů, objektů druhého bydlení a samostatnými domovními kotelnami pro objekty bytových domů, vybavenosti a rekreačních zařízení. Tepelná energie je zajišťována především spalováním tuhých paliv (hnědé uhlí, biomasa) v různých podobách, doplňkovým zdrojem je elektrická a solární energie. 74

247 Decentralizovaný způsob vytápění pro stávající i novou výstavbu s individuálním vytápěním RD, objektů druhého bydlení a samostatnými kotelnami pro objekty bytových domů, vybavenosti a rekreačních zařízení, zůstane zachován. V palivo-energetické bilanci je preferováno využití pevných paliv, včetně biomasy, pro 85 % bytů, převážnou část objektů druhého bydlení (rodinná rekreace), vybavenosti a podnikatelských aktivit. Doplňkovým topným mediem bude elektrická a solární energie. Navržený výkon trafostanic umožní realizovat různé způsoby elektrického vytápění pro 20 % bytů v RD (30 bytů) a část objektů druhého bydlení. d) Elektronické komunikace Obec Rudná pod Pradědem telekomunikačně přísluší do atrakčního obvodu digitální telefonní ústředny (RSU) Rudná pod Pradědem, jako součást telefonního obvodu (TO 59) Moravskoslezský kraj. Telefonní ústředna Rudná pod Pradědem má dostatečnou kapacitu pro současný provoz s možností dalšího rozšíření. Telefonní účastníci v Rudné pod Pradědem jsou napojeni na digitální ústřednu prostřednictvím účastnické přístupové sítě (ÚPS), která je provedena úložnými a závěsnými kabely v dobrém technickém stavu, včetně rezervy pro další zákaznická napojení. Tato ústředna, jako základní prvek telekomunikační sítě, je napojena na řídící digitální hostitelskou ústřednu (HOST) Bruntál prostřednictvím dálkové přenosové optické sítě. Předpokládá se, že k r bude hustota telefonních stanic v území odpovídat 100 % telefonizovaných bytů s 30% rezervou pro vybavenost a podnikatelskou sféru, s požadavkem na připojení cca 250 telefonních účastníků. Podmínky pro rozvoj elektronického komunikačního provozu budou řešeny výběrem z aktuální nabídky operátorů na pevné, bezdrátové a mobilní síti. Územím obce Rudná pod Pradědem procházejí optické kabely dálkové přenosové komunikační sítě Telefónica O 2 Czech Republic. Radioreléové spoje tyto spoje jsou určeny pro přenos televizní, rozhlasové modulace, přenos dat a telefonních hovorů. Nad řešeným územím prochází 9 radioreléových spojů v trasách Radikomunikační středisko (RKS) Praděd Bruntál (7x), Veselský kopec a Roudno. Mobilní telefonní síť na území obce Rudná pod Pradědem jsou dostupné všechny služby nabízené operátory mobilních sítí v systému GSM T-Mobile (TMO), Telefónica O 2 (O 2) a Vodafone (VDF). V západní části území je situována základnová stanice operátora mobilní sítě Telefónica O2 (BTS). E.2.11 Likvidace komunálních odpadů Likvidace komunálních odpadů představuje významný ekonomický a mnohdy i územní a ekologický problém jednotlivých obcí. Jedním ze základních dokumentů a nástrojů v oblasti odpadového hospodářství je Plán odpadového hospodářství (POH) ČR, na který navazuje Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje. POH MSK byl přijat a schválen Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne usnesením č. 25/1120/1. Jeho závazná část byla přijata jako obecně závazná vyhláška Moravskoslezského kraje č. 2/2004 s účinností ze dne

248 Plán odpadového hospodářství původce odpadů není v řešeném území zpracován (ze zákona mají tuto povinnost původci odpadů, kteří produkují ročně více než 10 t nebezpečného odpadu nebo více než 1000 t ostatního odpadu), v obci vzniká méně než 1000 t komunálního odpadu ročně. Likvidaci komunálních odpadů (separované a komunální odpady) v řešeném území provádí společnost Technické služby Bruntál s. r. o., Zeyerova 12. Likvidaci nebezpečných odpadů a uložení odpadů zajišťuje firma HBSS-služby, s.r.o., Horní Benešov, Leskovská 572, , kde jsou odpady ukládány na skládku. V okolí obce existují dostatečné kapacity na zpracování a uložení odpadů, v územním plánu se žádné plochy pro nakládání s odpady nevymezují. E.2.12 Územní systém ekologické stability Cílem ÚSES je zajistit přetrvání původních přirozených skupin organismů v jejich typických (reprezentativních) stanovištích a v podmínkách kulturní krajiny. Realizace tohoto systému má zajistit trvalou existenci a reprodukci typických původních nebo přírodě blízkých společenstev, která jsou schopna bez výrazného přísunu energie člověkem zachovávat svůj stav v podmínkách rušivých vlivů civilizace a po narušení se vracet ke svému původnímu stavu. Velikosti skladebných součástí ÚSES V plochách pro skladebné části ÚSES, kde neexistují vhodné porosty a společenstva pro zajištění funkcí biokoridoru nebo biocentra, je vymezení ÚSES provedeno tak, aby se s ohledem na účelné a krajinářsky vhodné členění krajiny blížilo k minimálním parametrům. Větší výměry lokálních biocenter a šířky biokoridorů jsou navrženy v lesích pro snadnější upřesnění v lesních hospodářských plánech a lesních hospodářských osnovách. Parametry navrženého ÚSES pro lesní společenstva jsou: - lokální biokoridor maximální délka m a minimální šířka 15 m, možnost přerušení na 15 m - lokální biocentrum minimální výměra 3 ha tak, aby plocha s pravým lesním prostředím byla 1 ha (šířka ekotonu je asi 40 m). Další upřesnění systému bude provedeno při zapracovávání ÚSES do lesního hospodářského plánu (LHP). Prvky územního systému ekologické stability by v lesích měly být ve fázi projektu (vypracování LHP nebo lesní hospodářské osnovy) vymezeny hranicemi trvalého rozdělení lesa, popř. parcelami nebo jinými liniemi, podél nichž lze trvalé rozdělení lesa vést. V celcích zemědělského hospodaření může být rozsah a přesné vymezení ÚSES upraveno schválením komplexních pozemkových úprav. Hospodaření na území vymezeném pro ÚSES Cílovými lesními porosty ÚSES by měly být lesy čtvrtého až pátého lesního vegetačního stupně, s převahou území v pátém vegetačním stupni, tj. lesy s cílovou druhovu skladbou jedlových bučin až smrkových bučin nebo bukových smrčin podle STG, v údolnicích toků pak stanoviště s lesy v nižších polohách pátého a čtvrtého vegetačního stupně střemchových olšin a jasenin. 76

249 Na plochách chybějících biocenter a biokoridorů je nutno zabezpečit takové hospodaření, které by nezhoršilo stávající stav, tzn., že na pozemcích vymezených pro ÚSES nelze např. budovat trvalé stavby, trvalé travní porosty měnit na ornou půdu, odstraňovat nárosty nebo jednotlivé stromy a pod. Přípustné jsou pouze ty hospodářské zásahy, které mají ve svém důsledku ekologicky přirozené zlepšení stávajícího stavu (např. zatravnění orné půdy, výsadba břehových porostů, zalesnění). Základem systému ekologické stability jsou biocentra a biokoridory charakteru lesních porostů a lesních pásů, pro zachování lučních stanovišť s bohatou květenou zvlášť chráněných druhů rostlin je systém doplněn i řetězem lučních biokoridorů a biocenter. Koncepce návrhu územního systému ekologické stability krajiny V řešeném území jsou vymezeny pouze prvky lokální úrovně územního systému ekologické stability. Lokální úroveň je tvořena několika lokálními trasami, které reprezentují stanoviště a potenciální přirozená společenstva biochor v území obce hojně jsou zastoupena stanoviště ovlivněná vodou a obohacená živinami v údolnicích toků. Jde o biocentra a biokoridory lesní, mokřadní a vodní, omezeně luční. Skladebné částí lokálního ÚSES: - L1 až L5 trasa vedená podél hranice se Světlou Horou údolnicí Černého potoka; - L6 až L13 trasa vedená od severu ze Světlé Hory, přes údolnici Družstevního a Rudného potoka k jihu do Václavova; - L14 až L15 trasa vedená údolnicí Kočovského potoka z Václavova do Václavova; - L17 lokální biokoridor propojující LBC L16 s LBC L9; - L18 biocentrum přesahující z území Starého Města; - L19 až L22, přes L7 trasa vedená údolnicí Družstevního potoka k západu s přechodem přes rozvodí do území Malé Morávky. Označení prvku Funkce, funkčnost Rozměr STG Charakter ekotopu Cílové společenstvo, návrh opatření L1 až L5 trasa vedená podél hranice se Světlou Horou údolnicí Černého potoka L1/ LBK funkční (900 )m 5C5 lesní porosty v údolnici lesní, vodní SveHo 5BC4 Černého potoka L2/ LBC, funkční (6,1 ha) 5C5 lesní porosty v údolnici lesní, mokřadní SveHo 5BC4 Černého potoka L3/ LBK, funkční (750 m) 5C5 lesní porosty v údolnici lesní, vodní SveHo 5BC4 Černého potoka L4/ LBC funkční (0,3 ha) 5C5 pramenná oblast lesní, mokřadní MaMor 5AB4 Černého potoka les L5/ MaMor LBK funkční (400 m) 5B3 5AB4 listnatý lesní okraj, smrkové kultury, kříží PP Morgenland slatinná louka lesní, mokřadní L6 až L13 trasa vedená od severu ze Světlé Hory, přes údolnici Družstevního a Rudného potoka k jihu do Václavova L6/SveHo LBC, částečně chybějící (720 m) 5B3 les s převahou smrku, modřínem, mez se stromy lesní 77

250 L7 LBC lesní funkční, luční funkční 26,8 ha 5BC,C 5 5(A)B 4 L8 LBK částečně 1040 m 5B3 chybějící 5B4 L9 LBC funkční 5,4 ha 5BC4 5C5a travní porosty v pramenné údolnici Družstevního potoka a navazující lesní porosty travní porosty, porosty na mezích vysídlená a zarostlá údolnice Rudného potoka přirozené porosty sukcese lesní, luční, mokřadní lesní lesní, mokřadní L10 LBK částečně 1880 m 5B3 travní porosty, pole, lesní existující zarostlé meze L11 LBC částečně 3,6 ha 5B3 smíšený les lesní funkční L12/ LBK částečně (900 m) 5B3 travní porosty, meze, lesní Vac existující okraje lesů k LBC č10 ve Václavově L13/ LBK částečně (870 m) 5B3 travní porosty, meze, lesní Vac existující 5C4,5 okraje lesů k LBC č10 ve Václavově L14 až L15 trasa vedená údolnicí Kočovského potoka z Václavova do Václavova, s propojením k severu biokoridorem L17 L14/ LBK funkční (380 m) 5C4,5 lesní okraje s převahou lesní, vodní Vac listnáčů L16 LBC funkční 6,5 ha 5C5 5BC4 lesní, mokřadní L15/ Vac L17 LBK funkční (1450 m) 5C5 5BC4 5B3 LBK, částečně existující m 5C5 5BC4 5B3 L18 přesahující biocentrum z území Starého Města L18/ StMes LBC funkční (2,8 ha) 4C5 4BC4 údolnice Kočovského potoka na soutoku s levým přítokem, smíšené lesní porosty zalesněná údolnice Kočovského potoka zalesněná údolnice potoka, přechod do údolí Rudného potoka, zarůstající meze zalesněná údolnice pravého přítoku Černého potoka, přirozené porosty lesní, vodní lesní, lesní, L19 až L22, přes L7 trasa vedená údolnicí Družstevního potoka k západu s přechodem přes rozvodí do území Malé Morávky L19/ StMes SveHo LBC funkční (1430 m) 4C5 4BC4 5B3 údolnice potoka s přirozenými lesními porosty a extenzivními lesní, vodní L20 LBC částečně chybějící 7,4 ha 5BC4 5C5 5B3 L21 LBK funkční 1490 m 5BC4 5C5 5B3 loukami údolnice potoka s přirozenými porosty, louky údolnice potoka s přirozenými porosty, louky lesní, lesní, vodní 78

251 L7 L22/ MaMor LBC lesní funkční, luční funkční LBK částečně existující 26,8 ha 5BC,C 5 5(A)B 4 (1290 m) 5BC4 5B3 travní porosty v pramenné údolnici Družstevního potoka a navazující lesní porosty přechod přes rozvodí podél železniční trati, rozptýlené skupiny dřevin, lesní porosty, louky lesní, luční, mokřadní lesní, vodní, mokřadní, luční Vysvětlivky k tabulkám: - poř. č. pořadové číslo a současně označení prvků ve výkrese; prvky zasahující na území jiné obce mají uveden jeho název (MaMor Malá Morávka, SveHo Světlá Hora, Vac Václavov u Bruntálu, StMes Staré Město) - význam, funkčnost biogeografický význam, současný stav funkčnosti LBC lokální biocentrum, LBK lokální biokoridor - STG skupina typů geobiocénů (kód uvádí na prvním místě vegetační stupeň, písmenem je označena úživnost stanoviště (A - kyselé, B - středně živné, C - bohaté dusíkem, D - bohaté vápníkem a jejich kombinace), poslední cifra označuje vlhkostní režim (1 - suché až 5 - mokré) - rozměr výměra biocentra nebo délka jednoduchého biokoridoru, rozměr uvedený v závorce platí jen pro území obce prvek dále pokračuje na sousední území, a proto není uvedena jeho celková délka nebo plocha - charakter ekotopu stručný popis stavu v řešeném území - cílové společenstvo, návrh opatření cílová vegetační formace. Střety a bariéry prvků ÚSES Střety, které vytvářejí bariéry v souvislém systému prvků ÚSES pro pohyb organismů, lze v území Rudné pod Pradědem charakterizovat jako polopropustné bariéry. Přerušení biokoridorů silnicemi nebo zástavbou zde nejsou široká, napomáhají šíření druhů vázaných na otevřená stanoviště. Při křížení s trasami nadzemního elektrického vedení je žádoucí ponechávat nárosty dřevin do maximální přípustné výšky, křížení s místními komunikacemi nevytváří výraznou bariéru. 79

252 F. VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH Obec Rudná pod Pradědem má dvě části s rozdílným charakterem a s rozdílnou intenzitou využití zastavěného území. Zastavěné území Staré Rudné nabízí jen velmi málo proluk vhodných k zastavění; všechny jsou vymezeny jako zastavitelné plochy (plochy č. Z4, Z13 (část), Z14, Z15, Z16, Z17). Zastavitelné plochy vymezené mimo zastavěné území jsou určeny převážně pro bydlení jako plochy smíšené obytné SO, na zastavěné území přímo navazují a jsou jeho logickým doplněním plochy č. Z2, Z3, Z6, Z7, Z11, Z12, Z13, Z19 a Z20; část z těchto zastavitelných ploch také byla obsažena již v předchozím Územním plánu obce Rudná pod Pradědem z r Několik navržených rozvojových ploch je vymezeno na plochách zborů původní zástavby jako plochy přestavby (plochy č. P1, P6 a P8). Zástavba Nové Rudné má zcela jiný charakter zastavěné území je vymezeno ve velmi omezeném rozsahu a zahrnuje stávající zástavbu v podstatě bez jakýchkoliv proluk; žádné proluky vhodné pro novou výstavbu v zastavěném území nejsou. Zastavitelné plochy vymezené mimo zastavěné území na ně bezprostředně a logicky navazují (plochy č. Z21, Z22, Z24 a Z31); zčásti byly obsaženy již v předchozím Územním plánu obce Rudná pod Pradědem z r V Nové Rudné je řada ploch zborů původní zástavby, ty jsou vesměs vymezeny jako plochy přestavby (plochy č. P9 P20). Potřeba vymezení zastavitelných ploch vychází z demografické prognózy vývoje počtu obyvatel, která předpoklá do r realizaci cca 15 bytů v rodinných domech. Celková kapacita navržených zastavitelných ploch určených pro bydlení je cca 46 rodinných domů (viz kap. E.2.3 Bydlení), tj. cca 46 bytů, což představuje vyšší převis, než obvyklých %; vzhledem k rekreačnímu charakteru obce a zejména Nové Rudné však část ploch (v Nové Rudné předpokládáme až 100 %) bude využita pro výstavbu objektů druhého bydlení, a nelze ji tedy započítávat do demograficky odvozené potřeby bytů pro trvalé bydlení. Důvodem pro vymezení výše uvedeného rozsahu ploch určených pro obytnou výstavbu je především skutečnost, že zajištění dostatečně kapacitních ploch určených pro rozvoj obytné výstavby je jedním z důležitých úkolů územního plánu, směřujících ke stabilizaci počtu obyvatel a tím k posílení sociodemografického pilíře. Možnost využití těchto ploch i pro tzv. druhé bydlení, tedy pro rekreační využití, je zároveň v souladu s Politikou územního rozvoje ČR, kde pro specifickou oblast SOB3 Jeseníky Králický Sněžník je stanoven požadavek Při rozhodování a posuzování záměrů na změny v území přednostně sledovat rozvoj rekreace a lázeňství. 80

253 G. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA Vyhodnocení je zpracováno podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF, Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR (čj.oolp/1067/96) k odnímání půdy ze ZPF, vyhlášky č. 48/2011 Sb., o stanovení tříd ochrany a zákona č.289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Vyhodnocení je zpracováno podle Společného metodického doporučení Odboru územního plánování MMR a Odboru ochrany horninového a půdního prostředí MŽP z července Použité podklady: - údaje o druzích pozemků z podkladů Katastru nemovitostí leden bonitní půdně ekologické jednotky z podkladů katastrálního úřadu - podklady o odvodněných pozemcích z podkladů ÚAP a) Kvalita zemědělských pozemků Zemědělské pozemky navrhované k záboru jsou vyhodnoceny podle druhu zemědělských pozemků s určením BPEJ. Řešené území náleží do klimatického regionu 8 MCH mírně chladný, vlhký a klimatického regionu 9 CH chladný, vlhký. Dvojčíslí (2. a 3. číslo kódu BPEJ) označuje hlavní půdní jednotku HPJ. V řešeném území se vyskytují následující HPJ (podle vyhlášky č. 546/2002, kterou se mění vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci): 26 Kambizemě modální eubazické a mezobazické na břidlicích, převážně středně těžké, až středně skeletovité, s příznivými vláhovými poměry. 35 Kambizemě dystrické, kambizemě modální mezobazické, kryptopodzoly modální včetně slabě oglejených variet, na břidlicích, permokarbonu, flyši, neutrálních vyvřelých horninách a jejich svahovinách, středně těžké, až středně skeletovité, vláhově příznivé až mírně převlhčené, v mírně chladném klimatickém regionu. 36 Kryptopodzoly modální, podzoly modální, kambizemě dystrické, případně i kambizem modální mezobazická, bez rozlišení matečných hornin, převážně středně těžké lehčí, s různou skeletovitostí, půdy až mírně převlhčované, vždy však v chladném klimatickém regionu. 37 Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách. 40 Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, s různou skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici. 50 Kambizemě oglejené a pseudogleje modální na žulách, rulách a jiných pevných horninách (které nejsou v HPJ 48,49), středně těžké lehčí až středně těžké, slabě až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření. 81

254 58 Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé. 67 Gleje modální na různých substrátech často vrstevnatě uložených, v polohách širokých depresí a rovinných celků, středně těžké až těžké, při vodních tocích závislé na výšce hladiny toku, zaplavované, těžko odvodnitelné. 73 Kambizemě oglejené, pseudogleje glejové i hydroeluviální, gleje hydroeluviální i povrchové, nacházející se ve svahových polohách, zpravidla zamokřené s výskytem svahových pramenišť, středně těžké až velmi těžké, až středně skeletovité. b) Zábor půdy pro navržené plochy Celkový předpokládaný zábor půdy je 22,68 ha, z toho je 20,42 ha zemědělských pozemků. Zábor půdy podle funkčního členění ploch funkční členění zábor půdy celkem z toho zemědělských pozemků (ha) (ha) Zastavitelné plochy SO plochy smíšené obytné 11,06 10,99 OV plochy občanského vybavení 0,31 0,00 OS plochy občanského vybavení sportovní a tělovýchovná 0,30 0,18 zařízení OH plochy občanského vybavení hřbitovy 0,05 0,00 OX plochy občanského vybavení se specifickým využitím 0,07 0,00 RR plochy rekreace rodinné 1,25 1,19 VS plochy výroby a skladování 2,19 2,19 DS plochy dopravní infrastruktury silniční 0,06 0,00 PV plochy veřejných prostranství 2,84 2,63 TI plochy technické infrastruktury 0,09 0,09 ZV plochy veřejných prostranství zeleň 0,60 0,34 Zastavitelné plochy celkem 18,82 17,61 Plochy ostatní NL plochy lesní 3,75 2,81 VV plochy vodní a vodohospodářské 0,11 - Plochy ostatní celkem 3,86 2,81 návrh celkem 22,68 20,42 Meliorace celkem se předpokládá zábor 2,27 ha odvodněných zemědělských pozemků. c) Zábor zemědělských pozemků pro územní systém ekologické stability Do grafické přílohy jsou plochy územního systému ekologické stability připojeny jen orientačně; dle metodického doporučení se zábor půdy pro ÚSES nevyhodnocuje. Je zakreslen celý průběh ÚSES, včetně jeho funkčních částí. 82

255 Většina ploch potřebných pro územní systém ekologické stability v řešeném území je navržena na zemědělských pozemcích, převážně jde o pozemky v průměrné až nejhorší kvalitě ve třídě ochrany III až V. Navržené plochy ÚSES zasahují i do odvodněných ploch. Do zemědělských pozemků zasahují navržené lokální biokoridory a lokální biocentra L1, L2, L3, L6, L7, L8, L10, L12, L13, L17, L18, L19, L20 a L22. d) Posouzení a zdůvodnění záboru zemědělských pozemků Plochy potřebné pro územní rozvoj obce jsou až na nepatrné výjimky navrženy v návaznosti na stávající zástavbu a jsou jejím doplněním. Jde převážně o plochy určené pro bydlení, větší rozlohu má i jediná zastavitelná plocha navržená pro rozvoj výroby. Část navržených zastavitelných ploch představují plochy, které jsou již obsaženy v předchozím Územním plánu obce Rudná pod Pradědem a které je tady v zájmu kontinuity rozvoje řešeného území i nadále respektovat; jde celkem o pět ploch v celém rozsahu a dvou ploch, přebíraných zčásti. Plochy jsou uvedeny v tabulce č. 2. Celkem je z vyhodnocení záboru půdy předchozího územního plánu převzato 4,46 ha, z toho je 4,32 ha zemědělských pozemků. Záborem navržených ploch nedojde k narušení organizace zemědělského půdního fondu ani zemědělských cest. Pozemky navržené k záboru jsou převážně v průměrné až nejhorší kvalitě ve třídě ochrany III a V. V nejlepší kvalitě, ve třídě ochrany I a II je zábor 0,77 ha, tj. 4 % z celkového záboru zemědělských pozemků. Plochy s větším záborem zemědělských pozemků: Z2 SO 1,15 ha odvodněných zemědělských pozemků ve třídě ochrany III plocha bezprostředně navazuje na zastavěné území a představuje logický směr dalšího rozvoje obytné výstavby. Z3 VS 2,19 ha zemědělských pozemků ve třídě ochrany III jde o proluku mezi zastavěným územím, která je pro rozvoj výroby a skladování dlouhodobě sledována (byla obsažena již v předchozím Územním plánu obce Rudná pod Pradědem z r. 1997). Z19 SO 3,74 ha zemědělských pozemků ve třídě ochrany III plocha bezprostředně navazuje na zastavěné území a rozvíjí centrální část obce. Plochy přestavby vymezené v územním plánu nejsou do vyhodnocení záboru půdy zahrnuty; podle metodického doporučení se plochy přestavby nevyhodnocují, jde o nové využití nevyužitých nebo devastovaných ploch, zpravidla na nezemědělských pozemcích. e) Dopad navrženého řešení na pozemky určené k plnění funkcí lesa Zábor ani omezení obhospodařování pozemků určených k plnění funkcí lesa se nepředpokládá. Výstavba v navržených lokalitách je takového charakteru, že nebude mít vliv na okolní lesní porosty. V případě nové výstavby je nutno dodržovat vzdálenost do 50 m od okraje lesa dle ustanovení zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). Rozhodnutí o umístění stavby do této vzdálenosti lze vydat jen se souhlasem příslušného orgánu státní správy. Požadavek na 50 m vzdálenost od okraje lesa nesplňují zastavitelné plochy Z26 DS, Z33 PV, Z34 PV a P21 PV. 83

256 Zalesnění k zalesnění jsou navrženy tři plochy K2, K3, K4 celkem 3,75 ha, z toho je 2,81 ha zemědělských pozemků. Plocha K2 0,84 ha je vedena v katastru nemovitostí jako trvalý travní porost, ve skutečnosti je již zarostlá náletovou zelení. 84

257 H. VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU RUDNÁ POD PRADĚDEM H.1 Vyhodnocení souladu Územního plánu Rudná pod Pradědem s politikou územního rozvoje a s územně plánovací dokumentací vydanou krajem a) Soulad s Politikou územního rozvoje ČR Pro hodnocení širších vztahů obce Rudná pod Pradědem je výchozím podkladem vymezení a definice rozvojových oblastí, rozvojových os a specifických oblastí na úrovni jednotlivých regionů, jak je provedeno v Politice územního rozvoje ČR 2008 (PÚR ČR). Z PÚR ČR 2008 je patrné základní vymezení rozvojových oblastí národního významu. Vlastní řešené území není součástí rozvojové oblasti ani rozvojové osy. V rámci PÚR ČR 2008 byly vymezeny i tzv. specifické oblasti (SOB) spádové území ORP Jeseník patří do SOB 3 Jeseníky-Králický Sněžník (tvoří je spádové území ORP Bruntál, Jeseník, Králíky, Rýmařov, Šumperk). Řešeného území se dotýká pouze část kritérií a úkolů definovaných v PÚR ČR Vymezení SOB 3: Území obcí z ORP Bruntál (severní a jižní část), Jeseník (jižní část), Králíky, Krnov (severozápadní část), Rýmařov a Šumperk. Důvody vymezení: a) Potřeba posílit zaostávající sociální a ekonomický rozvoj, který patří k nejslabším v ČR a napravit strukturální postižení ekonomiky s mnohými stagnujícími odvětvími hospodářství. Vzhledem k velkým zásobám dřeva a klimatickým podmínkám, nevhodným pro intenzivní zemědělství, je potřeba podpořit především rozvoj lesního hospodářství a zejména dřevozpracujícího průmyslu. b) Potřeba rozvíjet a využívat s ohledem na udržitelný rozvoj území vysoký potenciál přírodně cenné a společensky atraktivní oblasti Jeseníků, které jsou chráněnou krajinnou oblastí, pro rekreaci a lázeňství. c) Potřeba zlepšit nevyhovující dopravní dostupnost většiny území. Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území: Při rozhodování a posuzování záměrů na změny v území přednostně sledovat: a) rozvoj rekreace a lázeňství obec Rudná pod Pradědem nemá předpoklady pro rozvoj lázeňství, jde o obec s převažující funkcí obytnou a rekreační; pro rozvoj rekreace jsou v územním plánu navrženy plochy pro výstavbu sportovních zařízení, plocha pro vybudování rozhledny a odpočivadla pro turisty a také dvě plochy pro rozvoj rodinné rekreace; dále pak jsou navrženy nové cyklotrasy a hipotrasy b) rozvoj ekologického zemědělství a dřevozpracujícího průmyslu ekologická zemědělská výroba je v obci provozována, pro dřevozpracující výrobu lze využít jak stávající výrobní areály, tak navrženou zastavitelnou plochu výroby a skladování c) zlepšení dopravní dostupnosti území obcí prochází silnice II/450, která má přímé napojení na nadřazenou silniční síť; je tedy velmi dobře dopravně dostupná. Úkoly pro územní plánování: 85

258 V rámci územně plánovací činnosti kraje a koordinace územně plánovací činnosti obcí: a) identifikovat hlavní póly a střediska ekonomického rozvoje oblasti a vytvářet zde územní podmínky pro zkvalitnění a rozvoj dopravní a technické infrastruktury, bydlení a občanského vybavení obec Rudná pod Pradědem nepatří ke hlavním pólům ani střediskům ekonomického rozvoje oblasti b) vytvářet územní podmínky pro zlepšení dopravní dostupnosti území a přeshraničních dopravních tahů, zejména na Kladsko obec leží na poměrně významném dopravním tahu, silnici II/450; její dopravní dostupnost je tedy velmi dobrá; přeshraniční dopravní tahy na Kladsko se řešeného území netýkají c) vytvářet územní podmínky pro rozvoj systému pěších a cyklistických tras a propojení systému se sousedním Polskem, koncepčního rozvoje systému dálkových tras v územním plánu je navrženo několik cyklotras a hipotras; vazby na Polsko se řešeného území netýkají d) vytvářet územní podmínky pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu, dřevozpracujícího průmyslu a ekologického zemědělství, zejména vymezením vhodných území pro tyto aktivity pro rozvoj rekreace je v územním plánu navržena jedna plocha pro výstavbu sportovních zařízení, plocha pro výstavbu rozhledny a odpočivadla pro turisty a dvě plochy pro rozvoj rodinné rekreace, dále pak jsou navrženy nové cyklotrasy a hipotrasy; ekologické zemědělství je již v obci provozováno, pro dřevozpracující výrobu lze využít jak stávající výrobní areály, tak navrženou zastavitelnou plochu výroby a skladování e) vytvářet územní podmínky pro zemědělskou výrobu podhorského a horského charakteru, zejména vymezením vhodných území pro zatravňování a pastvinářství zemědělská výroba podhorského typu je zde rozvinuta, podíl trvalých travních porostů na zemědělské půdě je vysoký f) prověřit možnosti využití rekreačního potenciálu horských masivů Jeseníků a Králického Sněžníku; do doby prověření je nutno zachovat stávající charakter a rozsah využití a limitů tohoto území pro využití rekreačního potenciálu Jeseníků je v územním plánu navržena plocha pro výstavbu rozhledny a odpočivadla pro turisty a dvě plochy pro rozvoj rodinné rekreace g) řešit územní souvislosti napojení Jeseníků směrem na Ostravu obcí prochází silnice II/450, která se v Bruntále napojuje na silnici I/11 a umožňuje spojení Ostravy s Jeseníky. b) Vyhodnocení souladu Územního plánu Rudná pod Pradědem s územně plánovací dokumentací vydanou Moravskoslezským krajem V Zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kraje je potvrzeno zařazení území obce Rudná pod Pradědem do specifické oblasti SOB3 Jeseníky Králický Sněžník. Současně je navrhováno zpřesnění požadavků na využití území, kritérií a podmínek pro rozhodování o změnách v území a úkolů pro územní plánování. Požadavky na využití území, kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území: 86

259 - zkvalitnění a rozvoj dopravního propojení se sousedními oblastmi v ČR (SOB2 Ostrava, SOB8 Olomouc) a v Polsku (Kladsko) obec Rudná pod Pradědem leží na poměrně významném dopravním tahu, silnici II/450, která umožňuje její napojení na nadřazenou silniční síť, reprezentovanou silnicemi I/11 a I/45 v Bruntále - nové ekonomické aktivity v rámci vymezené oblasti umisťovat podle těchto hlavních kritérií: - vazba na hlavní dopravní tahy území (silnice I/45 a navazující síť silnic II. třídy) - vazba na sídla s rozvojovým potenciálem (Bruntál, Rýmařov, Vrbno pod Pradědem, Město Albrechtice, Břidličná) - preference lokalit mimo stanovená záplavová území (v záplavových územích jen výjimečně, ve zvlášť odůvodněných případech) Obec Rudná pod Pradědem leží na silnici II/450, která se v Bruntále napojuje na silnici I/45 a má těsné vazby na sídlo s rozvojovým potenciálem Bruntál; zastavitelná plocha pro nové ekonomické aktivity je navržena ve Staré Rudné, mimo stanovené záplavové území. - zkvalitnění a rozvoj technické infrastruktury, občanského vybavení a podpora dalších opatření k posílení stability osídlení, zejména ve spádových sídelních centrech (Bruntál, Rýmařov, Město Albrechtice, Horní Benešov, Břidličná, Osoblaha, Vrbno pod Pradědem) obec Rudná pod Pradědem není spádovým sídelním centrem, i přesto však jsou zde navrženy plochy pro rozvoj občanského vybavení a technické infrastruktury - rozvoj rekreační funkce sídel též mimo hlavní rekreační střediska, zejména: - v severní části této oblasti (správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem Město Albrechtice a Osoblaha) - v prostoru vodní nádrže Slezská Harta (obce Razová, Leskovec nad Moravicí, Bílčice, Roudno, Nová Pláň, Mezina, Rudná pod Pradědem, Valšov, Moravskoslezský Kočov část Moravský Kočov a Bruntál část Karlovec) Jejich rozvoj řešit současně s odpovídající veřejnou infrastrukturou. Pro rozvoj rekreace je v územním plánu navržena jedna plocha pro výstavbu sportovních zařízení, plocha pro výstavbu rozhledny a odpočivadla pro turisty a dvě plochy pro rozvoj rodinné rekreace, dále pak jsou navrženy nové cyklotrasy a hipotrasy. - nová zastavitelná území vymezovat především v návaznosti na stávající zastavěná území při zohlednění pohledové exponovanosti lokalit a dalších podmínek ochrany přírodních a kulturních hodnot krajiny až na dále uvedené výjimky veškeré navržené zastavitelné plochy navazují na zastavěné území a neovlivní pohledově exponované lokality ani přírodní a kulturní hodnoty území; výjimkou jsou zastavitelné plochy č. Z1 (pro výstavbu ČOV ve Staré Rudné) a Z25 (pro výstavbu rozhledny a odpočivadla nad Novou Rudnou), ani ty však neovlivní podmínky ochrany přírody a krajiny - zkvalitnění dopravního propojení a obsluhy tohoto území, zejména rekreačních středisek dopravní propojení a obsluha území obce Rudná pod Pradědem je dobrá, není třeba ji podstatně zlepšovat; pro zlepšení dopravního přístupu na Hvězdu (mimo řešené území) se navrhuje rekonstrukce silnice II/450 - rozvoj ubytovacích středisek v oblasti (s výjimkou města Vrbno pod Pradědem) orientovat zejména na výstavbu zařízení s celoroční využitelností v územním plánu není navržena žádná plocha pro výstavbu ubytovacích zařízení 87

260 - na území CHKO Jeseníky s výjimkou zastavěného území obcí nepřipustit umisťování ubytovacích zařízení s kapacitou nad 50 lůžek v územním plánu se nepředpokládá umisťování takových zařízení - za rozvojové areály pro sjezdové lyžování považovat zejména areály Malá Morávka Karlov, Vrbno pod Pradědem Pod Vysokou horou a Václavov u Bruntálu; lyžařský areál v lokalitě Praděd Ovčárna považovat za stabilizovaný netýká se řešeného území - při rozšiřování a umisťování nových sportovních a rekreačních zařízení zohledňovat jejich dopravní dostupnost, pohledovou exponovanost a další podmínky ochrany přírodních a kulturních hodnot krajiny plocha navržená pro výstavbu víceúčelového hřiště je situována do zastavěného území, plochy navržené pro výstavbu zařízení rodinné rekreace na zastavěné území bezprostředně navazují; jsou tedy bez problémů dopravně dostupné a nejsou v kolizi se zásadami ochrany přírodních a kulturních hodnot území - podporovat rozvoj občanského vybavení a doprovodných služeb pro sport, rekreaci a cestovní ruch s rozšířením možností celoročního rekreačního využití i mimo hlavní centra v územním plánu je navržena plocha pro výstavbu víceúčelového hřiště a plocha pro výstavbu rozhledny a odpočivadla pro turisty; další zařízení a služby pro rekreaci a cestovní ruch je možno realizovat v rámci ploch smíšených obytných SO, případně i v jiných plochách v souladu s podmínkami pro jejich využití - nepřipustit rozšiřování stávajících a vznik nových lokalit určených pro stavby k rodinné rekreaci, přírůstek kapacit rodinné rekreace realizovat výhradně přeměnou objektů původní zástavby na rekreační chalupy; toto omezení platí pro vybraná katastrální území těchto obcí: - Malá Morávka k.ú. Malá Morávka a Karlov pod Pradědem - Karlova Studánka k.ú. Karlova Studánka - Ludvíkov k.ú. Ludvíkov pod Pradědem Netýká se řešeného území. - podpora rozvoje integrované hromadné dopravy ve vazbě na pěší dopravu a cyklodopravu hromadná doprava v obci je zajištěna autobusovou dopravou; železniční doprava byla zrušena a o jejím obnovení se neuvažuje - podpora rozvoje turistických pěších a cyklistických tras zejména nadregionálního a mezinárodního významu v územním plánu je navrženo několik cyklotras, které navazují na stávající cyklotrasy a také několik hipotras, které jsou součástí navržené sítě hipotras v Moravskoslezském kraji - podpora rozvoje lázeňství (Karlova Studánka) netýká se řešeného území - podpora zajištění odpovídajícího stupně protipovodňové ochrany území řešené území není ohroženo povodněmi; stanovené záplavové území Černého potoka nezasahuje do zastavěného území ani do zastavitelných ploch - ochrana kulturně historických hodnot sídel a vysokých přírodních hodnot krajiny včetně významných krajinných horizontů (zejména CHKO Jeseníky) kulturně historické hodnoty sídla jsou chráněny stanovením charakteru navržené výstavby převážně nízkopodlažní obytné výstavby, přírodní hodnoty jsou chráněny zejména omezením možnosti realizace staveb mimo zastavěné území a zastavitelné plochy 88

261 - podpora zkvalitnění funkčních a prostorových vazeb s rozvojovými oblastmi republikového významu: - OB2 Ostrava v osách Osoblaha Krnov Opava (ve vazbě na rozvojovou osu nadmístního významu OS-N1), resp. Bruntál Horní Benešov Opava - OB8 Olomouc v ose Krnov Bruntál ( Šternberk Olomouc) Obec Rudná pod Pradědem leží na poměrně významném dopravním tahu silnici II/450, která prostřednictvím silnic I/11 a I/45 umožňuje velmi dobré spojení jak s Ostravou, tak s Olomoucí; prostorové ani funkční vazby není třeba zlepšovat. - nové plochy sportovně rekreačních zařízení včetně koridorů odpovídající dopravní a technické infrastruktury na území CHKO Jeseníky vymezovat s ohledem na požadavky dotčených orgánů ochrany přírody a krajiny všechny požadavky dotčených orgánů ochrany přírody a krajiny jsou splněny. Úkoly pro územní plánování: - zpřesnit vymezení ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu včetně územních rezerv a vymezení skladebných částí ÚSES při zohlednění územních vazeb a souvislostí s přilehlým územím Olomouckého kraje a Polska v územním plánu nejsou vymezeny žádné plochy ani koridory dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu ani skladebné části ÚSES nadregionálního a regionálního významu - koordinovat opatření na ochranu území před povodněmi a vymezit pro tento účel nezbytné plochy netýká se řešeného území, obec není povodněmi ohrožena - prověřit územní a environmentální důsledky případné realizace záměrů v lokalitách geologicky, morfologicky a hydrologicky vhodných pro akumulaci povrchových vod v Nové Rudné je navržena plocha pro vybudování vodní nádrže; jde o obnovu malé vodní nádrže bez možných environmentálních důsledků. V Zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kraje (ZÚR MSK) nejsou v řešeném území obsaženy žádné záměry ani jevy nadmístního významu. V Zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kraje jsou vymezeny základní oblasti krajinného rázu (krajinné oblasti) a typy krajin, resp. jejich cílové charakteristiky a možnosti ohrožení. Dále jsou formulovány zásady pro rozhodování o změnách v území, a to jak pro oblasti krajinného rázu, tak pro typy krajiny, které se v daných oblastech vyskytují. Západní část území obce Rudná pod Pradědem spadá zčásti do krajinné oblasti Hrubý Jeseník, východní část do krajinné oblasti Nízký Jeseník. Krajinná oblast Hrubý Jeseník Možná ohrožení: - intenzifikace cestovního ruchu - nová zástavba v pohledově exponovaných a citlivých místech (svahy, pohledové horizonty) - vznik nových charakterově odlišných dominant (velkoobjemové nebo vertikální stavby) - likvidace historických krajinných struktur - poškození nebo úbytek lesa. 89

262 Zásady pro rozhodování o změnách v území: - chránit harmonické měřítko krajiny a pohledový obraz významných krajinných horizontů a krajinných dominant (Praděd): - nevytvářet nové pohledové bariéry - novou zástavbu umisťovat přednostně mimo pohledově exponovaná území - v případě nových liniových staveb energetické infrastruktury riziko narušení minimalizovat v závislosti na konkrétních terénních podmínkách vhodným vymezením koridoru trasy a lokalizací stožárových míst Nové pohledové bariéry nejsou navrženy, nové zastavitelné plochy nejsou situovány v pohledově exponovaných lokalitách s výjimkou návrhu plochy pro vybudování rozhledny a odpočivadla pro turisty nad Novou Rudnou; navržené liniové stavby mají pouze lokální význam (trasy vedení VN 22 kv odbočky k navrženým trafostanicím), stožárová místa se nenavrhují (nejsou předmětem řešení územního plánu). - chránit historické architektonické a urbanistické znaky památkově chráněných sídel včetně jejich vnějšího obrazu obec Rudná pod Pradědem není památkově chráněným sídlem - chránit historické krajinné struktury (plužina, kamenice, kamenné zídky) navržené zastavitelné plochy navazují na zastavěné území; jejich realizací nebudou historické krajinné struktury narušeny - ochrana místních kulturně historických dominant, zejména sakrálních a ostatních historických staveb místní kulturně historické dominanty nejsou návrhem rozvoje obce narušeny. Krajinná oblast Nízký Jeseník Možná ohrožení: - odlesnění nebo zástavba krajinných horizontů - vznik nových charakterově odlišných dominant (velkoobjemové nebo vertikální stavby) - narušení harmonického měřítka krajiny - likvidace historických krajinných struktur. Zásady pro rozhodování o změnách v území: - chránit harmonické měřítko krajiny a pohledový obraz významných krajinných horizontů a krajinných, resp. kulturně historických dominant: - nevytvářet nové pohledové bariéry - novou zástavbu umisťovat přednostně mimo pohledově exponovaná území - v případě nových liniových staveb energetické infrastruktury riziko narušení minimalizovat v závislosti na konkrétních terénních podmínkách vhodným vymezením koridoru trasy a lokalizací stožárových míst Nové pohledové bariéry nejsou navrženy, nové zastavitelné plochy nejsou situovány v pohledově exponovaných lokalitách; navržené liniové stavby mají pouze lokální význam (trasy vedení VN 22 kv odbočky k navrženým trafostanicím), stožárová místa se nenavrhují (nejsou předmětem řešení územního plánu). - chránit historické architektonické a urbanistické znaky památkově chráněných sídel včetně jejich vnějšího obrazu obec Rudná pod Pradědem není památkově chráněným sídlem 90

263 - chránit historické krajinné struktury (plužina, kamenice, kamenné zídky) navržené zastavitelné plochy bezprostředně navazují na zastavěné území; jejich realizací nebudou historické krajinné struktury narušeny - ochrana místních kulturně historických dominant, zejména sakrálních a ostatních historických staveb místní kulturně historické dominanty nejsou návrhem rozvoje obce narušeny - dle možnosti korigovat nevhodné změny vnějšího obrazu sídel vzniklé zástavbou z druhé poloviny 20. století (např. Bruntál, Staré Město, Horní Benešov) netýká se řešeného území. Řešené území je součástí krajiny leso-luční, pro kterou jsou definována možná ohrožení: - zástavba mimo zastavěné území, zejména na pohledově exponovaných svazích, horizontech a v blízkosti dominant navržené zastavitelné plochy bezprostředně navazují na zastavěné území, nejsou situovány na pohledově exponovaných svazích ani horizontech ani v blízkosti dominant; výjimkou je zastavitelná plocha Z25, určená pro vybudování rozhledny a odpočivadla nad Novou Rudnou; její lokalizace ve vyšší poloze je z hlediska její funkce nezbytná - nevhodné umisťování sportovně rekreačních areálů a zařízení cestovního ruchu v pohledově exponovaných lokalitách v územním plánu nejsou navrženy žádné významnější sportovně-rekreační areály ani zařízení cestovního ruchu; navržená plocha sportovních zařízení je situována uvnitř zastavěného území a má lokální charakter - velkoplošná odlesnění není územním plánem navrhováno - zánik extenzivních forem zemědělství; sukcesní zarůstání trvalých travních porostů nebo jejich převod na jiný způsob využití nelze územním plánem ovlivnit - změna architektonického výrazu a urbanistických znaků sídel navržené zastavitelné plochy bezprostředně navazují na zastavěné území, respektují historickou urbanistickou strukturu a jsou určeny vesměs pro výstavbu rodinných domů s max. podlažností 1 NP; změna architektonického a urbanistického obrazu obce nehrozí - poškozování přírodě blízkých ekosystémů navržené zastavitelné plochy bezprostředně navazují na zastavěné území a do přírodě blízkých ekosystémů nezasahují - poškozování historických krajinných struktur a objektů historické krajinné struktury ani objekty nejsou návrhem územního plánu ohroženy - vnášení nových (zejména technických) dominant není územním plánem navrhováno. Zásady pro rozhodování o změnách v území pro krajinu leso-luční jsou následující: - zachovat vyvážený poměr ploch lesních a trvalých travních porostů nelze územním plánem ovlivnit - zachovat harmonický vztah sídel a zemědělské krajiny, zejména podíl zahrad a trvalých travních porostů nelze územním plánem ovlivnit - pro bydlení a občanskou vybavenost přednostně využívat rezervy v rámci zastavěného území sídel, nová zastavitelná území vymezovat výhradně v návaznosti na zastavěná území při zohlednění pohledové exponovanosti a citlivosti lokalit a dalších podmínek 91

264 ochrany přírodních a kulturních hodnot krajiny navržené zastavitelné plochy bezprostředně navazují na zastavěné území, s výjimkou plochy pro výstavbu rozhledny a odpočivadla pro turisty nejsou situovány na pohledově exponovaných svazích ani horizontech ani v blízkosti dominant, nenaruší architektonický ani urbanistický obraz sídla a neohrozí přírodní ani kulturní hodnoty krajiny - o umisťování kapacitních rekreačních zařízení a sportovně rekreačních areálů (včetně navazující dopravní a technické infrastruktury) rozhodovat výhradně na základě vyhodnocení únosnosti krajiny kapacitní rekreační zařízení ani sportovně rekreační areály nejsou územním plánem navrhovány - respektovat historicky cenné architektonické a urbanistické znaky sídel včetně vnějšího obrazu sídla navržené zastavitelné plochy bezprostředně navazují na zastavěné území, respektují historickou urbanistickou strukturu a jsou určeny vesměs pro výstavbu rodinných domů s max. podlažností 1 NP; vnější obraz sídel ani jejich charakter nebude narušen chránit harmonické měřítko krajiny a pohledový obraz významných krajinných horizontů a krajinných, resp. kulturně historických dominant, v případě nových liniových staveb energetické infrastruktury toto riziko minimalizovat v závislosti na konkrétních terénních podmínkách vhodným vymezením koridoru trasy a lokalizací stožárových míst harmonické měřítko krajiny ani pohledový obraz významných krajinných horizontů ani krajinných nebo kulturně historických dominant nebudou narušeny; navržené úseky liniových staveb jsou nevýznamné (krátké), stožárová místa se nenavrhují (nejsou předmětem řešení územního plánu). Cílové charakteristiky krajiny Podle Územní studie Cílové charakteristiky krajiny Moravskoslezského kraje spadá území obce Rudná pod Pradědem převážně do specifické krajiny B-02 Rýmařov Bruntál, její severní okraj (volná krajina bez zástavby) do specifické krajiny A-01 Hrubý Jeseník. Veškeré zastavitelné plochy, plochy přestavby i návrhy rozvoje dopravní a technické infrastruktury jsou situovány ve specifické krajině B-02 Rýmařov Bruntál. Specifická krajina B-02 Rýmařov Bruntál Je charakterizována jako zajímavý segment podhorské kulturní krajiny Nízkého Jeseníku s dochovanými historickými krajinnými strukturami, lesozemědělská krajina s vesměs lineárními lánovými vesnicemi středověké kolonizace, vizuálně otevřená zemědělská krajina, s patrnými vlivy zemědělské velkovýroby. Pro specifickou krajinu B-02 Rýmařov Bruntál jsou stanovena následující opatření pro zajištění cílových charakteristik krajiny: - Chránit vizuální význam přírodní a kulturní dominanty Uhlířský vrch u Bruntálu s kostelem Panny Marie Pomocné v dílčích scenériích i v krajinných panoramatech netýká se území obce Rudná pod Pradědem, krajinná dominanta Uhlířský vrch je od něj natolik vzdálena, že ji žádné záměry na území obce Rudná pod Pradědem nemohou narušit. - Ochránit dochovanost historických krajinných struktur v krajině historické krajinné struktury v krajině nejsou územním plánem narušeny. - Ochrana historických krajinných struktur před stavební činností do historických krajinných struktur nezasahují žádné rozvojové záměry územního plánu. 92

265 - Obnova liniových, soliterních a plošných vegetačních prvků nelesní zeleně jako liniové prvky nelesní zeleně jsou navrženy úseky lokálních biokoridorů na zemědělské půdě, soliterní ani plošné vegetační prvky nelesní zeleně se nenavrhují, navrženy jsou tři plochy k zalesnění. - Zachovat vizuální význam dominant Uhlířského vrchu a poutního kostela jakož i společné scenérie s kulturními dominantami historického jádra Bruntálu v krajinných panoramatech i v dílčích scenériích před záměry stavební činnosti, chránit alej vedoucí od kostela k městu netýká se území obce Rudná pod Pradědem. - Nenarušit celistvost pohledových panoramat Hrubého Jeseníku vznikem nových pohledových dominant nebo bariér, narušujících vizuální vazbu pohledových scenérií této specifické krajiny a jejího krajinného rámce v územním plánu nejsou navrženy žádné nové pohledové dominanty nebo bariéry, kromě návrhu výstavby rozhledny nad Novou Rudnou; její maximální přípustná výška je 20 m, pohledová panoramata Hrubého Jeseníku rozhledna nenaruší. Specifická krajina A-01 Hrubý Jeseník Dynamická krajina východního okraje Hrubého Jeseníku Pradědské a Medvědské hornatiny, zalesněná horská krajina novověké kolonizace se zřetelně dochovanou krajinnou strukturou středověkých venkovských sídel v podhůří. Nefragmentované lesní porosty, krajina s funkcí dálkových migračních koridorů, lokálně druhová skladba porostů odpovídající přirozené druhové skladbě, porosty kosodřeviny s vlajkovými formami smrku, migračně významné území. Jedinečné krajinné dominanty Praděd, Petrovy kameny, Kamzičník, Ostružná, Temná, Žárový vrch, Pytlák, Jelení kameny. Pro specifickou krajinu A-01 Hrubý Jeseník jsou stanovena následující opatření pro zajištění cílových charakteristik krajiny: - Minimalizovat zásahy do krajiny (především stavby, technická zařízení a odlesnění), které by byly viditelné na siluetách horských hřbetů a krajinných dominant Hrubého Jeseníku. - Minimalizace zásahů vedoucích k narušení a fragmentaci souvislých lesních komlexů ve vrcholových partiích horských hřbetů, v oblastech s výskytem se zbytky horských bučin, suťových lesů, původní jedlobučiny a přirozené smrčiny jsou tyto zásahy vyloučeny. - Zachovat zřetelné stopy dochované krajinné struktury, zejména rozptýlenou nelesní zeleň představující stopy členění historické plužiny a chránit je před stavební činností. Do specifické krajiny A-01 Hrubý Jeseník spadá pouze severní okrajová část území obce Rudná pod Pradědem, bez zástavby a bez jakýchkoliv rozvojových záměrů. Nenavrhují se tedy žádné zásahy do krajiny, žádné zásahy vedoucí k narušení a fragmenaci lesních komplexů ani žádné zásahy do historických krajinných struktur. 93

266 H.2 Vyhodnocení souladu Územního plánu Rudná pod Pradědem s cíly a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území Cíle a úkoly územního plánování stanovuje stavební zákon (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů) takto: 18 Cíle územního plánování (1) Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. V územním plánu Rudná pod Pradědem jsou vytvořeny podmínky pro zlepšení životního prostředí zejména návrhem vybudování soustavné splaškové kanalizace; pro zlepšení soudržnosti společenství obyvatel území obce jsou vytvořeny podmínky návrhem zastavitelných ploch, umožňujících novou obytnou výstavbu, návrhem ploch pro rozvoj sportovních zařízení a návrhem nových ploch zeleně na plochách veřejných prostranství; pro zlepšení hospodářských podmínek území je navržena nová plocha pro rozvoj výroby a skladování. Realizací záměrů obsažených v územním plánu Rudná pod Pradědem nedojde ke střetům se zájmy ochrany přírody, ani k ohrožení atraktivity bydlení, a to ani pro současné generace ani pro generace budoucí. (2) Územní plán zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál území. Územní plán Rudná pod Pradědem vymezuje především nové rozvojové plochy pro obytnou výstavbu a s tím související veřejná prostranství, dopravní a technickou infrastrukturu. Potřeba vymezení zastavitelných ploch vychází z demografické prognózy vývoje počtu obyvatel. Zajištění dostatečně kapacitních ploch určených pro rozvoj obytné výstavby je jedním z důležitých úkolů územního plánu, směřujících ke stabilizaci počtu obyvatel a tím k posílení sociodemografického pilíře. Pro posílení hospodářského pilíře je navržena nová rozvojová plocha pro zařízení výroby a skladování. (3) Orgány územního plánování postupem podle tohoto zákona koordinují veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizují ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních předpisů. Ochrana veřejných zájmů v řešeném území, vyplývajících ze zvláštních předpisů, je definována v zadání územního plánu a je v územním plánu respektována. (4) Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území. 94

267 Území obce Rudná pod Pradědem představuje území vysoké přírodní hodnoty, chráněné zčásti jako Chráněná krajinná oblast Jeseníky, zčásti jako Ptačí oblast Jeseníky a s řadou dalších významných lokalit ochrany přírody a krajiny. Tyto přírodní hodnoty jsou v územním plánu respektovány a navržené změny v území je neohrozí. Kulturní a civilizační hodnoty v řešeném území představuje nemovitá kulturní památka (socha sv. Jana Nepomuckého) a památky místního významu (kříže, kapličky, pomníky, zachovalé objekty původní zástavby); veškeré tyto památky územní plán respektuje. Ochrana nezastavěného území a nezastavitelných pozemků je zajištěna stanovením přípustného a nepřípustného využití nezastavěných a nezastavitelných ploch, kdy na těchto plochách se s výjimkou omezeného rozsahu staveb, zejména staveb dopravní a technické infrastruktury, nepřipouští žádná nová výstavba. Zastavitelné plochy jsou vymezeny především pro obytnou výstavbu, jejich potřeba vychází z demografické prognózy vývoje počtu obyvatel. (1) Úkolem územního plánování je zejména 19 Úkoly územního plánování a) Zjišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty tato zjištění a posouzení byla nedílnou součástí zpracování Územního plánu Rudná pod Pradědem. Přírodní hodnoty na území obce Rudná pod Pradědem jsou reprezentovány především Chráněnou krajinnou oblastí Jeseníky a Ptačí oblastí Jeseníky, dále pak přírodní památkou Morgenland, významnými krajinnými prvky, souvislými lesními celky a břehovými porosty vodních toků. Kulturní a civilizační hodnoty v řešeném území představuje nemovitá kulturní památka socha sv. Jana Nepomuckého a památky místního významu (kříže, kapličky, pomníky, objekty původní zástavby). b) Stanovovat koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území navržená urbanistická koncepce navazuje na dosavadní stavební vývoj obce, stávající urbanistickou strukturu jednotlivých sídel doplňuje návrhem dostavby proluk a rozvíjí ji do nových ploch, při důsledném respektování a zachování jejich charakteru. Návrh se soustředil především na nalezení nových ploch pro obytnou výstavbu, pro výstavbu zařízení občanského vybavení, zejména zařízení sportovních a tělovýchovných a pro vybudování ploch veřejně přístupné zeleně. Pro posílení ekonomických podmínek území (pracovní příležitosti) je navržena plocha pro rozvoj výroby a skladování. Součástí územního plánu je návrh rozvoje sítí a zařízení technické infrastruktury a vymezení územního systému ekologické stability. c) Prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání budoucí rozvoj obce je zaměřen zejména na rozvoj obytné (případně rekreační druhé bydlení) funkce a na udržení a zlepšení příznivého životního a obytného prostředí, proto jsou navrženy především plochy určené pro novou obytnou výstavbu a pro výstavbu zařízení občanského vybavení a plochy zeleně na veřejných prostranstvích. Vzhledem ke svému charakteru navržené zastavitelné plochy nevyvolávají rizika z hlediska ochrany veřejného zdraví ani životního prostředí. Z geologické stavby území nevyplývají z hlediska koncepce rozvoje obce žádná rizika. Pro hospodárné využití veřejné infrastruktury jsou vytvořeny podmínky návrhem zastavitelných ploch situovaných v bezprostřední návaznosti na vybudované komunikace s inženýrskými sítěmi. 95

268 d) Stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb pro jednotlivé plochy s rozdílným způsobem využití jsou stanoveny podmínky prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu, omezující intenzitu využití pozemků a maximální výšku zástavby. e) Stanovovat podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území podmínky prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu jsou pro jednotlivé plochy s rozdílným způsobem využití stanoveny tak, aby byl zachován stávající charakter zástavby, tj. ve Staré Rudné převládající jednopodlažní zástavba rodinných domů, s většími objekty občanského vybavení a rozsáhlými výrobními areály, v Nové Rudné volnější až rozptýlená jednopodlažní zástavba s převažujícím rekreačním využitím. f) Stanovovat pořadí změn v území (etapizaci) pořadí změn v území není stanoveno, výstavba na jednotlivých zastavitelných plochách bude probíhat individuálně dle zájmu investorů. g) Vytvářet v území podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a to přírodě blízkým způsobem v Rudné pod Pradědem ekologické ani přírodní katastrofy nehrozí, stanovené záplavové území Černého potoka nezasahuje do zastavěného území ani v něm nejsou navrženy žádné zastavitelné plochy. h) Vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn vzhledem k tomu, že převážná většina zastavitelných ploch je určena pro obytnou výstavbu, se nedá očekávat, že by náhlé hospodářské změny výrazným způsobem ovlivnily rozvoj obce. i) Stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení převážná většina navržených zastavitelných ploch je určena pro obytnou výstavbu, tedy pro rozvoj sídelní struktury. j) Prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území navržené zastavitelné plochy jsou vymezeny uvnitř zastavěného území nebo v bezprostřední návaznosti na ně, v lokalitách s vybudovanou dopravní a technickou infrastrukturou; navržené zastavitelné plochy bez vybudované technické infrastruktury jsou ucelené a umožní ekonomické využití realizovaných sítí. k) Vytvářet v území podmínky pro zajištění civilní ochrany požadavky z hlediska civilní ochrany nebyly k územnímu plánu vzneseny. l) Určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území na území obce Rudná pod Pradědem se nenacházejí plochy vhodné pro asanační, rekonstrukční nebo rekultivační zásahy. m) Vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů před negativními vlivy záměrů na území a navrhovat kompenzační opatření, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak záměry navržené v územním plánu Rudná pod Pradědem nebudou mít negativní vlivy na území, kompenzační opatření se proto nestanovují. n) Regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních zdrojů v územním plánu nejsou navrženy žádné plochy určené pro využívání přírodních zdrojů. 96

269 o) Uplatňovat poznatky zejména z oborů architektury, urbanismu, územního plánování a ekologie a památkové péče při zpracování Územního plánu Rudná pod Pradědem byly využity veškeré dostupné podklady, vztahující se k řešenému území a k dané problematice. (2) Úkolem územního plánování je také vyhodnocení vlivů územního plánu na vyvážený vztah územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území; jeho součástí je posouzení vlivů na životní prostředí a posouzení vlivů na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast, pokud orgán ochrany přírody svým stanoviskem takovýto vliv nevyloučil. Územní plán Rudná pod Pradědem vytváří předpoklady pro udržitelný rozvoj území, tj. pro vyvážený vztah územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území obce. Posouzení vlivů na životní prostředí a posouzení vlivů na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast je obsahem samostatných elaborátů. H.3 Vyhodnocení souladu Územního plánu Rudná pod Pradědem s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů Územní plán Rudná pod Pradědem je zpracován v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů a s vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb. I. ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ OBSAHUJÍCÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH TOHOTO VYHODNOCENÍ VČETNĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Územní plán Rudná pod Pradědem byl posouzen z hlediska vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (viz samostatný svazek III. Vyhodnocení vlivů Územního plánu Rudná pod Pradědem na udržitelný rozvoj území) včetně vyhodnocení vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů a včetně vyhodnocení vlivů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti dle 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. 97

270

271

272

273