ANALÝZA POŠKOZENÍ ZEMNÍCH LESNÍCH CEST ANALYSIS OF GROUND FOREST ROADS DAMAGE L. Bránka, A. Janeček, P. Klč Česká zemědělská univerzita v Praze

Transkript

1 ANALÝZA POŠKOZENÍ ZEMNÍCH LESNÍCH CEST ANALYSIS OF GROUND FOREST ROADS DAMAGE L. Bránka, A. Janeček, P. Klč Abstract The article presents results of field research of the forest road damage. The study is based on field measurements conducted in the CULS Forest Establishment at Kostelec n.c.l.. The research base was the degree of damages of ground roads, which are located in the wold. Characteristics of forest roads were derived from measuring 00 m long sections, according to research methodology. There were determined types of damages and in particular their scope. Than were the roads classified according to distance from surface water sources (up to m, - 0 m, over 0 m). The optimum for durability of the ground roads is their occurrence at a distance of - 0 meters from the water source. Keywords: damage, road, vehicle ÚVOD V lesním hospodářství mají dopravní komunikace velmi významnou úlohu. Lesní porosty, jako dřevoprodukční místa, se často nacházejí na odlehlých, těžko přístupných a rozsáhlých plochách, takže doprava dříví je velmi namáhavá a nákladná. Velké dopravní vzdálenosti, poměrně velká objemová hmotnost dříví a nepříznivé terénní poměry kladou zvýšené požadavky na technickou úroveň lesních komunikací. Předpokladem dobré dopravy je úplná síť cest po celé dopravní oblasti. Musí však být jen tak hustá, aby byla pro provoz ekonomická. Lesní zajišťují přístup do lesů a podporují aktivity managementu a využití lesů. Cesty jsou nezbytné pro mnoho lesnických operací, zahrnující dopravu těžebních strojů k jednotlivým místům těžby a dopravu vytěženého dřeva na pily (Forman et al., 00). Struktura cest odvozních, které vytváří spojení uvnitř lesních komplexů a zaručují bezpečný celoroční nebo sezónní provoz, vyplývá ze šetření lesního hospodářského plánu a bývá stanovena metodou optimalizace lesní dopravní sítě. Lesní přibližovací cesta vytváří spojení uvnitř lesních komplexů, zpravidla spojuje přibližovací linky s odvozními cestami. Přibližovací linky jsou součástí lesní dopravní sítě a slouží výhradně k vyklizování dříví z porostů a následnému přibližování. Jsou vedeny po neupraveném terénu bez odstranění vrchní vrstvy zeminy (ČSN 08, ). Každá výstavba lesních cest škodlivá pro ekologii lesa, vodní hospodářství a životni prostředí. Je však nutná pro umožněni hospodařeni v lese. Proto je nutné vytvořit takovou koncepci výstavby, která by operovala s potřebným minimem lesních cest technicky zabezpečených proti vodní erozi a devastačnímu účinku lesních dopravních prostředků (Beneš, 8). Povrchová i podpovrchová srážková voda je rozhodujícím destrukčním elementem lesní dopravní sítě. Na destrukci se podílí svoji erozivní činnosti (Nejezchleb, 008). Vodní eroze je vyvolána kinetickou energii dešťových kapek dopadajících na půdní povrch a mechanickou silou povrchově stékající vody. Rozrušováni půdního povrchu je doprovázeno přemísťováním uvolněné hmoty (Vojáček, 0). Půdní eroze způsobená činností vody, větru a ledovců je třífázový proces. První fází je uvolňování částic z půdní hmoty, druhou je jejich transport uvedenými činiteli. Třetí fází je ukládání materiálu, k němuž dochází tehdy, není-li dostatek energie, jež by částice dále transportovala (Holý, ). Dvorščák a Hríb () zkoumali působení protierozních materiálů na elementárních odtokových plochách lesních cest a na základě tohoto výzkumu navrhli originální schémata sanačního a protierozního zabezpečení založená na využití přírodního materiálu jako je sláma, větve a těžební odpad na protierozní ochranu povrchu půdy nebo jejich kombinaci s protierozními sítěmi. Nezpevněné lesní jsou známy jako hlavní zdroj sedimentů dodaných do toků povodí (Rackley, Chung, 008). Lesní byly určeny jako hlavní zdroj produkce sedimentů ze zalesněných území, uvažuje se, že více než 0 % všech vyprodukovaných sedimentů pochází z lesních cest (Grace, 00; Grace, Clinton, 00). V současnosti se odhaduje, že v České republice se pro přibližování a odvoz dřeva používá asi km všech druhů lesních cest a pozemních technologických komunikací a zařízení, z toho asi 000 km umožňuje odvoz dřeva nákladními automobily (Dobiáš, 00). Zbylé slouží jako přibližovací (třídy L a L dle ČSN 08 a ČSN 0). CÍL A METODICKÝ POSTUP Modelovým územím analýzy porušení lesních cest v závislosti na jejich poloze vůči svahu bylo zvoleno území ŠLP Kostelec nad Černými lesy s 800 ha lesních pozemků. Dopravní průzkum byl proveden na ploše, ha, což je přibližně třetina rozlohy. Oblast Černokostelecka se řadí do geomorfologické jednotky pahorkatina. Nadmořská výška se pohybuje

2 v rozpětí 0 až 0 m n. m. Průměrné roční srážky jsou v pahorkatinné a plošné části území v rozmezí 00 0 mm, přičemž ve vegetačním období spadne % srážek. Převažují větry západní, výjimečně i jihovýchodní, v závislosti na morfologii terénu. Na území ŠLP jsou zastoupeny půdní typy kambizem oligotrofní a mezotrofní, méně již eutrofní. Podzoly a kambizemě podzolové nalezneme na chudších horninách a půdách druhotně ochuzených. Na kamenných svazích se nacházejí rankery a kambizemě tankerové. Fluvizemě a kambizemě glejové nalezneme podél potoků. Na většině území je průměrná roční teplota v rozmezí,0, C. Ve vegetačním období, které trvá v průměru dní, je průměrná roční teplota,0,8 C. Cílem práce je analýza míry poškození lesních přibližovacích cest v pahorkatině, při používání přibližovacích prostředků používaných v lesním hospodářství, v závislosti na umístění lesní vůči svahu terénu a blízkosti vodního zdroje. Měření bylo součástí pořizování dopravního průzkumu v modelovém území. Použitá metodika dopravního průzkumu na Školním lesním podniku Kostelec nad Černými lesy vychází svou koncepcí z metodiky měření a porovnání z Metodiky venkovního sběru dat použité ÚHÚL při inventarizaci lesů v ČR z let (verze.0) a Metodiky OPRL (Macků, ) dále rozpracované a upravené do podoby Plošná údržba OPRL zpřístupnění lesa, verze 00 (Křístek, Sotorník, Bartoš, 008). Zjištění struktury lesních cest, se zakládá na provedeném terénním průzkumu, v tomto případě na území ŠLP Kostelec nad Černými lesy. Zaměření lesních cest bylo provedeno pomocí přístroje GPS s plošnou přesností od, metru, což je v případě lesních a polních cest a jejich šíře dostačující. Zaměřován byl bod v ose lesní vždy v jejím počátečním bodě a bodě koncovém, přičemž po každých 00 m délky byl zaměřen další průběžný bod. V každém počátečním a koncovém zaměřeném bodě byl prozkoumán úsek dlouhý 0 m vpřed pro počátek a vzad pro konec úseku. V případě průběžných bodů (po 00 m úseku) byl zaměřen úsek dlouhý 00 m se středem v zaměřeném bodě. V případě kratší než 00 m (tzn. nebylo by možné vytvořit 00 m úsek) je zaměřena a popsána cesta kratší, s tím že ve zpracování se navýší druhy a množství poškození o relativní hodnotu, tak aby toto odpovídalo cestě dlouhé alespoň 00 m. Pro následné vyčíslení parametrů a zjištění současného stavu poškození cest byly evidovány tyto údaje: třída lesní, délka lesní (měření cyklopočítačem), povrch lesní, podélný sklon a šířka lesní (měření vysunovacím metrem), body zaměřené GPS systémem a další. Pro srovnání a vyvození výsledků pro cíle naší práce bylo u zemních cest sledováno: jáma, erozní rýha, eroze, vystouplé balvany, koleje. Tato základní porušení zemních cest se zaměřovala v m jejich celkového rozsahu v úseku. Pro zjištění potřebných údajů a srovnání byla využita data z GPS přístroje a v programu ArcGis byly vyhodnoceny vzdálenosti a jednotlivé lesní zařazeny do příslušné kategorie. Vzhledem k pahorkatinnému charakteru prostředí byly zvoleny vzdálenosti lesních cest od vodního zdroje ( potok, bystřina) na hodnoty do m, 0 m a nad 0 m. Tato vzdálenost byla určována z GPS souřadnic středových bodů měřených úseků. Tyto body byly zpracovány v programu Map Source, dodávaného s přístrojem měření GPS. Následně byly všechny body převedeny do programu ArcGis, kam byly vloženy taktéž vrstvy vodních toků, vrstevnice a území lesa. Zároveň byly vytvořeny pásy o určené šířce (buffery ) kolem vodních toků a zaznamenaných vodních zdrojů zřejmých na povrchu půdy. Tyto buffery byly vytvořeny na šířku 0 - m,, 0 m, a nad 0m z každé strany vodního zdroje. Následně byly vylišeny úseky zemních cest, které spadaly do jednotlivých skupin bufferů, a přiřazeny sklony cest a taktéž porušení na daném úseku. Do příslušných vzdálenostních skupin od vodního zdroje byly započítány pouze úseky, které plně spadaly do skupiny (týkalo se potoků, bystřin), nebo úseky, které mohly být silně vodou ovlivněné (mokřiny). Zhodnocení porušenosti podle tříd lesních cest bylo provedeno pro zemní dle Katalogu porušení a závad na lesních cestách (Klč, P., Králík, A., Priroda ). VÝSLEDKY V rámci šetření problematiky byl stav lesních cest ověřován na všech třídách lesních cest. V tabulkách a jsou uvedeny základní údaje sesbírané při venkovním sběru dat dopravního průzkumu v modelové oblasti. V tabulce je uveden souhrn základních údajů o dopravní síti v modelovém území, přičemž bylo postupováno dle základních norem ČSN 08. Dle výsledků je zřejmé, že síť cest je optimálně zastoupena jednotlivými třídami lesních cest. Tab. Zastoupení tříd lesních cest na sledovaném území dle ČSN 08 / ČSN 0 Třída Celk. Počet Zastoupení Hustota délka úseků (ks) (%) (m.ha - ) (km) L 8,0 0,, L,80 0,, L 0,0,, L,0,,8 Celkem 8,0 00,00 0, V tomto článku se věnujeme pouze lesním cestám zemním, a to z důvodu největší možnosti působení erozních činitelů na povrch půdy vodou. Tabulka uvádí seznam povrchů. Jakými jsou opatřeny lesní, součet délek cest podle povrchové úpravy a jejich vyjádření jako procentního podílu.

3 Tab. Stupnice porušení na zemních lesních cestách (délka km) Stupeň porušení I II III IV V Stav (slovně) výborný dobrý středně porušený špatný katastrofální Zdroj: Klč, Králik, Znaky (charakteristiky) porušení bez porušení, odvodnění ve výborném stavu, stabilizované svahy (výkopový a násypový), čistý fungující příkop, cesta sjízdná osobním vozidlem malý výskyt drobných porušení a závad, pomístně zanesené svodnice, erozní porušení do hloubky 0 cm, cesta sjízdná osobním vozidlem značný výskyt porušení různého rozsahu, výskyt větších (rozměrově) porušení a závad, poškozené a zanesené svodnice, nevybudované svodnice nebo propustky, hloubka erozních porušení od 0 do 0 cm, cesta těžko sjízdná osobním vozidlem velký výskyt porušení, rozsáhlé závažné porušení pláně a svahů, erodovaná pláň a těleso, výskyt hlubších kolejí a erozních rýh, vyčnívající balvany z pláně, silně deformovaná cestní pláň, hloubka porušení od 0 do 0 cm, cesta těžko sjízdná terénním vozidlem cesta velmi vážně porušená až vyřazená z používání, velký výskyt hlubokých kolejí, erozních rýh a hluboké plošné eroze, výskyt odtrhů a sesuvů, hloubka porušení převážně nad 0 cm, cesta nesjízdná terénním vozidlem - těžko sjízdná jen traktorem (LKT) Plocha porušení (%) Objem (m ) součtu porušení na cestě 0 - % % - - % 00 - Druh a potřeba péče preventivní péče periodická údržba údržba - oprava 0 - % 0-00 oprava 0 % a více 0 a více rekonstrukce Tab. Povrch koruny lesních cest na sledovaném území Druh povrchu Délka (km) Zastoupení (%) Živičné,0 0,% Štěrk,0 8,8% Zemní,0 80,80% Celkem,0 00,00% Zemní se vyskytují zejména v třídách lesních a polních cest L a L, ale v modelovém území byly ohodnoceny i zemní jako třída L. V tabulce jsou uvedeny všechny třídy cest pro přehlednost a úplnost výsledků. Tabulka uvádí stav cest (stupeň porušení ) přiřazený k jednotlivým třídám lesních cest. Tab. Porušení zemních cest podle tříd Stupeň Počet úseků cest (ks) Stav porušení (slovně) L L L L Celkem I výborný II dobrý 8 8 III středně porušený 0 IV špatný 0 V katastrofální Celkem Celkově bylo zaměřeno a změřeno 8 stometrových úseků, z toho úseků zemních lesních cest odpovídá celkové délce, km. Souvislost s poškozením povrchu půdy, a tím i poškozením cest, má v lesním prostředí několik faktorů. Jsou to např. parametry trakčního ústrojí stroje, půdní charakteristiky, povětrnostní vlivy a další. Tabulka vztahuje poškození zemních cest k podélnému sklonu. Zemní jsou ovlivněny nejen sklonem, ale také přítomností vody v jednotlivých vrstvách půdního horizontu, přičemž voda napomáhá erozivní činnosti, a tím způsobuje ve velké míře poškození zemních cest. V tabulce je uveden počet zemních cest v závislosti na vzdálenosti od vodního zdroje. Vztah porušení všech lesních zemních cest v závislosti na podélném sklonu znázorňuje obrázek. Pro tento i následující grafy platí, že jednotlivé úseky zemních cest v modelovém území jsou znázorněny tečkou, ke které se vztahuje na ose X hodnota sklonu úseku (%) a na ose Y hodnota plochy porušení (%). Dále pro grafy platí, že spojnice trendu je polynomická druhého řádu. Zároveň je v grafech znázorněna jejich rovnice regrese a taktéž hodnota spolehlivosti R.

4 Tab. Sklon zemních cest na sledovaném území Podélný sklon Podélný sklon lesní zemní % Charakteristika Délka (km) Zastoupení (%) 0 0,00-0,8 % Nedostatečný,,80% - 0,88 -, % Přijatelný minimální 0,80,00% -, -, % Optimální,8,%, -, % Velký,8,% a více,0 % a více Maximální,,% Celkem, 00,00% Tab. Porušení zemních cest podle vzdálenosti od vodního zdroje Stupeň porušení Stav (slovně) Počet úseků cest (ks) 0 (m), 0 (m) 0, a více (m) Celkem I výborný 0 8 II dobrý 8 0 III středně porušený 8 IV špatný 8 V katastrofální 0 0 Celkem 0 0 Plocha porušení (%) Sklon úseku (%) y = 0,0x 0,x +, R² = 0,0 Zastoupení (%) cest Obr. Vztah porušení a sklonu úseku cest Obr. Početnost (%) všech zemních cest v jednotlivých podélných sklonech V obrázku spojnice trendu ukazuje průběh závislosti porušení na jejím podélném sklonu. V tomto případě je její průběh velmi blízký podmínkám výstavby lesních cest a zároveň odůvodňuje tzv. doporučené podélné sklony dle ČSN 08 pro lesní (% < s(%) >8%), kdy je porušení cest nejmenší. Toto potvrzuje obr. : Početnost (%) zemních cest v jednotlivých podélných sklonech. Plocha porušení (%) 0 8 Sklon úseku (%) y = 0,8x,0x +, R² = 0,0 Obr. Vztah porušení a sklonu ces od m od vodního zdroje ZAstoupení (%) cest 0,00 8,00,00,00,00 0,00 8,00,00,00,00 0,00 8 Obr. Početnost (%) zemních cest v jednotlivých podélných sklonech do m od vodního zdroje

5 Obr znázorňuje závislost porušení zemní na jejím podélném sklonu do m vzdálenosti od vodního zdroje. Tato vzdálenost představuje bezprostřední styk zemních cest s vodou povrchovou i podpovrchovou a jsou následně vodou ovlivňovány. Z obrázku je zřejmé, že porušení je větší při menších sklonech a také při nich dosahuje větší hodnoty, než při větších podélných sklonech. V obr. je rozložení úseků cest v intervalech podélných sklonů, přičemž zastoupení úseků je poměrně rovnoměrné Sklon úseku (%) y = 0,0x 0,8x + 8,8 R² = 0,0 Plocha porušení (%) Obr. Vztah porušení a sklonu cest vzdálených od m do 0 m od vodního zdroje Zastoupení (%) cest Obr. Početnost (%) zemních cest v jednotlivých podélných sklonech od m do 0 m od vodního zdroje Zemní zařazené v obrázku, který ukazuje závislost porušení cest na jejich podélném sklonu ve vzdálenosti 0 m, jsou na pomezí cest jak přímo ovlivňovaných vodním zdrojem, tak i kombinací cest svahových, které s vodním zdrojem (toky, bažiny) nepřicházejí běžně přímo do styku. Průběh spojnice trendu je zde dosti podobná spojnici trendu všech hodnocení porušení a podélného sklonu všech zemních cest. Zároveň jsou tyto rozloženy i do větších podélných sklonů. (obr. ) Sklon úseku (%) y = 0,0x 0,0x +,88 R² = 0,0 Plocha porušení (%) Obr. Vztah porušení a sklonu cest vzdálených od vodního zdroje o více než 0 m Zastoupení (%) cest Obr. 8 Početnost (%) zemních cest v jednotlivých podélných sklonech nad 0 m od vodního zdroje Obr ukazuje závislost porušení zemních cest na podélném sklonu cest vzdálenějších více než 0 m od vodního zdroje. V obrázku jsou souhrnně započítány svahové, vrstevnicové, spádnice a dle spojnice trendu u cest s menším podélným sklonem dochází k menšímu porušení ze strany působení vody a následnému vystavení pojezdu mechanizace užité při pěstování lesa. Tato přímá úměra platí i naopak, na s větším podélným sklonem působí erozivní účinky vody větší mírou. Z obr. 8 již vidíme široké zastoupení úseků cest, které spadají i do podélných sklonů převyšujících doporučené podélné sklony pro výstavbu lesních cest (ČSN 08). Z grafů porušení lesních cest a jejího procentuálního vyjádření je patrná nutnost oprav cest. Podle terénního průzkumu jde většinou o opravy výtluků, pomístní doplnění obalovanou drtí, ale na některých cestách je nutná kompletní oprava. Samozřejmě je nutné zemní. třídy upravit vhodnou technologií, tak aby nedocházelo k dalšímu podmáčení a tvorbě erozních rýh a dalšího porušení. Z hlediska budoucích investic je důležité vylišit, které se budou nadále využívat, a tyto rekonstruovat na vyšší třídu lesních cest.

6 DISKUSE A ZÁVĚR V práci jsou uvedeny výsledky výzkumu zaměřeného na lesní zemní, tzn. třídy L a L, které se v odborné literatuře téměř nevyskytují. Při výzkumu a posouzení lesních zemních cest bylo využito metodiky, která vychází z metodiky venkovního sběru dat vypracované Ústavem hospodářské úpravy lesa (ÚHUL) i třídění lesních cest ve smyslu ČSN 08. Výsledky současného dopravního zpřístupnění vybrané oblasti můžeme posoudit alespoň v rámci tzv. optimálního zpřístupnění lesů a lesních komplexů vyjádřených optimální hustotou odvozních cest (m.ha - ), která se dle různých autorů uvádí v rozsahu 0- m.ha - (Klč, 00). Podle Ústavu pro hospodářskou úpravu lesa je optimální hustota lesních odvozních cest v rovinách m.ha -, v pahorkatinách, m.ha - a v horských oblastech, m.ha - (MZE, 00). Hustota odvozních cest vybrané oblasti je, m.ha -, což můžeme posoudit jako optimální. Modelové území se nachází vzhledem k umístění (lokalizaci) v rámci ČR k relativně dobře zpřístupněné krajině veřejnými cestami, rozsáhlými lesy rozdělených zemědělskými plochami a vybudovanými polními cestami. Na tomto území se nachází i značný počet veřejných silnic a dalších cestních komunikací. Zemní tvoří většinu polních a lesních cest, tzn.,8 %, a celkově je hustota zemních cest 8, m.ha -. V obrázku jsou znázorněny všechny úseky a jejich procentuální poškození v závislosti na sklonu úseku. Je zřejmé, že většina cest se nachází v hodnocení porušení stavu dobrý, což znamená plochu porušení 0 %. Přibližně od % podélného sklonu začíná rychle narůstat procento poškození zemních cest, tudíž můžeme potvrdit doporučení ČSN 08. Z grafů, kde je znázorněn vztah poškození v závislosti na sklonu zemních cest ve zvolených vzdálenostech od vodního zdroje, je zřejmá vyšší míra poškození povrchu při menší vzdálenosti od povrchového vodního zdroje. Při vzdálenosti do m od vodního zdroje dochází k plošnému podmáčení povrchu a poté k poškození zemních cest zejména dopravními prostředky při malém, ale i větším podélném sklonu. Zároveň však při této vzdálenosti nedosahují velkých podélných sklonů, protože většinou kopírují niveletu vodních toků. Ve vzdálenosti nad 0 m od vodních toků jsou již zjevné rozdíly v působení vody na poškození zemních cest v závislosti na sklonu. Projevuje se zde různorodé vedení svahových cest, kdy tzv. vrstevnicové mají minimální podélný sklon, tudíž je zabráněno erozivní činnosti vody ve větší míře, ale zároveň jsou tyto vhodně odvodněné příčně, kdy svah zajišťuje dostatečný odliv vody na malé ploše. S narůstajícím sklonem se situace v příčném odvodnění nemění, ale nabývá na síle erozivní činnost vody, podpořená průjezdy těžké techniky. Vzdálenost od vodního zdroje od m do 0 m se jeví jako nejvíce se blížící vhodným předpokladům pro výstavbu lesních cest a podporující doporučení uvedená v ČSN 08 pro výstavbu lesních a polních cest. Z toho vyplývá, že kolem toků a ostatních povrchových vodních zdrojů a dále ve svazích je z hlediska možné eroze půdy vlivem vody výhodnější výstavba lesních cest se zpevněnou vozovkou, tzn. výstavba lesních cest vyšší třídy. LITERATURA BENEŠ J., 8: Optimalizace lesní dopravní sítě, In Lesnictví, 8, vol., no., p DOBIÁŠ, J.: Lesnické stavby II., ČZU Praha, 00, 8 s. DVORŠČÁK P., HRÍB M. : Výskum a návrh svahového sanačného protierozného postupu na lesných cestách. In Vedecké práce Lesníckeho výskumného ústavu vo Zvolene -, Lesnícky výskumný ústav vo Zvolene, SAP Bratislava, p. 8, ISBN FORMAN T. T. R., SPERLING D. et. al., 00: Road Ecology science and Solutions (Part IV. Chap. Forestry Land and Road Systems p. ). Island Press, 00, 8 pp. ISBN. GRACE III J. M., CLINTON B. D. 00: Protecting soil and water in forest road management. In Transactions of the ASABE, 00, vol. 0, no., p. -8. GRACE III J.M., 00: Effectiveness of vegetation in erosion control from forest road sideslope, In Transactions of the American Society of Agricultural Engineers, 00, vol., no., p HOLÝ M., : Eroze a životní prostředí. České vysoké učení technické, Praha, p. -. ISBN KLČ P., KRÁLIK A., : Katalóg porušení a závad na lesných cestách. Príroda, Bratislava, 8 pp.. ISBN NEJEZCHLEB B. 008: Udržba lesni doprav. sitě v podminkach ŠLP Masarykův les Křtiny.In Odborný seminář Údržba lesní dopravní sítě,. září 008, MZLU v Brně, p. 0-. ISBN RACKLEY J., CHUNG W. 008: Incorporating forest road erosion into forest resource transportation planning: A case study in the Mica Creek watershed in Northern Idaho. In Transactions of the ASABE. 008, vol., no., p. -. VOJÁČEK K., 0: Vliv stavební činnosti na životní prostředí. Racionalizačni a experimentalni laboratoř, s.p., Praha.

7 Abstrakt: Článek prezentuje výsledky výzkumu porušení lesních cest. Studie je založena na terénním měření provedeném na území ŠLP Kostelec nad Černými lesy. Základem výzkumu byla míra porušení zemních cest, které se nacházejí v pahorkatinách. Charakteristiky lesních cest byly odvozeny z měření 00 m dlouhých úseků, dle metodiky výzkumu. Byly určeny druhy porušení a zejména jejich rozsah. Dále byly zařazeny do kategorií podle vzdálenosti od povrchového vodního zdroje (do m, 0 m, nad 0 m). Optimální pro trvanlivost zemních cest je jejich výskyt ve vzdálenosti 0 m od vodního zdroje. Klíčová slova: poškození, vozovka, vozidlo Kontaktní adresa: Ing. Lukáš Bránka Kamýcká Praha, Česká republika branka@fld.czu.cz Tel.: Recenzovali: Ing. J. Matoušek, Ph.D., Ing. M. Macourek, Ph.D. prof. Ing. Adolf Janeček, DrSc.,Dr.h.c. Kamýcká Praha, Česká republika janecek@fld.czu.cz Tel.: +0 8 doc. Ing. Pavol Klč, CSc. Kamýcká Praha, Česká republika klc@fld.czu.cz Tel.: +0 8