Vliv kouření na veřejné finance České republiky

Transkript

1 Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Bakalářská práce Vliv kouření na veřejné finance České republiky Jan Kvaček Vedoucí práce: PhDr.Jiří Kameníček, CSc Studijní program: Demografie Obor: demografie - ekonomie červenec 2008

2 Autor práce: Jan Kvaček Vedoucí práce: PhDr. Jiří Kameníček, CSc Oponent práce: Datum obhajoby: 2008 Hodnocení: ii

3 Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval za vedení a odbornou pomoc vedoucímu své práce, PhDr. Jiřímu Kameníčkovi, CSc. Také bych zde chtěl poděkovat panu RNDr. Borisovi Burcinovi za cenné rady a připomínky v oblastech demografické analýzy. Dále bych rád poděkoval Ing. Marii Janečkové za poskytnutí odborné pomoci v oblasti analýzy cen tabákových výrobků a spotřební daně. iii

4 Prohlášení Prohlašuji, že jsem svou bakalářskou práci vypracoval samostatně a použil jsem pouze podklady uvedené v přiloženém seznamu. Nemám závažný důvod proti užití tohoto školního díla ve smyslu 60 Zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). V Praze dne iv

5 Bibliografický záznam KVAČEK, Jan. Vliv kouření na veřejné finance České republiky. Praha: Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut ekonomických studií, 2008, 46 s. Vedoucí bakalářské práce PhDr Jiří Kameníček, CSc. Abstract This thesis deals with the impact of smoking on the public finance of the Czech Republic. In the first part is described the prevalence of smoking in the Czech Republic. Then follows the static analysis of the situation in the year In the second part is the analysis of the influence of smoking on the public health budget. The third part deals with the impact of smoking on the retirement age and the pension system. In the final part is described the cigarette consumption in time and the excise tax revenues from tobacco. Partial results are agregated and than compared with the average expanses on the non-smoker during his lifetime. Keywords smoking, life expectancy, public health, mortality, retirement age, excise duty Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá vlivem kouření na veřejné finance České republiky. V první části je rozebrána prevalence kouření v České republice. Následuje statická analýza vlivu kouření vztažená k roku V druhé části se nachází analýza vlivu kouření na náklady ve zdravotnictví. Třetí část je věnována důchodům a vlivu kouření na důchodový věk. V závěrečné části je rozebrána konzumace cigaret v čase v České republice a výnosy ze spotřební daně z tabáku. Jednotlivé poznatky jsou shrnuty do závěrečného vyčíslení nákladů na život kuřáka ve srovnání s nekuřákem. Klíčová slova kouření, naděje dožití, zdravotnictví, úmrtnost, důchody, spotřební daň v

6 Obsah Seznam obrázků Seznam tabulek vii viii 1 Úvod 1 2 Prevalence kouření v České republice 3 3 Zdravotnictví Vývoj základních demografických ukazatelů spojených s nemocností Náklady pojišt oven v roce Hospitalizace Náklady na hospitalizace Úmrtí připsatelná kouření Ambulantní léčba Nemocenská Shrnutí nákladů přiřknutelných kouření Důchodový systém Věková struktura České republiky v roce Vliv kouření na úmrtnost Změny v naději dožití způsobené kouřením Dopad na důchodový systém Spotřeba a daně Česká domácnost a její příjmy Výdaje českých domácností Ceny cigaret Spotřeba cigaret Výroba a prodej cigaret Dovozy a vývozy cigaret Spotřební daň Závěr Přesnost výsledků Zhodnocení nákladů a výnosů Literatura 43 8 Přílohy 45 vi

7 Seznam obrázků 2.1 Prevalence kouření v České republice Věk, kdy nastaly první zkušenosti s kouřením Věk, ve kterém se vytvoří pravidelný návyk Struktura financování zdravotní péče v České republice, Podíly nákladů pojišt oven na zdravotní péči dle segmentu, Podíly nákladů na ambulantní péči dle typu poskytovatele, Vyplacené dávky nemocenského pojištění, Struktura populace České republiky odlišená dle kuřáckého návyku, Vývoj naděje dožití s narůstajícím věkem, Výdaje na dávky důchodového pojištění, Průměrná výše vyčerpaných starobních důchodů během života, Vývoj reálných mezd vztažených k roku 2002, Vývoj reálných mezd a cen cigaret ve srovnání s rokem Průměrná roční spotřeba cigart na obyvatele, Přínosy z nevyplacených star. důchodů vs. ztráty z nákladů na léčení vii

8 Seznam tabulek 3.1 Vývoj podílů zemřelých na vybrané příčiny, ČR, 1995, 2002, Hodnoty relativního rizika pro nemoc a smrt u vybraných diagnoz[9] Podíl kouření na hospitalizacích Odhadnuté náklady na hospitalizace dle vybraných příčin v tisících Kč, Úmrtí na vybrané příčiny a jejich podíly připsatelné kouření, Ztracené člověkoroky v důsledku kouření v populaci nad 35 let, Porovnání naděje dožití dle pohlaví, věku a kuřáckého návyku, Čisté příjmy domácností dle decilů podle příjmu, Podíl výdajů ze tabák na spotřebních výdajích domácností, Reálné ceny reprezentativních značek cigaret, Úmrtnostní tabulka, muži, ČR, Úmrtnostní tabulka, ženy, ČR, Úmrtnostní tabulka očištěná od vlivu kouření, muži, ČR, Úmrtnostní tabulka očištěná od vlivu kouření, ženy, ČR, viii

9 1 Úvod Na následujících stránkách se budu podrobně zabývat problematikou kouření v České republice. K napsání této práce mne inspiroval silně negativní pohled na kuřáky, který se začal v posledních letech v České republice šířit. Začaly zde platit první zákony omezující kouření. Také byly zavedeny varovné nápisy na krabičkách cigaret. Z médiích můžeme často slyšet o vysokých nákladech na léčbu kuřáků. Myslím, že o kouření lze prohlásit, že je to v současné době moderní téma kterým se zabývá mnoho lidí jak v České republice tak v Evropské unii. Právě časté zprávy z médií ve mně probudily zájem o zvolené téma. Začal jsem se zamýšlet nad tím, jestli jsou podávané zprávy úplné. Nikdy jsem se nesetkal například s hodnocením dopadu kouření na důchodový systém. Proto jsem se rozhodl provést vlastní analýzu, ve které se pokusím co nejobjektivněji zhodnotit všechna pro a proti. Ačkoli jsem nad problematikou kuřáků mnohdy uvažoval a mám na ni poměrně ucelený názor, nebudu v této práci přecházet k žádným hodnotícím soudům. Chci se držet pouze popisné analýzy a závěry, které budu prezentovat, budou opřené o agregovaná data či analýzy vytvořené metodou dotazování respondentů. Tím bych chtěl dosáhnout co nejvyšší míry objektivity své práce. Práce je členěna do čtyřech hlavních sekcí. V druhé kapitole se krátce věnuji vývoji prevalence kouření v České republice. Zde by měl čtenář získat určitý přehled o rozložení kuřáků a jeho vývoji. Další prezentované výsledky je dobré dávat do kontextu právě s údaji uvedenými v druhé kapitole. V případě hlubšího zájmu o tuto problematiku mohu odkázat na následující práce [12, 18]. Ve třetí kapitole pojednávám o dopadech kouření na zdravotnictví a vyplacené dávky nemocenské. Zde je uvedena komplexní analýza prevalence vybraných nemocí připsatelná kouření. Popisuji zde i metodologii použitou k získání těchto výsledků. Ke konci kapitoly přecházím k vyčíslení zdravotnických nákladů spojených se životem jednoho kuřáka. Zde tedy vzniká první část analýzy nákladů, která je ke konci práce dána do kontextu s výsledky ostatních analýz. Ve čtvrté kapitole čtenář nalezne rozbor demografické situace v České republice. Také je zde rozebrán vliv kouření na základní charakteristiky české populace. Nejdůležitější pro mou analýzu je zde výpočet naděje dožití kuřáků a nekuřáků. Ten následně používám ke stanovení rozdílu ve výši vyplacených starobních důchodů kuřákovi a nekuřákovi. Právě tato část analýzy je dle mého názoru velmi cenná pro ucelený pohled a je v médiích často opomíjena. V české literatuře jsem se s analýzou daného problému nikdy nesetkal. Poslední část je věnována spotřebě a daním. Zde je popsána průměrná česká domácnost a její výdaje. Také je zde popsán vývoj průměrných reálných mezd jednotlivců. Do kontextu s těmito údaji jsou následně dána data týkající se spotřeby cigaret a jejich dovozů a vývozů. V této kapitole je také popsán mechanismus tvorby ceny cigaret a způsob výběrů daní a výše daňových příjmů. 1

10 V závěru kriticky hodnotím svůj postup a popisuji jeho slabé i silné stránky. Tato část je důležitá, nebot upozorňuje na možnost špatné interpretace výsledků, které je nutné brát s určitou rezervou. Následně přecházím k finální analýze nákladů a výnosů plynoucích z kuřákova návyku. Výsledky publikuji jako sumu, o kterou je život kuřáka pro stát nákladnější či výnosnější než život nekuřáka. 2

11 2 Prevalence kouření v České republice V následujícím textu nastíním, jak vypadá prevalence kouření v České republice. Vzhledem k tomu, že kuřáci nejsou nijak evidováni (například dotazem při sčítaní lidu), zjišt uje se jejich počet obvykle dotazováním v terénu. Tato technika skýtá určitá úskalí. Především jde o podhodnocení situace. Kouření je totiž vnímáno jako negativní jev a mnoho respondentů má tendenci údaje zkreslovat. Pokud jsou například dotazováni nezletilí v přítomnosti jejich rodičů, pak je zkreslení ještě znatelnější. Pokud ale průzkum provádějí zkušení dotazovatelé a je profesionálně zpracován, je s těmito aspekty počítáno a jejich vliv je minimalizován. Vzhledem k tomu, že k provedení vlastního šetření nemám dostupné prostředky ani potřebné zkušenosti, použiji pro tuto kapitolu výsledky publikovaných průzkumů provedených v České republice. O ty naštěstí není nouze, pro svou práci jsem se rozhodl čerpat z následujících publikací[12, 18], přičemž primárně čerpám z publikace uvedené na prvním místě. Výzkum byl proveden technikou standardizovaného řízeného rozhovoru tazatele s respondentem. Výsledky výzkumu jsou reprezentativní pro populaci České republiky starší 15 let z hlediska pohlaví, věku i regionu. Dle použitého dotazníku je populace rozdělena do následujících kategorií: 1. kuřák, který kouří alespoň jednu cigaretu denně 2. kuřák, který kouří méně než jednu cigaretu denně 3. bývalý kuřák, který vykouřil za život více než 100 cigaret, ale v současné době nekouří 4. nekuřák, který ale v životě vykouřil do 100 cigaret 5. člověk, který nikdy nezkoušel kouřit V roce 2006 bylo v České republice v populaci nad 15 let 26,1 procent pravidelných kuřáků, asi 3,3 procenta příležitostných kuřáků, 13,7 procenta bývalých kuřáků 1 a 56,9 procenta nekuřáků, přičemž 20,3 procenta jsou sice nekuřáci, ale s kouřením mají zkušenosti. Uvedené hodnoty jsou přehledně zobrazeny v grafu2.1. Mezi muži přitom bylo pravidelných kuřáků 30 procent a nepravidelných kuřáků 2,5 procent. Mezi ženami 22,2 procent pravidelných kuřaček a 4,1 procent občasných. Celkový počet kuřáků, pravidelných i občasných, v populaci nad 15 let se v České republice konstantně pohybuje okolo 30 procent. Veškeré zaznamenané výkyvy jsou pod hranicí statistické chyby. Absolutně se nejvíce kuřáků se vyskytuje ve věkové skupině 25 až 34 let. Následují skupiny 15 až 24 let a 45 až 54 let. Největší podíl kuřáků na populaci nalezneme ale 1 Úskalí této kategorie je v tom, že autory nebylo zjišt ováno jak dlouho již dotazovaný nekouří. Mohou zde tedy být i někteří kuřáci. 3

12 nekuřáci nekuřáci kteří zkoušeli kouřit bývalí kuřáci občasní kuřáci kuřáci Obrázek 2.1: Prevalence kouření v České republice ve skupině 15 až 24 let. Je tedy vidět, že nejvíce kouří mladí lidé. Z toho dle mého názoru lze také usuzovat, že kouření v České republice není a asi v blízké budoucnosti nebude na ústupu, protože populace kuřáků má velmi silnou mladou základnu. S přibývajícím věkem klesá počet pravidelných kuřáků v populaci a naopak roste podíl bývalých kuřáků. To je velmi pravděpodobně dáno zhoršujícím se zdravotním stavem kuřáků, který je přinutí s kouřením přestat. Ve vysokých věkových skupinách nad 65 let je již kuřáků, zvláště pravidelných, velmi málo. To je zase dáno nižší nadějí dožití kuřáků. Při pohledu na rozložení kuřáků dle sociálního postavení je vidět, že více kuřáků je mezi rozvedenými a svobodnými. Mezi ženatými a vdanými je podíl kuřáků nižší. Více kuřáků je také v populaci s nižším vzděláním, především mezi vyučenými lidmi v dělnických a řemeslnických profesích. Naopak mezi lidmi s maturitou a především mezi lidmi z vysokoškolským vzděláním je kuřáků méně, přičemž v posledních letech byl zaznamenán v počtu kouřících vysokoškolsky vzdělaných lidí klesající trend. V populaci nebyla ale zaznamenána souvislost mezi kouřením a výší příjmu. Co se týče počátku kuřáckého návyku, zatím co příslušníci starších generací uvádějí, že poprvé kouřili až po 18 či 19 roce věku, mladší lidé uvádějí, jak je zachyceno v grafu2.2, že jejich první zkušenosti s kouřením spadají do věku 14 až 15 let. Většina kuřáků tedy s kouřením začíná již na základní škole, přičemž častěji se to týká mužů, ženy často začínají s kouřením až po 18 roce věku. O něco později se začíná formovat návyk, tedy kouření alespoň jedné cigarety denně. Většina kuřáků začíná pravidelně kouřit ve věku 18 až 19 let. Situace je přehledně vykreslena 4

13 Obrázek 2.2: Věk, kdy nastaly první zkušenosti s kouřením v grafu2.3. Nyní ještě stručně popíši jak silná je závislost kuřáků v České republice. Ukazatele které jsem nalezl k tomuto tématu jsou doba, po jakou kuřák kouří, počet cigaret, které vykouří za den a doba, která ráno uplyne do první kuřákovy cigarety. Nejvíce kuřáků v České republice kouří 11 a více let. Druhou nejpočetnější skupinou jsou kuřáci kouřící 4 až 10 let. Jedna třetina kuřáků vykouří šest až deset cigaret denně. Po jedné pětině kuřáků je ve skupinách kouřících jednu až pět cigaret a šestnáct až dvacet cigaret. Kolem 40 procent kuřáků si zapálí první cigaretu až po hodině od momentu, kdy vstali. Zbylých 60 procent si zapálí první cigaretu do hodiny, přičemž 10 procent z nich do pěti minut a 30 procent do půl hodiny. Dá se předpokládat, že kuřáci, kteří kouří první cigaretu do pěti minut mají nejsilnější návyk. Jejich tělo potřebuje po ránu nikotin jako to první dříve, než se nasnídají. Celých 39 procent kuřáků vůbec neuvažuje o tom, že by přestali kouřit. Zajímavé je ještě porovnání rozdělení kuřáků mezi muži a ženami, podle věku a síly návyku. Nejvíce silných kuřáků je mezi muži ve věku od 35 do 55 let, jejich podíl dělá v této skupině více než 10 procent. I mezi ženami je nejvíce silných kuřaček v této věkové kategorii, ale jejich počet nedosahuje pěti procent. Mezi muži staršími než 75 let je stále asi 5 procent silných kuřáků a počet kuřáků celkem v této skupině dosahuje necelých 20 procent. Oproti tomu mezi ženami staršími 75 let je procento kuřaček mizivé. Tato skupina se z tohoto hlediska dělí prakticky jen na nekuřačky a bývalé kuřačky. Toto je také jeden z důvodů, proč je v České republice tak vysoký rozdíl mezi nadějí dožití žen a nadějí dožití mužů. V České republice je totiž vysoké 5

14 Obrázek 2.3: Věk, ve kterém se vytvoří pravidelný návyk procento kuřáků v populaci a z podstatně větší části ho tvoří muži. Navíc ženy kouří mnohem méně a dle výše uvedených statistik mají mnohem vyšší tendenci kouření v pozdějším věku zanechat. To je pravděpodobně dáno nižší úrovní závislosti na nikotinu způsobené jeho nižší konzumací během kuřáckého období. Bohužel nemám k dispozici data vykreslující jak brzo po ránu si zapálí první cigaretu muži proti ženám, ale z dat, která jsem na téma kuřáctví měl možnost prozkoumat, jsem si jist, že podíl mužů bude v tomto případě silně většinový. Tímto jsem nastínil, jak asi v České republice vypadá situace týkající se kouření. Myslím, že tuto tématiku není třeba blíže rozvíjet. Pro podrobnější informace bych odkázal na výše zmíněnou literaturu, ve které je situace rozebrána velmi podrobně. Pro ucelený pohled si stačí pamatovat, že v dospělé české populaci je necelá třetina kuřáků, že muži kouří výrazně více než ženy a že je v České republice silná základna mladých kuřáků, tudíž vysoký podíl kuřáků nejspíš vydrží i do budoucna. 6

15 3 Zdravotnictví Výdaje na léčbu nemocí způsobených kouřením tabáku se na první pohled zdají velmi vysoké. Na následujících řádcích provedu jejich analýzu a pokusím se toto zdání potvrdit či vyvrátit. Postupně provedu analýzu nákladů připsatelných kouření na hospitalizace, ambulance a dávky nemocenské. Také odhadnu rozdíl v naději dožití kuřáků ve srovnání s nekuřáky a ztracené roky života kvůli nemocem způsobeným kouřením a předčasnými úmrtími. 3.1 Vývoj základních demografických ukazatelů spojených s nemocností V tomto oddílu shrnu porevoluční vývoj vybraných demografických ukazatelů. S většinou z nich budu dále pracovat a rozebírat je v souvislosti s kouřením. Po roce 1989 se v České republice významně zvýšila naděje dožití pro muže i ženy. Mezi lety 1990 a 2006 se naděje dožití pro muže zvýšila o 5,8 let na 73,4 let a pro ženy o 4,3 let na 79,7 let. Také se o pět procentních bodů snížila úmrtnost na kardiovaskulární choroby. Nicméně za Západními zeměmi v těchto ukazatelích stále zaostáváme. Rozdíl mezi nadějí dožití mužů a žen je v České republice jeden z největších v Evropě a úmrtnost na zmiňované kardiovaskulární choroby je v naší republice o 80 procent vyšší. Také úmrtnost na zhoubné novotvary je v České republice 30 procent nad Západoevropským průměrem. V roce 2002 bylo v České republice 19 procent úmrtí připisováno kouření. Vývoj příčin smrti, které jsou pro mou analýzu nejdůležitější, ilustruje Tabulka 3.1. Několik jevů stojí za povšimnutí, proto je zdůrazním. Jak jsem již zmiňoval výše, podíl zemřelých na kardiovaskulární onemocnění se trvale snižuje. Naopak podíl úmrtí na novotvary lehce vzrostl. Zajímavé je, že podíl úmrtí na kardiovaskulární onemocnění je u mužů trvale asi o deset procentních bodů nižší než u žen. To je ovšem způsobeno výrazně vyšší mužskou úmrtností způsobenou například nehodami, nikoli zdravější životosprávou. Jak je vidět z tabulky 3.1, muži také více umírají na novotvary. Nejmarkantnější rozdíl v relativním počtu úmrtí je vidět u zhoubného novotvaru průdušek a plic. Více než čtvrtina úmrtí mužů na novotvary spadá právě do této kategorie, zatímco u žen se tento podíl pohybuje okolo 10 procent. Nicméně u žen má podíl úmrtí na zhoubný novotvar plic stoupající tendenci. To může být způsobeno mírně rostoucím počtem kuřaček mezi ženami. Podíl kouření na nemocnosti a úmrtnosti ve vyspělých zemích je nepochybně vysoký. Ukazatel DALY 1 (Disability Adjusted Life Years) konstruovaný Světovou zdravotnickou organizací (WHO) udává, že v roce 2002 bylo kouření příčinou 12,2 % let strávených v nemoci či let nedožitých do úrovně naděje dožití v posledním dožitém roce věku. 1 DALY = ILL + YLD, přičemž ILL = N x L, kde N = počet úmrtí a L = naděje dožití ve věku úmrtí YLD = I x DW x L, kde I = počet případů onemocnění, DW = váhy a L = průměrná doba trvání nemoci do vyléčení či smrti 7

16 II/celkem C34/II C34/celkem IX/celkem rok celkem 24,13 26,69 26,98 19,57 19,18 19,57 4,72 5,12 5,28 55,49 52,80 50,33 muži 26,83 29,53 29,39 28,62 26,58 26,24 7,68 7,85 7,71 50,87 47,17 45,18 ženy 21,45 23,83 24,52 8,28 9,92 11,44 1,78 2,36 2,80 60,10 58,48 55,57 legenda celkem = celkový počet zemřelých, II = zemřelí na nádorová onemocnění, C34 = zemřelí na karcinom plic, IX = zemřelí na kardiovaskulární onemocnění Tabulka 3.1: Vývoj podílů zemřelých na vybrané příčiny, ČR, 1995, 2002, Náklady pojišt oven v roce 2002 zdravotní pojišťovny 76% ostatní zdroje 1% domácnosti 12% mmístní rozpočty 4% státní rozpočet 7% Obrázek 3.1: Struktura financování zdravotní péče v České republice, 2002 V České republice bylo v roce 2002 zdravotnickými pojišt ovnami uhrazeno přibližně 142 miliard korun [7]. To je necelých 80 procent z výdajů na zdravotnictví v daném roce, strukturu financování znázorňuje graf 3.1. Z toho přibližně 70 procent výdajů bylo uhrazeno Všeobecnou zdravotní pojišt ovnou. Největší suma byla zaplacena za hospitalizace způsobené nemocemi oběhové soustavy. Ta činila 14,4 miliardy korun. Druhou nejdražší položkou byla hospitalizační léčba rakovinových onemocnění, která stála 7,5 miliardy korun. Jak uvedu níže, tyto částky v sobě zahrnují vysoké procento výdajů na léčbu nemocí připsatelných kouření. Ve většině věkových kategorií jsou vyšší výdaje na léčbu žen, než na léčbu mužů. V čase pravidelnou výjimku tvoří pouze výdaje za zdravotní péči do 15 let. Průměrné výdaje za muže se v roce 2002 pohybovaly okolo 12 tisíc korun, pro ženy přibližně 14 tisíc korun. Ze 142 miliard na zdravotnickou péči připadlo přibližně 72 miliard na hospitalizace a necelých 8

17 30 miliard na ambulantní péči [17, 20]. Ve zbylých výdajích lze nalézt například náklady na dopravu, na lázeňskou péči atd. Na dávkách nemocenské bylo v roce 2002 vyplaceno přibližně 28,2 miliard korun. Budu se pokoušet vyčíslit, kolik procent z těchto částek lze připsat kouření. Velkou překážkou v této snaze je ale nedostatek mnohých dat za Českou republiku. Do hloubky mohu zkoumat pouze podíl kouření na hospitalizacích. Za ambulantní vyšetření jsem bohužel nesehnal data tříděná podrobně dle příčin. Stejně je tomu pak u ostatních výdajů na zdravotní péči. Podíly nákladů pojišt oven dle segmentu péče jsou vidět v následujícím grafu 3.2. Hospitalizace 49% Ambulance 16% Stomatologie 6% PZT 3% Léky 21% Lázně 2% Doprava a ostatní 3% Obrázek 3.2: Podíly nákladů pojišt oven na zdravotní péči dle segmentu, 2002 Jak je z grafu vidět, většina nákladů na zdravotnictví jde na hospitalizace. To je logické, nebot hospitalizace mohou být dlouhodobé a mohou v nich být zahrnuta velmi nákladná vyšetření. Například hospitalizace při rakovinných onemocněních, kterými se budu blíže zabývat vzhledem k jejich časté souvislosti s kouřením, je často velice nákladná. Velmi nákladné jsou rovněž hospitalizace s těžkými úrazy či mnohými infekčními onemocněními. Druhou největší položkou jsou náklady na léky. To je opět logické, nebot léky spojené například s výše uvedenými hospitalizacemi jsou velmi nákladné. Je třeba si také uvědomit, že v období, za které jsou data sebrána, bylo zdravotními pojišt ovnami plně či převážně hrazeno mnoho obyčejných ale často předepisovaných léků typu Paralen. Třetím nejnákladnějším segmentem jsou ambulantní ošetření. Do této kategorie spadají veškerá vyšetření praktickými lékaři či chirurgická ošetření. Tato kategorie by určitě velmi významně narostla po přičtení nákladů na zde předepisované léky. Ostatní kategorie jsou již ve srovnání s výše uvedenými drobné. Za zmínku ještě 9

18 stojí stomatologie. Ta zabírá poměrně vysoký podíl nákladů, ale já ji ze svých výpočtů budu odstraňovat, nebot zde nelze případy připisovat kouření. 3.3 Hospitalizace V této části rozeberu problematiku podílu kuřáctví na hospitalizacích v České republice a s tím spojených nákladů. Při odhadu podílu kuřáctví na nemocnosti a mortalitě jsem vycházel z dat publikovaných v článku zabývajícím se touto problematikou v časopise Hygiena [11]. Odhady byly vypočteny pomocí metody Smoking Atributable Fractions (SAF), v České republice také známé pod názvem podíly přiřaditelné kouření (PPK) 2. Tato metoda je velmi rozšířená v USA a vychází ze znalosti podílu kuřáků v populaci a ze znalosti podílů, které lze u jednotlivých onemocnění připsat kouření. Podíly, které lze u onemocnění připsat kouření nejsou pro Českou republiku známy. Proto se obvykle používají podíly zjištěné v USA. Je to běžně používaný postup, jehož užití by mělo být v ekonomicky vyspělých zemích v pořádku. V tabulce 3.2 uvádím hodnoty relativního rizika kouření pro vznik nemoci a smrt u vybraných diagnóz. Tyto hodnoty jsou použity při výpočtu zmíněného ukazatele PPK. Z tabulky 3.2 je patrné, že kuřáci jsou mnohonásobně náchylnější k rakovinnému i jinému onemocnění plic, průdušek a průdušnice, ale také k rakovinnému onemocnění dutiny ústní, jazyka, hrtanu a hltanu. Kuřačky jsou oproti nekuřácké části populace náchylné na některá onemocnění v mnohem menší míře než kuřáci. Největší rozdíly jsou vidět u rakoviny dutiny ústní a rakoviny plic. To je nejspíše dáno definicí kuřáka. Za pravidelného kuřáka je při dotazníkovém šetření označen každý, kdo konzumuje alespoň jednu cigaretu denně. Za občasného kuřáka pak ten, kdo konzumuje více než jednu cigaretu týdně, avšak méně něž jednu cigaretu denně. Jako kuřáci jsou tedy označeni lidé s velmi rozdílnou úrovní konzumace cigaret. Ženy kuřačky konzumují v průměru méně cigaret než muži kuřáci, a proto mnohem méně trpí na onemocnění z kouření. To, že v některých kategoriích mají kuřačky hodnoty relativního rizika vyšší něž kuřáci, je dáno nejspíše tím, že kuřáci dříve podlehnou fatálnějším 3 onemocněním. V tabulce 3.3 jsou uvedeny počty vybraných hospitalizací podle příčin a jejich podíly připsatelné kouření. Data v tabulce 3.3 jsou získána následovně. Z počtu hospitalizací podle příčin evidovaných VZP, u které bylo v roce 2002 registrováno 68,1% obyvatelstva, je dopočítán odhad celkového počtu hospitalizací dle příčin v ČR. Podíly přiřknutelné kuřáctví jsou jak v 2 PPK = [((p0 + p1(rr1) + p2(rr2)) 1] / [p0 + p1(rr1) + p2(rr2)], kde p0 je procento nekuřáků, p1 je procento současných kuřáků, p2 procento bývalých kuřáků, RR1 je relativní hodnota rizika úmrtí nebo nemoci kuřáků proti nekuřákům a RR2 je relativní hodnota rizika úmrtí či nemoci bývalých kuřáků proti nekuřákům. 3 Míra fatality nemoci: počítá se jako podíl zemřelých na danou nemoc ku střednímu stavu onemocnění danou nemocí. Je také možno setkat se z použitím ekvivalentního výrazu míra smrtelnosti. Ten by se neměl zaměňovat s mírou smrtnosti, nebo-li letalitou nemoci, která udává podíl úmrtí na danou nemoc ku střednímu stavu celé populace. 10

19 Skupiny diagnóz A B C D Zhoubné novotvary dutiny ústní, jazyka, rtu, hltanu 27,5 8,8 5,6 2,9 jícnu 7,6 5,8 10,3 3,2 slinivky břišní 2,1 1,1 2,3 1,8 hrtanu 10,5 5,2 17,8 11,9 průdušnice, průdušky - bronchu a plíce 22,4 9,4 11,9 4,7 děložního hrdla 0 0 2,1 1,9 ledviny, pánvičky, močovodu 2,9 1,9 2,6 1,9 močového měchýře 3 2 1,4 1,2 Kardiovaskulární choroby hypertenze, hypertenzní postižení srdce a ledvin 1,9 1,3 1,7 1,2 ischemické nemoci srdeční, AP, IM; 35+ 2,8 1,8 3 1,4 ischemické nemoci srdeční, AP, IM; 65+ 1,6 1,3 1,6 1,3 jiné nemoci srdeční - arytmie, záněty, plicní embolie 1,9 1,3 1,7 1,2 cerebrovaskulární onemocnění - krvácení, mozkový infarkt, CMP, 35+ 3,7 1,4 4,8 1,4 cerebrovaskulární onemocnění - krvácení, mozkový infarkt, CMP, 65+ 1,9 1,3 1,5 1 ateroskleróza 4,1 2,3 3 1,3 výduť aorty 4,1 2,3 3 1,3 jiná cévní onemocnění - arteriální embolie, aneuryzmata, nemoci cév 4,1 2,3 3 1,3 Respirační choroby pneumonie, chřipka 2 1,6 2,2 1,4 bronchitida, rozedma plic 9,7 8,8 10,5 7 jiná chronická obstrukční plicní nemoc 9,7 8,8 10,5 7 tuberkulóza, astma, astmatický stav 2 1,6 2,2 1,4 Nemoci v kojeneckém věku poruchy psojené se zkráceným těhotenstvím a sníženou porodní hm. 1,8 1,8 1,8 1,8 syndrom respirační tísně novorozence 1,8 1,8 1,8 1,8 chronické a jiné respirační nemoci vzniklé v prenatálním období 1,8 1,8 1,8 1,8 syndrom náhlé smrti kojence 1,5 1,5 1,5 1,5 Legenda A: Muži kuřáci, B: Muži bývalí kuřáci C: Ženy kuřačky, D: Ženy bývalé kuřačky Tabulka 3.2: Hodnoty relativního rizika pro nemoc a smrt u vybraných diagnoz[9] případě úmrtí, tak v případě hospitalizací spočteny pomocí PPK. Počty úmrtí dle příčin jsou získány z podrobných úmrtnostních tabulek publikovaných Českým statistickým úřadem. V absolutních číslech vše vypadá poněkud jinak než v číslech relativních. Nejvíce hospitalizací přiřknutelných kouření je z důvodu různých kardiovaskulárních chorob. To ovšem není dáno tím, že by kouření nejvíce zvyšovalo riziko právě v případě této skupiny onemocnění, nýbrž strukturou nemocnosti charakteristickou pro Českou republiku. Kardiovaskulární onemocnění u nás zabírají přední místo v hospitalizacích i v příčinách úmrtí. Údaje přiřknutelné kouření tedy tuto strukturu částečně přejímají. Je také třeba podotknout, že hospitalizace v této kategorii nejsou dány pouze kouřením. Hrají zde roli i další faktory, jako konzumace alkoholu, zdravá výživa, množství pohybu a dědičnost. Dále bych ještě poukázal na podíl hospitalizací způsobených ischemickými nemocemi srdečními a infarktem myokardu. Z čísel uvedených v tabulce 3.3 je vidět, že v případě mladších lidí jsou tato onemocnění způsobena z poloviny kouřením. 11

20 Skupiny diagnóz A B A B Zhoubné novotvary dutiny ústní, jazyka, rtu, hltanu jícnu slinivky břišní hrtanu průdušnice, průdušky - bronchu a plíce děložního hrdla ledviny, pánvičky, močovodu močového měchýře Kardiovaskulární choroby hypertenze, hypertenzní postižení srdce a ledvin ischemické nemoci srdeční, AP, IM; ischemické nemoci srdeční, AP, IM; jiné nemoci srdeční - arytmie, záněty, plicní embolie cerebrovaskulární onemocnění - krvácení, mozkový infarkt, CMP, cerebrovaskulární onemocnění - krvácení, mozkový infarkt, CMP, ateroskleróza výduť aorty jiná cévní onemocnění - arteriální embolie, aneuryzmata, nemoci cév Respirační choroby pneumonie, chřipka bronchitida, rozedma plic jiná chronická obstrukční plicní nemoc tuberkulóza, astma, astmatický stav Nemoci v kojeneckém věku poruchy psojené se zkráceným těhotenstvím a sníženou porodní hm syndrom respirační tísně novorozence chronické a jiné respirační nemoci vzniklé v prenatálním období syndrom náhlé smrti kojence Legenda A: muži celkem, B:muži z kouření C: ženy celkem, D: ženy z kouření 3.4 Náklady na hospitalizace Tabulka 3.3: Podíl kouření na hospitalizacích 2002 Nyní přejdu k analýze nákladů. Jak jsem se zmiňoval výše, v roce 2002 bylo zdravotními pojišt ovnami v České republice uhrazeno více než 142 miliard korun. Na hospitalizace z této sumy připadlo asi 72,1 miliard korun. V tabulce 3.4 uvádím odhadnuté úhrady zdravotních pojišt oven za hospitalizace vybraných onemocnění a jejich podíly připsatelné kouření. Uvedené údaje jsou odhady provedené rozšířením nákladů na hospitalizace[11] Všeobecné zdravotní pojišt ovny České republiky na celostátní úroveň. To si vzhledem k rovnoměrnému rozložení pojištěnců a silně dominantnímu postavení Všeobecné zdravotní pojišt ovny mohu dovolit. Celkově bylo za hospitalizace nemocí způsobených kouřením uhrazeno necelých 7 miliard korun, tedy asi 11,5 procenta z celkové sumy připadající na hospitalizace. Při podrobnějším pohledu do tabulky 3.4 je vidět, že v kategorii zhoubných novotvarů byla nejdražší léčba rakovinného onemocnění plic. Celkově spadají nejvyšší výdaje do kategorie 12

21 kardiovaskulárních onemocnění. To je logické, nebot, jak jsem uváděl výše, do této kategorie spadá největší množství onemocnění. V této kategorii je zajímavé si povšimnout, že na léčbu ischemických chorob srdečních a infarktu myokardu jsou u mužů i žen výrazně vyšší náklady ve věku do 35 let. To je odrazem situace viditelné v tabulce 3.3, kde je vidět, že frakcí připsatelných kouření z těchto onemocnění je mnohem více právě v mladším věku. To je dle mého názoru způsobeno tím, že v pozdějším věku je již příliš mnoho dalších faktorů na to, aby se dalo říci, že onemocnění bylo způsobeno kouřením. Z kategorie respiračních chorob stojí za povšimnutí i výdaje na léčbu chronické obstrukční plicní nemoci. Tato nemoc je typická pro časté kuřáky. Ačkoliv není životu příliš nebezpečná (ročně na tuto nemoc zemře sice několik set lidí, ale tato úmrtí jsou silně podpořena vyšším věkem a celkovou sešlostí), je nevyléčitelná a provází kuřáky do konce života i v případě, že s kouřením přestanou. Skupiny diagnóz A B C D E F Zhoubné novotvary dutiny ústní, jazyka, rtu, hltanu jícnu slinivky břišní hrtanu průdušnice, průdušky - bronchu a plíce děložního hrdla ledviny, pánvičky, močovodu močového měchýře Kardiovaskulární choroby hypertenze, hypertenzní postižení srdce a ledvin ischemické nemoci srdeční, AP, IM; ischemické nemoci srdeční, AP, IM; jiné nemoci srdeční - arytmie, záněty, plicní embolie cerebrovaskulární onemocnění - krvácení, mozkový infarkt, CMP, cerebrovaskulární onemocnění - krvácení, mozkový infarkt, CMP, ateroskleróza výduť aorty jiná cévní onemocnění - arteriální embolie, aneuryzmata, nemoci cév Respirační choroby pneumonie, chřipka bronchitida, rozedma plic jiná chronická obstrukční plicní nemoc tuberkulóza, astma, astmatický stav Nemoci v kojeneckém věku poruchy psojené se zkráceným těhotenstvím a sníženou porodní hm syndrom respirační tísně novorozence chronické a jiné respirační nemoci vzniklé v prenatálním období syndrom náhlé smrti kojence Legenda A: náklady muži, B: náklady m. z kouření, C: náklady ženy D: náklady ž. z kouření, E: náklady m+ž, F:náklady m+ž z kouření Tabulka 3.4: Odhadnuté náklady na hospitalizace dle vybraných příčin v tisících Kč,

22 3.5 Úmrtí připsatelná kouření V tabulce 3.5 je vidět počet úmrtí na vybrané nemoci a podíly z těchto úmrtí, které lze připsat kouření. Z vybraných nemocí opět v příčinách dominují kardiovaskulární choroby. To je dáno strukturou úmrtnosti české populace. Je ale dobré si povšimnout, že v případě úmrtí mužů, je z vybraných příčin na třetím místě rakovina plic. Pokud navíc sečteme jednotlivá úmrtí připsatelná kouření podle kategorií, je vidět, že u mužů je počet úmrtí na novotvary způsobené kouřením podobně vysoký jako na kouřením způsobené kardiovaskulární choroby. U žen je rozdíl v množství úmrtí ve stejných kategoriích mnohem větší. To je nejspíš dáno tím, že mezi muži je mnohem více silných a pravidelných kuřáků. Také se z toho dá usuzovat, že časté kouření způsobí rakovinné onemocnění dříve, než se stihne projevit na oběhové soustavě či srdci. Skupiny diagnóz A B C D E F Zhoubné novotvary dutiny ústní, jazyka, rtu, hltanu jícnu slinivky břišní hrtanu průdušnice, průdušky - bronchu a plíce děložního hrdla ledviny, pánvičky, močovodu močového měchýře Kardiovaskulární choroby hypertenze, hypertenzní postižení srdce a ledvin ischemické nemoci srdeční, AP, IM; ischemické nemoci srdeční, AP, IM; jiné nemoci srdeční - arytmie, záněty, plicní embolie cerebrovaskulární onemocnění - krvácení, mozkový infarkt, CMP, cerebrovaskulární onemocnění - krvácení, mozkový infarkt, CMP, ateroskleróza výduť aorty jiná cévní onemocnění - arteriální embolie, aneuryzmata, nemoci cév Respirační choroby pneumonie, chřipka bronchitida, rozedma plic jiná chronická obstrukční plicní nemoc tuberkulóza, astma, astmatický stav Legenda A: úmrtí muži, B: podíl kouření, C: nelze připsat kouření D:úmrtí ženy, E: podíl kouření, F: nelze připsat kouření Tabulka 3.5: Úmrtí na vybrané příčiny a jejich podíly připsatelné kouření, 2002 Velice zajímavý je následující jev. Podíl vybraných kardiovaskulárních onemocnění připsatelných kouření a podíl úmrtí připsatelných kouření na danou příčinu je u mužů v obou případech 31 procent a u žen v obou případech asi 12 procent. Rozdíl mezi připsatelností u mužů a žen je dán tím, že muži jsou silnější kuřáci a kouří jich obecně více. Podíly připsatelné kouření jsou u úmrtí a hospitalizací stejné, z čehož lze usuzovat, že kuřácké případy nejsou o nic horší, než ty 14

23 nekuřácké. Úplně jiná situace nastává ale v případě novotvarů. Pro muže je podíl hospitalizací připsatelných kouření 69 procent a úmrtí 76 procent. To je sedmiprocentní rozdíl. V případě žen je rozdíl ještě markantnější. Podíl hospitalizací připsatelných kouření je u žen 39 procent oproti podílu připsatelných úmrtí, kterých je přes 48 procent. To je rozdíl téměř deseti procent. Nevím bohužel z žádného oficiálního zdroje, čím je tento nepoměr dán, ale domnívám se, že rakovinná onemocnění způsobená kouřením jsou těžší než stejná onemocnění mající jinou příčinu. V případě vybraných onemocnění dýchací soustavy jsou pak podíly u mužů stejné. U žen je dokonce podíl připsatelných úmrtí o šest procent nižší než podíl připsatelných hospitalizací. Tyto podíly jsou nicméně dost vysoké. U mužů téměř 60 procent a u žen více než 40. Nezodpovězenou otázkou zůstává, jestli je pravdivá úvaha o vyšší smrtnosti rakovinných onemocnění v případě, že jsou zapříčiněná kouřením. To by totiž znamenalo, že daná onemocnění jsou těžší a tudíž i dražší na léčbu. Samozřejmě by tento fakt změnil odhadnuté náklady v tabulce 3.4 v neprospěch kuřáků. Nemám ale bohužel žádný zdroj informací či dat, kterým bych mohl tuto hypotézu ověřit. 3.6 Ambulantní léčba Zde přejdu k ambulantním ošetřením a ostatním vydáním na lékařskou péči. Pro ilustraci uvádím v následujícím grafu 3.3 rozložení nákladů na ambulantní péči dle poskytovatele. Náklady na ambulantní péči rozeberu jen stručně, nebot jak se zmiňuji v úvodu, nemám pro ně k dispozici potřebné podklady 4. Mohu se je ale alespoň pokusit odhadnout. Ze studií provedených v jiných rozvinutých zemích jako Německo[16] či USA[13] vím, že z celkových nákladů na zdravotní péči lze kouření připsat asi 11 procent. Doufám, že mohu předpokládat, že v České republice je tento podíl obdobný. Minimálně v případě hospitalizací, které jsou největší částí nákladů na zdravotní péči, tento podíl platí. Hospitalizace při tom tvoří více než 50 procent nákladů ve zdravotnictví. 11 procent ze 142 miliard činí přibližně 15,6 miliard korun. Výdaje na hospitalizace za rok 2002 činily 7 miliard korun. Na ostatní zdravotnickou péči tedy zbývá 8,6 miliard korun. Otázka je, kolik z této sumy připadá na ambulantní ošetření případů způsobených kouřením. Odhad provedu následovně. Náklady zdravotních pojišt oven na léčbu se dělí do následujících kategorií: 1. náklady na hospitalizace 2. náklady na ambulantní péči 4 Všechny statistiky týkající se ambulantních ošetření, které jsem byl schopen získat, jsou tříděny dle výkonů, nikoli dle nemoci. 15

24 ordinace lékaře 55% ordinace zubaře 22% ostatní amb. Poskytovatelé 5% poskytovatelé domácí péče 1% laboratoře 6% ostatní VŠ, SŠ 2% ostatní sdružená zařízení 9% Obrázek 3.3: Podíly nákladů na ambulantní péči dle typu poskytovatele, náklady na stomatologické zákroky 4. náklady na dopravu a ostatní položky 5. náklady na péči v zahraničí 6. náklady na péči v lázních 7. náklady na péči v ozdravovnách 8. náklady na ambulantní léky 9. náklady na léky v lůžkových zařízeních 10. náklady na zúčtovatelné prostředky v ambulancích 11. náklady na zúčtovatelné prostředky v lůžkových zařízeních Nyní mohu uvažovat následovně. Jestliže se nemoci způsobené kouřením podílejí 11 procenty na hospitalizacích 5 i na prostředcích na hospitalizaci, budou se pravděpodobně podílet podob- 5 Tento údaj dostanu snadno prostým podělením počtu hospitalizací připsatelných kouření a hospitalizací celkem. 16

25 ným procentem i na nákladech na léky 6 a na zúčtovatelný materiál. Další položka, kterou mohu odhadnout, jsou náklady na stomatologickou péči. Ač kouření má na zuby negativní vliv, není tento vliv natolik významný, aby tvořil vyšší položku v nákladech na stomatologickou péči. Mohu tedy říct, že náklady na somatologickou péči připsatelné kouření jsou nulové. Tím zbývají náklady na ambulantní péči, léky a zúčtovatelný materiál a ostatní položky. Ostatní položky dohromady tvoří jen velmi malou část celkových nákladů na zdravotní péči. Je nepravděpodobné, že by z nich šlo kouření připsat více procent než v případě hospitalizací. Například náklady na dopravu do nemocnice budou stejné na člověka majícího infarkt myokardu z kouření i jiných důvodů. Na pobyty v lázních jezdí lidé z vícerých příčin, nicméně náklady na stravu a ubytování nebudou rozdílné. Podíly jednotlivých segmentů jsou vidět v grafu 3.2 z kapitoly 3.2. Pokud tedy provedu horní odhad nákladů připsatelných kouření z ostatních položek ve výši 11 procent z celku, zbude na náklady spojené s ambulantní péči opět přibližně 11 procent z celkových ambulantních nákladů. Po několika dalších výpočtech se tedy dostávám k tomu, že ze zbylých 8,6 miliard korun připadá na ambulantní péči přibližně 3,45 miliardy korun. 3.7 Nemocenská Poslední část výdajů spojených se zdravotnictvím, u které mi zbývá odhadnout podíl připsatelný kouření, jsou dávky nemocenské. Většina z vyplacených dávek nemocenského pojištění připadá právě na dávky nemocenské, na ostatní dávky zbývá jen malá část celkové sumy. situace je vyobrazena na grafu 3.4. Zde opět nemám za Českou republiku žádná data, ze kterých by šlo vyčíst, kolik procent nemocenských bylo vypláceno kuřákům, či lidem trpícím onemocněními, ze kterých bych mohl určitou frakci připsat kouření. Pokusím se odhad zkonstruovat následujícím způsobem. Podíl nemocenských, které lze připsat kouření odhadnu takto. Z výše uvedeného plyne, že jak podíl hospitalizací tak podíl ambulantních ošetření způsobených kouřením tvoří přibližně 11 procent z celkového počtu případů. Nemocenské dávky může člověk obdržet pouze tehdy, pokud lékař potvrdí jeho špatný zdravotní stav a pracovní neschopnost. Tento údaj je tedy přímo vázán na údaj o množství hospitalizací a ambulantních ošetření. Pokud je člověk hospitalizován, dostává se tím samozřejmě do pracovní neschopnosti. Tím zůstává struktura podílů připsatelných kouření v případě hospitalizací zachována. To automaticky neplatí na mnohá ambulantní vyšetření, nicméně si myslím, že se dá předpokládat přibližné zachování poměru. Budu tedy předpokládat, že 11 procent případů vyplácení nemocenské je spojených s 6 Je pravda, že kouření má vysoký podíl na některých rakovinových onemocněních, které mají nadprůměrně nákladné léky. Tato onemocnění mají ale stejně tak velmi nákladnou léčbu a při započtení nákladů na ni se dostávám k číslu 11 procent. Doufám tedy, že nákladné léky na rakovinová onemocnění nejsou oproti ostatním lékům dražší více, než je oproti léčbám jiných onemocnění nákladná léčba rakoviny. 17

26 Nemocenské 86% Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství 0% Peněžitá pomoc v mateřství 11% Podpora při ošetřování člena rodiny 3% Obrázek 3.4: Vyplacené dávky nemocenského pojištění, 2002 kouřením. V České republice bylo v roce 2002 zaznamenáno ,5 ukončených případů pracovní neschopnosti na pojištěnců[17]. Dle mého odhadu lze připsat kouření ukončených případů pracovní neschopnosti na pojištěnců. Z dávek nemocenského pojištění bylo přitom na nemocenských vyplaceno celkem 28,2 miliardy korun. Otázkou je, zda-li se počet nemocenských připsatelných kouření rovnoměrně promítne na částku vyplacenou na nemocenské. Ta se totiž určuje dle výše příjmu. Pokud by tedy většina kuřáků byla mezi lidmi s nižšími příjmy, promítlo by se to do výše vyplacených dávek nemocenské. Vzhledem k tomu, že v průzkumech za posledních 10 let nebyla prokázána korelace mezi výší příjmu a kouřením, budu předpokládat, že struktura zůstane stejná, 11 procent z celkové částky. 11 procent z 28,2 miliardy dělá 3,1 miliardy korun. 3.8 Shrnutí nákladů přiřknutelných kouření Shrnuté náklady ve zdravotnictví připsatelné kouření jsou tvořeny připsatelnými podíly z hospitalizací a léků s nimi spojených, ambulancí a léku s nimi spojených, ostatních položek jako dopravy, pobytů v lázních atd. a dávek vyplacené nemocenské. To dohromady činí necelých 19 miliard korun. 19 miliard korun v relacích roku 2002 je mnou odhadovaná částka, kterou by stát zaplatil každý rok v důsledku nemocnosti způsobené kouřením za předpokladu, že by věková struktura populace a situace ve zdravotnictví byla neměnná. Pokud ještě srovnám průměrné roční náklady na jednoho pojištěnce dojdu k následujícímu závěru. Průměrné náklady v roce 2002 průměrně dělaly korun na muže a korun 18

27 na ženu. Pokud by v populaci nebyli kuřáci, byly by průměrné náklady na muže nižší o korun a na ženu o 870 korun. Průměrné náklady na kuřáka oproti nekuřákovi vzrostly o korun u mužů a o korun u žen. V případě mužů stojí kuřák ročně o třetinu více než nekuřák a kuřačka o přibližně čtvrtinu více než nekuřačka. 19

28 4 Důchodový systém V této kapitole se pokusím analyzovat vliv kouření na důchodový systém České republiky. Podobně jako v případě zdravotnictví opět půjde o statickou analýzu vztaženou k roku Tím zajistím porovnatelnost výsledků se závěry z předchozích kapitol. Na důchodový systém mají kuřáci na první pohled kladný vliv. Já se pokusím vyčíslit do jaké míry. Proto se pokusím o vytvoření vhodných demografických ukazatelů spojených s kouřením a s jejich pomocí odhadnu rozdíly v nadějích dožití kuřáků a nekuřáků pro muže a ženy. Z údajů o vyplacených starobních důchodech následně vypočítám kolik stát ušetří na jednom kuřákovi v důsledku jeho předčasného úmrtí. To se může zdát poněkud cynické, nicméně to vystihuje situaci a analýza by bez takového výpočtu nebyla úplná. 4.1 Věková struktura České republiky v roce 2002 Nyní přejdu k přezkoumání vlivu kuřáků na věkovou strukturu České republiky. Česká republika měla v roce 2002 přibližně obyvatel. Z toho přibližně 48,7% tvořili muži a 51,3% tvořily ženy. V roce 2002 zemřelo mužů, z čehož z těchto úmrtí můžeme připsat kouření. Ve stejné době zemřelo žen a kouření můžeme připsat úmrtí žen. To znamená, že kouření se v České republice podílí na 26 procentech úmrtí mužů a 11 procentech úmrtí žen, jinak řečeno, že muži umírají na příčiny způsobené kouřením více než dvakrát tolik co ženy. Na tomto údaji je opět vidět, o kolik více lze pozorovat kouření u mužů než u žen[1]. V Evropské unii patří česká populace k těm mladším. Průměrný věk 1 mužů je asi 37 let a průměrný věk žen je o tři roky vyšší. O něco nižší je pozorovaný věkový medián 2, 36,5 let pro muže a 39,5 let pro ženy. Tyto hodnoty jsou v Evropě poměrně nízké. Pouze průměrný věk žen u nás dosáhl na pomyslnou hranici 40 let, mužský věkový průměr i oba mediány zůstávají zatím pod touto hranicí 3. Naděje dožití 4 při narození byla v České republice pro muže 72 let a pro ženy 78,7 let. Výše zmíněné mládí naší populace ve srovnání zejména se Západní Evropou je dáno především nižší nadějí dožití, která ani pro ženy nepřekračuje hranici 80 let. Zde je znatelný vysoký rozdíl mezi nadějí dožití mužů a žen. Tento rozdíl činí necelých 7 let. Tato hodnota je také nad evropským průměrem. Myslím, že na základě výše uvedeného si mohu dovolit tvrdit, že tento rozdíl je z podstatné části způsoben silným kuřáctvím pozorovaným u mužů a zároveň podstatně 1 Tzn. vážený aritmetický průměr podle počtu mužů či žen v dané věkové skupině 2 Tedy věk, který má člověk nacházející se přesně v polovině populace seřazené dle věku 3 Pro srovnání bych uvedl že pomyslná hranice 40 let je dobrá pro vyspělé země, v rozvojových zemích nacházejících se například v Africe není neobvyklé, že průměrný věk a věkový medián se nachází okolo 20 let věku 4 To je počet let, které má člověk při narození průměrně před sebou 20

29 věk kuřačky bývalé kuřačky nekuřačky kuřáci bývalí kuřáci nekuřáci 500,00 400,00 300,00 200,00 100,00 0,00 100,00 200,00 300,00 400,00 500,00 Tisíce populace Obrázek 4.1: Struktura populace České republiky odlišená dle kuřáckého návyku, 2002 nižším kuřáctvím pozorovaným u žen. Vždyt počty zemřelých mužů a žen jsou srovnatelné, ale u mužů jsou z 26 procent zapříčiněné kouřením, což ve většině případů znamená smrt předčasnou, a to je ostatně vidět na rozdílech v nadějích dožití. Mohu také předpokládat, že při odstranění vlivu kouření by se naděje dožití žen velmi pravděpodobně dostala na hranici 80 let, nebo ji dokonce překročila a zároveň by se markantně snížil rozdíl v naději dožití mužů a žen. Celkově je věková struktura vždy nejlépe patrná z populační pyramidy. Pyramidu pro českou populaci v roce 2002 tedy přikládám v grafu 4.1. Vzhledem k zaměření této práce jsem v pyramidě odlišil nekuřáky, bývalé kuřáky a kuřáky. 4.2 Vliv kouření na úmrtnost Důsledky kouření na naději dožití lze nepřímo ilustrovat pomocí ukazatele Years of Potencial Life Lost (YPLL). Tento ukazatel říká, kolik člověkolet 5 vybraná populace ztratila předčasnými úmrtími způsobenými danou příčinou. K výpočtu tohoto ukazatele jsem použil internetovou databázi SAMMEC[13]. K výpočtu jsem použil úmrtí na vybrané příčiny podle věku a pohlaví, prevalenci kouření dle věku a pohlaví a střední stav populace podle pohlaví a věku v České republice za rok Pro výpočet standardizovaných ukazatelů potom populaci České republiky upravenou na evropskou standardní strukturu. Databáze SAMMEC vypočítává ztra- 5člověkorok: jeden celý rok prožitý jedním člověkem. 100 lidí žijících jeden celý rok dává 100 člověkolet. 21