Aktuální informace. Délka života člověka prožitá ve zdraví (1. část) Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky. Praha 6.3.
|
|
- Přemysl Havlíček
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Page 1 of 6 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha Délka života člověka prožitá (1. část) Naše i většina ostatních populací je charakterizována rostoucí délkou života, nejčastěji popisovaná střední délkou života. Vyvstává však otázka, zda tato přidaná léta životu jsou zároveň prožita kvalitně, neboli zda je přidán i život létům. Otázka po kvalitním prožití života v sobě zahrnuje celou řadu aspektů ekonomických, sociálních i zdravotních. Každého člověka se prvotně dotýká oblast jeho zdraví. Proto se ukazatele délky života pomalu stávají základními ukazateli pro posouzení celkového vývoje vyspělosti populace v čase nebo ke srovnání úrovně vyspělosti mezi jednotlivými zeměmi. Vypracování metodologie získání takového ukazatele se věnuje v poslední době velké úsilí a podílí se na něm několik významných organizací v čele se Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Při konstrukci souhrnného ukazatele zdraví je třeba vzít v úvahu dva aspekty: definici ukazatele zdraví a výpočetní metodu. Na počátku úvah o konstrukci ukazatele délky života vždy stojí definice pojmu zdraví. WHO definuje zdraví jako stav úplné fyzické, duševní a sociální pohody, nikoliv pouze nepřítomnost nebo vady. Z této obecné definice je možné odvodit celou soustavu ukazatelů, které zdraví charakterizují. K tomu je využívána Mezinárodní klasifikace funkčnosti, invalidity a zdraví (ICIDH), s jejíž pomocí lze popsat zdravotní a se zdravím související stavy jako dlouhodobé důsledky rozličných faktorů působících na zdraví člověka. V její revidované verzi jsou komponenty zdraví a se zdravím související rozděleny na: - fungování a nezpůsobilost: funkce a stavba těla (např. pohybový systém, nervová soustava, metabolismus) a aktivity a zapojení (např. učení, komunikace, mobilita, osobní péče); - související faktory: faktory prostředí (např. technologie, sociální systém, životní prostředí) a osobní faktory (např. pohlaví, věk, vzdělání, životní zkušenosti) Druhým problémem je výběr metody výpočtu. Nejjednodušší možností je kombinace úmrtnostních tabulek se zdravotními ukazateli (mírami prevalence). Další způsob spočívá v konstrukci dvojvýchodných tabulek života (úbytek zdravé populace způsobené úmrtími a incidencí onemocnění). Komplexní pohled přinášejí vícestavové tabulky života, které uvažují přechody mezi jednotlivými zdravotními stavy. Při výpočtech je třeba uvážit původ a vypovídací hodnotu vstupních dat. Jedná se zejména o odlišnosti v povaze ukazatelů (např. míry incidence a prevalence, krátkodobé nebo dlouhodobé ukazatele) a obyvatelstvo zahrnuté do výběru (např. jestli se výběr týkal i osob v ústavní péči). Ukazatele délky života prožité nebo také zdravé délky života (v angličtině se označují pojmem Healthy Life Expectancy - HLE) lze rozdělit do dvou skupin. První typ ukazatelů očistí celkovou délku života o dobu prožitou v a výsledkem je počet let prožitých v úplném zdraví. Tyto ukazatele se nazývají Disability-Adjusted
2 Page 2 of 6 Life Expectancy (DALE). Očištění spočívá ve vážení dob prožitých v jednotlivých zdravotních stavech, které odpovídá stupni omezení zdraví (váha 1 pro úplné zdraví a váha 0 pro úplné omezení zdraví). Pokud se uvažují pouze stavy zdraví a, pak se konstruuje ukazatel délky života nazývaný Disability-Free Life Expectancy (DFLE). Druhou možností je měření deficitu mezi určitým, předem definovaným cílem a skutečným zdravím populace, neboli měření počtu ztracených let života populace způsobených úmrtností a nemocností. Tato skupina ukazatelů nese název Disability-Adjusted Life Years (DALYs). Střední délka života v České republice v roce 1999 U nás lze při výpočtu ukazatele délky života vycházet ze statistiky zemřelých a z výběrových šetření o zdravotním stavu. Statistika zemřelých umožňuje výpočet úmrtnostních tabulek, který provádí ČSÚ. Výběrová šetření o zdravotním stavu české populace (známé pod označením HIS CR), která u nás byla dosud provedena ÚZIS v letech 1993, 1996 a 1999, obsahují data o životním stylu, subjektivně vnímaném zdraví, dočasné i chronické nemocnosti, krátkodobé i dlouhodobé neschopnosti, psychickém a sociálním zdraví a další. V roce 1999 bylo v tomto šetření dotazováno respondentů starších 15 let s trvalým pobytem v ČR. Výpočet ukazatelů střední délky života byl proveden základní metodou - kombinací zkrácených úmrtnostních tabulek a ukazatelů prevalence chronické nemocnosti, dlouhodobé neschopnosti a subjektivního zdraví, získaných ze šetření HIS CR 99. Střední délka života byla vypočtena jednak pro každou kategorii zdraví zvlášť a dále jednoduchým vážením zdravotních kategorií (nejlepší zdravotní stav s váhou 1, nejhorší s váhou 0 a ostatní s váhou odpovídající jejich umístění na škále za předpokladu rovnoměrného rozdělení). Ukazatele označené (A) budou vypočteny na základě vah (podle principu DALE) a ukazatele označené (B) budou vypočteny sečtením středních délek života v těch zdravotních stavech, které lze považovat za zdraví (podle principu DFLE). V následující části budou popsány jednotlivé ukazatele a porovnány výsledky, kterých bylo pomocí těchto ukazatelů dosaženo. se zjišťovala otázkou: Trpíte v současné době nějakou nebo několika chronickými nemocemi? (Možné odpovědi s vahami užitými k výpočtu podle metody (A): netrpím žádným chronickým onemocněním (váha 1,0), trpím nem chronickým onemocněním (0,75), jsem omezen částečně (0,5), středně (0,25) nebo zcela (0,0)). V šetření HIS CR 99 bylo 52,1 % mužů a 48,3 % žen bez chronického onemocnění, 37,8 % mužů a 38,7 % žen uvedlo ne chorobu, s částečně chorobou žilo 7,1 % mužů a 7,4 % žen, se středně chorobou 2,4 % mužů a 4,6 % žen a zcela chorobou trpělo 0,6 % mužů a 0,9 % žen. Střední délka života prožitá podle metody (A) je podle tohoto ukazatele pro 15leté 47,8 roku u mužů a 51,4 roku u žen. Pokud uvažujeme stavy bez a s ne nemocí za stavy zdraví (vlastně s váhou 1) a ostatní za stavy (vlastně s váhou 0), pak je střední délka života 50,8 roku u mužů a 54,3 roku u žen. Výsledky jsou podobné, takže předpoklad o rovnoměrném rozdělení kategorií na škále je oprávněné, pokud lze současně považovat zdravotní stav s ne chorobou za stav zdraví. Muž ve věku 15 let prožije 84 % a žena 81 % svého zbývajícího života, muž ve věku 75 let 65 % a žena 55 % svého zbývajícího života. Podíl let prožitých bez chronické je až na nejvyšší věkovou skupinu vyšší u mužů. Nejdelší část života prožijí 15leté osoby bez. Muži starší než 25 let a ženy starší než 35 let prožijí největší část zbývajícího života ve stavu s ne chorobou.
3 Page 3 of 6 se zjišťovala na základě 15 otázek, které charakterizují činnosti nebo schopnosti v běžném životě (lehání a vstávání z postele, sedání a vstávání ze židle, oblékání a svlékání, mytí rukou a obličeje, stravování, použití toalety, nakupování, domácí práce, udržení moči, chůze, sluch, zrak, vycházení a scházení schodů, shýbání se a zvedání bot a mluvení) a jsou možné tři stupně jejich omezení - bez potíží, s jistými obtížemi, se značnými obtížemi nebo jen s pomocí jiné osoby. Na základě odpovědí respondentů byl vypočten ukazatel kategorie dlouhodobé neschopnosti, který měl tři stupně - bez potíží (u respondenta nebyla zaznamenána žádná dlouhodobá obtíž; váha pro výpočet 1,0), lehká potíž (respondent zvládá alespoň jednu činnost s jistými obtížemi, ale žádná z nich pro něj nepředstavovala větší problémy; váha pro výpočet 0,5), těžká potíž (alespoň jednu z činností vykonával respondent jen s pomocí cizí osoby; váha pro výpočet 0,0). Bez potíží bylo v šetření HIS CR 99 80,8 % mužů a 76,9 % žen, s lehkými potížemi žilo 16,1 % mužů a 17,4 % žen a s těžkými potížemi 3,1 % mužů a 5,7 % žen. Střední délka života pro 15leté je podle tohoto ukazatele 50,1 roku u mužů a 53,2 roku u žen. Pokud uvažujeme pouze stav bez potíží za stav zdraví a jakékoliv potíže za stav, pak je střední délka života 45,2 roku u mužů a 47,1 roku u žen. Rozdíl je způsoben tím, že lehká potíž je v prvním případě považována pouze za poloviční ztrátu zdraví, což se zdá být, i ve srovnání s výsledky střední délky života podle chronické nemocnosti jako oprávněné. Korekce výpočtu (B) by se dala provést diferenciací lehkých potíží. Muž ve věku 15 let prožije 88 % a žena 84 % svého zbývajícího života, muž ve věku 75 let 56 % a žena 46 % svého života. Podíl let s lehkou potíží je u mužů stejný jako u žen, muži prožijí relativně delší dobu bez potíží a ženy s těžkými potížemi. Ukazatel subjektivního zdraví se zjišťoval otázkou: Jak se celkově zdravotně cítíte? (Možné odpovědi s vahami použitými k výpočtu : dobře (1,0), dobře (0,75), docela dobře (0,5), špatně (0,25) nebo špatně(0,0)). Jako hodnotilo své zdraví 15,6 % mužů a 12,4 % žen, jako 42,1 % mužů a 38,0 % žen, jako vcelku 30,8 % mužů a 36,4 % žen, jako 10,4 % mužů a 11,6 % žen a jako 1,1 % mužů a 1,7 % žen. Střední délka života pro 15leté je 36,7 roku u mužů a 38,7 roku u žen. Pokud uvažujeme stavy s dobrým, dobrým a vcelku dobrým zdravím za stav zdraví, pak je střední délka života 50,0 roku u mužů a 54,3 roku u žen. Velmi výrazný rozdíl ve výsledcích je způsoben vážením významně zastoupených kategorií ho a vcelku ho zdraví, neboť jsou považovány jen za 75 %, resp. 50 % zdraví. Oprávněné se tedy zdá být použití jiných vah při výpočtu, což také naznačuje, že rozložení kategorií na škále nemůže být považováno za rovnoměrné. Například při použití vah 1; 1; 0,67; 0,33; 0 by korigovaná střední délka života byla 46,1 roku u mužů a 49,2 roku u žen, což jsou již hodnoty srovnatelné s ostatními. Muž ve věku 15 let prožije podle korigovaného (A) 64 % a žena 61 % svého zbývajícího života, muž ve věku 75 let 49 % a žena 45 % svého života. Ve zdraví prožije muž ve věku 15 let 88 % a žena 85 % svého života, muž ve věku 75 let 69 % a žena 58 % svého života, což jsou výsledky korespondující s oběma dalšími ukazateli zdraví. Nejdelší část života prožijí muži i ženy v m a vcelku m zdraví. Pokles podílu let života strávených ve m zdraví klesá u žen pomaleji než u mužů, ovšem podíl let strávených ve m a m stavu je vyšší ve všech věkových skupinách u žen. U mužů je zajímavý výkyv v podobě snížení podílu let s dobrým zdravím a naopak zvýšení podílu let se špatným a špatným zdravím ve věku Srovnání ukazatelů délky života Střední délka života byla u 15letých mužů v roce ,0 let a u žen 63,6 let (rozdíl činí 6,7 roku). Zdravá délka života, vypočtená jako průměr z délek života chronické
4 Page 4 of 6 nemocnosti a dlouhodobé neschopnosti a subjektivního zdraví, je 49,3 roku u mužů a 53,0 roku u žen (rozdíl činí 3,7 roku). Ačkoliv je střední délka života žen výrazně vyšší než mužů, rozdíly ve střední délce života strávené jsou u všech tří ukazatelů nižší (v nejlepších zdravotních kategoriích jsou délky života téměř shodné). Podle metody (A) jsou rozdíly mezi pohlavími (ve prospěch žen) 3,6 roku u chronické nemocnosti, 3,1 roku u dlouhodobé neschopnosti, 2,0 roku u subjektivního zdraví a podle metody (B) 3,5 roku u chronické nemocnosti, 1,9 roku u dlouhodobé neschopnosti a 4,3 roku u subjektivního zdraví. S přibývajícím věkem se u všech ukazatelů snižuje podíl let prožitých v lepších zdravotních kategoriích a zvyšuje podíl let prožitých s horším zdravím. V 15 letech prožije osoba % zbývající části života, ve věku 75 let již jen %. Největší relativní zhoršení nemocnosti je u ukazatele dlouhodobé neschopnosti, u kterého dochází k poklesu podílu zbývajících let života o 32 procentních bodů (p.b.) u mužů a o 37 p.b. u žen. Podle výpočtů WHO, uvedených v publikaci World Health Report 2000, byla ČR na 35. místě mezi 191 členskými zeměmi se střední délkou života u narozených českých mužů 65,2 roku a u žen 70,8 roku (při celkové střední délce života 71,3 let pro muže a 78,1 roku pro ženy). Pokud se přepočtou námi uvedené výsledky k věku 0 let při uvažování plného zdraví do věku 15 let, bude střední délka života podle chronické nemocnosti (A) 62,3 roku u mužů a 65,9 roku u žen, podle dlouhodobé neschopnosti (A) 64,5 roku u mužů a 67,7 roku u žen a podle subjektivního zdraví (B) 64,4 roku u mužů a 68,8 roku u žen. Vypracoval: Ing. Jakub Hrkal Střední délka života a její struktura pro 15leté osoby (ČR, 1999) bez ne částečně Muži středně zcela roky 28,8 22,0 4,3 1,4 0,4 57,0 47,8 50,8 % 50,6 38,6 7,6 2,5 0,7 100,0 84,0 89,2 bez potíží lehká potíž těžká potíž roky 45,2 9,8 2,0 57,0 50,1 45,2 % 79,3 17,2 3,5 100,0 87,9 79,3 vcelku Dobré roky 8,4 23,8 17,8 6,3 0,7 57,0 36,7 50,0 % 14,7 41,8 31,3 11,0 1,2 100,0 64,4 87,8 bez ne částečně Ženy středně zcela roky 28,9 25,4 5,3 3,4 0,7 63,6 51,4 54,3 % 45,4 39,9 8,3 5,3 1,1 100,0 80,8 85,3
5 Page 5 of 6 bez potíží lehká potíž těžká potíž roky 47,1 12,3 4,3 63,6 53,2 47,1 % 73,9 19,3 6,8 100,0 83,6 73,9 vcelku roky 7,3 23,4 23,6 8,2 1,1 63,6 38,7 54,3 % 11,5 36,7 37,1 12,9 1,8 100,0 60,8 85,3
Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl)
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12.2.2003 7 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Chronická
VíceVýběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Zdravotní potíže (XII. díl)
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12.3.2003 11 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Zdravotní potíže (XII. díl) Tato aktuální
Vícesoučást systému tabulek života, které charakterizují řád reprodukce populace
ÚMRTNOSTNÍ TABULKY součást systému tabulek života, které charakterizují řád reprodukce populace logický systém statistických ukazatelů, které charakterizují dekrementní řád, tj. proces postupného vymírání
VíceVýběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Kouření (V. díl)
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 8.11.2002 55 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Kouření (V. díl) Kouření je dalším
VíceEvropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 8. 2009 40 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví European
VíceVýběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl)
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 12. 2002 60 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Tato
VíceUkazatele zdravotního stavu. Martin Horváth Kateřina Ivanová
Ukazatele zdravotního stavu Martin Horváth Kateřina Ivanová 1 Subjektivní hodnocení zdraví Zdroj 2 Střední délka života při narození a její část prožitá bez zdravotního omezení, muži, 2003 emě, které byly
VíceVýběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Spotřeba alkoholu (VI. díl)
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 3. 12. 2002 58 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Spotřeba alkoholu (VI. díl) V této
VíceZpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 5. 1. 20 1 Souhrn Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě OECD and the European Commission s report on health
VíceVýběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Užívání léků (XX. díl)
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7.8.2003 49 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Užívání léků (XX. díl) V předchozí aktuální
VíceSvětové šetření o zdraví (13. díl) Cíle zdravotnictví a sociální kapitál
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 28.6.2004 41 Světové šetření o zdraví (13. díl) Cíle zdravotnictví a sociální kapitál Tato aktuální informace se zabývá
VíceVýskyt tuberkulózy v ČR v roce 2001
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 6. 9. 2002 45 Výskyt tuberkulózy v ČR v roce 2001 Počet případů onemocnění tuberkulózou je v České republice statisticky
VíceStátní zdravotní ústav Praha
Zdravotní stav populace v ČR a EU MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha 2009 Definice zdraví Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne jen pouhou nepřítomnost nemoci či slabosti (WHO
VíceVyužití a prezentace dat šetření EHIS ČR
Využití a prezentace dat šetření EHIS ČR RNDr. Šárka Daňková Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR e-mail:sarka.dankova@uzis.cz http://www.uzis.cz/ehis Zpracování dat Vzhledem k charakteru výběru
VíceEvropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Chronické nemoci. European Health Interview Survey in CR - EHIS CR Chronically diseases
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 19. 8. 9 43 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Chronické nemoci European Health Interview
VíceAnalýza zdravotního stavu obyvatel. Zdravého města CHRUDIM. II. část. MUDr. Miloslav Kodl
Analýza zdravotního stavu obyvatel Zdravého města CHRUDIM II. část 2014 MUDr. Miloslav Kodl Analýza byla zpracována za podpory Národní sítě Zdravých měst ČR v rámci projektu STRATEG-2, který je financován
VíceSrovnání vybraných zdravotních ukazatelů v MSK a ČR
Srovnání vybraných zdravotních ukazatelů v a ČR Ostrava, 2.12.2015 MUDr. Helena Šebáková a kol. 595 138 200 Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě Na Bělidle 7, 702 00 Ostrava,
VíceVýběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI. díl)
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 14.5.2003 26 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI.
VíceEvropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Zvládání osobní péče a péče o domácnost
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 25. 1. 2010 1 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Zvládání osobní péče a péče o domácnost European
VíceDEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV
DEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV PhDr. Eva Pešková 211 DEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV PhDr. Eva Pešková 211 1 1. Charakteristika města a základní demografické údaje 1.1. Město Mladá Boleslav a počet
VíceCelopopulační studie o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel v České republice - Charakteristika výběrového souboru
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 13.4.2005 10 Celopopulační studie o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel v České republice - Charakteristika
VíceEvropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Smyslové a pohybové funkce
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 23. 9. 29 52 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Smyslové a pohybové funkce European Health
VíceAnalýza zdravotního stavu. obyvatel zdravého města JIHLAVA. II.část. MUDr. Miloslav Kodl
Analýza zdravotního stavu obyvatel zdravého města JIHLAVA II.část 214 MUDr. Miloslav Kodl Analýza byla zpracována za podpory Národní sítě Zdravých měst ČR v rámci projektu STRATEG-2, který je financován
VíceOvzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele
Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele Vážení čtenáři, Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě tímto příspěvkem pokračuje v seriálu článků na
VíceOBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12
OBSAH Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 SITUAČNÍ ANALÝZA UŽÍVÁNÍ DROG V ŠIRŠÍM KONTEXTU 17 SOCIODEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 18 /1 Demografický vývoj a věková struktura 19 /2 Porodnost a plodnost
VíceDemografický vývoj, indikátory stárnutí
Demografický vývoj, indikátory stárnutí Ing.M.Chudobová, Mgr.V.Mazánková Lékařský dům Praha 19.listopad 2008 Hlavní rysy demografického vývoje (1) Počet obyvatel roste Podle prognózy ČSÚ do roku 2015 poroste,
VícePéče o pacienty s diagnózami F01, F03 a G30 (demence) v lůžkových zařízeních ČR v letech
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 14. 12. 2011 61 Péče o pacienty s diagnózami, a (demence) v lůžkových zařízeních ČR v letech 2006 2010 Health care
Více3. SEMINÁŘ MĚŘENÍ FREKVENCE NEMOCÍ V POPULACI
3. SEMINÁŘ MĚŘENÍ FREKVENCE NEMOCÍ V POPULACI EPIDEMIOLOGIE 1. Úvod, obsah epidemiologie. Měření frekvence nemocí v populaci 2. Screening, screeningové (diagnostické) testy 3. Typy epidemiologických studií
VíceAnalýza zdravotního stavu. obyvatel. zdravého města STRAKONICE. II.část. MUDr. Miloslav Kodl
Analýza zdravotního stavu obyvatel zdravého města STRAKONICE II.část 214 MUDr. Miloslav Kodl Analýza byla zpracována za podpory Národní sítě Zdravých měst ČR v rámci projektu STRATEG-2, který je financován
VíceInformace ze zdravotnictví Libereckého kraje
Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Liberec 7 18.6.2004 Ukončené případy pracovní neschopnosti v Libereckém kraji v roce 2003 Podkladem
VícePéče o pacienty léčené pro demence v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 12. 2012 66 Péče o pacienty léčené pro demence v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech 2007 2011 Health
VíceEvropské výběrové šetření o zdravotním stavu a jeho implementace v ČR
Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu a jeho implementace v ČR Šárka Kasalová Daňková Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Výběrová šetření v ČR HIS CR Výběrové šetření o zdravotním stavu
VíceKapitola 2. Zdravotní stav seniorů
Kapitola 2. Zdravotní stav seniorů Předmluva ke kapitole: Kapitola se zabývá jak zdravotním stavem seniorů, tak náklady na jejich léčbu. První část kapitoly je zaměřena na hospitalizace osob ve věku 5
VícePéče o pacienty léčené pro demence v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 12. 2013 57 Souhrn Péče o pacienty léčené pro demence v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech 2008 2012
VíceDotazník kvality života Short Form - 36 (SF-36)
Dotazník kvality života Short Form - 36 () Identifikace respondenta Datum vyplnění NÁVOD: V tomto dotazníku jsou otázky týkající se Vašeho zdraví. Vaše odpovědi pomohou určit, jak se cítíte a jak se Vám
VíceVývoj pracovní neschopnosti
VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH Statistické podklady pro sledování pracovní neschopnosti Statistika pracovní neschopnosti využívá 3 základní zdroje: Český statistický úřad (ČSÚ),
Více6 Úmrtnost. Tab. 6.1 Zemřelí,
6 Úmrtnost V roce 214 se počet zemřelých meziročně snížil o 3,5 tisíce na 15,7 tisíce. Naděje dožití při narození se zvýšila u obou pohlaví o,6 roku a dosáhla 75,8 let u mužů a 81,6 let u žen. Kojenecká
VíceŽivotní styl a jeho vliv na zdravotní stav populace ČR
Životní styl a jeho vliv na zdravotní stav populace ČR Šárka Daňková dankova@uzis.cz Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR www.uzis.cz Vybrané zdroje informací o životním stylu a zdravotním stavu
VíceDÉLKA ŽIVOTA VE ZDRAVÍ A PROJEKT EHLEIS V ČESKÉ REPUBLICE
DÉLKA ŽIVOTA VE ZDRAVÍ A PROJEKT EHLEIS V ČESKÉ REPUBLICE Šárka Daňková Abstract Healthy Life Years indicator is closely related to life expectancy indicator; on the contrary, it takes into the account
VíceVýběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Charakteristika výběrového souboru (II. díl)
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 30. 9. 2002 47 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Charakteristika výběrového souboru
VíceVÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH
VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH Statistické podklady pro sledování pracovní neschopnosti Statistika pracovní neschopnosti využívá 3 základní zdroje: Český statistický úřad (ČSÚ),
Více4. Zdravotní péče. Zdravotní stav
4. Zdravotní péče Všechna data pro tuto kapitolu jsou převzata z publikací Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Tyto publikace s daty za rok 2014 mají být zveřejněny až po vydání této analýzy,
VíceNázor na zadlužení obyvatel a státu leden 2018
Tisková zpráva Názor na zadlužení obyvatel a státu leden Přibližně dvě třetiny občanů pokládají míru zadlužení obyvatelstva za vysokou, u státu to jsou tři pětiny. Téměř sedm z deseti Čechů vnímá jako
VíceANALÝZY ZDRAVOTNÍHO STAVU obyvatel měst
Profily zdraví ve městech ANALÝZY ZDRAVOTNÍHO STAVU obyvatel měst MUDr. Stanislav Wasserbauer Státní zdravotní ústav Zdravá Vysočina, o.s. PROFILY ZDRAVÍ souhrnný pohled na stav zdraví ve městě a na faktory
VíceZdravotní ukazatele obyvatel MSK
Zdravotní ukazatele obyvatel Krajský úřad, 9.1.215 MUDr. Helena Šebáková, RNDr. Jiří Urbanec, Bc. Eva Kolářová 595 138 2 Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě Na Bělidle
VíceZdravotní ukazatele obyvatel MSK Krajský úřad MSK, 9.10.2015
Zdravotní ukazatele obyvatel Krajský úřad, 9.1.215 MUDr. Helena Šebáková, RNDr. Jiří Urbanec, Bc. Eva Kolářová 595 138 2 Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě Na Bělidle
VíceOvzduší a zdraví (4.část) oběhová soustava
Ovzduší a zdraví (4.část) oběhová soustava Vážení čtenáři, Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě Vám předkládá další ze série článků na téma Kvalita ovzduší a ochrana zdraví
VíceEvropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Duševní zdraví, vitalita a kognitivní schopnosti
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 11.5. 2010 12 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Duševní zdraví, vitalita a kognitivní schopnosti
VíceVýběrové šetření o zdravotně postižených osobách v ČR za rok 2007. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.
Výběrové šetření o zdravotně postižených osobách v ČR za rok 2007 Kdo se na výběrovém šetření podílel MZ, MPSV a MŠMT Úřad pro ochranu osobních údajů statistická a výzkumná pracoviště - ČSÚ, ÚZIS, ÚIV,
VíceNázev: Zdravý životní styl 1
Název: Zdravý životní styl 1 Výukové materiály Autor: Mgr. Blanka Machová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Biologie Ročník: 4. a 5. (2. a 3. vyššího
VíceII. Nemoci a zdravotní omezení související s výkonem povolání
II. Nemoci a zdravotní omezení související s výkonem povolání Otázky o nemocech a zdravotních omezeních souvisejících s výkonem stávajícího nebo předcházejícího zaměstnání byly pokládány všem zaměstnaným
VícePéče o pacienty s diagnózami F50.0 F poruchy přijímání potravy v psychiatrických lůžkových zařízeních ČR
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1. 9. 2010 52 Péče o pacienty s diagnózami F50.0 F50.9 - poruchy přijímání potravy v psychiatrických lůžkových zařízeních
VíceZDRAVÍ A LIDSKÝ KAPITÁL
ZDRAVÍ A LIDSKÝ KAPITÁL Simona Fučíková Abstrakt Vzdělání je považováno za velmi důležitý faktor, který ovlivňuje zdravotní stav obyvatelstva. Na toto téma vznikla již řada výzkumů, které vzájemný vztah
VíceStudie EHES - výsledky. MUDr. Kristýna Žejglicová
Studie EHES - výsledky MUDr. Kristýna Žejglicová Výsledky studie EHES Zdroje dat Výsledky byly převáženy na demografickou strukturu populace ČR dle pohlaví, věku a vzdělání v roce šetření. Výsledky lékařského
VíceHealth care about patients with eating disorders in the Czech Republic in
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 11. 10. 2017 6 Péče o pacienty s poruchami příjmu potravy v ČR v letech 2010 2016 Health care about patients with eating
VícePOTENCIÁL STÁRNOUCÍHO TRHU PRÁCE Z HLEDISKA PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI
POTENCIÁL STÁRNOUCÍHO TRHU PRÁCE Z HLEDISKA PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI Martina Šimková, Jaroslav Sixta Vysoká škola ekonomická Konference České demografické společnosti Demografie v Česku a na Slovensku v průběhu
VícePohlavní nemoci v roce 2005 Venereal diseases in 2005
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 25.7.2006 33 Pohlavní nemoci v roce 2005 Venereal diseases in 2005 Souhrn Tato aktuální informace přináší základní
Vícebodů, což je rozdíl významně přesahující statistickou chybu měření (viz tabulka 1). Tabulka 1. Jak se vláda stará o sociální situaci rodin s (v ) 2/04
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názory občanů na vybraná opatření v rodinné politice
VíceVýsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči
Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči Vydala: Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj Zpracovala: Michaela Pomališová http://www.timur.cz
VícePřirozený pohyb obyvatelstva. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz
Přirozený pohyb obyvatelstva Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Měření demografických jevů počty událostí (absolutní údaje) hrubé míry * specifické / diferenční míry pro různá pohlaví,
VíceDaně z pohledu veřejného mínění listopad 2015
ev600 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 286 80 2 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Daně z pohledu veřejného mínění listopad 5 Technické
VíceTuberkulóza v Evropě v roce 2006 na základě výsledků Surveillance of Tuberculosis in Europe - EuroTB
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 16. 6. 2008 17 Tuberkulóza v Evropě v roce 2006 na základě výsledků Surveillance of Tuberculosis in Europe - EuroTB
VíceNadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha
Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha Tisková konference 30.7. 2010 Evropská strategie pro prevenci a kontrolu chronických neinfekčních onemocnění Východiska:
VíceSocio-ekonomické determinanty zdraví. MUDr. Kristýna Žejglicová, SZÚ Praha
Socio-ekonomické determinanty zdraví MUDr. Kristýna Žejglicová, SZÚ Praha Socio-ekonomická nerovnost ve zdraví na začátku 21.století ve všech zemích EU nárůst v posledních desetiletích Lidé s nižším sociálně-ekonomickým
VíceMetodika Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle 2958 občanského zákoníku)
Metodika Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle 2958 občanského zákoníku) D. Technická část Zdravotní stav poškozeného po úrazu, nemoci nebo
Více1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ
1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1.1 Sídelní struktura Liberecký kraj.. Území Libereckého kraje k 31. 12. 2011 představovalo 3 163,4 km 2. Administrativně je kraj rozdělen do 4 okresů (Česká Lípa, Jablonec nad Nisou,
VícePéče o pacienty s diagnózami F01, F03 a G30 - demence v lůžkových zařízeních ČR v letech
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 20. 12. 2010 68 Péče o pacienty s diagnózami, a - demence v lůžkových zařízeních ČR v letech 2005 2009 Health care
VíceTRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI
RELIK 2014. Reprodukce lidského kapitálu vzájemné vazby a souvislosti. 24. 25. listopadu 2014 TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Kotýnková Magdalena Abstrakt Stárnutí obyvatelstva,
VíceVýskyt tuberkulózy v ČR v roce 2002
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 23.1.23 63 Výskyt tuberkulózy v ČR v roce 22 Pravidelné sledování výskytu tuberkulózy v ČR trvá mnoho desítek let.
VíceMetodika k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle 2958 občanského zákoníku) D.
Metodika k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle 2958 občanského zákoníku) D. Technická část Zdravotní stav poškozeného po úrazu, nemoci nebo jiném poškození
VícePéče o pacienty s poruchami příjmu potravy v ČR v letech
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7. 11. 2016 7 Péče o pacienty s poruchami příjmu potravy v ČR v letech 2009 2015 Health care about patients with eating
VíceJE PRO KOMUNÁLNÍHO POLITIKA VYUŽITELNÉ TÉMA ZDRAVÍ?
JE PRO KOMUNÁLNÍHO POLITIKA VYUŽITELNÉ TÉMA ZDRAVÍ? Stanislav Wasserbauer Státní zdravotní ústav Zdravá Vysočina, z. s. ZDRAVÍ 2 základní kategorie Individuální zdraví každého z nás Veřejné zdraví populace
VíceCENTRUM BIOSTATISTIKY A ANALÝZ MU v Brně ČESKÁ REVMATOLOGICKÁ SPOLEČNOST Kamenice 126 / 3 625 00 Brno. www.cba.muni.cz e-mail: cba@cba.muni.
PROJEKT ATTRA Dotazníky kvality života SF 36 Dotazník SF-36 o zdravotním stavu NÁVOD: V tomto dotazníku jsou otázky týkající se Vašeho zdraví. Vaše odpovědi pomohou určit jak se cítíte a jak dobře se Vám
VíceZdraví a jeho determinanty. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU Kamenice 5, Brno
Zdraví a jeho determinanty Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU Kamenice 5, 625 00 Brno Zdraví Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody a nejen nepřítomnost nemoci nebo vady
VícePéče o pacienty s diagnózami F50.0 F poruchy přijímání potravy v psychiatrických lůžkových zařízeních ČR
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 8. 2. 2010 3 Péče o pacienty s diagnózami F50.0 F50.9 - poruchy přijímání potravy v psychiatrických lůžkových zařízeních
VíceOdpovězte na jednu z otázek tím, že vyznačíte příslušnou odpověď. Nejste-li si jisti jak odpovědět, odpovězte jak nejlépe umíte.
Příjmení Jméno RČ Datum vyplnění(ddmmrr)....../... NÁVOD: V tomto dotazníku jsou otázky týkající se Vašeho zdraví. Vaše odpovědi pomohou určit jak se cítíte a jak dobře se Vám daří zvládat obvyklé činnosti.
VíceANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB
ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB Informace o nesezdaném soužití (Český statistický úřad používá k označení vztahu druha a družky pojem faktické manželství) byly zjišťovány ve Sčítáních
VíceVybrané zdravotní a socioekonomické. ke znečištěnému ovzduší , Ostrava
KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Vybrané zdravotní a socioekonomické ukazatele ve vztahu ke znečištěnému ovzduší 8.11.2012, Ostrava MUDr. Helena Šebáková a kol. Mgr.
VíceEvropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Spokojenost se zdravotní péčí
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 10. 5. 2010 11 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Spokojenost se zdravotní péčí European Health
VíceJak se žije lidem se zdravotním postižením?
Jak se žije lidem se zdravotním postižením? Helena Chodounská, Markéta Pištorová Tisková konference, 19. června 2019, Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Osoby se
VíceMetodika Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle 2958 občanského zákoníku)
Metodika Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle 2958 občanského zákoníku) D. Technická část I. Posouzení zdravotního stavu Zdravotní stav
VíceAnalýzy zdravotního stavu obyvatel. pro zdravotní plány města
Analýzy zdravotního stavu obyvatel pro zdravotní plány města Seminář: Ukazatele populačního zdraví Praha 30. 3. 2016 MUDr. Stanislav Wasserbauer Ředitel odboru strategie a řízení ochrany a podpory veřejného
VíceHodnocení úrovně znečištění ovzduší PM 10 ve vztahu ke zdraví obyvatel Ostravy
KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Hodnocení úrovně znečištění ovzduší PM 10 ve vztahu ke zdraví obyvatel Ostravy jednání zastupitelstva města Ostravy, 6.4.2011, Ostrava
VícePohlavní nemoci v roce Venereal diseases in 2006
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 23. 7. 2007 28 Pohlavní nemoci v roce 2006 Venereal diseases in 2006 Souhrn Tato aktuální informace přináší základní
VíceVýskyt alergických onemocnění u dětí v Moravskoslezském kraji
Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí Subsystém 6 Výskyt alergických onemocnění u dětí v Moravskoslezském kraji Porovnání výsledků studie 2015 s celostátním
VíceOBJEKTIVIZACE PRACOVNÍ SCHOPNOSTI POMOCÍ INDEXU WAI
OBJEKTIVIZACE PRACOVNÍ SCHOPNOSTI POMOCÍ INDEXU WAI VÝSLEDKY PRVNÍCH MĚŘENÍ V ČR Bohumil Pokorný Age Management z.s. KONCEPT PS HISTORICKÝ VÝVOJ Finsko = 80. léta 20. století reakce na rapidní stárnutí
VíceAnalýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města TŘEBÍČ. Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem
Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města TŘEBÍČ Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem MUDr. Stanislav Wasserbauer Hana Pokorná Jihlava, září 2012 Obsah: 1 Úvod...4
Více1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva
196 1965 197 198 199 2 25 21 196 1965 197 198 199 2 25 21 Počet obyvatel (stav k 31.12., v tis.) Počet cizinců (stav k 31.12. v tis.) Podíl z celkového obyvatelstva 1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva
VíceSTUDIE ZDRAVÍ DĚTÍ 2016
STUDIE ZDRAVÍ DĚTÍ 2016 BMI, DRŽENÍ TĚLA, ŽIVOTNÍ STYL MUDr. Kristýna Žejglicová Státní zdravotní ústav Praha Tělesná hmotnost u dětí Hodnocena pomocí percentilových grafů BMI (zohledňují věk a pohlaví
VíceObčané o životní úrovni a sociálních podmínkách
Eu615 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách
VíceZdravotní ukazatele obyvatel Ostravy ve srovnání s Moravskoslezským krajem a Českou republikou Ostrava, 21.10.2013
KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Zdravotní ukazatele obyvatel Ostravy ve srovnání s Moravskoslezským krajem a Českou republikou Ostrava, 21.10.2013 MUDr. Helena Šebáková
VíceAnalýza zdravotního stavu obyvatel okresu Prostějov
Analýza zdravotního stavu obyvatel okresu Prostějov Květen 212 Vypracovali: Mgr. Dana Strnisková, MUDr. Zdeněk Nakládal, Ph.D. Krajská hygienická stanice Olomouckého e se sídlem v Olomouci Předmluva
VíceZměny základních proporcí faktických manželství mezi lety 1991 a 2001
1. Změny základních proporcí faktických manželství mezi lety a Období - bylo pro vývoj počtu a struktury faktických manželství obdobím významné změny trendu. Zatímco v předchozích letech či desetiletích
VíceZPRÁVA O ZDRAVÍ PARDUBICKÝ KRAJ vliv znečištění ovzduší
ZPRÁVA O ZDRAVÍ PARDUBICKÝ KRAJ vliv znečištění ovzduší Jedním z faktorů ovlivňujících zdraví je stav životního prostředí. Nejvýznamnějším zdravotním rizikem z prostředí je podle mnoha výzkumů znečištění
VíceTab. 8 Vybrané ukazatele hodnotící zdravotní stav obyvatel České republiky a Libereckého kraje v roce 2006 *) Zdroj: ČSÚ, ÚZIS
2. Zdraví Tab. 8 Vybrané ukazatele hodnotící zdravotní stav obyvatel České republiky a Libereckého kraje v roce 6 *) Zdroj: ČSÚ, ÚZIS Česká republika Liberecký kraj Novorozenecká úmrtnost ( ) 2,7 2, 1,8
VíceVliv konzumace alkoholu na riziko vzniku rakoviny v české populaci
Vliv konzumace alkoholu na riziko vzniku rakoviny v české populaci RNDr. Michala Lustigová, Ph.D. 1,2 1 Státní zdravotní ústav, 2 Přírodovědecká fakulta UK Struktura prezentace Epidemiologický profil české
Více11. Úmrtnost. O čem je mapový oddíl? Co znázorňují mapy?
11. Úmrtnost O čem je mapový oddíl? Kapitola 11 podává ucelený přehled o změnách v intenzitních a strukturálních ukazatelích úmrtnosti české populace v období od meziválečného období až do současnosti.
VíceNa co Češi nejčastěji umírají
Na co Češi nejčastěji umírají Magdaléna Poppová Tisková konference 14. listopadu 2016, Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Počet zemřelých dle pohlaví v tis. osob
VíceEHIS Vybrané výsledky v Evropě. Naďa Čapková, Michala Lustigová, Státní zdravotní ústav. 22. konference Zdraví a životní prostředí Milovy 2017
EHIS 2014 Vybrané výsledky v Evropě Naďa Čapková, Michala Lustigová, Státní zdravotní ústav 22. konference Zdraví a životní prostředí Milovy 2017 EHIS European Health Interview Survey Evropské dotazníkové/dotazovací
Víceer Jilská 1, Praha 1 Tel.:
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 86 80 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názor na zadlužení obyvatel a státu leden Technické parametry
Více