Z A S T U P O V Á N Í Z A M Ě S T N A N C Ů V P O D N I C Í C H D L E P L A T N É P R Á V N Í Ú P R A V Y

Transkript

1 Z A S T U P O V Á N Í Z A M Ě S T N A N C Ů V P O D N I C Í C H D L E P L A T N É P R Á V N Í Ú P R A V Y Zpracováno v souvislosti s realizací projektu s názvem Vzdělávání a spolupráce mezi sociálními partnery a přenos znalostí a zkušeností ze zahraničí, registrační číslo CZ /0.0/0.0/15_002/ , prioritní osa OPZ: 1 Podpora zaměstnanosti a adaptability pracovní síly. Výstup ke klíčové aktivitě

2 Postavení odborů Postavení odborů v úmluvách MOP 1. Úmluva č. 87 Úmluva o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat (vyhlášena pod č. 489/1990 Sb.) Čl.11 závazek každého členského státu Mezinárodní organizace práce učinit všechna potřebná a vhodná opatření k zajištění svobodného vykonávání práva odborově se organizovat.

3 2. Úmluva č. 98 Úmluva o provádění zásad práva organizovat se a kolektivně vyjednávat (vyhlášena pod č. 470/1990 Sb.) Čl.1 Ochrana proti diskriminaci z důvodů členství a odborové činnosti Čl.2 Ochrana před zasahováním zaměstnavatele do odborových záležitostí Čl.3 Povinné zřizování orgánů kontrolujících respektování odborových práv. Čl.4 Podpora co nejširšího rozvoje dobrovolného vyjednávání kolektivních smluv.

4 3. Odbory v Listině základních práv a svobod (č. 2/1993 Sb.) Čl.27 právo svobodně se sdružovat s jinými na ochranu svých hospodářských a sociálních zájmů. vznik odborové organizace nezávisle na státu. zákaz omezovat počet odborových organizací a zvýhodňovat některé z nich v podniku nebo v odvětví. omezení činnosti odborových organizací a vznik a činnost jiných sdružení na ochranu hospodářských a sociálních zájmů jen na základě zákona, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu bezpečnosti státu, veřejného pořádku nebo práv a svobod druhých.

5 právo na stávku je zaručeno za podmínek stanovených zákonem; toto právo nepřísluší soudcům, prokurátorům, příslušníkům ozbrojených sil a příslušníkům bezpečnostních sborů.

6 4.Postavení odborů a občanský zákoník ( 3025 a 3046 zákona č. 89/2012 Sb.) 1. Vymezení zvláštního postavení odborové organizace jako právnické osoby ve vazbě na úmluvy MOP vůči právní úpravě spolků v občanském zákoníku. 2. Vznik odborové organizace na základě oznámení o založení příslušnému orgánu veřejné moci.

7 5. Zápis odborové organizace do veřejného rejstříku (zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob) Vznik odborové organizace a její pobočné organizace / 121 zákona/ dnem následujícím po dni, v němž bylo doručeno rejstříkovému soudu oznámení o založení této právnické osoby. Zápis odborové organizace a její pobočné organizace / 26 zákona/ do spolkového rejstříku, do sbírky listin se zakládají / 66 zákona/ A. stanovy a jejich změny včetně platného úplného znění B. oznámení o založení C. oznámení o pozdějších změnách, D. další listiny.

8 6. Postavení odborů a zákoník práce ( 286 zákona č. 262/2006 Sb., v platném znění) 1. Právo odborové organizace jednat v pracovněprávních vztazích včetně kolektivního vyjednávání. ( 286 odst. 1 a 22 a násl. ZP) 2. Vymezení, kdo jedná v pracovněprávních vztazích jménem odborové organizace. ( 286 odst. 2 ZP) 3. Omezení práva odborové organizace jednat u konkrétního zaměstnavatele tím, že alespoň 3 její členové musí být současně zaměstnanci zaměstnavatele v pracovním poměru, a současně její oprávnění k pracovněprávnímu jednání musí vyplývat ze stanov odborové organizace. ( 286 odst. 3 ZP) 4. Vznik oprávnění odborové organizace jednat u zaměstnavatele následující den poté, kdy zaměstnavateli oznámila, že nejméně 3 její členové jsou současně zaměstnanci zaměstnavatele v pracovním poměru. ( 286 odst. 4 ZP)

9 Pluralita odborů: V otázkách týkajících se všech nebo většího počtu zaměstnanců plní zaměstnavatelé své povinnosti ( tj. např. informování, projednání,apod.) vůči všem odborovým organizacím, nedohodnou-li se jinak V otázkách týkajících se jednotlivých zaměstnanců působí odborová organizace, jejímž je příslušný zaměstnanec členem. Pokud členem odborů není, pak jedná největší odborová organizace, neurčí-li zaměstnanec jinak.

10 Kapitola I. Kdo zastupuje zaměstnance v podniku? 1. Nikdo. V takovém případě je povinen zaměstnavatel informovat zaměstnance přímo a stejně tak je povinen s nimi stanovené záležitosti projednávat. ( 276 odst.1 ZP) 2. Rada zaměstnanců, popř. zástupce pro oblast BOZP ( 281 až 285 ZP) 3. Odbory ( 286 a násl. ZP) Pokud je zástupců zaměstnanců více, je povinen zaměstnavatel podávat informace a projednávat stanovené záležitosti se všemi zástupci, pokud se vzájemně nedohodnou na jiném způsobu součinnosti ( 276 odst.1 ZP)

11 Zástupci zaměstnanců nesmějí být za výkon své činnosti zvýhodněni nebo znevýhodněni, nesmějí být ani diskriminováni ( 276 odst. 2 ZP). Zástupci zaměstnanců jsou povinni vhodným způsobem informovat zaměstnance na všech pracovištích o své činnosti a o obsahu a závěrech informací a projednání se zaměstnavatelem, Zaměstnavatel je povinen na svůj náklad vytvořit zástupcům zaměstnanců podmínky pro řádný výkon jejich činnosti, zejména jim poskytovat podle svých provozních možností v přiměřeném rozsahu místnosti s nezbytným vybavením, hradit nezbytné náklady na údržbu a technický provoz a náklady na potřebné podklady ( 277 ZP) Zaměstnavatel je povinen projednat se zaměstnancem nebo na jeho žádost s odborovou organizací (nebo radou zaměstnanců nebo zástupcem pro oblast BOZP) stížnost zaměstnance na výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů.

12 B. Kapitola II. Zastupitelské orgány A. Rada zaměstnanců ( 281 až 285 ZP) Rada je volena na základě písemného návrhu podepsaného nejméně jednou třetinou zaměstnanců Rada má lichý počet členů ( 3 až 15 členů ) Minimální stanovená volební účast činí alespoň ½ zaměstnanců v pracovním poměru, volební období je tříleté Volby jsou tajné, rovné, přímé, vyhlašuje je zaměstnavatel a organizuje je volební komise /ta má 3 až 9 členů) Obdobný způsob platí pro volby zástupce pro oblast BOZP C. Odborová organizace

13 Kapitola III. Pravomoci odborů v podnikové sféře Informace povinně poskytované zaměstnavatelem odborové organizaci x informace povinně poskytované zaměstnancům, resp. radě zaměstnanců mimo oblast BOZP Informování / 278 odst. 2 zákoníku práce/ - poskytnutí nezbytných údajů, z nichž je možné jednoznačně zjistit stav oznamované skutečnosti, popřípadě k ní zaujmout stanovisko. Zákoník práce nestanoví A. formu poskytnutí informace B. četnost poskytování informace C. bližší obsah poskytované informace Shora uvedené je možné sjednat v kolektivní smlouvě.

14 Zaměstnavatel je povinen podle 278 odst. 2 ZP poskytnout informace: v dostatečném předstihu vhodným způsobem, aby je mohli zaměstnanci posoudit, popřípadě se připravit na projednání a vyjádřit stanovisko před uskutečněním opatření právo na dodatečné informace a vysvětlení před uskutečněním opatření ( 278 odst. 4 ZP) právo požadovat osobní jednání se zaměstnavatelem na příslušné úrovni řízení podle povahy věci ( 278 odst. 4 ZP) neposkytne-li zaměstnavatel informaci, mohou se zástupci zaměstnanců domáhat, aby soud rozhodl, že zaměstnavatel je povinen informaci poskytnout ( 276 odst. 5 ZP) určité výjimky (úlevy) platí pro zaměstnavatele s počtem zaměstnanců menším než 10.

15 Odborová organizace podle 38 odst. 3 zákoníku práce sjednaných nových pracovních poměrech, podle 61 odst. 5 zákoníku práce rozvázání pracovního poměru v případech, kdy není nutný souhlas nebo projednání, Zaměstnanci ne ne

16 Odborová organizace Zaměstnanci podle 279 zákoníku práce ekonomické a finanční situaci zaměstnavatele a jejím pravděpodobném vývoji, činnosti zaměstnavatele, jejím pravděpodobném vývoji, jejích důsledcích na životní prostředí a jeho ekologických opatřeních, právním postavení zaměstnavatele a jeho změnách, vnitřním uspořádání a osobě oprávněné jednat za zaměstnavatele v pracovněprávních vztazích, o převažující činnosti zaměstnavatele označené kódem klasifikace ekonomické činnosti (CZ-NACE) a uskutečněných změnách v předmětu činnosti zaměstnavatele, ano

17 Odborová organizace Zaměstnanci základních otázkách pracovních podmínek a jejich změnách, záležitostech v rozsahu stanoveném v 280 zákoníku práce (tj. v otázkách, kde je třeba projednání), opatřeních, kterými zaměstnavatel zajišťuje rovné zacházení se zaměstnanci a zaměstnankyněmi a zamezení diskriminace, nabídce volných pracovních míst na dobu neurčitou, která by byla vhodná pro další pracovní zařazení zaměstnanců pracujících u zaměstnavatele v pracovním poměru uzavřeném na dobu určitou, záležitosti v rozsahu stanoveném ujednáním o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo na základě jiného ujednaného postupu pro informace a projednání na nadnárodní úrovni nebo v rozsahu stanoveném v 294 zákoníku práce.

18 podle 287 zákoníku práce následující text: uživatel agenturní práce má podle 279 odst. 2 zákoníku práce povinnost informovat dočasně přidělené zaměstnance agentury práce o nabídce volných pracovních míst Odborová organizace podle 287 zákoníku práce vývoji mezd, platů, průměrné mzdy a jejích jednotlivých složek včetně členění podle jednotlivých profesních skupin, pokud není dohodnuto jinak, Zaměstnanci ne

19 Otázky, které je zaměstnavatel povinen předem projednat s odborovou organizací, x otázky, které je zaměstnavatel povinen předem projednat se zaměstnanci, resp. radou zaměstnanců mimo oblast BOZP Projednáním / 278 odst. 3 zákoníku práce/ - jednání mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci (resp. odborovou organizací či radou zaměstnanců, pokud u zaměstnavatele působí), výměna stanovisek a vysvětlení s cílem dosáhnout shody. Zaměstnavatel je povinen zajistit projednání v dostatečném předstihu a vhodným způsobem, aby zaměstnanci (resp. odborová organizace či rada zaměstnanců, pokud u zaměstnavatele působí) mohli na základě poskytnutých informací vyjádřit svá stanoviska a zaměstnavatel je mohl vzít v úvahu před uskutečněním opatření. Zaměstnanci (resp. odborová organizace či rada zaměstnanců, pokud u zaměstnavatele působí) mají při projednání právo obdržet na své stanovisko odůvodněnou odpověď. Zákoník práce nestanoví bližší pravidla projednání. Shora uvedené je možné sjednat v kolektivní smlouvě.

20 Odborová organizace podle 46 zákoníku práce převedení na jinou práci, než odpovídá pracovní smlouvě bez souhlasu zaměstnance, přesáhne-li doba převedení 21 dnů v kalendářním roce, Zaměstnanci ne podle 61 odst. 1 zákoníku práce ukončení pracovního poměru výpovědí či okamžitým zrušením ze strany zaměstnavatele, nejedná-li se o odborového funkcionáře v době jeho funkčního období nebo v době do 1 roku po skončení funkčního období, ne

21 Odborová organizace podle 99 zákoníku práce opatření týkající se hromadné úpravy pracovní doby, práce přesčas, možnosti nařizovat práci ve dnech pracovního klidu, možnosti nařizovat noční práci, Zaměstnanci ne podle 263 odst. 3 zákoníku práce výši požadované náhrady škody, pokud přesahuje Kč, za níž zaměstnanec zaměstnavateli odpovídá a obsah dohody o způsobu její úhrady, podle 276 odst. 9 zákoníku práce na žádost zaměstnance jeho stížnost na výkon práv a povinností vyplývajících z pracovně právních vztahů, ne

22 Odborová organizace podle 280 odst. 1 zákoníku práce pravděpodobný hospodářský vývoj u zaměstnavatele, Zaměstnanci ano zamýšlené strukturální změny zaměstnavatele, jeho racionalizační nebo organizační opatření, opatření ovlivňující zaměstnanost, zejména opatření v souvislosti s hromadným propouštěním zaměstnanců podle 62 zákoníku práce,* nejnovější stav a strukturu zaměstnanců, pravděpodobný vývoj zaměstnanosti u zaměstnavatele, základní otázky pracovních podmínek a jejich změny,* převod podle 339 až 342 zákoníku práce, * bezpečnost a ochranu zdraví při práci v rozsahu stanoveném v 101 až 106 odst. 1 a 108 a zvláštním zákonem (zákon č. 309/2006 Sb.), záležitosti v rozsahu stanoveném ujednáním o zřízení evropské podnikové rady zaměstnanců nebo na základě jiného ujednaného postupu pro informace a projednání na nadnárodní úrovní nebo v rozsahu uvedeném v 294 zákoníku práce. * Nevztahuje se na zaměstnavatele s méně než 10-ti zaměstnanci

23 Odborová organizace Zaměstnanci podle 287 odst. 2 zákoníku práce ekonomickou situaci zaměstnavatele, množství práce a pracovní tempo, změny organizace práce, systém hodnocení a odměňování zaměstnanců, systém školení a vzdělávání zaměstnanců, opatření k vytváření podmínek pro zaměstnávání fyzických osob, zejména mladistvých, osob pečujících o dítě mladší než 15 let a fyzických osob se zdravotním postižením, včetně podstatných záležitostí péče o zaměstnance, opatření ke zlepšení hygieny práce a pracovního prostředí, organizování sociálních, kulturních a tělovýchovných potřeb zaměstnanců, další opatření, která se týkají většího počtu zaměstnanců, ne

24 Odborová organizace podle 300 odst. 3 zákoníku práce provádění a změny norem spotřeby práce, pokud nejsou upraveny v kolektivní smlouvě, Zaměstnanci ne podle 348 odst. 3 zákoníku práce posuzování neomluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci, tj. neomluvené absence. ne podle 369 odst. 2 zákoníku práce (pouze po přechodné období do účinnosti zákona o úrazovém pojištění) způsob a rozsah náhrady škody při pracovním úrazu a nemoci z povolání, ne

25 Případy, kdy zaměstnavatel potřebuje k určitému jednání předchozí souhlas nebo dohodu s odborovou organizací, a když u něho odborová organizace nepůsobí, rozhoduje sám, mimo oblast BOZP Odborová organizace Zaměstnanci podle 39 odst. 4 zákoníku práce při uzavírání písemné dohody o pracovních poměrech na dobu určitou, ne

26 Odborová organizace podle 61 odst. 2 zákoníku práce při ukončování pracovního poměru výpovědí nebo okamžitým zrušením, je-li pracovní poměr takto ukončován se členem orgánu odborové organizace (odborovým funkcionářem) a ke skončení pracovního poměru dochází v době jeho funkčního období nebo v době do 1 roku po skončení funkčního období, Zaměstnanci Nepřichází v úvahu podle 199 odst. 2 zákoníku práce zmocnění pro úpravu v nařízení vlády určení zaměstnanců, kteří se zúčastní pohřbu spoluzaměstnance, ne

27 Odborová organizace Zaměstnanci podle 209 odst. 2 zákoníku práce uzavírání písemné dohody, podle níž zaměstnanci přísluší náhrada mzdy ve výši nejméně 60% průměrného výdělku při jiné překážce v práci na straně zaměstnavatele spočívající v tom, že nemůže zaměstnanci přidělovat práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách (částečná nezaměstnanost), ne podle 217 odst. 1 zákoníku práce sestavování rozvrhu dovolených, ne podle 220 zákoníku práce určování hromadného čerpání dovolené, tj. tzv. celozávodní dovolené, ne

28 Odborová organizace Zaměstnanci podle 225 zákoníku práce při přídělu do fondu kulturních a sociálních potřeb a jeho čerpání, ne podle 306 odst. 4 zákoníku práce vydávání pracovního řádu ne

29 Přehled práv odborové organizace a jejich srovnání s právy zástupce pro BOZP a právy zaměstnance v oblasti BOZP je v následujících tabulkách. Pravomoci odborů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Zaměstnanci se účastní na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále BOZP) prostřednictvím odborové organizace a zástupce pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (dále zástupce pro BOZP) pokud u zaměstnavatele působí. Pokud odborová organizace a zástupce pro BOZP u zaměstnavatele nepůsobí, účastní se na řešení vybraných otázek BOZP zaměstnanci přímo.

30 Informování Odborová organizace podle 279 odst. 1 písm. h) zákoníku práce o BOZP v rozsahu stanoveném v 101 až 106 odst. 1 a v 108 zákoníku práce a zákoně č. 309/2006 Sb., a to o zaměstnancích určených k organizování poskytnutí první pomoci, k zajištění přivolání lékařské pomoci a k organizování evakuace zaměstnanců, výběru a zajišťování závodní preventivní péče, určení odborně způsobilé fyzické osoby k prevenci rizik každé další záležitosti, která může podstatně ovlivnit BOZP Zástupce pro BOZP ano ano ano ano ano Zaměstnanci ano ano ano ano ano

31 Odborová organizace podle 8 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce je inspektor povinen informovat odborovou organizaci o zahájení kontroly prováděné u zaměstnavatele, u něhož tato organizace působí Zástupce pro BOZP ano Zaměstnanci ne

32 Projednání Odborová organizace podle 99 zákoníku práce noční práce se zřetelem na BOZP podle 287 odst. 2 písm. f) zákoníku práce opatření ke zlepšení hygieny práce a pracovního prostředí podle 287 odst. 2 písm. g) zákoníku práce opatření, která se týkají většího počtu zaměstnanců, např.: - zprávu z roční prověrky BOZP včetně harmonogramu odstranění závad - seznam pro poskytování osobních ochranných pracovních prostředků a ochranných nápojů včetně způsobu jejich udržování záležitosti uvedené v 280 zákoníku práce, podle 369 odst. 2 zákoníku práce způsob a rozsah náhrady škody při pracovním úrazu a nemoci z povolání Zástupce pro BOZP ne ne ne ano ne Zaměstnanci ne ne ne ano ne

33 Spolurozhodování Odborová organizace Zástupce pro BOZP Zaměstnanci po dohodě podle 108 odst. 5 zákoníku práce - organizování (nejméně jednou ročně) prověrek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na všech pracovištích zaměstnavatele Se souhlasem ne

34 Při prověrkách BOZP zaměstnavatel A. navrhne způsob zajištění prověrek, tj. především termín, zaměření a členy prověrkové komise za zaměstnavatele B. požádá předem ZO o souhlas s jím navrženým zajištěním prověrek BOZP odborová organizace A. projedná zaměstnavatelem předložený návrh zajištění prověrek BOZP a udělí souhlas (případně nesouhlas, v tomto případě uvést připomínky k návrhu) s postupem zaměstnavatele při organizování prověrek, B. sdělí zaměstnavateli jméno zástupce, který bude zastupovat ZV v prověrkové komisi a zúčastní se prověrek Kontrolou se rozumí porovnání skutečného stavu s právním stavem. Jedním z hlavních směrů činnosti OS je podle článku 4 písm. d) Stanov OS výkon kontroly nad stavem BOZP u jednotlivých zaměstnavatelů. Kontrolu vykonává jednak OS a jednak ZO.

35 Kontrola Odborová organizace podle 322 odst. 1 zákoníku práce mají odbory právo kontroly nad stavem BOZP* Zaměstnavatel je povinen odborové organizaci umožnit výkon kontroly. Za tím účelem jí zajistí - možnost prověření toho, jak zaměstnavatel plní své povinnosti v péči o BOZP a zda soustavně vytváří podmínky pro bezpečnou a zdraví neohrožující práci - možnost pravidelně prověřovat pracoviště a zařízení zaměstnavatelů pro zaměstnance - zajistit možnost kontrolovat hospodaření zaměstnavatelů s osobními ochrannými pracovními prostředky - možnost prověření toho, zda zaměstnavatel řádně vyšetřuje pracovní úrazy - možnost účastnit se zjišťování příčin pracovních úrazů a nemocí z povolání, popřípadě je objasňovat - možnost účasti na jednání o otázkách bezpečnosti a ochrany zdraví Zástupce pro BOZP ne Zaměstnanci ne

36 Odborová organizace podle kolektivní smlouvy Kontrolovat plnění závazků v oblasti BOZP vyplývajících z kolektivních smluv vyššího stupně nebo podnikových kolektivních smluv Zástupce pro BOZP ne Zaměstnanc i ne

37 III. Nadpodniková úroveň ( 288 až 299 zákoníku práce) Nadnárodními informacemi a projednáním jsou ty, které se týkají zaměstnavatele nebo skupiny zaměstnavatelů s působností na území členských států EU a Evropského hospodářského prostoru jako celku a nebo alespoň dvou zaměstnavatelů nebo jejich organizačních složek, které se nacházejí alespoň ve dvou členských státech Právo zaměstnanců na nadnárodní informace a projednání se uskutečnuje: A) ujednaným postupem pro nadnárodní informace a projednání (blíže viz 295 a 295a zákoníku práce, a nebo B) prostřednictvím Evropské rady zaměstnanců (dále jen: EPR) zaměstnavatelé jsou povinni vytvořit na svůj náklad podmínky pro ustavení a řádnou činnost, zejména pak hradit náklady na organizování schůzí, tlumočení, cestovné a ubytování, náklady na školení a na 1 odborníka podmínky pro plnění povinností podle zákona: alespoň 1000 zaměstnanců v členských státech alespoň ve dvou členských státech po 150 zaměstnancích (blíže viz 288 odst. 3 až 5 a 289 zákoníku práce)

38 vyjednávací výbor se zřizuje podle 290 zákoníku práce buď z vlastní iniciativy zaměstnavatele nebo na základě písemné žádosti alespoň 100 zaměstnanců alespoň ze dvou organizačních složek zaměstnavatele na území EU. Členy vyjednávacího výboru jmenují zástupci zaměstnanců, jinak musí být voleni /pokud neexistují zástupci zaměstnanců/ EPR může být buď ustavena buď A. dohodou mezi ústředím a vyjednávacím výborem (podrobnosti stanoví 294 ZP) B. podle zákona v případě, že nedojde k dohodě ad a). Ústředí buď nezahájí do 6 měsíců jednání a nebo jednání mezi výborem a ústředím je po 3 letech bezvýsledné. Funkční období je 4 roky.

39 Minimální roční informovanost a projednání pro EPR podle 297 odst. 5 zákoníku práce: A) Informovanost o -organizačním uspořádání, ekonomické a finanční situaci zaměstnavatele, -pravděpodobném vývoji činnosti, výroby a prodeje, -záležitostech, které je povinno s EPR projednat.

40 B) Projednání -pravděpodobný vývoj zaměstnanosti, investice a podstatné změny organizace práce a technologie, -zrušení nebo zánik zaměstnavatele nebo jeho činnosti, jeho důvody, podstatné důsledky a opatření vůči zaměstnancům, -hromadné propouštění, jeho důvody, počty, struktura a podmínky pro určení zaměstnanců, s nimiž má být rozvázán pracovní poměr, a plnění, která mají zaměstnancům příslušet kromě plnění vyplývajících z právních předpisů. - jiný režim pro evropskou společnost a pro evropskou družstevní společnost

41 III. Sankce za porušení povinností zaměstnavatele na úseku informovanosti a projednání vůči zaměstnancům a jejich zástupcům 23 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce (1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku součinnosti zaměstnavatele a orgánu jednajícího za zaměstnance tím, že poruší povinnosti vůči příslušným odborovým orgánům, radám zaměstnanců nebo zástupcům pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vyplývající z 62 (písemná informace či rady 30 dní předem při hromadném propouštění), 277 (podmínky pro řádný výkon práce zástupců zaměstnavatelů), 279 (povinnost informovat zaměstnance) 280 (povinnost projednat se zaměstnanci), 287 (povinnost informace a projednání s odbory) a 339 odst. 1( projednat s odbory či s radou přechod práv a povinností 30 dní před účinností) zákoníku práce.

42 (2) Za správní delikt podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše Kč.

43 Příklady dalších možných sankcí za nedodržení povinnosti informace, projednání, součinnosti, dohody se zástupci zaměstnanců v příslušných oblastech: 24 zákona diskriminace a porušení rovného zacházení až , Kč neprojednání stížnosti až ,- Kč 26 zákona normování práce až ,- Kč 28 zákona pracovní doba až ,- Kč 29 zákona dovolená na zotavenou až ,- Kč 30 zákona oblast BOZP až ,- Kč

44 *Odborová organizace kontroluje především: plnění povinností zaměstnavatele v BOZP vyplývajících zejména z ustanovení zákoníku práce a prováděcích a ostatních předpisů v oblasti BOZP plnění povinností při vyšetřování, evidenci a odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání plnění povinností při poskytování osobních ochranných pracovních ZPĚT prostředků a ochranných nápojů zaměstnancům zda zaměstnavatel vyhledal a vyhodnotil rizika na všech pracovištích a přijal opatření k jejich odstranění nebo k omezení jejich působení zda zaměstnavatel provedl kategorizaci prací zda zabezpečil zaměstnancům pracovně-lékařské služby zda zajistil zaměstnancům poskytnutí první pomoci a zda vybavil pracoviště prostředky pro poskytnutí první pomoci zda zaměstnavatel provedl roční prověrky BOZP na všech pracovištích, přijal opatření k odstranění zjištěných závad a plní tyto opatření zda zaměstnavatel plní opatření vyplývající z rozhodnutí inspekce práce a z kontrol BOZP prováděných OS zda zaměstnavatel plní závazky vyplývající pro oblast BOZP z vyšší kolektivní smlouvy nebo z podnikové kolektivní smlouvy

45 Spolupráce Odborová organizace podle 108 odst. 4 zákoníku práce - povinnost odborové organizace spolupracovat se zaměstnavatelem a s odborně způsobilými fyzickými osobami k prevenci rizik Zástupce pro BOZP ano Zaměstnanci ne podle 105 odst. 1 zákoníku práce - Účastnit se objasňování příčin a okolností vzniku pracovního úrazu ano ne

46 Další práva a povinnosti v oblasti BOZP Odborová organizace podle 108 odst. 2 písm. a) zákoníku práce - účast na jednání o otázkách BOZP nebo poskytnout informace podle 108 odst. 2 písm. b) zákoníku práce - zaměstnavatel je povinen vyslechnout informace, připomínky a návrhy ke zlepšování pracovních podmínek Zástupce pro BOZP ano ano Zaměstnanc i ano ano

47 Odborová organizace podle 108 odst. 6 zákoníku práce zaměstnavatel je povinen zpřístupnit právní a ostatní předpisy k zajištění BOZP a doklady o a) vyhledávání a vyhodnocení rizik, opatřeních k odstranění rizik a k omezení jejich působení a k vhodné organizaci BOZP b) evidenci a hlášení pracovních úrazů a uznaných nemocí z povolání, c) výkonu kontroly a opatření orgánů, kterým přísluší výkon kontroly nad BOZ podle 108 odst. 7 zákoníku práce - zaměstnavatel je povinen umožnit odborům při kontrolách orgánů, kterým přísluší výkon kontroly podle zvláštních právních předpisů přednést své připomínky Zástupce pro BOZP ano ano Zaměstnanci ne ne

48 Úkoly OS Vycházejíc z hlavních směrů činnosti OS, naplňuje OS své poslání v oblasti BOZP zejména následující činností: a) uzavírá postupem podle zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání vyšší kolektivní smlouvy podle jednotlivých odvětví, ve kterých jsou sjednány závazky vedoucí k zvyšování úrovně BOZP a zlepšování pracovního prostředí, b) vydává Metodický pokyn k uzavírání podnikových kolektivních smluv, který obsahuje vzor podnikové kolektivní smlouvy, ve kterém jsou v části VI. BOZP uvedeny jednotlivé závazky z oblasti BOZP, které by měly být sjednány v podnikové kolektivní smlouvě, c) pravidelně projednává problematiku BOZP na jednáních orgánů OS, především na jednáních Koordinačního výboru OS a přijímá příslušná opatření ke zlepšení stavu BOZP, d) podílí se na vyšetřování smrtelných pracovních úrazů nebo pracovních úrazů jinak závažných, e) poskytuje ZO metodickou, poradenskou a konzultační pomoc při řešení problémů v oblasti BOZP a vydává metodické pomůcky z oblasti BOZP, f) organizuje školení a školí odborové funkcionáře pověřené v ZO prací v oblasti BOZP, g) podle 322 odst. 1 zákoníku práce vykonává kontrolu nad dodržováním právních předpisů o BOZP a stavem BOZP u jednotlivých zaměstnavatelů.

49 Kapitola IV. Nadpodniková sféra Oprávnění odborových organizací podle 320 zákoníku práce Projednávání návrhů zákonů a ostatních právních předpisů týkajících se důležitých zájmů pracujících, zejména hospodářských, výrobních, pracovních, mzdových, kulturních a sociálních podmínek. Kolektivní smlouvy vyššího stupně: viz. dále

50 Kapitola V. Kolektivní smlouva a vnitřní předpis Kolektivní smlouva - může ji za zaměstnance uzavřít pouze odborová organizace / 22 zákoníku práce/, Rady zaměstnanců ani sami zaměstnanci takové právo nemají. - je A. podniková (uzavřené mezi odborovou organizací a zaměstnavatelem), B. vyššího stupně (uzavřené mezi odborovým svazem a organizací zaměstnavatelů). -lze v ní A. upravit práva a povinnosti smluvních stran, B. zvýšit práva zaměstnanců upravená právními předpisy, C. upravit práva zaměstnanců, která právní předpisy nezakládají.

51 - nelze v ní A. sjednat nové povinnosti zaměstnanců nebo jakkoliv rozšířit platnou právní úpravou stanovené povinnosti zaměstnanců, B. až na výslovně stanovené případy omezit práva zaměstnanců stanovená platnou právní úpravou. - lze ji změnit pouze dohodou smluvních stran. - lze ji jednostranně vypovědět / 26 odst. 1 zákoníku práce/ až po uplynutí 6 měsíců od data její účinnosti s tím, že výpovědní doba činí nejméně 6 měsíců a začíná běžet až prvním dnem kalendářního měsíce po doručení výpovědi druhé smluvní straně.

52 Vnitřní předpis může jej vydat zaměstnavatel / 305 odst. 1 zákoníku práce/ - může v něm stanovit práva v pracovněprávních vztazích, z nichž je oprávněn zaměstnanec, výhodněji, než stanoví zákoník práce. - nesmí v něm ukládat zaměstnanci povinnosti nebo zkracovat jeho práva stanovená zákoníkem práce. - vydává se zpravidla na dobu určitou, a to nejméně na dobu 1 roku, s tím, že pokud se týká odměňování zaměstnanců, může být vydán i na kratší dobu. - změnit nebo zrušit jej je ve výlučné pravomoci zaměstnavatele a může tak učinit vlastně kdykoliv.

53 Kolektivní smlouvy ZPĚT Kolektivní smlouvy vyššího stupně - historie Partneři Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR a do roku 2009 také Svaz výrobců bižuterie (poslední KSVS , jejíž účinnost byla prodloužena do ). Kolektivní smlouvy vyššího stupně (KSVS) OS uzavírá pravidelně od roku Od roku 2005 pravidelně na dvouleté období. Závaznost KSVS je od roku 2006 pravidelně rozšiřována na další zaměstnavatele. KSVS působila vůči 6,32 tisíc zaměstnancům, tj. vůči cca 30 % zaměstnanců v odvětví (těch je cca 21 tisíc). Po rozšíření závaznosti působí KSVS vůči dalším 3,41 tisíc zaměstnancům v působnosti OS a vůči dalším cca 10 tisícům zaměstnancům mimo působnost OS, tedy celkem vůči cca 94 % z celkového počtu zaměstnanců v odvětví. V ČR bylo roce 2014 účinných cca 15 KSVS. KSVS má působnost zhruba stejnou jako KSVS předchozí. Pro rok 2015 je uzavřeno v ČR 14 KSVS, uzavřelo je jen 9 odborových svazů.

54 KOLEKTIVNÍ SMLOUVA vyššího stupně uzavřená na léta Mezi Odborovým svazem zaměstnanců sklářského, keramického, bižuterního průmyslu a porcelánu, W. Churchilla 2, Praha 3, IČ , zastoupeným předsedou JUDr. Vladimírem Kubincem /dále jen OS / a Asociací sklářského a keramického průmyslu ČR, Sámova 1, Praha 10, IČ zastoupenou prezidentem Ing. Petrem Mazzolinim /dále jen Asociace /. I. Předmět a závaznost smlouvy Tato kolektivní smlouva vyššího stupně upravuje vzájemnou spolupráci smluvních stran včetně jejich práv a povinností a stanoví vyšší a další mzdová a ostatní práva zaměstnanců členů Asociace v pracovněprávních vztazích. Tato kolektivní smlouva je základem pro uzavírání podnikových kolektivních smluv, které mohou zaměstnancům v souladu s platnou právní úpravou zaručovat jen stejná, vyšší nebo další práva, než stanoví tato kolektivní smlouva.

55 II. Spolupráce smluvních stran Smluvní strany se zavazují: 1.1. Vzájemně se informovat o připravovaných opatřeních a záměrech, které se dotýkají zájmů druhé smluvní strany Vést podniková kolektivní vyjednávání s cílem uzavřít podnikovou kolektivní smlouvu, která bude v souladu s touto kolektivní smlouvou a s reálnými možnostmi zaměstnavatele. Základem pro tato vyjednávání je obsah podnikových kolektivních smluv platných pro předchozí rok Společně každoročně vyhodnotit plnění této smlouvy na jednání představenstva Asociace a Koordinačního výboru OS nejpozději do příslušného roku.

56 Asociace se zavazuje Vytvořit materiální i jiné podmínky pro řádnou činnost základních organizací OS /dále též ZO OS /, a to zejména: 2.1. Respektovat postavení a pravomoci odborů vyplývající z platných právních předpisů, jakož i právo OS rozhodovat o dělbě svých kompetencí a o pověření svých zástupců jednat s příslušnými zaměstnavateli V souladu s ustanovením 276 odst. 7 zákoníku práce umožnit konání voleb do příslušných orgánů ZO OS, které zastupují zaměstnance v pracovněprávních vztazích. V souladu s 277 zákoníku práce vytvořit členům těchto orgánů na své náklady podmínky pro řádný výkon jejich činnosti, zejména jim poskytovat podle svých provozních možností v přiměřeném rozsahu místnosti s nezbytným vybavením, hradit nezbytné náklady na údržbu a technický provoz a náklady na potřebné podklady. Konkrétní podmínky lze sjednat v podnikových kolektivních smlouvách.

57 2.3. Na základě souhlasu zaměstnance a) poskytovat pověřeným funkcionářům ZO OS nezbytné informace pro ověření výše odborových členských příspěvků, b) zajistit srážku členských příspěvků pro ZO OS. Konkrétní podmínky lze sjednat v podnikové kolektivní smlouvě Poskytnout příslušné ZO OS každoročně dar ve výši nejméně Kč na jednoho zaměstnance člena odborů na financování kulturních, sportovních a vzdělávacích akcí, na sociální péči, zdravotnické účely a ekologii. Počet členů zaměstnanců se zjišťuje, pokud podniková kolektivní smlouva nestanoví jinak, k předchozího kalendářního roku. Pokud podniková kolektivní smlouva nestanoví jiný termín, zavazují se jednotliví zaměstnavatelé členové Asociace poskytnout tento dar ve dvou splátkách /každá ve výši jedné poloviny ročního daru/, a to vždy první splátka do a druhá splátka do příslušného roku. V podnikové kolektivní smlouvě lze sjednat bližší podmínky poskytnutí daru. O konkrétním použití poskytnutého daru bude ZO OS informovat příslušného zaměstnavatele jednou ročně při vyhodnocování plnění závazků z podnikové kolektivní smlouvy.

58 2.5. Umožnit funkcionářům a zaměstnancům OS za účelem plnění funkcionářských a pracovních povinností přístup do prostor, v nichž provádějí svou činnost jednotliví zaměstnavatelé členové Asociace, a to po předchozím oznámení takové návštěvy zaměstnavateli Informovat OS o zamýšleném rozvázání pracovního poměru funkcionáře OS /tj. od člena závodního výboru výše/ výpovědí z pracovního poměru ze strany zaměstnavatele alespoň 7 dnů před tím, než zaměstnavatel požádá ZO OS o předchozí souhlas k tomuto úkonu Na místa funkcionářů ZO OS, kteří z titulu činností zástupce zaměstnanců pobírají náhradu mzdy po stanovenou týdenní pracovní dobu, přijímat zaměstnance tak, aby nebylo ohroženo právo zástupce zaměstnanců uvedené v 47 zákoníku práce vrátit se na původní práci a pracoviště.

59 2.8. Informovat písemně příslušné ZO OS o a/ záležitostech uvedených v 279 odst. 1 zákoníku práce, a to ekonomické a finanční situaci zaměstnavatele a jejím pravděpodobném vývoji, činnosti zaměstnavatele, jejím pravděpodobném vývoji, jejích důsledcích na životní prostředí a jeho ekologických opatřeních, bezpečnosti a ochraně zdraví při práci v rozsahu stanoveném v 101 až 106 odst. 1 a 108 zákoníku práce, b/ záležitostech uvedených v 38 odst. 3 zákoníku práce, a to sjednaných nových pracovních poměrech, c/ záležitostech uvedených v paragrafu 61 odst. 5 zákoníku práce, a to rozvázání pracovního poměru v případech, kdy není nutný souhlas nebo projednání, průběžně, avšak nejméně dvakrát ročně,

60 d/ záležitostech uvedených v 279 odst. 1 zákoníku práce, a to právním postavení zaměstnavatele a jeho změnách, vnitřním uspořádání a osobě oprávněné jednat za zaměstnavatele v pracovněprávních vztazích, o převažující činnosti zaměstnavatele označené kódem Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) a uskutečněných změnách v předmětu činnosti zaměstnavatele, základních otázkách pracovních podmínek a jejich změnách, otázkách, které jsou podle 280 zákoníku práce předmětem projednání, opatřeních, kterými zaměstnavatel zajišťuje rovné zacházení se zaměstnanci a zaměstnankyněmi a zamezení diskriminace, nabídce volných pracovních míst na dobu neurčitou, která by byla vhodná pro další pracovní zařazení zaměstnanců pracujících u zaměstnavatele v pracovním poměru uzavřeném na dobu určitou, průběžně s ohledem na konkrétní situaci Projednat s příslušnými ZO OS všechny záležitosti, v nichž je otázka projednání upravena zákoníkem práce, tj. zejména záležitosti vymezené v 61 odst. 1 a v 287 odst. 2 zákoníku práce.

61 2.10. Informovat průběžně, avšak nejméně dvakrát ročně, příslušné ZO OS o vývoji mezd, průměrné mzdy a jejích jednotlivých složkách včetně členění podle jednotlivých profesních skupin, a to v souladu s ustanovením 287 odst. 1 písm. a) zákoníku práce. Bližší podmínky pro předložení těchto informací lze sjednat v podnikových kolektivních smlouvách. OS se zavazuje: 3.1. Zvažovat při uplatňování svých práv záměry zaměstnavatelů sledující prosperitu, zejména pak výrobní, technický, ekonomický a sociální rozvoj a politiku efektivní zaměstnanosti Informovat Asociaci a její členy včas o připravovaných nebo navrhovaných opatřeních, pokud souvisejí s podnikatelskou činností všech nebo některých členů Asociace Zvát zástupce vedení zaměstnavatele na členské schůze /konference/ a dávat jim možnost prezentovat na nich svá stanoviska k aktuálním problémům Působit v ZO OS k zachování sociálního smíru, pokud budou plněny závazky z právních předpisů a z příslušných kolektivních smluv.

62 III. Pracovněprávní nároky 1. Pracovní doba 1.1. Zkrácení pracovní doby Všem zaměstnancům se stanoví pracovní doba bez snížení mzdy nejvýše 37,5 hodiny týdně Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby Rozvrhnout pracovní dobu nerovnoměrně lze nejvýše na období 52 týdnů po sobě jdoucích Práce přesčas Práce přesčas /nařízená i dohodnutá/ u jednoho zaměstnance nesmí překročit v průměru 8 hodin týdně v období nejvýše 52 týdnů po sobě jdoucích. 2. Dovolená na zotavenou Výměra dovolené činí nejméně 5 týdnů v kalendářním roce.

63 2. Dovolená na zotavenou Výměra dovolené činí nejméně 5 týdnů v kalendářním roce. 3. Překážky v práci 3.1. Překážky v práci z důvodu obecného zájmu Při výkonu funkce zástupce zaměstnanců náleží členům funkcionářům ZO OS pracovní volno s náhradou mzdy v nezbytně nutném rozsahu nebo v rozsahu dohodnutém v podnikové kolektivní smlouvě. Pokud nebude v podnikové kolektivní smlouvě sjednáno jinak, platí, že předsedovi závodního výboru ZO OS, která zastupuje a) nejméně 200 zaměstnanců, náleží pracovní volno s náhradou mzdy v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby, b) nejméně 400 zaměstnanců, náleží pracovní volno s náhradou mzdy v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, c) méně než 200 zaměstnanců, náleží pracovní volno s náhradou mzdy k účasti na akcích OS, a to Sjezdu OS, Shromáždění zástupců základních organizací (SZZO), poradě předsedů a jednáních regionů OS s tím, že účast na těchto akcích bude doložena potvrzením OS. Při zjišťování minimálního počtu zaměstnanců se vychází z přepočteného stavu zaměstnanců zjištěného k předchozího kalendářního roku.

64 Členům Koordinačního výboru OS a členům Revizní komise OS náleží pracovní volno s náhradou mzdy k účasti na jednáních těchto orgánů v rozsahu 9 dnů v kalendářním roce s tím, že účast na těchto jednáních bude doložena potvrzením OS.

65 Pokud nebude v podnikové kolektivní smlouvě sjednáno jinak, náleží pro vytvoření podmínek za účelem přenášení informací jednomu zástupci zaměstnanců v evropské radě zaměstnanců pracovní volno s náhradou mzdy v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby, avšak pouze v případě, že se jedná o zaměstnance zaměstnavatele, který má podniky na území nejméně dvou členských států Evropské unie s celkovým počtem zaměstnanců alespoň 1.000, kdy alespoň ve dvou členských státech je po 150 zaměstnancích Další důležité osobní překážky v práci Zaměstnanci náleží pracovní volno s náhradou mzdy nebo pracovní volno v následujících případech: Vyšetření nebo ošetření a) Pracovní volno s náhradou mzdy se poskytne na nezbytně nutnou dobu, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, a které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout (dále jen nejbližší zdravotnické zařízení ), pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu. b) Bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení, poskytne se pracovní volno na nezbytně nutnou dobu, náhrada mzdy však přísluší nejvýše za dobu podle písmene a).

66 Pracovně-lékařská (preventivní) prohlídka, vyšetření nebo očkování související s výkonem práce Pracovní volno na nezbytně nutnou dobu se poskytne zaměstnanci, který se podrobil pracovně-lékařské (preventivní) prohlídce, vyšetření nebo očkování související s výkonem práce v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. Náhrada mzdy je upravena v 103 odst. 1 písm. e) zákoníku práce Přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků Pracovní volno bez náhrady mzdy se poskytne na nezbytně nutnou dobu pro nepředvídané přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků, nemohl-li zaměstnanec dosáhnout včas místa pracoviště jiným přiměřeným způsobem Znemožnění cesty do zaměstnání Pracovní volno s náhradou mzdy na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 den se poskytne zaměstnanci těžce zdravotně postiženému pro znemožnění cesty do zaměstnání z povětrnostních důvodů nehromadným dopravním prostředkem, který tento zaměstnanec používá Svatba Pracovní volno s náhradou mzdy se poskytne na 3 dny na vlastní svatbu, z toho 1 den k účasti na svatebním obřadu. Pracovní volno s náhradou mzdy se poskytne rodiči na 1 den k účasti na svatbě dítěte a ve stejném rozsahu se poskytne pracovní volno bez náhrady mzdy dítěti při svatbě rodiče.

67 Narození dítěte Pracovní volno se poskytne na nezbytně nutnou dobu a) s náhradou mzdy k převozu manželky (družky) do zdravotnického zařízení a zpět, b) bez náhrady mzdy k účasti při porodu manželky (družky) Úmrtí Pracovní volno s náhradou mzdy se poskytne na a) 4 dny při úmrtí manžela, druha, dítěte nebo rodiče zaměstnance a na další den k účasti na pohřbu těchto osob, b) 1 den k účasti na pohřbu sourozence zaměstnance, rodiče a sourozence jeho manžela, jakož i manžela dítěte nebo manžela sourozence zaměstnance a na další den, jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb těchto osob, c) nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 den, k účasti na pohřbu prarodiče nebo vnuka zaměstnance nebo prarodiče jeho manžela nebo jiné osoby, která sice nepatří k uvedeným fyzickým osobám, ale žila se zaměstnancem v době úmrtí v domácnosti, a na další den, jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb těchto osob.

68 Doprovod a) Pracovní volno k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo pracovní dobu 1. s náhradou mzdy, jde-li o doprovod manžela, druha nebo dítěte, jakož i rodiče a prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela, má-li zaměstnanec nárok na ošetřovné z nemocenského pojištění, nepřísluší mu náhrada mzdy, 2. bez náhrady mzdy, jde-li o ostatní rodinné příslušníky. b) Pracovní volno k doprovodu zdravotně postiženého dítěte do zařízení sociálních služeb nebo do školy nebo školského zařízení samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením s internátním provozem a zpět, se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků, a to s náhradou mzdy na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 20 pracovních dnů v kalendářním roce. Pro účely tohoto bodu se rodinnými příslušníky rozumí fyzické osoby uvedené v bodě Pohřeb spoluzaměstnance Pracovní volno s náhradou mzdy se poskytne na nezbytně nutnou dobu zaměstnancům, kteří se zúčastní pohřbu spoluzaměstnance. Tyto zaměstnance určí zaměstnavatel v dohodě s odborovou organizací.

69 Přestěhování Pracovní volno s náhradou mzdy na nezbytně nutnou dobu nejvýše na 2 dny se poskytne při přestěhování zaměstnance, který má vlastní bytové zařízení. Náhrada mzdy nenáleží, pokud ke stěhování zaměstnance dojde poté, kdy byla doručena výpověď zaměstnavatele či zaměstnance z pracovního poměru nebo poté, kdy byla uzavřena dohoda o rozvázání pracovního poměru Vyhledání nového zaměstnání Pracovní volno bez náhrady mzdy před skončením pracovního poměru se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 půlden v týdnu, po dobu odpovídající výpovědní době v délce dvou měsíců. Ve stejném rozsahu se poskytne pracovní volno s náhradou mzdy před skončením pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v 52 písm. a) až e) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů. Pracovní volno je možné se souhlasem zaměstnavatele slučovat Péče o rodinného příslušníka Pracovní volno s náhradou mzdy na nezbytně nutnou dobu, maximálně však na 1 den, se poskytne zaměstnanci pečujícímu o rodinného příslušníka v době, kdy osoba, která jinak o rodinného příslušníka pečuje, je na vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení, nebo v případě, kdy tato osoba doprovází rodinného příslušníka k vyšetření nebo ošetření do zdravotnického zařízení a zaměstnanec musí zajistit péči o jiného rodinného příslušníka.

70 Rehabilitace K účasti na léčebném rehabilitačním pobytu se poskytne na žádost zaměstnance a) pracovní volno nejvýše na dva týdny v kalendářním roce, b) pracovní volno s náhradou mzdy v případech a v rozsahu stanoveném v podnikové kolektivní smlouvě. Léčebným rehabilitačním pobytem se pro tento účel rozumí pobyt v lázních nebo pobyt spojený se zajištěním rehabilitačních procedur doporučený lékařem zajišťujícím pracovně lékařskou péči (závodní preventivní) Živelní události Pracovní volno s náhradou mzdy na dobu nezbytně nutnou, nejvýše však na 10 dnů v kalendářním roce, k likvidaci následků živelní pohromy, pro kterou byl vyhlášen stav nebezpečí ve smyslu zákona č. 240/2000 Sb. a kterou byl zaměstnanci zničen nebo poškozen byt nebo dům, v němž má trvalé bydliště. 4. Odstupné 4.1. Odstupné při skončení pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v 52 písm. a) až c) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů se oproti zákoníkem práce stanovené výši zvyšuje u zaměstnanců, jejichž pracovní poměr k zaměstnavateli trvá ke dni skončení pracovního poměru: a/ více než 10 let, o jeden násobek průměrného měsíčního výdělku, b/ více než 15 let, o dva násobky průměrného měsíčního výdělku, c/ více než 20 let, o tři násobky průměrného výdělku.

71 4.2. V podnikových kolektivních smlouvách se doporučuje upravit právo na odstupné nebo jiné finanční plnění pro zaměstnance, kteří byli na základě lékařského posudku vystaveného poskytovatelem pracovnělékařských služeb shledáni dlouhodobě nezpůsobilými k výkonu dosavadní práce a jejichž pracovní poměr z tohoto důvodu končí výpovědí podle 52 písm. e) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů, pokud pracovní poměr k zaměstnavateli trval více než 15 let a je současně splněna podmínka, že zaměstnanec dlouhodobě vykonával u zaměstnavatele práci, která s ohledem na svůj charakter mohla ovlivnit zdravotní stav zaměstnance, aniž se přitom jedná o nemoc z povolání.

72 IV. Mzdové nároky 1. Tarifní systém 1.1. Pokud nebude v podnikové kolektivní smlouvě stanoven jiný systém, uplatní se pro odměňování zaměstnanců 12-ti stupňový tarifní systém. Nad rámec tohoto systému mohou být sjednávány smluvní mzdy Zařazování zaměstnanců do tarifních stupňů Pracovní činnosti se zařazují v příslušném povolání nebo funkci podle podnikového katalogu příkladů pracovních činností do odpovídajících tarifních stupňů porovnáním s uvedenými typickými příklady. Podnikový katalog může být součástí podnikové kolektivní smlouvy. Metodickou pomůckou pro zpracování podnikového katalogu je Katalog prací podle povolání a stupňů, MPSV ČR a REVA/OLIVA, Bez ohledu na použitý tarifní systém a katalog pracovních činností u zaměstnavatele náleží zaměstnanci alespoň výše mzdového tarifu stanovená touto kolektivní smlouvou. Pro účely zjištění výše tohoto mzdového tarifu se při zatřídění zaměstnance do příslušného tarifního stupně vychází z katalogu uvedeného v bodě Minimální mzdové tarify ve smyslu bodu jsou uvedeny v Příloze č. 1 této kolektivní smlouvy Mzdové tarify podle bodu IV./1.3. v sobě nesmí obsahovat příplatky podle bodu IV./2. této smlouvy ani jiné mzdové složky (tj. zejména prémie, osobní ohodnocení, odměny spojené s výkonem práce).

73 2. Mzdové příplatky Příplatek za práci přesčas Za práci přesčas se poskytne zaměstnanci příplatek ve výši nejméně 30 % průměrného výdělku Příplatek za práci ve svátek Pokud se zaměstnavatel dohodne se zaměstnancem na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě za práci ve svátek místo náhradního volna, činí tento příplatek nejméně 100% průměrného výdělku Příplatek za práci v odpoledních směnách Zaměstnancům, kteří pracují v odpolední /druhé /směně, tj. v době od hod. do hod., poskytne zaměstnavatel příplatek ve výši nejméně 6 Kč za hodinu takové práce Příplatek za práci v noci Zaměstnancům, kteří pracují v noci, tj. v době od hod. do 6.00 hod., poskytne zaměstnavatel příplatek ve výši nejméně 10,50 Kč/hod Příplatek za práci o sobotách a nedělích Za práci v sobotu nebo v neděli přísluší zaměstnanci příplatek nejméně ve výši 30% průměrného výdělku nebo nejméně 55% tarifní mzdy.

74 2.6. Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí Za práci ve ztíženém pracovním prostředí podle 117 zákoníku práce, které je vymezeno v nařízení vlády, se zaměstnanci poskytne příplatek ve výši a) při působení jednoho ztěžujícího vlivu nejméně 8 Kč/hod., b) při současném působení dvou ztěžujících vlivů nejméně 12 Kč/hod., c) při současném působení více než dvou ztěžujících vlivů se příplatek podle písm. b) zvyšuje o 6 Kč za každý další ztěžující vliv Okruh zaměstnanců odměňovaných podle bodu se doporučuje vymezit v podnikové kolektivní smlouvě Příplatek za hluk Za výkon práce v riziku hluku, pokud na pracovišti byla zjištěna podle platných předpisů expozice hluku alespoň 87,5 db, avšak zjištěná expozice nedosáhla hranice, od níž náleží příplatek podle bodu IV./2.6.1., se poskytne zaměstnanci příplatek nejméně ve výši 8 Kč/hod V případě, že zaměstnanci náleží příplatek podle bodu IV./ za jeden nebo více ztěžujících vlivů s výjimkou hluku, poskytne se zaměstnanci pracujícímu za podmínek uvedených v bodě příplatek pouze ve výši 2 Kč/hod Okruh zaměstnanců odměňovaných podle bodu se doporučuje vymezit v podnikové kolektivní smlouvě Mzdové příplatky podle bodů 2.1 až 2.7 této části kolektivní smlouvy se poskytují vedle sebe.

75 3. Růst průměrného výdělku Růst průměrného výdělku se doporučuje upravit v podnikových kolektivních smlouvách s tím, že jeho výše by měla být odvozena z inflace a z růstu produktivity práce po odstranění vlivů přesčasové práce. 4. Normy spotřeby práce 4.1. Zavádění a změny norem spotřeby práce se doporučuje upravit v podnikových kolektivních smlouvách Výpočet výkonových norem musí odpovídat výši tarifů platných u zaměstnavatele a je třeba jej upravit vždy při změně výše tarifů o koeficient odpovídající poměru nových tarifů vůči dosavadním.

76 2. Výdaje z nákladů Smluvní strany doporučují posoudit v rámci kolektivního vyjednávání podmínky a rozsah výdajů v sociální oblasti, které lze hradit mimo podnikovou společenskou spotřebu z nákladů zaměstnavatele tak, aby úhradou z nákladů nevznikla současně povinnost hradit pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Jedná se zejména příspěvky na penzijní připojištění, pojistné za zaměstnance na soukromé životní pojištění. V. Péče o zaměstnance 1. Závodní stravování 1.1. Zaměstnavatelé se zavazují poskytovat zaměstnancům ve všech směnách s výjimkou zaměstnanců v nočních směnách a zaměstnanců vyslaných na pracovní cestu závodní stravování, a to ve vlastní závodní jídelně, prostřednictvím jiných subjektů nebo poskytováním zvýhodněných poukázek na odběr jídla ve veřejných stravovacích zařízeních Výdaje související se závodním stravováním se zaměstnavatelé zavazují hradit z nákladů až do výše, kterou považuje příslušný zákon za nákladovou položku.

77 3. Podniková společenská spotřeba 3.1. Zaměstnavatelé se zavazují hradit podnikovou společenskou spotřebu nejméně ve výši 2,5% z plánovaného ročního objemu mzdových prostředků a ostatních osobních nákladů na příslušný kalendářní rok s tím, že úhradu lze provádět z daňově neuznatelných výdajů nebo ze sociálního fondu. Do stanovené výše prostředků na podnikovou společenskou spotřebu lze v podnikové kolektivní smlouvě započítat i částku představující prostředky poskytované zaměstnavatelem na penzijní připojištění zaměstnanců a prostředky poskytované na pojistné za zaměstnance na soukromé životní pojištění. Pokud nebyly takto určené prostředky použity na hrazení podnikové společenské spotřeby v příslušném kalendářním roce, převádějí se do roku následujícího Sestavení a schválení rozpočtu podnikové společenské spotřeby a pravidla užití těchto prostředků provádí zaměstnavatel po dohodě s příslušnou ZO OS. Bližší podmínky mohou být stanoveny v podnikové kolektivní smlouvě Prostředky podnikové společenské spotřeby jsou určeny pro zaměstnance příslušného zaměstnavatele s tím, že jejich užití pro další osoby mimo okruh zaměstnanců může být dohodnuto v podnikové kolektivní smlouvě. Další péče o zaměstnance Pokud budou zaměstnavatelé podle podmínek upravených v PKS hradit nebo přispívat na úhradu rehabilitačních pobytů zaměstnanců zařazených k výkonu rizikových prací, zavazují se upřednostnit zaměstnance, kteří pracují v podmínkách souběhu více rizikových faktorů (např. fyzická zátěž, tepelná zátěž, hluk).

78 1. Vytvářet podmínky pro výkon kontroly odborů nad bezpečností a ochrannou zdraví při práci (zejména právo kontrolovat plnění povinností zaměstnavatele na úseku BOZP, prověřovat pracoviště a požadovat odstranění závad v této oblasti ve smyslu 322 zákoníku práce. 2. Po dohodě se ZO OS působící u zaměstnavatele zabezpečit 1x v roce veřejné prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na všech pracovištích a zařízeních zaměstnavatele. Zprávu o jejich provedení včetně harmonogramu odstranění zjištěných závad zaslat příslušné ZO OS a současně i OS, a to nejpozději do konce následujícího měsíce po datu uskutečněné prověrky. 3. Provádět /každoročně/ písemné vyhodnocení a) nemocnosti a pracovní úrazovosti za uplynulý kalendářní rok, podle výkazu, který je přílohou č. 3 této kolektivní smlouvy, b) rizik, která ve sledovaném období nově vznikla, změnila se, případně zanikla / 102 odst. 3 zákoníku práce/, c) kategorizace prací a jejích případných změn /zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu č. 432/2003 Sb./, d) stavu rizikové práce /počty zaměstnanců vykonávajících rizikovou práci, druhy rizikových faktorů pracovních podmínek, přehled rizikových prací profesí/, e) prověřit provázanost vyhodnocení rizik, kategorizace prací a seznamu pro poskytování OOPP, f) stavu poskytování OOPP a ochranných nápojů, g) poskytování pracovnělékařských služeb /např. preventivních prohlídek/, h) provedených měření rizikových faktorů, i) spolupráce s odborovou organizací v oblasti BOZP.

79 Výsledky uvedených vyhodnocení projednat se ZO OS vždy nejpozději do za předchozí kalendářní rok a následně jedno vyhotovení včetně vyplněného výkazu, který je přílohou č. 3 této kolektivní smlouvy, zaslat OS v termínu nejpozději do téhož kalendářního roku. 4. Stanovit a projednat se ZO OS míru zavinění zaměstnance při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání do 30 dnů tak, aby náhrada za ztrátu na výdělku byla vyplácena pravidelně měsíčně. 5. Smrtelné pracovní úrazy hlásit ihned telefonicky, faxem nebo em na OS. 6. Umožnit noční práci za podmínek: A)zabezpečení první pomoci pro případ úrazu, B)zabezpečení provozu sociálních a hygienických zařízení, C)zajištění možnosti přípravy teplé stravy a nápojů.

80 OS se zavazuje: 1. Poskytovat Asociaci informace a poznatky z oblasti bezpečnosti a hygieny práce, rozbory z oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zpracované na základě poznatků získaných z kontrolní činnosti OS a vyhodnocení rozborů úrazovosti a pracovní neschopnosti, dále též poznatky z oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci získané prostřednictvím mezinárodních kontaktů. 2. Po linii odborů zajistit účast inspektorů bezpečnosti práce OS na šetření a projednávání havárií výrobních zařízení a smrtelných pracovních úrazů. Zaměstnavatelé a OS se zavazují: Dodržovat Dohodu o ochraně zdraví pracovníků prostřednictvím správné manipulace a správného používání krystalického křemene a jeho produktů, kterou uzavřely zaměstnavatelské a odborové svazy na úrovni Evropské unie, kterých se práce s krystalickým křemenem a jeho produkty dotýká, v Bruselu dne 25.dubna 2006.

81 VII. Společná, závěrečná a zrušovací ustanovení 1. Platnost kolektivní smlouvy a případné změny v době platnosti 1.1. Kolektivní smlouva se uzavírá na dobu určitou od do Pokud nedojde nejpozději do k uzavření kolektivní smlouvy na další období, prodlužuje se platnost a účinnost této kolektivní smlouvy do V době účinnosti této kolektivní smlouvy lze 1x ročně jednat na návrh jedné ze smluvních stran o změně nebo doplnění této smlouvy v bodu IV./1.3. včetně přílohy, pokud není v příloze uvedeno jinak. Kdykoliv lze jednat o změně kteréhokoliv jiného závazku, pokud se změní příslušná právní úprava.

82 2.1. Smluvní strany se dohodly, že zaměstnavatelé mohou v podnikové kolektivní smlouvě sjednat nebo tam, kde nepůsobí odbory, stanovit ve vnitřním předpisu následující výjimky z této kolektivní smlouvy: A) v odvětví porcelán nejvýše tři výjimky z dále uvedených závazků a ve všech ostatních odvětvích nejvýše dvě výjimky z dále uvedených závazků - v bodě III./1.1. spočívající v tom, že tito zaměstnavatelé nemusí zkrátit pracovní dobu oproti maximální zákonné úpravě, - v bodě III./2. spočívající v tom, že dovolená u těchto zaměstnavatelů může činit pouze zákonem stanovenou výměru, - v bodě IV./2. spočívající v tom, že zaměstnavatel může poskytnout pouze jeden příplatek v tomto bodě uvedený ve výši nižší, než je sjednaná, ovšem s tím, že musí být respektována minimální výše příplatku stanovená zákonem, - v bodě V./3.1. spočívající v tom, že tito zaměstnavatelé hradí podnikovou společenskou spotřebu nejméně ve výši 1,5% z plánovaného ročního objemu mzdových a ostatních nákladů na příslušný kalendářní rok, a - v Příloze č. 1 spočívající v tom, že mzdové tarify mohou být na nižší úrovni, nejméně však na úrovni uvedené v Příloze č. 2,

83 B) zaměstnavatelé, kteří jsou v insolvenčním řízení, po dobu trvání tohoto řízení mohou místo shora uvedených výjimek použít výjimky z dále uvedených závazků - v bodě III./2 spočívající v tom, že dovolená u těchto zaměstnavatelů může činit pouze zákonem stanovenou výměru, - v bodě IV./2 spočívající v tom, že mzdové příplatky u těchto zaměstnavatelů mohou být ve výši, která u zaměstnavatele platila v den předcházející dni zahájení insolvenčního řízení, - v bodě V./3.1. spočívající v tom, že tito zaměstnavatelé netvoří nebo nenaplňují sociální fond ani nehradí žádné výdaje, které nelze uhradit z daňově uznatelných nákladů, - v Příloze č. 1 spočívající v tom, že mzdové tarify mohou být ve výši, která u zaměstnavatele platila v den předcházející zahájení insolvenčního řízení.

84 2.2. Výjimky podle bodu 2.1. lze sjednat nebo stanovit vždy nejdéle na dobu jednoho roku s tím, že pokud by měly být použity i pro období dalších let účinnosti této kolektivní smlouvy, musí být sjednány nebo stanoveny pro každý rok samostatně. 3. Kolektivní spory a výklad kolektivní smlouvy Smluvní strany mohou řešit výklad a případné kolektivní spory o plnění závazků z této kolektivní smlouvy prostřednictvím smírčí komise, do které každá ze smluvních stran jmenuje při vzniku sporu po třech zástupcích. 4. Informace o obsahu kolektivní smlouvy O obsahu této kolektivní smlouvy budou zaměstnanci informováni prostřednictvím ZO OS i zaměstnavatelem. 5. Ostatní práva a povinnosti smluvních stran se řídí v plném rozsahu zákoníkem práce a zákonem o kolektivním vyjednávání.

85 6. Účinnost kolektivní smlouvy vyššího stupně na léta Dnem účinnosti této kolektivní smlouvy končí pro její smluvní strany, a tedy pro zaměstnavatele, kteří jsou členy Asociace, účinnost kolektivní smlouvy vyššího stupně uzavřené smluvními stranami této kolektivní smlouvy na léta dne a její dodatek č. 1 ze dne Pro zaměstnavatele, na které byla závaznost vyšší kolektivní smlouvy uzavřené smluvními stranami této kolektivní smlouvy na léta rozšířena sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí č. 148/2011 Sb., zůstává tato kolektivní smlouva účinná až do doby rozšíření závaznosti kolektivní smlouvy vyššího stupně uzavřené na léta 2013 až 2014, nejdéle však do Smlouva bude odevzdána Asociací k registraci na Ministerstvo práce a sociálních věcí, a to nejpozději do 14 dnů od jejího podpisu. V Praze dne Za Asociaci Za OS......

86 Příloha č. 1 : Minimální mzdové tarify Minimální mzdové tarify pro 37,5 hodinový pracovní týden ve smyslu bodu IV./1.3. této kolektivní smlouvy: 1. Odvětví keramika Tarifní stupeň hodinový tarif v Kč měsíční tarif v Kč 1. 60, , , , , , , , , , , ,

87 2. Odvětví plochého skla Tarifní stupeň hodinový tarif v Kč měsíční tarif v Kč 1. 60, , , , , , , , , , , ,

88 3. Odvětví obalového skla, skleněných vláken a výrobků z nich Tarifní stupeň hodinový tarif v Kč měsíční tarif v Kč 1. 61, , , , , , , , , , , ,

89 4. Odvětví užitkového, osvětlovacího skla a ostatní Tarifní stupeň hodinový tarif v Kč měsíční tarif v Kč 1. 58, , , , , , , , , , , ,

90 5. Odvětví porcelánu (shodné pro rok 2013 i 2014) Tarifní stupeň hodinový tarif v Kč měsíční tarif v Kč 1. 58, , , , , , , , , , , , */Měsíční tarif je vypočten z hodinového tarifu podle 356 odst. 2 zákoníku práce, tj. hodinový tarif x koeficient 4,348 x 37,5 (stanovená týdenní pracovní doba) a matematicky zaokrouhleno na celé desetikoruny.

91 Minimální tarify v bodě 1. až 4. Přílohy č. 1 / tedy minimální tarify pro všechna odvětví s výjimkou odvětví porcelán /jsou závazné pro rok 2015 s tím, že o jejich zvýšení v roce 2016 nelze jednat s účinky podle bodu VII./1.2. této kolektivní smlouvy. Příloha č. 2 Výše tarifů pro použití výjimky Minimální mzdové tarify pro 37,5 hodinový pracovní týden ve smyslu bodu IV./1.3. této kolektivní smlouvy jsou pro všechna odvětví stejné, a to ve výši nejméně podle Přílohy č. 1 bod 5. odvětví porcelán.

92 Podnikové kolektivní smlouvy a statistika PKS V působnosti našeho OS bylo v roce 2014 účinných 34 PKS u 35 zaměstnavatelů (1 PKS je pro 2 zaměstnavatele, a to KAVALIERGLASS a.s. a Ksklo s.r.o.). Závazky z PKS je v působnosti OS pokryto 11 tisíc zaměstnanců, což je 92% z celkového počtu zaměstnanců v působnosti OS. V působnosti OS bylo v roce 2014 závazky z KSVS nebo PKS pokryto celkem 11,7 tisíc zaměstnanců, což činí 97,5% pokrytí. Závazky z KSVS nebo PKS nebylo v roce 2015 v působnosti OS pokryto cca 0,17 tisíc zaměstnanců. Některá data z působnosti ČMKOS pro srovnání: KSVS V roce 2013 bylo uzavřeno celkem 19 KSVS, v ČR už uzavírá KSVS dále jen ASO- zemědělci a náš OS. Působnost KSVS v ČR na 12% zaměstnanců před rozšířením závaznosti (cca 620 tisíc zaměstnanců, na 19% zaměstnanců po rozšíření závaznosti (988 tisíc zaměstnanců) (celkem je v ČR cca 4,9 milionů zaměstnanců). Rozšiřování závaznosti KSVS ročně cca 5 KSVS. PKS V roce 2013 bylo uzavřeno celkem PKS u zaměstnavatelů, kde působily odbory. Takže PKS byly uzavřeny u 90 % zaměstnavatelů, kde působí odbory a pokrývaly cca tisíc zaměstnanců, tedy 27,7% z celkového počtu zaměstnanců.

93 Kapitola VI. Právní pomoc Právní pomoc je členům OS v souladu s řádem právní pomoci jako poradenství v oblasti pracovního práva, práva sociálního zabezpečení, občanského práva i dalších právních odvětvích úhrada nákladů právního zastoupení před soudem ve sporech v oblasti pracovního práva a práva sociálního zabezpečení. Poradenství v oblasti pracovního práva se nejčastěji týká otázek skončení pracovního poměru, odškodňování pracovních úrazů, mzdových nároků a rozvržení pracovní doby. Poradenství v oblasti občanského práva se nejčastěji týká otázek vypořádání společného jmění manželů, zvýšení nebo snížení výživného na nezletilé děti, koupě či darování, dědění a práva nájmu.

94 Příklady ceny advokátních služeb: Ceny advokátních služeb za jeden úkon (např. sepsání právního rozboru, listiny o právním jednání, ústní porada přesahující 1 hodinu) - zákon č. 177/1996 Sb., Advokátní tarif, v platném znění Předmět úkonu mimosmluvní odměna A. Dlužná mzda ve výši Kč Kč B. Neplatnost výpovědi, pokud není současně požadována náhrada mzdy Kč C. Koupě domu v hodnotě Kč Kč D. Výživné nezletilé dítě Kč E. Vypořádání SJM hodnota aktiv Kč a dluhy Kč Kč F. Dědické záležitosti výše dědického podílu Kč Kč G. Hodnota předmětu práva nebo povinnosti do 500 Kč Kč.

95 Kapitola VII. Slevové karty SPHERE a CARTE V souvislosti s vydáním nových členských průkazů po změně názvu odborového svazu na V. sjezdu OS byly realizovány slevové karty SPHERE. N základě těchto slevových karet může člen našeho OS uplatnit slevy v rozpětí 5 až 30 % na prodejních míst v ČR a SR /u programu SHERE CARD/ a nebo jen na prodejních míst u programu CARTE. Jedná se o výhody a slevy rozdělené do kategorií: -Auto-moto, -Bydlení, -Elektro, -Cestování a ubytování, -Gastronomie, -Móda a doplňky, Krása a zdraví, Služby, Kultura, Sport a volný čas, Hobby a vše pro děti, e-shop. Rozsah a dostupnost poskytovaných slev v každém okrese, městě a prostřednictvím e-shopů je tak velký, že si může vybrat každý a člen OS tak může při nákupech získat prostřednictvím slevových karet úspory v až v řádech desítek tisíc Kč ročně. Je třeba se o slevy zajímat, vše podstatné je na internetu na adresách / pro program SPHERE CARD/ a pro program CARTE/.

96 Kapitola VIII. Sociální výpomoci Podpůrný fond OS - jeho používání se řídí pravidly stanovenými ve Statutu podpůrného fondu. Individuální žádosti mimořádná sociální podpora 87 členům ZO OS Heliotherm s.r.o. Vsetínské sklárny Vsetín (podle počtu dětí od do Kč na jednu podporu) v souvislosti s konkurzem firmy podpora Kč v souvislosti s vyhořelým bytem člena ZO OS Flabeg Czech s.r.o. Oloví podpora na zakoupení speciálního kočárku pro postižené dítě členu ZO OS Thun 1794 a.s. Klášterec nad Ohří podpora Kč na zakoupení speciálního kočárku pro postižené dítě členu ZO OS Thun 1794 a.s. Klášterec nad Ohří

97 Záplavy 2002 V souvislosti se záplavami v srpna 2002 ZO přispěly do podpůrného fondu OS částkou Kč. Z prostředků OS byla tato částka doplněna do výše Kč, což byla suma určena k plnění z podpůrného fondu OS. Zřízená komise posoudila stav poškození majetku u 5 ZO (16 členů OS) a podle počtu přiznaných bodů přidělila jednotlivým členům podporu v částkách od 0 do Kč 1. Avirunion Dubí - 1 člen ,00 Kč 2. Crystalex Chlum u Třeboně - 5 členů ,00 Kč 3. Český porcelán Dubí - 2 členové ,00 Kč 4. Laufen CZ Bechyně - 5 členů ,00 Kč 5. Sklářské stroje Znojmo - 3 členové ,00 Kč

98 Sklářská krize Dotace Ministerstva financí formou daru zaměstnancům zkrachovalých firem skupin BCT a Porcela Plus (duben - červen 2009) Přehled o rozdělení dotace MF formou daru zaměstnancům zkrachovalých firem skupin BCT a Porcela Plus P.Č. Firma Obdarovaní zaměstnanci Vyplaceno Kč 1. Sklárna Bohemia Poděbrady ,00 2. Crystalex Nový Bor ,00 3. Crystalex Karolinka ,00 4. Crystlex Hostomice ,00 5. Crystalex Vrbno pod Pradědem ,00 6. Sklo Bohemia Světlá nad Sázavou 7. Karlovarský porcelán Karlovy Vary , ,00 Vyplaceno ,00

99 Další vyplacené prostředky Další dary 1. Crystalex Nový Bor (cca) Fond C.Zapletala ,- Kč/1 zam. 2. Karlovarský porcelán (bez závodu Klášterec) 3. ZO OS dle žádosti Fond OS SKP (od ZO OS) ,00 Dar města Karlovy Vary ,00 ZO OS - vlastní prostředky ,00 4. SB Světlá nad Sázavou (cca) Zrušení účtu ZO ,00 5. Crystalex Nový Bor (cca) Podpora ZO OS - cca 1.000,-Kč/1 zam ,00 Celkem ,00 Celkem vše ,00

100 Kapitola IX. Rekreace OS OS se jako jeden z mála odborových svazů zabývá organizováním rekreace, a to jak tuzemské, tak zahraniční. Služba je využívána těmi ZO, které o ni mají zájem. Zahraniční rekreace je organizována již od r (19 let) v různých lokalitách chorvatské střední Dalmácie ve spolupráci se společností IBCI Split, a to v 10 denních pobytech. Za dobu organizování rekreace od r bylo v Chorvatsku od-rekreováno celkem osob. Tuzemská rekreace je organizována od r (15 let) ve vlastním rekreačním středisku Dachova v blízkosti města Hořice v Podkrkonoší, a to v 7 denních pobytech. Za dobu organizování rekreace od r bylo v RS Dachova od-rekreováno celkem osob.

101 Počty účastníků rekreace organizované OS Lokalita Rok Do r celkem Chorvatsko Od r RS Dachova Cca 380 Od r Celkem

102 Členství v industriall Europe Kapitola X. Aktivity v mezinárodní oblasti V mezinárodní oblasti vyvíjí OS činnost v Evropské průmyslové odborové federaci industriall Europe, jejímž je členem se stal od roku Od roku 2001 do roku členství v EMCEF - Evropská odborová federace pracovníků v hornictví, chemickém průmyslu a energetice, v roce sloučení tří evropských odborových centrál - EMCEF, EMF (kovoprůmysl) a ETUF:TCL (textilní, oděvní a kožedělný průmyslu) v jednu - industriall Europe. Dalšími členy industriall Europe z ČR jsou OS KOVO, OS ECHO a OS TOK, které společně se Slovenskem, Maďarskem, Slovinskema a Polskem tvoří tzv. Východní region. Význam členství v industriall Europe: - zapojení se do aktivit blízkých činnosti OS - získávání informací z obdobných odvětví v rámci Evropy - kontakt na evropské struktury - sjednocení postupu v klíčových evropských otázkách (sklářská rezoluce, prekérní práce, sociální dialog)

103 Spolupráce se zahraničními partnery OS udržuje dlouhodobé vzájemné kontakty s těmito zahraničními partnery: - FEMCA-CISL - italská odborová federace energetiky, textilu, chemie a ostatních odvětví školení, výměny delegací, pomoc při vstupu zahraničního kapitálu do českých firem - FNTVC CGT - francouzská národní federací pracovníků skla a keramiky pomoc při zakládání EPR (Saint-Gobain - od r. 2005)), reciproční výměny skupin odborářů - CG FGTB - belgická všeobecná ústřednou pracujících školení, výměny delegací, pomoc při zakládání EPR (AGC - od r. 2006) - IG BCE - německý odborový svaz hornictví, chemie a energetiky výměny delegací, získávání zkušeností - SOZ SP - slovenský odborový svaz sklářského průmyslu do roku 2008 aktivní spolupráce, od r přerušeny výměny delegací (finanční problémy SOZ), od r po V. Sjezdu SOZ kontakty přerušeny úplně (rozkol v SOZ) Zapojení v evropských podnikových radách V působnosti OS existuje 18 firem, v nichž působí zahraniční kapitál, případně v nichž lze návaznost na zahraniční kapitál vysledovat. ZO působí celkem u 9 zaměstnavatelů se zahraniční účastí, kdy počet zaměstnanců na území ČR přesahuje počet 150, pokud je současně splněna podmínka počtu zaměstnanců v dalších zemích Evropské unie a kdy přichází podle Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/38/ES z , o zřízení evropské rady zaměstnanců v úvahu zřízení EPR. Přehled těchto zaměstnavatelských subjektů je uveden v tabulce.

104 P. č. Název zaměstnavatele 1. AGC Flat Glass Czech a.s., Existence EPR ano Sídlo Brusel Belgie 2. Ideal Standard s.r.o. ano Brusel Belgie 3. Laufen CZ s.r.o. ano Barcelona Španělsko 4. O-I Manufacturing Czech Republic, a.s. ano Lausanne Švýcarsko Počet zátupců celkem Počet zástupců celkem za ČR Počet jednání ročně Počet členů řídícího výboru 5. Saint-Gobain Adfors CZ s.r.o. 6. Schott CR, s.r.o., Schott Flat Glass CR, s.r.o. 7. Schott CR, s.r.o., Schott Flat Glass CR, s.r.o. ano ano Paříž Francie Mainz Německo ne XXX XXX XXX XXX XXX 8. Vitrablok, s.r.o. ne XXX XXX XXX XXX XXX

105 EPR v působnosti OS - v působnosti OS funguje celkem 6 EPR. Žádná EPR nesídlí na území ČR a neřídí se právem ČR, ale právem země svého sídla. Zaměstnanci z ČR jsou v EPR zastoupeni převážně zástupci, kteří jsou současně členy OS. Ani v jedné EPR nemají zástupci z ČR převahu, nejvyšší počet zástupců má ČR v EPR AGC Flat Glass Czech. Informace o činnosti EPR - OS má o činnosti některých EPR velmi dobré informace (EPR AGC - OS se prostřednictvím svého zástupce pravidelně účastní všech zasedání), o činnosti některých EPR má informace malé (Schott, Saint- Gobain), o činnosti některých nemá informace téměř žádné (Ideal Standard, Laufen). Informování zaměstnanců - s činností EPR souvisí následné informování všech zaměstnanců o jednání EPR, informování je jedním z problémů, který se nedaří zajišťovat, o existenci a fungování EPR a tedy o obsahu projednávaných a poskytovaných informací se dozvídá minimální počet zastupovaných zaměstnanců.

106 Kapitola XI. Počet předsedů uvolněných pro výkon funkce 1 4

107 Rok Počet členů celkem Vývoj členské základny Počet členů zaměstnanců Počet Důchodců Počet zaměstnanců % odborové organizovanosti

108 Vývoj členské základny Rok Počet ZO OS Počet zaměstnavatelů

109 Kapitola XII. Kvantifikace výhod členství v OS Ačkoliv by samozřejmě neměly být výhody členství v odborech posuzovány podle poměru vložených nákladů /tedy členských příspěvků/ a dosažených výnosů /tedy materiálních výhod plynoucích z členství v odborech, je možné provést zjednodušenou kvantifikaci tohoto problému z pohledu průměrných ročních nákladů a výnosů jednotlivého člena odborového svazu, např. podle dat v roce NÁKLADY v Kč VÝNOSY (průměrná výše ročního příspěvku člena (průměrná roční výše příspěvků ZO na člena na rekreaci a sport 1609,-, na kulturní a vzdělávací činnost 747,- a na sociální výpomoci 90,-) Takže jenom ve shora uvedených službách je pro člena OS členství ziskové částkou 311,- Kč!

110 2. Slevové karty SPHERE a CARTE V souvislosti s vydáním nových členských průkazů po změně názvu odborového svazu na V. sjezdu OS byly realizovány slevové karty. Na základě těchto slevových karet může člen našeho OS uplatnit slevy v rozpětí 5 až 30 % na prodejních míst v ČR a SR /u programu SPHERE CARD/ a nebo jen na prodejních míst u programu CARTE. Jedná se o výhody a slevy rozdělené do kategorií: - Auto-moto, Krása a zdraví, - Bydlení, Služby, - Elektro, Kultura, - Cestování a ubytování, Sport a volný čas, - Gastronomie, Hobby a vše pro děti, - Móda a doplňky, e-shop Rozsah a dostupnost poskytovaných slev v každém okrese, městě a prostřednictvím e- shopů je tak velký, že si může vybrat každý a člen OS tak může při nákupech získat prostřednictvím slevových karet úspory v až v řádech desítek tisíc Kč ročně. Je třeba se o slevy zajímat, vše podstatné je na internetu na adresách / pro program SPHERE CARD/ a pro program CARTE/.

111 3. Bezplatné vedení účtu u Equa bank a.s. s prémií 500 Kč za trojí nákup platební kartou. Blíže viz dopisy předsedy OS z a z Znamená pravidelnou roční úsporu ve výši minimálně cca 2000,- Kč s příslušným odkazem #volba-produktu

112 4. Právní pomoc je členům OS v souladu s Řádem právní pomoci OS jako poradenství v oblasti pracovního práva, práva sociálního zabezpečení, občanského práva i dalších právních odvětvích úhrada nákladů právního zastoupení před soudem ve sporech v oblasti pracovního práva a práva sociálního zabezpečení. Poradenství v oblasti pracovního práva se nejčastěji týká otázek skončení pracovního poměru, odškodňování pracovních úrazů, mzdových nároků a rozvržení pracovní doby. Poradenství v oblasti občanského práva se nejčastěji týká otázek vypořádání společného jmění manželů, zvýšení nebo snížení výživného na nezletilé děti, koupě či darování, dědění a práva nájmu.

113 Příklady ceny advokátních služeb: Ceny advokátních služeb za jeden úkon (např. sepsání právního rozboru, listiny o právním jednání, ústní porada přesahující 1 hodinu) - zákon č. 177/1996 Sb., Advokátní tarif, v platném znění. Předmět úkonu mimosmluvní odměna A. Dlužná mzda ve výši Kč Kč B. Neplatnost výpovědi, pokud není současně požadována náhrada mzdy Kč C. Koupě domu v hodnotě Kč Kč D. Výživné nezletilé dítě Kč E. Vypořádání SJM hodnota aktiv Kč a dluhy Kč Kč F. Dědické záležitosti výše dědického podílu Kč Kč G. Hodnota předmětu práva nebo povinnosti do 500 Kč Kč 4. Cenově zvýhodněná rekreace domácí a zahraniční pořádaná pro členy OS SKP pro členy a jejich rodinné příslušníky přímo odborovým svazem SKP v Dachovech u Hořic a v Chorvatsku /blíže viz

114 B. VÝHODY PLYNOUCÍ Z KOLEKTIVNÍCH SMLUV Tyto výhody */ jsou již společné pro členy i nečleny, neboť byly získány kolektivním vyjednáváním pro všechny zaměstnance bez rozdílu. Uvedeme příklady hodnoty některých závazků: Roční hodnota O cca 9,7 % vyšší mzda než o zaměstnavatelů bez odborů ,- Kč Zkrácená pracovní doba o ½ hod denně ,-Kč Týden dovolené navíc 6.616,-Kč Sociální fond 5.561,- Kč Další výhody /např. placené překážky v práci nad rámec zákona, péče o zaměstnance mimo sociální fond cca 5.500,- Kč

115 */Pozn.: Shora uvedené údaje jsou počítány z průměrné mzdy v OS za rok 2014 /tj ,- Kč/ a ze statistiky zasílané ZO na OS /o hospodaření ZO, o sociálních fondech za rok 2012/ a z údajů nakoupených od ČSÚ o mzdách v odvětvích OS. U nákladů na sociální péči mimo sociální fond jde o odhad částky/. Sklářská Hymna