Tomáš Cikrt: Žádný dobrý doktor se neurazí, když se budete ptát

Transkript

1 Koupí tohoto časopisu podpoříte Časopis pro ty, kteří se nevzdávají 11/2015 Tomáš Cikrt: Žádný dobrý doktor se neurazí, když se budete ptát strana 8 Jednotlivý výtisk 30 Kč / Předplatitelé 20 Kč

2

3 EDITORIAL Prášek, nebo karma? Vezmi si prášek, jako by nám do ucha šeptala pomyslná bytost. Našeptávač na druhé straně zase říká: neber si prášek, uškodíš si, řeš svůj problém jinak! Jenže která z těch bytostí je ďábel a která anděl? Když je navíc sporné, který z nich je pro naše zdravotní trable vlastně lepší rádce? Univerzální rada, zda vám se zdravotními potížemi pomůže klasická nebo alternativní medicína, zkrátka není. Viděl jsem, a nejsem sám, jak bolesti člověka vyléčila pouhá změna přístupu k vlastnímu životu a vyčištění hlavy i těla. Stejně tak je jasné, že jen dobrá nálada vám se zlomenou nohou nebo nefunkčním srdcem nepomůže. A věřte mi také, že na bolavé zuby nezabírá obvykle nic jiného než stomatolog. Existují názory kategoricky odsuzující alternativní medicínu jako pouhé šarlatánství, jiné si zase za nepřítele vybírají medicínu klasickou. Jde o pohledy extrémní a jako žádný extrémní pohled ani tyhle nejsou pro člověka příliš přínosné. Je někdy těžké si udržet neutralitu, zejména když útočí reklama! Však také brnká na citlivou strunu: naše zdraví. Ta v televizi i na poutačích se nás snaží přesvědčit, že cestou ke šťastnému a vyrovnanému životu je pilulka. Při prohlížení internetu zase můžete nabýt dojmu, že za vaše potíže může jen a jedině nevyrovnaná karma. Zkrátka: hranici by měl vždy tvořit zdravý rozum a úsudek na obou stranách u pacienta i lékaře, bez rozlišení toho, jakým druhem medicíny se zabývá. Několik střípků do mozaiky snad vnese i aktuální Můžeš. Zdeněk Jirků vyzpovídal Tomáše Cikrta, který kritizuje bezmyšlenkovité polykání prášků, Michaela Zindelová zase Zinu Kauckou, zastánkyni celostní medicíny. Kolega Radek Musílek pátral, jak to u nás vypadá s marihuanou pro léčebné účely a jeho text vás, milí čtenáři, určitě v lecčem překvapí. Já si mohu přát jen jedno: aby třeba i chvíle s časopisem Můžeš dokázaly přispět k rozmělnění stresu a napětí, jejichž výskyt ve společnosti povážlivě stoupá. Tady může zkusit začít každý z nás, nehledě na to, jaké potíže ho zrovna provázejí a zda je na ně lepší pilulka, bylinka či hodinová meditace. Přeji vám příjemné čtení! Štěpán beneš obsah Anketa Kdy se hodí prášek? 4 Fotoeditorial Nový cirkus, nové cesty 6 Téma: Léky a alternativní medicína Tomáš Cikrt: Bolest? Ptejte se na příčiny! 8 Když to jde bez pilulky 12 Nedostupná tráva 14 O homeopatii u šálku čaje 16 Cestování Na vlně nadšení 19 Příběh Konta Bariéry Nezastavitelná Jitka 22 Umělci Konta Bariéry Poutník s barevnou duší 23 Konto Bariéry Melantrichova 5 Praha 1 Pestrý podzim v nadaci 25 Technika Jak jsme stavěli kosmickou loď 26 Auto-moto Novinky z Frankfurtu 28 Poradna Co nás čeká v roce 2016? 33 Křížovka o ceny 34 Téma: Když to jde bez pilulky str. 12 Cestování: Na vlně nadšení str. 19 Umělci Konta bariéry: Poutník s barevnou duší str. 23 Vydává Spolek přátel Konta Bariéry ve spolupráci s Nadací Charty 77 Šéfredaktor: Štěpán Beneš ( stepan.benes@muzes.cz) Redakce: Zdeněk Jirků ( zdenek.jirku@muzes.cz), Radek Musílek ( radek.musilek@muzes.cz), Jan Šilpoch ( jan.silpoch@muzes.cz) Michaela Zindelová ( michaela.zindelova@muzes.cz) Manažerka redakce: Kateřina Uhrová ( katerina.uhrova@muzes.cz, mobil: ). Korektorka: Martina Čechová Adresa redakce: Melantrichova 5, Praha 1 Mobil: Telefon: Web: info@muzes.cz Redakční rada časopisu Můžeš: MUDr. Alena Dernerová, PhDr. Jiřina Šiklová, CSc., Mgr. Tomáš Cikrt, PhDr. Martin Kovář, Mgr. Sri Kumar Vishwanathan, Lenka Kohoutová, Mgr. Jan Šesták, MUDr. Jiří Soukup Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Cena jednoho výtisku je 30 Kč, pro předplatitele 20 Kč. Celoroční předplatné 240 Kč. Zvýhodněné dvouleté předplatné 380 Kč. ISSN Toto číslo vychází v listopadu Vychází za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví ČR a Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Art director: Jiří Bušek. Grafická úprava a sazba: Jan Bělovský. Tisk: Grafotechna Print, s. r. o., Lýskova 1594/33, Praha-Stodůlky Rozesílá Postservis Praha, Poděbradská 39, Praha 9 Volný prodej: Česká pošta, s. p. Foto na titulní straně: Jan Šilpoch Auto-moto: Novinky z Frankfurtu str. 28 Partneři redakce: 3

4 ANKETA časopis pro ty, kteří se nevzdávají Magdalena Dietlová publicistka Rozhodně při bolesti, která se nedá vydržet. Pak ale fofrem ke svému osvědčenému lékaři, který zná vaše neduhy a ví, kdo nebo co vám pomůže nejlépe. Vždyť klasických, alternativních i preventivních druhů pomoci je teď tisíckrát víc, než jsme si dovedli představit. Ale upřímně já když včas nevypnu reklamy a na obrazovce začnou vesele skákat vitaminy a doplňky stravy, mám najednou dojem, že se mi hodí úplně všechny. Je to jako s vařečkami, kráječi, mixéry či zaručenými návody na hubnutí. Stejně jako sklep a šuplíky v kuchyni lze nepotřebným balastem snadno přecpat i vlastní útroby. Pozor na to, naše zdraví potřebuje kromě lékaře i zdravý rozum! Jak známo, léky jsou výnosný byznys, kterému ne obyčejně prospívá náhlé zatemnění naší mysli spojené s bujným nákupem slibných krabiček s pilulkami. Nám zase prospívá vlastní intuice. Byla nám vrozená, dostali jsme ji zadarmo a tak si jí dost nevážíme. Alexej Říha privátní ortodontická praxe, Kutná Hora Již dvacet let se potýkám lépe řečeno peru s onemocněním spočívajícím v nekontrolovatelném stažení svalů, zatím bohužel stále neznámé příčiny. Jedná se o velmi nepříjemnou a značně obtěžující chorobu po všech stránkách. Díky skvělému personálu tzv. extrapyramidového centra (součást Neurologické kliniky 1. LF UK v Praze), v jehož čele stojí prof. Jan Roth, s tou potvorou dobře přežívám. V intervalu tří až čtyř měsíců mi do postižených svalů aplikují pravidelné dávky botoxu. Bylo mi to vysvětleno a vzal jsem vše na vědomí. Samozřejmě jsem si vědom možností vedlejších příznaků botoxu, ale ty mě neobtěžují, a tudíž nezajímají. Naopak medikace a následná stabilizace diagnózy mi pomáhají vést normální plnohodnotný život privátní i profesní a to samozřejmě beru. Sám jako lékař myslím dokážu docenit péči, kterou mi tentokrát v pozici pacienta věnují lékaři a sestřičky. Kdy se hodí prášek? Zuzana Strnadová ředitelka Muzea hl. m. Prahy Mám to štěstí, že pravidelně žádné prášky užívat nemusím, i když tomu tak nebylo vždy. Pokud mám zdravotní problém typu viróza, snažím se jej překonat přírodními prostředky vitaminy v přírodní podobě, medem apod. Až když příroda nepomůže nebo si nemůžu lehnout, nastupují prášky. Pokud mě přepadnou bolesti zad či kloubů, začínám obvykle bylinkovými mastmi, teplými zábaly, až v další fázi beru na pomoc medikamenty, samozřejmě předepsané mými skvělými lékaři z oboru neurologie a ortopedie. Ale pokud jednou nebude zbytí, budu podle doporučení lékaře užívat prášky, které mi předepíše. Nebudu samoléčitelkou, která prášky vynechává, či naopak získává spolehlivé pilulky od přátel, kterým zaručeně prospívají, a bez rady s lékařem je nejen bere, ale i kombinuje s vlastními předepsanými léky. Takové osoby jsem bohužel měla a mám ve svém blízkém okolí, a pevně věřím, že se mezi ně časem nezařadím. Zuzana Šabatková seniorka Mám maminku, která stojí před prahem devadesátky, léky ale užívá minimálně. Jejím doporučením na stabilní zdraví jsou dávky čerstvého ovoce a zeleniny, tím dává celé rodině příklad k následování. Já sama musím někdy sáhnout po lécích na bolest, nesu následky po úrazu páteře. Ale díky celoživotnímu cvičení je užívám málokdy. A vždy se radím s lékařem, pokud by mohly nastat problémy. V žádném případě nezanedbávám prevenci a také můj jídelníček je odlišný, nechybí v něm ryby, mléko ani potřebný pitný režim. Do ordinací doprovázím maminku, kde dostává nejen předpis na léky, ale také doporučení ke svému neduhu. Vnímám, jak se chování k pacientům obrovským způsobem mění. Stejný pocit bezpečí jsem měla i při velmi závažném onemocnění vnučky. Ošetřující lékaři nám vysvětlovali postup své práce, potřebu vakcín a tablet i důvodů, proč ji museli nakrátko uvést do umělého spánku. DOBRÉ ZPRÁVY O Emilovi. NF Emil je brněnská nezisková organizace (vznikla r. 2003), která pomáhá mladým handicapovaným lidem sportovat. A proč Emil? Jedná se o symbol ptáčka ten se naučil létat i s jedním křídlem. Formou přímé finanční pomoci zatím podpořila osm tisíc jedinců nebo sportovních týmů. Ve prospěch Emila proběhl také říjnový benefiční koncert zdejších filharmoniků, logo s ptáčkem se objeví na Sportovním veletrhu i Vánočních trzích. Pro rok 2016 se tento NF stal pořadatelem Světových her handicapované mládeže budou se konat v létě 2016 v Praze, sejdou se na nich stovky sportovců z 25 zemí světa. O kolečko míň. Tak se jmenuje kniha autisty Josefa Schovance, kterou z francouzského originálu (syn českých rodičů žije ve Francii) vydalo vloni nakladatelství Paseka Pasparta. Dvacet tisíc prodaných výtisků ve francouzštině svědčí o tom, že jde o čtenářsky mimořádnou věc. Doktor filozofie se zamýšlí nad svou diagnózou, Aspergerovým syndromem. Cituje, umí být nad věcí, žertuje! O kvalitách českého překladu svědčí i to, že v letních měsících, kdy novinky v knihkupectvích stagnují, se O kolečko míň zařadilo v kategorii česká beletrie na 9. místo v žebříčku bestsellerů. Díla kaligrafky poprvé v Evropě. V rámci Japan Fest, součásti projektu Plzeň hlavní město kultury 2015, vystavovala s úspěchem kaligrafická díla Japonka Shoko Kanazawa (30). Dívku s Downovým syndromem chtěla původně matka jen integrovat mezi ostatní děti. A dnes patří v kaligrafii mezi nejvyhledávanější. Návštěvníci obdivovali zejména velkoformátové paravány Psaní mi dává radost, a když uchopím štětec, je mi, jako bych letěla, vyznává autorka, která spotřebuje ročně až dvě stě litrů tuše. Díla tvořila jedním z menších štětců, váží jen šest kilogramů! Vánoční nabídka. Už 15 let existuje domácí hospic Cesta domů mezi jeho aktivity patří i malé nakladatelství. Vánoční nabídka vyniká vtipným designem, je vybavená za pomoci spolupracujících výtvarníků a spisovatelů. K mání už jsou: oblíbené Adventní čtení, které si doma pověsíte jako kalendář a ke každému dni najdete povídku, vystřihovánku pro děti V Betlémě se svítí (kulisa Betléma a postav) doplňují vánoční říkadla a koledy. Příjemným dárkem se mohou stát nástěnný kalendář nebo diář, potřetí ve spolupráci se známým papírnictvím Papelote. (mz) 4

5 Předplaťte si časopis Výhodné předplatné na dva roky za 380 Kč! Pokud si předplatíte Můžeš na dva roky, ušetříte proti ročnímu předplatnému 100 Kč a proti volnému prodeji 280 Kč. Objednávám předplatné časopisu Můžeš JMÉNO a příjmení: ulice: číslo popisné: roční předplatné za 240 Kč název organizace: PSČ: město: dvouleté předplatné za 380 Kč Forma úhrady: složenkou převodem (uveďte jméno a celou adresu) číslo účtu: /0800 fakturou telefon: Vyplněný objednávkový kupon zašlete na adresu: Redakce časopisu MŮŽEŠ, Melantrichova 5, Praha 1 Proč si předplatit časopis Můžeš: 1. Podpoříte Konto Bariéry. 2. Ušetříte, při předplatném na dva roky je to 280 Kč. Chcete-li roční předplatné změnit na zvýhodněné dvouleté, kontaktujte bezplatnou linku České pošty

6 FOTOEDITORIAL 6

7 časopis pro ty, kteří se nevzdávají Nový cirkus, nové cesty Sedm lektorů z různých zemí světa se sešlo v Jedličkově ústavu a školách na ojedinělém cirkusovém workshopu. Učili se všichni: studenti si vyzkoušeli, jaké to je být cirkusákem, a lektoři pozvaní Centrem pro nový cirkus v ČR organizací Cirqueon zase tomu, že kde je vůle, tam je i cesta. Foto: Jan Šilpoch 7

8 Téma: Léky a alternativní medicína Spotřeba léků stále stoupá, ale bolestí neubývá. Recept nemusí být záchranou. Dejme na odborníky, jde o život. Tomáš Cikrt: Bolest? Ptejte se na příčiny! Text: Zdeněk Jirků Foto: Jan Šilpoch Jsme společností lidí závislých na všemožných lécích? Asi se moc nelišíme od jiných zemí. Farmaka zkrátka patří k modernímu životu. Nicméně některé trendy bychom přehlížet neměli. Nejvíc ohrožení jsou určitě senioři, kteří obvykle trpí několika nemocemi najednou, a proto užívají současně více léků. Údaje o průměrné spotřebě léčivých přípravků na jednoho českého seniora naznačují, že často není ani rozumná, ani bezpečná. S léky ale stále častěji experimentují také teenageři, kteří je najdou doma u rodičů; obvykle jde například o léky proti depresi. Tak trochu jim splývají s některými drogami ze skupiny budivých látek, k nimž se bohužel dostanou na různých zábavách a v klubech. Zřejmě si říkají: tabletka jako tabletka, ale obojí je nebezpečné a může trvale poškodit jejich zdraví. Ale zpět k seniorům. Průměr je pět až šest léků na předpis a k tomu další jeden až dva volně prodejné. A to už je opravdu mnoho. Každý, kdo má více než pět léků, by se měl pravidelně nejméně dvakrát ročně otevřeně radit s lékařem o jejich užívání a nezbytnosti. Do jaké míry se na této vysoké spotřebě projevuje jistá lenost současné společnosti? Příčiny bolesti neřešíme, raději sáhneme po pilulce Naše populace trpí nadváhou, stravuje se velmi nezdravě, pohyb jí chybí. Pak je otázka, jestli je správné z veřejného zdravotního pojištění takovým lidem hradit stále více a více léků. Hodně; hledáme nejjednodušší řešení. Naše populace trpí nadváhou, přejídá se, chybí jí pohyb. Pak je otázka, jestli je správné hradit z veřejného zdravotního pojištění stále více a více léků lidem, kteří o své zdraví nedbají, respektive zda platby neomezit ve smyslu: musíš, milý paciente, dodržovat ta a ta kritéria, jinak léky nedostaneš. Vezměme si jako příklad pacienta s vysokou hladinou tuků v krvi; ten si může brát prášků, kolik chce, 8

9 časopis pro ty, kteří se nevzdávají U nás je návštěva lékaře obřad, kdy se naprosto zbytečně skláníme před oltářem medicíny, a přitom by se žádný dobrý doktor neurazil, kdybychom se ptali a ptali. 9

10 Téma: Léky a alternativní medicína Bývalý mluvčí ministerstva zdravotnictví se umí i nebrat vážně... ale když je obrazně řečeno zají pečenou kachnou, jsou mu k ničemu. Z všeho nejdůležitější je alespoň nějaký výdej energie, který každému z nás zdravotní stav nebo postižení dovoluje. Je vědecky prokázáno, že i když máte nadváhu, pravidelný pohyb vám může podstatně zlepšit parametry zdraví, a dokonce i předejít infarktu, mrtvici a některým typům rakoviny. Nemusíte do posilovny, pár minut chůze nebo jednoduché domácí cvičení vás může dovést do situace, kdy některé léky nebudou potřeba. Je to jednoduché, lékaři to lidem říkají neustále, ale asi panuje mylná představa, že jednoduchá řešení nepomáhají. Proto je tak přitažlivé běžet s receptem do lékárny a pro jistotu si ještě přikoupit volně prodejný přípravek. Jak se na tomto nekonečném kolotoči bolestí, nemocí, léků a nových bolestí podílejí lékaři sami? Poměrně dost. Když dostanete recept, máte pocit, že pan doktor se o vás opravdu stará. Když vám donekonečna vysvětluje, že žijete nezdravě, a znovu a znovu radí, co byste měl změnit vy sám, řeknete si tohle je léčba? To je jen peskování! U nás je totiž návštěva lékaře obřad, který musí skončit nějakým rozhřešením. Nejlépe receptem a ne jedním. Byly zrušeny poplatky za recept, lidé budou konzumovat zase více léků, ale zlepší to nějak jejich zdravotní stav? Ne, jen stoupne počet receptů a spotřeba léků i jejich nadužívání. Lékařům chybí motivace k takzvané racionální farmakoterapii, pojišťovny si hlídají rozpočty a na účelnost užívání léků moc nehledí, a pacienti ti už Ještě nedávno u nás panovala tzv. opiofobie, strach z podávání opiátů, takže to bylo spojeno se složitými administrativními procedurami. Dnes už je to lepší, ale ještě nevyužíváme morfiny dostatečně. teď nemají vůbec žádnou motivaci. Každý rok přicházejí na trh nové léky, ale jenom část z nich jsou skutečně pozoruhodné preparáty, které zachraňují životy u dříve neřešitelných diagnóz. Drtivá většina léků jsou různé variace na staré téma, jinými slovy účinných látek je mnohonásobně méně než různých obchodních značek; porovnáme-li výrobce, zjistíme, že nám nabízejí často totéž a žádný zázrak. Alespoň máme na výběr a můžeme získat lék s malým nebo nulovým doplatkem. Mohou se lékaři vůbec vyznat v záplavě novinek? Obtížně. V lékárně vám ale ochotně vysvětlí, v čem je novinka skutečně užitečná či zda jde jen o marketingový trik. Když vám lékař předepíše nějaký lék, nějakou konkrétní značku, může vám lékárník nabídnout levnější generický lék, což není nic jiného než prověřená kopie se stejnou účinnou látkou ve stejné lékové formě a stejném množství. A často bez doplatku! Jenomže mnoho lidí to neví nebo se svůj lék bojí zaměnit. U běžných diagnóz, třeba u vysokého krevního tlaku, je to přitom naprosto spolehlivé, ale například u epilepsie se generická záměna nedoporučuje. Lékárníci jsou špičkoví odborníci, léky dokonale znají, neváhejme se jich zeptat! Vůbec by bylo dobré, kdyby se pacienti nebáli ptát, nebáli se pochybovat, zda předepsaný lék je opravdu nejlepší řešení, a tedy vést dialog i s lékařem. Ale jak jsem říkal, u nás je návštěva lékaře obřad, kdy se naprosto zbytečně skláníme před oltářem medicíny, a přitom by se žádný opravdu dobrý doktor neurazil, kdybychom se ptali a ptali. Pojď me se zastavit u nejčastějšího důvodu naší návštěvy lékaře bolesti. Rozdělme si ji na dvě skupiny. Mírná bolest patří ke každodennímu životu, většinou odezní spontánně nebo sáhneme po něja- 10

11 časopis pro ty, kteří se nevzdávají Zdá se, že stačí natáhnout ruku a bude po potížích. Já bych řekl, že se stačí zeptat odborníka. SLOUPEK Lii Vašíčkové kém analgetiku. Nevadí, když lék používáme občas, ale asi je lepší popřemýšlet, jestli by nestačil spánek, odpočinek, jednoduchý cvik nebo několikadenní dieta. I mírná bolest může být dlouhodobá a postupně se zhoršovat, například v případě páteře. Analgetika mohou pomoci, zpravidla musíme ovšem dávky zvyšovat a zvyšovat a přitom neřešíme příčinu. Zaplavujeme vlastní tělo škodlivým koktejlem, protože lék bez vedlejších účinků neexistuje. Po mnoha letech zjistíme, že jsme si poškodili játra, ledviny nebo jiné orgány, takže k jednomu problému přibyly další. Pak je tu druhá skupina opravdu nesnesitelná dlouhodobá bolest vyvolaná vážným onemocněním. Medicína dlouhá léta tyto bolesti trochu podceňovala a neléčila je dost intenzivně. Přitom každý má právo na to, aby netrpěl bolestí, a moderní medicína ji umí z devadesáti procent zvládnout. Ještě nedávno u nás panovala tzv. opiofobie, strach lékařů z podávání nejúčinnějších léků proti bolesti opiátů, protože byly zneužívány i jako drogy a nikdo nechtěl přijít do maléru. Situace se postupně lepší. A když nejdeme k lékaři a prostě si koupíme volně prodejný lék? Jistě nikdo nepochybí, když si při horečce a bolesti z nachlazení či chřipky vezme acylpyrin. Ale pozor, i tento náš dobrý známý má odvrácenou tvář! Ředí krev a může vyvolat i vážné potíže se zažívacím traktem krvácení, prasknutí žaludečního vředu. Proto ho nesmějí užívat lidé, kteří mají k těmto problémům sklony. Jiná je situace, když už užíváme více léků. Tam je konzultace s lékařem nebo lékárníkem nezbytná. Zejména senioři by neměli v žádném případě dát na reklamu nebo sousedské rady a vždy alespoň telefonicky konzultovat s lékařem, a když není dostupný, tak s lékárníkem. Jde vždy o chemii a mnohé látky ve styku s jinými vyvolávají překvapivé až tragické důsledky nebo hrozí předávkování látkou, která se v malých množstvích chová jako neškodný info Kdo je Mgr. Tomáš Cikrt Absolvoval Farmaceutickou fakultu UK v Bratislavě, působil jako redaktor a šéfredaktor Zdravotnických novin, mluvčí ministra zdravotnictví či moderátor diskusního pořadu televize Z1. Napsal dvě knihy: Příběhy léků (příručka pro zvídavé čtenáře o vlastnostech a používání léků) a Krev a peníze (pravda o kauze Diag Human). Dnes je šéfredaktorem serveru Zdravotnickýdeník.cz. Knížka Příběhy léků je volně dostupná na internetu na stránkách lze ji stáhnout do mobilů, čteček apod. Má i svou audioverzi pro nevidomé. V tištěné formě je k dispozici v knihovnách po celé ČR. beránek, ale ve vyšších koncentracích zabíjí. Lidé si například koupí dva léky s různými názvy a ony přitom obsahují stejnou látku. Vzpomeňme nedávnou akutní transplantaci jater v pražském IKEM. Šlo doslova o život po předávkování paracetamolem. Velmi bezpečná látka, která je volně prodejná, se ve větším množství stala jedem. Kdy budeme opatrnější? Většina informací o zdraví, nemoci, lécích a pomůckách má původ u výrobců a dodavatelů. Neboli veřejný prostor, média a reklama jsou přehlceny nabídkou s obchodním pozadím. Zdá se, že stačí sáhnout po farmaku a bude po potížích. Proto je třeba ptát se odborníků lékárníků a lékařů a používat nezávislé zdroje informací. Pokud jde o léky, mohu jenom doporučit stránky jejichž důvěryhodnost a nezávislost garantuje Státní ústav pro kontrolu léčiv.... A potkat se s lidmi, kterým život mnoho nedopřál. Léky a bolest Čeština je krásný jazyk a s trochou parafrázování pana Čapka mohu říci: bolí mě hlava, třeští mi hlava, mám hlavu jako ve svěráku, buší mi v hlavě, ta hlava není moje Toto vše a ještě mnoho jiného hovoří různými výrazy o bolesti. Bolest je individuálně vnímaný nepříjemný pocit na straně jedné, ale současně také velmi důležitý signál našeho těla, že se něco děje, že něco není v pořádku. Ale slovo bolest je používané také mimo lidské tělo v obecných souvislostech, jako je bolest naší doby, velká bolest systému zdravotnictví, známe novinové titulky: Co bolí v našem školství atd. Myslím, že jednou z nejrozšířenějších zdravotních bolestí je bolest v krku a bolest zad. Máte v okolí někoho, koho v dospělém věku záda ještě nikdy nebolela? Všichni víme, že bychom měli cvičit, na internetu jsou návody, jak na to. Když nám je ouvej, tak se snažíme, ale jak je lépe, nemáme čas, ale máme mnoho důvodů, proč necvičíme. Nebo taková dobře vyvedená žlučníková kolika je pro jejího majitele nezapomenutelným zážitkem. Drží dietu, slibuje, ale jak mu trochu otrne, hned zkouší, co si může dopřát, protože chuť je větší než strach z bolesti. Nejjednodušší a mnoha lidmi praktikovaný postup je tabletka. Bolí, tak si na to něco vezmu. Televize je plná reklam na masti i tablety, v lékárně je mnoho léků proti bolesti (odborně se jim říká analgetika) volně dostupných bez receptu. Ptáme se ale, proč mě to bolí? Chovám se ke svému tělu tak, jak bych měl(a)? Nebolí mě hlava proto, že jsme nedodržela pitný režim nebo že jsem dlouho večer pracovala a jsem unavená a nevyspaná? A možná i proto, že dlouho sleduji očima monitor počítače, a třeba také proto, že sedím v nevhodné poloze na nevhodné židli a přetěžuji šíjové svalstvo a celou krční páteř; možná mám už nevhodné brýle a potřebuji k práci více světla, abych nenamáhala tolik oči Asi to znáte. Každý lék má nějaký hlavní účinek, proč jej užíváme; ale má také nějaké vedlejší účinky a pravděpodobně i účinky nežádoucí. Proto je vždy vhodné nejprve realizovat ta tzv. režimová opatření, tedy zamyslet se, co nedělám dobře a co mi může pomoci. Pokud bolest nepomíjí, určitě je na místě návštěva lékaře a zjištění příčiny. Ale mnoho toho pro sebe můžeme udělat sami v každodenním životě. Pojem správný životní styl je již tak trochu jako obehraná deska, ale ruku na srdce: kdo z nás může říci, že se jej opravdu snaží dodržovat? Autorka je lékařka, členka rady Konta Bariéry. 11

12 Téma: Léky a alternativní medicína Lenost bolí. Je to jednoduché, a proto neatraktivní? Vlastní byt místo lékárny. Když to jde bez pilulky Text: Zdeněk Jirků Foto: Jan Šilpoch Fyzioterapeuti to vlastně neradi říkají naše společnost je tak trochu stále línější a línější. Rádi podáváme velké pracovní výkony a chlubíme se podnikatelskými úspěchy, ale to je často jen práce mozku a rukou na klávesnici. Sedíme, sedíme (často špatně a na špatných židlích), a když už uděláme krok, tak nejspíš k automatu pro kávu nebo do ledničky pro sendvič. A naše tělo? Po tisíce let se vyvíjelo jako nástroj pohybu, lovu, boje, těžké práce v zemědělství, v řemeslech, v lese. Teď často jen sedí v práci, v autě, před televizí Co odborník pozná Radka Geffertová je kvalifikovaná a uznávaná fyzioterapeutka, která své klienty nerada peskuje, spíše se jim snaží vysvětlit, jaké dělají chyby a kde jsou opravdové příčiny jejich bolestí. Někdy se musí moc namáhat, aby člověk s bolestí opravdu uvěřil, že léky nebudou nutné, když přijde trocha pochopení pro vlastní tělo a chvilka každodenní námahy při dobře provedených cvicích. Někdy neuspěje a klient raději navštíví lékárnu. Osvědčuje se mi, když pochopí, že nemusí chodit do posilovny nebo někam ji- nam mimo domov, ale stačí pět deset minut pravidelného cvičení přímo tam, kde jinak stejně sedí u obrazovky. A pak, už třeba za pár týdnů, s údivem zjišťují, že letitá bolest mizí, jsou uvolněnější, výkonnější, a mají pochopitelně i lepší náladu. Tím obdarují i své okolí. Kdo žije rád s partnerem, který si neustále stěžuje, heká a nemá dobrou náladu? Někdy se mi zdá, že i nekonečné rozhovory, kdy se lidé trumfují svými potížemi, jako by se staly hlavním tématem našich společenských kontaktů. Není to divné? Do ordinace fyzioterapeutky velmi často chodí lidé s bolestí hlavy nebo šíje. Typická potíž sedavých zaměstnání. Nejjednodušší řešení pilulka. Deset, sto, tisíc pilulek během pár let. A problémy se zhoršují, bolest nepřestává. Přitom za chvilku se při odborné instruktáži mohou naučit a také naučí pár jednoduchých cviků, použitelných kdykoliv přes den, a problém je menší a menší, až vymizí úplně. Prokazatelný úspěch by mohl být pro fyzioterapeuta nejlepší reklamou. Je? Ke mně přicházejí většinou lidé, kteří by se rádi obešli bez léků proti bolesti a jsou odhodlaní k aktivní spolupráci. Od nich také vím, jak jim okolí někdy i nevěří a raději zůstává u medikamentů. Někdy bohužel i s podporou lékaře. Mají zkrátka svou neotřesitelnou pravdu, často podpořenou Osvědčuje se mi, když klient pochopí, že nemusí chodit do posilovny nebo někam jinam mimo domov, ale stačí pět deset minut pravidelného cvičení přímo tam, kde jinak stejně sedí u obrazovky. reklamou, a fyzioterapie jim nepřipadá dost zázračná. Velká chyba! Paní Barbora a pan Jiří Mladá žena v pokročilém stadiu těhotenství přichází k Radce Geffertové už vlastně jen na kontrolu, ale ještě nedávno jí byla indikována operace. Bolestivé koleno řešily a vyřešily... Bez léků, které by človíčkovi v matčině břiše určitě dobře neudělaly. Paní Barbora patří k osvíceným maminkám, ví Budoucí maminka i stavební dozor už poznali, že nejlepší lék je trocha disciplíny a námahy. 12

13 časopis pro ty, kteří se nevzdávají SLOUPEK Jiřiny Šiklové Fyzioterapeutka by mohla leckomu leccos vyčítat, ale raději svým klientům poradí a pomůže. dobře, že v těhotenství musí snést i pár potíží jedno dítě už má, ale také, že pro své zdraví a dobrou budoucnost svého plodu je nejlepší používat zdravý rozum a vyhýbat se rizikům. Do lékárny by to měla blíž, takhle má zase mnohem lepší pocit i sama ze sebe. Pan Jiří je stavař, přesněji řečeno stavební dozor. Řekli bychom člověk v neustálém pohybu, obratně šplhající po lešení, protahující se konstrukcemi, rozcvičený zadarmo v práci. Špatná představa. Dnešní stavební dozor sedí spíše u počítače a v autě. Hodiny a hodiny každý den. Důsledek ještě ani nedosáhl středního věku a záda bolí a bolí. Vlastně bolela! S Radčinou asistencí začal pravidelně cvičit. Doma, bez posilovacích tělostrojů. Také on už chodí jen na kontroly a dobře ví, že terapeutka by okamžitě zjistila, kdyby polevil. Co mají oba společného? Ovládli svůj problém. Získali sebedůvěru a ztratili bolest. Dobře vědí, že příjemně jim bude, jen když budou pokračovat. Třeba i beze mne. Hodně lidí se tak naučí dobře cvičit, změní svůj režim a najdou vlastní zaujetí, že už fyzioterapeuta nepotřebují. A to je na naší práci nejlepší. Radka Geffertová začíná rozhovor s každým novým pacientem jednoduchou otázkou máte představu, proč vás to či ono bolí? Někdy odpověď nedostane, jindy třeba: protože se hrbím. V té chvíli ví, že už je na půli cestě k řešení člověk, který si uvědomí, co dělá špatně, má velkou příležitost najít v sobě vůli ke změně. A najednou tak nacházíme nejlepší definici fyzioterapie odstraňuje nejen bolest, ale především nám připomíná, že lidské tělo, je-li dobře udržováno, může člověku dobře sloužit celý život. Vtip? Spíš holá pravda, kterou velmi často prostě nechceme slyšet. Být bez bolesti? To asi chceme všichni, až na výjimečné jedince, kteří považují utrpení za zajímavé, a někdy si ho dokonce sami způsobují. A kam patříme my, kteří hledáme prášek, když nás bolí hlava, nějaké sedativum, či lidově řečeno zklidňovadlo, když prožíváme stresovou situaci, a kteří si rádi připlatíme i za injekci proti bolesti, když nám musí vytrhnout zub? Je vůbec bolest měřitelná? Bolí mne to, co se děje, stejně jako toho druhého? Většina z nás si to určitě nepřeje, trpět, ani když se jedná o velice subjektivní, vnitřní utrpení, jako je třeba úzkost, strach, melancholie, bolest ze ztráty druhého člověka, prostě prožívání věcí nepříjemných, tedy bolestivých. Změřit bolest ale nejde. Dovedeme si ji představit podle toho, co jsme sami kdy zažili. Proto je potřeba, aby si již malé dítě občas spálilo prstíček a pak vědělo, co vlastně je to bolí, to pálí. Když vzpomínáme na události, které jsme prožili, ty bolestivé tam mají významné místo. Jsou jakýmisi milníky v životě, jsou to předěly, které nás orientovaly a ovlivnily. Kdyby jich nebylo, tak naše minulost je plochá jak voda v rybníku bez závanu větru a minulost bude jen a jen fádním plynutím. Trochu nudným plynutím času, který jsme skoro nevnímali. Žít bez bolesti je tedy jen zdánlivě ideální. Je to zdánlivě lákavé, ale současně je to i ochuzení o prožitky, které nás formovaly, je to jen a jen bytí. Bez bolesti je život člověka plochý. Když bolest je opravdu neúnosná, naše tělo rádo brání utrpení tím, že naše vědomí se ztratí. Upadneme do bezvědomí. Nevnímáme pak bolest, která je nad hranicí naší schopnosti ji ještě přijmout. Ta hranice je ale jasně individuální. Co jednoho obohatí, druhého již ničí. Ti, co všechny bolesti tlumí hned v počátku, buď tím, že si berou proti bolesti psychické i fyzické stále nějaké prášky, ochuzují sebe sama o hluboké prožitky. Ty kladné i ty záporné. Chceme ale žít takový zploštělý a nezajímavý život? Pokud ano, pak je náš život jen trváním a to je snad málo ne? Autorka je socioložka, členka rady Konta Bariéry. 13

14 Téma: Léky a alternativní medicína V České republice se už rok může předepisovat konopí k léčebným účelům. Počty pacientů, kteří si ho nechali předepsat, se pohybují v řádu desítek. Zatím není mnoho lékařů ani lékáren, na které se mohou lidé obrátit. Nedostupná Text: RADEK MUSÍLEK Foto: JAN ŠILPOCH Přesně před rokem, v listopadu 2014, začal v České republice fungovat legální prodej léčebného konopí na lékařský předpis. Zařadili jsme se tak po bok států, jako jsou Izrael, Nizozemsko nebo části USA a dalších. Pro někoho jde o krok kontroverzní, jiní lidé na tento okamžik léta čekali. Kdo ovšem předpokládal veliký boom a masový výskyt léčebného konopí v lékárnách, ten musí být po roce zklamán. Jakkoliv je marihuana známá a hojně diskutovaná, pytel se zájemci o její léčebné účinky se neroztrhl. Tedy alespoň v legální podobě. Průměrně dojde v celé republice jen k třem až pěti výdejům za měsíc. V červenci 2015 si do lékárny pro konopí přišel dokonce jenom jeden člověk! Důvodů může být hned několik cena, malé množství lékařů, kteří mohou tuto léčbu předepisovat, a složitá administrativa pro doktory i lékárny. Konopí pro léčebné užití představují sušené samičí květy rostliny Cannabis sativa L. nebo Cannabis indica Lam. Obsahují různé účinné složky, mezi nimi i delta-9-tetra- -hydrocannabinol (THC) a cannabidiol Jakkoliv je marihuana známá a hojně diskutovaná, pytel se zájemci o její léčebné účinky se neroztrhl. Tedy alespoň v legální podobě. tráva(cbd). Působení těchto látek na lidský organismus může zmírňovat projevy doprovázející některá závažná onemocnění. Jedná se však především o léčbu podpůrnou či doplňkovou, jak potvrzují slova revmatoložky Evy Dokoupilové: Spojení,léčba konopím nevystihuje pravý význam. My ji považujeme spíše za doplňkovou, alternativní. Alespoň u základních indikací v revmatologické ambulanci tomu tak je například tlumení neutišitelné bolesti při artrózách apod. Artrózu samotnou to rozhodně nevyléčí. I když v dalších oborech, jako například v neurologii, to je zase trochu jiné. Náročný proces Doktorka Eva Dokoupilová z Uherského Hradiště byla vůbec první lékařkou u nás, která mohla léčebné konopí předepisovat. Jako první zároveň začala s prodejem lékárna, kterou spoluvlastní s manželem. Moje prvenství byla spíše náhoda, vysvětluje a dodává: Naše zdravotnické zařízení již více než dva roky používá elektronické recepty. To je základní podmínkou k možnému předepisování konopí k léčebným účelům. A při pravidelném sledování webů Státního ústavu pro kontrolu léčiv a Ministerstva zdravotnictví ČR k nám ta informace prostě přišla. Přihlásili jsme se na SÚKL, doložili potřebné doklady a byli ihned schváleni. Ale až pak jsme se dozvěděli, že jsme první (a dlouho jediní). O konopí k léčebným účelům se hovoří u odborné i laické veřejnosti již řadu let a najednou tu ta možnost byla. Čekala nás ale ještě dlouhá cesta k prvnímu receptu. Bylo třeba o tom přesvědčit a motivovat také dodavatele našeho ambulantního a lékárenského softwaru. Věnovali jsme opravdu mnoho času komunikaci se SÚKL, prováděly se zkušební počítačové testy, hledaly se a odstraňovaly chyby. Nakonec se to však díky pochopení všech podařilo. Trvalo to ovšem více než půl roku. Náročnost celého procesu může být závažným důvodem, proč má v současnosti povolení předepisovat konopí k léčebným účelům v celé zemi jen sedmnáct lékařů. Nejsou přitom ani ve všech krajích. Eva Dokoupilová k tomu říká: Těžko hovořit za jiné, důvodem může být strach ze zneužití, ale třeba i to, že se na ordinaci ihned obrátí celá řada různých žadatelů, k tomu mnohdy ze zahraničí, a nebylo by seriózní s nimi nekomunikovat. Navíc konopí k léčebným účelům nelze předepsat, aniž by tomu předcházela nějaká doprovodná vyšetření, což si uvědomuje jen málo pacientů. Konopí je zařazeno mezi, lidově řečeno, opiáty, takže všechno to vysvětlování dost zatěžuje chod zdravotnického zařízení. V čekárně jsou přitom další pacienti se svými stesky A lékař je také jenom člověk. To, zda počet lékařů předepisujících konopí k léčebným účelům poroste, záleží také na poptávce pacientů. Pokud o tuto formu léčby skutečně stojí, měli by svoje ošetřující lékaře přiměřeně tlačit k tomu, aby do systému vstoupili. Asi není úplně šťastná situace, 14

15 časopis pro ty, kteří se nevzdávají Problémem černého trhu není jen nezákonnost, ale i negarantovaný obsah účinných látek. Ten může být příliš nízký i vysoký. Konopí z lékárny na rozdíl od nelegální produkce garantuje množství účinných látek jako je THC nebo CBD. info Užitečné informace O léčebném užití konopí naleznete u těchto organizací: SAKL Státní agentura pro konopí pro léčebné použití. Obecné informace je možné získat na , sakl@sukl.cz SÚKL Státní ústav pro kontrolu léčiv; KOPAC Pacientský spolek pro léčbu konopím; Lékárny nabízející léčebné konopí: Lékárna Pharmacentrum Budějovická Antala Staška 80, Praha 4 Lékárna Hradební Obchodní 1507, Uherské Hradiště kdy musejí vážně nemocní lidé jezdit pro recept přes půl republiky. Utajení lékaři Podobné je to s lékárnami, které rovněž musejí splnit přísné státní podmínky, přijímat elektronické recepty a zároveň chtít léčebné konopí prodávat. Opatrnost ze strany státu je samozřejmě na místě. Mimo léčebné použití je marihuana považována za drogu, jejíž prodej a distribuce je nelegální. Státní ústav pro kontrolu léčiv plní úkoly zákona o návykových látkách prostřednictvím Státní agentury pro konopí pro léčebné použití (SAKL). Činnost agentury zahrnuje udělování licencí k pěstování konopí pro léčebné použití, zajištění výkupu vypěstovaného a sklizeného konopí pro léčebné použití a jeho distribuci. Na jejích stránkách naleznete podrobné informace o všech indikacích, registracích nebo například kontakty na lékaře předepisující konopí k léčebným účelům. Ze sedmnácti registrovaných je však ochotna uvést veřejně svůj kontakt jen trojice! Vedle doktorky Evy Dokoupilové z Uherského Hradiště jsou to ještě brněnští lékaři Ondřej Sláma (paliativní medicína a léčba bolesti, klinická onkologie) a Marek Hakl (paliativní medicína a léčba bolesti). Mluvčí SAKL Lucie Šustková nedokázala vysvětlit důvody, proč ostatní doktoři o zveřejnění nestojí. V České republice je možné léčebné konopí předepisovat při těchto indikacích: chronická neutišitelná bolest, spasticita a s ní spojená bolest u roztroušené sklerózy nebo při poranění míchy, nauzea, zvracení, stimulace apetitu v souvislosti s léčbou onkologického onemocnění nebo s léčbou onemocnění HIV a syndrom Gilles de la Tourette. Po uzávěrce tohoto čísla by měla ještě vstoupit v platnost tzv. nová konopná vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 236/2015 Sb., kde budou rozšířeny indikované diagnózy a specializace (např. o dermatologii či oftalmologii). Předepisovat však mohou lékaři výhradně ve svých oborech. Onkologický pacient tak například nemůže čekat předpis od revmatoložky. Pouhé desítky pacientů Celkový počet pacientů v ČR, kteří si léčebné konopí nechali předepsat, se pohybuje v řádu desítek. Doktorka farmacie Marcela Škrabalová ze SAKL k tomu uvádí toto: Pokud vezmeme v úvahu pouze aktuální množství konopí pro léčebné použití, jehož vypěstování bylo vysoutěženo v rámci veřejné zakázky (40 kg), a aktuálně povolené maximální množství konopí pro léčebné použití na jeden měsíc pro jednoho pacienta (30 g), pak víme, že tento objem konopí bude dostačující v rámci 12 měsíců pro 111 pacientů. Ústav zároveň plánuje vypsat další veřejnou zakázku, a to s ohledem na aktuální potřeby českých pacientů. Ony ohledy na aktuální potřeby českých pacientů představují především snahu o snížení ceny, kterou si nemocní musejí hradit z vlastních zdrojů bez podpory zdravotních pojišťoven. Cena se u konopí dovezeného z Nizozemska momentálně pohybuje mezi 250 až 300 Kč za gram. To je podle pacientského spolku pro léčbu konopím (KOPAC) problém, který činí tuto léčbu nedostupnou, přestože je už přes rok legální. Tento fakt dotvrzuje i skutečnost, že dosud u nás bylo prodáno přibližně 500 gramů. Lékár- 15

16 Téma: Léky a alternativní medicína Každý člověk by měl poznat svoje tělo a co mu vyhovuje. Co se skrývá pod pojmem chronická toxicita? Léčba v každém případě vyžaduje aktivní spolupráci. O homeopatii u šálku čaje Oficiálně užívají konopí k léčebným účelům jen desítky pacientů. Šedá čísla nikdo nezná. ny přitom mají z distribuce prakticky nulovou marži. Momentálně se odehrává výběrové řízení na českého producenta, který musí být podle podmínek zadání levnější než zahraniční dovozce. Cena by podle neoficiálních údajů mohla být až poloviční. Šedá čísla Oficiálně tedy příliš pacientů v ČR konopí k léčebným účelům neužívá. Podle doktorky Evy Dokoupilové bychom se ale možná divili, kdybychom znali šedá čísla. Tito lidé si trávu obstarávají v lepším případě z vlastních zdrojů, v horším na černém trhu. Ale protože tato čísla samozřejmě neznáme, je obtížné se k tomu blíže vyjadřovat, říká průkopnická revmatoložka. Problémem černého trhu přitom není jen nezákonnost, ale i negarantovaný obsah účinných látek. Ten může být příliš nízký i vysoký. S tím souvisí i jistá rizika spojená s užíváním konopné léčby, i když je většinově dobře snášena. Detailně kontraindikace popisuje internetový portál ale samozřejmě nejdůležitější je slovo ošetřujícího lékaře. Léčba je problematická u pacientů s psychózami, srdečními chorobami, jaterními poruchami, v těhotenství a při kojení. Pochopitelně hrozí i vypěstování závislosti. Zvláštní důraz je pak kladen na rizika spojená s řízením motorových vozidel a při činnostech, kde by mohlo dojít k ohrožení osob, škodám na majetku apod. I když je to pochopitelné, musí se na to stále upozorňovat. Těžko se může u dopravní nehody nebo i při běžné policejní kontrole pacient pod vlivem THC hájit tím, že mu konopí předepsal lékař. Totéž platí i při cestách do zahraničí. Na Slovensku je například držení jakéhokoliv množství konopí trestným činem, vysvětluje Eva Dokoupilová. Jakýkoliv pokus vozit konopí přes hranice není zkrátka dobrý nápad, byť je na předpis. Proto je také problematické poskytovat tuto léčbu pacientům z ciziny. Text: Michaela Zindelová Foto: Jan Šilpoch Schází ze schodů v civilu, podává každému pacientovi ruku, vítá ho. Na první termín s MUDr. Zinou Kauckou se čeká dlouho. Soukromé dejvické centrum není zaměřené pouze na homeopatii, ale i problémy s imunitou pacient si může vybrat. Vedle ní tu pracují kolegové zabývající se dalšími obory alternativní medicíny akupunkturou, psychoterapií nebo léčbou bolesti. Co o paní doktorce vím? Že před dvaceti lety sama překonala velmi závažné onemocnění, že je ve svých vyjádřeních velmi otevřená a zapálená. Klasická medicína versus homeopatie Existovalo jedno dost nepřátelské období, je to dnes jiné? Ten boj nepřestává. Já doufala, že když se přijme psychosomatická medicína, změní se to jde o postup hodně podobný homeopatii. Klasický lékař jen projíždí pomocné vyšetřovací metody a z nich uplete diagnózu. To je blbost. Už my jsme se učili, že diagnóza se určí z anamnézy, ostatní věci zůstávají doplňkové. Homeopatie nebývá sdělení natvrdo, ale naznačování cesty na jisté záležitosti si pacient musí přijít postupem času sám. Jak si vás vůbec lidé najdou? Jedna vaše pacientka mi řekla, že jste se hned v úvodu zeptala: A co ode mne čekáte? Jsem myslím docela laskavá, ale někdy fakt potřebuju vytáhnout z pacienta, co ode mne očekává Nejde mi jen o to, aby si přišel pro nějaké kuličky nebo lék. Takhle prostě funguju. Lidé si mě nejvíc najdou na doporučení, novému pacientovi připadají moje termíny dlouhé, protože přijetí do stavu vyžaduje první, skoro dvouhodinovou schůzku. Maximálně přijímám dva pacienty denně. Při úvodním dialogu musím jet naplno s pacientem, sestavit si jeho životopis a chorobopis, a to bývá těžká energická zátěž. Hodně často k vám přicházejí lidé registrovaní také u klasického lékaře Velmi často to tak bývá. Ale když už je u mne někdo zavedený, přijde s jakýmkoliv akutním problémem, ten společně zvládneme. V polovině 90. let jsem si přečetla první knížku o homeopatii, o vnímání některých hlubších příčin nemocí. Vyhrotil se u mne pocit, že klasická medicína je někde na slepé koleji. Proč to nezkusit? pomyslela jsem si. Věděla jsem hodně o imunitě, a dokázala určité procesy v organismu člověka potlačit nebo posílit. Každá nemoc má pravidla hry a pro účinný boj je třeba nastavit pravidla, která ke zdolání diagnózy pomohou. Jak se změnili pacienti od roku 1989? Žije mezi námi mnohem více alergiků. Ta čísla jsou nesrovnatelná! Když jsem ještě v 70. letech studovala, byla alergie skutečně výjimečná. V ročníku na škole jsme měli jedinou holku, která byla alergická a používala foukadlo. Byla pro nás jiná. A chovají se v současnosti lidé při léčení jinak? Jsou daleko víc hledající I v duchovní cestě. Hodně lidí hledá svou diagnózu na internetu, ale mohou se v těch informacích poztrácet. Jak dlouho u pacienta trvá, než se varovná oranžová jeho organismu změní v zelenou? Jedná se vždy o diagnózu, která proti nám stojí jako protivník. Nepřicházejí jen pacienti s problémy s imunitou a alergiemi, problémů je daleko víc, například nespavost nebo úzkost Já sama jsem musela udělat pro záchranu vše velmi rychle. V každém případě vyžaduji aktivní spolupráci pacienta, bez ní je cíl uzdravení podstatně vzdálenější. Člověk by měl poznat svoje tělo a co mu vyhovuje to doktor neudělá. Musíte v tom být svobodní a nezbláznit se z jedné cesty ke zdraví... Podle statistiky se objevuje u třetiny mladých Čechu únavový syndrom Pravý únavový syndrom je velmi obtížný pro každý pohyb. Současná zátěž na každého člověka je vysoká. Může být ovšem jen tak velká, jak ji člověk sám nastaví. Někdy si myslím, že jde jen o účelovou hru, protože se v té záležitosti schováte, utečete před realitou. Počítač je také jistý útěk. Někdy dostane lidi z bludného kruhu až nečekaná událost. Prožila jste dlouhé dramatické období plné problémů. Můžete nám svůj boj s rakovinou přiblížit? 16

17 časopis pro ty, kteří se nevzdávají Někdy fakt potřebuju vytáhnout z pacienta, co ode mne očekává Nejde mi jen o to, aby si přišel pro nějaké kuličky nebo lék. Na jejím stole nechybí nikdy barevné kameny, které Zina Kaucká miluje od dětství. info Alternativní medicína Široký pojem zahrnující všechny metody neklasické medicíny (homeopatie je jedním z oborů). Homeopatie Léčebná metoda zkoumající pacienta jako celek také ho tak léčí. Homeopatie je v medicínském kontextu stále kontroverzní záležitost, má mnoho směrů a škol (několik jich je u nás zastoupeno). Homeopatické léky se od klasických liší zejména ve složení. Neobsahují žádné chemické látky, nýbrž léčivé látky výhradně rostlinného či minerálního původu. Celostní medicína Vznikla podle léčení psychoanalytika Perise (ve 40. letech 20. století), vychází z názoru, že představy, pocity a činy souvisejí s celou osobností. V posledních desetiletích u nás obliba tohoto přístupu stoupá. Kolegové mi našli rakovinu vaječníků (1995), ale léčba prakticky nezabrala. Po dvou operacích následovala chemoterapie, a novou várku jsem odmítla. Chemoterapie likviduje všechno, nejen imunitní systém, ale i ledviny, játra, krvetvorbu. Cítila jsem prostě, že další dávka mne zabije. Rozhodla jsem se, že než chemoterapii, raději zemřu na rakovinu. Nález byl mizerný, vyhlídky mizivé a já? Odjela jsem do lázní, hledala sama sebe. Tehdy jsem objevila počátek vzniku nemoci, kód rakoviny, to, co k rakovině vedlo. Prožila jsem nejšťastnější období svého života, žila jsem teď a tady. Co je to vlastně ten kód rakoviny? Vychází z toho, že jedete sebedestrukční program, a nevíte o tom. Najednou jsem dokázala říct lidem ne. Objevila jsem také své iniciační trauma z dětství, ta mohou vyústit až v rakovinu. Jak se to obrátilo k vašemu uzdravení? Přestala jsem si ubližovat. Imunitní systém umí fungovat lépe, když do něj nikdo nesahá. Ájurvéda tvrdí, že lidé, kteří meditují, jsou zdravější protože v době meditace se uvolní chaos myšlenek. Před deseti lety vám odešel manžel Roky 2003 a 2004 byly pro mne samá negativa odchod muže, který stál vždy na prvním místě. Stává se, že v momentě, když je člověk něčím oslabený, jeho okolí to podprahově vnímá tehdy zrušili moje místo. Našla jsem místo na zdejší klinice, první dva roky nebyly jednoduché, ale pak se situace vyrovnala Po smrti manžela jsem si uvědomila, že mi samota přináší zároveň obrovskou svobodu. A pak jsem si napsala seznam, co je pro mne dobré a co špatné ale natvrdo. V nějaké slepé uličce to pomáhá: když si záležitosti férově sepíšete, a změníte se. Začala jsem se například jinak oblékat, znovu jsem lyžovala. Lidé v druhé polovině 19. století se prý dožívali stejného věku jako my. Byli vystaveni vysoké fyzické zátěži, strava byla jiná, méně se kouřilo a pilo. Je stravování tak podstatné? Stravování má na nás také obrovský vliv. Jde o stavební materiál pro naše buňky, a každý jsme jiný, s jiným genetickým potenciálem. Pokud porušíme nějaké mantinely, tak si ubližujeme Já ovšem nedokážu vyčíslit, nakolik je pro jedince životní styl důležitý. 17

18 Téma: Léky a alternativní medicína info Kdo je MUDr. Zina Kaucká Do jednotlivých etap jejího profesního životopisu patří IKEM, Akademie věd, Nemocnice Na Homolce (kde zakládala oddělení imunologie). Nyní pracuje na pražské Klinice regulativní medicíny. Absolvovala řadu homeopatických kurzů (francouzská, rakouská, holandsko- -indická, anglická škola). Patří mezi pět našich nejuznávanějších lékařů v oboru homeopatie. Trendy současnosti hodně hovoří o potřebnosti kvalitní stravy. A samostatná kapitola je toxicita našeho prostředí a populace ji zhoršuje dál. Podle mne by člověk měl ve stravě dát spíš intuitivně na to, co sám upřednostňuje. Delší zastavení by si také zasloužily detoxikační testy. Hodně problémů se přisuzuje také současnému stresujícímu životnímu stylu Přístup k životu je z hlediska zdraví důležitější než léky. Člověk má do značné míry svobodnou vůli. Zkuste se nějakého dítěte zeptat, jak se cítí, většina odpoví: Jo, dobře. Málokteré dokáže popsat nějak barvitě svou dnešní situaci. Jejich rodiče jsou uspěchaní, nemají čas na dlouhé vyptávání se. A s tímhle pocitem, že neumí vyjádřit své pocity, dítě vyrůstá, a pak lidem v okolí nedokáže své emoce sdělit. Něco potlačuje, cítí vztek. Jeho komunikace s okolím může přejít do ztráty množství energie a z přemíry takových situací někdy vzniknou alergie nebo nemoc. Některé záležitosti se vyhodnocují jako chronická toxicita, třeba civění na televizi, propadnutí světu plnému technologie. Máte dojem, že se léky nadužívají? Antibiotika, antidepresiva Už na začátku 90. let jsem jako šéfka imunologie napsala článek, že se antibiotika nadužívají, a to bez hledání jiných cest a přístupů A především pediatři, většina z nich, přestávají o svých malých pacientech přemýšlet v souvislostech. Jako o celku. Při rýmě podají lék nebo naočkují, bez zájmu o to, proč to v organismu vzniká. Léčí jen projev, ale neřeší, proč se to děje a co se vlastně děje. V nějaký moment i já předepíšu pacientovi antibiotika, protože vnímám, že organismus tu situaci neutáhne. Ale pak se co nejrychleji snažím o jeho vyčištění. Stav zdraví je pomyslný bod, ale přes antibiotika se už na původní úroveň nedostanu. Léky zničí bakterie nebo plísně, ale vyrůstají zase jiné. Principem homeopatie je nejen uzdravit, ale přijít na to, jak tělo vyčistit po antibioticích, najít zdroj onemocnění. Lidé věří potravinovým doplňkům. Podle vás takové tabletky ano, nebo ne? V nějakém období nedám dohromady tak vyváženou stravu, že by v ní nic nechybělo. Někdy potřebuju nějaký prvek, kterého se ve zdravé zelenině a ovoce prostě nedostává. Pak proti takovým prvkům v tabletách nejsem, jen nevěřím tomu, že všechny z těch nabízených stovek preparátů jsou kvalitní. Stát se otrokem potravinových doplňků je podle mne hloupost. Všeobecně se ví o vašich negativních názorech na očkování mimin a malých dětí. Skutečně se dlouho snažím poukazovat na to, že populace je příliš proočkovaná. Ověřila jsem si, co očkování dokáže udělat s imunitním systémem, jak dochází k jeho násilné aktivizaci. Mám to odzkoušené i v laboratoři, vím, že děti nevyrobí protilátky na všechno, nač se očkují. Proč se to tedy dělá? Děti jsou zatěžované vším, co vakcína obsahuje! Nejde jen o antigen, ale jsou tu přítomny i další látky, adjuvantia, a ta vyzvou imunitní systém k reakci. Ale organismu chybí protilátky. Byla byste pro to vůbec neočkovat? Jistě ne v době prvního roku života. Kdy nevím, do čeho očkuju. Jakým způsobem bude imunitní systém dítěte reagovat. Máte pět vnoučat. Jak uplatňujete svůj hlas ve vlastní rodině? Tam mám jen poradní hlas. Za děti a rozhodování o nich je podle mne odpovědná máma. Já to akceptuji, jen pokud jde o záležitost, pro mě naprosto neschůdnou, povídáme si o tom. Co vám vlastně dává denně vaše práce? Možnost některé lidi opravdu uzdravit. 18

19 cestování časopis pro ty, kteří se nevzdávají I vozíčkáři dokáží zvládnout plavbu na jachtě ve Středomoří. Přestože plavidlo není bezbariérové, účastníci byli nadšení. Pobyt na lodi představuje specifickou formu rehabilitace. Na vlně nadšení Pevnina za zády, modravé dálky před přídí. Kdo by to nechtěl zažít? Mezi námořníky s postižením se zařadil i cestovatel Tomáš Pik. Text: NINA KŘEHOTOVÁ Foto: Stanislav Šimík Někdy na začátku roku se mě Honza Pičman, psycholog z Jedličkova ústavu, zeptal, jestli s nimi chci jet do Chorvatska na jachtu. Věděla jsem, že tam s vozíčkáři vyráží, protože můj nechodící kamarád s nimi jezdí pravidelně. Nicméně já jsem na rozdíl od něho zvyklá na své pohodlí. I tak ale u mne ta nabídka vyvolala nadšení a po pár dnech jsem si řekla, že pojedu. Před cestou jsme si udělali schůzku, na které jsem se dozvě- děla, že se na jachtě nelze vůbec pohybovat s vozíkem. Padla i zmínka o nutnosti šetřit vodou. Ani to mé rozhodnutí nezvrátilo. Naštěstí! Pár omylů Marína (neboli přístaviště) v Sukošanu nás přivítala oblačnou oblohou. Zatímco kapitán přebíral loď, posádka si zašla do restaurace. Říkala jsem si, že se naposledy dobře najím, protože na jachtě se už určitě tak dobré stravy nedočkám. Jaký to byl omyl! Jídlo na lodi bylo fantastické a já jen smekám před kuchařem. Nastal čas nalodění. Úzké prkno, které spolu s jachtou tančilo v rytmu vln a větru, ve mně vyvolalo strach. Kluci z posádky mě ale vzali do náruče a ve chvilce jsem seděla na lodi. Všichni jsme tedy byli na palubě, zavazadla v malých kabinkách a všechny vozíky schované v útrobách lodi. Můj první pohyb na palubě: po zadku se dosoukat ke schodům a ty následně shopsat až dolů, kde byla hlavní místnost se stolem, gaučem, sporákem a linkou. Bylo to krásné, prostor malý a všude držadla. Teprve později jsem zjistila, že když se loď kymácí ze strany na stranu, jsou úchyty potřeba i pro zdravé jedince. 19

20 cestování Na palubě nikdo vozík nepoužívá, takže se každý přesouvá, jak umí. Uvidět na vlastní oči delfíny ve volné přírodě musí potěšit snad každého. Autorka článku Nina Křehotová (ve žlutém) s kolegy během zastávky na břehu Chorvatský přístav jachet v Sukošanu po rekonstrukci myslí i na vozíčkáře. Plavbu si užívala i Alena Jančíková, ředitelka České asociace paraplegiků CZEPA. Sedla jsem si ke stolu na gauč a jen se dívala. Pak jsem z gauče přehopsala k jedné ze čtyř kajut, která měla být moje. Protože mě nohy trochu poslouchají, využila jsem jeden z úchytů, abych mohla vstát, otevřít dveře a vidět, kde budu spát. Maličkou kajutu tvořila postel pro dva, malý úložný prostor a miniaturní místnost s toaletou a umyvadlem. To mě nadchlo, protože se mi zdálo, že nezbývá žádný prostor, kam by se dalo spadnout. To byl také omyl, jak se později ukázalo. Na laně a prostěradle Kajuty byly rozděleny, s lodí jsme se seznámili a s plánem cesty zrovna tak. Zbývalo jen vypnout telefon a všechno si pěkně užít. I když první den bylo větrno a oblačno, seděli jsme v bundách na lodi a užívali si ten pohled. Takové zážitky lze jen těžko popsat slovy. Navzdory předpovědím počasí bylo ale nakonec převážně slunečno. Koupali jsme se v moři, kdo chtěl, vzal si vestu nebo kruh. K lodi bylo připevněno lano, aby nás proud a vítr Rezervace jachet na příští sezonu obvykle začíná už v listopadu. neodnesly daleko od jachty. Nahoru nás kluci dostali za pomoci prostěradla, které provlékli dotyčnému pod rameny, a vytáhli ho zpět na palubu. Někdy k tomu stačily holé ruce. Já osobně jsem každý den vstávala časně zrána, protože se mi líbí probouzet se současně s přírodou k novému dni. Každý si ale vstával, kdy chtěl, a dělal, co chtěl. Ovšem všichni bez rozdílu a od prvního okamžiku jsme neustále posilovali svůj stabilizační systém. Někdy více, když byly velké vlny, a někdy méně, kdy se loď jen jemně pohupovala. Každopádně za ten týden se mé tělo báječně posílilo. Křičet radostí Měla jsem v sobě tolik vděčnosti, pokory a radosti! Občas jsem si jen tak zakřičela, protože jinak bych tou radostí asi praskla. Dny to byly úžasné. Pohledy, které se nám naskytly, jsme se jen marně snažili zachytit foťákem. Večery byly chladnější, ale plné hvězd, zpěvu, zajímavých debat a někdy jen naslouchání šumění moře. Houpání na vlnách bez pevné půdy pod nohama představuje osobitou rehabilitaci. Šrámy se zahojí, všechny svaly byly příjemně namožené a tělo bolavé od neustálého posilování. To je však ten druh bolesti, která má smysl. Jirka, který má těžší formu dětské mozkové obrny, zvládal vše s jeho tak typickým úsměvem. Pocítila jsem jistou vděčnost, když se roztříštil můj předsudek, že se s ním 20