mové techniky budov Projektová dokumentace Projekt Úvod. Definice pojmů - projekt, projektová dokumentace, projektování. projektu. projektu.

Transkript

1 Základy Systémov mové techniky budov 5 přednáška Základní pravidla zpracování projektu pro vybavení budov systémy sběrnicov rnicové techniky, tvorba dokumentace Ing. Jan Vaňuš N 716 tel.: jan.vanus vanus@vsb.czvsb.cz sweb.cz/jan.vanus Úvod. Definice pojmů - projekt, projektová dokumentace, projektování. Popis fázíf projektu.. Protokol ších vlivů. Projektování EIB. Projektování Nikobus.. Revize elektrického zařízen zení. Projekt je definován n jako záměr z r s předem p stanovenými cíli. je součást stí každé dodávky, která obsahuje více v dílčích prací,, materiálů,, výrobků či i jiných dílů. d stanovuje, jakým způsobem se materiál, výrobky a jiné součásti sti uplatní v celku, který je předmp edmětem projektu. Projektová dokumentace Projektová dokumentace je základnz kladní stavební článek pro realizaci jakéhokoli díla. d Projektové dokumentace mají různé formy podle toho k jaké technologii se vztahují a dále d různr zné stupně podle fáze f rozpracování díla. Projektová dokumentace musí obsahovat všechny v nálen ležitosti pro provedení díla a následný n bezpečný provoz dle platných norem ČSN a obecně uznávaných pravidel techniky.

2 Projektová dokumentace Projektování soubor činností vedoucích ch k vytvořen ení hotového projektu: Zpracování detailního projektu Analýza potřeb zákaznz kazníka Specifikace požadavk adavků na elektroinstalaci návrh řešení dané realizace tak, aby byla funkční a splňovala požadavky norem a předpisp edpisů, návrh pracovních ch postupů při i vlastní realizaci a někdy n i při p provozu již hotového díla, d tvorba výkresové dokumentace a průvodn vodní dokumentace na základz kladě znalostí problematiky v daném m oboru. Projektování tvorba rozpočtov tové a nákladovn kladové kalkulace, výměry prací, materiálu a subdodávek, zjištění informací o stávaj vajícím m stavu existujícího díla d a zanesení tohoto stavu do projektové dokumentace, jiné práce přímo p či i nepřímo související s činností projektanta, tvorba dokumentace skutečného provedení. Další pojmy Zakázka ucelený soubor prováděcích ch prací a dodávek materiálů a výrobků v rámci r uzavřen ené investiční akce jednoho zákaznz kazníka - součást stí bývá zpravidla projekt, pokud netvoří samostatnou dílčíd zakázku zku Objednávka tvoří nedílnou součást st zakázky zky a na jejím m základz kladě je většinou v zakázka zka realizována ze strany dodavatele Smlouva o dílod uzavřena zpravidla mezi objednatelem a zhotovitelem - měla by obsahovat všechny v nálen ležitosti dané zákonem 513/1991 Sb a obchodním m zákonz koníkem kem v rozsahu

3 Popis fázíf projektu Poptávka Nabídka rozpracování projektu pro stanovení rozpočtu na základě poptávky Smlouva práva a povinnosti investora a realizátora případnp padně další ších subjektů,, povinnost stavební připravenosti investora, termíny jednotlivých úhrad za dílo d... Realizace projektu prohlídka stavby, projednání nejasností s investorem... Realizace na stavbě stavební dozor, zkouška ka technologie, protokoly zkušebn ebních testů Předání stavby investorovi Záruční servis Pozáru ruční servis Poptávka zákaznz kazníka Zákazník k osloví konkrétn tní firmu s požadavky a rozsahem prací, Zadání požadavku je možné poštou, mailem, telefonicky, osobně, Na základz kladě předaných požadavk adavků firma vypracuje nabídku, Poptávaj vající zákazník, k, poptávaný firma. Nabídka Firma zpracuje podklady od zákaznz kazníka. ka. Provede se analýza zda firma je schopna splnit požadavky a rozsah díla d. Provede se cenová nabídka na základz kladě přijatých podkladů. Řeší se případnp padné nedostatky v zadání od zákaznz kazníka (nedostatek informací k vypracování nabídky, technické chyby v zadání,, atd.). Vystaví se písemnp semná nabídka zákaznz kazníkovi, kovi, kde jsou uvedeny požadavky zákaznz kazníka, ka, termíny plnění a cena díla. Nabídka Nabídka můžm ůže e mít m t více v verzí. Nabídka můžm ůže e být zpracována opakovaně,, zákaznz kazník požaduje drobné změny v rozsahu poptávky. Nabídka nemusí být zákaznz kazníkem kem opětov tována, projekt končí ve fázi f nabídky.

4 Objednávka Na základz kladě nabídky zákaznz kazník k objedná dílo u firmy. Objednávka je závaznz vazná a na základz kladě objednávky sepisují obě strany smlouvu o dílo. d Smlouva Tento dokument řeší všechny práva a povinnosti obou stran ( objednaného i objednatele). Ve smlouvě jsou uvedeny všechny v dokumenty, které byly v době objednání k dispozici. Popisuje rozsah díla d na základz kladě nabídky. Stanovuje termíny předp edání jednotlivých částí díla a díla d jako celku. Uvádí cenu díla. d Uvádí termín n splatnosti po předp edání díla, popřípad padě dílčí platby za dodání jednotlivých částí díla. Uvádí sankce za nesplnění rozsahu nebo termínu předání,, aťa již ze strany objednaného nebo objednatele, např.. nedodržen ení termínu předp edání hotové stavby, kde mám firma montovat technologii. Smlouva Smlouva je dokument, který stvrdí podpisem obě strany a bývá vyhotovena ve dvou originálech. Slouží jako dokument k případné právn vním m sporu, při p nedodržen ení závazků,, aťa jedné či i druhé strany. Tento dokument většinou v uzavíraj rají dvě strany a nesmí být poskytován n třett etím m osobám. Na základz kladě smlouvy začne firma plnit závazky z vůčv ůči objednateli ( nákup n materiálu, práce na projektu, atd.) realizace projektu. Realizace Firma poptá své subdodavatele, většinou v se rozhoduje podle - Rozsahu prací,, dodávky, - Ceny, - Termínů plnění. Podle nabídek firma objedná příslušné subdodávky. Vydává se dokumentace pro stavební povolení.

5 Realizace Současn asně probíhá tvorba projektové dokumentace: Výkresová dokumentace Další dokumenty podle rozsahu díla d a přáníp zákazníka Protokol ších vlivů v závěru z realizace zakázky zky Revizní zpráva 1. všeobecné údaje, 2. část světeln telnětechnická, 3. část elektrotechnická, 4. část měřm ěření a regulace, 5. část realizace sběrnicov rnicového systému. 1 VšeobecnV eobecné údaje základní údaje, rozsah projektové dokumentace, podklady pro projekt. 2 Část světeln telně technická výpočet osvětlen tlení, světeln telné zdroje a svítidla, rovnoměrnost rnost osvětlen tlení, údržba osvětlen tlení.

6 3 Část elektrotechnická technické údaje, světeln telná instalace, motorická instalace, rozváděč ěče, ochrana před p bleskem, uzemnění, napojení objektu, přípojka p pojka nn, ochrana před p úrazem elektrickým proudem, specifikace materiálu 4 Část měřm ěření a regulace (slaboproud) vytápění TUV, klimatizace, zabezpečen ení budovy před p vniknutím m cizích ch osob EZS, zabezpečen ení budovy před p vznikem požáru EPS, řízení osvětlen tlení, žaluzií a další ších technologických zařízen zení budov (TZB), kamerové systémy, vizualizace technologií v budovách. 5 Systémov mová technika vybavení budov komfortní ovládání provozně technických fukcí, úspora energií, ovládání osvětlen tlení. Výkresová dokumentace světeln telná elektroinstalace, technologické instalace, jednopólov lové schéma rozvaděč ěče, hromosvod, uzemnění, situace napojení na rozvodnou síť, s dispoziční řešení, obvodová schémata.

7 Realizace Podle typu zařízen zení probíhá současn asně i tvorba software Předání dokumentace zákaznz kazníkovi kovi k připomínkám, tzv. předb edběž ěžná dokumentace Realizace Předání dokumentace subdodavatelům, výroba rozvaděčů ěčů, montáž el. zařízen zení na stavbě,, atd. Během provádění stavby zpravidla dochází k drobným úpravám m výrobní dokumentace, tyto změny se uvádějí (zanáš ášejí) ) do výrobní verze dokumentace a po skončen ení stavby je vydána dokumentace skutečného stavu. Na stavbě je nutno vést v montážní deník k a provádět t odborný dozor. Montážní deník k zpravidla bývá součást stí dokumentace. Po skončen ení práce (montáže e elektrických zařízen zení) ) se provádí revize elektroinstalace na základz kladě údajů uvedených v technické zprávě.. Revizi provádí osoba znalá s vyšší kvalifikací podle 9 vyhl.50 pracovník k pro provádění revizí.. Revizní zpráva je následnn sledně součást stí dokumentace. Realizace Revizní technik vyžaduje Protokol ších vlivů, vypracovaný odbornou, Následně probíhaj hají zkoušky ky zařízen zení,, na základz kladě zkoušek se vydávaj vají protokoly individuáln lních testů. Provozní zkoušky ky zkoušky ky zařízen zení v celém m provozním celku, tyto zkoušky ky mohou být 24,48,72 atd. hodinové podle rozsahu díla d přáníp zákazníka a funkčnosti nosti zařízen zení Předání díla zákaznz kazníkovikovi Záruka Servis zařízen zení PROTOKOL č. úplný název n firmy, zajišťuj ující vypracování protokolu, složen ení komise, název objektu (stavby, prostoru), podklady použit ité pro vypracování protokolu, přílohy, popis objektu, rozhodnutí, zdůvodn vodnění.

8 PROTOKOL č. Složen ení komise: Předseda: Jméno, příjmenp jmení,, titul, funkce - nejlépe hlavní inženýr projektu Členové: Jméno, příjmenp jmení,, titul, funkce - projektant části elektro Jméno, příjmenp jmení,, titul, funkce - specialista požárn rní bezpečnosti Jméno, příjmenp jmení,, titul, funkce - projektant zdravotní techniky Jméno, příjmenp jmení,, titul, funkce - projektant vzduchotechniky Jméno, příjmenp jmení,, titul, funkce - další dle potřeby, zaměř ěření objektu, požadavku investora PROTOKOL č. Název objektu: Objekt XY, rekonstrukce bytového domu a zřízenz zení nástavby Podklady pro vypracování protokolu: 1. Stavební výkresy objektu s výpisem užitých u stavebních materiálů. 2. Vyjádřen ení specialisty požárn rní bezpečnosti. 3. Požadavky hygienika. 4. Další podklady, mající vliv na určen ších vlivů. PROTOKOL č. PROTOKOL č. Přílohy: Ostatní podklady potřebn ebné k zařazen azení objektu. Např. tabulky vlastností nebezpečných ných látek, l zkušebn ební protokoly, výsledky měřm ěření,, určen ené počty osob, možnost a schopnost úniku osob (požárn rní zpráva). Popis objektu: Obytná nástavba na stávaj vajícím, současn asně rekonstruovaném bytovém m domě typu.. Příčky P uvnitř bytů nástavby budou provedeny ze sádrokartonu s na kovové nosné konstrukci. Podhledy budou provedeny ze sádrokartonu. s Podlahy budou v kuchyních, ch, na lodžiích a v příslup slušenstvích bytu provedeny z keramické dlažby, v obytných místnostech m z PVC. Byty budou od společných prostor (podesty a schodiště) ) odděleny zděnou stěnou. Konstrukce střechy bude ze dřeva. d Ke stávaj vajícímu objektu bude přistavp istavěna výtahová šachta.

9 PROTOKOL č. PROTOKOL č. Rozhodnutí: Je provedeno pro samostatné místnosti či i prostory. Zdůvodn vodnění: Komise rozhodovala na základz kladě platných elektrotechnických a další ších předpisp edpisů ČSN, respektive požadavk adavků neopomenutelných účastníků stavebního řízení. Závěr: V případp padě jakýchkoliv změn n v určen ení užití prostor, ve stavební konstrukci, volby materiálu, v další ším m období stavební přípravy pravy a vlastní stavby je nutno tento protokol doplnit. Datum sepsání protokolu Podpis předsedy p odborné komise PROTOKOL č. PROTOKOL č. Členění prostorů dle působenp sob ších vlivů Na podkladě určen ších vlivů pro potřeby posouzení nebezpečí elektrického úrazu (úraz( elektrickým proudem, elektrickým či i elektromagnetickým polem), který můžm ůže e nastat při i provozu elektrického zařízen zení,, se prostory člení na: Normáln lní, Nebezpečné, Zvláš ášť nebezpečné. Normáln lní v nichž používání elektrického zařízen zení je považov ováno za bezpečné,, protože působením m vnější ších vlivů nedochází ke zvýšen ení nebezpečí elektrického úrazu

10 PROTOKOL č. PROTOKOL č. Nebezpečné Zvláš ášť nebezpečné kde působenp sobením m vnější ších vlivů je buď přechodné,, nebo stálé nebezpečí elektrického úrazu ve kterých působenp sobením m zvláš áštních okolností, vnější ších vlivů (případn padně i jejich kombinací), dochází ke zvýšen ení elektrického úrazu. Revize elektrického zařízen zení Norma ČSN popisuje postupy při p i provádění výchozích revizí elektrických rozvodů při i uvádění do provozu po instalaci, rekonstrukci nebo opravě,, osobami znalými s vyšší kvalifikací dle vyhláš ášky č.50/1978 Sb. Elektrická zařízen zení v objektech je třeba t při p i prvním m uvedení do provozu, po rekonstrukci, rozší šířen ení nebo opravě zkontrolovat provedením m revize. Revize elektrického zařízen zení Revize se skládá z : Prohlídky Zkoušen ení a měř m ěřen ení Revizní zpráva Plán n revizí

11 Revize elektrického zařízen zení Revize elektrického zařízen zení Zákonn konné předpisy: Zákon č.18/2003 Sb., o technických požadavc adavcích ch na výrobky z hlediska jejich elektromagnetické kompatibility. Nařízen zení vlády č.. 17/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na elektrická zařízen zení nízk zkého napětí. Vyhláš áška č.50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice. Bezpečnost elektrických zařízen zení: Elektrická zařízen zení ČSN Elektrické ruční nářad adí ČSN Elektrické spotřebi ebiče ČSN Elektrická zařízen zení v objektech ČSN Elektrická zařízen zení strojů ČSN EN Projektování EIB Projektování EIB Při i analýze potřeb zákaznz kazníka se musí vycházet z následujících ch potřeb: Využit ití prostorů a budov Využit ití a funkčnost nost provozně technických funkcí Bezpečnost systému a napájen jení 1. Využit ití prostorů a budov Řešení otázek, souvisejících ch s využit itím m daného prostoru nebo možné změny využit ití prostoru v budoucnu. a) Bude zaveden instalační systém m EIB v obvodech budovy ihned nebo aža v pozdější době? b) Jaký stupeň flexibility se požaduje pro prostor, případně pro budovu? c) Kde můžm ůže e být vodič EIB položen a kde ne? d) Je žádoucí rozdělit instalaci do soukromých pásem p ve více bytovém m domě? e) MáM se počítat s přístroji p EIB i ve vnější ším m prostoru? f) Musí se počítat s tím, t že e bude během b užíváníu budovy uživatel měnit? m Budou se měnit m požadavky na instalaci?

12 Projektování EIB Projektování EIB 2. Využit ití a funkčnost nost provozně technických funkcí Řešení otázek, souvisejících ch s funkčnost ností zařízen zení EIB. Požadavky zákaznz kazníka v oblasti využit ití a funkčnosti nosti mají přímý vliv na objem, provedení a náklady n zařízen zení EIB. a) Jaký stupeň individuality se požaduje? Jaké se požaduj adují funkce a závislosti? z b) MáM být osvětlen tlení zapínáno no v závislosti z na pohybu, na denním m osvětlen tlení nebo na čase? c) MáM se brát t zřetel z na priority určitých funkcí? d) Které funkce mají být logicky spojeny? e) Které druhy svítidel se mají použít? f) MáM se počítat se spínanými zásuvkami? z 3. Bezpečnost systému a napájen jení Bezpečnost systému a napájen jení zahrnuje dostupnost elektrické energie a funkčnost nost zařízen zení za všech v provozních podmínek. a) Které možnosti zde poskytuje systém m EIB. b) Požaduje se zvýšen ená bezpečnost dodávky elektrické energie? c) Mají být dílčíd obvody zařízen zení schopny údržby nezávisle na celkové funkci? d) Je nutné sledovat funkci připojených p přístrojp strojů EIB a vodičů čů? Projektování EIB Projektování EIB Použít t systémy EIB je účelné zejména tehdy, když je prioritou: komfort, proměnn nné dispoziční řešení, dlouhodobá funkčnost, nost, centralizované nebo decentralizované ovládání, bezpečnost objektu, komunikace a diagnostika na dálku, d optimalizace provozu domu, úspora energií, možnost postupného rozšiřov ování. Projektování EIB pro rodinný důmd osvětlen tlení,, zásuvky, z vytápění jednotlivých místnostm stností, příprava prava teplé užitkové vody, rolety a žaluzie, pohyblivé markýzy a sluneční clony, kontrola uzavřen ení oken dveří, kontrola úniku vody nebo plynu, odečet et spotřeby vody, plynu, elektřiny, domácí spotřebi ebiče, e, zahrada, zabezpečen ení objektu.

13 Seznam příloh p v projektu Nikobus Projektování Nikobus - požadavky Specifikace materiálu Seznam kabelů Půdorys bytu Obvodové schéma zapojení přístrojů a zařízen zení Nikobus (vhodné je rozdělení na část světelných a napájecích rozvodů, včetně zásuvkových okruhů) Umíst stění prvků Nikobus v rozvaděč ěči Programovací listy Tabulky výstupů Specifikace počtu řídicích ch jednotek popis štítků jednotek Spínac nací jednotky: : počet výstupů / 12 / 4 Roletové jednotky: : počet výstupů / 6... volit rezervy pro rozší šíření Stmívací jednotky: : počet výstupů / 12 / 4 Výběr r stmíva vačů,, typ, jaká bude zátěžz návrh světelných scén. K přesnp esnému počtu jednotek připop ipočítat prostorovou rezervu %. Projektování Nikobus - požadavky Počet externích 230 V vstupů? Jaké budou podmínky? celkový počet TE modulů systému Nikobus (řídicí jednotky, převodníky... ) počet ostatních přístrojů umístěných na DIN-liště (jističe, chrániče, stykače) zvážení možnosti decentralizovaného umístění jednotek Nikobus (to má významný vliv na velikost rozváděče) Projektování Nikobus - požadavky Co dále d potřebujeme znát t při p i návrhu n systému? Určení počtu ovládacích míst. Počet a typ sběrnicových tlačítek, montážních desek, rámečků - orientační nebo signalizační zapojení LED v tlačítkách, popis. Externí senzory, jaké budou zapojeny do systému? Komunikace s vytápěcím systémem, EZS, EPS... ostatní systémy? Bude požadavek na dálkové RF (IR) ovládání? Noční tarif bude zaveden do systému?

14 Projektování Nikobus - požadavky Prohlášení o shodě Co dále potřebujeme znát při návrhu systému? Hodiny simulace přítomnosti osob? Světelná automatika, dešťová čidla, detektory pohybu a jiné? Simulační tlačítka, jaké budou použity centrální funkce? Bude řešena telekomunikace s budovou přes TELECONTROL? Prohlášení o shodě Podklady, dle kterých byl projekt zpracová zpracován Stavební Stavební výkresy bytu Normy ČSN Pož Požadavky investora Katalogy

15 Podklady, dle kterých byl projekt zpracován Podklady, dle kterých byl projekt zpracován Normy ČSN : ČSN EN 60065:2003 ČSN EN ČSN EN ČSN EN ČSN EN ISO ČSN EN Zvukové,, obrazové a podobné elektrotechnické přístroje Požadavky na bezpečnost Funkční bezpečnost elektrických/ elektronických/ programovatelných elektronických systémů souvisejících ch s bezpečnost ností Bezpečnost elektrických spotřebi ebičů pro domácnost a podobné účely Zařízen zení informační technologie Bezpečnost Automatizační a řídící systémy budov Kabelové distribuční systémy pro televizní a rozhlasové signály Normy ČSN : ČSN EN Elektronické systémy pro byty a budovy (HBES) ČSN EN 55022:1999 Zařízení informační techniky Charakteristiky rádiového rušení Meze a metody měření ČSN EN 55024:1999 Zařízení informační techniky Charakteristiky odolnosti Meze a metody měření ČSN EN ČSN EN Elektromagnetická kompatibilita (EMC) Signalizace v instalacích nízkého napětí v kmitočtovém rozsahu 3 khz až 148,5 khz Rozsah projektu Dokumentace řeší: Navržen ení přístroje systému Nikobus Navrženo centráln lní ovládání světel a vybraných spotřebi ebičů (zapínání vybrané trasy při p i příchodu p či ranním m vstávání), vždy v i místnm stní lokáln lní ovládání. Vypínání centráln lní jedním m tlačítkem tkem při p i odchodu z domu. Ovládání tlačítky tky je u dveří. Instalováno no místnm stní lokáln lní ovládání rolet, ovládání místní i centráln lní,, 1.kanál. Rozsah projektu Dokumentace neřeší ší: Původní Instalační materiál l (krabice, kabely, vodiče e a ostatní pomocný materiál) Původní rozváděč ěče, plastové rozvodnice se standardní elektro výzbrojí (jističe, chráni niče, stykače e a relé). Neuvažujeme ujeme ovládání vstupní brány před p garáž, venkovní markýzy, žaluzií a pod. (při i realizaci objednat roletovou jednotku). Neuvažujeme ujeme vytápění plochy před p garáží nebo okapů (jsou započítány dva kontakty spínac nací jednotky jako rezerva).

16 Rozsah projektu Dokumentace neřeší ší: Výpočet osvětlen tlení (provedeno v původním m projektu) Světeln telné zdroje a svítidla původnp vodní elektroinstalace (zahrnuto v původním m projektu) Rovnoměrnost osvětlen tlení (zahrnuto v původním projektu) Údržbu osvětlen tlení (zahrnuto v původním m projektu) Rozsah projektu Dokumentace neřeší ší: Instalovaný výkon a výpočtov tové zatížen ení (zahrnuto v původním m projektu) Ochranu před p úrazem elektrickým proudem (zahrnuto v původním m projektu) Světelnou instalaci (zahrnuto v původním m projektu) Motorickou instalaci (zahrnuto v původním m projektu) Ochranu budovy před p bleskem (zahrnuto v původním projektu) Situaci napojení (zahrnuto v původním m projektu)

17 Světeln telně technická část Výpočet osvětlen tlení Vychází se z původního projektu, kde bylo provedeno navržen ení a výpočet osvětlen tlení objektu Světeln telné zdroje a svítidla: Žárovky W, zářivkyz Rovnoměrnost osvětlen tlení Platí výpočty v původnp vodním m projektu. Dodržen ení rovnoměrn rného osvětlen tlení bylo zajištěno jejím ověř ěřením m pomocí výpočtu. Světeln telně technická část Údr držba osvětlen tlení Vychází se z návrhu údržby osvětlen tlení v původním projektu. Údržba bude prováděna z dvojitého žebříku každých 24 měsíců. Část elektrotechnická Proudová soustava 3+N+PE~ 50Hz, 400V/230V TN S Sběrnice Nikobus pracuje s bezpečným malým napětím SELV (9 VDC). Ochrana před p úrazem el. proudem Je zajištěna samočinným odpojením m od zdroje a ochranným pospojováním. Vedení sběrnice Nikobus tvoří obvod SELV. Sběrnice je bezpečně oddělena od sítěs nn 230 V. Část elektrotechnická Světeln telná instalace Osvětlen tlení objektu je napájeno ze zdroje třífázovt zového napětí,, ovládan dané pomocí jednotky NIKOBUS. Osvětlen tlení ostatních místnostm stností je jednofázov zové,, ovládan dané pomocí jednofázových vypína načů.

18 Část elektrotechnická Část elektrotechnická Ochrana před p bleskem Je řešena ena v původním m projektu. K ochraně před bleskem je použita soustava hřebenovh ebenová s dvěma svody. Vodič je uchycen na podpěry, vzdálen lené mezi sebou 1,5m. Pro jímacj mací a svodové vedení je použit drát t z pozinkované oceli FeZno8 délky d 26m. Každý svod obsahuje zkušebn ební svorku (celkem 2ks). Střecha je sedlová z pálených tašek. Situace napojení Je řešena ena v původním m projektu. Objekt bude připojen p silovým kabelem. Ten je uložen v zemi. Ochrana vedení je zajištěna vrstvou písku p a jednou řadou cihel. V místě křížení s komunikací je kabel opatřen betonovou chráni ničkou o průměru ru 100 mm. Celé vedení je ještě opatřeno ochrannou fólif lií. Část elektrotechnická Připojen ipojení přístroj strojů Nikobus v rozvaděč ěči V rozváděč ěčích jsou umíst stěny přístroje p Nikobus společně se silovými přístroji p nn.. Je potřeba dodržet minimáln lní vzdálenost (10 mm) mezi vodiči i obvodů SELV a obvodů nn.. V některých n případech p padech se musí namontovat přídavnp davné kryty nebo izolační přepážky. Rozměr r rozvaděč ěče e je. Bezpečnost a ochrana zdraví při i práci Je řešena v původním projektu. Instalace přípojky bude prováděna dle projektu, který je schválen k tomu určenou osobou. Pro veškeré práce při kladení přípojky je nutné, aby je prováděla proškolená osoba nebo firma. Před předáním do provozu je nutno provést revizi, kterou je nutno doložit revizní zprávou. Tuto je pak nutno archivovat. Stejně tak bude provedena revize hromosvodu a elektrického rozvodu. I tu je nutno doložit revizní zprávou následně archivovanou.

19 Literatura [1] Toman,K.- Kunc,J.; Systémov mová technika budov - FCC Public spol. s r..o. v roce 1998 [2] Firemní podklady firmy Moeller, moeler-cz.comcom [3] Bothe R., Pávek P J.; Inteligentní elektroinstalace Nikobus - systém Nikobus, Moeller,, 2004 [4] Daniels K.; Technika budov, přírup ručka pro architekty a projektanty, Jaga group,v.o.s., Bratislava 2003, ISBN X [5] Bastian P.&kol.; Praktická Elektrotechnika, Europa Sobotáles, Praha 2006, ISBN X [6] Tkotz K.; PříruP ručka pro Elektrotechnika, Europa Sobotáles, Praha 2006, ISBN [7] Solid elektro team Olomouc, Elektro v praxi