obyvatel Jihomoravského kraje

Transkript

1 2018 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje se sídlem v Brně

2 1 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Obsah Obecná charakteristika regionu... 4 Demografické ukazatele... 6 Počet obyvatel... 6 Věková struktura obyvatel... 9 Index stáří Naděje dožití Střední délka života při narození Délka života ve zdraví Subjektivně vnímané zdraví Hrubá míra porodnosti Přirozený přírůstek Hrubá míra úmrtnosti Kojenecká úmrtnost Stardardizovaná úmrtnost Úmrtnost na nemoci oběhové soustavy Úmrtnost na novotvary Úmrtnost na poranění a otravy Standardizovaná úmrtnost u mužů a žen podle příčin Standardizovaná úmrtnost ve věku 0-64 let Životní prostředí Zásobování pitnou vodou Voda ke koupání a ochlazování Hluk Odpady Ovzduší... 59

3 2 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Zdravotnické ukazatele Epidemiologie infekčních nemocí Výskyt infekčních nemocí v Jihomoravském kraji v letech Epidemie vzniklé na území Jihomoravského kraje v letech Infekční průjmová onemocnění Virová hepatitida A Virová hepatitida B Středoevropská encefalitida přenášená klíšťaty Tuberkulóza Akutní respirační infekce a chřipka Proočkovanost dětské populace pravidelné očkování Případy závažných infekcí zavlečených ze zahraničí Štěnice a jejich výskyt Rizika komáří kalamity na jižní Moravě Nemoci z povolání Diabetes mellitus Nadváha a obezita Kouření Podpora zdraví Projekt Zdravá školní jídelna Projekt Zdravé město Měření vnitřního ovzduší v mateřských školách Studie obsahu nutrientů ve školních obědech Obsah soli v pokrmech podávaných v provozovnách stravovacích služeb Závěry Použité zkratky Literatura a zdroje

4 3 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Úvodní slovo ředitele Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje se sídlem v Brně Ing. David Křivánek, ředitel KHS JmK v Brně

5 4 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Obecná charakteristika regionu Mgr. Ivana Dvořáková, Zdravotní politika a podpora zdraví KHS JmK Jihomoravský kraj je vymezen okresy Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo. Je rozdělen do 21 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP), kterými jsou Blansko, Boskovice, Břeclav, Bučovice, Hodonín, Hustopeče, Ivančice, Kuřim, Kyjov, Mikulov, Moravský Krumlov, Pohořelice, Rosice, Slavkov u Brna, Šlapanice, Tišnov, Veselí nad Moravou, Vyškov, Znojmo, Židlochovice a Statutární město Brno. Vlivem územních změn se počet obcí v jednotlivých okresech (změnou spádovosti) v průběhu času mění. V roce 2007 se okres Brno-venkov stal v rámci republiky okresem s největším počtem obcí (186 obcí). 1 Obr. 1: Mapa Jihomoravského kraje 2 Rozlohou ha a počtem obyvatel se Jihomoravský kraj řadí na 4. místo v České republice. V rámci EU sousedí se Slovenskem a Rakouskem, v rámci ČR s krajem Jihočeským, Vysočinou, Pardubickým, Olomouckým a Zlínským Zdroj: wikipedia,

6 5 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Z celkové rozlohy kraje tvoří téměř 60 % zemědělská půda, z níž připadá 83 % na ornou půdu. Nadprůměrná úroveň přírodních předpokladů umožňuje kromě obvyklých zemědělských aktivit pokračovat také v tradici specializovaných oborů s vazbou na specifické regionální rysy. Především se jedná o vinařství, ovocnářství a zelinářství. V kraji se nachází více jak 90 % plochy vinic ČR. Jihomoravský kraj patří k regionům s významným ekonomickým potenciálem. Vytvořený hrubý domácí produkt kraje představuje 10,8 % HDP ČR. Jihomoravský kraj jako celek má relativně kvalitní ovzduší. Znečištění ovzduší, hluk a podobné nepříznivé vlivy jsou pouze lokálního charakteru, především u velkých průmyslových center a dopravních tepen. V kraji narůstá počet obyvatel, využívajících napojení na kanalizaci a čistírnu odpadních vod, což je mimo jiné jedna z cest, jak zlepšit silné znečištění části vodních toků Moravy, Dyje a Svratky. Podle údajů MPSV počet uchazečů o zaměstnání v roce 2016 poklesl. Podíl nezaměstnaných osob hodnotou 6,11 % však stále patří k nejvyšším v republice. Jihomoravský kraj se zařadil na 12. místo ze 14 krajů. Nabídka volných míst vzrostla o třetinu. 3 Socioekonomický status a faktory prostředí jsou determinantami zdraví, které ovlivňují kvalitu života a mají významný vliv na zdraví obyvatel. 3

7 6 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Demografické ukazatele Mgr. Ivana Dvořáková, Zdravotní politika a podpora zdraví KHS JmK Pro přehled o demografické situaci v Jihomoravském kraji byly v této kapitole zpracovány údaje, které jsou základním podkladem ve vztahu ke zdraví a kvalitě života v celorepublikovém a také v evropském kontextu (v kapitole délka života ve zdraví). Jedná se zejména o počet obyvatel a jeho nárůst ve sledovaném desetiletém období a věkovou strukturu obyvatel s ohledem na výrazný trend tzv. stárnutí populace. K tomuto tématu také náleží index stáří a střední délka života, přičemž v tomto směru zasluhuje pozornost zejména období, které při prodlužující se délce života prožijí lidé ve zdraví. Tento údaj je důležitý nejen z hlediska kvality života jednotlivce, ale hraje významnou úlohu také v sociálním a ekonomickém kontextu. Dalšími demografickými údaji, které sledujeme, jsou hrubá míra porodnosti, přirozený přírůstek a hrubá míra úmrtnosti. Obsáhlá část je věnována standardizované úmrtnosti podle jednotlivých příčin a porovnání tohoto ukazatele u mužů a žen. Samostatně je zpracována předčasná úmrtnost, tedy standardizovaná úmrtnost ve věku 0-64 let. Údaje o demografické situaci lze využít jako podklad pro strategické plánování rozvoje kraje. Počet obyvatel Vývoj počtu obyvatel v Jihomoravském kraji v průběhu let vykazuje nárůst. JmK se svým počtem obyvatel (ke dni , zdroj ÚZIS) představuje 11,1 % celkového počtu obyvatel v České republice, a řadí se na 4. místo za kraj Středočeský, Hlavní město Praha a Moravskoslezský kraj (graf 1) Graf 1: Vývoj počtu obyvatel v ČR od roku 2007 do Zdroj dat: ÚZIS.

8 7 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Počet obyvatel v Jihomoravském kraji vykazuje v období od roku 2007 do roku 2016 nárůst o obyvatel (graf 2). Vývoj celkového počtu obyvatel je ovlivněn několika faktory, a to porodností, úmrtností a migrací (prostorovou mobilitou) Graf 2: Počet obyvatel v JmK v období od roku 2007 do Zdroj dat: ÚZIS. Počet obyvatel v okresech JmK Nejlidnatějším územím v Jihomoravském kraji je v roce 2016 město Brno s obyvateli, následuje okres Brno-venkov s obyvateli. Naopak nejméně obyvatel má okres Vyškov (91 133). Obcí s nejmenším počtem obyvatel (39) je Lhota u Olešnice na okrese Blansko. Tabulka 1 uvádí počet obyvatel v jednotlivých okresech od roku 2007 do r Porovnání počtu obyvatel v období 2007 až 2016 v okresech Jihomoravského kraje sledujeme v grafu 3. Tabulka 1: Počet obyvatel v okresech JmK. Zdroj dat: ÚZIS 4 Rok Okresy JMK Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo DPS okres Prezentační systém zdravotnických ukazatelů okresů, ÚZIS

9 8 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Graf 3: Počet obyvatel v okresech JmK k Zdroj dat: ÚZIS Porovnáním počtu obyvatel v rámci okresů v Jihomoravském kraji v roce 2007 a 2016 zjistíme, že nejvyšší nárůst počtu obyvatel zaznamenal okres Brno-venkov, a to o V okrese Brnoměsto došlo k navýšení počtu obyvatel o 8975 osob. Nejmenší nárůst počtu obyvatel byl v okrese Znojmo, a to o 889. V jediném okrese se počet obyvatel v uvedeném období snížil. Jedná se o okres Hodonín, kde došlo k úbytku počtu osob o 2587 (graf 4) Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Graf 4: Porovnání počtu obyvatel v okresech JMK v roce 2007 a Zdroj dat: ÚZIS Počet mužů a žen v JmK Počet žen dlouhodobě převyšuje počet mužů (tabulka 2 a graf 5). Porovnáním rozdílu počtu mužů a žen v Jihomoravském kraji v letech 2007 a 2016 zaznamenáváme snížení tohoto rozdílu z na 23366, tedy o 6492 osob.

10 9 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Tabulka 2: Počet žen a mužů v JmK v letech Zdroj dat: ÚZIS Rok JMK muži ženy muži ženy Graf 5: Počet mužů a žen v JmK. Zdroj dat: ÚZIS Věková struktura obyvatel Z hlediska věkové struktury sledujeme v roce 2016 pokles počtu obyvatel ve věkové skupině let oproti roku 2015, a to o 0,7 %. Nárůst počtu obyvatel je zaznamenán ve věkové skupině 65 let a starších (o 2,6 %). Počet dětí ve věku 0-14 let je nejvyšší v roce 2016 (sledováno od 2000). Obcí s nejvyšším průměrným věkem je za rok 2016 Podhradí nad Dyjí (56,9 let), naopak obcí s nejnižším průměrným věkem (35,3 let) jsou Popůvky. 5 Počet obyvatel v uvedených věkových kategoriích v JmK (se specifickým uvedením počtu obyvatel nad 80 let) předkládá tabulka 3, Poměrné zastoupení osob ve věkových kategoriích 0-14, a 65 a více let v okresech JmK uvádí tabulka 4. Graf 6 umožňuje porovnání počtu obyvatel v uvedených věkových kategoriích v okresech JmK. Pozornost je věnována zejména porovnání počtu obyvatel ve věku 0-14 v poměru k počtu obyvatel ve věku 65 a více let (s další specifikací počtu osob nad 80 let), jak uvádí graf 7. Výrazný nárůst počtu obyvatel nad 65 let v okresech JmK při srovnání roku 2007 a roku 2016 sledujeme v grafu 8. 5 zdroj ČSÚ

11 10 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Tabulka 3: Počet obyvatel podle věku v JmK v letech Zdroj dat: ÚZIS Rok Věková skupina let z toho nad 80 let Tabulka 4: Poměrné zastoupení obyvatel podle věku v okresech JmK (uvedeno v procentech). Zdroj dat: ÚZIS Věková skupina Region Blansko 15,80 64,90 19,30 Brno-město 14,90 64,90 20,20 Brno-venkov 17,40 64,90 17,70 Břeclav 14,80 66,80 18,40 Hodonín 14,10 66,80 19,10 Vyškov 16,00 66,00 18,10 Znojmo 15,30 66,40 18,30 JMK 15,50 65,50 19, Graf 6: Věková struktura obyvatel v okresech JmK v roce Zdroj dat: ÚZIS

12 11 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje let 65+ z toho nad 80 let Graf 7: Obyvatelé podle věku v JmK v letech Zdroj dat: ÚZIS Vyškov Znojmo Blansko Břeclav Hodonín Brnovenkoměsto Brno Graf 8: Porovnání počtu obyvatel ve věku 65+ v okresech JMK v roce 2007 a Zdroj dat: ÚZIS Index stáří Index stáří je ukazatelem, kterým lze charakterizovat proces demografického stárnutí. Vyjadřuje, kolik je v populaci obyvatel ve věku 60 let a více na 100 dětí ve věku 0-14 let. V porovnání 2007 a 2016 došlo k výraznému navýšení indexu stáří ve všech regionech v ČR (obr. 2 a obr. 3). Jihomoravský kraj vykazuje hodnoty indexu stáří nad průměrem v ČR, a to po celé období od roku 2007 do Co se týká hodnot indexu stáří v České republice, do roku 2013 byly v některých krajích ještě hodnoty pod 100, od roku 2014 však již u všech krajů zaznamenáváme

13 12 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje hodnotu 100 a vyšší. Jihomoravský kraj se řadí mezi regiony, které mají index stáří nad 100 (107,52) již od roku 2007, a trend je stoupající (tabulka 5 a graf 9). Zatímco u žen dosáhl index stáří v JmK v roce 2016 hodnoty 148,4, u mužů to bylo pouhých 98,6. Tento rozdíl je způsobený zejména nižším průměrným věkem zemřelých mužů. 6 Tabulka 5: Index stáří v období od 2007 do 2016 v JmK a ČR. Zdroj dat: ÚZIS Rok Region JmK 107,52 110,61 113,22 114,47 114,73 117,25 119,31 120,70 121,60 122,46 ČR 101,30 103,78 106,07 107,35 108,97 111,84 114,51 116,59 118,21 119,88 JmK ČR 140,00 120,00 100,00 80,00 60,00 40,00 20,00 0, Graf 9: Index stáří v období od 2007 do 2016 v JmK a ČR. Zdroj dat: ÚZIS Obr. 2: Index stáří v ČR v roce Zdroj: ČSÚ Obr. 3: Index stáří v ČR v roce Zdroj: ČSÚ 6

14 13 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Naděje dožití Naděje dožití (nebo také střední délka života, SDŽ) je syntetickým ukazatelem, který vychází ze specifické míry úmrtnosti (podle věku a pohlaví) v reálné populaci, tj. poměru zemřelých a žijících v jednotlivých věkových skupinách. Naději dožití lze obecně charakterizovat jako odhad průměrného počtu let, kterého se může daná osoba dožít, jestliže budou zachovány stávající úmrtnostní podmínky po zbytek jejího života. Nejčastěji se uvádí SDŽ při narození a ve věku 45 a 65 let. Může však být počítána v jakémkoliv věku. Hodnota se výrazně liší mezi pohlavími, proto je ukazatel hodnocen zvlášť pro muže a ženy. V následujícím přehledu je znázorněna naděje dožití u mužů (graf 10) a u žen (graf 11) v jednotlivých okresech Jihomoravského kraje a také v průměru za JmK, výpočet za období Naděje dožití u mužů při narození (věk 0 let) je v JmK 75,74 let, zatímco u žen je to 82,14 let. Ve věku 45 let je u mužů naděje dožití v JmK 32,3 let, u žen 37,97 let. Ve věku 65 let je naděje dožití u mužů v JmK 16,01 let, u žen 19,87 let. V porovnání okresů vykazuje nejvyšší hodnoty naděje dožití u mužů i u žen Brno-město. U mužů následuje druhou nejvyšší hodnotou Blansko (ve věku 0 let, 65 let) a Brno-venkov (ve věku 45 let). Naopak nejnižší hodnoty u mužů jsou v okrese Břeclav. U žen následují po Brnu nejvyšší hodnoty ve Vyškově. Nejnižší hodnoty naopak zaznamenány v Hodoníně (ve věku 0 let a 65 let) a v Břeclavi (ve věku 45 let). Nejvyšší hodnoty zvýrazněny v grafech červeným rámečkem, nejnižší hodnoty zelenou barvou rámečku. 0 let 45 let 65 let ,15 77,02 76,14 74,85 74,86 75,78 75,41 75,74 32,66 33,36 32,74 31,48 31,71 32,29 31,85 32,3 16,49 16,89 16,09 15,44 15,55 15,72 15,92 16,01 Graf 10: Naděje dožití (v letech) ve věku 0 let, 45 let a 65 let, , muži. Zdroj dat: ÚZIS 7

15 14 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje 0 let 45 let 65 let 90 82,07 82,77 81,95 81,93 81,9 82,39 81,96 82, ,8 38,66 37,84 37,71 37,73 38,1 37,99 37, ,78 20,64 19,64 19,47 19,39 20,12 20,05 19, Graf 11: Naděje dožití (v letech) ve věku 0 let, 45 let a 65 let, , ženy. Zdroj dat: ÚZIS Střední délka života při narození Střední délka života při narození je indikátorem ECHI (umožňujícím celoevropské srovnání). V průběhu deseti let (porovnání let 2007 a 2016) dochází k nárůstu SDŽ u mužů ve všech krajích ČR (graf 12). V Jihomoravském kraji je navýšení ukazatele u mužů o 2,95 roku. V porovnání JmK s průměrem ČR lze sledovat, že SDŽ u mužů je v JmK nad celorepublikovým průměrem (graf 13). Střední délka života při narození je u žen obdobná. Při porovnání let 2007 a 2016 sledujeme nárůst SDŽ u žen ve všech krajích ČR. V JmK se jedná o navýšení o 2,27 roku (graf 14). V porovnání SDŽ u žen v JmK a ČR jsou hodnoty v JmK nad celorepublikovým průměrem (graf 15) ,00 78,00 76,00 76,50 76,00 76,30 74,40 74,00 76,20 77,00 76,40 77,20 76,50 75,50 75,50 74,40 78,00 74,00 72,00 70,00 73,44 74,23 73,98 72,59 71,38 73,08 74,81 73,82 74,39 73,55 73,26 73,33 72,31 75,59 68,00 Graf 12: SDŽ při narození muži, porovnání 2007 a Zdroj Dat: ÚZIS

16 15 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje JmK ČR 77,00 76,50 76,00 75,50 75,00 74,50 74,00 73,50 73,00 72,50 72,00 76,50 76,30 76,00 75,43 75,10 75,20 76,20 75,80 75,80 74,70 74,53 75,23 74,13 75,00 74,70 73,55 74,40 74,19 73,96 73, Graf 13: SDŽ při narození muži v JMK a v ČR. Zdroj dat: ÚZIS ,00 83,00 82,00 81,00 80,00 79,00 78,00 77,00 76,00 75,00 81,60 81,60 81,80 82,20 82,40 82,40 82,60 81,40 81,60 82,20 81,20 80,70 79,50 81,08 79,61 79,89 79,58 79,44 80,05 80,33 79,94 80,17 79,52 79,27 78,81 78,10 82,70 80,74 Graf 14: SDŽ při narození ženy. Zdroj Dat: ÚZIS JmK ČR 83,00 82,50 82,00 81,50 81,00 80,50 80,00 79,50 79,00 78,50 82,60 82,20 81,88 82,00 81,70 81,50 80,33 81,10 82,00 80,79 81,70 80,61 81,40 81,13 80,90 80,60 80,70 79,90 80,13 80, Graf 15: SDŽ při narození ženy. Zdroj dat: ÚZIS

17 16 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Délka života ve zdraví Zdravá délka života je indikátor, který se snaží zachytit kvalitativní stránku prodlužování lidského života a zodpovědět otázku, zda jsou roky prodlouženého života prožity ve zdraví, a zda dochází k naplnění tzv. úspěšného stárnutí, které předpokládá odvrácení nesoběstačnosti a zachování úrovně kognitivních i fyzických funkcí. Celkový průměrný počet let prožitých ve zdraví byl v roce 2010 v ČR 62 roků. Od roku 1962 se však tato hodnota nezvýšila a prodlužování naděje dožití tedy spočívá ve zvyšování počtu let prožitých v nemoci. V jiných státech EU je však situace příznivější. Ve švédsku se za stejné časové období délka života ve zdraví prodloužila o 9 let (na 71 let), což je o 9 roků více než v ČR. Situace u mužů i žen je velmi podobná (obr. 4). Při snaze o prodlužování života je potřeba dbát nejen na jeho délku (medicínské prodloužení života), ale současně i na jeho kvalitu, kde se promítá vliv prevence. V tomto směru jsou v naší společnosti velké rezervy. 8 Přestože jsou k dispozici pouze údaje pro celou ČR, nikoli pro Jihomoravský region, jedná se informaci vhodnou pro zařazení do tohoto textu. Obr. 4: Srovnání vývoje délky života ve zdraví a v nemoci u mužů a žen v ČR a ve Švédsku mezi roky 1962 a 2010 Zdroj: Zpráva o zdraví obyvatel ČR, zdroj dat: HFA WHO Subjektivně vnímané zdraví Subjektivně vnímané zdraví je významným faktorem kvality života. Zahrnuje údaje z výběrového šetření, získané na vzorku cca 12 tis. respondentů. Při interpretaci zjištěných dat je nutné brát na vědomí omezenou velikost souboru, zejména při krajském třídění. Počty respondentů jsou nevážené, kdežto výpočty jsou dělané na vážených datech. Uvedené údaje z roku 2015 byly zjišťovány ČSÚ prostřednictvím EU-SILC 9 (výběrové šetření příjmů a životních podmínek domácností). V tabulce 6 a grafu 16 můžeme sledovat srovnání subjektivního vnímání zdraví v jednotlivých věkových kategoriích. Lze předpokládat, že 8 Autorský tým pracovníků SZÚ: Zpráva o zdraví obyvatel České republiky, vydalo MZ ČR

18 17 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje pozitivně vnímají stav svého zdraví nejmladší věkové kategorie, s narůstajícím věkem hodnoty vnímání zdraví průběžně klesají. Průměrně hodnotí svoje zdraví kladně 65 % populace mužů a 57 % žen (srovnání subjektivně vnímaného zdraví u mužů a žen v jednotlivých věkových kategoriích v grafu 17). Tabulka 6: Subjektivně vnímané zdraví v JmK (hodnoty jsou uváděny v %). Zdroj: ČSÚ Pohlaví Věková skupina celkem Muži 94,6 88,6 84,3 71,0 54,7 30,2 20,0 63,0 Ženy 96,9 83,9 80,7 56,7 47,3 33,9 17,6 57,0 Celkem 95,6 85,6 82,1 62,5 50,6 32,6 18,5 59,4 100,0% 90,0% 80,0% 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0% 95,6% 85,6% 82,1% 62,5% 59,4% 50,6% 32,6% 18,5% celkem Graf 16: Subjektivně vnímané zdraví v JmK ve věkových kategoriích. Zdroj dat: ČSÚ. Muži Ženy 100,0% 90,0% 80,0% 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0% Graf 17: Subjektivně vnímané zdraví v JMK ve věkových skupinách u mužů a žen. Zdroj dat: ČSÚ.

19 18 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Hrubá míra porodnosti Hrubá míra porodnosti (počet živě narozených na 1000 obyvatel) je indikátorem ECHI, nabízejícím srovnání v rámci EU. V JmK (s výjimkou roku 2007) je hrubá míra porodnosti vyšší než průměrná hodnota v České republice (graf 18). Porodnost v jednotlivých okresech Jihomoravského kraje uvádí graf 19. Nejnižší porodnost byla v roce 2007 v Břeclavi, od roku 2008 až do 2016 v okrese Hodonín. Nejvyšší porodnost v okrese Brno-město v letech 2007, a v roce Nejvyšší porodnost v roce 2008, 2014 a 2015 zaznamenal okres Brno-venkov. JmK ČR 12 11, ,9 11,1 11,54 11,46 11,43 11,28 11,31 11,14 10,65 10,57 10,61 10,94 10,88 11,21 10, ,35 10,33 10,16 10,44 10,51 10,66 9, Graf 18: Počet živě narozených na 1000 obyvatel v JmK a ČR v letech Zdroj dat: ÚZIS 14, ,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 Blansko Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Brno-město Graf 19: Počet živě narozených na 1000 obyvatel v okresech JmK. Zdroj dat: ÚZIS

20 19 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Přirozený přírůstek Přirozený přírůstek na 1000 obyvatel vyjadřuje rozdíl mezi počtem živě narozených dětí ve sledovaném období a v daném území a celkovým počtem zemřelých osob v tomto období na stejném území. V porovnání s ostatními kraji v ČR nedošlo v JmK v letech k úbytku počtu obyvatelstva (tabulka 7 a graf 20). Situace v jednotlivých okresech Jihomoravského kraje však vykazuje individuální odlišnosti (tabulka 8 a graf 21). Nejvyšší přirozený přírůstek zaznamenáváme v okrese Brno-venkov, naopak největší úbytek obyvatel je po celé sledované období v okrese Hodonín. K úbytku obyvatel došlo také v okresech Břeclav a Znojmo (zde však v posledních 2-3 letech opět nárůst). Tabulka 7: Přirozený přírůstek na 1000 obyvatel v JmK a v ČR v letech Zdroj dat: ÚZIS Region Rok JmK 0,53 1,69 1,36 1,28 0,81 0,50 0,66 1,20 0,57 1,24 ČR 0,97 1,40 1,04 0,98 0,17 0,00-0,23 0,40-0,04 0,47 JmK ČR 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00-0, Graf 20: Přirozený přírůstek na 1000 obyvatel v JmK a v ČR v letech Zdroj dat: ÚZIS Tabulka 8: Přirozený přírůstek na 1000 obyvatel v okresech JmK v období Zdroj dat: ÚZIS Rok Okresy JmK Blansko 0,99 1,84 0,95 1,12 0,56 1,06 1,26 0,95 0,06 0,30 Brno-město 0,32 1,82 1,79 1,88 1,46 1,16 1,16 1,72 0,93 1,66 Brno-venkov 1,71 3,37 2,50 2,68 2,07 1,23 1,92 2,86 1,95 2,77 Břeclav -0,38 1,17 0,46 1,18-0,21-0,23 0,00 0,25 0,19 0,53 Hodonín -0,38 0,01-0,38-0,54-0,77-0,80-1,24-0,54-1,68-0,19 Vyškov 0,30 1,49 2,08 1,24 0,37 0,28 0,57 1,37 0,73 1,70 Znojmo 1,07 1,22 1,09-0,40 0,10-0,48-0,54-0,21 0,54 0,11

21 20 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Graf 21: Přirozený přírůstek na 1000 obyvatel v okresech JmK v období Zdroj dat: ÚZIS Hrubá míra úmrtnosti Hrubá míra úmrtnosti je vyjádřena počtem zemřelých na 1000 obyvatel. Nevýhodou tohoto ukazatele je skutečnost, že nereflektuje věková specifika dané populace, proto je při srovnávání s jinými regiony používána spíše standardizovaná úmrtnost (umožňuje nezkreslené srovnání dvou populací lišících se svou věkovou strukturou). Počet zemřelých na 1000 obyvatel je však specifickým ukazatelem k porovnání s dalšími demografickými ukazateli v rámci regionu. Počet zemřelých, s výjimkou roku 2007, je od 2008 do 2016 v JmK pod průměrnou hodnotou za ČR. Hodnoty v tabulce 9 a porovnání trendu v grafu 22. Tabulka 9: Počet zemřelých na 1000 obyvatel v JmK a v ČR v letech Zdroj dat: ÚZIS Rok Region JmK 10,4 9,9 10,1 10,0 9,9 10,0 10,0 9,7 10,3 10,0 ČR 10,1 10,1 10,2 10,2 10,2 10,3 10,4 10,0 10,5 10,2 JmK ČR 10,6 10,4 10,2 10,0 9,8 9,6 9,4 9, Graf 22: Počet zemřelých na 1000 obyvatel v JmK a ČR v letech Zdroj dat: ÚZIS

22 21 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Kojenecká úmrtnost Kojenecká úmrtnost je indikátorem ECHI a vyjadřuje počet zemřelých do 1 roku věku připadající na dětí živě narozených. Porovnáním dat z let 2007 a 2016 ve všech krajích ČR nelze usuzovat na jednoznačný trend (graf 23). Při srovnání kojenecké úmrtnosti s průměrem v ČR je nejnižší hodnota v JmK v roce 2015 (graf 24) ,00 6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 0,00 Graf 23: Kojenecká úmrtnost v ČR v letech 2007 a Zdroj dat: ÚZIS JmK ČR 4,00 3,50 3,00 2,50 2,00 3,72 3,14 2,80 2,83 2,88 2,66 2,67 2,74 2,42 1,99 3,48 2,62 2,34 3,36 2,48 2,39 2,46 1,72 2,05 2,81 1,50 1,00 0,50 0, Graf 24: Kojenecká úmrtnost v JmK a v ČR. Zdroj dat: ÚZIS

23 22 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Stardardizovaná úmrtnost Standardizovaná úmrtnost (SDR) 10 je teoretická intenzita úmrtnosti (na osob) reálné populace s určitým věkově specifickým profilem úmrtnosti za předpokladu věkové struktury populace odpovídající tzv. Evropskému standardu (umožňuje tedy nezkreslené srovnání dvou populací lišících se svou věkovou strukturou). Standardizovaná úmrtnost u mužů Celková SDR je u mužů ve všech krajích v ČR v roce 2016 nižší než v roce 2007 (graf 25). 1400,0 1200,0 1000,0 800,0 600,0 400,0 200,0 0, Graf 25: SDR celkem muži. Zdroj dat: ÚZIS SDR je u mužů v Jihomoravském kraji v období let 2007 až 2016 pod hranicí celorepublikového průměru (tabulka 10 a graf 26). Tabulka 10: SDR celkem muži. Zdroj dat: ÚZIS Region JmK 985,1 927,4 917,5 901,8 868,0 865,3 840,2 807,1 819,5 795,4 ČR 991,2 966,5 962,5 940,8 918,4 903,1 892,2 849,8 864,0 828,4 JmK ČR 1200,0 1000,0 800,0 600,0 400,0 200,0 0, Graf 26: SDR celkem muži. Zdroj dat: ÚZIS 10 Zdroj: ČSÚ, ÚZIS ČR, počítáno metodou přímé standardizace

24 23 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Standardizovaná úmrtnost u žen Celková SDR je u žen v roce 2016 oproti roku 2007 nižší, a to ve všech krajích v České republice (graf 27). 800,0 700,0 600,0 500,0 400,0 300,0 200,0 100,0 0, Graf 27: SDR celkem ženy. Zdroj dat: ÚZIS SDR u žen v Jihomoravském kraji je v období let 2007 až 2016 pod hranicí celorepublikového průměru (tabulka 11 a graf 28). V roce 2008 a v roce 2012 byla standardizovaná úmrtnost u žen v Jihomoravském kraji nejnižší v rámci celé České republiky. Tabulka 11: SDR celkem ženy. Zdroj dat: ÚZIS Region JmK 573,1 526,4 533,4 521,6 497,3 493,2 485,8 462,1 483,1 458,3 ČR 595,4 576,7 576,5 557,1 545,5 542,6 535,8 504,5 523,2 496,0 JmK ČR 800,0 600,0 400,0 200,0 0, Graf 28: SDR celkem ženy. Zdroj dat: ÚZIS Úmrtnost na nemoci oběhové soustavy Nemoci oběhové soustavy jsou nejčastější příčinou úmrtí v České republice. Přes průběžné snižování zůstává úmrtnost na oběhová onemocnění v ČR dvakrát vyšší než v zemích bývalé

25 24 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Evropské patnáctky. 11 Mezi nemoci oběhové soustavy se řadí ischemická choroba srdeční, ateroskleróza, cévní onemocnění mozku a akutní infarkt myokardu. Snižující se úmrtnost na tato onemocnění je výsledkem zkvalitnění lékařské péče a léčebných postupů. Nelze však opomenout, že vznik a průběh uvedených nemocí je u jednotlivců v přímé souvislosti s rizikovými faktory životního stylu. SDR na nemoci oběhové soustavy u mužů Standardizovaná úmrtnost na nemoci oběhové soustavy vykazuje u mužů v roce 2016 pokles oproti roku 2007, a to ve všech krajích v ČR (graf 29). 600,0 500,0 400,0 300,0 200,0 100,0 0, Graf 29: SDR na nemoci oběhové soustavy muži. Zdroj dat: ÚZIS S výjimkou roku 2007 byla SDR v Jihomoravském kraji na nemoci oběhové soustavy u mužů nižší, než je průměrná hodnota za ČR (tabulka 12 a graf 30). Tabulka 12: SDR na nemoci oběhové soustavy muži. Zdroj dat: ÚZIS Region JmK 468,5 438,1 413,1 400,7 393,7 385,5 351,5 330,5 342,5 315,3 ČR 453,7 437,1 436,0 424,4 412,9 403,1 384,7 355,5 361,0 334,5 JmK ČR 500,0 400,0 300,0 200,0 100,0 0, Graf 30: SDR na nemoci oběhové soustavy muži. Zdroj dat: ÚZIS 11 Zpráva o zdraví obyvatel ČR (2014), str. 22

26 25 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje SDR na nemoci oběhové soustavy u žen Standardizovaná úmrtnost na nemoci oběhové soustavy u žen vykazuje v roce 2016 ve všech krajích České republiky nižší hodnoty než v roce 2007 (graf 31). 400,0 350,0 300,0 250,0 200,0 150,0 100,0 50,0 0, Graf 31: SDR na nemoci oběhové soustavy ženy. Zdroj dat: ÚZIS S výjimkou roku 2007 byla SDR v Jihomoravském kraji na nemoci oběhové soustavy u žen nižší, než je průměrná hodnota za ČR (tabulka 13 a graf 32). Tabulka 13: SDR na nemoci oběhové soustavy ženy. Zdroj dat: ÚZIS Region JmK 312,2 277,4 284,3 265,1 252,5 241,5 229,6 209,3 221,9 193,0 ČR 306,8 292,3 296,2 282,4 268,1 264,0 251,0 228,1 234,9 212,8 JmK ČR 350,0 300,0 250,0 200,0 150,0 100,0 50,0 0, Graf 32: SDR na nemoci oběhové soustavy ženy. Zdroj dat: ÚZIS Srovnání SDR na nemoci oběhové soustavy v JmK u mužů a žen V tabulce 14 a grafu 33 nabízíme srovnání SDR na nemoci oběhové soustavy u mužů a žen, přičemž hodnoty u mužů jsou výrazně vyšší, a to po celé období od roku 2007 do 2016.

27 26 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Tabulka 14: Srovnání SDR u mužů a žen na nemoci oběhové soustavy v JmK. Zdroj dat: ÚZIS JmK ženy 312,2 277,4 284,3 265,1 252,5 241,5 229,6 209,3 221,9 193,0 muži 468,5 438,1 413,1 400,7 393,7 385,5 351,5 330,5 342,5 315,3 ženy muži 500,0 450,0 400,0 350,0 300,0 250,0 200,0 150,0 100,0 50,0 0, Graf 33: Srovnání SDR u mužů a žen na nemoci oběhové soustavy v JmK. Zdroj dat: ÚZIS Úmrtnost na novotvary Nádorová onemocnění jsou výrazným zdravotním problémem české populace. Jedná se o druhou nejčastější příčinu úmrtí. Incidence zhoubných novotvarů v České republice v dlouhodobém pohledu roste, což lze částečně dávat do souvislosti se stárnutím populace ČR (věk je hlavním rizikovým faktorem zhoubného bujení, mimo jiné díky kumulativnímu vlivu rizikových faktorů). Dalšími možnými vlivy na rostoucí incidenci je vyšší výskyt fyzikálních i chemických kancerogenů, ale také zlepšená diagnostika a celková kvalita lékařské péče. V rámci zlepšené diagnostiky mohou být příčinou vyššího počtu hlášených zhoubných nádorů také celoplošné programy zdravotního screeningu. Včasný záchyt nádorového onemocnění může významně zvýšit možnosti léčby i přežití stále většího počtu pacientů. Z toho důvodu je v rámci prevence zaměřena pozornost zejména na podporu zdravého životního stylu, který ovlivňuje pravděpodobnost vzniku nádorového onemocnění. Významný je také cílený screening zhoubných nádorů a zlepšení dostupnosti nových metod protinádorové péče. Onkologická léčebná a ošetřovatelská intervence v ČR čelí rostoucímu počtu pacientů vyžadujících dlouhodobou péči. Zejména narůstající prevalence 12 nádorových onemocnění vyžaduje posílení diagnostické, léčebné 12 Prevalence vyjadřuje počet nemocných osob vztažený k celkovému počtu osob v populaci (nejčastěji ke )

28 27 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje a dispenzární onkologické péče jak celostátně, tak také v jednotlivých regionech. 13 Organizace a obsah centralizovaného hodnocení dostupnosti a kvality onkologické péče na všech nastavených úrovních vždy využívá reprezentativní referenční data Národního onkologického registru (NOR). Úmrtnost na zhoubné novotvary vykazuje v relativních ukazatelích pokles, především po standardizaci k věkové struktuře obyvatelstva, a to jak u mužů, tak u žen. K tomuto poklesu dochází meziročně již od roku Standardizovaná úmrtnost na novotvary u mužů Standardizovaná úmrtnost na novotvary vykazuje u mužů v roce 2016 ve všech krajích České republiky nižší hodnoty než v roce 2007 (graf 34). 400,0 300,0 200,0 100,0 0, Graf 34: SDR novotvary muži. Zdroj dat: ÚZIS V Jihomoravském kraji se SDR na novotvary u mužů pohybuje v období od 2007 do 2016 mírně pod celorepublikovým průměrem (tabulka 15, graf 35). Tabulka 15: SDR novotvary muži. Zdroj dat: ÚZIS JmK 264,3 251,4 252,8 252,1 238,5 236,7 226,2 230,4 214,8 215,4 ČR 277,5 272,8 268,9 266,9 249,2 243,2 237,8 233,5 225,9 224,8 JmK ČR 300,0 250,0 200,0 150,0 100,0 50,0 0, Graf 35: SDR novotvary muži. Zdroj dat: ÚZIS 13 Věstník MZ ČR, částka 13/2017 Organizace a hodnocení kvality onkologické péče v ČR 14

29 28 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Standardizovaná úmrtnost na novotvary u žen Standardizovaná úmrtnost na novotvary vykazuje u žen v roce 2016 ve všech krajích České republiky nižší hodnoty než v roce 2007 (graf 36). 200,0 150,0 100,0 50,0 0, Graf 36: SDR novotvary ženy. Zdroj dat: ÚZIS V Jihomoravském kraji se SDR na novotvary u žen pohybuje v období od 2007 do 2016 pod celorepublikovým průměrem (tabulka 16, graf 37). Tabulka 16: SDR novotvary ženy. Zdroj dat: ÚZIS JmK 140,7 138,8 140,5 141,8 135,3 135,9 129,4 127,9 125,0 130,6 ČR 157,0 155,2 150,7 149,5 146,4 145,0 140,5 138,7 135,7 135,1 JmK ČR 200,0 150,0 100,0 50,0 0, Graf 37: SDR novotvary ženy. Zdroj dat: ÚZIS Srovnání SDR na novotvary u mužů a žen v JmK Srovnáním úmrtnosti na nádorová onemocnění u mužů a žen v JmK sledujeme výrazně vyšší hodnoty u mužů (tabulka 17 a graf 38). Tabulka 17: Srovnání SDR u mužů a žen na novotvary v JmK. Zdroj dat: ÚZIS JmK ženy 140,7 138,8 140,5 141,8 135,3 135,9 129,4 127, ,6 muži 264,3 251,4 252,8 252,1 238,5 236,7 226,2 230,4 214,8 215,4

30 29 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje ženy muži Graf 38: Srovnání SDR u mužů a žen na novotvary v JmK. Zdroj dat: ÚZIS Úmrtnost na poranění a otravy Úrazy a otravy se řadí mezi vnější příčiny úmrtí, přičemž prezentovaná data můžeme jako celek vztahovat k úrazům, neboť úmrtí na otravy se pohybují kolem 1 % z celkových hodnot. Úrazy jsou nejzávažnějšími příhodami, které mohou trvale změnit zdravotní stav velké části populace. Jsou nejčastější příčinou morbidity 15 a trvalého postižení u mladých lidí do 25 let. U dětí do 15 let jsou úrazy nejčastější příčinou úmrtí, na následky úrazů zemře více dětí než na všechna ostatní onemocnění dohromady. U dospělé populace jsou úrazy třetí nejčastější příčinou úmrtí. Komplexní systém prevence a mezirezortní spolupráce je nezbytný pro snížení rizik a negativních důsledků, které úrazy a jejich následky přinášejí. K úrazovosti v Jihomoravském kraji byla na základě dostupných dat vydaná samostatná zpráva v květnu SDR na poranění a otravy u mužů Úmrtnost na poranění a otravy se v roce 2016 pohybuje ve všech krajích v České republice pod úrovní hodnot z let 2007 (graf 39). 100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 0, Graf 39: SDR na poranění a otravy muži. Zdroj dat: ÚZIS 15 Morbidita (nemocnost) udává poměr počtu nemocných k počtu obyvatel v daném správním celku (populace v riziku); vyjádřena v relativních číslech (např. procentech) 16 Zpráva o úrazovosti v Jihomoravském kraji (2018), dostupné na

31 30 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Úmrtnost na poranění a otravy u mužů v Jihomoravském kraji se od roku 2007 pohybovala pod průměrnými hodnotami za ČR, v roce 2016 překročila celorepublikový průměr (tabulka 18 a graf 40). Tabulka 18: SDR na poranění a otravy muži. Zdroj dat: ÚZIS Region JmK 70,2 69,5 69,1 72,5 69,6 64,6 67,5 62,1 59,2 63,1 ČR 78,0 76,5 75,2 74,7 73,1 70,9 67,4 66,6 66,0 61,5 JmK ČR 100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 0, Graf 40: SDR na poranění a otravy muži. Zdroj dat: ÚZIS SDR na poranění a otravy u žen Úmrtnost na poranění a otravy u žen nevykazuje porovnáním let 2007 a 2016 v jednotlivých krajích jednoznačný trend (graf 41). 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0, Graf 41: SDR na poranění a otravy ženy. Zdroj dat: ÚZIS Úmrtnost na poranění a otravy u žen se v Jihomoravském kraji pohybovala od roku 2007 do roku 2016 pod celorepublikovým průměrem, s výjimkou roku 2013, kdy hodnota vystoupala nad průměr ČR (tabulka 19, graf 42).

32 31 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Tabulka 19: SDR na poranění a otravy u žen. Zdroj dat: ÚZIS Region JmK 26,0 22,6 22,7 22,4 21,2 20,5 23,1 20,5 20,1 21,9 ČR 26,1 25,4 23,8 23,4 23,4 22,6 21,4 22,0 22,2 22,0 JmK ČR 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0, Graf 42: SDR na poranění a otravy ženy. Zdroj dat: ÚZIS Porovnání SDR na poranění a otravy u mužů a žen v JmK Porovnáním úmrtnosti na poranění a otravy u mužů a žen v Jihomoravském kraji v období je úmrtnost na poranění a otravy u mužů v průměru 3x vyšší než u žen, jak dokládá graf 43 (hodnoty v tab. 18 a 19). ženy muži Graf 43: SDR na poranění a otravy, porovnání ženy a muži. Zdroj dat: ÚZIS

33 32 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Standardizovaná úmrtnost u mužů a žen podle příčin Nejčastější příčinou úmrtí stále zůstávají nemoci oběhové soustavy a onkologická onemocnění, následuje úmrtí na poranění a otravy. V průběhu sledovaného období však obecně vykazuje standardizovaná úmrtnost sestupnou tendenci. U všech hlavních příčin je dlouhodobě vyšší úmrtnost u mužů než u žen (graf 44). 500,0 450,0 400,0 350,0 300,0 250,0 200,0 150,0 100,0 oběhové M novotvary M poranění a otravy M oběhové Ž novotvary Ž poranění a otravy Ž 50,0 0, Graf 44: SDR v JmK u mužů (M) a žen (Ž) podle příčin úmrtí. Zdroj dat: ÚZIS Standardizovaná úmrtnost ve věku 0-64 let Standardizovaná úmrtnost ve věku od 0 do 64 let, označovaná také jako předčasná úmrtnost, vykazuje u mužů i žen v Jihomoravském kraji jako hlavní příčinu úmrtí onkologická onemocnění, následují nemoci oběhové soustavy, samostatně jsou uvedena úmrtí na cévní nemoci mozku. Vysoká úmrtnost je ve věkové kategorii 0-64 let u úmrtí na poranění a otravy a sebepoškození (tabulka 20 a graf 45). Tabulka 20: SDR podle příčin úmrtí do 64 let v JmK. Zdroj dat: ÚZIS Příčina úmrtí nemoci oběhové soustavy 60,8 51,0 50,5 47,4 48,5 45,0 43,3 42,6 39,0 37,5 cévní nemoci mozku 8,7 6,7 8,7 7,0 7,5 6,7 5,3 7,5 4,7 4,5 novotvary 74 67,9 69,1 70,9 66,5 64,1 62,9 57, ,8 poranění a otravy 33 32,7 31,9 32,4 29, ,4 25,5 24,1 26,9 sebepoškození 8,0 8,3 9,9 10,1 10,2 10,8 12,7 10,0 8,3 9,3

34 33 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje nemoci oběhové soustavy cévní nemoci mozku novotvary poranění a otravy sebepoškození 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0, Graf 45: SDR do 64 let podle příčin úmrtí v JmK. Zdroj dat: ÚZIS

35 34 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Životní prostředí Ing. Jaroslava Švarcová, Hygiena obecná a komunální KHS JmK Stav životního prostředí představuje významné determinanty zdraví; znečištěné prostředí přispívá ke vzniku nebo způsobuje přímo řadu onemocnění, předčasných úmrtí a úrazů. Podle odhadu Světové zdravotnické organizace, uvedeného v dokumentu Zdraví Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí, akční plán č. 5 Snižování zdravotních rizik ze životního a pracovního prostředí, kapitola 4. Důvodová zpráva, způsobuje znečištění životního prostředí v evropském regionu až 19 % onemocnění. Nejvýznamnějšími zdravotními důsledky expozice znečištěnému a poškozenému životnímu prostředí jsou respirační a gastrointestinální onemocnění, alergie, kardiovaskulární a metabolická onemocnění, vývojové a reprodukční poruchy, nádorová onemocnění, urychlené stárnutí a předčasná úmrtí. Zátěž obyvatelstva toxickými látkami a negativními faktory životního prostředí je způsobena mj. vysokou intenzitou dopravy spojenou se znečištěním ovzduší, nadměrným hlukem a nehodami, zvyšujícími se nároky na spotřebu zdrojů a zpracování odpadu, zaváděním množství nových chemických látek s málo známými dlouhodobými a transgeneračními zdravotními účinky. Komplexní informace o životním prostředí jsou každoročně prezentovány ve Zprávách o životním prostředí, které se zabývají charakteristikou stavu a vývoje životního prostředí v jednotlivých krajích ČR, aktuálními problémy a aktivitami v jednotlivých krajích, a jejichž zpracováním je pověřena CENIA, česká informační agentura životního prostředí. V následujících kapitolách je provedena detailnější charakteristika vybraných složek životního prostředí Jihomoravského kraje determinujících zdraví obyvatel.

36 35 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Zásobování pitnou vodou Ing. Marcela Ptáčková, Ing. Miroslav Staněk, Hygiena obecná a komunální KHS JmK Na území Jihomoravského kraje jsou téměř všichni obyvatelé zásobováni pitnou vodou především z veřejných vodovodů. Z celkového počtu obyvatel Jihomoravského kraje je dle ČSÚ pitnou vodou z veřejného vodovodu zásobováno obyvatel, což představuje cca 94,6 % obyvatel kraje. Na veřejný vodovod jsou v JmK napojeny všechny obce nad 5000 obyvatel. Délka vodovodní sítě je v Jihomoravském kraji v mezikrajském porovnání druhá nejdelší a činí km. Na území Jihomoravského kraje nejsou kromě údolní nivy v okolí řeky Moravy významná jímací území pitných vod. Všechna další zdrojová území jsou lokalizována mimo kraj, zejména v jeho severní až severovýchodní části. Dominantním vodovodem kraje je vodovod Brněnské vodárenské soustavy (BVS), který zásobuje obyvatel, tj. 35,7 % z celého Jihomoravského kraje, pro okres Brno-venkov je největším vodovodem SV Ivančice-Rosice, zásobující obyvatel (2,7%) z celého Jihomoravského kraje a pro okres Hodonín vodovod Bzenec komplex, zásobující obyvatel (9%) z celého Jihomoravského kraje. V okrese Břeclav zásobuje největší počet obyvatel, tj (2,4 %) z celého Jihomoravského kraje, pitnou vodou vodovod Břeclav, v okrese Blansko zásobuje největší počet obyvatel, tj (2,2 %) z celého Jihomoravského kraje, pitnou vodou vodovod Blansko, v okrese Vyškov zásobuje největší počet obyvatel, a to (2,1 %) z celého Jihomoravského kraje, pitnou vodou Skupinový vodovod - větev Rousínov, v okrese Znojmo zásobuje největší počet obyvatel, tj (4%) z celého Jihomoravského kraje, pitnou vodou vodovod Znojmo. Nejvýznamnějšími provozovateli vodovodů na území Jihomoravského kraje jsou Brněnské vodovody a kanalizace, a. s., Vodárenská akciová společnost, a. s., se svými divizemi Boskovice, Brno-venkov a Znojmo. Mezi další významné provozovatele patří např. Vodovody a kanalizace Břeclav, a. s., Vodovody a kanalizace Hodonín, a. s. a Vodovody a kanalizace Vyškov, a. s. Podíl podzemních, případně smíšených zdrojů pitné vody, jejichž kvalita je vždy vyšší než kvalita povrchových vodních zdrojů, je v našem kraji převažující, a proto existuje i zde předpoklad o nadprůměrné kvalitě pitné vody přístupné pro drtivou většinu obyvatel našeho kraje.

37 36 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje V kraji je v současné době provozováno 24 velkých vodovodů zásobujících nad obyvatel, 266 menších vodovodů zásobujících do obyvatel, 30 studní veřejných a 118 studní komerčních. KHS JmK reagovala v roce 2014 na stále častější nálezy pesticidů a jejich metabolitů v podzemních vodách, které se vedle dusíkatých látek staly jedním z nejproblematičtějšího znečištění vod. V době našich prvních nadlimitních nálezů metabolitů pesticidů byly jako nerelevantní (legislativou neupravené) posouzeny pouze metabolity Chloridazon-desphenyl a Chloridazon-desphenyl-methyl. Od roku 2016 provedl KHS JmK cílený monitoring léčiv v pitných vodách. Jedná se o léčiva s velkou spotřebou, která jsou v trávicím traktu a životním prostředí stabilní a zároveň při klasickém způsobu čištění odpadních vod špatně odbouratelná. Oproti prvnímu screeningu léčiv v pitných vodách v ČR, který provedl SZÚ v letech jsou aktuální nálezy v JmK mnohem častější a až 20 x vyšší - např. karbamazepin (2010-0,004 µg/l, 2017 až 0,116 µg/l). Následovalo provedení hodnocení zdravotních rizik se závěrem - v rámci principu předběžné opatrnosti nepřekračovat koncentraci 0,1 ug/l, kterou doporučuje německý UBA obecně pro nové látky, u kterých chybí toxikologická data. V následujících tabulkách je uveden přehled jednotlivých překročení limitních hodnot ukazatelů kvality pitné vody ve vodovodech, veřejných a komerčních studních z IS Pivo v letech V tomto období bylo odebráno vzorků vody a v nich provedeno stanovení jednotlivých ukazatelů. Tabulka č. 21: Překročení nejvyšší mezní hodnoty (NMH). Zdroj: Informační systém PiVo 17 Ukazatel Jednotka Limitní hodnota Acetochlor ESA µg/l 0,1 151 Acetochlor OA µg/l 0,1 58 Atrazin µg/l 0,1 1 Atrazin-desisopropyl µg/l 0,1 2 Bor mg/l 1 2 Bromičnany µg/l 10 4 Desethylatrazin µg/l 0,1 5 Dusičnany mg/l Dusitany mg/l 0,5 37 Počet stanovení nad NMH 17 PiVo Informační systém Pitná Voda, který byl vytvořen v roce 2004 jako nástroj hygienické služby pro sledování kvality vody v České republice.

38 37 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Eschericia coli KTJ/100 ml 0 76 Fluoridy mg/l 1,5 7 Chrom µg/l 50 1 Intestinální enterokoky KTJ/100 ml 0 41 Metazachlor µg/l 0,1 3 Nikl µg/l 20 3 Olovo µg/l 10 4 Pesticidní látky celkem µg/l 0,5 25 Rtuť µg/l 1 1 Selen µg/l Terbuthylazin µg/l 0,1 5 Trihalometany µg/l Trichlorethen µg/l 10 2 Tabulka č. 22: Překročení mezní hodnoty (MH). Zdroj: Informační systém PiVo Ukazatel Jednotka Limitní hodnota Počet stanovení mimo MH Amonné ionty mg/l 0,5 88 Barva mg/l Pt Celkový organický uhlík mg/l 5 8 Clostridium perfringens KTJ/100 ml 0 2 Hliník mg/l 0,2 1 Chlor volný mg/l 0,3 137 Chloridy mg/l Chloritany µg/l Chemická spotřeba kyslíku mg/l 3 16 (manganistanem) Koliformní bakterie KTJ/100 ml Konduktivita ms/m Mangan mg/l 0, Mikroskopický obraz % 10 7 abioseston Mikroskopický obraz jedinci/ml 50 5 počet organismů Mikroskopický obraz živé jedinci/ml 0 12 organismy Pach Přijatelný pro odběratele 17 ph 6,5-9,5 35 Sírany mg/l

39 38 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Sodík mg/l Trichlormethan µg/l Zákal ZF(t, n) 5 54 Železo mg/l 0,2 278 Tabulka č. 23: Nálezy dalších (legislativou neupravených) látek a jejich doporučené hodnoty (DH). Zdroj: Informační systém PiVo Ukazatel Jednotka Doporučená hodnota Počet stanovení v rozmezí 0,1 µg/l až DH Acetochlor ESA µg/l Hydroxyatrazin µg/l Chloridazon-desphenyl a Chloridazon-desphenylmethyl µg/l Metazachlor ESA µg/l Metazachlor OA µg/l Metolachlor ESA µg/l Metolachlor OA µg/l Karbamazepin µg/l 0,1-2 Uran µg/l Počet stanovení nad DH V JmK je v současné době platných 29 výjimek na časově omezené užití vody, která dlouhodobě nesplňuje mezní hodnoty v 18 vodovodech a 4 komerčních studních. Tabulka č. 24: Jednotlivé výjimky na časově omezené užití vody pro MH. Zdroj: Informační systém PiVo Typ Název Zás. Ukazatel Jednotka Horní Platnost do oblasti obyv. mez vodovod Horní Dunajovice 656 uran µg/l vodovod Damnice uran µg/l vodovod Tvořihráz 375 dusičnany mg/l vodovod Podluží - HO acetochlor ESA µg/l 0, vodovod Podluží - HO acetochlor ESA µg/l 0, vodovod Vavřinec 383 dusičnany mg/l vodovod Miroslav uran µg/l vodovod Jaroslavice konduktivita ms/m vodovod Skupinový vodovod acetochlor ESA µg/l 0, Břeclav vodovod Skupinový vodovod acetochlor ESA µg/l 0, Mikulov-Lednice vodovod Skupinový vodovod Velké Pavlovice-Zaječí acetochlor ESA µg/l 0, vodovod Skupinový vodovod acetochlor ESA µg/l 0, Hustopeče-Vranovice vodovod Skupinový vodovod acetochlor ESA µg/l 0, Podluží vodovod Skupinový vodovod acetochlor OA µg/l 0, Podluží vodovod vodovod Podluží acetochlor ESA µg/l 0, Koloboucká oblast

40 39 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje vodovod vodovod Podluží acetochlor OA µg/l 0, Koloboucká oblast vodovod vodovod Podluží acetochlor ESA µg/l 0, Velkobílovická oblast vodovod vodovod Podluží acetochlor OA µg/l 0, Velkobílovická oblast vodovod Blanné 79 acetochlor ESA µg/l vodovod SV Ivančice-Rosice acetochlor ESA µg/l 0, vodovod Běhařovice 450 acetochlor ESA µg/l vodovod Mikulčice-vodovod-zdroj acetochlor ESA µg/l 0, Podluží-HO vodovod Mikulčice-vodovod-zdroj Podluží-HO acetochlor OA µg/l 0, komerční Moravský Písek, 8 konduktivita ms/m studna Velkomoravská č.p. 282, Velkoškolka Kladíkov komerční Vacenovice č.p. 81, 50 železo mg/l 0, studna Anticoro Bábík komerční Vacenovice č.p. 81, 50 mangan mg/l 0, studna Anticoro Bábík komerční Moravany č.p. 307, 49 konduktivita ms/m studna Kameňácká myslivna komerční Moravany č.p. 307, 49 sírany mg/l studna Kameňácká myslivna komerční studna Kněždub, parc. č. 801/2, ČOV Velička 2 mangan mg/l 0, Z hlediska zdravotního rizika se jako nejproblematičtější v pitné vodě v JmK jeví metabolity pesticidů. V letech v rámci celostátního monitoringu jakosti pitných vod ve veřejných vodovodech bylo zjišťováno postupné mírné zlepšování jakosti pitné vody, sledování většího spektra pesticidních látek a jejich metabolitů zejména v Jihomoravského kraji a častější nálezy vyšších koncentrací však tento trend od roku 2015 zastavilo. Pesticidní látky se vyskytují téměř ve všech vodách a jejich koncentrace v přírodních vodách je vzrůstají v důsledku růstu počtu obyvatel a intenzivní zemědělské činnosti. Pesticidy (ale i léčiva) jsou hojně využívány až nadužívány, proto je potřeba jim věnovat i nadále pozornost i v problematice pitných vod. Zdravotně významné koncentrace léčiv v pitné vodě však dosud zjištěny nebyly. Bohužel ani v balených vodách nelze přítomnost těchto látek zcela vyloučit, přestože v současné době neexistuje pro takové tvrzení dostatek informací. Obecně platí, že četnost nedodržení limitních hodnot ukazatelů pitné vody pro veřejné zásobování klesá s rostoucím počtem zásobovaných obyvatel, tj. že celý systém zásobování pitnou vodou ve velkých vodovodech je bezpečnější. Významnou roli hraje i zajištění profesionálního provozování vodovodů vodárenskými společnostmi.

41 40 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Voda ke koupání a ochlazování MUDr. Jana Derková, Bc. Břetislav Uhlíř, Hygiena obecná a komunální KHS JmK V Jihomoravském kraji eviduje a kontroluje KHS JmK provozování 84 umělých koupališť se sezónním provozem a 131 zařízení s provozem celoročním (zahrnuty i bazény škol, poskytovatelů zdravotních služeb, bazény pro kojence a batolata). Dále v rámci vodních wellness zařízení dozorujeme 176 provozů saun. Zdrojem dat z kontrol a pro dlouhodobé sledování trendu jakosti bazénové vody u těchto provozovaných zařízení, která jsou uceleně a systematicky shromažďována prostřednictvím akreditovaných a autorizovaných laboratoří (výsledky laboratorních vyšetření vzorků vody provozovatelů a výsledky laboratorních vyšetření ze vzorků vody odebraných při státním zdravotním dozoru), je obdobně jako u dozoru nad jakostí pitné vody, elektronická databáze Informační systém Pitná voda. Data zaslaná do uvedeného informačního systému jsou následně ověřována a vytěžována KHS. Z hlediska možnosti využívání povrchové vody ke koupání v Jihomoravském kraji je KHS JmK sledována jakost vody 11 koupacích oblastí (VN 18 Palava, VN Letovice Svitavice, VN Letovice Vranová, VN Brněnská přehrada Rokle, VN Brněnská přehrada Rakovec, VN Brněnská přehrada Kozí horka, VN Brněnská přehrada Sokolské koupaliště, VN Brněnská přehrada Osada, VN Lučina, Vranovská přehrada pláž Vranov, VN Výrovice), kontrolováno je provozování 5 přírodních koupališť (VN Nové Mlýny horní nádrž - laguna 1, VN Nové Mlýny horní nádrž - laguna 2, rybník Suchý, koupaliště lom Luleč a koupaliště Vémyslice) s provozovatelem a 5 přírodních biotopů (Kovalovice, Bantice, Bohuslavice, Brno jih, Jezírko Wellness Infinit Maximus). V roce 2012 byly vydány zákazy: koupací oblast Vranovská přehrada Bítov, Kopaninky, a to z důvodu přítomnosti vodního květu a masivního výskytu sinic, včetně překročení hygienických limitů pro ukazatele chlorofyl a průhlednost; přírodní koupaliště rybník Olšovec, a to rovněž z důvodu přítomnosti vodního květu a masivního výskytu sinic, včetně překročení hygienických limitů pro ukazatele chlorofyl a průhlednost V roce 2013 byl opět vydán zákaz na rybníku Olšovci z důvodu nadlimitního výskytu sinic. 18 VN vodní nádrž

42 41 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje V roce 2014 byl vydán zákaz v koupací oblasti Vranovská přehrada Bítov, Kopaninky, a to z důvodu přítomnosti vodního květu a masivního výskytu sinic, včetně překročení hygienických limitů pro ukazatele chlorofyl a průhlednost. V roce 2014 také došlo k odebrání přírodního koupaliště rybník Olšovec z oficiálního celorepublikového Seznamu povrchových vod ke koupání pro rekreační sezonu Lokalita, která byla v letním období monitorována, byla dlouhodobě nevyhovující z hlediska použití ke koupání. V letních měsících docházelo k rozvoji eutrofizace vody s nárůstem výskytu sinic. V letech byla situace řešena opatřením obecné povahy, dočasným zákazem používání vody ke koupání, provozovatel ale nemohl pro vysoké finanční náklady přijmout žádná rychlá strategická opatření na podporu koupání. V letech 2015 až 2017 nebyl během koupací sezóny vyhlášen žádný zákaz koupání. V roce 2016 došlo k vyřazení koupací oblasti Vranovská přehrada Bítov, Kopaninky z oficiálního celorepublikového Seznamu povrchových vod ke koupání pro rekreační sezonu 2016, z obdobných důvodů jako na přírodním koupališti Olšovci, lokalita však navíc i počtem navštívených rekreantů zcela neodpovídala stanovenému kritériu počtu koupajících se (2000 osob denně), jednalo se totiž o náhradní variantu za oblast Vranovská přehrada Bítov, jež ovšem mívala v průběhu sezóny značný a významný pokles hladiny vody, který pravidelně zasahoval i monitorovací místo. Nově byl od roku 2016 do Seznamu povrchových vod ke koupání pro rekreační sezónu 2016 zařazen koupací profil VN Brněnská přehrada Osada, toto místo je specifické v tom, že se jedná o pláž vyhrazenou pro příznivce naturismu. KHS JmK se zabývá také monitorací kvality přírodní povrchové vody využívané ke koupání veřejností nad rámec celorepublikového Seznamu povrchových vod ke koupání pro rekreační sezónu, pravidelně v průběhu celého trvání koupacích sezón sledovala v letech konkrétně v lokalitě Mariánské Údolí (Brno) dvě samostatné vodní nádrže (rybník U Kadlcova mlýna a rybník Pod Hrádkem). Hodnocením pětiletého průběhu koupacích sezón dle jakosti vody lze konstatovat uspokojivý trend stavu sledovaných přírodních povrchových vod, kromě roku 2012 a lokality Nové Mlýny laguna 1 na Břeclavsku, kdy ve druhé polovině srpna až do poloviny září byla voda v nádrži klasifikována jako NEVHODNÁ KE KOUPÁNÍ a kromě roku 2015 polovina měsíce srpna voda v rybníku Suchý na Blanensku rovněž po dobu 1 týdne v nádrži klasifikována jako NEVHODNÁ KE KOUPÁNÍ, se v celém JmK jakost těchto povrchových vod pohybuje nejčastěji v rozmezí 1. a 2. stupně, je tedy vhodná ke koupání, zcela ojediněle je krátkodobě stanoven stupeň 3 signalizující zhoršenou jakost vody. Veřejnost a média vnímají veškeré dění

43 42 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje kolem předmětných kontrol velmi pozorně, aktivity informační dotazy směřované na pracovníky KHS jsou v průběhu léta téměř na denním pořádku. S koupáním jsou spojena rovněž četná zdravotní rizika (nejrůznější úrazy, z nichž nejzávažnější jsou poranění hlavy a páteře, značné riziko představuje nebezpečí utonutí, četně se objevují poškození organismu v důsledku termodysbalance úpaly, úžehy, oběhové kolapsy, alergické reakce, případně infekční onemocnění trávící soustavy, zánětlivá kožní, oční a ušní onemocnění, kdy původcem infektu mohou být virové a bakteriální mikroorganismy, či prvoci). Za uplynulé pětileté ( ) období nemáme v KHS JmK prostřednictvím Dotazníku SZÚ ani samostatnými hlášeními evidován výskyt infekčních onemocnění v souvislosti s koupacími aktivitami.

44 43 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Hluk MVDr. Ivana Fajkošová, Hygiena obecná a komunální KHS JmK Podle nedávné zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) o zdravotních účincích a následcích hlukové zátěže evropské populace je hluk nejvýznamnější environmentální determinantou zdraví hned za znečištěním ovzduší. Za dostatečně prokázané a kvantifikovatelné nepříznivé zdravotní účinky hluku jsou v současnosti považovány vliv na kardiovaskulární systém, rušení spánku, nepříznivé ovlivnění osvojování řeči a čtení u dětí a tinnitus (ušní šelesty následek hlasitých poslechů ze sluchátkových reproduktorů). Podle zprávy Národní referenční laboratoře pro komunální hluk (NRL) bylo v 1. kole hlukového mapování zjištěno, že nad hladinou hluku 55 db pro hlukový ukazatel den-večernoc (Ldvn) žije ve zmapovaných lokalitách 1,79 milionu obyvatel, přičemž převážnou část (přes 85 %) tvoří obyvatelé aglomerací. Kvalifikovaný odhad pro Evropu udává, že nadměrný hluk může mít mj. na svědomí 3 % infarktů myokardu. V ČR by to znamenalo 675 případů za rok v důsledku hluku. Strategické hlukové mapy (SHM) se pořizují v pravidelných pětiletých cyklech nebo i dříve, dojde-li k podstatnému vývoji hlukové situace v posuzovaném území. SHM se pořizují pro hluk v okolí stanovených hlavních pozemních komunikací, hlavních železničních tratí, hlavních letišť a v aglomeracích. Hlukové mapování provádí všechny členské státy Evropské unie a některé další evropské státy v pětiletých cyklech, které jsou nazývány kola SHM 1. kolo SHM (data k r. 2007) a 2. kolo SHM (data k r jsou dostupná od r. 2016). Zpracovávané území ve 2. kole bylo přibližně třikrát větší než v 1. kole. Úkolem SHM je zmapovat území v okolí hlavních zdrojů hluku. Mapování umožňuje analýzu území z hlediska hlukové zátěže a počtu osob exponovaných hlukem a analýza území umožňuje výběr lokalit (stanovení tzv. hot-spots) pro další zpracování. Na zpracování SHM navazují Akční plány (AP), které obsahují návrhy opatření na snížení hluku v nejzatíženějších oblastech, které byly určeny na základě SHM. Výsledky SHM i AP jsou prezentovány veřejnosti a jsou reportovány v pevně daných termínech Evropské komisi, která zajišťuje porovnání hlukové situace v rámci celé EU a dalších států (Švýcarsko, Norsko). Tyto údaje jsou podkladem pro přípravu hlukové politiky a legislativy EU, jejímž cílem je snížení hlukové zátěže obyvatelstva. AP pro pozemní komunikace jsou zpracovávány pro jednotlivé kraje. AP pro železnice je zpracováván pro celé území ČR. Pro každé hlavní letiště je zpracováván jeden AP. Samostatně jsou zpracovávány AP i pro jednotlivé aglomerace.

45 44 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Opatření v rámci AP jsou na volném uvážení příslušných pořizovatelů, ale měla by řešit zejména prioritní situace, které je možné zjistit podle překročení některé příslušné mezní hodnoty nebo podle dalších kritérií zvolených členskými státy, a měla by se uplatnit zejména pro nejdůležitější oblasti, které jsou vymezeny strategickým hlukovým mapováním ( hot spots, kritická místa). Tabulka 25: Mezní hodnoty hlukových kazatelů. Zdroj: Vyhláška MZ č. 272/2011 Sb. Zdroj hluku L dvn (db) L n (db) Silniční doprava Počet ovlivněných obyvatel Ldvn v Jihomoravském kraji. Obr. 5: Tabulka počtu exponovaných obyvatel v JmK. Zdroj: AP 2 19 Počet ovlivněných obyvatel Ln v Jihomoravském kraji. Obr. 6: Tabulka počtu exponovaných obyvatel v JmK. Zdroj: AP 2 19 Návrh akčního hlukového plánu pro hlavní pozemní komunikace ve vlastnictví státu 2. kolo, listopad 2016, Akustika Praha

46 45 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Počet ovlivněných obyvatel Ldvn aglomerace Brno Obr. 7: Tabulka počtu exponovaných obyvatele v aglomeraci Brno. Zdroj: AP 2 Počet ovlivněných obyvatel Ln v aglomeraci Brno Obr. 8: Tabulka počtu exponovaných obyvatel v aglomeraci Brno. Zdroj: AP 2 Pro stanovení priorit byla použita metoda výpočtu hlukového zatížení území podle počtu obyvatel v budovách ležících v příslušném hlukovém pásmu SHM a ukazatele vysokého obtěžování hlukem v noční době (HSD). Priority kritických míst Obr. 9: Tabulka pro priority kritických míst. Zdroj AP 2

47 46 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Obr. 10: Řešené komunikace a obce. Zdroj: AP 2 Seznam kritických míst podle SHM (AP 2) Obr. 11: Přehledné zobrazení kritických míst podle SHM. Zdroj: AP 2

48 47 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Obr. 12: Tabulka kritických míst s prioritou I. Zdroj: AP 2

49 48 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Obr. 13: Tabulka kritických míst s prioritou II. Zdroj: AP 2 Tabulka 26: Přehled navržených a provedených opatření v kritických místech s prioritou I. Zdroj: KHS JmK Kritické místo Tichý povrch Protihluková stěna Výměna oken 1 I/38 Znojmo město ano I/50 Bučovice ano - Ano 3 I/42 Brno Staré Brno ano - Ano 4 I/38 Znojmo Louka ano I/42 Brno Královo Pole ano I/23 D1 Brno Starý Lískovec ano I/42 Brno Židenice ano I/55 Břeclav ano I/41 Brno Komárov ano - Ano 10 I/42 Brno Židenice ano - Ano 11 I/41 Brno Komárov ano - Ano 12 I/38 Znojmo město ano I/42 Brno Židenice ano ano - 14 I/54 Kyjov ano - Ano 15 I/42 Brno Židenice ano ano - 16 I/43 Brno Královo Pole ano ano - 17 I/40, I/55 Břeclav ano - Ano 18 I/50 Bučovice ano - -

50 49 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Plánovaná opatření z r (AP 1) Obr. 14: Tabulka plánovaných a realizovaných opatření z r (AP 1). Zdroj: AP 2 Dlouhodobá strategie ochrany před hlukem Obr. 15: Tabulka dlouhodobých naplánovaných opatření. Zdroj: AP 2 Možnosti snížení hluku v hlučných lokalitách opatření na straně zdroje hluku, dopravní (organizační) opatření, opatření na cestě šíření hluku do okolí a opatření na chráněné stavbě. Navržená protihluková opatření: protihlukové clony nebo valy snížení intenzity dopravy všech vozidel vyloučení nebo omezení provozu těžkých vozidel snížení rychlosti, opravy špatného stavu vozovky

51 50 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje pokládka tichého povrchu vozovky zajištění plynulosti provozu individuální protihluková opatření na objektech Tabulka 27: Časově omezená povolení provozu zdrojů hluku. Zdroj: KHS JmK KHS JmK vydané výjimky pro pozemní komunikace (D dálnice, MK místní komunikace, sil. I. II. třídy), železniční i tramvajové dráhy a stacionární zdroje hluku D1 Brno (Starý Lískovec) I/54 Bzenec a Moravský Písek MK Brno ul. Cejl, Lidická, Štefánikova, Palackého, I/54 Kyjov Milady Horákové, Merhautova MK Brno ul. Drobného, Husova, Hybešova, Koliště, I/54 Veselí nad Moravou Konečného nám., Kotlářská, Křenová, Křížová, Merhautova, Moravské náměstí, náměstí 28. října, Pekařská, Pionýrská, Provazníkova, Purkyňova, Údolní, Úvoz, Veveří, Vídeňská MK Brno Belcrediho, Bratislavská, Charbulova, I/54 Vlkoš Mendlovo náměstí, náměstí Karla IV., Štursova MK Brno Dornych, Hlavní, Líšeňská, Rybnická, I/54 Vracov Táborská, Životského MK Brno Plotní I/55 Petrov MK Brno Bohunická I/55 Strážnice I/41 Brno (Hněvkovského) I/55 Veselí nad Moravou I/42 Brno (Hladíkova, Zvonařka, Poříčí) I/55 ve Vnorovy I/42 Brno (Hlinky konec MÚK VMO Hlinky ) D2 Starovičky I/42 Brno (Husovický tunel Ostravská) I/55 Břeclav (Lidická, Národních hrdinů, tř.1.máje, J.Skácela, Hraniční) I/40 Břeclav (tř.1.máje, Hlavní, Na Valtické) I/43 Brno (Bratří Křičků) I/46 Drysice II/642 Brno (Rokytova) D1 Velešovice II/380 Brno (Kaštanová, Sokolnická) I/50 Bučovice-Vícemilice II/380 Brno (Tuřanská) II/408 Suchohrdly II/602 Brno (Jihlavská, Pražská) a Troubsko II/408 Kuchařovice (Jihlavská) I/52 Modřice I/38 Vranovská Ves II/152 Želešice I/38 Olbramkostel II/425 Rajhrad I/38 Kasárna II/416 Blučina I/38 Znojmo II/386 v Kuřim I/38 Grešlové Mýto Pavlice Tramvaj Brno Hybešova, Křenová, Křížová, I/43 Skrchov a Stvolová Purkyňova, Václavská, Veveří, Vídeňská, Pekařská Tramvaj dráha Brno Cejl I/43 Letovice Tramvaj dráha Brno Veletržní I/43 Sebranice Železnice Kuřim trať č I/43 Lažany Železnice Brno trať č I/43 Milonice Vozovna tramvají Brno-Pisárky I/43Lipůvka Vlakotvorná stanice Brno-Maloměřice Sušárna obilovin Kyjov Technologie zprac. ovoce a zeleniny Mikulčice Výroba obalového skla Kyjov

52 51 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Přehled dopravních staveb plánovaných ŘSD v Jihomoravském kraji Obr. 16: Přehledná mapka. Zdroj: Program rozvoje JmK Obr. 17: Legenda k obrázku 16. Zdroj: Program rozvoje JmK

53 52 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Hlavní témata k řešení Jihomoravský kraj patří z hlediska dopravní dostupnosti k nejlépe situovaným krajům České republiky. Město Brno je druhým nejvýznamnějším dopravním uzlem v zemi. Hlavním problémem silniční dopravy kraje je nedobudovaná páteřní dopravní síť, kde vzhledem k nevyjasněnému trasování některých úseků nelze počítat se započetím příslušných staveb v nejbližších několika letech. Třetina krajských silnic je v havarijním stavu, závažným problémem je špatný technický stav řady mostů. Dlouhodobě nedořešeným problémem je přestavba brněnského železničního uzlu. Všechny tratě zaústěné do Brna mají kapacitní problémy. Významná část regionálních železničních tratí v kraji je v nevyhovujícím technickém stavu. Zcela mimořádné postavení v rámci dopravy v ČR má integrovaný dopravní systém JmK. Je nutné držet trendy v rozvoji informačních, řídících a odbavovacích technologií a zkvalitňování vozového parku, zejména na železnici. Potenciál letiště není dlouhodobě plně využitý. V kraji, a zejména ve městě Brně není zcela dobudována infrastruktura pro cestování na kole. Při budování nových cyklostezek a značení cyklotras je třeba klást důraz na propojení se systémem IDS JmK a bezpečnost cyklistů.

54 53 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Odpady RNDr. Daniela Žádníková, Hygiena obecná a komunální KHS JmK Odpady mohou představovat v závislosti na jejich složení akutní nebo chronické zdravotní riziko v pracovním i životním prostředí. K poškozování zdraví může docházet v celém cyklu nakládání s odpady (sběr, meziskladování, transport, zpracování či ukládání atd.). Je třeba konstatovat, že v oblasti zdravotních rizik při nakládání s odpady není dosud ošetřena legislativně či metodicky řada problémů. Je třeba zajistit vzdělávání pracovníků na všech úrovních státní správy a pracovníků nakládajících s odpady. Nevyhovující je situace zejména v oblasti odpadů ze zdravotnických zařízení, kde v důsledku absence efektivního systému nakládání s odpadem dochází každoročně ke zvyšování produkce objemu nebezpečných odpadů; chybí totiž efektivní systém pro nakládání s odpady ze zdravotnických zařízení od vzniku odpadu až po jeho odstranění. U nových technologií nakládání s odpady, zejména zpracování odpadů, zcela chybí identifikace možných zdravotních rizik. Základním strategickým cílem Plánu odpadového hospodářství České republiky je minimalizace nepříznivých účinků vzniku odpadů a nakládání s nimi na lidské zdraví a životní prostředí. Do dnešního dne však zdravotní rizika při nakládání s odpady nejsou dostatečně popsána, což je nutnou podmínkou jejich cílené minimalizace. Jde především o technologie pro využívání odpadů, jako je recyklace či kompostování. Vzhledem k tomu, že cíle odpadového hospodářství směřují k udržitelnému rozvoji společnosti a přiblížení se k evropské recyklační společnosti, bude nutné zaměřit se na rizika související s tříděním odpadu a jeho recyklaci. Nejčastěji se jedná o rizika hluku a chemických látek kontaminujících ovzduší, vodu a půdu, ale také o biologické faktory. Provedení studií u vybraných způsobů nakládání s odpady, jejímž cílem je identifikace rizika a hodnocení expozice toxických agens pro pracovníky i populaci, povede k vypracování kritérií pro hodnocení zdravotních rizik při zpracování odpadů a následně k jejich prevenci. 20 Z POH JmK vyplývají tyto údaje, platné pro období zpracování: Jihomoravský kraj má rozlohu km 2. Přirozeným centrem je krajské město Brno s cca obyvateli. Brno je druhým největším městem v ČR. 20 Aktuální strategický rámec v oblasti nakládání s odpady představuje Plán odpadového hospodářství České republiky pro období (dále jen POH ČR ), vyhlášený nařízením vlády č. 352/2014 Sb.

55 54 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Z hlediska správního uspořádání a osídlení je JmK tvořen 7 okresy: Blansko, Brno-město, Brnovenkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo, má 673 obcí. Z toho je 47 měst. Obce jsou rozděleny do 21 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (obce III. stupně) a 34 obcí má pověřené obecní úřady (obce II. stupně). V 673 obcích žije obyvatel (údaje z r. 2013). Zdravotní péče je zajišťována 21 nemocnicemi (7 156 lůžek) a dalšími zdravotnickými zařízeními, samostatnými ordinacemi lékařů, sítí lékáren nebo výdejen léků. Na území JmK je provozována rozsáhlá síť předškolních a školských zařízení. Je zde 647 mateřských škol, 473 základních škol, 126 středních škol a vysoké školy státní i soukromé ve městech Brno, Znojmo, Lednice. Celková produkce odpadů v JmK V letech se pohybovala celková produkce odpadů od cca 2,96 milionů t (r. 2009) do cca 3,36 milionů t (r. 2013), což bylo způsobeno velkým nárůstem produkce stavebních a demoličních odpadů. Celková produkce odpadů na jednoho obyvatele se v intervalu uvedených let zvýšila, a to z hodnoty kg/obyv. (r. 2009) na hodnotu kg/obyv. (r. 2013). V celkové produkci odpadů obou kategorií (ostatní, nebezpečné) v r je z jednotlivých obcí s rozšířenou působností (ORP) je na 1. místě Brno ( t) a na 2. místě Hodonín ( t). V ostatních obcích (Boskovice, Bučovice, Hustopeče, Ivančice, Kuřim, Kyjov, Mikulov, Mor. Krumlov, Pohořelice, Rosice, Slavkov u Brna, Tišnov, Veselí nad Mor., Židlochovice) vzniklo v r množství odpadů nižší než t. Další typy zařízení pro nakládání s odpady Zařízení pro využití vhodných BRO z obcí - kompostárny a bioplynové stanice. Na území JmK je 27 kompostáren, další kompostárny jsou komunitního typu a také jsou budovány kompostárny jako malá zařízení. Několik kompostáren je provozováno v areálu skládek, kde se kompost používá jako překryvná vrstva skládky. Komunální bioplynovou stanici provozuje REBIOS, spol. s.r.o. Vyškov, další je v Ústavu pro využití plynu v Brně. Zařízení pro dotřídění a úpravu odpadů, včetně zařízení pro dotřídění odpadního skla. Sběrné dvory a překladiště odpadů. Stacionární zařízení na zpracování stavebních a demoličních odpadů. Zařízení pro fyzikálně-chemickou úpravu odpadů a rafinaci olejů. Autovrakoviště.

56 55 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Zařízení pro rekultivaci a terénní úpravy s využitím stavebních odpadů (zejména zemin) provozovaných v rámci stavebních činností (využívání odpadů na povrchu terénu). Zařízení pro zpracování druhotných surovin (sklo, plasty, TAP). Dekontaminační zařízení, biodegradace zemin a kalů znečištěných ropnými uhlovodíky. V závazné části POH JmK jsou uvedeny zásady pro nakládání s odpady v obecné rovině a zásady pro nakládání s vybranými druhy odpadů, sloužící k plnění cílů POH ČR v JmK. Jsou vždy uvedeny cíle, zásady a opatření. Například: komunální odpady (KO) - od r podporovat zavedený tříděný sběr minimálně pro odpady z papíru, plastů, skla a kovů u všech obcí kraje; do r zvýšit nejméně na 50 % hmotnosti celkovou úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklaci alespoň u odpadů z materiálů jako je papír, plast, kovy, sklo, pocházejících z domácností a případně odpadů jiného původu; směsný komunální odpad (SKO) - cílem je tento odpad po vytřídění materiálově využitelných složek, nebezpečných složek a biologicky rozložitelných odpadů využívat zejména energeticky v zařízeních k tomu určených v souladu s platnou legislativou; dosažení cíle je možné významným omezením skládkování SKO, snižováním produkce SKO zavedením či rozšířením odděleného sběru využitelných složek KO včetně BRO; živnostenské odpady (ŽO) - cílem je poskytnout původcům živnostenských odpadů možnost zapojení do systému nakládání s KO v obci, pokud má obec zavedený systém nakládání s KO se zahrnutím ŽO, stanovit způsob sběru těchto odpadů, zpoplatnit zapojení podnikajících právnických a fyzických osob do obecného systému nakládání s KO atd.; biologicky rozložitelné odpady (BRO) a biologicky rozložitelné komunální odpady (BRKO) - hlavním cílem je maximálně snížit množství BRKO ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky činil v r nejvíce 35 % hmotnostních z celkového množství BRKO vyprodukovaných v r. 1995; zásadou bude v obcích povinně stanovit systém odděleného sběru BRO a nakládání s nimi, minimálně pro BRO rostlinného původu, podporovat a rozvíjet systém sběru BRKO, podporovat maximální využívání BRO a produktů z jejich zpracování, podporovat budování a rozvoj infrastruktury nutné pro zajištění využití BRO; akceptovat legislativně stanovený zákaz skládkování SKO, recyklovatelných a využitelných odpadů od r. 2024; u zemědělských odpadů podporovat jejich zpracování anaerobní a aerobní biodegradací (bioplynové stanice, kompostárny); stavební a demoliční odpady (SDO) - zvýšit do r nejméně na 70 % hmotnosti míru přípravy k opětovnému použití a míru recyklace SDO a jiných druhů k jejich materiálového využití, včetně zásypů, při nichž jsou stavební materiály nahrazeny v souladu s platnou

57 56 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje legislativou stavebním a demoličním odpadech kategorie OO, s výjimkou v přírodě se vyskytujících materiálů uvedených v Katalogu odpadů pod č (Zemina a kamení); hlavní zásadou bude regulovat vznik SDO a nakládání s nimi s ohledem na ochranu zdraví lidí a životního prostředí, dále maximálně využívat upravené SDO a recykláty z těchto odpadů; nebezpečné odpady (NO) - cílem je snižovat měrnou produkci NO, zvyšovat podíl využitelných NO, minimalizovat negativní účinky při nakládání s NO na lidské zdraví a životní prostředí, odstranit staré zátěže, kde se nacházejí NO; výrobky s ukončenou životností s režimem zpětného odběru - do skupiny jsou zařazeny obaly a obalové odpady, odpadní elektrozařízení z domácností, odpadní baterie, akumulátory, autovraky, odpadní pneumatiky, kaly z ČOV, odpadní oleje, odpady ze zdravotnictví a veterinární péče; v případě kalů z ČOV je uveden cíl: podporovat technologie využívání kalů z ČOV za předpokladu realizace řady opatření, zaměřených například na důslednou kontrolu kvality kalů při jejich využívání, minimalizaci kontaminace odpadních vod a kalů nežádoucími nebezpečnými látkami z léčiv a přípravků osobní hygieny atd. s cílem ochrany zdraví lidí a složek prostředí; v případě odpadů ze zdravotnictví a veterinární péče (ZO) - zásady pro nakládání s odpady tohoto původu se týkají odpadů ze zařízení, kde je poskytována zdravotní péče a zdravotní služby (stacionární zařízení lůžková nebo ambulantní, zdravotní péče a služby řešené docházkou k pacientovi nebo klientovi v rámci home care, služby poskytované v ústavech sociální péče apod.) a kde jsou produkovány obdobné druhy odpadů; při nakládání s těmito nebezpečnými ZO a při jejich odstraňování je nutno vycházet z 10 odst. (5) vyhlášky MZ č. 306/2012 Sb.; hlavním cílem je minimalizovat při nakládání s těmito odpady negativní účinky na lidské zdraví a životní prostředí pomocí řady opatření (např. důsledné dodržování pravidel pro třídění, shromažďování, úpravu - dekontaminaci, přepravu a odstraňování odpadů stanovených MŽP a MZ), prohloubit osvětu v oblasti správných zásad nakládání s odpady ze zdravotnických a veterinárních zařízení a jim podobných zařízení, akceptovat legislativně stanovená školení pro všechny zaměstnance, kteří nakládají s odpady ze zdravotnických a veterinárních zařízení a jim podobných zařízení včetně pracovníků podílejících se na jednotlivých krocích nakládání s těmito odpady atd.;

58 57 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje specifické skupiny nebezpečných odpadů - jsou zde uvedeny cíle a opatření při nakládání s odpady a zařízeními obsahujícími PCB, s odpady obsahujícími perzistentní organické látky, s azbestovými odpady a odpady s obsahem přírodních radionuklidů; další skupiny odpadů - jsou zde stanoveny cíle a opatření pro nakládání s vedlejšími produkty živočišného původu a biologicky rozložitelnými odpady z kuchyní a stravoven včetně použitých stolních olejů a tuků, dále cíle a opatření pro nakládání s železnými a neželeznými kovy. Na POH JmK byly vztaženy výstupy z hodnocení vlivů základních způsobů nakládání s odpady na zdraví v rámci vyhodnocení Plánu odpadového hospodářství České republiky na období , které zpracovala Fakulta životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze v roce 2014, z nichž je možné uvést následující 21 : V rámci hodnocení POH na veřejné zdraví bylo posuzováno, jakým způsobem a do jaké míry mohou navrhované cíle, zásady a opatření ovlivnit naplnění cílů ochrany zdraví, a zda jde o ovlivnění pozitivní, negativní nebo zda k ovlivnění nedojde. V optimálním případě by implementace POH měla znamenat podporu zdraví. Dalším účelem hodnocení bylo zjištění, zda konkrétní navrhovaná opatření nemohou mít negativní vliv na zdraví obyvatel dotčených posuzovanými opatřeními nebo zásadami. Možný vztah/vliv posuzovaného POH jednotlivých cílů na vybrané determinanty zdraví. Při naplnění všech cílů, opatření a zásad POH ČR , které mají přímou souvislost ke snížení rizik pro zdraví a životní prostředí, mohla by koncepce mít pozitivní vliv na veřejné zdraví. Navržené cíle obecně přispějí k minimalizaci vlivu na zdraví lidí a to v důsledku prevence vzniku odpadu, použití nejlepších dostupných technik při nakládání s odpady i řadou navržených legislativních opatření a zavedení kontrolní činnosti u vybraných činností nakládání s odpady, kde by mohlo dojít k negativnímu ovlivnění zdraví nebo životního prostředí a to významnými škodlivinami jako jsou toxické látky nebo biologická agens. Zvýšený důraz na recyklaci a využívání odpadů by mohl vést ke zlepšení ekonomických a sociálních determinant obyvatel - jedná se o zvýšení nabídky pracovních míst, zlepšení možností vzdělávání, včetně rekvalifikací a celoživotního vzdělávání. Na druhé straně může docházet i k negativním vlivům při vybraných technologií jako je třídění odpadu, nakládání s BRO apod. 21 Zdroj:

59 58 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Potenciálně negativním vlivům na životní prostředí, resp. veřejné zdraví lze předejít při výběru a povolování konkrétních projektů ale i hodnocením celých systémů nakládání s odpady v jednotlivých regionech. Velmi důležitým bodem při naplňování strategického cíle minimalizace negativních vlivů na zdraví lidí a složky prostředí je kontrola nakládání s odpady z hlediska možných rizik pro zdraví v celém cyklu nakládání s odpady od jejich vzniku, shromažďování, úpravy až po jejich odstranění nebo využití. Pro minimalizaci rizik u jednotlivých komodit odpadů i způsobu jejich nakládání je nutné hodnocení jednotlivých toků odpadů a jejich potencionálních dopadů na lidské zdraví a životní prostředí. Na druhé straně je nezbytná identifikace nových rizik, která například souvisí s tříděním odpadů, jejich recyklací a využíváním. Pro naplnění tohoto cíle je nezbytná meziresortní spolupráce, provádění výzkumu a epidemiologických studií. V rámci zavádění recyklačních technologií není dosud možným rizikům pro zdraví věnovaná patřičná pozornost a to jak při třídění odpadů, tak při vlastní technologii recyklace. Jde především o mikrobiologickou kontaminaci prostředí plísněmi, mikroorganismy, prachem apod.

60 59 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Ovzduší Ing. Jaroslava Švarcová, Hygiena obecná a komunální KHS JmK Dopady znečištění venkovního ovzduší na zdraví v oblasti environmentálního zdraví jsou považovány za nejvýznamnější. Kvalita ovzduší v Jihomoravském kraji je dlouhodobě dána vývojem v sektoru dopravy a lokálního vytápění a je podmíněna aktuálními meteorologickými a rozptylovými podmínkami. 22 Vyhodnocení je zaměřeno na škodliviny, které v daném období překročily na území kraje imisní limity dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů (dále také zákon o ochraně ovzduší ), a to frakce suspendovaných částic PM10 a PM2,5, oxid dusičitý NO2, benzo[a]pyren a troposférický ozón O3 (ostatní škodliviny uvedené v zákoně o ochraně ovzduší dlouhodobě nepřekračují imisní limity). Tabulka 28: Seznam stanic státní sítě imisního monitoringu a přehled měřených škodlivin 23 Lokalita Vlastník PM10 PM2,5 NO2 O3 BaP Brno Dětská nemocnice ČHMÚ X X X X Brno - Arboretum MMB X X Brno - Lány MMB X X X X Brno - Svatoplukova MMB X X X Brno - Výstaviště MMB X X Brno - Zvonařka MMB X X X X Brno - Masná ZÚ OVA X X X X Brno - Soběšice ČHMÚ X X Brno - Kroftova ČHMÚ X X Brno - Líšeň ČHMÚ X X X X Brno - Úvoz (hot spot) ČHMÚ X X X Brno -Tuřany ČHMÚ X X X X Hodonín ZÚ OVA X X X Kuchařovice ČHMÚ X X X Lovčice ČHMÚ X Mikulov - Sedlec ČHMÚ X X X X Sivice Českomoravský cement a. s. X X X 22 Informace o kvalitě ovzduší jsou převzaty z Vyhodnocení kvality ovzduší v Jihomoravském kraji v letech zpracovaného společností Bucek s.r.o. se sídlem Libušino údolí 497/118 Brno IČO dne 27. června, v němž je hodnocena kvalita ovzduší v Jihomoravském kraji za období z dat státní sítě imisního monitoringu. 23

61 60 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Mokrá Českomoravský cement a. s. X X Vyškov ČHMÚ X X X Znojmo ČHMÚ X X X Suspendované částice Dle zákona o ochraně ovzduší jsou v ovzduší sledovány dvě velikostní frakce suspendovaných částic, a to frakce PM10 (suspendované částice venkovního ovzduší s aerodynamickým průměrem do 10 µm) a frakce PM2,5 (suspendované částice venkovního ovzduší s aerodynamickým průměrem do 2,5 µm). Suspendované částice mají významné zdravotní důsledky, které se projevují již při velmi nízkých koncentrací bez zřejmé spodní hranice bezpečné koncentrace. Zdravotní rizika částic ovlivňuje jejich koncentrace, velikost, tvar a chemické složení. Při akutním působení částic může dojít k podráždění sliznic dýchací soustavy, zvýšené produkci hlenu apod. Tyto změny mohou způsobit snížení imunity a zvýšení náchylnosti k onemocnění dýchací soustavy. Opakující se onemocnění mohou vést ke vzniku chronické bronchitidy a kardiovaskulárním potížím. Při akutním působení částic může dojít k zvýraznění symptomů u astmatiků a navýšení celkové nemocnosti a úmrtnosti populace. Dlouhodobé vystavení působení částic může vést ke vzniku onemocnění respiračního a kardiovaskulárního systému. Míra zdravotních důsledků je ovlivněna řadou faktorů, jako je například aktuální zdravotní stav jedince, alergická dispozice nebo kouření. Citlivou skupinou jsou děti, starší lidé a lidé trpící onemocněním dýchací a oběhové soustavy. Nejzávažnější zdravotní dopady, tj. kardiovaskulární a respirační účinky a navýšení úmrtnosti, mají jemné a ultra jemné částice s velikostí aerodynamického průměru pod 1 µm. Tabulka 29: Imisní limity pro suspendované částice 24 Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit Maximální povolený počet překročení Suspendované částice PM hodin 50 µg.m za kalendářní rok Suspendované částice PM 10 1 kalendářní rok 40 µg.m -3 Suspendované částice PM 2,5 1 kalendářní rok 25 µg.m S účinností od bude imisní limit pro průměrnou. roční koncentraci PM 2,5 20 µg m 3

62 61 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Situace v ČR Obr. 18: Pětiletý průměr ročních průměrných koncentrací PM 10, ČR, Obr. 19: Pětiletý průměr ročních průměrných koncentrací PM 2,5, ČR, Situace v Jihomoravském kraji Obr. 20: Pětiletý průměr ročních průměrných koncentrací PM 10, Jihomoravský kraj,

63 62 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Obr. 21: Pětiletý průměr ročních průměrných koncentrací PM 2,5, Jihomoravský kraj, Závěr pro suspendované částice PM10 Imisní limit pro průměrnou roční koncentraci PM10 není v kraji dlouhodobě překračován. V případě 24hodinového imisního limitu dochází k překračování převážně na lokalitách ovlivněných dopravou, avšak téměř výhradně v topné sezóně. V posledních 20 letech dochází k trvalému poklesu koncentrací PM10, výjimkou je období , kdy došlo k výraznému zdražování zemního plynu a část obyvatel se i přes plynofikaci vrátila k topení pevnými palivy. Drobná variabilita ve vývoji koncentrací PM10 v jednotlivých letech je způsobena meteorologickými podmínkami, vývoj je totožný s vývojem na rakouských stanicích s výjimkou období Suspendované částice PM10 mají viditelný roční chod s maximy v chladné části roku a minimy v letních měsících. Vyšší koncentrace jsou měřeny v centrech měst a na dopravou exponovaných lokalitách, doprava však koncentrace pouze navyšuje, hlavním faktorem ovlivňujícím koncentrace PM10 jsou meteorologické podmínky a topná sezóna. Vyšší koncentrace jsou měřeny při teplotách pod 0 C, kdy je nutnost intenzivněji topit. Z vyhodnocení vyplývá, že i v dopravou nejzatíženější lokalitě Brno Svatoplukova tvoří regionální pozadí zhruba 65 % měřených koncentrací PM10 a městské pozadí tvoří zhruba 85 % této dopravní lokality. Doprava tedy navyšuje koncentrace zhruba o 15 % proti dopravou neovlivněnému centru města a zhruba o 35 % navyšuje koncentrace proti koncentracím v nejčistších oblastech kraje bez jakéhokoliv lokálního ovlivnění. Výrazným zdrojem emisí PM10 v Jihomoravském kraji jsou sektory zemědělství, lokálních topenišť a dopravy. Závěr pro suspendované částice PM2,5 Imisní limit pro průměrnou roční koncentraci PM2,5 byl naposledy překročen v roce Rovněž v případě koncentrací PM2,5 dochází k trendu poklesu koncentrací. Rovněž koncentrace PM2,5 mají zřetelný roční chod s maximy v chladné části roku a minimy v letních měsících.

64 63 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Zvýšené koncentrace jsou měřeny v topné sezóně, kdy je v provozu nejvýznamnější zdroj emisí v Jihomoravském kraji lokální topeniště. Ty ovlivňují spolu s dopravou i koncentrace na dopravou zatížených lokalitách, v lokalitě Brno Svatoplukova jsou v rámci denního chodu měřeny nejnižší koncentrace kolem poledne, naopak v noci jsou zvýšené. Nízké teploty se podobně jako u PM10 promítají do vyšších koncentrací PM2,5. Oxid dusičitý NO 2 Pro hodnocení kvality venkovního ovzduší se používá pojem oxidy dusíku (Nox) jako směs oxidu dusnatého (NO) a oxidu dusičitého (NO2). Expozice zvýšeným koncentracím NO2 ovlivňuje plicní funkce a způsobuje snížení imunity imisní limity pro NO2. Tabulka 30: Imisní limity pro oxid dusičitý Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit Maximální povolený počet překročení Oxid dusičitý NO 2 1 hodina 200 µg.m za kalendářní rok Oxid dusičitý NO 2 1 kalendářní rok 40 µg.m -3 Situace v ČR Obr. 22: Pětiletý průměr ročních průměrných koncentrací NO 2, ČR, Situace v Jihomoravském kraji Obr. 23: Pětiletý průměr ročních průměrných koncentrací NO 2, Jihomoravský kraj,

65 64 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Závěr pro oxid dusičitý NO2 V případě koncentrací NO2 dochází na pozaďových lokalitách k mírně klesajícímu trendu, na dopravních lokalitách se však koncentrace dlouhodobě téměř nemění. Imisní limit pro průměrnou roční koncentraci NO2 je dlouhodobě překračován pouze na dopravních lokalitách uzavřených zástavbou do kaňonu, v otevřených dopravních lokalitách jsou koncentrace pouze zvýšené. Imisní limit pro hodinovou koncentraci NO2 není na stanicích SSIM Jihomoravského kraje překračován. Na dopravních lokalitách jsou koncentrace úzce spjaty s dopravou a denní chod je závislý na intenzitě dopravy, na pozaďových lokalitách je patrný charakteristický chod s minimy v denní době (díky tvorbě troposférického ozónu) a zvýšenými koncentracemi v nočních hodinách (zejména v topné sezóně), na kterých se může podílet vytápění. Nejvýznamnějším zdrojem emisí oxidů dusíku je v Jihomoravském kraji doprava, přičemž zhruba stejným dílem se na emisích podílí silniční a nesilniční (zemědělské, lesní a stavební stroje, vozidla armády, stavební stroje, údržba zeleně apod.) doprava. Troposférický ozón O3 Troposférický ozón je sekundární látkou vznikající v celé řadě fotochemických reakcí, prekurzory O3 jsou oxidy dusíku (NOx) a těkavé organické látky, metan a oxid uhelnatý. Ozón má silně dráždivé účinky na oční spojivky a na dýchací cesty; ve vyšších koncentracích způsobuje ztížené dýchání a zánětlivou reakci sliznic v dýchacích cestách. Zvýšeně citlivé vůči expozici ozonu jsou osoby s chronickými obstrukčními onemocněními plic a astmatem. Pro ochranu zdraví lidí platí imisní limit pro maximální denní 8hodinový klouzavý průměr O3. Hodnota imisního limitu je 120 µg m 3, tato hodnota může být 25x za kalendářní rok překročena. Plnění imisního limitu se vyhodnocuje na základě průměru za 3 kalendářní roky. Z mapky, na které jsou zobrazena území s překročeným imisním limitem pro ochranu zdraví lidí pro troposférický ozón na území ČR v letech je patrné, že k překročení dochází zejména v horských oblastech, kde jsou nízké koncentrace ostatních látek, se kterými by mohl ozón reagovat. Více zasažená je jižní Morava, kde jsou nejpříhodnější meteorologické podmínky pro vznik troposférického ozónu (sluneční svit, teplota).

66 65 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Obr. 24: Překračování imisního limitu pro ochranu zdraví Závěr pro troposférický ozón Koncentrace troposférického ozónu jsou velmi závislé na meteorologických podmínkách. Zvýšené koncentrace lze očekávat pouze za slunných a teplých dní ozón vzniká fotochemickou reakcí z prekurzorů NO2 a těkavých organických látek, není tedy primárně emitován. Nejvyšší koncentrace jsou měřeny na pozaďových lokalitách, naopak v případě dopravních lokalit jsou koncentrace nízké ozón coby velmi reaktivní prvek reaguje s dalšími škodlivinami, zejména pak oxidy dusíku. Část vysokých koncentrací může být i produktem dálkového transportu z jihovýchodních směrů. Imisní limity jsou překračovány převážně v letech s teplým a slunečným létem a pouze na pozaďových lokalitách kraje. Benzo[a]pyren Benzo[a]pyren je zástupcem polycyklických aromatických uhlovodíků, u benzo[a]pyrenu, stejně jako u některých dalších polycyklických aromatických uhlovodíků, jsou prokázány karcinogenní účinky na lidský organismu. imisní limit pro benzo[a]pyren Tabulka 31: Imisní limit pro Benzo[a]pyren Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit Maximální povolený počet překročení Benzo[a]pyren 1 kalendářní rok 1 ng.m -3

67 66 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Obr. 25: Pětiletý průměr ročních průměrných koncentrací benzo[a]pyrenu, ČR, Obr. 26: Pětiletý průměr ročních průměrných koncentrací benzo[a]pyrenu, Jihomoravský kraj, Závěr pro benzo[a]pyren Naprosto majoritním zdrojem benzo[a]pyrenu v Jihomoravském kraji jsou lokální topeniště. To se projevilo i ve speciálních měřicích kampaních v malých sídlech Jihomoravského kraje během topné sezóny, kdy koncentrace benzo[a]pyrenu v těchto malých obcích přesahovaly koncentrace v Brně, v některých případech i několikanásobně. Naopak díky napojení velkého množství domácností v Brně na CZT a skutečnost, že brněnské teplárny používají jako palivo plyn se odráží v nepřekračování imisních limitů v posledních letech a relativně nízkých koncentrací v Brně i proti celorepublikovému průměru.

68 67 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Zdravotnické ukazatele Epidemiologie infekčních nemocí MUDr. Renata Ciupek a kolektiv, protiepidemický odbor KHS JmK Epidemiologie je základní medicínský vědní obor zabývající se studiem rozložení zdraví a nemoci v populaci a faktory, které zdraví a nemocnost obyvatel ovlivňují. Základním cílem epidemiologie je co nejvíce omezit výskyt nemocí v populaci. Za tímto účelem jsou v populaci zaváděna adekvátní a dostupná preventivní opatření. Epidemiologie plní zejména tyto úkoly: sledování rozsahu výskytu infekčních nemocí a faktorů, které tento výskyt ovlivňují; povinnost hlášení infekčních nemocí do nadnárodních struktur (ECDC) a plnění povinností vyplývajících z Mezinárodního zdravotního řádu (International Health Regulations, 2005) pátrání po příčinách vzniku infekcí a jejich šíření v populaci; stanovení rozsahu příslušných protiepidemických opatření k zamezení šíření infekčních nemocí karanténní opatření; zabezpečení surveillance infekčních nemocí; řešení mimořádných epidemiologických situací; stanovení priorit zdravotnických programů a hodnocení jejich účinnosti; spolupráce s dalšími obory: infekční lékařství, mikrobiologie, hygienické obory, všeobecné praktické lékařství pro dospělé a pro děti a dorost, veterinární lékařství atd. Výskyt infekčních nemocí v Jihomoravském kraji v letech Infekčním onemocněním se rozumí příznakové i bezpříznakové onemocnění vyvolané původcem infekce nebo jeho toxinem, které vzniká v důsledku přenosu tohoto původce nebo jeho toxinu z nakažené fyzické osoby, zvířete nebo neživého substrátu na vnímavou fyzickou osobu. Infekční nemoci jsou součástí Mezinárodní klasifikace nemocí 25. V České republice podléhají infekční nemoci povinnému hlášení dle legislativy, závazné pro všechny osoby poskytující zdravotnickou péči. Některé specifické infekční nemoci podléhají navíc povinné izolaci ve specializovaném zdravotnickém zařízení MKN, 10 revize z r. 2018; 26 Vyhláška č. 306/2012 Sb. o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče

69 68 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje V letech bylo v Jihomoravském kraji každoročně hlášeno několik tisíc případů infekčních nemocí. Jejich přehledné rozdělení dle okresů je uvedeno v grafu č. 46. V přehledu nejsou zahrnuty akutní respirační infekce a chřipky, které se hlásí hromadně a jejich výskyt bude uveden níže. Počet případů infekčních nemocí je kolísavý a jejich výskyt ovlivňují nejen biologické, sociální a společenské faktory, ale také uplatňovaná protiepidemická opatření. Odhlédneme-li od akutních respiračních infekcí, pak k nejčastěji hlášeným infekčním nemocem v Jihomoravském kraji patří průjmové infekce. Tyto a další významné infekce budou pojednány samostatně. Infekční nemoci v současných podmínkách Jihomoravského kraje vznikají převážně jako individuální sporadická onemocnění, případně jako malé rodinné výskyty. Včasnými a důslednými protiepidemickými opatřeními se daří zabránit dalšímu šíření. Toto je nejdůležitější a nejvíce společensky prospěšný efekt práce pracovníků orgánu ochrany veřejného zdraví. Případy vzniklé v epidemiích, tvořily v období let pouze 1 3 % všech hlášených infekčních nemocí Brno-město Brno-venkov Blansko Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Graf 46: Přehled hlášených případů infekčních onemocnění, Jihomoravský kraj Epidemie vzniklé na území Jihomoravského kraje v letech Odborná definice popisuje epidemii jako výskyt určitého onemocnění, jehož míra výrazně převyšuje obvykle pozorovaný výskyt v daném místě a čase. Jak bylo již uvedeno, výskyt nakažlivých chorob je v současnosti nejčastěji sporadický nebo rodinný. Díky propracovanému systému protiepidemických opatření se daří včas úspěšně předejít jejich dalšímu šíření. Přesto v období vzniklo v Jihomoravském kraji 54 situací, které bylo možno

70 69 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje charakterizovat jako epidemické výskyty 37 epidemií bylo průjmových (salmonelózy, virové průjmy), 7 epidemií kožních infekcí (svrab), 3 epidemie virové hepatitidy typu A, 7 epidemií jiné etiologie (pneumokokové infekce, virová hepatitida B atd.). Podrobný přehled případů vzniklých na území Jihomoravského kraje je uveden v tabulce č. 32; nejsou zde uvedeny případy onemocnění obyvatel Jihomoravského kraje, ke kterým došlo v souvislosti s epidemiemi mimo Jihomoravský kraj. Přehled epidemických výskytů akutních respiračních infekcí a chřipky bude uveden samostatně. V důsledku uvedených epidemických výskytů onemocnělo 2089 obyvatel Jihomoravského kraje. Nejvíce nemocných postihla průjmová onemocnění 1292 osob (1076 bakteriálních průjmů a 186 průjmů virových), kožní infekce (149 nemocných), virová hepatitida typu A (549 nemocných), v ostatních epidemiích onemocnělo 129 osob (graf č. 47). Ve všech epidemických výskytech byla uplatněna okamžitá opatření, která ve většině případů vedla k rychlému vyhasnutí epidemie. Výjimkou byla epidemie virové hepatitidy A v r. 2016/2017, kterou se navzdory veškerým opatřením a rozsáhlé spolupráci orgánů státní správy i samospráv, škol a zaměstnavatelů nedařilo dostat pod kontrolu, především vinou nedostačujících návyků některých skupin obyvatelstva. V případě epidemií průjmových infekcí, kde bylo prokázáno zavinění, byly kromě protiepidemických opatření také uplatněny sankce, spadající do kompetence pracovníků v oboru hygiena výživy. Tabulka 32: Epidemie vzniklé na území Jihomoravského kraje v letech Vysvětlivky: N = počet epidemií (*) bez respiračních infekcí a chřipky

71 70 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Jiné; 129 Virové průjmy; 186 Hepatitida A; 549 Svrab; 149 Bakteriální průjmy; 1076 Graf 47: Počet nemocných v epidemiích dle příčiny, Jihomoravský kraj Infekční průjmová onemocnění Infekční průjmy tvoří významný podíl hlášených infekčních nemocí v Jihomoravském kraji. V převážné většině případů se jedná o sporadická onemocnění nebo rodinné výskyty. Jejich příčinou bývají nejčastěji chyby při nakládání s potravinami živočišného původu, zejména při jejich kuchyňské úpravě v domácnostech, kdy většinou nevědomky dochází ke křížení čisté a nečisté manipulace, kontaktu syrových surovin s hotovými pokrmy nebo konzumace nedostatečně tepelně upravených či zcela syrových vajec a pokrmů z nich. Nejčastěji se vyskytují průjmové infekce způsobené bakterií Campylobacter tzv. kampylobakteriózy a bakteriemi Salmonella tzv. salmonelózy. V období let byl zaznamenán vzestupný trend výskytu kampylobakterióz i salmonelóz (graf č. 48). Kampylobakteriózy a salmonelózy se svými příznaky od sebe příliš neliší. Rozlišit je lze mikrobiologickým vyšetřením. Rozdílná je cesta přenosu a míra rizika epidemického mezilidského šíření. Zatímco u salmonelóz je častou příčinou onemocnění konzumace nedostatečně tepelně upravených vajec a pokrmů z nich, u kampylobakterióz bývá častou příčinou nedostatečně upravené drůbeží maso, respektive kontaminace kuchyňského prostředí bakteriemi, které se v potravinách živočišného původu nacházejí. U salmonelóz je vyšší riziko epidemického šíření, zejména při nedodržení základních hygienických návyků. Zatímco v letech bylo v Jihomoravském kraji zaznamenáno 19 epidemií salmonelóz, epidemie kampylobakteriózy byla zaznamenána pouze v jednom kolektivu, z jednoho společného zdroje.

72 71 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Salmonelózy Kampylobakterióza Graf 48: Salmonelózy a kampylobakteriózy, celkový počet případů a trend vývoje, Jihomoravský kraj V rámci ČR patří Jihomoravský kraj ke krajům, kde je vyšší nemocnost salmonelózami i kampylobakteriózami, než činí celostátní průměr. V r byla nemocnost salmonelózami v Jihomoravském kraji 150,0 případů na obyvatel (ČR 110,2 případů/ obyvatel), nemocnost kampylobakteriózami 310,4 případů na obyvatel (ČR 231,7 případů/ obyvatel). V posledních letech se zejména v zimním období stále častěji objevují infekční virové průjmy, které se přenášejí z člověka na člověka kontaktem a vzdušnou cestou (infekčním aerosolem). Prevence přenosu těchto infekcí je velmi obtížná, ne-li nereálná. Jedním z důležitých opatření proti šíření průjmových infekcí jsou opatření u osob vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné (zejména u potravinářů), kteří byli v kontaktu s infekcí přenosnou z člověka na člověka tzv. fekálně-orálním přenosem. Tyto osoby musí být vyřazeny z provozu na dobu, než se prokáže, že nejsou infekcí ohrožena, ani nejsou jejími nosiči. Graf č. 49 zobrazuje počty potravinářů, kteří byli dočasně vyřazeni z provozu pro kontakt s infekčními průjmy nebo s virovou hepatitidou A.

73 72 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Průjmové infekce Virová hepatitida A Graf 49: Počet potravinářů, vyřazených dočasně z provozu pro kontakt s infekcí, Jihomoravský kraj Při onemocnění průjmovou infekcí musíme vždy být velmi obezřetní při akutních stavech u novorozenců a kojenců, u osob seniorského věku a u pacientů oslabených závažným onemocněním. U všech těchto osob může dojít v důsledku průjmového onemocnění k rychlé ztrátě tělesných tekutin, s rizikem ohrožení života. Virová hepatitida A Onemocnění se šíří především tzv. fekálně-orální cestou a často bývá nazýváno nemocí špinavých rukou. Onemocnění nezanechává ve většině případů následky. Závažnější průběh mívá u dospělých osob, především u osob s primárním onemocněním jater. U dětí probíhá mírně až nepoznaně, může však touto cestou vést k nekontrolovatelnému šíření. V posledních 30 letech došlo v České republice i v Jihomoravském kraji k poklesu výskytu onemocnění virovou hepatitidou typu A. Vzniklo jen několik ohraničených výskytů, především v sociálně oslabených lokalitách a ve zvýšené míře byly zaznamenány importy ze zahraničních destinací, kam se počátkem 90. let začalo cestovat. V Jihomoravském kraji se po celou dobu od r jednalo jen o sporadické importované případy, proto ani při povodních nedošlo ke vzniku epidemie, tak jak bývá při povodních obvyklé. Teprve v letech byl v Jihomoravském kraji zaznamenán zvýšený výskyt případů virové hepatitidy typu A v souvislosti s epidemií v Praze. V letech došlo opět k poklesu počtu nemocných, byly zaznamenány pouze importované případy. V letech postihla Jihomoravský kraj rozsáhlá epidemie (největší od r. 1979).

74 73 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Graf 50: Virová hepatitida A, celkový počet případů, Jihomoravský kraj Podrobným epidemiologickým šetřením a provedenou genetickou analýzou viru bylo prokázáno, že onemocnění, z něhož vznikla rozsáhlá epidemie, bylo do Jihomoravského kraje zavlečeno stejný virus byl v předcházejícím období zachycen v Maďarsku a Rakousku. První případy se vyskytly u mladých dospělých osob, závislých na návykových látkách, pobývajících ve squatech. Od nich se onemocnění dále šířilo kontaktem postupně od osoby k osobě do všech věkových a sociálních skupin. Nejvíce nemocných bylo za celou dobu trvání epidemie ve věkové kategorii let, v Brně a jeho blízkém okolí (80 % případů) a také prakticky všechny mimobrněnské případy měly vazbu na Brno. U více než osob, které byly v přímém kontaktu s nemocnými, byla úspěšně provedena protiepidemická opatření včetně mimořádného očkování. Díky těmto rozsáhlým opatřením se podařilo zabránit vzniku dalších onemocnění. Počet případů v epidemii v r v Jihomoravském kraji kulminoval, kdy tvořil polovinu všech případů hlášených z celé České republiky. Počty případů v jednotlivých krajích České republiky v roce 2016 a ukazatel nemocnosti, který lépe ilustruje frekvenci infekce v populaci jsou zobrazeny na obrázku č. 27.

75 74 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Obr. 27: Počet případů virové hepatitidy A, s přepočtem na obyvatel, Česká republika a jednotlivé kraje, 2016 Onemocnění virovou hepatitidou A je možno předcházet preventivním očkováním, které patří mezi nadstandardní očkování na žádost. Zdravotní pojišťovny na toto očkování mohou přispívat v rámci svých benefitů. Virová hepatitida B Na rozdíl od virové hepatitidy A je virová hepatitida typu B onemocněním, které může zanechávat následky přechodem do trvalého nosičství, do chronického stadia jaterního zánětu, případně nahrazením funkční jaterní tkáně vazivem, s rizikem vzniku jaterního karcinomu. Přenáší se krví zejména při poranění, při nechráněném sexuálním styku a u nemocných žen nebo nosiček viru dochází během těhotenství k přenosu infekce na plod. Z tohoto důvodu je příslušné vyšetření i součástí screeningu v graviditě. Vzhledem k těmto rizikům bylo zavedeno očkování, které je od r stanoveno pro děti a adolescenty, a to zpětně od věku 12 let, pro zdravotnické profese a novorozence, u nichž hrozí riziko infekce od jejich nemocných matek (očkují se již v porodnici). Díky očkování počet nemocných od r trvale klesá a tento pokles byl patrný i v uplynulých 10 letech viz graf č. 51. Tento významně pozitivní efekt vakcinace je brán jako samozřejmost a je málo připomínán laické i odborné veřejnosti.

76 75 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Graf 51: Virová hepatitida B, celkový počet případů a trend vývoje, Jihomoravský kraj ČR Cizinka Lineární (ČR) Lineární (Cizinka) Graf 52: Počet případů rodiček s nosičstvím viru hepatitidy B ženy z ČR a cizinky, trend vývoje, Jihomoravský kraj Z plošné vakcinace dětí proti virové hepatitidě typu B nyní profitují také mladé ženy, které dorůstají věku, kdy se stávají matkami. V roce 2018 zde máme prakticky celou populaci ve věku do 29 let, která je proočkovaná proti virové hepatitidě typu B a u které již nehrozí riziko přenosu infekce na novorozence.

77 76 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Počet matek nosiček viru hepatitidy typu B tedy dlouhodobě klesá, jak je patrno ze zobrazení v grafu č. 52. Ve většině případů se jedná o cizinky. Proočkovanost 12letých dětí je uvedena v grafu č , ,57 99,66 99,55 99,22 97,96 98,96 99,88 99, Graf 53: Proočkovanost 12letých dětí proti hepatitidě B, Jihomoravský kraj Prevence virové hepatitidy B a dosažený úspěch v eliminaci tohoto onemocnění spočívá v plošném očkování dětí, které u 12letých dětí dosahuje vysokých hodnot proočkovanosti viz graf č. 8. Praktické vymýcení virové hepatitidy typu B u zdravotníků je výsledkem dlouhodobého rozsáhlého očkování zdravotnických profesionálů a studentů zdravotnických škol. Vysoce významná je okamžitá vakcinace novorozenců matek nosiček viru. Součástí preventivních opatření je také vakcinace osob poraněných o pohozené jehly (osoby, které dosud nebyly očkovány), kontrola dárců krve, tkání a orgánů, dohled nad dodržováním hygienického režimu ve zdravotnických zařízeních a dodržování bezpečnosti práce při manipulaci se zdravotnickým odpadem. Středoevropská encefalitida přenášená klíšťaty Výskyt onemocnění klíšťovou encefalitidou je v Jihomoravském kraji v porovnání s ostatními regiony ČR nadprůměrný. Česká republika patří mezi státy s nejvyšším výskytem tohoto onemocnění v zemích Střední a Východní Evropy, tedy v oblasti, pro kterou je typická.

78 77 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Graf 54: Středoevropská encefalitida přenášená klíšťaty, celkový počet případů, Jihomoravský kraj Klíšťová encefalitida je závažné infekční onemocnění vyvolávající akutní postižení centrálního nervového systému. Je nejzávažnějším onemocněním, které je přenášeno klíšťaty. U % pacientů zanechává dlouhotrvající následky a může skončit i úmrtím. Je onemocněním, které je charakteristické svou sezónností, vázané na aktivitu klíšťat. Je typickým onemocněním volného času, ale i onemocněním ohrožujícím některé profesní skupiny osob pohybujících při výkonu práce v přírodě. Celkový onemocnění je uveden v grafu č. 9. Kolísavý výskyt případů souvisí s aktivitou klíšťat v daném roce, s charakterem počasí a rovněž také s aktivitou lidí. Riziko přisátí klíštěte je vyšší v trávě a křovinatých porostech do výšky cca 60 cm nad zemí, především na okrajích lesních porostů, v blízkosti vodních toků a tůní. Jediným účinným preventivním opatřením je očkování, které patří mezi nadstandardní očkování na žádost. Zdravotní pojišťovny na toto očkování mohou přispívat v rámci svých benefitů. Očkování je doporučováno také profesním skupinám lidí, pohybujících se v přírodě jako prevence nemoci z povolání. Tuberkulóza Výskyt tuberkulózy v České republice i v Jihomoravském kraji vykazuje dlouhodobě klesající tendenci. Tento stav je výsledkem důsledných protiepidemických opatření, prováděných na našem území již po řadu desetiletí. Aktuální nemocnost tuberkulózou, přepočtená na počet obyvatel v regionu, činí v Jihomoravském kraji 3,9 nových případů/ obyvatel, pro celou Českou republiku činí tento ukazatel 4,9 nových případů/ obyvatel.

79 78 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Jakkoli však výskyt onemocnění v celkové populaci dlouhodobě klesá, existují i u nás rizikové skupiny obyvatelstva, ve kterých se mohou vyskytnout zdroje nákazy, mnohdy nepoznané. K rizikovým skupinám patří osoby žijící na okraji společnosti a cizinci ze zemí s vysokým výskytem tuberkulózy Graf 55: Tuberkulóza, počty nově hlášených případů, Jihomoravský kraj Tuberkulóza může být v tzv. spícím stadiu bez jakýchkoliv projevů řadu let. Ke vzplanutí onemocnění dochází nejčastěji tzv. endogenní reaktivací za nepříznivých životních podmínek. Těmi mohou být vysoký věk, alkoholismus, oslabení imunitního stavu léčbou, zářením, přidruženými chorobami, špatnými životními a sociálními podmínkami. Ve městě Brně probíhá již 13. rokem projekt aktivního vyhledávání onemocnění tuberkulózou u osob v sociálním vyloučení, především u bezdomovců. Jejich následnou izolací, léčbou a dispenzarizací chráníme majoritní společnost před nákazou. Od zahájení akce v roce 2005 dosud bylo mezi bezdomovci v městě Brně zachyceno 105 případů onemocnění. Projekt vychází z doporučení WHO a je významně podpořen Magistrátem města Brna. Za organizační zajištění projektu odpovídá Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje se sídlem v Brně. Riziko onemocnění tuberkulózou z náhodného kontaktu je krajně nepravděpodobné. Vzhledem k trvale se snižující nemocnosti bylo v České republice zastaveno plošné očkování. Provádí se pouze selektivní vakcinace dětí v riziku nákazy dle legislativy.

80 79 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Akutní respirační infekce a chřipka Rozdíl mezi akutními respiračními infekcemi a chřipkou je významný a zásadní jak ve formě odlišného průběhu, tak v dopadech na uzdraví jednotlivců i celé populace. Akutní respirační infekce se vyskytují celoročně, maximálních hodnot dosahují v chladných obdobích roku, zpravidla od počátku října do dubna. Výskyt chřipky souvisí s četností cirkulace chřipkových virů v populaci, kdy přenosu přispívá chladné počasí, delší pobyt lidí v uzavřených místnostech a nedostatek slunečního svitu. Epidemie chřipky začíná náhle a nemocnost stoupá strmě až k hodnotám přesahujícím 2000 nemocných/ obyvatel během jednoho týdne tento vývoj ilustruje graf č. 56. Graf 56: Akutní respirační infekce a chřipka, nemocnost vztažená na počet obyvatel, Jihomoravský kraj sezóny 2013/ /2018 (Zdroj: ÚZIS) Na rozdíl od akutních respiračních infekcí, způsobovanými tzv. nechřipkovými viry a majícími většinou mírný průběh, je onemocnění chřipkou závažné celkové onemocnění, které může být doprovázeno komplikacemi, vyžadujícími hospitalizaci, případně až intenzivní léčbu s nutností podpory základních životních funkcí. Každoročně jsou hlášeny desítky až stovky závažných případů chřipky a úmrtí v bezprostřední příčinné souvislosti. Ve většině případů se jedná o zbytečná onemocnění, kterým bylo možno předcházet preventivním očkováním. Očkování proti chřipce patří k účinným nástrojům prevence, kterým můžeme předejít nejen vysoké nemocnosti a zvýšené pracovní neschopnosti, ale především závažným komplikacím a zbytečným úmrtím. Očkování proti chřipce je podpořeno zdravotními

81 80 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje pojišťovnami, které hradí očkování všem osobám nad 65 let věku a zdravotně stigmatizovaným lidem, bez ohledu na věk. Proočkovanost obyvatelstva je však dlouhodobě příliš nízká (pouze 5%), proto dosahuje nemocnost každoročně tak vysokých parametrů. Proočkovanost dětské populace pravidelné očkování Očkování neboli vakcinace je jedním z hlavních preventivních opatření proti infekčním onemocněním. Ačkoliv ho dnes bereme jako samozřejmost, ještě před sto lety šlo o téměř neznámé slovo. V průběhu 20. století ve světě i v České republice postupně zavádělo očkování proti infekčním nemocem a v mnoha zemích se stalo povinným. V České republice bylo v roce 1920 uzákoněné povinné očkování proti pravým neštovicím, které jsou zatím jediným infekčním onemocněním, které se podařilo eradikovat na celém světě. V rozvojových zemích probíhá očkování v rozsáhlých kampaních organizovaných Světovou zdravotnickou organizací a přispívá k významnému snížení nemocnosti a úmrtnosti jejich obyvatel. Kontrolu proočkovanosti provádějí pracovníci protiepidemických oddělení Krajské hygienické stanice ve všech ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost, kterých je v současné době v Jihomoravském kraji celkem 254. Výsledky těchto kontrol jsou uvedeny v grafech č. 12 a 13. V posledních letech je v Jihomoravském kraji obdobně tak, jako v celé České republice pozorován znepokojivý trend poklesu proočkovanosti dětí pod ochranné hladiny kolektivní imunity 95 % ,2 98, ,3 97,2 95,3 93,1 90,6 85,2 78, Graf 57: Proočkovanost dětské populace spalničky, zarděnky, příušnice (2 dávky), Jihomoravský kraj

82 81 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje ,4 98, ,8 99,1 98,6 96,7 93,2 91,5 87, Graf 58: Proočkovanost dětské populace záškrt, tetanus, černý kašel, dětská přenosná obrna, kompletní schéma, Jihomoravský kraj Stoprocentní úrovně proočkovanosti v populaci nelze dosáhnout nikdy, protože jsou jedinci, kterým v očkování brání jejich závažné onemocnění a pro trvalou kontraindikaci nemohou být očkováni. Právě tyto jedince před onemocněním chrání kolektivní imunita, daná vysokou mírou proočkovanosti; konkrétní hodnota požadované proočkovanosti závisí zejména na nakažlivosti onemocnění a na efektivitě podávané vakcíny např. u spalniček činí 95 %. 27 Povinnost očkování je v České republice stanovena legislativou. 28 V důsledku poklesu proočkovanosti může v následujících letech dojít k nepříznivým dopadům na zdraví obyvatelstva. Vzniká reálné riziko návratu infekcí, kterým se dá předcházet očkováním a se kterými se naší společnosti dařilo po uplynulá desetiletí úspěšně vypořádat. Pokles proočkovanosti je důsledkem šíření nepodložených zpráv o vedlejších účincích očkování, kterým je v médiích poskytován nemístný prostor, a to včetně médií veřejnoprávních. Zhruba jedna třetina respondentů považuje internet a média za hodnověrný zdroj. Na druhou stranu, tentýž průzkum uvedl, že striktně proti povinnému 27 Šejda, J., Šmerkovský, Z., Göpfertová, D. (2005): Výkladový slovník epidemiologické terminologie, Praha: GRADA, s Vyhláška č. 306/2012 Sb. o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče

83 82 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje očkování jsou jen tři procenta respondentů a své děti by nikdy nenechalo očkovat jen jedno procento obyvatel České republiky. 29 Případy závažných infekcí zavlečených ze zahraničí Kromě případů infekcí vzniklých na území Jihomoravského kraje dochází každoročně k zavlečení infekcí ze zahraničí. Některé z nich jsou závažné především svým průběhem (např. břišní tyfus, meningokokové infekce, malárie, tuberkulóza), jiné současně také svým vysokým potenciálem dalšího šíření hepatitida A, černý kašel, svrab Černý kašel Spalničky Pokousání zvířetem Svrab Meningokok Dengue Malárie VH jiná VHE VHA Břišní tyfus Graf 59: Závažné infekce zavlečené do Jihomoravského kraje ze zahraničí, počty případů, Jihomoravský kraj Díky adekvátním opatřením se doposud vždy dařilo omezit jejich další šíření. Přehled nejzávažnějších infekcí je uveden v grafu č. 15. Některým infekcím je možno předcházet preventivním očkováním před cestou do zahraničí. Před cestou do exotických zemí subtropického a tropického pásma je nezbytné věnovat pozornost důsledné zdravotní přípravě, a to včetně preventivního očkování proti nemocem, proti kterým to je možné. 29 Průzkum STEM/MARK 2016, dostupné na:

84 83 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Štěnice a jejich výskyt MUDr. Petra Eclerová, protiepidemický odbor KHS JmK Výskyt štěnic je problémem, který v posledních letech nabývá na významu na celém světě, ČR i JmK nevyjímaje Graf 60: Počty podnětů na výskyt štěnic v Jihomoravském kraji Štěnice domácí (Cimex lectularius) je noční hmyz parazitující na lidech, živí se především lidskou krví, vyskytuje se v koloniích. Kolonie štěnic jsou dobře dohledatelné podle tmavých výkalů štěnic, exuvií a světlých vajíček. Při vyrušení (světlo, nesprávná aplikace insekticidů) kolonie opouštějí, rozutečou se a šíří na další místa. Štěnice se mohou objevit všude, kde přebývá větší množství lidí určitý čas: ubytovací zařízení (hotely, ubytovny), byty (ložnice, sedací soupravy). Jejich výskyt byl zjištěn i v lůžkových vlacích, lodích apod. Zatímco přenos původců závažných nákaz prostřednictvím štěnic na člověka nebyl jednoznačně doložen, zdravotní problémy ve formě kožních reakcí a dopadů na psychiku jsou zřejmé (nespavost, nedostatek spánku). Proti zavlečení štěnic do obydlí je vhodné činit preventivní opatření. K těm nejdůležitějším patří důkladná kontrola zavazadel a jejich ošetření insekticidním přípravkem (zejména při ubytování v hotelech, motelech, ubytovnách), v případě návštěvy ubytovacího zařízení umísťovat zavazadla co nejdále od lůžka; rizikovým je také darovaný nebo starší získaný nábytek. Základní pravidlo prevence: včasné zjištění a rychlé provedení profesionálního zásahu odbornou firmou specializovanými prostředky. Žádný postřik nepůsobí na vajíčka, působí pouze na vylíhnuté jedince, proto se musí zásah opakovat dva až vícekrát.

85 84 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Rizika komáří kalamity na jižní Moravě RNDr. Oldřich Šebesta, protiepidemický odbor KHS JmK Vážným problémem jižní Moravy jsou velké komáří kalamity, ke kterým může dojít bezprostředně po záplavách. S vysokým až kalamitním výskytem komárů se můžeme setkat od konce dubna do počátku listopadu. I když bylo u nás zjištěno téměř 50 druhů komárů, na vzniku komářích kalamit se podílí především rod Aedes. Jejich samičky kladou vajíčka v zaplavovaných oblastech na povrch půdy. Vajíčka jsou velmi odolná proti vysychání, proti mrazu, a na stanovištích mohou přežívat i několik let, zejména v lužních lesích a přilehlých mokrých loukách. Líhnutí larev začíná až po zaplavení lokality a jejich množství bývá mimořádně vysoké, až několik tisíc jedinců na 1 m 2. Velikost zaplavené plochy může být přitom i několik desítek km 2 a tomu pak odpovídá následně i množství vylíhlých komárů. Doba, která uplyne od počátku záplav do vylétnutí dospělých komárů, se v průběhu roku liší a je ovlivněna především teplotou. Zatímco na jaře může trvat i několik týdnů, v létě již jen 10 dnů. Jarní kalamity jsou častější, ale méně významné. Při letních záplavách je situace o poznání vážnější. Na vzniku letních kalamit se obvykle podílí jen 1 3 druhy komárů (A. vexans a A. sticticus, někdy A. cinereus). Člověka napadají velmi agresivně a mají schopnost zaletovat i na velké vzdálenosti (více jako 10 km). Tím se velikost ohrožené oblasti značně zvětšuje. Aktivita samiček bývá v létě velmi vysoká a dosahuje v lese často i několika set útoků na osobu za 1 minutu. Možnost likvidace komáří kalamity je věcí příslušných samosprávných celků. Jediným účinným opatřením šetrným k životnímu prostředí je boj proti komářím larvám. Doba aplikace proto musí být stanovena velmi přesně a musí proběhnout ve velmi krátké době (zpravidla několik dní po začátku povodní). V době komářích kalamit dochází často také k hromadnému úhynu lesní zvěře. Další velké škody vznikají v důsledku nutnosti omezování prací prováděných ve vnějším prostředí, zvláště v lesích a na polích. Komáří kalamity rovněž velmi negativně ovlivňují turistický ruch. Krajská hygienická stanice provádí dlouhodobě pravidelný monitoring, který umožňuje přesné stanovení termínu a rozsahu aplikace. Protože podstatná část líhnišť se nachází podél hranic se Slovenskem a Rakouskem, je nutná pro efektivní boj proti komárům úzká spolupráce se zainteresovanými složkami těchto zemí.

86 85 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Nemoci z povolání MUDr. Miroslav Doležal, Hygiena práce KHS JmK Výskyt profesionálních onemocnění je významným ukazatelem zdravotního stavu ekonomicky činné populace, stavu pracovních podmínek a kvality pracovně-lékařských služeb. Profesionální onemocnění jsou onemocnění, která vznikají v důsledku nepříznivého působení chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů práce. V období let bylo v Jihomoravském kraji uznáno celkem 1061 profesionálních onemocnění (vyjádřeno v absolutních číslech). Na jeden kalendářní rok tak připadá průměrně cca 80 nově uznaných profesionálních onemocnění. Jednotlivé případy nově vzniklých profesionálních nemocí jsou hlášeny do Národního registru nemocí z povolání Státní zdravotní ústav Praha (tabulka 33). Tabulka 33: Přehled uznaných nemocí z povolání v JMK období Zdroj: KHS JMK č. kapitola č. položky název položky I Nemoci povolání způsobené chemickými látkami II Nemoci povolání způsobené fyzikálními faktory z z pol.1 12 pol. 4 porucha sluchu způsobená hlukem 27 pol. 6 nemoci cév rukou - vibrující nástroje 18 pol. 7 nemoci periferních nervů HK-vibrující nástroje 74 pol. 8 nemoci kostí a kloubů-vibrující nástroje 6 pol.7,10 pol. 9 nemoci periferních nervů HK vibrující nástroje + JNDZ nemoci šlach, šlachových pochev nebo svalů nebo kloubů končetin - JNDZ 3 52 pol. 10 nemoci periferních nervů končetin - JNDZ 83 III Nemoci z povolání týkající se dýchacích cest pol. 1a pneumokoniozy prach s obsahem volného SiO 2 66 pol. 1b Pneumokoniózy ve spojení s aktivní TBC 1 pol. 2 a azbestóza 1 pol. 2 c mezoteliom pohrudnice nebo pobřišnice 8 pol. 9 exogenní alergická alveolitida 1 pol. 10 asthma bronchiale a alergická onemocnění horních cest dýchacích 192

87 86 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje IV Nemoci z povolání kožní pol. 1 V Nemoci povolání přenosné parazitární VI NzP způsobené ostatními faktory činiteli z a a pol. 12 rakovina plic volný SiO 2 2 nemoci kůže způsobené fyzikálními, chemickými nebo biologickými faktory pol. 1 nemoci přenosné a parazitární 246 pol. 2 nemoci přenosné ze zvířat na člověka 41 pol. 3 tropické nemoci přenosné a parazitární 5 Celkem Kraj celkem: Graf 61: Počty hlášených profesionálních nemocí v letech v Jihomoravském kraji v jednotlivých územních celcích (absolutní čísla). Zdroj: KHS JmK

88 87 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje přetěžování horních končetin 18% z hluku 3% ostatní 6% přenosné a parazitární 27% kožní nemoci 21% dýchacích cest 25% Graf 62: Profesionální onemocnění v Jihomoravském kraji v období let dle vyvolávajících příčinných faktorů práce. Zdroj: KHS JMK Z rozboru dat vyplynulo, že ve sledovaném období bylo nejvíce uznaných profesionálních infekčních nemocí 292x. Tato onemocnění byla uznána u zdravotnických pracovníků a u pracovníků sociálních služeb. V sestupném pořadí byly hlášeny v počtu 269 profesionální nemoci dýchacích cest, plic a pohrudnice. V převážné většině šlo o alergická onemocnění dýchacích cest typu astmatu nebo chronické alergické rýmy. Tato onemocnění vznikala nejčastěji u těch typů prací, při kterých byli pracovníci vystaveni prašnosti s dráždivým účinkem, nebo výparům a aerosolům dráždivých chemických látek. Nejčastější vyvolávající noxou byla prašnost mouky při práci pekařů, cukrářů, dělníků při výrobě krmných směsí. Další vyvolávající škodlivinou byly chemické látky vyskytující se v pracovním ovzduší, např. produkty tepelné degradace plastů v lisovnách plastů, či při vypalování plastů, aerosoly obráběcích kapalin u obráběčů kovů ve strojírenství. Z dalších nemocí to byly nemoci typu zaprášení plic, zejména volným oxidem křemičitým. Tato pracovní expozice vedla k onemocnění silikózou, která vznikala u profesí, ve kterých se pracuje s horninou, křemičitým pískem, keramickou hmotou. Onemocnění postihlo nejčastěji brusiče sléváren šedé litiny, dělníky keramických závodů, horníky. V osmi případech byly uznány nemoci z azbestu, vesměs zhoubné. Postižení pracovníci byli azbestu exponováni v období let , kdy se azbestový materiál nepokládal z bezpečnostního hlediska za nijak mimořádný a pracovalo se s ním za běžných ochranných opatřeních.

89 88 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje V počtu 222 byly hlášeny nemoci z povolání týkající se kůže. Jednalo se zejména o onemocnění profesionálním kontaktním ekzémem s lokalizací na rukou. Onemocnění vznikla po expozici kůže rukou obráběcím kapalinám, kovovému materiálu s obsahem chromu, niklu kobaltu, epoxidovým a formaldehydovým pryskyřicím, dezinfekčním látkám, odmašťovadlům a dalším chemickým látkám. Nejčastěji onemocněli pracovníci ve strojírenství. V počtu 189 byly hlášeny profesionální nemoci z nadměrné, jednostranné a dlouhodobé zátěže horních končetin. Nadměrné přetěžování horních končetin při práci vedlo zejména k poškození periferních nervů a šlach rukou a loktů. V důsledků přetěžování horních končetin docházelo ke vzniku různých neurologických a ortopedických onemocnění. Nejčastěji se jednalo o onemocnění nervu v oblasti v oblasti zápěstí (syndrom karpálního tunelu), a o onemocnění svalových úponů malých svalových skupin rukou, loktů a ramen. Tato onemocnění vznikla především u operátorů montážních linek, tedy při práci, pro kterou je typická vysoká opakovaná četnost pohybů rukou, což vedlo k přetížení nervů či šlach ruky. Pokud bychom hodnotili trend výskytu profesionálních nemocí z povolání v posledních letech, lze konstatovat že je klesající, a to jak v rámci kraje, tak i celorepublikově. Lze to částečně přičítat zlepšujícím se pracovním podmínkám, avšak jedním z důvodů klesajícího počtu těchto nemocí je nedostatečná pozornost, která je této problematice věnovaná ze strany lékařské veřejnosti, zejména pak ze strany poskytovatelů pracovně lékařské péče a praktických lékařů. To následně vede k nedostatečnému záchytu těchto stavů a následnému zkreslení výsledné statistiky výskytu profesionálních nemocí.

90 89 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Diabetes mellitus Mgr. Ivana Dvořáková, Zdravotní politika a podpora zdraví KHS JmK Výskyt diabetu se v České republice každoročně zvyšuje. Nárůst je jen zčásti podmíněn větším screeningem, a tedy odhalením většího počtu jedinců s komplikacemi. Celkový počet evidovaných diabetiků vzrostl za 10 let (do r. 2015) o 35 %. Dále je nutné počítat s tím, že v naší populaci je dalších asi tisíc diabetiků, u nichž nemoc nebyla doposud rozpoznána, nevyhledají tudíž cíleně lékaře a unikají běžným kontrolám. Nelze ovlivnit rozvoj diabetu podmíněný geneticky, ale je možno zasahovat do vnějších faktorů, které vedou k demaskování uvedené vlohy. Tímto faktorem je zejména realizace zdravého životního způsobu života, který zahrnuje vhodnou stravu, pohyb, redukci kouření, snížení nadváhy a obezity aj. 30 Pro celkový obraz o diabetu je namístě uvést, že existuje několik typů. Diabetes 1. typu začíná obvykle již v dětství, ale možný je i vznik po třicátém roce věku, označovaný jako LADA (latent autoimmune diabetes in adults). Je pro něj charakteristická úplná absence inzulínu v těle. Tímto typem trpí 7% z celkového počtu diabetiků v České republice. 31 Diabetes 2. typu postihuje osoby s nadváhou a obezitou. Tímto typem trpí 92% z celkového počtu diabetiků v ČR. Mezi další typy diabetu, které se vyskytují u 1% z celkového počtu diabetiků, patří zejména gestační diabetes (těhotenská cukrovka). Ta představuje riziko pro vývoj plodu, avšak přísnější přístup lékařů ke gestačnímu diabetu je schopen v případě rozpoznané cukrovky tyto negativní důsledky velmi eliminovat. Důležité je také zmínit, že děti matek, které prodělaly těhotenskou cukrovku, si s sebou nesou do dalšího vývoje vyšší riziko pro vznik diabetu, a to zejména 2. typu. U žen, které měly v těhotenství gestační diabetes, se vyvine ve % po letech cukrovka 2. typu. 32 Z výše uvedených souvislostí vyplývá, že výskyt diabetu 2. typu lze výrazně ovlivnit v rámci preventivních aktivit, zaměřených na správnou výživu, normalizaci hmotnosti a pohybovou aktivitu. 30 Zdravotnická ročenka ČR, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Rok vydání: Dostupná na

91 90 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Incidence diabetiků Incidence diabetiků vyjadřuje počet nově zjištěných diabetiků na obyvatel. Zdrojem dat je "Roční výkaz o činnosti zdravotnických zařízení pro obor diabetologie". Výkaz vyplňuje samostatně každá diabetologická ordinace, vč. ambulantních částí nemocnic, ve státních i nestátních zdravotnických zařízeních. Zároveň jej vyplňuje ordinace praktického lékaře pro dospělé. Praktičtí lékaři vykazují pouze ty diabetiky, které aktivně léčí. Do roku 1999 vč. údaje za rezort zdravotnictví, od roku 2000 souhrnně za rezorty zdravotnictví, obrany, vnitra, spravedlnosti a dopravy. Počet nově zjištěných diabetiků na 100 tis. obyv. je v JmK vyšší než v ČR. Obecně je ve všech krajích zaznamenán nárůst hodnot od r ,0 1600,0 1400,0 1200,0 1000,0 800,0 600,0 400,0 200,0 0,0 Graf 63: Incidence diabetiků. Zdroj: ÚZIS Tabulka 34: Incidence diabetiků v JmK. Zdroj: ÚZIS Region JmK 517,0 542,5 579,4 611,4 684,9 687,1 769,3 údaje nejsou k 1155,4 1238,3 ČR 546,3 536,7 584,8 618,0 652,5 685,3 690,7 dispozici 1110,5 1094,4

92 91 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje JmK ČR 1400,0 1200,0 1000,0 800,0 600,0 400,0 200,0 0, Graf 64: Incidence diabetiků v JmK a v ČR. Zdroj: ÚZIS Prevalence diabetiků Prevalence vyjadřuje počet evidovaných diabetiků (podle kraje zařízení, v němž je pacient léčen) k na obyvatel. Prevalence diabetiků v Jihomoravském kraji (muži i ženy) pohybuje pod hodnotami za ČR do roku 2015 (tabulka 35 a graf 65). U žen v JmK zaznamenáváme v roce 2015 vyšší a v roce 2016 srovnatelné hodnoty, jako v ČR. U žen jsou hodnoty prevalence vyšší než u mužů, a to v ČR i v JmK. Tabulka 35: Prevalence diabetiků. Zdroj: ÚZIS JmK muži 6198,4 6538,1 6404,4 6829,9 7031,9 7419,6 8202,5 7340,3 7845,8 údaje ČR muži 6870,6 6977,6 7057,3 7294,6 7552,1 7722,9 7977,2 nejsou 6985,5 8152,8 JmK ženy 7174,5 7195, ,9 7819, ,3 k 7997,5 8127,9 dispozici ČR ženy ,5 7839,1 8001,3 8150,5 8266,2 8402,4 7155,6 8133,8 JmK muži ČR muži JmK ženy ČR ženy Graf 65: Prevalence diabetiků v JmK a v ČR. Zdroj: ÚZIS

93 92 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Nadváha a obezita Mgr. Ivana Dvořáková, Zdravotní politika a podpora zdraví KHS JmK Nedostatek pohybové aktivity a nesprávná výživa se podílejí na nárůstu chronických neinfekčních onemocnění vlivem nadváhy a obezity. Obezita je spojena s vysokým krevním tlakem, poruchou metabolismu tuků a cukrů, zvýšenou krevní srážlivostí, aterosklerózou. Obezita je dále rizikovým faktorem pro nejčastěji se vyskytující zhoubné novotvary, onemocnění pohybové soustavy, a řadu dalších. Česká republika zaujímá ve výskytu obezity v EU nepříznivé místo. Kromě genetických faktorů jsou hlavními determinantami rozvoje obezity společensko-ekonomické faktory, které spoluvytvářejí životní podmínky a životní styl lidí. Jednou z klíčových priorit v prevenci obezity je podpora systematického monitoringu výskytu, hodnocení a výzkum obezity a s ní spojených komorbidit a jejich determinant (sledování nutričního stavu a kardiorespirační zdatnosti, výživy, fyzické aktivity a dalších). Na ně navazuje zejména tvorba antiobezigenního prostředí (pro možnost volby zdravějšího životního stylu jako snáze dosažitelného), podpora zdravotní gramotnosti, posilování zdravotního systému směrem k adekvátní léčbě obezity, posílení státní správy v oblasti prevence obezity, zaktivování občanské společnosti, tvorba aliancí a komunit. 33 Pro statistické zpracování a porovnání zjištěných dat v rámci populace se využívá Index tělesné hmotnosti, BMI 34. Informace o nadváze a obezitě v Jihomoravském kraji vychází z výběrového šetření EHIS 35 v letech 2008 a 2014 v České republice, realizovaného Ústavem zdravotnických informací a statistiky. Údaje v roce 2008 byly získané na vzorku 1955 respondentů z ČR. V Jihomoravském kraji to bylo celkem 230 respondentů (112 mužů a 118 žen). V roce 2014 byly zpracovány údaje od 6577 respondentů z ČR, z toho v JmK 507 respondentů (224 mužů a 285 žen). Je tedy nutné brát na vědomí omezenou velikost souboru, zejména při krajském třídění. Výsledná data jsou rozdělena podle hodnot BMI (nadváha), BMI 30 (obezita) 33 Zdraví 2020, Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí, Akční plán č. 2 Správná výživa a stravovací návyky populace, b) Prevence obezity. MZ 2015, dostupné na _10814_3016_5.html 34 BMI (z angl. body mass index), index tělesné hmotnosti je číslo používané jako indikátor podváhy, normální tělesné hmotnosti, nadváhy a obezity. Umožňuje statistické porovnávání tělesné hmotnosti lidí s různou výškou. Výslednou hodnotu je nutné interpretovat v závislosti na věku a pohlaví. U konkrétních osob se může klinický stav lišit od významu naměřené hodnoty BMI, neboť nezohledňuje další důležité faktory jako je stavba těla, svalová hmota, množství tuku. Pro objektivní posouzení stavu jednotlivce se dnes využívá kromě BMI sledování dalších ukazatelů, jako je obvod pasu v porovnání k tělesné výšce. 35 EHIS, Evropské výběrové šetření o zdraví, dostupné na

94 93 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje a BMI 25 (tedy nadváha i obezita celkem). Tabulky a grafy zahrnují porovnání dat u mužů a žen v JmK v letech 2008 a 2014 a dále srovnání hodnot s výsledky za Českou republiku. Hodnoty v tabulkách i grafech jsou uváděné v %. Sledování nadváhy je důležité zejména z toho důvodu, že jedinec má nastolený životní styl, který by beze změny v návycích a chování vedl k obezitě, a to včetně všech nepříznivých zdravotních důsledků. Závažným problémem je obecně vzrůstající výskyt obezity u dětí. Podle Mezinárodní studie o zdraví a životním stylu žáků (HBSC) z roku 2010 je výskyt nadváhy a obezity u chlapců do 15 let v průměru 19 %, u dívek 9 %. Nejnižší výskyt byl zaznamenán u 13letých dívek (6,9 %). Obezita zjištěna u 1-3 % dětí do 15 let (nejvíce 13 letí chlapci 3,1 % a 15 letí chlapci 2,2 %) 36. Pro zpracování výskytu nadváhy a obezity v Jihomoravském kraji nemáme prozatím k dispozici potřebná data. Nadváha a obezita, porovnání JmK a ČR v letech 2008 a 2014 Porovnáním celkových výsledků za JMK a ČR v letech 2008 a 2014 (graf 66) sledujeme, že v Jihomoravském kraji došlo sice k mírnému poklesu procenta osob s nadváhou (o 4,8 %), avšak vzhledem k poklesu celkového procenta osob s nadváhou i obezitou o 1,7 % je zřejmé, že došlo v uvedeném období k nárůstu počtu osob s obezitou (o 3%). Trend celorepublikového vývoje je obdobný. JmK je v roce 2014 ve všech ukazatelích pod hodnotami uváděnými za ČR. BMI nadváha BMI > 30 obezita BMI > 25 celkem ,4 53,8 54,1 36,7 34,6 52,1 36,6 55, ,4 17,4 17,4 18,7 0 JmK 2008 ČR 2008 JmK 2014 ČR 2014 Graf 66: Nadváha a obezita (v %) v JmK a v ČR, 2008 a Zdroj dat: ÚZIS Nadváha a obezita u mužů a žen, porovnání JmK a ČR v roce 2008 Ukazatel BMI u mužů a žen v JmK a v ČR v roce 2008 uvádí graf 67. Celkový výskyt obezity a nadváhy u mužů v roce 2008 v JmK je o 7,4 % vyšší než u žen. Tento rozdíl je způsoben 36 Národní zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků, dostupná na publikace/

95 94 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje zejména vyšším % mužů s nadváhou (o 8,4 %), neboť v ukazateli obezita jsou naopak hodnoty u žen o 1,1 % vyšší. Celorepublikový rozdíl výskytu obezity a nadváhy u mužů je o 16 % vyšší než u žen. Opět je tento rozdíl způsobený zejména v ukazateli nadváha u mužů (o 16,6 % vyšší než u žen) oproti ukazateli obezity, který je vyšší u žen, a to o 2,5 %. BMI nadváha BMI > 30 obezita BMI > 25 celkem ,4 43,5 45,2 62, , ,9 17, ,6 17, JmK muži ČR muži JmK ženy ČR ženy Graf 67: Nadváha a obezita u mužů a žen (v %) v JmK a v ČR v roce Zdroj dat: ÚZIS Nadváha a obezita u mužů a žen, porovnání JmK a ČR v roce 2014 Ukazatel BMI u mužů a žen v JmK a v ČR v roce 2014 uvádí graf 68. Celkový výskyt obezity a nadváhy u mužů v roce 2014 v JmK je o 13,1 % vyšší než u žen. Tento rozdíl je způsoben zejména vyšším % mužů s nadváhou (o 14,6 %), neboť v ukazateli obezita jsou naopak hodnoty u žen o 1,5 % vyšší. Celorepublikový rozdíl výskytu obezity a nadváhy u mužů je o 15,2 % vyšší než u žen. Tento rozdíl je jak v ukazateli nadváha u mužů (o 14,1 % vyšší než u žen) tak v ukazateli obezity u mužů, který je o 1,1 % vyšší než u žen. BMI nadváha BMI > 30 obezita BMI > 25 celkem 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 41,9 16,7 58,6 43,9 63,2 45,5 29,8 27,3 19,3 18,2 18,2 48,0 10,0 0,0 JmK muži ČR muži JmK ženy ČR ženy Graf 68: Nadváha a obezita (v %) u mužů a žen v JmK a v ČR Zdroj dat: ÚZIS

96 95 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Porovnání vývoje obezity a nadváhy v Jihomoravském kraji v roce 2008 a 2014 u mužů a žen Graf č. 69 ukazuje vývoj nadváhy a obezity u mužů a žen v Jihomoravském kraji v roce 2008 a U žen došlo v průběhu tohoto období k poklesu celkové hodnoty nadváhy i obezity o 4,5 %, tento rozdíl je způsoben poklesem žen s nadváhou o 7,7 %. Naopak počet žen s obezitou vzrostl o 3,2 %. U mužů pozorujeme celkový nárůst nadváhy i obezity o 1,2 %. Počet mužů s nadváhou klesl o 1,6 %, ale počet mužů s obezitou vzrostl o 2,8 %. BMI > 25 celkem BMI > 30 obezita BMI nadváha JmK ženy ,2 27,3 45,5 JmK ženy JmK muži ,7 41,9 58,6 JmK muži ,9 43,5 57, Graf 69: Porovnání vývoje nadváhy a obezity (v %) v JmK v roce 2008 a 2014 u mužů a žen. Zdroj dat: ÚZIS Závěr: Více jak polovina populace v ČR i v JmK trpí nadváhou nebo obezitou. Závažnější je situace u mužů, kde se hodnoty nadváhy a obezity pohybují okolo 60 %. Pro Jihomoravský kraj nemáme pro toto období k dispozici data pro zpracování přehledu o nadváze a obezitě u dětí.

97 96 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Kouření Mgr. Ivana Dvořáková, Zdravotní politika a podpora zdraví KHS JmK Kouření tabákových výrobků je podle WHO nejrozšířenější preventabilní příčinou morbidity a mortality v rozvinutých státech. Poškození zdraví se netýká pouze aktivních kuřáků, významná rizika představuje také pasivní vystavení tabákovému kouři. K posouzení prevalence denního kuřáctví v Jihomoravském kraji využíváme informace získané v rámci šetření EHIS 37, zpracované Ústavem zdravotnických informací a statistiky. Jedná se o údaje z výběrového šetření, získané na vzorku cca 6,5 tis. respondentů v celé České republice. Zde je nutné brát na vědomí omezenou velikost souboru, zejména při krajském třídění. Získaná data se týkají podílu osob, které uvedly, že kouří denně, či v minulosti kouřily. K dispozici jsou údaje z roku 2008 a Počet respondentů uvádí tabulka 36. Z výsledků je zřejmé, že celkový podíl kuřáků v populaci je v Jihomoravském kraji mírně pod průměrem za ČR, a to v roce 2008 i Porovnáním let 2008 a 2014 zaznamenáváme pokles počtu kuřáků v JmK i v ČR. V Jihomoravském kraji se podíl kuřáků pohybuje kolem 20 % (graf 70). Porovnáním mužů a žen v JmK zaznamenáváme vyšší podíl kuřáků u mužů (29,9 % v roce 2008 a 27,1 % v roce 2014) oproti ženám kuřačkám (11,4 % v roce 2008 a 11,0 % v roce 2014). Tento trend je zaznamenán také v rámci ČR. (Graf 71 a graf 72). Tabulka 36: Počet respondentů výběrového šetření EHIS. Zdroj dat: ÚZIS Počet respondentů Region Muži Ženy Celkem JmK JmK ČR ČR současný kuřák v % bývalý kuřák v % nikdy nekouřil v % 80,0 60,0 62,7 68,1 55,0 66,8 40,0 20,0 20,8 16,5 19,1 12,7 24,7 20,4 21,5 11,6 0,0 JmK 2008 JmK 2014 ČR 2008 ČR 2014 Graf 70: Podíl kuřáků v JmK a v ČR v letech 2008 a Zdroj dat: ÚZIS 37 EHIS Evropské výběrové šetření o zdraví obyvatel

98 97 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 Muži současný kuřák v % Muži bývalý kuřák v % Muži nikdy nekouřil v % 52,3 55,5 56,9 46,3 29,9 30,2 27,1 23,5 27,6 17,8 17,4 15,5 JmK 2008 JmK 2014 ČR 2008 ČR 2014 Graf 71: Podíl kuřáků (muži) v JmK a v ČR v roce 2008 a Zdroj dat: ÚZIS Ženy současný kuřák v % Ženy bývalý kuřák v % Ženy nikdy nekouřil v % 100,0 80,0 60,0 73,3 81,1 63,2 76,3 40,0 20,0 0,0 11,4 15,2 19,4 17,4 15,7 11,0 7,9 8,0 JmK 2008 JmK 2014 ČR 2008 ČR 2014 Graf 72: Podíl kuřáků (ženy) v JmK a v ČR v roce 2008 a Zdroj dat: ÚZIS Závěr: Prevence kouření si zaslouží pozornost v rámci preventivních aktivit, které bezesporu probíhají. Chybí však komplexní a relevantní údaje pro zajištění účinnosti preventivních opatření v JmK, nicméně výše uvedená statistická data ukazují, že dochází k průběžnému poklesu počtu kuřáků v populaci. Přesto se podíl kuřáků v populaci pohybuje okolo 20 %. Vyšší podíl kuřáků je u mužů. V Jihomoravském kraji jsou zaznamenány hodnoty u mužů i u žen pod průměrem za ČR. Pro zajištění účinných postupů a evaluaci efektivity prevence kouření lze v rámci JmK provést šetření nejen u dospělé populace, ale také u dětí a dospívající mládeže. V případě, že taková šetření již v uplynulém období na různých úrovních proběhla, doporučujeme provést sumarizaci získaných dat a jejich využití jako podkladu pro strategii snížení počtu kuřáků a strategii ochrany před pasivními účinky kouření v JmK.

99 98 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Zdravotní politika a podpora zdraví Mgr. Ivana Dvořáková, Zdravotní politika a podpora zdraví KHS JmK Podpora zdraví je proces, umožňující lidem zlepšit své zdraví a zvýšit kontrolu nad ním 38, čímž jsou vyjádřeny její hlavní atributy: vyšší aktivita a vyšší odpovědnost každého člověka ve vztahu k vlastnímu zdraví. Podpora zdraví úzce souvisí s prevencí chorob. Návaznost jejich vzájemného vyjádření lze vyjádřit jako podpora zdraví - prevence chorob - léčba - rehabilitace. Nejúspěšnější je podpora zdraví a prevence celostní povahy. Obecným východiskem prevence je předpoklad, že předcházení poruchám, nehodám, úrazům a chorobám je z hlediska zdravotních, sociálních, psychologických, etických a ekonomických výhodnější než zákroky proti již vzniklým defektům. 39 Úspěšně a efektivně realizovaná podpora zdraví vyžaduje jednak kvalitní spolupráci mezi rezortem zdravotnictví a dalšími rezorty, 40 jednak pozitivní podporu ve společnosti. Prostředkem naplňování podpory zdraví je neustálý otevřený dialog. Tyto zásady jsou rozvíjeny zejména v hlavních programech podpory zdraví v rámci celosvětových sítí: Zdravé město, Škola podporující zdraví, Zdravý podnik, ale také podpora zdravého stravování, specifická prevence konkrétních zdravotních problémů prostřednictvím kampaní Ministerstva zdravotnictví a mnohé další. Neopomenutelným podkladem ke stanovení účinné prevence v dané lokalitě je zjištění skutečného stavu a potřeb specifických skupin populace formou zpracování statistických dat (viz demografické ukazatele a zdravotnické ukazatele) a také podmínky prostředí. Některé z forem uplatnění těchto podkladů pro realizaci podpory zdraví na KHS JmK uvádí následující kapitola. 38 Ottawská charta podpory zdraví (1986) dostupná na 39 KEBZA, V. (2005): Psychosociální determinanty zdraví. Praha: ACADEMIA 40 Národní strategie podpory zdraví a prevence nemocí Zdraví 2020 a další strategické dokumenty včetně Akčních plánů pro implementaci Národní strategie Zdraví 2020, dostupné na _3016_5.html

100 99 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Projekt Zdravá školní jídelna Mgr. Ivana Dvořáková, Zdravotní politika a podpora zdraví KHS JmK Zdravá školní jídelna je projekt Státního zdravotního ústavu v Praze. Jedná se spolupráci odborníků v oblasti zdravého stravování za podpory Ministerstva zdravotnictví. Zaměstnanci krajských hygienických stanic spolupracují na projektu jako lektoři. Cílem projektu je zaměření na zvýšení pestrosti a nutriční hodnoty pokrmů podávaných v rámci školního stravování, a současně se snaží edukovat a metodicky vést personál školních jídelen v zavádění cílených změn. Projekt staví na třech pilířích: 1. Vzdělaný personál školní jídelny, 2. Informovaný (edukovaný) strávník, 3. Motivující pedagog a vedení školy. Pilotní projekt na ověření metodiky probíhal v roce Od roku 2016 realizace projektu Zdravá školní jídelna kontinuálně pokračuje. Projekt je založen na teorii pyramidy výživy pro děti 41 a podporuje zapracování současných výživových doporučení v návaznosti na trendy ve stravování, založené na vědeckých důkazech. Kritéria projektu Zdravá školní jídelna: 1. Z pyramidy na talíř jednoduché zásady správné výživy v praxi. 2. Pestrý jídelní lístek s každodenní nabídkou neslazených nápojů Správné a bezchybné vedení spotřebního koše. 4. Čerstvé a sezónní potraviny jsou základem pokrmů. 5. Střídmé solení s ohledem na dětského strávníka. 6. Omezení používání dochucovadel a instantních dehydrovaných směsí. 7. Podpora národních tradic a regionálních zvyklostí, seznamování s mezinárodní kuchyní. 8. Pravidelné vzdělávání personálu školní jídelny 9. Zvyšování výživové gramotnosti a podpora správných stravovacích návyků dětí. 10. Prezentace školní jídelny a podpora komunikace s pedagogy, dětmi a rodiči. V současné době je v České republice zapojeno do projektu 213 školních jídelen, z tohoto počtu již 71 jídelen obdrželo certifikát Zdravá školní jídelna. V Jihomoravském kraji je do projektu zapojeno 34 školních jídelen, z toho je 9 jídelen certifikovaných. Stanovená kritéria projektu 41 Pyramida výživy pro děti byla původně koncipována pro projekt Pohyb a výživa, realizovaný Masarykovou univerzitou v Brně. Autorka pyramidy poskytla tento materiál SZÚ a nyní je také lektorkou projektu Zdravá školní jídelna a spoluautorkou metodických materiálů k jeho realizaci. Všechny metodické materiály (včetně pyramidy výživy) jsou volně ke stažení na 42 Jídelníček sestavený podle Nutričního doporučení Ministerstva zdravotnictví ČR ke spotřebnímu koši

101 Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Olomoucký Moravskoslezský Jihomoravský Zlínský Vysočina ČR celkem 100 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje mohou v celé ČR ovlivnit stravování desetitisíců strávníků. V Jihomoravském kraji je to 13 tisíc strávníků ze škol zapojených do projektu. Na podporu realizace projektu jsou pořádány semináře s odbornou tematikou. V Jihomoravském kraji pořádalo pracoviště zdravotní politiky a podpory zdraví KHS JmK odborné semináře Principy projektu Zdravá školní jídelna (primárně určené pro zájemce o vstup do projektu), a to v roce 2016 a Tabulka 37: Školní jídelny zapojené do projektu Zdravá školní jídelna školní jídelny zapojené do projektu školní jídelny s certifikátem školní jídelny zapojené do projektu školní jídelny s certifikátem Graf 73: Školní jídelny v projektu Zdravá školní jídelna Závěr: Průběžně probíhá spolupráce s dalšími školními jídelnami v Jihomoravském kraji, které se postupně zapojují do projektu. Pracoviště zdravotní politiky a podpory zdraví KHS JmK pořádá každoročně semináře Principy projektu Zdravá školní jídelna.

102 101 Zpráva o zdraví obyvatel Jihomoravského kraje Projekt Zdravé město Mgr. Ivana Dvořáková, Zdravotní politika a podpora zdraví KHS JmK Zdravá města, obce a regiony v České republice jsou již od roku 1994 zastřešeny asociací Národní síť Zdravých měst ČR (NSZM). Asociace je certifikovaná ze strany Světové zdravotnické organizace (WHO) jako kvalitní realizační platforma programu Zdravé město WHO v Česku. Celostátní síťová spolupráce umožňuje členům NSZM sdílet zkušenosti a dobrou praxi v nejrůznějších oblastech jejich rozvoje. Zapojení do Národní sítě Zdravých měst přináší i možnost mezinárodní spolupráce po celé Evropě. Zdravé město je komunitní projekt, který otevírá prostor pro aktivity v zájmu obyvatel. Členství v asociaci NSZM ČR je otevřeno všem typům municipalit i právnickým osobám tvořeným municipalitami (města, městské části, obce, kraje, mikroregiony i MAS - místní akční skupiny). Národní síť Zdravých měst ČR má 130 členů, s regionálním vlivem na 2160 měst a obcí, ve kterých žije 5,418 milionu obyvatel, tedy 52 % populace ČR (obr.1). V Jihomoravském kraji je 13 členů NSZM (tabulka 1). Obr. 28: Přehled členů Národní sítě Zdravých měst. 43 Pravidla pro hodnocení členů 44 (Liga NSZM), je oficiálním žebříčkem Zdravých měst, obcí a regionů, schválených Valnou hromadou NSZM, ve kterém jsou municipality hodnoceny 43 ( ) 44