ELEKTRONICKÉ ČÁSTI HERNÍCH KOMPONENT

Transkript

1 ELEKTRONICKÉ ČÁSTI HERNÍCH KOMPONENT Laserová zbraň (phaser) je Iniciátor laserového paprsu podobně jao laserové uazováto. Pomocí přijímací IR diody čte signál z vesty protihráče a vyhodnotí zásah. Přijímací dioda leží v ohnisové vzdálenosti od čočy, terá je umístěna před diodou. Reprodutory slouží e omuniaci hráče se systémem. Diody, rozmístěné po celé vestě, vysílají všesměrový IR signál na principu dálového ovladače, např. od TV. RGB diody umožňují pomocí barevných modifiací zřetelné rozlišení hráčů. Propojovací abel mezi zbraní a vestou. Vesta pomocí wifi signálu o frevenci 2 GHz o zásahu informuje počítač, terý signál vyhodnotí a odešle zpět příaz deativaci vesty zasaženého hráče na předem určenou dobu. Napájení vesty zajišťují dobíjecí LiFePO baterie RFID čteča, umístěná v centrální části vesty, patří do supiny technologií pro automaticou identifiaci a sběr dat, terá zadává přímo do výpočetních systémů s minimálním nebo doonce žádným zásahem člověa. Informace jsou odesílány a načítány z RFID tagů pomocí snímače využívajícího radiové vlny. U pasivních systémů, teré jsou nejrozšířenější, vytvoří RFID snímač eletromagneticé pole, teré probudí tag a posytne mu energii pro odpověď prostřednictvím tzv. bacscatteru. RFID čteča slouží především identifiaci hráče a jeho zalogování do systému.

2 LASER (Light Amplification by Stimulated Emission of Radiation) Princip laseru fyziálně popsal už v roce 1917 Albert Einstein, ale první laser vznil až v roce eletromagneticá vlna o velmi vysoém mitočtu viditelná, ultrafialová nebo infračervená oblast spetra monochromaticý (jednobarevný) paprse vysoá intenzita vysoce oherentní (přesný, soustředěný světlo se nerozptyluje)

3 PRINCIP LASERU 1. Ativní prostředí: je tvořeno látou, terá obsahuje oddělené vantové energeticé hladiny eletronů. Může jím být pevná láta s příměsemi, např. rubínová tyčina, apalina i směs plynů. 2. a 3. Opticý rezonátor: dvojice vzájemně rovnoběžných a na osu laseru olmých zrcadel, teré slouží jao zesilovač světla 4. Zdroj záření: eletricý proud, výboja, chemicá reace, popř. jiný laser, terý dodává energii eletronům v ativním prostředí. Po vybuzení emise fotonů dochází odrazu mezi zrcadly a zesílení intenzity záření mnohonásobným průchodem ativní látou. Po dosažení max. hodnoty uniá iniciovaný laserový paprse polopropustným zrcadlem ven.

4 HODNOTY, URČUJÍCÍ KVALITU Lasery s vysoou opaovací frevencí umí vyslat paprse vícerát za seundu Čím ratší je doba záblesu (impulzní režim), tím větší je výon Výon = množství vydané energie čas [ W ] - wat Účinnost = Vydaná energie Dodaná energie 0,1 80%

5 SVĚTELNÉ SPEKTURM Barevné spetrum je pro lidsé oo viditelná část eletromagneticého spetra o vlnových délách 380 až 750 nm (nm = nanometr) Barva objetů, na něž se díváme, je ovlivněna odrazností (tj. tím, ja terý předmět pohlcuje či odráží určité vlnové dély). Něteré povrchy vnímáme jao tmavé, protože většinu déle pohlcují. Lidsé oo vnímá tři záladní barvy, červenou, modrou a zelenou. Všechny ostatní barevné variety vzniají ombinací těchto tří barev. Nejcitlivější je lidsé oo na vlnovou délu 555nm, to je zelená barva.

6 ODRAZ SVĚTLA Úhel odrazu nezávisí na frevenci dopadajícího světla, proto se paprsy světla různých barev (frevencí) odrážejí stejně. Po odrazu rovnoběžného svazu paprsů od rozhraní, teré není rovinné, se svaze mění na rozbíhavý. Dopadá-li rovnoběžný svaze paprsů na rovinné rozhraní dvou opticy stejných prostředí, zůstávají paprsy po odrazu navzájem rovnoběžné. Úhel dopadu Úhel odrazu α α β β δ δ α α Platí, že úhel odrazu se rovná úhlu dopadu

7 LOM SVĚTELNÝCH PAPRSKŮ V RŮZNÝCH PROSTŘEDÍCH Světelný paprse se při přechodu do prostředí s větší hustotou láme vždy e olmici. V případě přechodu do prostředí s hustotou menší nastává vždy lom od olmice. vzduch α β slo slo α β vzduch

8 PRINCIP IR DIODY Diody jsou eletronicé polovodičové součásty, teré propouštějí el. proud pouze jedním směrem. Prochází-li přechodem P-N světelné diody eletricý proud v propustném směru, přechod vyzařuje (emituje) světlo s úzým spetrem. Pásmo spetra záření od ultrafialového až po infračervené je závislé na chemicém složení použitého polovodiče. IR diody se používají přenosu signálu např. v dálových TV ovladačích a pro omuniaci dalších eletronicých zařízení na malé vzdálenosti. Mnohostranné využití mají zvláště RGB (LED) diody.

9 RGB DIODY Eletroluminiscenční diody, zráceně ledy, umí vyzařovat jednobarevné světlo v rámci daného spetra. Jsou vyráběny ze sloučenin galia a zpravidla obsahují jeden nebo více dalších materiálů (např. fosfor), teré způsobují požadovanou barevnost. Bílé světlo vzniá přeryvem všech částí viditelného spetra. Všechny ostatní barvy ombinací třech záladních. RGB diody mohou barvu měnit. Toho je dosaženo změnou napětí, teré je pro aždou barvu dané. LED diody jsou eologicé (neobsahují rtuť) a vyniají dlouhou životností (až hodin)

10 PŘENOS INFORMACÍ V IR PÁSMU K přenosu informace infračerveným přenosovým análem je zapotřebí vysílač a přijímač IR záření, převádějící eletricý signál na opticé záření a naopa ( nm). Záření je vysíláno v určitém úhlu a vyzářený výon na jednotu plochy se vzdáleností poměrně rychle lesá. VYSÍLACÍ DIODA - by měla disponovat dostatečnou intenzitou záření PŘIJÍMACÍ DIODA - vysoou citlivostí na záření v přijímaném pásmu Pro eliminaci rušení signálu se v infračervených datových přenosových systémech používají výhradně řemíové fotodiody s integrovaným, nebo externím filtrem. Spetrální citlivost taovýchto diod v přijímaném pásmu, většinou na vlnové délce 950nm, je téměř 100% záření dopadajícího na filtr diody.

11 ZDROJ A AUTOR ZDROJE: LEPIL, Oldřich. Fyzia pro gymnázia. Optia. 3. vydání. Praha : Prometheus, ISBN Neuveden. google [online]. [cit ]. Dostupný na Neuveden. google [online]. [cit ]. Dostupný na Neuveden. google [online]. [cit ]. Dostupný na Neuveden. google [online]. [cit ]. Dostupný na ŠÁRA, ZDENĚK. google [online]. [cit ]. Dostupný AUTOR: Hana Palmová