Transkript

1 Pøedmluva Cílem této publikace je seznámit budoucí žadatele s podmínkami pro pøípravu žádostí dle požadavkù strukturálních fondù EU a Kohezního fondu. Vzhledem k tomu, že obecnì se strukturálním fondùm vìnuje øada publikací a metodologických manuálù, tato publikace je zamìøena velmi konkrétnì. Po struèném vysvìtlení základních kritérií pøijatelnosti projektù demonstruje požadavky na zpracování Žádosti na fiktivní pøípadové studii. Pøi zpracování této žádosti se autoøi zamìøili na ty její souèásti, kde jsou postupy spoleèné všem typùm investièních projektù, a už je projekt pøedkládán v rámci jakéhokoliv fondu pomoci èi iniciativy EU. Obecnì se projekty ucházející se o podporu ze strukturálních fondù EU mohou dìlit na tzv. mìkké a tvrdé projekty. Termínem mìkké projekty oznaèujeme projekty neinvestièní povahy, tedy pøedevším projekty pøedkládané v rámci Evropského sociálního fondu. Ostatní tvrdé projekty mohou být pøedkládány v rámci ostatních tøí strukturálních fondù EU a Fondu soudržnosti. Pro obì kategorie, tj. mìkkých a tvrdých projektù existují odlišné typy žádostí, lišící se požadovanou strukturou informací. Hlavními informacemi požadovanými nad rámec základních informací o projektu, které jsou shodné pro všechny typy projektù, jsou technické a ekonomické studie a sociálnì-ekonomické analýzy. V dobì, kdy vzniká tato publikace, dosud nejsou k dispozici koneèné èeské verze formuláøù Žádostí o spolufinancování ze strukturálních fondù EU a doprovodné metodologické materiály pro žadatele z Èeské republiky. Èeský formuláø Žádosti bude ale pochopitelnì vycházet z pravidel a osvìdèených nejlepších postupù (tzv. best practices) pro zpracovávání Žádostí, které existují a už na úrovni èlenských státù nebo Evropské komise. Požadavky na zpracování Žádostí, uvedené v této publikaci, tedy mohou reprezentovat maximalistickou verzi požadavkù na její zpracování. Domníváme se, že právì dodržení tìchto nejlepších postupù mùže urychlit cestu mnohých žadatelù k získání podpory ze zdrojù EU. Použité internetové adresy jsou platné a funkèní v dobì zpracování publikace (duben 2003). Autoøi 3

2 Obsah 1. Strukturální fondy EU a Kohezní fond Vymezení výše podpory a oblastí podpory ze strukturálních fondù EU Maximální výše pøíspìvku z fondù EU Zamìøení strukturálních fondù EU Pøíprava Èeské republiky na využívání strukturálních fondù EU 9 2. Rozšíøené požadavky na zpracování projektù v rámci strukturálních fondù EU Obecná kritéria oprávnìnosti projektù Pøíprava projektù v Èeské republice Praktická pøípadová studie Obecná struktura žádostí Úvod do fiktivní pøípadové studie Název a lokalizace projektu Pøedkladatel projektu a partneøi Popis projektu Cíle projektu Èasový harmonogram Rozpoèet projektu Finanèní hodnocení projektu Ekonomické hodnocení projektu Alternativní metody hodnocení projektù Posouzení vlivu na životní prostøedí Rovné pøíležitosti Opatøení na zajištìní publicity Pøipravenost projektu k realizaci Použité materiály Seznam zkratek a pojmù 46 Seznam tabulek Tabulka 1: Strukturální pomoc pro léta (v miliardách eur). Zdroj: europe.eu.int 6 Tabulka 2: Øídící orgány operaèních programù. Zdroj: NRP 9 Tabulka 3: Schéma Øízení Rámce podpory Spoleèenství. Zdroj: Národní rozvojový plán 10 Tabulka 4: Alokace ze strukturálních fondù a Kohezního fondu pro ÈR Zdroj: Národní Fond, MFCR, Tabulka 5: Finanèní alokace ÈR pro Cíl 1 ve vazbì na Operaèní programy a strukturální fondy (v %). Zdroj: Národní rozvojový plán, Tabulka 6: Pøíspìvky ze strukturálních fondù v mil.. Zdroj: NRP 15 Tabulka 7: Celkové náklady za SROP v mil a Kè. Zdroj: NRP 16 Tabulka 8: Finanèní míra návratnosti. Zdroj: europa.eu.int, Guide to Cost-Benefit Analysis of Major Projects Strukturální fondy EU a Kohezní fond Strukturální fondy jsou hlavním nástrojem regionální a strukturální politiky. Jejich posláním je snižování rozvojových rozdílù mezi regiony EU. Regionální politika Evropské unie je založena na principu solidarity: V rámci programovacího období je celá tøetina rozpoètu EU ve výši 213 miliard EUR alokována na podporu sociálnì slabých regionù. Graf 1: Podíl výdajù na spoleèném rozpoètu EU pro rok Zdroj: O Evropské unii, Praha miliard EUR bude vynaloženo prostøednictvím ètyø strukturálních fondù: Evropského fondu regionálního rozvoje, Evropského sociálního fondu, Evropského zemìdìlského podpùrného a záruèního fondu a Finanèního nástroje pro øízení rybolovu. Více než 90 % tìchto prostøedkù ze strukturálních fondù je èerpáno na základì víceletých programù navazujících na prioritní cíle EU Cíl 1: podpora hospodáøsky slabých, zaostávajících regionù Cíl 2: podpora regionù postižených strukturálními zmìnami Cíl 3: podpora adaptaèních a modernizaèních systémù vzdìlávání, školení a zamìstnanosti. Více než 5 % celkové alokace je èerpáno prostøednictvím ètyø Iniciativ Spoleèenství Interreg III: pøeshranièní, nadnárodní a meziregionální spolupráce Urban II: hospodáøská a sociální obnova mìstských oblastí postižených krizí (Èeská republika se bude úèastnit až od r. 2007) Leader +: rozvoj venkova na základì místních iniciativ (Èeská republika se bude úèastnit až od r. 2007) Equal: pøekonávání nerovností a diskriminace v pøístupu na trh práce. 4 5

3 Ménì než 1 % je urèeno na podporu inovaèních postupù a opatøení. 18 miliard EUR bude vynaloženo prostøednictvím Kohezního fondu (Fondu soudržnosti). Tato pomoc je èerpána oprávnìnými èlenskými státy na pøesnì definované infrastrukturální projekty v oblasti dopravy a životního prostøedí. Strukturální fondy % Prioritní cíle 182,45 93,50 % Cíl 1 135,90 69,70 % Cíl 2 22,50 11,50 % Cíl 3 24,05 12,30 % Iniciativy Spoleèenství 10,44 5,35 % Interreg 4,87 Equal 2,86 Leader + 2,02 Urban 0,70 Rybolov 1,11 0,50 % Inovaèní èinnost 1,00 0,65 % Kohezní fond 18 Strukturální pomoccelkem 213 Tabulka 1: Strukturální pomoc pro léta (v miliardách eur). Zdroj: europe.eu.int 1.1. Vymezení výše podpory a oblastí podpory ze strukturálních fondù EU Strukturální fondy financují pøevážnì projekty na regionální úrovni pøedkládané a schvalované koordinaèními institucemi v rámci èlenského státu, na základì pøedem schváleného Rámce podpory Spoleèenství. Podmínky èerpání ze strukturálních fondù jsou dány tím, v rámci kterého ze tøí prioritních cílù 1 je projekt pøedkládán. V ÈR mohou být ve zkráceném programovací období v rámci Cíle 1 pøedkládány projekty realizované na území všech regionù NUTS II s výjimkou Prahy. Region Praha však mùže žádat o podporu projektù v rámci Cíle 2 a Podpora v rámci Cíle 1 je zamìøena na nejpostiženìjší oblasti, tzv. hospodáøsky slabé regiony. V rámci cíle 1 mohou žádat regiony s HDP menším než 75 % prùmìru èlenských zemí EU. Komise vypracovává seznam regionù, na nìž se vztahuje Cíl 1, na zaèátku každého programovacího období. 2. Podpora v rámci Cíle 2 smìøuje do oblastí a regionù postižených strukturálními zmìnami, vèetnì venkovských oblastí v útlumu, mìstských oblastí v útlumu, ohrožených odvìtví jako napøíklad rybolov, oblastí procházejících velkými spoleèenskými a ekonomickými zmìnami v prù- myslových odvìtvích a sektoru služeb. V rámci Cíle 2 mohou žádat všechny regiony definované Evropskou komisí na zaèátku každého programovacího období. Obyvatelstvo tìchto oprávnìných regionù nesmí pøekroèit 18 % celkového obyvatelstva Spoleèenství. 3. Podpora v rámci Cíle 3 smìøuje na podporu adaptaèních a modernizaèních systémù vzdìlávání, školení a zamìstnanosti. Oblasti zpùsobilé pro financování v rámci Cíle 3 jsou ty, na nìž se nevztahuje Cíl Maximální výše pøíspìvku z fondù EU Aby byl naplnìn princip adicionality (doplòkovosti) finanèních zdrojù, strukturální fondy stanovují maximální výše pøíspìvkù na jednotlivé typy projektù 2. Výši maximálního a minimálního rozpoètu projektu, a minimální hranici spolufinancování pak definuje každý èlenský stát samostatnì jako souèást podmínek pøíslušného programu, v rámci nìhož jsou projekty pøedkládány. Pro regiony Cíle 1 je maximální podíl spolufinancování SF 75% z celkových pøípustných nákladù a nejménì 50 % zpùsobilých veøejných výdajù. Pro regiony v rámci Cílù 2 a 3 je stanoven maximální podíl spolufinancování SF 50 % z celkových pøípustných nákladù a zpravidla nejménì 25 % ze zpùsobilých veøejných výdajù. V pøípadì investic do infrastruktury, z nichž se získá èistý výnos, nesmí pøíspìvek pøekroèit 40 % z celkových pøípustných nákladù v regionech cíle 1 a 25 % z celkových pøípustných nákladù v regionech cíle 2. V pøípadì investic do firem nesmí pøekroèit 35 % z celkových pøípustných nákladù v regionech cíle 1 a 15 % z celkových pøípustných nákladù v regionech cíle 2. Opatøení realizovaná z iniciativy Komise mohou být financována krytím 100 % celkových nákladù. To platí pøedevším pro projekty zaøazené do kategorie inovaèní opatøení a projekty technické asistence, urèené na institucionální podporu koordinaèního rámce strukturálních fondù Zamìøení strukturálních fondù EU Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF) se zamìøuje na: investice do výroby urèené k nárùstu nebo zachování stálých pracovních míst; investice do infrastruktury s rùznými možnostmi závislými na cíli vèetnì transevropských sítí pro regiony zaøazené do Cíle 1; investice do vzdìlání a zdraví pro regiony zaøazené do Cíle 1; 1 Naøízení Rady ES è. 1260/1999, o obecných ustanoveních o strukturálních fondech, kap. II Geografická zpùsobilost pro prioritní cíle 6 2 Maximální výše spolufinancování SF je zakotvena v Naøízení Rady è. 1260/

4 rozvoj domácího potenciálu: místní rozvoj a rozvoj malého støedního podnikání v problémových regionech; výzkum a rozvoj; investice zamìøené na životní prostøedí. Evropský sociální fond (ESF) se zamìøuje na: integraci nezamìstnaných se zamìøením na dlouhodobou nezamìstnanost; integraci mladých lidí do pracovního procesu podle výzkumu nezamìstnanosti; integraci osob vylouèených z trhu práce; podporu stejných pøíležitostí na trhu práce; adaptaci pracovníkù na prùmyslové zmìny; stabilizaci a rùst zamìstnanosti; posílení lidského potenciálu ve výzkumu, vìdì a technologii; posílení systému vzdìlávání a další kvalifikace. Evropský zemìdìlský podpùrný a záruèní fond (EAGGF) se zamìøuje na: podporu pøíjmu farmaøení a zachování životaschopných farmáøských komunit v horách nebo ménì pøíznivých oblastech; startovací podporu pro mladé farmáøe; zlepšení strukturální výkonnosti držby pùdy; podporu ustanovení producentských asociací; konverzi, diverzifikaci, reorientaci a podporu kvality zemìdìlské produkce; rozvoj venkovské infrastruktury; podporu investic do cestovního ruchu; ostatní opatøení jako jsou prevence pøírodních pohrom, obnova vesnic, ochrana venkovského (kulturního) dìdictví, rozvoj a využití lesù, ochrana prostøedí a krajiny a finanèní øízení. Finanèní nástroj pro øízení rybolovu (FIFG) se zamìøuje na: ve zlepšení transevropských dopravních sítí. Celkové náklady tìchto projektù proto nesmí být menší než 10 milionù EUR Pøíprava Èeské republiky na využívání strukturálních fondù EU Legislativní rámec k pøípravì administrativních struktur na øízení strukturálních fondù EU je dán Naøízením rady ES è. 1260/1999 ze dne o obecných ustanoveních o strukturálních fondech, a zejména pak naøízením Komise (ES) è. 438/2001 ze dne 2. bøezna 2001, kterým se stanoví podrobná pravidla pro provádìní naøízení Rady (ES) è. 1260/1999 ohlednì øídicích a kontrolních systémù pro pomoc poskytovanou v rámci strukturálních fondù. Administrativní rámec pro øízení pomoci EU v Èeské republice v rámci strukturálních fondù a Kohezního fondu byl nastaven Usnesením vlády è. 120/2002, pøijatým v lednu Podle vládního usnesení bude zachováno oddìlení funkce Øídícího a Platebního orgánu, které je požadováno Naøízením Rady EK è. 1260/99. Stanoveny byly úøady, které budou zajiš ovat funkci Øídicího orgánu Rámce podpory spoleèenství (základní smluvní dokument èlenské zemì s EU, který vymezuje výši a urèení pomoci v pøíslušném finanèním období dle souèasných pøedpokladù se sjednání tohoto dokumentu pro ÈR bude týkat období ) a Øídících orgánù jednotlivých pøipravovaných operaèních programù. Platebním orgánem pro všechny strukturální fondy i Fond soudržnosti bylo urèeno Ministerstvo financí. Výkonem funkce platebního orgánu následnì ministr financí povìøil odbor Národního fondu. Mezi hlavní odpovìdnosti Øídícího orgánu patøí zajistit informovanost veøejnosti o pomoci EU, organizovat výbìr projektù vhodných k financování z prostøedkù EU, ovìøovat spolufinancování, kontrolovat a schvalovat žádosti o platby, zajistit prevenci, odhalování a napravování nesrovnalostí, zavést a používat informaèní systém, pøedkládat podrobné zprávy o platbách koneèným pøíjemcùm EK, zavést a dodržovat systém auditu. Øídící orgány jsou dále zodpovìdné za ovìøování dodávek produktù a služeb, oprávnìnost požadavkù na proplacení výdajù z prostøedkù EU, dodržování národní legislativy a legislativy EU v oblastech veøejné podpory. zmìny v rybáøském sektoru; modernizaci loïstva; rozvoj chovu ryb; ochranu nìkterých pøímoøských oblastí; vybavení rybáøských pøístavù; výrobu a obchod s rybími výrobky; Kohezní fond financuje významné investièní projekty na národní úrovni, pøedkládané èlenským státem a schvalované Evropskou unií. Podmínkou pro èerpání z Kohezního fondu je HNP (hrubý národní produkt) na obyvatele, mìøeno paritou kupní síly, nižší než 90 % prùmìru Evropského Spoleèenství a existence programu daného státu vedoucí ke splnìní podmínek ekonomické konvergence. Kohezní fond financuje velké infrastrukturální projekty, etapy a skupiny projektù v oblasti životního prostøedí a dopravy. Tyto projekty musí být evropského významu i dostateèného rozsahu, aby mìly významný vliv v oblasti ochrany životního prostøedí nebo Operaèní program Øídící orgán Spoleèný regionální operaèní program Ministerstvo pro místní rozvoj OP Prùmysl Ministerstvo prùmyslu a obchodu OP Rozvoj lidských zdrojù Ministerstvo práce a sociálních vìcí OP Infrastruktura Ministerstvo životního prostøedí OP Rozvoj venkova a multifunkèní zem. Ministerstvo zemìdìlství Tabulka 2: Øídící orgány operaèních programù. Zdroj: NRP Níže je uvedeno zjednodušené schéma Øízení Rámce podpory Spoleèenství (Community Support Framework), které pøedstavuje klíèový dokument pro vyjednávání o výši podpory EU. Odpovìdnost za obsah tohoto ústøedního programovacího dokumentu nese Øídící orgán a tím je Ministerstvo pro místní rozvoj. Rámec podpory Spoleèenství funguje jako systém víceletých rozvojových programù a vychází z Národního rozvojového plánu, na který navazují jednotlivé 8 9

5 sektorové a regionální operaèní programy. Rámec podpory Spoleèenství se po svém schválení Evropskou komisí realizuje prostøednictvím Sektorových operaèních programù (SOP) a Spoleèného regionálního operaèního programu (SROP). Operaèní program ERDF ESF EAGGF FIFG SOP Prùmysl 15,0 SOP Infrastruktura 13,5 SOP Rozvoj lidských zdrojù 21,0 SOP Zemìdìlství 11,5 0,5 SROP 36,5 2,0 Celkem 65,0 23,0 11,5 0,5 Tabulka 5: Finanèní alokace ÈR pro Cíl 1 ve vazbì na Operaèní programy a strukturální fondy (v %). Zdroj: Národní rozvojový plán, 2003 Výše zmínìné naøízení 438/2001 ukládá Øídícímu orgánu povinnost do tøí mìsícù od schválení pomoci nebo od vstupu tohoto naøízení v platnost informovat Komisi o øídících a kontrolních systémech realizovaných u tìchto orgánù a subjektù a o jejich zlepšeních plánovaných podle pokynù zmínìných v èl. 2 odst. 1. Toto sdìlení musí obsahovat pro každý øídící a platební orgán a zprostøedkující subjekt tyto údaje: a) úkoly mu svìøené, b) rozdìlení úkolù v rámci jednotlivých útvarù nebo mezi nimi, vèetnì rozdìlení mezi øídící a platební orgán v pøípadech, kdy je tvoøí jeden subjekt, Tabulka 3: Schéma Øízení Rámce podpory Spoleèenství. Zdroj: Národní rozvojový plán c) postupy pro pøijímání, ovìøování a potvrzování žádostí o úhradu výdajù a pro povolování, proplácení a úètování výdajù, a Odpovìdnosti Platebního orgánu zahrnují øízení finanèních tokù z EU, vypracování a pøedávání certifikovaných žádostí o platby EK na základì reálnì uskuteènìných výdajù koneènými pøíjemci, zajištìní vèasného transferu pøíspìvku EU koneènému pøíjemci, pøedkládání aktualizovaných odhadù týkajících se žádostí o platby, vracení neoprávnìnì vyplacených prostøedkù EK, provádìní finanèních oprav a vedení evidence o finanèních prostøedcích. Níže uvedené tabulky podávají pøehled o finanèních alokacích pro období a dále, procentuální rozdìlení tìchto alokací dle jednotlivých strukturálních fondù EU. Rok Fondy EUAlokace pro ÈR (mil. EUR, v cenách r. 1999) 2004 Strukturální fondy 371,4 Kohezní fond 286, Strukturální fondy 498,1 Kohezní fond 235, Strukturální fondy 621,7 Kohezní fond 314,5 Celkem 2.327,5 Tabulka 4: Alokace ze strukturálních fondù a Kohezního fondu pro ÈR Zdroj: Národní Fond, MFCR, 2003 d) ustanovení pro audit øídících a kontrolních systémù. Na základì tohoto provádìcího naøízení se pøedpokládá, že veškeré formální náležitosti pro pøijímání projektù v rámci strukturálních fondù zaènou fungovat nejpozdìji nìkolik mìsícù 3 od okamžiku vstupu ÈR do EU, tj. do konce roku Zároveò je všeobecnì známo, že proces pøípravy projektù je dlouhodobou záležitostí. Proto je vhodné se již nyní seznámit s požadovanými souèástmi projektù, oprávnìných k financování SF. 3 Pøíprava formuláøù Žádostí o spolufinancování ze strukturálních fondù EU a dalších metodologických materiálù v souèasné dobì probíhá na MMR a MPSV ve spolupráci s pøedvstupními poradci (twinnery) a experty EU. Finální verze budou k dispozici prostøednictvím standardních informaèních kanálù v rámci Komunikaèní strategie pro Rámec øízení spoleèenství všem cílovým skupinám, pøedevším potenciálním pøedkladatelùm projektù z øad budoucích koneèných pøíjemcù, vèetnì profesních svazù a hospodáøských kruhù, hospodáøským a sociálním partnerùm, nevládním organizacím, regionálním a místním orgánùm vèetnì široké veøejnosti

6 2. Rozšíøené požadavky na zpracování projektù v rámci strukturálních fondù EU Jak vyplývá z požadavkù pøíslušných smìrnic a naøízení EK urèujících kritéria pro èerpání ze strukturálních fondù EU, požadavky na zpracování projektù ucházejících se o spolufinancování strukturálních fondù a Kohezního fondu budou komplexnìjší, než ty, které platily pro kandidátské zemì pøi èerpání z nástrojù pøedvstupní pomoci typu Phare, ISPA a Sapard. V následující kapitole jsou popsána základní kritéria pøijatelnosti (oprávnìnosti projektù) a následnì jsou nìkterá kritéria s novým nebo rozšíøeným obsahem podrobnìji vysvìtlena v kontextu Èeské republiky Obecná kritéria oprávnìnosti projektù 1. Statut žadatelù a partnerù Oprávnìným žadatelem o pomoc ze strukturálních fondù mùže být jakákoli právnická osoba, a z veøejného èi privátního sektoru. Fyzické osoby jsou jako žadatelé vylouèeni. Užadatele i všech jeho partnerù je požadováno prokázání èistého trestního rejstøíku a vyrovnání veškerých závazkù vùèi státu (zejména vyrovnání závazkù vùèi finanèním úøadùm). 4 Unìkterých fondù mohou být jako žadatelé vylouèeny privátní organizace, pokud nelze prokázat, že pøedkládaný projekt je ve veøejném zájmu. Každý pøedkladatel, pøípadnì pøedkladatel a partneøi projektu, musí být schopni doložit své zkušenosti a odpovídající institucionální zázemí pro implementaci projektu. Zároveò je dùležité doložit, jakým zpùsobem bude projekt fungovat po skonèení financování strukturálních fondù, tj. je nutné i po skonèení projektu pøesvìdèivì doložit finanèní a institucionální udržitelnost projektu. 2. Soulad cílù projektu s prioritami a opatøeními rozvojových programových dokumentù Projektem oprávnìným získat finanèní pomoc z SF EU je pouze projekt, jehož cíle se shodují s prioritními cíli aktuálních víceletých programù pro daný strukturální fond, a navíc mají tyto cíle oporu v rozvojových programovacích dokumentech. 3. Kritérium adicionality finanèních prostøedkù Žadatel si musí pøedem ovìøit, jak velkou èást celkových oprávnìných nákladù projektu je možné maximálnì nárokovat k financování ze zdrojù daného fondu, programu nebo iniciativy Spoleèenství. Maximální výše rozpoètù se liší dle jednotlivých cílù a charakteru projektu (viz kap. 1.2) 4. Èasové omezení projektu Projekt musí být realizován v rámci programovacího období, ve kterém žádá o pøidìlení grantu. 4 Vademecum for SF Plans and Programing Documents, Programming period

7 Toto období, po které lze èerpat oprávnìné náklady zaèíná (v rámci programovacího období ) a konèí 2 roky po skonèení programovacího období, tj Obecné principy, horizontální témata V rámci Žádosti je tøeba doložit, jak jsou respektovány obecné principy strukturální politiky a tzv. horizontální témata. Obecné principy: princip adicionality (doplòkovosti finanèních prostøedkù), princip partnerství (èlenský stát, Evropská Komise, pøedkladatel a partneøi projektu), princip koncentrace (soustøedit co nejvíce prostøedkù do nejproblematiètìjších oblastí), princip programování, monitorování a vyhodnocování (zásady koordinace pomoci EU), princip solidarity a subsidiarity. Horizontální témata: rovné pøíležitosti, trvale udržitelný rozvoj, informaèní technologie. 6. Klasifikace nákladù projektu Rozpoèet projektu patøí k nejsložitìjším souèástem projektu, a to zejména díky požadavkùm na zpùsob klasifikace nákladù. Obecnì definuje pøijatelné a nepøijatelné náklady smìrnice EK è. 1685/2000 5, ale ponechává èlenským státùm volnost pøi jejich další specifikaci. Proto lze oèekávat, že i pravidla Èeské republiky pro klasifikaci tìchto nákladù se mohou v dílèích pøípadech lišit. Celkové náklady projektu obsahují pøijatelné (oprávnìné) i nepøijatelné (neoprávnìné) náklady. Èástka požadovaná ze strukturálních fondù ERDF/EAGGF/FIFG musí být minimální èástka, která zajistí realizaci projektu Pøíprava projektù v Èeské republice V rámci zkráceného programovacího období bude umožnìno pøedkládání žádostí o podporu ze strany koneèných pøíjemcù ve formì: jednotlivých projektù, majících investièní èi neinvestièní charakter, skupinových projektù, které pøedstavují nìkolik navzájem spjatých investièních projektù grantových schémat, v rámci nichž se pøedkládají podprojekty, reagující na priority a opatøení daného grantového schématu. Dále budou obecná kritéria pro definování oprávnìnosti parametrù projektu specifikována a vysvìtlena na podmínkách Èeské republiky. Návaznost cílù projektu na programovací dokumenty V uplynulých letech byl pøipravován systém na sebe navazujících programových dokumentù v oblasti hospodáøské a sociální soudržnosti. Základním zastøešujícím dokumentem je Národní rozvojový plán 6 (NRP), z nìhož vycházejí jednotlivé Sektorové operaèní programy a Spoleèný regionální operaèní program 7. Národní rozvojový plán (NRP) pøedstavuje základní strategický dokument pro získání podpory ze strukturálních fondù a z Fondu soudržnosti. Pro Cíl 1 je strategie Národního rozvojového plánu rozvedena v navazujících sektorových operaèních programech Prùmysl a podnikání, Rozvoj lidských zdrojù, Rozvoj venkova a multifunkèní zemìdìlství, Infrastruktura a ve Spoleèném regionálním operaèním programu. Strategické zámìry NRP pro Kohezní fond budou rozpracovány Strategiemi pro Kohezní fond v oblasti dopravy a životního prostøedí. Sektorové operaèní programy (SOP) jsou strategické rozvojové programy pro klíèové sektory prùmyslu, zemìdìlství, lidských zdrojù, dopravy a životního prostøedí (SOP Infrastruktura), øízené na úrovni jednotlivých zodpovìdných ministerstev (viz schéma Rámec øízení podpory Spoleèenství, kap. 1.1.) Spoleèný regionální operaèní program je program cílených intervencí pro øešení spoleèných problémù regionù soudržnosti. SROP je zamìøen na podporu regionù zahrnutých pod tzv. Cíl 1 v Èeské republice. Doplòkovost financování projektù Tento obecný princip lze vysvìtlit na pøíkladu nastavení doplòkového financování v Sektorovém regionálním operaèním programu SROP. V programovacím období bude SROP podpoøen ze strukturálních fondù èástkou celkem 498 mil. (zdroj: NRP). Pøedpokládá se, že ve stejném období pøispìje Èeská republika z veøejných rozpoètù na realizaci SROP maximálnì èástkou 241,1 mil., což pøedstavuje asi 32 % z celkových veøejných výdajù SROP Celkem 118,8 166,9 212,3 498 Tabulka 6: Pøíspìvky ze strukturálních fondù v mil.. Zdroj: NRP Finanèní plán Spoleèného regionálního operaèního programu je vypracován v návaznosti na údaje Evropské Komise (o výši spolufinancování SROP ze strukturálních fondù) a v návaznosti na finanèní rámec Národního rozvojového plánu ÈR. Vychází se z toho, že realizace SROP bude podpoøena následujícími pøíspìvky ze Strukturálních fondù (ERDF a ESF). 5 Naøízení Komise (ES) è. 1685/2000 je možno najít na NRP je možno najít na SROP je možno najít na

8 Pøíspìvky z fondù podléhají následujícím opatøením: a) Podle èlánku 29 odst. 3 naøízení Rady (ES) è.1260/ mohou pøíspìvky ze strukturálních fondù pøedstavovat v Cíli 1 maximálnì 75% z celkových pøípustných nákladù ( eligible cost ) a zpravidla nejménì 50% pøípustných veøejných výdajù. b) V pøípadì investic do infrastruktury, z nichž se získá znaèný èistý výnos, nesmí pøíspìvek ze strukturálních fondù pøekroèit 40 % z celkových pøípustných nákladù s tím, že mùže být zvýšen o ne více než dalších 10 % v èlenských státech, na nìž se vztahuje Fond soudržnosti (to je i pøípad ÈR). c) V pøípadì investic do firem nesmí pøíspìvek ze strukturálních fondù pøekroèit 35 % z celkových pøípustných nákladù s tím, že v pøípadì investic do malých a støedních podnikù lze tyto míry zvýšit o urèitou èástku pro jiné formy financování, než je pøímá pomoc za pøedpokladu, že toto zvýšení nepøekroèí 10 % celkových pøípustných nákladù. Tato opatøení vyjadøují princip adicionality, tedy že financování z fondù Spoleèenství se nevyužije jako náhrada národních strukturálních subvencí (prostøedky ze strukturálních fondù EU pouze doplòují výdaje èlenských státù). d) V pøípadì investic do firem musí být pøíspìvek strukturálních fondù ve shodì s horními limity pro výši podpory a pro kombinace podpory stanovené v oblasti státní podpory; pro regiony Cíle 1 v ÈR byla maximální intenzita veøejné podpory stanovena ve výši 46 % až 50 % NGE (èistý ekvivalent dotace) podle jednotlivých regionù soudržnosti, a to v souladu s regionální mapou intenzity veøejné podpory na období (usnesení vlády è.1315/2001). Celkový úhrn èeských veøejných zdrojù bude pro SROP ve výši 241,1 mil., což pøedstavuje 32 % z celkových veøejných výdajù SROP, podíl SF bude tedy 68 % (SF 498 mil., èeské veøejné zdroje 241,1 mil., celkem veøejné zdroje SROP 739,1 mil. ). Maximální pøijatelné náklady na SROP mohou být navýšeny ještì o soukromé zdroje, které mohou být uplatnìny v rámci nìkterých opatøení. Celková výše soukromých zdrojù se pro období odhaduje na 252,8 mil., èímž by se celkové náklady SROP navýšily na 991,9 mil., viz Tab. Celkové náklady SROP. Veøejné zdroje SF Celkové veøejné Soukromé Celkové náklady prostøedky ÈR zdroje SROP Celkem ,1 252,8 991,9 Celkem Kè , , ,9 Tabulka 7: Celkové náklady za SROP v mil. a Kè. Zdroj: NRP Èasové omezení projektu kladu pøistoupení k EU v plánovaném termínu ) pøedkládat projekty od r (poté co koordinaèní instituce vyhlásí první grantová schémata) do r Projekty musí být ukonèeny (= náklady musí být vyèerpány) nejpozdìji do dvou let po skonèení programovacího období, tj. do Èlenìní nákladù Pro Èeskou republiku mohou být dílèí kategorie pøijatelných a nepøijatelných nákladù definovány jiným zpùsobem, obecnì ale budou platit nadøazená pravidla EK, formulovaná v naøízení Komise (ES) è. 1685/ Z nejdùležitìjších, obecnì platných pravidel vyjímáme: Finanèní spoluúèast koneèných pøíjemcù pomoci má být ve formì penìz s následujícími výjimkami: do objemu prostøedkù investovaných pøíjemcem pomoci, tj. do celkových oprávnìných nákladù projektu, mohou být zapoèítány rovnìž náklady na odpisy zaøízení a majetku, materiálové pøíspìvky (pøíspìvky poskytnuté formou vlastních zdrojù) a náklady na lidské zdroje. Pro stanovení nepenìžních forem financování pak smìrnice EK formuluje detailní pravidla. Obecnì platí pro všechny typy nákladù pravidlo nutnosti prokázání jejich tržní hodnoty. Proto musí být všechny platby expertùm doloženy fakturou nebo dokumentovány v úèetnictví (napøíklad systémem èasových harmonogramù) žadatele dle poètu hodin a vytvoøené pøidané hodnoty. Náklady na subdodavatele je možné uplatnit pouze pokud byli vybráni v øádném výbìrovém øízení odpovídajícím požadavkùm EU. Veškeré pøíjmy generované v rámci projektu jsou souèástí rozpoètu, a redukují požadovanou výši spolufinancování EU. Dalším obecnì platným pravidlem je, že operace financované ze strukturálních fondù musí být umístìny v regionu, pro nìž je pomoc poskytována. Bankovní a finanèní poplatky nejsou obvykle zahrnuty do pøijatelných nákladù projektu. Bankovní poplatky jsou pøijatelné v pøípadì, že je zøízen nový úèet k vedení projektu. Honoráø za právní služby, služby notáøe, audit, úèetnictví a finanèní nebo technické experty jsou pøijatelné, pokud mají pøímou souvislost s projektem. Náklady na pokuty a platby dlužných èástek nejsou pøijatelné. Nákup zaøízení z druhé ruky je obvykle nepøijatelným nákladem. Za pøedpokladu, že jejich technický stav splòuje kritéria na jejich používání, jejich tržní hodnota nepøevyšuje cenu za nákup nového zaøízení a prodejce je schopen vystavit doklad o pùvodu zboží, a doloží, že na nákup zaøízení nepøispìla EU, mohou být klasifikovány jako pøijatelné. V programovacím období budou žadatelé z Èeské republiky schopni (za pøedpo- 8 Naøízení Rady (ES) è. 1260/1999 je možno najít na = 31 Kè 10 Naøízení Komise (ES) è. 1685/2000 je možno najít na

9 Náklady na nákup pozemkù nebo movitého majetku mohou být pøijatelné, pokud splòují øadu podmínek: náklad na nákup pùdy nesmí tvoøit více než 10% celkových oprávnìných nákladù projektu, nákupní ceny musí vždy odpovídat tržním cenám, u nákupu budovy platí pravidlo, že v posledních 10ti letech nezískala finanèní pøíspìvek EU, musí existovat prokazatelná souvislost projektu a nákupu pùdy/movitého majetku, zvláštní pravidla se vztahují k nákupu pùdy v rámci projektù ochrany životního prostøedí. DPH patøí k neoprávnìným nákladùm kromì pøípadù, kdy pøíjemce grantu nemá žádnou možnost získat DPH zpìt. Ostatní danì a poplatky (pøedevším pøímé danì a odvody za sociální pojištìní a zálohy na daních z pøíjmù) nejsou hodnoceny jako pøijatelné, pokud se neprokáže, že je hradí koneèný pøíjemce projektu. osvìtlení, zlepšování kvality chodníkù, cyklistických stezek a zpevòování vodních koryt, atd.) jsou pøijatelné. Za nepøijatelné náklady jsou považovány výstavba parkoviš pro automobily, bìžná údržba a opravy budov a okolní infrastruktury. Náklady na pronájem kanceláøí a budov, za úèelem realizace projektu, jsou pøijatelné. Musí jít vždy o prokazatelnì nové náklady. Totéž platí pro administrativní náklady na vedení projektu. V rámci auditu musí být tyto náklady doložitelné napøíklad pro jednotlivé telefonní hovory. Nepøijatelné jsou náklady za pronájem, pokud je žadatel zároveò majitelem pronajímaného objektu. Nákup zaøízení: Pøijatelné jsou náklady na zaøízení nutné k realizaci projektu. Zaøízení musí být nakoupeno v období realizace projektu a pokud jde o zaøízení z druhé ruky, musí splòovat kritéria pøíslušné smìrnice EK. Odpisy: Pøijatelným nákladem jsou rovnìž odpisy zaøízení vlastnìných žadatelem. Strukturální fondy mohou spolufinancovat projekt, kde je další finanèní spoluúèast zajiš- ována prostøednictvím rizikového kapitálu a pùjèek z podpùrných a garanèních fondù pøesnì definovaného statutu. Tento model zajištìní financování podléhá øadì podmínek, jejichž cílem je napøíklad prokázat manažerské schopnosti pøíjemcù pomoci, uskuteènitelnost strategického zámìru a udržitelnost projektu. Náklady na leasing jsou oprávnìné, pokud splòují øadu podmínek. Obecnì, pokud je pøíjemcem grantu EU pronajímatel, snižuje grant EU výši leasingu pro pronájemce, a opaènì. Nepøijatelné jsou napøíklad náklady na poplatky spojené s leasingovou smlouvou. Pronájemce musí prokázat, že leasing je nejefektivnìjší metodou získání zaøízení, automobilu apod. Pro názornost pøipojujeme i výtah z upravených pravidel, uplatòovaných v rámci jednoho z èlenských státù 11 : Z nákladù na pøípravu projektu, které vzniknou pøed získáním grantu, lze zaøadit do pøijatelných nákladù náklady na zpracování technických podkladù vèetnì výkresù, výkazù výmìr a podkladù pro výbìrové øízení. Pøíprava Žádosti a doprovodných finanèních a manažerských souèástí a pøíloh projektù jsou obvykle zaøazeny mezi nepøijatelné náklady. Studie proveditelnosti mùže být financována výjimeènì pouze za pøedpokladu, že realizaèní subjekt byl vybrán na základì kompetitivního výbìrového øízení, a jsou splnìny další podmínky. Totéž platí o nákladech na øízení a koordinaci projektu. Náklady na analýzu zneèištìní pozemkù, dekontaminaci a pøípravu pozemkù (vèetnì demolicí) jsou pøijatelné. Náklady na realizaci stavebních prací, pozemních prací (vèetnì úpravy povrchù, budování 11 Zdroj: Agentura ESEP, Skotsko, povìøená koordinací ERDF, EAGGF a FIFG, 18

10 3. Praktická pøípadová studie 3.1. Obecná struktura žádostí Pro rùzné typy projektù existují v èlenských zemích EU odlišné typy žádostí, lišící se požadovanou strukturou informací. Vìtšina agentur koordinujících pomoc EU pracuje se spoleèným základním typem žádosti pro strukturální fondy ERDF, EAGGF a FIFG. Po vyplnìní obecné žádosti dochází k dalšímu rozrùznìní formuláøù, a potažmo požadovaných informací v závislosti na rozsahu projektu a jeho zamìøení. Pro mìkké neinvestièní projekty pøedkládané v rámci Evropského sociálního fondu, vyvíjí každá èlenská zemì vlastní formuláø. 12 V Èeské republice se pøípravou formuláøe Žádosti typu ESF a doprovodných metodologických materiálù zabývá MPSV ve spolupráci s externími poradci. Jednotná struktura Žádosti existuje v Evropské unii pouze pro velké projekty investic do infrastruktury a projektù investic do výroby/služeb, u nichž celkové náklady rozhodující pro posouzení dotace pøevyšují èástku 50 milionù EUR. alokace (viz kap. 1.2.) budou schopny èerpat regiony na základì projektù navazujících na priority a opatøení SROPu. Prùvodce projektem ERDF bude demonstrován na fiktivní pøípadové studii, projektu Rekonstrukce historické budovy v obci Kvìtná. Struktura zjednodušené Žádosti byla sestavena na základì existujících formuláøù pro projekty typu ERDF èlenských zemí EU 13. V každé kapitole bude nejdøíve vysvìtlen obsah dané kapitoly a následnì uveden zjednodušený popis kapitoly vycházející z fiktivní pøípadové studie. Upozoròujeme zde na skuteènost, že tato studie je zpracována na základì aktuální podoby SROP a NRP, která v budoucnosti doznají vývoj. Pøi zpracování vycházíme také z manuálù nejlepších postupù (Best practices Guides) zpracovaných rùznými èlenskými státy EU. Projekt Rekonstrukce historického objektu v obci Kvìtná je konstruován tak, aby se co nejvíce blížil realitì. Z dùvodu omezeného prostoru v této publikaci nejsou jednotlivé èásti projektu dopracovány do podoby, do které by musely být zpracovány, pokud by se projekt pøedkládal. V rámci obecných souèástí žádosti identifikuje žadatel program, prioritu a opatøení, v rámci nìhož žádá o finanèní pomoc. Dále se uvedou informace o žadateli a øídící a implementaèní kapacitì žadatele. Po vyplnìní formálních èástí projektù, které projekt identifikují z hlediska oprávnìnosti k posuzování v rámci daného opatøení, musí dále žadatel projekt popsat a identifikovat kritéria, podle kterých se bude monitorovat prùbìh implementace a mìøit celková úspìšnost zámìru projektu. Dalšími povinnými souèástmi žádostí tzv. tvrdých projektù je odpovídající socio-ekonomické posouzení projektu. Uprojektù financovaných z Fondu soudržnosti je stanovena pøímo metoda CBA, dále posouzení pøímých i nepøímých dopadù na zamìstnanost, popø. další podklady (speciálnì v oblasti životního prostøedí). Uinvestic ze strukturálních fondù je nutno v pøípadì investic do infrastruktury primárnì uvést analýzu nákladù a užitkù projektu, u investic do výroby/služeb uvést analýzu trhu, finanèní analýzu, vytvoøená pracovní místa. Jedná se ale pouze o modelový pøístup, takže pokud to bude situace vyžadovat, zpracuje se finanèní analýza u investic do infrastruktury, i když investice nebude generovat zisk nebo opaènì, u investic do výroby/služeb se zpracuje analýza socio-ekonomických nákladù a užitkù. Naopak, finanèní analýzu je vhodné zpracovat bez ohledu na charakter projektu, jelikož se jedná o základ pro CBA analýzu Úvod do fiktivní pøípadové studie Klíèem k èerpání dotací je dostatek kvalitnì zpracovaných projektù. V rámci této publikace byla zvolena metoda seznámení se se základními požadavky na zpracování projektù formou pøedstavení zjednodušené pøípadové studie. Tato pøípadová studie navazuje na Spoleèný regionální operaèní program, což je výchozí programovací dokument pro èerpání z Evropského fondu regionálního rozvoje. Právì v rámci ERDF jsou pro období nejvyšší alokace, tj. celkem 65 % celkové alokace ze strukturálních fondù na dané období. Nejvìtší díl z této Základní údaje o projektu Identifikace problému: Cíle projektu: Øešení problému: Vazba na opatøení a priority programových dokumentù Chátrající historický objekt (budova) z 19. století v blízkosti Èeského Krumlova Vysoká nezamìstnanost v daném mikroregionu Nízká zamìstnanost v oblasti služeb Nedostatek volných ubytovacích kapacit Nenaplnìný rozvojový potenciál mikroregionu v oblasti cestovního ruchu Podpora zamìstnávání v terciálním sektoru služeb, se zamìøením na rozvoj cestovního ruchu Rozvoj absorpèní kapacity mikroregionu v oblasti cestovního ruchu s cílem zvýšení poètu návštìvníkù a prodloužení jejich pobytu v regionu Rekonstrukce historické památky (objekt zrenovovat a vybudovat ubytovací kapacity) Zøízení regionálního infocentra pro podporu regionální turistiky Vytvoøení nových pracovních míst NRP : Prioritní osa Rozvoj cestovního ruchu SROP: Priorita 6 Rozvoj cestovního ruchu v obcích a regionech 12 Zdroj: Prùvodce projekty Evropského sociálního fondu, Praha Zdroj: Žádost projektù typu ERDF, EAGGF a FIFG,

11 Pøedkladatel projektu a partneøi: Majitelem objektu je mìsto Èeský Krumlov Pøedkladatelem je obec Kvìtná, v jejímž území objekt leží Partnerem projektu je agentura Jižní Èechy, a.s. pro regionální rozvoj (agentura pro podporu cestovního ruchu a turistiky v regionu) pod patronátem mìsta Èeský Krumlov Profinancování projektu bude zajištìno mìstem Èeský Krumlov Dotace bude žádána ve výši 40 % z celkových pøijatelných nákladù Struktura žádosti 14 : Název a lokalizace projektu Pøedkladatel projektu a partneøi Popis projektu Cíle projektu Èasový harmonogram Rozpoèet projektu Finanèní hodnocení projektu Ekonomické hodnocení projektu Alternativní metody hodnocení projektu Posouzení vlivu na životní prostøedí Rovné pøíležitosti Opatøení na zajištìní publicity Pøipravenost projektu k realizaci 3.3. Název a lokalizace projektu Projekt je vhodné oznaèit struèným a výstižným názvem. Dlouhým nebo obecným názvùm je lépe se vyhnout. Z názvu projektu by mìl plynout hlavní cíl projektu. Lokalita projektu se oznaèí pomocí územní jednotky NUTS (La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques) v Èeské republice jsou vymezeny takto: Územní jednotky NUTS 1 sdružené NUTS 2 území celé Èeské republiky Územní jednotky NUTS 2 sdružené kraje (8 jednotek) Územní jednotky NUTS 3 vyšší územní samosprávné celky kraje (13 krajù + Praha) Územní jednotky NUTS 4 okresy (76 okresù + Praha) Územní jednotky NUTS 5 obce 14 Struktura zjednodušené žádosti vychází z modelových formuláøù žádostí pro projekty typu ERDF/EAGGF/FIFG: Sekce vztahující se k popisu postupù pøi zadávání veøejných zakázek byly vypuštìny s ohledem na nedoøešenou legislativní normu v ÈR. 22 Obrázek 1: NUTS 2 klasifikace. Zdroj: Název projektu: Rekonstrukce historického objektu v obci Kvìtná Lokalizace: Obec: Kvìtná Ulice: Jarní È. p.: 123/A Okres: Èeský Krumlov Mapa: Kraj: Èeskobudìjovický NUTS 2: Jihozápad Objekt: Poloha: Majitel: katastrální území obce Kvìtná mìsto Èeský Krumlov 3.4. Pøedkladatel projektu a partneøi Je nutno pøesnì identifikovat pøedkladatele projektu. Pøedkladatelem mùže být veøejnoprávní osoba (obec, svazek obcí, kraj, státní instituce, atd.) nebo soukromoprávní osoba. Jako identifikaèní údaje je nutné uvést jméno pøedkladatele (obchodní firma/jméno a pøíjmení), adresa sídla spoleènosti/adresa trvalého bydlištì, právní forma, IÈO a OKEÈ (oborová klasifikace ekonomických èinností) s uvedením manažera projektu a pøíslušnými kontaktními informacemi a popisem jeho odborných pøedpokladù. Dále je nutno uvést pøehled všech partnerù projektu s uvedením jejich funkcí a odpovìdností. 23

12 Pøedkladatel projektu: Pøedkladatelem je obec Kvìtná, v jejímž katastrálním území objekt leží. V obci žije cca obyvatel, což pøedstavuje pokles na 40 % pùvodního stavu z r Domovní fond obce pøedstavuje 750 domù, z tohoto poètu je 80 % trvale obydleno, ostatní slouží jako rekreaèní objekty. Technická infrastruktura je na pomìrnì nízké úrovni: obec není plynofikovaná, ale plynofikace je plánována v roce 2005, splaškové vody jsou jímány v žumpách a vyváženy a kanalizace jako taková zajiš uje pouze odvod deš ové vody. Dokonèení výstavby nového vodovodu je plánováno v roce Dopravní obslužnost obce je dobrá: u obce je zastávka železnièní stanice a dvakrát dennì sem dojíždí autobusová linka z Èeského Krumlova. Rozvojový potenciál obce a celého mikroregionu Kvìtná leží dle Rozvojové strategie mikroregionu pøedevším v rozvoji cestovního ruchu. Obec se nachází v blízkosti Krumlovského lesa, známého pøedevším svou specifickou flórou. Okolí obce je protkáno cykloturistickými stezkami a obec je obklopena chránìným krajinným územím kategorie národní pøírodní rezervace. Pokud srovnáme konkrétní rozvojové potøeby Jihoèeského kraje na základì makroekonomických ukazatelù krajù, pak konstatujeme na obecné úrovni, že slabá místa rozvoje kraje leží právì v dramaticky rostoucí migraci obyvatel (pøedevším do vìtších mìst, která nabízejí zajímavìjší pracovní pøíležitosti), v malém množství nových pracovních pøíležitostí a nízké návštìvnosti kraje turisty v dùsledku neodpovídající infrastruktury a služeb. Jako pøedkladatel projektu zajistí obec Kvìtná øízení a koordinaci projektu. Manažer projektu: Manažerem projektu je radní Jan Novák. Pan Novák byl zastupitelstvem vybrán jako manažer projektu. disponuje zkušenostmi s pøedkládáním projektù ze svého bývalého pùsobištì v obci Dubová, kde se podílel na podání žádosti z pøedvstupního programu Sapard (projekt byl zamìøen na plynofikaci èásti obce), absolvoval školení, která byla zamìøena na Strukturální fondy EU, zejména na podávání žádostí. Hlavní zodpovìdností manažera projektu je vedení projektu a pøedložení žádosti. Jedná se pøedevším o následující oblasti: koordinace prací na projektu, vytvoøení harmonogramu prací, pravidelné informování místního zastupitelstva obce Kvìtná a mìsta Èeský Krumlov, dokumentace projektu, komunikace se zástupci agentury programu ERDF, externími konzultanty a ostatními zainteresovanými stranami. Kontaktní údaje: Adresa: Jarní 2, Kvìtná Tel.: , Fax: , novakj@kvetna.cz Partner projektu: Partnerem projektu je Agentura Jižní Èechy, a. s., pro regionální rozvoj. Tato agentura je zamìøena na podporu cestovního ruchu a turistiky v regionu a pùsobí pod patronátem mìsta Èeský Krumlov. Agentura Jižní Èechy, a. s., byla založena v roce 1993 s využitím prostøedkù programu Phare. Její vznik byl iniciován místními autoritami v regionu a byl podpoøen též vládou Èeské republiky se zámìrem podpory cestovního ruchu a turistiky v regionu. Agentura se podílí na pøípravách nových projektù v regionu, programech podpory turistiky, poskytuje informace a spolupracuje pøi propagaci kraje. Její hlavní funkcí v rámci projektu bude propagace a zajištìní publicity projektu. K tomuto úèelu budou využity 2 regionální deníky, propagaèní materiály, které agentura pravidelnì vydává, informaèní brožury, které jsou distribuovány, popø. jiné vhodné komunikaèní kanály. Bude též využito Internetu bude zøízena nová internetová stránka která bude informovat o stavu projektu a jeho monitorování. Následnì poslouží k vlastní nabídce ubytovacích kapacit a doprovodných služeb. Kontaktní údaje: Adresa: Dlouhá 1, Èeský Krumlov Tel.: , Fax: , Internet: Finanèní partner pro realizaci projektu: Celý projekt bude v prùbìhu realizace financován z rozpoètu mìsta Èeský Krumlov, které je majitelem objektu. S celkovou èástkou 10 mil. Kè na profinancování projektu se poèítá v rozpoètu mìsta na rok Popis projektu V této sekci je vhodné popsat struènou historii a kontext vzniku projektu, zdùvodnìní projektu, jednotlivé aktivity, výsledky a dopady projektu. Žadatel by mìl prokázat proveditelnost projektu. Tato skuteènost by mìla být doložena podpùrnými studiemi a daty. Primárnì je nutné správnì vymezit projekt a jeho rozsah. Projekt musí být sobìstaèný (samostatný). Nelze správnì zhodnotit pouze oddìlenou èást projektu. Na níže uvedeném pøíkladu je ukázáno úskalí správnì vymezeného pøedmìtu projektu. V našem pøíkladu posuzujeme výstavbu silnice mezi mìsty A a B a na tuto výstavbu se žádá o grant ze strukturálních fondù. Ze zadání je možno odvodit, že se jedná o dostateènì vymezený pøedmìt projektu. Co když ale výstavba silnice má smysl, pokud se uskuteèní výstavba letištì v mìstì B. Posouzení by mìlo být provedeno v rámci výstavby letištì-silnice, tedy jako celku, i když o grant ze strukturálních fondù se žádá pouze na výstavbu silnice. V tomto pøípadì je výstavba silnice souèástí vìtšího celku rozvoje daného regionu. Projekt, který by se zabýval pouze výstavbou silnice by byl neúplný a nesprávný. Je na pøedkladateli projektu, aby zdùvodnil úèelnost, realizovatelnost a životaschopnost projektu a nezbytnou míru využití investovaných finanèních prostøedkù. K tomuto úèelu se zpracovávají rùzné pøedprojektové studie: podnikatelský plán, studie proveditelnosti, 24 25

13 EIA analýza (hodnocení dopadù projektu na životní prostøedí), ostatní technické nebo jiné studie. Historie a kontext vzniku projektu: Projekt Rekonstrukce historického objektu v obci Kvìtná vznikl na základì Strategie rozvoje obce vypracovaného zastupitelstvem obce Kvìtná. Zámìr obce poskytovat ubytovací služby v oblasti cestovního ruchu nemùže být realizován bez toho, aniž by probìhla rekonstrukce budovy è. p. 123/A. Po rekonstrukci bude objekt pøedevším využíván jako hotel s cílem pøitáhnout do obce turistický ruch. Tyto èinnosti by mìly pozitivnì pøispívat k oživení ekonomických aktivit v rámci dané obce i mikroregionu. Zdùvodnìní projektu: Projekt vznikal na základì identifikovaných skuteèností: V obci se nachází historický objekt (budova) z 19. století, který po celkové rekonstrukci mùže sloužit jako vhodná ubytovací kapacita pro návštìvníky mikroregionu. Nedostatek volných ubytovacích kapacit v okolí obce Kvìtná. V souèasné dobì je v obci pouze stanové táboøištì a kemp. Každoroènì je tento kemp využíván návštìvníky z celých Èech. Opakovanì ze strany návštìvníkù je požadavek na ubytování hotelového typu, kterým ovšem obec nedisponuje. Nejbližší hotel je v Èeském Krumlovì, tedy vzdálen 20 km. Støední až vyšší míra nezamìstnanosti v obci Kvìtná a okolí. Prùmìrná nezamìstnanost v okrese Èeský Krumlov dosahuje 10,9 %. V obci Kvìtná dosahuje nezamìstnanost 14,8 %. Srovnání nezamìstnanosti po okresech v regionu NUTS II Jihozápad Okres Nezam. v % Okres Nezam. v % Èeské Budìjovice 2,8 Plzeò-mìsto 5,9 Èeský Krumlov 10,9 Plzeò-sever 6,5 Domažlice 3,1 Prachatice 6,8 Jindøichùv Hradec 7,2 Rokycany 4,8 Klatovy 7,0 Strakonice 8,0 Písek 9,9 Tábor 6,6 Plzeò-jih 4,3 Tachov 10,1 Jihozápad 6,1 ÈR 8,8 Výsledky projektu: Výsledkem projektu bude celková rekonstrukce objektu a okolí. Rekonstrukcí vznikne nová ubytovací kapacita v rozsahu 10 pokojù a bude zøízeno mikroregionální infocentrum Cíle projektu Cíle projektu by mìly být rozdìleny na dva základní okruhy: Míra nezamìstnanosti 2,7 5,4 5,4 8,2 8,2 11,3 11,3 14,8 14,8 22 Obrázek 2: Míra nezamìstnanosti k (v %), Zdroj MPSV 1. Všeobecné/široké cíle projektu, které jsou v souladu s cíly strukturální a regionální politiky. Je vhodné pøesnì vyjmenovat: a. hlavní cíle zamìøení strukturálních fondù, které budou realizací projektu dosaženy. b. vazbu na programové dokumenty s uvedením priorit a opatøení, v rámci kterých se projekt bude realizovat, vazbu na regionální strategii. 2. Specifické cíle projektu (úèel projektu) musí být kvantifikovatelné. Pro každý cíl musí být stanovena jeho cílová hodnota, metody a zpùsoby mìøení dosažení tìchto cílù. V pøípadì existence odborných studií nebo statistik podporujících cíle projektu, je též vhodné uvést odkaz na tyto zdroje. Pro monitorování stavu specifických cílù projektu je vhodná následující tabulka, ve které jsou všechny základní údaje pro posouzení stavu. Mìøitelný Odhadovaná Skuteèná Frekvence Zpùsob výstup hodnota hodnota mìøení mìøení 26 27

14 Mìøitelným výstupem je sledovaná velièina (napø. poèet vytvoøených pracovních míst). Odhadovaná a skuteèná hodnota uvádí plánovanou resp. realizovanou hodnotu. Cíle by mìly být socio-ekonomické promìnné a nikoli pouze ukazatele zisku, obratu, atd. (napø. pøíjem na osobu, míra nezamìstnanosti, spotøeba na osobu). Je nutno stanovit si takové cíle, které souvisí s projektem. Dále musí být stanoven zpùsob mìøení dosažení cílù. Dùležité pøi stanovování cílù je, zda jsou v souladu s hlavními cíly fondù, resp. programových dokumentù. Pøi stanovení cílù je nutno se vyhnout neurèitým, nejasným cílùm jako napø. podpora ekonomického rozvoje (tento cíl není mìøitelný), poèet hektarù lesa (toto je mìøitelné, ale nejedná se o výsledek projektu, nýbrž o výstup z projektu), nárùst hrubého domácího produktu na osobu (i když se jedná o mìøitelný výsledek projektu, lze tento cíl použít pouze u projektù s velkým rozsahem, kde je vliv projektu na HDP zjistitelný). Formy mìøení a hodnocení tìchto cílù a zohlednìní dalších dùležitých kritérií bude popsáno dále. Cílem zpracování projektu je shromáždit všechny relevantní informace a vypoèítat/stanovit jednoduché a porovnatelné ukazatele. Vazba na ustanovení o strukturálních fondech: Projekt je v souladu se Sdìlením Komise ke strukturálním fondùm a jejich koordinaci s Fondem soudržnosti (Naøízení Rady (ES) è. 1260/1999). Zde se v èásti II. Konkurenènì schopné podniky pro tvorbu zamìstnanosti pod bodem C Oblasti se specifickým potenciálem zmiòuje, že cestovní ruch pøedstavuje významné hospodáøské aktivum pro velký poèet regionù, venkovských spoleèenství a míst v Unii. Vyrovnaný a udržitelný rozvoj cestovního ruchu by mìl být podporován pøedevším prostøednictvím modernizace infrastruktury spojené s cestovním ruchem a zlepšení její efektivnosti, zvýšení kvalifikace a profesionality a podpory partnerství mezi podniky, veøejno-soukromé spolupráce a vytváøení sítí pro zlepšení integrace služeb zapojených do øetìzce služeb cestovního ruchu. Vazba na programové dokumenty: Pøedkládaný projekt je v souladu s prioritní osou 6 Národního rozvojového plánu. VNárodním rozvojovém plánu jsou definovány prioritní osy, resp. základní oblasti rozvoje. Prioritní osou 6 je Rozvoj cestovního ruchu. Cílem této prioritní osy je zvýšení podílu cestovního ruchu na hospodáøském rùstu. Podpora v této oblasti by mìla pøispìt ke zvýšení konkurenceschopnosti celého odvìtví cestovního ruchu. Jedná se o rozvoj ubytovacích a stravovacích služeb i navazující infrastruktury, vèetnì doprovodných programù pro organizaci volného èasu turistù. K rozvoji cestovního ruchu v obcích budou sloužit opatøení zamìøená na financování aktivit pøevážnì investièního charakteru, která pøispìjí k zachování a obnovì kulturního a pøírodního dìdictví pro cestovní ruch. V navazujícím dokumentu, Spoleèném regionálním operaèním programu, je Opatøením 6.2. definován Rozvoj cestovního ruchu v obcích. Toto opatøení je navrhováno pro financování všestranného rozvoje infrastruktury a vybavenosti cestovního ruchu v obcích a bude podporovat projekty pøedkládané obcemi a nestátními neziskovými organizacemi. Roz- voj cestovního ruchu pøedpokládá existenci zachovalé pøírodní a kulturní krajiny, úpravný vzhled sídel a rekreaèních center vybavených potøebnou infrastrukturou. Je nezbytné opravit a rekonstruovat historické památky, upravit a modernizovat technickou a turistickou infrastrukturu a vystavìt nové objekty a sítì podporující rozvoj cestovního ruchu v obcích. Dùsledná údržba veškerých pøírodních a kulturních hodnot a péèe o nì je základní podmínkou pro další rozvoj cestovního ruchu v obcích. Projekt je v souladu s následujícími operaèními cíli opatøení: dosažení lepšího využití turistického potenciálu obcí, zajištìní stabilní struktury venkovské turistiky, zvýšení pøitažlivosti obcí pro návštìvníky, zvýšení pøíjmù z cestovního ruchu. Specifické cíle projektu: 1. Rekonstrukce historické památky Jeden z hlavních cílù je zachování kulturního dìdictví prostøednictvím obnovy budovy a bezprostøedního okolí. 2. Vybudovat ubytovací kapacity Rekonstrukcí objektu vznikne 10 dvoulùžkových pokojù. Pøedpokládá se 50% prùmìrná roèní obsazenost. 3. Vytvoøit nové pracovní pøíležitosti V prùbìhu rekonstrukce bude vytvoøeno 5 nových pracovních míst ( jedná se o stavební profese). Tyto pracovní místa budou obsazeny místními lidmi, kteøí mají potøebnou kvalifikaci a aktivnì hledají práci. Pøi výbìrovém øízení na dodavatele je vytvoøení nových pracovních míst podmínkou. Ve fázi fungování bude vytvoøeno 5 nových pracovních míst ( jedná se o profese spojené s provozem ubytovacího zaøízení hotelového typu a všech souvisejících doprovodných služeb). Tato pracovní místa budou vytvoøena a udržena minimálnì po dobu tøí let. 4. Zøídit mikroregionální infocentrum pro podporu regionální turistiky V návaznosti na lokalitu, ve které se objekt nachází (blízkost Krumlovského lesa, velké množství cykloturistických tras), bude objekt též využíván jako infocentrum pro místní mikroregion s cílem poskytnout návštìvníkùm informace o okolí. 5. Podpora turismu s cílem zvýšení poètu návštìvníkù a prodloužení jejich pobytu v obci a okolí Kombinací výše uvedených cílù je zatraktivnìní lokality obce Kvìtná a okolí prostøednictvím poskytování kvalitních ubytovacích, stravovacích a ostatních doprovodných služeb. Vytíženost hotelové kapacity se pøedpokládá na úrovni 50 % roèní maximální ubytovací kapacity = 50 % ( 2 osoby/pokoj 10 pokojù 365 dní ). Pøedpokládaná kapacita byla stanovena na základì prùmìru vytíženosti obdobných hotelù v kraji

15 Mìøitelný Odhadovaná Skuteèná Frekvence Zpùsob výstup hodnota hodnota mìøení mìøení Zøízení nové ubytovací 10 dvojlùžkových 1 po dokonèení kapacity pokojù výstavby Pøedpokládaná vytíženost mìsíènì hotelu (lùžkodny) Otevøení hotelu dle pøi otevøení plánu a první host Novì vytvoøená pracovní 5 1 v prùbìhu místa v dobì rekonstrukce rekonstrukce Nová pracovní místa ve 5 1 roènì fázi fungování 3.7. Èasový harmonogram Harmonogram projektu by mìl zahrnovat všechny hlavní etapy projektu. Ukaždé etapy se uvede její zaèátek a konec. Pøi stanovení zaèátku realizace projektu je nutno brát v úvahu oèekávanou èasovou nároènost schválení všech nezbytných pøedpokladù pro zahájení projektu. Dále je nutno stanovit pøedpokládanou dobu trvání pøípravy projektu a následnì je nutno stanovit pøedpokládaný termín zahájení èinnosti. Èasový harmonogram je vhodné znázornit pomocí grafického vyjádøení, které umožní pøehlednou vizualizaci jednotlivých aktivit projektu a jejich vzájemné vazby. Celý projekt se skládá z následujících hlavních etap: 1. Pøedprojektová pøíprava: èerven srpen 2004 Vypracování zámìru a stanovení cílù, získání souhlasu s cíly projektu ze strany místního zastupitelstva, získání souhlasu na mìstské radì v Èeském Krumlovì, první odhad finanèní nároènosti projektu. 2. Vypracování žádosti o grant ze strukturálního fondu ERDF: srpen øíjen 2004 Zpracování žádosti a sestavení všech potøebných pøíloh (stavební povolení, doklady o vlastnictví pozemkù a budovy, územní rozhodnutí aj.). 3. Podání žádosti a její posouzení: listopad prosinec 2004 (následující kroky vycházejí ze skuteènosti, že projekt bude podpoøen grantem) 4. Vlastní rekonstrukce objektu dle projektové dokumentace: leden èerven 2005 Bourací práce, svislé konstrukce, stropy, zastøešení, vnitøní povrchy, fasáda, vnitøní obklady, schodištì, dveøe, okna, podlahy, vytápìní, elektroinstalace, vodovod, malby. 5. Kontrola ex-post: konec èervna 2005 Kontrola dosažení stanovených výsledkù ve spolupráci s grantovou agenturou s cílem ovìøit, zda byly dosaženy cíle projektu. Etapa VI VII VIII IX X XI XII I II III IV V VI Pøedprojektová x x x pøíprava Vypracování žádosti x x x Podání žádosti x x a její posouzení Rekonstrukce objektu x x x x x x Kontrola výsledkù x Celková doba trvání projektu je plánována na mìsícù. Doba výstavby poté prvních 6 mìsícù roku Zaèátek fungování hotelu je naplánován na a to primárnì z dùvodu zahájení hlavní turistické sezóny. V èervenci 2005 se plánují dokonèovací práce na okolí objektu Rozpoèet projektu Tato kapitola je vìnována rozpoètu a zdrojùm krytí výdajù. Potøebnou výši finanèních zdrojù je možno zjistit z analýzy plánovaných penìžních tokù (cash flow statement). Žadatel musí prokázat, že má dostatek finanèních prostøedkù na fázi pøípravy i na fázi fungování. Velký dùraz je kladen na finanèní partnery projektu. Mezi hlavní zdroje financování patøí vlastní soukromé zdroje a dotace ze strukturálních fondù i popø. další národní dotace. Na níže uvedeném diagramu jsou schématicky znázornìny zdroje financování v jednotlivých letech pøípravy a realizace projektu v pøípadì, že pøíprava projektu trvá více let. Lze zvolit i jinou èasovou jednotku, napø. kvartály èi mìsíce. Veøejné zdroje Soukromé Cel- Rok EUStátní Regionální Celkem zdroje kem (tis. Kè) Kè % Kè % Kè % Kè % Kè % Kè Rok 1 n Rok n Celkem n Dotace mohou být ze strukturálních fondù èi z národních zdrojù. Z výše uvedené tabulky vyplývá princip adicionality. Uvedený operaèní princip strukturálních fondù smìøuje k zajištìní toho, že financování z fondù Spoleèenství se nevyužije jako náhrada národních strukturálních subvencí. Tedy tento princip stanovuje, že prostøedky ze strukturálních fondù EU pouze doplòují výdaje èlenských státù. Èlenské státy musí poskytnout finanèní informace potøebné k ovì

16 øení adicionality pøi vytváøení plánù a pak pravidelnì bìhem poskytování pomoci, pøièemž nesmí v dùsledku podpory ze strukturálních fondù snížit vlastní výdaje, napø. nelze snížit ve státním rozpoètu výdaje na dopravní infrastrukturu v dùsledku podpory tohoto okruhu investic zeu. V podobném èlenìní, jako pøedchozí tabulka, je též možno zpracovat pøehled o jednotlivých aktivitách, celkovém rozpoètu projektu a jednotlivých zdrojích financování. Tato èást analýzy se zabývá rozborem celkových nákladù, které vzniknou v dùsledku realizace projektu. Pro úèely žádosti o grant se celková výše nákladù bude lišit od nákladù pøijatelných èi oprávnìných (eligible costs) pro žádost o grant. Základem pro analýzu je podrobný rozpoèet jednotlivých èinností. Neoprávnìné náklady vznikají pøedevším ve fázi pøípravy projektu (viz struktura nákladù, kap. 2.2.), tj. pøed získáním grantu EU. Veøejné zdroje Soukromé Cel- Rok EUStátní Regionální Celkem zdroje kem (tis. Kè) Kè % Kè % Kè % Kè % Kè % Kè Aktiva 1 n Aktiva n Celkem n Z toho pøijatelné n n Pøehlednou formou lze vyjádøit strukturu celkových nákladù dle pøijatelnosti a požadované dotace ze strukturálních fondù pomocí následující tabulky, ve které se uvedou náklady dle èlenìní pro jednotlivé roky od zaèátku projektu, pøes fázi pøípravy a pro celou dobu vlastního fungování projektu: Celkové náklady uznatelné neuznatelné Grant % z uznatelných nákladù Rok 1... Rok n Celkem Jedná se pouze o hrubé èlenìní, a proto je vhodné jednotlivé øádky celkových uznatelných a neuznatelných nákladù rozpracovat do jednotlivých nákladových položek. Cílem této tabulky je zjistit, kolik % a jaká je celková výše grantu a dále jaké položky budou z grantu hrazeny, tedy uznatelné náklady. Pøíspìvky z fondù Pøíspìvky z fondù budou na jednotlivá opatøení a projekty poskytována až do výše, stanovené rozhodnutím komise o schválení SROP a návaznì pak i schváleným finanèním plánem programu (stanovení maximálního pøíspìvku od fondù) a finanèním plánem programového doplòku (maximální pøíspìvek z fondù na opatøení). Každé opatøení programu a každý vybraný projekt bude moci èerpat prostøedky pouze z jediného fondu, souèasnì žádný projekt nebude moci být podporován v rámci jiného programu, spolufinancovaného fondy. Pøíspìvky z fondù budou mít v zásadì formu dotace nebo jinou formu financování (napø. zvýhodnìné úvìry, subvencování úrokové sazby, záruky, úèast rizikového kapitálu); konkrétní forma pomoci bude definována v programovém doplòku. (Maximální podíly spolufinancování ze strukturálních fondù pro jednotlivé typy projektù rozpracovává kap. 2.2.) (pozn.: všechny ceny jsou uvedeny bez DPH) Celkový rozpoèet: Celkové náklady projektu se odhadují ve výši 10,2 mil. Kè. Finanèním partnerem projektu je mìsto Èeský Krumlov, které zajistí profinancování projektu. V rozpoètu mìsta na rok 2004 je vyhrazeno 200 tis. Kè a na rok mil. Kè. Mìsto je dohodnuto s místní bankou na poskytnutí krátkodobého pøeklenovacího úvìru ve výši 4 mil. Kè. Banka pro tento úvìr požaduje zajištìní ve formì zástavního práva k nemovitosti. Mìsto Èeský Krumlov se rozhodlo zastavit místní kulturní dùm, aby splnilo podmínky banky. Poskytnutá dotace ve výši 4 mil. bude použita na splacení pøeklenovacího úvìru. Veøejné zdroje Soukromé Cel- Rok EUStátní Regionální Celkem zdroje kem (tis. Kè) Kè % Kè % Kè % Kè % Kè % Kè Celkem Na projektu nebude participovat soukromý kapitál. Celý projekt je pod patronátem mìsta Èeský Krumlov. Druhové èlenìní nákladù: Druhové èlenìní nákladù vychází z hlavních etap projektu, které byly popsány v sekci Èasový harmonogram projektu. V otázce uznatelnosti nákladù je stanoveno, že rozhodující je pøíslušná národní úprava pro uznatelnost nákladù, pokud Komise nestanoví všeobecnì platná pravidla, která je nutno aplikovat

17 Veøejné zdroje Soukromé Cel- Rok EUStátní Regionální Celkem zdroje kem (tis. Kè) Kè % Kè % Kè % Kè % Kè % Kè Projektová dokumentace Zpracování žádosti Stavební práce Dodávka a instalace zaøízení a vybavení Celkem Z toho pøijatelné V pøedprojektové fázi jsou náklady rozdìleny následovnì: Náklady na zpracování projektové dokumentace jedná se pøedevším o výdaje spojené se zpracováním technických studií proveditelnosti a získání všech potøebných povolení. Náklady na zpracování žádosti o grant k vlastnímu zpracování žádosti o grant si obec pøizvala poradenskou firmu, která ve spolupráci s manažerem projektu pøipraví, zpracuje a pøedloží žádost o grant z fondu ERDF. Tyto náklady jsou z pohledu ERDF považovány za neuznatelné. Orientaèní rozpoèet stavebních prací a dodávky a instalace zaøízení je uveden v následující tabulce. Náklady na stavební práce a dodávku a instalaci zaøízení jsou uznatelnými náklady. Položka (tis. Kè) Práce Materiál Celkem Zemní práce Základy Svislé a kompletní konstrukce Celkem za stavební práce Celkem za dodávku a instalaci zaøízení a vybavení Celkem Rozpoèet byl vytvoøen na základì nìkolika nabídek (stavebních) firem. Podmínkou pro dodavatele bylo vytvoøit 5 nových pracovních míst v prùbìhu rekonstrukce. Tato pracovní místa musí být pøednostnì nabídnuta nezamìstnaným z obce Kvìtná a okolí. Rozpoèet byl vytvoøen na základì støední, mírnì konzervativní varianty. Nebyly shledány žádné zvláštní požadavky na zvýšenou kvalitu materiálových dodávek. Pøedpokládá se, že stavební dozor zaruèí dodání veškerých materiálù ve standardní kvalitì a v rámci èasového harmonogramu. Celkové náklady na rekonstrukci èiní 8 mil. Kè. Vzhledem k tomu, že je poèítáno s velmi šetrnou rekonstrukcí, kdy dojde k zachování pùvodního vybavení v co nejvìtším rozsahu, poèítá se s minimálními náklady na materiálové dodávky. Dle kvalifikovaného odhadu stavební firmy, která vypracovala výkaz výmìr, pùjde pomìrnì 65 % celkového rozpoètu na náklady za práci a zbytek, tj. kolem 2,8 mil. Kè na materiál. Uznatelné náklady a pøíspìvek z ERDF: V následující tabulce je uvedena souhrnná prezentace rozpoètu projektu ve vazbì na uznatelné a neuznatelné náklady projektu a ve vazbì na žádaný grant Celkem Celkové náklady uznatelné neuznatelné Grant % uznatelných nákladù 0 % 40 % 40 % Pomìr grantu vs. uznatelné náklady je 40 %. Tento pomìr odpovídá úpravì ve Spoleèném regionálním operaèním programu v èásti investic, které jsou zamìøeny do infrastruktury Finanèní hodnocení projektu Klíèové pojmy: Finanèní míra návratnosti (Financial Rate of Return, FRR) je taková úroková míra, kdy èistá souèasná hodnota budoucích penìžních tokù je rovna nule. Pokud je finanèní míra návratnosti vìtší než požadovaná míra návratnosti, je projekt pøijatelný. Èistá souèasná hodnota (Net Present Value, NPV) projektu je definovaná jako souèasná hodnota budoucích penìžních tokù (pøíjmù a výdajù). V pøípadì, že èistá souèasná hodnota je vìtší než nula, je projekt pøijatelný. V rámci finanèní analýzy je projekt posuzován z individuálního hlediska, z pohledu žadatele projektu. Toto hodnocení se nezabývá širšími (externími) efekty projektu, tedy celospoleèenskými dopady. Finanèní analýza se napø. nezabývá dopady projektu na životní prostøedí. Finanèní analýza pracuje s náklady a výnosy, resp. pøíjmy a výdaji v investièní a provozní èásti projektu. Finanèní analýza vychází z informací, které je možno zjistit v plánovaném výkazu zisku a ztrát, rozvaze a z výkazu penìžních tokù (cash-flow). Analýzou by se mìlo prokázat, že projekt generuje takový tok penìžních prostøedkù v dlouhém období, který zajistí dostateènou rentabilitu posuzovaného projektu

18 Výsledkem finanèní analýzy je vyjádøení finanèní vnitøní míry návratnosti (Financial Rate of Return, FRR) neboli vnitøního výnosového procenta. Jedná se o odpovìï na otázku, na jak vysoký úroèený vklad by bylo nutno uložit investovanou finanèní èástku projektu, aby bylo možné každý rok vybírat z tohoto vkladu úroky shodné s budoucími výnosy z investice v jednotlivých letech jejího provozování. Nízké èi záporné hodnoty finanèní míry návratnosti nutnì neznamenají, že projekt není v souladu s cíly strukturálních fondù. Finanèní míru návratnosti lze definovat jako takovou úrokovou míru, pøi které souèasná hodnota penìžních pøíjmù z investice se rovná kapitálovým výdajùm na investice, tzn. èistá souèasná hodnota se rovná 0. Pro výpoèet finanèní míry návratnosti je možno použít finanèní kalkulátor nebo tabulkový procesor, napø. v MS Excel se jedná o funkci IRR (v anglické verzi), resp. VVP (v èeské verzi). Nejsou pøesnì stanoveny limity pro finanèní míru návratnosti, výsledky jsou ale porovnávány s projekty podobného typu. Jak bylo již øeèeno, primárnì je nutno prokázat dostatek finanèních prostøedkù na zajištìní investièní a provozní èásti. Finanèní míra návratnosti u projektù do výroby/služeb je v prùmìru okolo +10 %, u projektù do infrastruktury se míra pohybuje na nízké èi záporné úrovni. V následující tabulce jsou uvedeny prùmìrné finanèní míry návratnosti dle typu projektu. Typ projektu Finanèní míra návratnosti Energetika 7,0 % Životní prostøedí 0,1 % Doprava 6,5 % Prùmysl 19,0 % Ostatní služby 4,2 % Celkem 11,5 % Tabulka 8: Finanèní míra návratnosti. Zdroj: europa.eu.int, Guide to Cost-Benefit Analysis of Major Projects. Dalším výsledným ukazatelem finanèní analýzy mùže být èistá souèasná hodnota (Net Present Value, NPV). Èistá souèasná hodnota je souèasná hodnota budoucích penìžních tokù, které se diskontují k poèáteènímu okamžiku diskontní úrokovou mírou. Èistá souèasná hodnota vyjadøuje rozdíl mezi aktualizovanou hodnotou penìžních pøíjmù z investice (tzv. diskontovaný penìžní tok) a aktualizovanou hodnotou kapitálových výdajù na investice. Pro výpoèet finanèní èisté souèasné hodnoty je možno použít finanèní kalkulátor nebo tabulkový procesor, napø. v MS Excel se jedná o funkci NPV (v anglické verzi), resp. CSH (v èeské verzi). Pøedpoklady finanèní analýzy: Posuzovaná délka projektu je 10 let Všechny ceny jsou uvedeny bez DPH 5% úroková míra pro výpoèet èisté souèasné hodnoty Investièní náklady Tis. Kè Celkem Investièní náklady Provozní náklady: Mezi náklady spojené s provozem patøí napø. mzdové náklady, elektrická energie, stravování, provize, vodné a stoèné, døevo, odvoz odpadkù, pojištìní, drobné opravy a údržba, pomocný materiál, marketing, telefon, ostatní náklady na opravu, atd. Celkové provozní mìsíèní náklady byly vyèísleny na Kè. Tis. Kè Celkem Provozní náklady V roce 2005 se pøedpokládá provoz hotelu pouze v druhé polovinì roku, provozní náklady jsou tedy polovina roèních provozních nákladù. Provozní pøíjmy: Cena za ubytování za jednu noc/osobu byla stanovena na Kè. Tato cena zahrnuje ubytování, plnou penzi, pùjèovnu kol a ostatní doprovodné služby. Z pøepokládané 50 % vytíženosti hotelu se pøedpokládají následující pøíjmy. Tis. Kè Celkem Provozní pøíjmy Penìžní toky: Pøedpokládané penìžní toky jsou rozdílem provozních pøíjmù a celkových nákladù (investièních a provozních). Tis. Kè Celkem Penìžní toky Na následujícím grafu jsou znázornìny investièní a provozní náklady, výnosy a penìžní toky. Pro více informací o finanèní míøe návratnosti i o èisté souèasné hodnotì odkazujeme na odbornou literaturu, napø. Investièní rozhodování a dlouhodobé financování, Josef Valach, Ekopress 2001 nebo Finanèní øízení podniku, Josef Valach a kolektiv, Ekopress

19 Ekonomická analýza vychází z detailní finanèní analýzy a jde hloubìji než finanèní analýza, protože posuzuje socio-ekonomické náklady a užitky, které ve finanèní analýze nejsou obsaženy. Ekonomická analýza se soustøeïuje i na mimoprojektové efekty realizace projektu s cílem maximalizace z celospoleèenského hlediska. Jedná se napø. o zvýšení zamìstnanosti, zlepšení životního prostøedí atd. Obecným problémem je oceòování socio-ekonomických nákladù a užitkù, které vznikají realizací projektu. Jejich ocenìní umožní jejich následný pøevod do finanèní podoby. Podobnì jako finanèní analýza se i ekonomická analýza zabývá náklady a užitky v investièní ale i provozní èásti. Od roku 2006 bude provoz hotelu sobìstaèný bez dalších potøebných dotací. Provozní zisk bude na úrovni 1,2 mil. Kè. Provozní zisk bude rozdìlen následujícím zpùsobem: 40 % bude urèeno na splácení poèáteèní investice mìsta Èeský Krumlov 30 % bude urèeno do rozpoètu obce Kvìtná na podporu cestovního ruchu obce 30 % bude urèeno na reinvestice do hotelu Finanèní míra návratnosti je 3,8 %. Tato hodnota naznaèuje, že investice ve zvoleném období je sobìstaèná. Pro výpoèet byl použit MS Excel, funkce IRR (v anglické verzi), resp. VVP (v èeské verzi) s parametrem (zdrojové buòky) penìžních tokù v jednotlivých letech. Èistá souèasná hodnota projektu 466 tis. Kè je záporná pøedevším z dùvodu vysoké poèáteèní investice na rekonstrukci objektu. Pro výpoèet byl použit MS Excel, funkce NPV (v anglické verzi), resp. CSH (v èeské verzi) s parametrem (zdrojové buòky) penìžních tokù v jednotlivých letech a 5 % úrokové míry Ekonomické hodnocení projektu Klíèové pojmy Ekonomická míra návratnosti (Economic Rate of Return, ERR) je taková úroková míra, kdy èistá souèasná hodnota budoucích socio-ekonomických nákladù a užitkù je rovna nule. Pokud je ekonomická míra návratnosti vìtší než požadovaná míra návratnosti, je projekt pøijatelný. Ekonomická èistá souèasná hodnota (Economic Net Present Value, ENPV) projektu je definovaná jako souèasná hodnota budoucích socio-ekonomických nákladù a užitkù. V pøípadì, že èistá souèasná hodnota je vìtší než nula, je projekt pøijatelný. Benefit-Cost Ratio (Index pøínosù a nákladù) je podíl souètu všech pøíjmù plynoucích z investice k výdajùm na investici. Pokud je index vìtší než jedna, je projekt pøijatelný. Vstupním údajem pro koneèné ekonomické hodnocení pak jsou informace z finanèní analýzy a dále celospoleèenské efekty ve finanèním ohodnocení. Z tìchto informací lze opìt spoèítat míru zhodnocení investovaných prostøedkù ve formì ekonomické míry návratnosti (Economic Rate of Return, ERR) nebo ekonomické èisté souèasné hodnoty (Economic Net Present Value, ENPV). Realizací projektu by se mìlo dosáhnout níže uvedených cílù (nebo alespoò) nìkterých: rùst celkového spoleèenského blahobytu, snížení nezamìstnanosti, minimalizace negativních externalit. Splnìní prvního cíle je možno zjistit z ekonomické èisté souèasné hodnoty (ENPV) èi ekonomické míry návratnosti (ERR). Pokud ENPV je pozitivní a všechny pøedpoklady jsou pøijatelné nebo ERR je vìtší než FRR, bude dosaženo zvýšení celospoleèenského blahobytu tím, že projekt bude realizován. V pøípadì, že tomu tak není, lze konstatovat, že projekt by se nemìl uskuteènit. Snížení nezamìstnanosti v regionu patøí k základním cílùm. Opìt je nutné prokázat, že dojde ke snížení nezamìstnanosti v cíleném regionu a že nedojde k vedlejšímu efektu (nová pracovní místa budou obsazena nezamìstnanými z jiného regionu). Vytvoøení nových pracovních míst v rámci projektu je èasto speciálním cílem regionální politiky. Spoleèenský pøínos z vytvoøení nových pracovních míst je mìøitelný pøíjmy a spoleèenským blahobytem. Ke snížení nezamìstnanosti dojde prostøednictvím vytvoøení nových pracovních míst. Z poètu novì vytvoøených pracovních míst a investièních nákladù projektu je možno vypoèítat prùmìrné investièní náklady na nové pracovní místo. Tento relativní ukazatel vyjadøuje nákladovost na vytvoøení nového pracovního místa. Srovnáním s ostatními projekty podobného typu lze tyto projekty porovnat. Samotný ukazatel je nevypovídající èíslo, musí být hodnocen vždy ve vazbì na cíle a výstupy projektu a na ostatní projekty. S projektem mohou vznikat negativní externality, tedy náklady jiným osobám než je pùvodce vzniku nákladu. Tyto náklady lze oznaèit jako dodateèné náklady k nákladùm z finanèní analýzy. Typickým pøíkladem negativní externality je vypouštìní škodlivých látek do ovzduší. Nákla

20 dy na obnovu nenese pùvodce zneèištìní, ale jiná osoba nebo stát. Negativní externality je nutno, pokud to je možné, kvantifikovat a ocenit v penìžních jednotkách. S projektem též mohou vznikat pozitivní externality, tedy mohou vznikat užitky jiným osobám než je pøímý uživatel výstupu. Pøíkladem pozitivní externality je napø. zvýšení prùmìrné délky života z dùvodu vybudování nového zdravotnického zaøízení a poskytování zlepšených zdravotnických služeb, tzn. externality se nemusí týkat pouze životního prostøedí. V pøípadì, že není možné dopad negativních èi pozitivních externalit kvantifikovat, zpracovávají se v dùsledku vzniku externalit (dle požadavkù pøíslušné smìrnice) hodnocení dopadu realizace projektu na životní prostøedí (Enviromental Impact Analysis, EIA). Pøedpoklady ekonomické analýzy: Stejné pøedpoklady jako pro finanèní analýzu. Rùst celkového spoleèenského blahobytu: Realizací projektu dojde k následujícím skuteènostem: Pøerozdìlením penìž ze státního rozpoètu a rozpoètu kraje se zvýší daòová výtìžnost obce. Jedná se o daò z nemovitostí, daò fyzických osob (zamìstnancù) i danì z pøidané hodnoty. Prùmìrná mzda zamìstnancù bude o 35 % vyšší než minimální mzda. Ekonomická míra návratnosti je 5,1 %. Tato hodnota prokazuje, že realizace projektu pøispìje též ke zlepšení sociálnì ekonomické situace regionu s vysokou mírou nezamìstnanosti pøi naplnìní cílù Národního rozvojového programu. Snížení nezamìstnanosti: V prùbìhu rekonstrukce bude vytvoøeno 5 nových pracovních míst ( jedná se o stavební profese). Tato pracovní místa budou obsazena místními lidmi, kteøí mají potøebnou kvalifikaci a aktivnì hledají práci. Pøi výbìrovém øízení na dodavatele je vytvoøení nových pracovních míst podmínkou. Ve fázi provozní bude vytvoøeno 5 nových pracovních míst ( jedná se o profese spojené s provozem ubytovacího zaøízení hotelového typu a všech souvisejících doprovodných služeb). Tato pracovní místa budou vytvoøena a udržena minimálnì po dobu 3 let. V rámci projektu budou zajištìny rovné pøíležitosti pro muže a ženy a minoritní skupiny znevýhodnìné ve spoleènosti. Rozhodujícím faktorem bude kompetence uchazeèe. Projekt bude generovat multiplikaèní efekty v oblasti zamìstnanosti v cestovním ruchu a sektoru služeb s pozitivním dopadem pro celý mikroregion. Minimalizace negativních externalit: Projekt nebude vytváøet negativní externality. Na základì vyjádøení pøíslušného odboru MŽP není stavba pøedmìtem posuzování vlivù na životní prostøedí. Pøi provozování objektu nevznikají žádné látky, jež by mohly mít vliv na životní prostøedí. Likvidace bìžných odpadù bude øešena dle stávajícího režimu obce. Projekt tak nenarušuje obecný princip trvale udržitelného rozvoje Alternativní metody hodnocení projektù Lze pøedpokládat, že ne všechny spoleèenské dopady projektu bude možno ocenit a pøevést do finanèního hodnocení, jelikož je nelze ocenit pomocí penìz. V tomto pøípadì musí být tyto pøínosy vyjádøeny alespoò ve fyzických jednotkách nebo kvantitativnì popsány. Unìkterých nákladù nebo užitkù: nemusí být jasná míra pøímé souvislosti s realizací projektu nebo nelze stanovit jejich relevantní odhad, resp. lze stanovit odhad s velkým intervalem možného výsledku nebo nelze je vyèíslit pro úèely jejich ocenìní. Uvažme následující pøíklad: Posuzovaný projekt s 5% diskontní úrokovou mírou má hodnotu 1 mil. Kè (èistá souèasná hodnota). Realizací projektu vznikne èistá sociální ztráta. Žadatel o grant dále uvádí, že kromì plánované ztráty, má tento projekt kladné úèinky na životní prostøedí a toto nelze vyjádøit v penìžním vyjádøení. (Zde je nutno pøipravit vhodnou argumentaci opøenou o data, další studie a je nutno se vyhnout pouhému konstatování, které není podloženo fakty). Posuzovatel projektu mùže vidìt zlepšené životní prostøedí jako nadøazený cíl nad vlastní zápornou hodnotou èisté souèasné hodnoty. Žadatel prokázal na základì studií, že dojde ke snížení emisí o 10 % roènì. Vznikají tyto otázky: Je odhad snížení emisí o 10 % roènì spolehlivý? Je ztráta 1 mil. Kè akceptovatelnou cenou za 10 % roèní snížení emisí? Jaký implicitní náklad na snížení emisí o jednotku? Je tato cena srovnatelná s dùležitostí podobných projektù? Pro správnou argumentaci je vhodné najít podobné pøíklady z minulosti, kdy došlo ke schválení obdobných projektù, aby bylo dosaženo podobného pomìru nákladù k úèinnosti. Snížené emise mohou být nahrazeny jiným nepenìžním užitkem. Pokud užitky nelze pøevést na penìžní vyjádøení a ani není možno užitky hmotnì zmìøit, nelze projekt posoudit. Unákladù a užitkù, které není možno ocenit, je vhodné uvést jejich výèet a jejich popis s uvedením jejich dopadu na okolí. Tyto údaje se použijí jako doplnìk k finanèní a ekonomické analýze