Opatření ředitele. Metodický návod pro budování a správu železničního bodového pole OŘ37

Transkript

1 Opatření ředitele Metodický návod pro budování a správu železničního bodového pole OŘ37 Změna č. 2 Účinnost od Č.j. 1301/2014-SŽG FUNKCE JMÉNO DATUM PODPIS Zpracoval: Vedoucí OS BP Ing.Karel Komínek 1, Schválil: Ředitel SŽG Ing.Václav Kivaňa Strana 1 (z celkem 12)

2 1 POPIS OPATŘENÍ PŘEHLED POJMŮ A ZKRATEK Zkratka Popis Zkratka Popis ČSNS Česká státní nivelační síť OTZ Ochranný tyčový znak ČSTS Česká státní trigonometrická síť S-JTSK Souřadnicový systém Jednotné trigonometrické sítě katastrální ČÚZK Český úřad zeměměřický a katastrální SW Software ETRS89 European Terrestrial Reference System 1989 TRK Transformační klíč GB Geodetický bod - určený v 2. třídě přesnosti TÚ Traťový úsek GNSS Globální navigační satelitní systémy ZGB Základní geodetický bod - určený v l.třídě přesnosti ORZGB Orientační bod ZGB - určený v 1. třídě přesnosti ŽBP Železniční bodové pole Referenční železniční Referenční železniční geodetický RŽGR geodetický rámec (dle Návodu SŽDC-REF system tvořený RŽGR (dle návodu k k vybudování SŽDC REF) vybudování SŽDC-REF) Kontrolovaný rajon Slouží pouze ke zhuštění BP. Lze jej zřídit ze dvou sousedních ověřených GB/ZGB, jejichž vzdálenost nepřesahuje 250m (u neelektrifikovaných tratí 300m) ŽBP - podrobné (polohové a výškové) bodové pole tvořené základními a podrobnými geodetickými body, které jsou zřízeny v obvodu dráhy nebo v jejím ochranném pásmu. Nově budované ŽBP má charakter vytyčovací sítě sloužící pro kontrolu, údržbu a obnovu železničního svršku. ŽBP se buduje dvoustupňově. Primární síť tvoří ZGB určené polohově v systému ETRS 89 a S-JTSK navázané na systém SŽDC-REF. Sekundární síť tvoří GB, které jsou vložené mezi ZGB a zaměřené terestricky v systému JTSK. Výšky ZGB i GB jsou určeny nivelací v systému Bpv. Minimální počet samostatně budovaných bodů je Základní geodetické body (ZGB) Základní geodetické body jsou body určené polohově metodou GNSS v souřadnicovém systému ETRS 89 a S-JTSK, výškově Balt po vyrovnání určené v bývalé 1. třídě přesnosti. Strana 2 (z celkem 12) Změna č.2

3 1.1 Označení (číslování) ZGB ZGB i ORZGB jsou číslovány dvanáctimístným číslem vzestupně ve směru růstu staničení trati. Číslo obsahuje na 1. až 4. pozici číslo TÚ (2101), na 5. až 8. pozici nuly (0000) a na 9. až 12. pozici vlastní číslo bodu. Vlastní číslo bodu je v rozmezí od 501 do Nová čísla bodů přiděluje místně příslušný správce ŽBP. 1.2 Rozvržení ZGB Vzdálenosti mezi body ZGB jsou maximálně 1300 m, větší vzdálenosti mezi body ZGB lze připustit z důvodu geomorfologických podmínek po schválení místně příslušným správcem ŽBP. Minimální vzdálenost mezi ZGB je 600 m. Body ZGB jsou budovány jako primární síť ŽBP a tudíž není nutná přímá viditelnost na osu koleje. Minimální vzdálenost od osy koleje je 2,8 m. Ke každému ZGB se stabilizuje orientační bod (ORZGB) taktéž určovaný metodou GNSS v minimální vzdálenosti 300 m od ZGB. Jako ORZGB může být využit sousední ZGB, ale musí být mezi nimi zajištěna viditelnost pro zaměření terestrickou metodou. Zřízení ZGB bez ORZGB je možné pouze po schválení správcem ŽBP a pouze uvnitř polygonového pořadu. Každý měřický znak musí být v bezpečné vzdálenosti od osy koleje (při postavení měřicího přístroje žádná jeho část nesmí zasahovat do průjezdného profilu) a nesmí být stabilizovaný v místech dotčených pravidelnou údržbou trati (např. dno příkopu). Při volbě místa pro stabilizaci ZGB je nutné dbát těchto zásad: a) Místo musí být vybráno se zřetelem na trvanlivost stabilizace bodu v řádu několika let. Při návrhu je nutné zvážit riziko poškození bodu vlivem dopravy, údržbou infrastruktury dráhy, stavební nebo zemědělskou činností, přírodními živly (povodeň, vývrat, sesuv půdy), vandalismem. b) Místo musí být vybráno s ohledem na minimální hrozbu rizika majetkoprávního sporu SŽDC s oprávněným (vlastníkem, uživatelem pozemku, nemovitosti), přednostně v obvodu dráhy. (Nedovolený vstup na cizí pozemek, nedovolené poškození cizí věci vlivem stabilizace, atd.) c) Nad stabilizovaným bodem musí být možné satelitní i terestrické měření s trojpodstavcovou soustavou s orientacemi na sousední body ŽBP (ORZGB, popř. sousední ZGB, GB) a případné další body nutné pro zaměření, výpočet a vyrovnání polygonového pořadu metodou nejmenších čtverců. Při návrhu je nutné upřednostnit takové místo, které umožní orientovat na sousední body i v budoucnu (místo, kde je minimální riziko, že orientaci na sousední body znemožní vzrostlá vegetace nebo plánovaná výstavba). d) Kolem antény GNSS postavené cca 1,5 m nad bodem by měl být pod elevačním úhlem 15 volný obzor bez překážek. V severním kvadrantu lze tolerovat překážku lehce nad 15. Při návrhu je nutné upřednostnit takové místo, které pravděpodobněji umožní opakovat měření GNSS i v budoucnu (místo kde je menší pravděpodobnost, že bod za pár let zaroste křovinami nebo stormy. Místo, kde se neplánuje výstavba, která by omezila možnost měření metodou GNSS). e) Na stabilizovaný bod musí být možné postavit nivelační lať pro určení výšky nivelačním pořadem. f) Místo musí být snadno dostupné a přístupné pro měření, kontrolu a údržbu bodu. Strana 3 (z celkem 12) Změna č.2

4 1.3 Stabilizace ZGB Ke stabilizaci ZGB je možné využít: a) Žulový kámen M2 s vysekaným křížkem b) Žulový kámen M2 se zabetonovaným čepovým/nivelačním znakem c) Žulový kámen se zavrtaným hřebem Měřický bod" d) Nivelační hřeb N1 s jednoznačně identifikovatelným bodem zaměření e) Měřický hřeb/čep zabetonovaný v betonovém základu. f) Měřický hřeb/čep zavrtaný do betonového základu nebo do skály Otvory pro měřické hřeby/čepy zavrtané do žulových kamenů M2, do betonových základů nebo do skály musejí být vyplněny silikonovým lepidlem (z důvodu zamezení prasknutí kamene/betonu vlivem zamrznutí vody v zimním období). Nelze použít stabilizace na patce sloupu, patky sloupů lze použít výjimečně a sloup smí zakrývat pouze severní stranu bodu. U stabilizace kamenem se umisťuje OTZ s označením proti bodu. Nelze použít tzv. nastřelovací hřeby. Umístění bodu a OTZ nesmí být v rozporu s provozními předpisy dráhy. V geodetických údajích ZGB se uvede číslo jeho ORZGB. 1.4 Zaměření metodou GNSS Podklady pro zaměření Před vlastním měřením je nejprve nutné zkompletovat podklady pro měření: a) rezervovat u správce ŽBP v rámci TÚ volná čísla pro označení bodů a označit jimi stabilizované body. Číslování bodů viz Číslování ŽPBP. b) požádat správce ŽBP o geodetické údaje bodů tvořících RŽGR v zájmové oblasti pro připojení ZGB do systému SŽDC-REF. c) požádat správce ŽBP o transformační klíč (TRK) z dané lokality. d) zjistit v dané lokalitě v blízkosti dráhy přítomnost státního bodového pole pro případné využití jeho stabilizace pro body ŽBP. e) zjistit v dané lokalitě v blízkosti dráhy body nivelační sítě pro připojení do výškového systému. f) z dostupných mapových podkladů a ortofotomap provést prvotní rozvahu nad umístěním bodů ZGB Vlastní zaměření ZGB jsou měřeny rychlou statickou metodou, případně metodou RTK vícefrekvenčními přístroji GNSS. Doba měření rychlou statickou metodou na jednotlivých bodech je závislá na délce měřeného vektoru a na parametrech měření. Pokud v průběhu měření nejsou vykazovány problémy s příjmem signálu, doba měření se pohybuje od 15 do 20 minut. Interval záznamu dat u statických metod je 10 sec. Jako referenční stanice je možno použít body se známými souřadnicemi ETRS 89 v max vzdálenosti 20 km od zaměřovaného bodu. Při použití metody RTK je interval záznamu 1 sekunda a celková doba měření na bodě musí být alespoň 30 sekund. Metodu RTK lze použít pro měření GNSS při vzdálenosti referenční stanice od zaměřovaného bodu maximálně 10 km (platí i pro využití permanentních stanic poziční služby. Při překročení této vzdálenosti je nutné použít statickou metodu). Aparatura GNSS musí být nad bodem pevně horizontována a zcentrována (stativ, nucená centrace). Pokud metodou RTK nejsou splněny požadavky na přesnost dle odstavce 1.4.3, je nutné body přeměřit rychlou statickou metodou. Strana 4 (z celkem 12) Změna č.2

5 Jako referenční stanice je možné použít body SŽDC-REF, dále mohou být využity permanentní nebo virtuální stanice poziční služby (např. CZEPOS, TOPNET) i body dočasně stabilizované (následně připojené pomocí poziční služby). Při použití poziční služby je nutné provézt kontrolu: výpočet z permanentní stanice porovnat s výpočtem na jinou permanentní nebo virtuální stanici, rovněž výpočet z virtuální stanice porovnat s výpočtem na virtuální stanici jiného poskytovatele nebo permanentní stanici. Směrodatná odchylka pro porovnání viz odstavec Při měření každé sítě vektorů metodou GNSS musí být zaměřeny alespoň 2 body SŽDC- REF, každý z nich alespoň dvěma nezávislými měřeními. Body zaměřované metodou GNSS musí být zaměřeny minimálně dvakrát nezávisle, tzn. že musí vyhovovat Vyhl.č.31/ 1995 v platném znění a pro obě měření by neměla být použita stejná referenční stanice (použití referenční stanice na totožném bodě pro obě měření lze pouze za předpokladu, že referenční stanice bude na bodě, jehož neporušená stabilizace bude ověřena zaměřením na známý bod, nebo ověřena zaměřením z jiného nezávislého ověřeného bodu. Pro druhé zaměření musí mít referenční stanice jinou výšku antény). Opakované měření GNSS musí být nezávislé a musí být tedy provedeno při nezávislém postavení družic, tzn. že opakované měření nesmí být provedeno v čase, který se vůči času ověřovaného měření nachází v intervalech <-2+n.k; n.k+2>, kde k je počet dní a n=23,9333 hodin (23 hod 56 min) pro americký system GPS-NAVSTAR a 22,5000 hodin (22 hod. 30 minut) pro ruský system GLONASS. Doporučuje se volit v terénu elevační masku 10 nad horizontem. Ve zpracovatelském SW nastavit masku 15, v odůvodněných případech lze elevační masku snížit až na 10. Dolní hranice tohoto rozmezí je výhodnější z hlediska většího počtu satelitů a dosažení vyšší přesnosti ve výškové složce prostorové polohy, horní hranice se jeví optimální pro dosažení nejpřesnějších výsledků v horizontální složce prostorové polohy. Dobu měření u rychlé statické metody je třeba volit s ohledem na dostatečné množství dat pro vyhodnocení vektoru resp. vyřešení ambiguit, přičemž zde hraje velkou roli geometrická konfigurace satelitů. Při nevhodné konfiguraci satelitů i sebevětší množství dat neumožní vyhodnotit správný výsledek. Nevhodné observační podmínky jsou charakteristické náhlými změnami hodnot parametru DOP. Z hlediska spolehlivosti výsledků je žádoucí mít při observaci minimálně 5 satelitů. Mezi ZGB a jeho ORZGB je vhodné zaměřit terestricky vzdálenost (je nutné měřit výšky stativů) a následně vyrovnat GNSS a terestrické měření ve zpracovatelském SW měření GNSS (např. SKI-PRO, LGO). Při měření metodou GNSS je doporučeno měřit současně ve stejném okamžiku ZGB i jeho ORZGB Zpracování výsledků měření Vlastní výpočet se provádí formou postprocessingu ve zpracovatelském SW schváleném ČÚZK. V první fázi je nutné provést prvotní výpočet souřadnic ETRS 89 a u bodů kde SW neprovedl výpočet fázového řešení zkontrolovat parametry měření a odstranit z měření faktory negativně ovlivňující výpočet (nízko letící nebo zastíněná družice, časové úseky s výpadkem signálu). Stejně je nutné postupovat u již vypočtených bodů vykazující nestandardní parametry. Pokud u některých měření nelze výše uvedeným postupem parametry upravit, je nutné opakovat měření. Před výpočtem souřadnic určovaných bodů je nutné výpočtem ověřit body SŽDC-REF následovně: Strana 5 (z celkem 12) Změna č.2

6 V projektu připravím vektory z minimálně dvou nezávislých měření, které spojují 2 body SŽDC-REF Provedu vyrovnání sítě tak, že jeden bod SŽDC-REF bude do vyrovnání vstupovat jako fixní (se známými souřadnicemi), druhý bod SŽDC-REF bude určovaný bod pro účel kontroly. (Všechny ostatní body vstupující do vyrovnání pro kontrolní výpočet budou určované!) Souřadnice druhého bodu určené kontrolním výpočtem a souřadnice téhož bodu z dokumentace převedu libovolným transformačním klíčem do S-JTSK. Z těchto souřadnic v S-JTSK vypočtu vodorovnou vzdálenost bodu z dokumentace a bodu kontrolně vypočteného. Je-li tato vzdálenost vyšší, než 0,025 m, je nutné tuto skutečnost neprodleně nahlásit správci ŽBP a na požádání mu odeslat dokumentaci měření, z nichž byly tyto výpočty prováděny. Správce ŽBP, pak zajistí nápravu. Po výpočtu souřadnic z jednotlivých měření a ověření, že parametry měření vyhovují parametrům uvedeným ve Vyhl.č.31/ 1995 v platném znění, je nutné provést vyrovnání sítě (např. modul Adjustment SW SKI Pro). Výsledné souřadnice jsou pak v závislosti na lokálním umístění bodů transformovány lokálními transformačními klíči do S-JTSK. Součástí dokumentace je dále v souladu s vyhláškou porovnání souřadnic z dvojího měření, přičemž testujeme odchylku jednotlivých měření od váženého průměru určeného zpracovatelským SW. Směrodatná odchylka vypočtená z odchylek dvojího měření s odstupem 2 hod. by měla odpovídat ax,y = 7 mm. Tímto kriteriem se následně posoudí jednotlivé dvojice měření ( 95% zaměření musí mít odchylku menší nebo rovno 2,5 násobku této hodnoty, odchylka větší znamená důvod k opakování měření). 2. Geodetické body (GB) 2.1 Označení (číslování) GB GB jsou číslovány dvanáctimístným číslem vzestupně ve směru růstu staničení trati. Číslo obsahuje na 1. až 4. pozici číslo TÚ (2101), na 5. až 8. pozici nuly (0000) a na 9. Až 12. pozici vlastní číslo bodu. Vlastní číslo bodu je v rozmezí od 501 do Nová čísla bodů přiděluje místně příslušný správce ŽBP. 2.2 Rozvržení GB GB se volí rovnoměrně mezi ZGB, vzdálenost mezi body je dle rozhledových možností. Vzdálenost mezi body ŽBP by neměla být menší než 120 m, maximální vzdálenost nesmí překročit 250 m, u neelektrifikovaných tratí s nedostatkem míst pro stabilizaci bodu měřickým hřebem/čepem je maximální vzdálenost mezi GB 300 m. Mezi určovanými sousedními body polygonového pořadu musí být poměr délek v rozmezí od 1:2 do 2:1. Minimální vzdálenost bodů od osy koleje je 2,6 m. Každý měřický znak musí být v bezpečné vzdálenosti od osy koleje (při postavení měřicího přístroje žádná jeho část nesmí zasahovat do průjezdného profilu) a nesmí být stabilizovaný v místech dotčených pravidelnou údržbou trati (např. dno příkopu). Při volbě místa pro stabilizaci ZGB je nutné dbát těchto zásad: a) Místo musí být vybráno se zřetelem na trvanlivost stabilizace bodu v řádu několika let. Při návrhu je nutné zvážit riziko poškození bodu vlivem dopravy, údržbou infrastruktury dráhy (např. nestabilizovat na dno příkopu - hrozí zasypání štěrkem), stavební nebo zemědělskou činností, přírodními živly (povodeň, vývrat, sesuv půdy), vandalismem. Strana 6 (z celkem 12) Změna č.2

7 b) Místo musí být vybráno s ohledem na minimální hrozbu rizika majetkoprávního sporu SŽDC s oprávněným (vlastníkem, uživatelem pozemku, nemovitosti), přednostně v obvodu dráhy. (Nedovolený vstup na cizí pozemek, nedovolené poškození cizí věci vlivem stabilizace, atd.) c) Nad stabilizovaným bodem musí být možné terestrické měření s trojpodstavcovou soustavou s orientacemi na sousední body ŽBP (ORZGB, popř. sousední ZGB, GB) a případné další body nutné pro zaměření, výpočet a vyrovnání polygonového pořadu metodou nejmenších čtverců. Při návrhu je nutné upřednostnit takové místo, které umožní orientovat na sousední body i v budoucnu (místo, kde je minimální riziko, že orientaci na sousední body znemožní vzrostlá vegetace nebo plánovaná výstavba). d) Na stabilizovaný bod musí být možné postavit nivelační lať pro určení výšky nivelačním pořadem. e) Místo musí být snadno dostupné a přístupné pro měření, kontrolu a údržbu bodu. Geodetické body jsou podrobné body železničního bodového pole určené v bývalé 2. třídě přesnosti. 2.3 Stabilizace GB Ke stabilizaci GB je možné využít: a) Žulový kámen (min. 12cmx12cmx70cm) s vysekaným křížkem b) Žulový kámen se zabetonovaným nebo zavrtaným čepovým/nivelačním znakem c) čepovým/hřebovým znakem zabetonovaným nebo zavrtaným do betonového základu d) nivelačním bodem N1 s jednoznačně identifikovatelným bodem zaměření, e) čepový/hřebový znak - vrtule v základech trakčního vedení. f) Čepový/hřebový znak zavrtaný do skály Otvory pro měřické hřeby/čepy zavrtané do žulových kamenů M2, do betonových základů nebo do skály musejí být vyplněny silikonovým lepidlem (z důvodu zamezení prasknutí kamene/betonu vlivem zamrznutí vody v zimním období). Nelze použít tzv. nastřelovací hřeby. Umístění bodu a OTZ nesmí být v rozporu s provozními předpisy dráhy. 2.1 Zaměření GB GB jsou určovány v terénu terestrickým měřením trojpodstavcovou metodou. Typ přístroje a počet skupin měření jednotlivých veličin musí vyhovovat pro určení souřadnic bodů s níže uvedenými charakteristikami přesnosti. Při použití přístroje bez funkce automatického cílení na hranol, je nutné měřit osnovy směrů v obou polohách dalekohledu a alespoň ve dvou skupinách. Pokud má osnova více než 2 směry, je nutné kontrolovat uzávěry. Hodnota uzávěru ve skupině nesmí překročit 20cc. Každá délka na stanovisku musí být měřena alespoň 2x. Při použití přístroje se zapnutou funkcí automatického cílení na hranol, se měří směry minimálně ve třech skupinách v obou polohách dalekohledu. Při každé registraci úhlů se měří i délka. Rozdíly v hodnotách zaměřených směrů mezi jednotlivými skupinami při manuálním i automatickém cílení nesmí překročit 20cc. Při měření je třeba dbát na správné zadávání externích vlivů, zejména při měření s rozdílnými teplotami během dne. Výjimečně může být dodatečně vybudovaný GB zaměřen kontrolovaným rajonem. Strana 7 (z celkem 12) Změna č.2

8 2.2 Zpracování výsledků Zpracovatel je povinen v první řadě zálohovat stažená originální data z měřícího přístroje (označení o" před jménem souboru) a dále pracovat a editovat kopii originálních dat ( e" před názvem souboru). Zpracování výsledků se provádí ověřeným SW (Kokeš, Groma, G-Net, Geus). Pro výpočet se používá síťové řešení nebo výpočet oboustranně orientovaného polygonu. Před výpočtem síťového řešení je vhodné provést předběžný výpočet přibližných souřadnic orientovaným polygonovým pořadem. Před vlastním vyrovnáním sítě liniového charakteru metodou nejmenších čtverců, je nutné nastavit ve výpočetním SW vyšší váhu měřeným směrům na úkor měřených délek (např. nastavením horší přesnosti měřených délek 10mm + 5 ppm). Při výpočtu síťovým řešením je nutné věnovat pozornost uvedeným charakteristikám přesnosti a analyzovat uvedená odlehlá měření. Pro parametry sítě musí současně platit, že 95% oprav měřených délek nesmí překročit 0,012 m, maximální oprava délky nesmí překročit 0,016 m, oprava měřeného směru přepočítaná na délku kolmice k měřenému směru nesmí překročit 0,012 m (např. při délce záměry 200m nesmí oprava měřeného směru překročit 38cc). U délky měřené mezi body ZGB a ORZGB je přípustná oprava maximálně 0,030 m. 95% středních polohových chyb (viz vzorec 2.4) vypočtených bodů nesmí překročit 0,010 m, maximální střední polohová chyba nesmí překročit 0,018 m (souřadnice bodů ZGB (ORZGB) do výpočtu vyrovnání terestrických měření vstupují jako fixní, tedy s nulovou chybou). Vzorec 2.4: Výpočet střední polohové chyby bodu mp: m P= V(mY2+mX2), kde my je střední chyba v souřadnici Y a mx je střední chyba v souřadnici X 3. Určení výškové souřadnice 3.1 Rozvrh měření Při stabilizaci ŽBP je nutné vyhledat všechny pevné výškové body ČSNS v dané lokalitě. Nalezené i nenalezené nebo poškozené zaevidovat. Nenalezené a poškozené je nutné nahlásit správci bodového pole (Katastrální úřad, Zeměměřický úřad). Všechny nalezené výškové body je nutné zahrnout do rozvrhu výškového měření, přičemž na bodech, které nevstupovaly do vyrovnání jako dané body, je nutno určit výškovou diferenci a tu dokumentovat. 3.2 Vlastní měření Pro výškové měření se používá metoda obousměrné technické nivelace mezi ověřenými výškovými body tam a zpět. Stanovená odchylka v milimetrech je 20VR, kde R je délka nivelačního pořadu v km. Lze použít i jednosměrnou nivelaci a kontrolu nivelace provést porovnáním s přímo měřeným převýšením z terestrického měření polohových souřadnic ŽBP. Předpokladem využití této kontroly je měření polohových souřadnic třípodstavcovou metodou s velmi přesným určováním a evidencí výšek stativů. 3.3 Zpracování U analogových přístrojů je zápis prováděn do předepsaných zápisníků. V těch je i následně proveden výpočet a vyrovnání. V zápisníku musí mít očíslované strany a uvedeno: název lokality měření, datum, podmínky měření a jméno měřiče, zapisovatele, figuranta s latí a zpracovatele. Do digitální dokumentace je založen sken tohoto zápisníku. U digitálních přístrojů se použije SW pro výpočet a vyrovnání nivelačních pořadů. Nivelační pořady musejí splňovat mezní odchylku 20mm*VR[km] - kritérium zpřesněné technické nivelace. Výsledné výšky jsou v systému Bpv. Strana S (z celkem 12) Změna č.2

9 4. Dokumentace ŽBP 4.1 Digitální forma Členění složek (adresářů ) Data jsou členěna podle TÚ a označením kilometrického úseku např.: adresářová struktura: TU0203/km 41_5-54_6/(Nazev_zakazky)/ podadresáře (viz. Obr. 4.1): -podklady -dokumentace Podklady obsahují: a) Projekt GNSS b) Záznamy měření polygonu c) Záznamy nivelace (v digitální formě: digitální nebo naskenované vypočtené analogové zápisníky) Po stažení naměřených dat z měřících přístrojů je povinnost soubor s neopravovanými daty označený ve jméně souboru předponou o_" zálohovat do podadresáře "zapis_orig" a pak teprve přistoupit k jejich případné editaci a zálohovat i soubor s editovanými daty (tj s kterým se dále pracuje). Editovaný soubor označený ve jméně souboru předponou e_" bude uložen do adresáře "zapis_edit" Dokumentace obsahuje kopie odevzdaných dat zákazníkovi, pokud se jedná o samostatnou zakázku, včetně naskenované objednávky a potvrzeného předávacího protokolu ve složení: a) Technická zpráva v otevřeném formátu. Nesmí zde chybět informace, kdy a kým byla provedena prostorová, polohová a výšková měření, použité typy přístrojů, použité výpočetní a zpracovatelské programy, dosažené charakteristiky přesnosti (průměrná střední kvadratická souřadnicová chyba nebo průměrná polohová chyba souboru bodů, maximální střední polohová chyba bodu) b) Kopie nejnovějších kalibračních listů k použitým geodetickým přístrojům c) Přehledná mapa bodů v otevřeném formátu d) Seznam souřadnic základních geodetických bodů (ZGB) a geodetických bodů (GB). e) Geodetické údaje bodů ŽBP dle přílohy 1.1 f) Protokol určení bodů podrobného bodového pole technologií GNSS g) Transformační protokol z ETRS89 do S-JTSK včetně souřadnic ETRS89 a S-JTSK identických bodů transformace (v případě využití transformační služby SŽG lze použít protokol o výpočtu TRK z této služby). h) Rozbor přesnosti měření GNSS dle Vyhlášky ČÚZK 31/1995 Sb. v platném znění i) Protokol určení GB -u rozsáhlejších sítí možno pouze v digitální formě j) Protokol výškového měření - včetně nivelačních údajů výškových bodů, na které bylo výškové měření připojeno a zhodnocení stavu státního výškového pole v zájmové lokalitě. Názvy složek (adresářů) a souborů nesmí obsahovat háčky a čárky a znaky mezer je nutné nahradit podtržítky (viz Obr. 4.1) 4.2 Listinná forma dokumentace Listinná forma dokumentace musí obsahovat, technickou zprávu, přehlednou mapku určovaného ŽBP s přibližně zakreslenou osou koleje, seznam souřadnic určovaných bodů v S-JTSK, geodetické údaje bodů. U SŽG se archivuje jedno paré listinné podoby ověřené ÚOZI s přiloženým datovým médiem (CD, DVD) s uloženou digitální formou dokumentace ŽBP. 4.3 Data pro IS Pro každý vybudovaný bod ŽBP budou vyhotovena data pro IS správy ŽBP dle příloh 1.2 a 1.3. Tato data včetně fotografické dokumentace stabilizací zhotovuje správce ŽBP. Tvorba těchto dat je povinná po uvedení do provozu IS správy ŽP a IS správy TRK. Do doby zprovoznění těchto IS mohou být tato data uložena na datové médium (CD, DVD) a Odbor centrální dokumentace SŽG Praha. Název složky s daty pro IS ŽBP je IS_ZPB, název složky s daty pro IS TRK je IS_TRK (viz. Obr. 4.3) Strana 9 (z celkem 12) Změna č.2

10 Obr 4.1: Příklad struktury složek a souborů dokumentace vybudovaného ŽBP - i ElekJtrifikaceJ:ral:i_Zabreh-Sunriperk Strana 10 (z celkem 12) Změna č.2

11 Obr 4.3: Ukázka struktury složek a souborů dat pro IS ŽBP a IS TRK přiložených k dokumentaci vybudovaného ŽBP (zde pro názornost jen 6^bodů) ^ Strana 11 (z celkem 12) Změna č.2

12 2 PŘÍLOHY Příloha č. 1 Návod pro vybudování, správu a údržbu sítě SŽDC-REF Příloha č.2 Metodický návod pro zajištění transformační služby SŽDC Příloha č.3 Geodetické údaje bodů ŽBP Příloha č.4 Vstupní data pro IS ŽBP Příloha č.5 Data, metadata ŽBP Příloha č.6 Evidence a rev ize TRK Příloha č.7 Vstupní data pro IS správy TRK Příloha č.8 Data, metadata TRK ZÁZNAM O ZMĚNÁCH Číslo Účinnost od Obsah Datum Opravil Nový dokument Ing.Komínek Nový dokument Ing.Komínek Strana 12 (z celkem 12) Změna č.2