OŘ37 Metodický návod pro budování a správu ŽBP

Transkript

1

2 1 POPIS OPATŘENÍ Obsah: 1. ÚČEL A ROZSAH PLATNOSTI PŘEDMĚT A ZÁVAZNOST USTANOVENÍ ROZSAH PLATNOSTI ROZSAH ZNALOSTI PŘEHLED ZKRATEK A POJMŮ 3 2. ZÁKLADNÍ POJMY BUDOVÁNÍ ŽBP PROJEKT ŽBP NÁVRH UMÍSTĚNÍ MĚŘICKÝCH ZNAČEK ČÍSLOVÁNÍ BODŮ ŽBP DRUHY STABILIZACE BODŮ ŽBP OCHRANA BODŮ ŽBP BAREVNÉ OZNAČENÍ BODŮ ŽBP DOKUMENTACE STABILIZACE BODŮ ŽBP MĚŘENÍ BODŮ ŽBP TECHNOLOGIÍ GNSS ZAMĚŘOVANÉ BODY SPECIFIKACE NÁVAZNOSTI NA GEODETICKÝ REFERENČNÍ SYSTÉM SPECIFIKACE PŘESNOSTI BODŮ URČENÝCH TECHNOLOGIÍ GNSS POŽADAVKY NA APARATURY GNSS A DALŠÍ TECHNICKÉ VYBAVENÍ PŘÍPRAVA MĚŘENÍ METODY MĚŘENÍ TECHNOLOGIÍ GNSS OPAKOVANÉ MĚŘENÍ KRITÉRIA PŘESNOSTI ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ MĚŘENÍ DOKUMENTACE ZAMĚŘENÍ BODŮ ŽBP TECHNOLOGIÍ GNSS MĚŘENÍ BODŮ ŽBP TERESTRICKÝMI METODAMI ZAMĚŘOVANÉ BODY GEODETICKÉ ZÁKLADY POŽADAVKY NA TECHNICKÉ VYBAVENÍ METODY MĚŘENÍ ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ MĚŘENÍ DOKUMENTACE ZAMĚŘENÍ BODŮ ŽBP TERESTRICKÝMI METODAMI URČOVÁNÍ VÝŠEK BODŮ ŽBP ZAMĚŘOVANÉ BODY POŽADAVKY NA TECHNICKÉ VYBAVENÍ GEODETICKÉ ZÁKLADY PŘÍPRAVA MĚŘENÍ VLASTNÍ VÝŠKOVÉ MĚŘENÍ ZPRACOVÁNÍ NIVELACE DOKUMENTACE NIVELACE BODŮ ŽBP TABULKA GEODETICKÝCH ÚDAJŮ O BODECH ŽBP SEZNAM SOUVISEJÍCÍCH PŘEDPISŮ A LITERATURY. 29 Strana 2 (z celkem 31) Změna č. 3

3 1. ÚČEL A ROZSAH PLATNOSTI 1.1. PŘEDMĚT A ZÁVAZNOST USTANOVENÍ Metodický pokyn pro budování, správu a údržbu železničního bodového pole (dále jen tento pokyn ) vydává ředitel organizační jednotky k zajištění provedení zákona č. 266/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ustanovení ČSN , ČSN , ČSN , ČSN , k provedení TKP staveb státních drah, předpisu SŽDC S3, díl III a za účelem sjednocení postupů a činností při budování železničního bodového pole (dále jen ŽBP) na tratích ve správě Správy železniční dopravní cesty, státní organizace. Tento pokyn stanovuje postupy při budování, správě a údržbě železničního bodového pole a metody měření, způsob vyhodnocení a konečný výsledek zeměměřické činnosti předávaný k ověření regionálním správcům ŽBP při Správě železniční geodézie (dále je SŽG), který musí být v souladu s tímto Metodickým pokynem ve smyslu předpisu SŽDC S3, díl III a ČSN Tento pokyn popisuje: a) požadavky na umístění měřických značek, b) požadavky na měřické vybavení, c) způsob a podmínky měření bodů ŽBP, d) způsob a podmínky zpracování a vyhodnocení, e) výsledek zeměměřické činnosti, f) způsob ověření bodů ŽBP. 1.2 ROZSAH PLATNOSTI Tento pokyn je závazný pro zaměstnance SŽDC a pro fyzické osoby, podnikající fyzické osoby nebo právnické osoby (dále jen jiné osoby ), které mají vykonávat činnosti podle ustanovení tohoto metodického pokynu, popřípadě se na takových činnostech mají podílet. 1.3 ROZSAH ZNALOSTI Organizační složka Funkce Znalost Ř SŽDC HG SŽDC úplná vedoucí oddělení Správa železniční geodézie Cizí fyzické nebo právnické osoby provádějící zeměměřické činnosti na železničním svršku SŽDC na základě smluvního vztahu geodet - kartograf ÚOZI geodet kartograf ÚOZI (odborně způsobilá osoba se vzděláním dle 200/1994 Sb.) úplná úplná 1.4 PŘEHLED ZKRATEK A POJMŮ SŽDC Správa železniční dopravní cesty, státní organizace. Strana 3 (z celkem 31) Změna č. 3

4 SŽG Správa železniční geodézie. Bpv Výškový systém Baltský - po vyrovnání geodetický výškový systém závazný v ČR. ETRS - Evropský terestrický referenční systém - prostorový geodetický referenční systém závazný v ČR. S JTSK souřadnicový systém Jednotné trigonometrické sítě katastrální národní rovinný geodetický referenční systém závazný v ČR. GNSS (z angl. Global Navigation Satellite System) - Globální družicový navigační systém je služba, umožňující za pomoci signálů z různých družic určování prostorové polohy s vysokou přesností v celosvětovém souřadnicovém systému. Patří sem americký systém GPS, ruský systém Glonass, evropský systém Galileo, čínský systém Beidou a další. GPS (z angl. Global Positioning System) - Globální polohový systém je vojenský globální družicový polohový systém provozovaný Ministerstvem obrany Spojených států amerických, s jehož pomocí je možno určit prostorovou polohu a přesný čas kdekoliv na Zemi nebo nad Zemí s vysokou přesností ve světovém geodetickém systému WGS-84 (World Geodetic System 1984). Glonass (z ruského Globalnaja navigacionnaja sputnikovaja sistěma) - Globální družicový polohový systém (GNSS) vyvinutý původně v Sovětském svazu a nyní provozovaný ruskou armádou, s jehož pomocí je možno určit prostorovou polohu a přesný čas kdekoliv na Zemi nebo nad Zemí s vysokou přesností v systému PZ 90 blízkém systému WGS-84. Je to obdobný systém jako GPS. ČSNS - Česká státní nivelační síť ČSTS - Česká státní trigonometrická síť ČÚZK - Český úřad zeměměřický a katastrální OTZ ochranný tyčový znak. RTK (z angl. Real Time Kinematic) metoda přesného určování polohy v reálném čase využívající fázové signály z GNSS (GPS, Glonass, aj.) a diferenční korekce referenční stanice. Umožňuje určovat prostorovou polohu s centimetrovou až milimetrovou přesností. CZEPOS - Síť permanentních stanic GNSS České Republiky ve správě Zeměměřického úřadu. TRIMBLE VRS Now - Síť permanentních stanic GNSS provozovaná společností Trimble v ČR. TopNET - Síť permanentních stanic GNSS provozovaná společností GB-geodezie, spol. s r.o. v ČR. TV trakční vedení. MNČ metoda nejmenších čtverců. Strana 4 (z celkem 31) Změna č. 3

5 2. ZÁKLADNÍ POJMY ŽBP železniční bodové pole zřizovaná soustava měřických značek v obvodu dráhy nebo v jejím ochranném pásmu, u nichž jsou určeny údaje polohy a výšky v závazném geodetickém referenčním systému ČR. Je geodetickým základem pro vytyčovací, ověřovací a kontrolní měření objektů železniční infrastruktury, zejména prostorové polohy koleje. Rozděluje se na primární systém a sekundární systém. Budování ŽBP proces, při kterém se zřizují body ŽBP. Správa ŽBP soubor procesů spojených s kontrolou, dokumentací a poskytováním údajů o bodech ŽBP. Údržba ŽBP (dále jen údržba) soubor procesů zahrnujících porovnání dokumentace ŽBP se situací v terénu a odstranění nalezených rozdílů. V rámci údržby mohou být opraveny nebo nahrazeny poškozené měřické značky včetně určení jejich souřadnic a výšek a následné úpravy dokumentace ŽBP. V rámci údržby je možné aktualizovat ŽBP na tratích s nevyhovujícím zajištěním PPK. Ověření ŽBP - je proces zahrnující měření, vyhodnocení a posouzení přesnosti existujícího ŽBP. Cílem ověřovacího měření je posouzení shody s požadavky, tedy prokázání splnění předepsaných požadavků na přesnost a protokolární doložení této skutečnosti. Pravděpodobnost (P) pravděpodobnost, pro kterou se nulová hypotéza nezamítá. Nulová hypotéza je, že měření není odlehlou hodnotou. Riziko (α) - (pravděpodobnost chyby 1. druhu resp. riziko nesprávného závěru) - pravděpodobnost nesprávného zamítnutí nulové hypotézy. Potenciálně odlehlá hodnota měření není odlehlou hodnotou. Opakovatelnost měření - těsnost shody mezi výsledky měření téže měřené veličiny téhož objektu nebo jevu, provedených při stejných podmínkách, tj. za použití stejné měřické metody, týmž pozorovatelem, týmž měřidlem, na stejném místě, za stejných pracovních podmínek a opakovaně po krátkém časovém úseku. Reprodukovatelnost měření - těsnost shody mezi výsledky měření téže měřené veličiny v případě, že jednotlivá měření jsou prováděna při změně některé z následujících podmínek: měřická metoda, pozorovatel, měřidlo, místo, pracovní podmínky, časový odstup. PS primární systém soustava trvalých bodů tvořících vytyčovací síť pro vytyčování polohy a výškových úrovní stavby; přesnost systému musí vyhovovat požadavkům kladeným na vytyčení hodnot geometrických veličin. SS sekundární systém tvoří jej všechny geodetické body, které jsou polohově a výškově navázány na body PS. Jejich poloha je určena v systému JTSK a výška v systému Bpv. Patří sem body polygonových pořadů, zajišťovací body, zajišťovací značky, lokální vytyčovací sítě (mikrosítě) budované dle ČSN a ČSN , atd. Bod GNSS bod ŽBP určený technologií GNSS se souřadnicemi v S-JTSK i ETRS89 a výškou v Bpv. Zřizuje se na bodu PS nebo v jeho blízkosti a slouží k jeho připojení do systému ETRS89. Strana 5 (z celkem 31) Změna č. 3

6 Aktualizace ŽBP na tratích se zajištěním PPK - při aktualizaci stávajícího nevyhovujícího zajištění PPK vybere správce ŽBP ve spolupráci se správcem PPK z existujících ZZ body, které se stanou geodetickým základem pro určení PS a SS. Z takto vzniklého ŽBP budou nově určeny souřadnice a výšky ZZ. Kritériem pro výběr bodů geodetického základu ze stávajících ZZ jsou minimální rozdíly mezi původním a novým párovým zajištěním (kolmicemi na měřické přímce u jednostranného zajištění) spolu s požadavkem na konfiguraci sítě splňující platné předpisy pro budování ŽBP, viz odstavec V případech, kdy se zaměřením a výpočtem prokáže nehomogenita vybraných ZZ, je nutné aktualizaci ŽBP provést navázáním do geodetického referenčního systému dle odstavce 4.2 s využitím transformačního klíče stanoveného správcem ŽBP. Aktualizace ŽBP na tratích se zajištěním PPK se provádí v rámci údržby ŽBP. ZB zajišťovací body - body s vyšší trvanlivostí stabilizace (např. hřeby v betonových konstrukcích), u nichž není nutné dodržet viditelnost na sousední body, možnost postavení stativu a minimální vzdálenost od osy koleje. Tyto body nejsou vrcholy polygonového pořadu. Díky přímé viditelnosti na osu koleje jsou vhodné pro využití k zajištění PPK. TRK transformační klíč. Slouží k oboustrannému převodu mezi národním rovinným systémem JTSK a globálním ETRS89. Lokální TRK viz příloha č. 4 Pokyny pro tvorbu lokálních transformačních klíčů. SŽDC REF referenční železniční geodetický systém tvořený body referenčního železničního geodetického rámce. Je shodný se závazným prostorovým referenčním systémem platným v ČR. Kontrolovaný rajon metoda určení polohových souřadnic bodu určeného 2x polárně ze sousedních ověřených bodů PS nebo SS, jejichž vzdálenost nepřesahuje 250 m (na neelektrifikované trati 300 m). Může se použít pouze v případě, kdy je třeba uprostřed souvislé řady bodů doplnit 1 bod ŽBP. Regionální správce ŽBP regionální správce železničního bodového pole pověřený zaměstnanec odborného útvaru SŽDC, místně příslušné Správy železniční geodézie. PPK prostorová poloha koleje - množina bodů osy koleje, v projektu jednoznačně určených polohopisnými souřadnicemi a nadmořskou výškou (S-JTSK, Bpv). Regionální správce PPK regionální správce prostorové polohy koleje pověřený zaměstnanec odborného útvaru SŽDC, místně příslušné Správy železniční geodézie. ZZ zajišťovací značka - volně osazená zajišťovací značka, fyzicky určující polohu a výšku bodu, ke kterému je vztažena prostorová poloha koleje. Staničník nepřenosné návěstidlo, které návěstí kilometrickou polohu místa na trati. Obvykle bílý kámen s černým textem, žlutá tabulka na tyči s černým textem, bílá tabulka na stožáru TV s černým textem. VÚGTK, v.v.i. - Výzkumný ústav geodetický topografický a kartografický, veřejná výzkumná instituce. Strana 6 (z celkem 31) Změna č. 3

7 3. BUDOVÁNÍ ŽBP Proces budování ŽBP se dělí na 3 fáze: a) v první fázi se vytvoří projekt ŽBP, b) ve druhé fázi se v terénu vybudují měřické značky, c) ve třetí fázi se určí souřadnice a výšky bodů ŽBP. 3.1 PROJEKT ŽBP Projektem ŽBP je řešen návrh umístění geodetických bodů primárního, sekundárního systému, druh jejich stabilizace, ochrana, návaznost do geodetických referenčních systémů, technologie měření a určení souřadnic včetně způsobu převodu do S-JTSK (transformační klíč), přesnost měření vycházející z předepsaných mezních odchylek, včetně prokázání dosažitelnosti přesností. Před vlastním budováním ŽBP musí být projekt ŽBP, nebo jeho dílčí část (např. návrh stabilizace), schválen regionálním správcem ŽBP. Návrh umístění zajišťovacích značek a způsob jejich stabilizace je řešen v projektu osazení zajišťovacích značek, který schvaluje regionální správce PPK Příprava projektu ŽBP Před zahájením práce na projektu ŽBP je nutné zkompletovat tyto podklady: a) Rezervovat u správce ŽBP v rámci konkrétních traťových úseků volná čísla pro označení bodů (číslování bodů viz odstavec 3.3). b) Zjistit od správce ŽBP způsob připojení do závazného prostorového referenčního rámce ČR. c) Dotázat se správce ŽBP na způsob převodu souřadnic z ETRS89 do S-JTSK. d) Zjistit v dané lokalitě v blízkosti dráhy přítomnost státního bodového pole pro případné využití jeho stabilizace pro body ŽBP. e) Zjistit v dané lokalitě v blízkosti dráhy body nivelační sítě pro připojení budoucího ŽBP do výškového systému. f) Z dostupných mapových podkladů a ortofotomap provést prvotní rozvahu nad umístěním bodů GNSS. Příklad projektu ŽBP viz příloha č. 1 Příklad projektu ŽBP. 3.2 NÁVRH UMÍSTĚNÍ MĚŘICKÝCH ZNAČEK Zásady pro navrhování měřických značek Každá měřická značka (dále jen značka) musí být umístěna v bezpečné vzdálenosti od osy koleje (při postavení měřicího přístroje žádná jeho část nesmí zasahovat do průjezdného profilu (neplatí to pro zajišťovací body) a nesmí být umístěna v místech dotčených pravidelnou údržbou trati (např. dno příkopu). Při volbě místa pro umístění měřické značky je nutné dbát těchto zásad: a) Místo musí být vybráno se zřetelem na trvanlivost stability značky v řádu několika let. Při návrhu je nutné zvážit riziko poškození značky vlivem dopravy, údržbou infrastruktury Strana 7 (z celkem 31) Změna č. 3

8 dráhy, stavební nebo zemědělskou činností, přírodními živly (povodeň, vývrat, sesuv půdy), vandalismem. b) Místo musí být vybráno s ohledem na minimální hrozbu rizika majetkoprávního sporu (SŽDC, s. o.) s oprávněným (vlastníkem, uživatelem pozemku, nemovitosti), přednostně v obvodu dráhy (neoprávněný vstup na cizí pozemek, poškození cizí věci vlivem stabilizace, atd.). c) Dle požadavků projektu ŽBP musí být nad značkou možné satelitní a/nebo terestrické měření s trojpodstavcovou soustavou s orientacemi na sousední body ŽBP a případné další body nutné pro zaměření, výpočet a vyrovnání polygonového pořadu metodou nejmenších čtverců. Při navrhování bodů ŽBP je nutné upřednostnit takové místo, které umožní orientovat na sousední body i v budoucnu (místo, kde je minimální riziko, že orientaci na sousední body znemožní vzrostlá vegetace nebo plánovaná výstavba). d) V případě požadavku projektu ŽBP na měření technologií GNSS musí být měřická značka umístěna s ohledem na vhodné podmínky pro příjem družicového signálu (volný obzor nad elevačním úhlem 10 stupňů a absence překážek znemožňujících příjem nebo způsobujících multipath). e) Na značku musí být možné postavit nivelační lať. f) Místo musí být dostupné a přístupné pro měření, kontrolu a údržbu bodu Rozvržení bodů ŽPB Rozvržení bodů primárního systému (PS) Body PS se budují s požadavkem na vyšší trvanlivost jejich stabilizace v čase. Jsou určené polohově v S-JTSK s výškou v systému Bpv a prostorově v ETRS89 navázané na závazný prostorový referenční systém ČR. K připojení do ETRS89 přímým měřením se na bodu PS zřídí bod GNSS. Není-li na bodu PS možné přímé měření technologií GNSS, realizuje se připojení do ETRS89 geodetickým připojením na jiný bod GNSS zřízený v jeho blízkosti a následnou zpětnou transformací souřadnic určeného bodu PS z S-JTSK do ETRS89. Body PS tvoří geodetický základ pro vytyčování a ověřovací nebo kontrolní měření. Vzdálenost mezi body PS je stanovena na 600 až 1300 m. Příslušnost bodu ŽBP k PS stanoví projekt ŽBP Rozvržení bodů GNSS Body GNSS se zřizují přednostně na bodech PS nebo v jejich blízkosti tak, aby bylo možné geodetické připojení bodů PS na body GNSS. Ke každému trvale nebo dočasně stabilizovanému bodu GNSS se zřizuje orientační bod určený polohově v S-JTSK, s výškou v systému Bpv a prostorově v ETRS89, v minimální vzdálenosti 300 m, orientačním bodem může být také sousední bod PS. Tyto body spolu tvoří dvojici. Vzdálenost mezi sousedními dvojicemi těchto bodů je stanovena vzdáleností bodů PS. Z důvodu geomorfologických podmínek po schválení regionálním správcem ŽBP lze tuto vzdálenost upravit, případně upustit od zřízení orientačního bodu. Z bodů určených technologií GNSS není nutná přímá viditelnost na osu koleje. Body určené pro zaměření metodou GNSS včetně způsobu jejich stabilizace stanoví projekt ŽBP Rozvržení bodů sekundárního sytému a) Body polygonového pořadu Při budování SS se nejdříve zřídí body polygonového pořadu, které se volí rovnoměrně mezi body PS tak, aby byly využitelné k měření osy koleje a zajišťovacích značek. Vzdálenost mezi body polygonového pořadu by neměla být menší než 120 m, maximální vzdálenost nesmí překročit 250 m, na neelektrifikovaných tratích je maximální vzdálenost 300 m. Mezi sousedními body Strana 8 (z celkem 31) Změna č. 3

9 polygonového pořadu musí být poměr délek v rozmezí od 1:2 do 2:1. Minimální vzdálenost bodů od osy koleje je 2,2 m. b) Zajišťovací body Zajišťovací body (dále jen ZB) s vysokou trvanlivostí stabilizace se budují zejména na neelektrifikovaných tratích a nemusejí splňovat ustanovení c) a d) odstavce Pro jejich stabilizaci se využijí pevné betonové konstrukce všech propustků, mostů, tunelů, které nebyly využity pro stabilizaci bodů PS nebo SS. V okolí bodů ŽBP stabilizovaných kamennou měřickou značkou je možné využít pro stabilizaci ZB i jiné pevné betonové základy než výše uvedené, v tomto případě se buduje nejvýše 1 ZB v blízkosti takto stabilizovaného bodu ŽBP. ZB se stabilizují hřebovou měřickou značkou dle 3.4. Minimální vzdálenost mezi sousedními ZB je 40 m. c) Zajišťovací značky Zásady pro rozvržení zajišťovacích značek (ZZ) viz předpis SŽDC S3, díl III. a TKP, článek 8.1.2, obojí v aktuálním znění. 3.3 ČÍSLOVÁNÍ BODŮ ŽBP Systém číslování bodů ŽBP Body ŽBP s výjimkou ZZ jsou označovány dvanáctimístným číslem vzestupně ve směru růstu staničení trati. Číslo bodu obsahuje na 1. až 4. pozici číslo TÚ (2101), na 5. až 8. pozici nuly (0000) a na 9. až 12. pozici vlastní číslo bodu. Vlastní číslo bodu je v rozmezí od 501 do Dvanáctimístné číslo bodu se také označuje jako celé číslo bodu (např ). Vlastní číslo bodu se také označuje jako zkrácené číslo bodu (např. 501). V případě změny polohových souřadnic Y nebo X v S-JTSK dostane bod nové číslo. V případě změny výšky se číslo bodu nemění. Číslování ZZ viz předpis SŽDC S3, díl III Nová čísla bodů Nová čísla bodů přiděluje regionální správce ŽBP. Čísla jednotlivých bodů pak stanoví projekt ŽBP. Před zahájením práce na projektu ŽBP je nutné v dotčených traťových úsecích rezervovat u správce ŽBP volná čísla pro označení bodů Použití vlastních čísel bodů Používání tzv. pracovních čísel v záznamech měření a výpočetních protokolech znesnadňuje následnou kontrolu. Pokud dodavatel používá v zápisnících a protokolech o výpočtu vlastní pracovní číslování, musí dodat přehledný protokol o přečíslování. 3.4 DRUHY STABILIZACE BODŮ ŽBP Způsob stabilizace jednotlivých bodů ŽBP je stanoven v projektu ŽBP. Druhy stabilizace ŽBP: a) Nivelační hřebová značka N1 s jednoznačně identifikovatelným bodem zaměření (vyřezaný křížek, vyvrtaný důlek). b) Měřický hřeb Měřický bod zabetonovaný nebo zavrtaný do betonového základu nebo do skály viz odstavec. c) Kamenná povrchová značka M1 nebo M2 s vysekaným křížkem. Strana 9 (z celkem 31) Změna č. 3

10 d) Kamenná povrchová značka M2 se zabetonovaným nivelačním znakem s jednoznačně identifikovatelným bodem zaměření. e) Kamenná povrchová značka M1 nebo M2 se zavrtaným hřebem Měřický bod. f) Hřebová/čepová značka s jednoznačně identifikovatelným bodem zaměření (důlek nebo vyřezaný křížek) vrtule v základu kotvy stožáru trakčního vedení (TV). g) Odlehčená základní stabilizace. h) Základní stabilizace bodu. i) Hloubková stabilizace bodu. j) Zemním vrutem. k) Obetonovaným roxorem. Vyjmenované druhy stabilizací včetně postupů jsou popsány v příloze č. 3 Stabilizace a ochrana bodů ŽBP. Další druhy stabilizace je možné použít pouze se souhlasem správce ŽBP. V případě potřeby dočasné stabilizace lze využít dřevěný hranol s vyznačeným křížkem nebo důlkem případně jinou přirozenou stabilizaci v terénu. 3.5 OCHRANA BODŮ ŽBP Dle projektu ŽBP se k ochraně stabilizace bodu používají ochranné tyčové znaky, ochranné plastové šachty a ochranné skruže. Specifikace a způsob umístění jednotlivých ochranných prvků viz příloha č. 3 Stabilizace a ochrana bodů ŽBP. 3.6 BAREVNÉ OZNAČENÍ BODŮ ŽBP Kolem stabilizované měřické značky se vyznačí pruh o tloušťce cca 3 cm. Pro značení je třeba použít výraznou červenou syntetickou barvu nikoli ve spreji. Na pražec nebo z boku kolejnice nejbližší koleje kolmo od měřické značky se vyznačí šipka směřující ke značce (tloušťka čáry cca 3 cm). Povinnost barevně označovat body stanoví projekt ŽBP. 3.7 DOKUMENTACE STABILIZACE BODŮ ŽBP Výsledkem stabilizace bodů ŽBP jsou stabilní měřické značky osazené v terénu a opatřené všemi náležitostmi dle projektu ŽBP schváleného regionálním správcem ŽBP. Stabilizace všech nově stabilizovaných bodů ŽBP musí být dokumentována podle zásad zde uvedených a předána příslušnému regionálnímu správci ŽBP. Formáty souborů, názvy souborů a členění adresářové struktury všech částí digitální formy dokumentace odevzdané správci ŽBP musí splňovat přílohu č. 2 Struktura a formát dat výsledků zeměměřické činnosti Digitální forma dokumentace obsahuje tyto části: 1) protokol o stabilizaci bodů ŽBP dle odstavce 3.7.1, 2) fotodokumentace bodů ŽBP dle odstavce 3.7.2, 3) místopisné náčrty bodů ŽBP dle odstavce 3.7.3, 4) tabulka geodetických údajů o bodech ŽBP dle odstavce Tištěná (papírová) část dokumentace musí obsahovat položky označené číslem 1) a 4) Protokol o stabilizaci bodů ŽBP Strana 10 (z celkem 31) Změna č. 3

11 Obsahuje tyto údaje: a) číslo protokolu, b) rezervovaná čísla bodů (včetně těch, která nebyla využita), c) datum (období od do) stabilizace bodů, d) místo (lokalita, trať, kilometráž), kde byly body stabilizovány, e) jméno pracovníka, který stabilizoval měřické značky, f) jméno zpracovatele dokumentace, g) ověření ÚOZI s oprávněním dle 13, odst. 1, písm. c), dle zákona č. 200/1994 Sb.) Fotodokumentace bodů ŽBP Pro každý nově vybudovaný bod ŽBP bude vyhotovena fotodokumentace. Rovněž pro každý bod, na němž byly provedeny údržbové práce vyžadující nové určení souřadnic (např. oprava stabilizace), bude vyhotovena fotodokumentace. Fotodokumentace bodu ŽBP tvoří 2 snímky: a) Detailní snímek bodu - snímá se ze vzdálenosti 1,5 m až 2 m od měřické značky pod úhlem cca 45 tak, aby ze snímku byl na první pohled patrný způsob a kvalita stabilizace a označení bodu. b) Snímek bodu s okolím snímá se z vhodného místa cca 10m od stabilizace bodu tak, aby jen ze snímku bylo zřejmé vzájemné prostorové umístění bodu vzhledem ke koleji (na snímku musí být zachyceno i kolejiště). V případě, že kolejiště není možné dostat do záběru snímku, zvolí se vhodné místo cca 10m od bodu tak, aby ze snímku byly zřejmé prostorové vztahy bodu a okolného terénu. Bitmapový formát, rozlišení obou snímků a formát názvů snímků musejí splňovat přílohu č. 2 Struktura a formát dat výsledků zeměměřické činnosti. Oba snímky musejí být v kvalitě umožňující jednoznačně identifikovat požadované prostorové vztahy a detaily. Při kontrole ŽBP v terénu se fotodokumentace včetně provádí i u zničených nebo nepoužitelných bodů pro účel reklamace nebo vymáhání náhrad za způsobené škody nafotí se místo vytyčení bodu, popř. zbytky původní stabilizace. V případě snímkování pro účel reklamace nebo vymáhání škod je nutné k jednotlivým snímkům registrovat i datum snímkování Místopisné náčrty Pro každý nově vybudovaný bod ŽBP (kromě ZZ) bude vyhotoven místopisný náčrt s vyhledávacími mírami. Rovněž pro každý bod, na němž byly provedeny údržbové práce vyžadující nové určení souřadnic (např. oprava stabilizace), bude vyhotoven místopisný náčrt. Orientace, formát a technologie tvorby místopisných náčrtů musí odpovídat ustanovením přílohy č. 2 Struktura a formát dat výsledků zeměměřické činnosti, aby byla zajištěna jejich využitelnost pro generování formulářů Geodetických údajů regionálním správcem ŽBP Tabulka geodetických údajů o bodech ŽBP Tabulka geodetických údajů o bodech ŽBP (dále jen tabulka) musí obsahovat údaje o bodech ŽBP uvedené v kapitole 7 pod písmeny A, C, H, J, L, M, N, O. Strana 11 (z celkem 31) Změna č. 3

12 Tabulka (pořadí sloupců a formáty buněk tabulky) musí být zpracována dle Přílohy č. 2 Struktura a formát dat výsledků zeměměřické činnosti. 4. MĚŘENÍ BODŮ ŽBP TECHNOLOGIÍ GNSS 4.1 ZAMĚŘOVANÉ BODY Body určené pro zaměření technologií GNSS stanoví projekt ŽBP, který musí být před začátkem měřických prací schválen regionálním správcem ŽBP. 4.2 SPECIFIKACE NÁVAZNOSTI NA GEODETICKÝ REFERENČNÍ SYSTÉM Závazný geodetický základ pro návaznost do geodetických referenčních systémů S-JTSK a ETRS stanoví projekt ŽBP. Dle tohoto projektu může být realizováno dvěma způsoby: a) Připojením do sítě bodů permanentních stanic CZEPOS nebo do sítě bodů permanentních stanic TRIMBLE VRS NOW nebo TopNET, které jsou zapojeny do nezávislého monitoringu permanentních stanic GNSS prováděného VÚGTK, v.v.i.. b) Připojením do sítě bodů SŽDC-REF. Při tomto způsobu připojení je nutné každý zaměřovaný bod ŽBP připojit alespoň ke dvěma bodům SŽDC-REF stanoveným v projektu ŽBP. 4.3 SPECIFIKACE PŘESNOSTI BODŮ URČENÝCH TECHNOLOGIÍ GNSS Přesnost bodů primární sítě v poloze Je dána základní směrodatnou souřadnicovou odchylkou σ x,y =5 mm ve dvou kolmých směrech souřadnicových os Y a X Mezní odchylky v souřadnici Y a v souřadnici X Jsou stanoveny 2 násobkem směrodatné odchylky, pro pravděpodobnost P=0,90, riziko α=10%. Přesnost primární sítě se vztahuje k nejbližším bodům sítě permanentních stanic GNSS CZEPOS nebo TRIMBLE VRS NOW nebo TopNET, které jsou zapojeny do nezávislého monitoringu permanentních stanic GNSS prováděného VÚGTK, v.v.i. viz odst Relativní přesnost sousedních bodů primární sítě vychází z hodnot dle odst a odst a vypočte se vynásobením 2. V místě, kde není možno z důvodu geomorfologických nebo vegetačních podmínek daného území tuto přesnost dosáhnout (hluboká údolí, rozsáhlá zalesněnost), je třeba tuto informaci postoupit správci ŽBP a s ním také konzultovat individuální řešení, popř. úpravu projektu ŽBP. 4.4 POŽADAVKY NA APARATURY GNSS A DALŠÍ TECHNICKÉ VYBAVENÍ Pro měření je nutné používat dvoufrekvenční aparatury GNSS s geodetickými anténami GNSS, které přijímají signály ze systémů GPS a Glonass, případně i dalších. Pro měření statickými metodami je možné použít i aparaturu pracující pouze se systémem GPS. Pro měření metodou RTK je nutný i příjem fázových diferenčních korekcí CZEPOS nebo Trimble VRS Now nebo TopNET. Geodetické souřadnice v ETRS89 určené měřením metodou RTK musí být z aparatury možné exportovat s přesností vteřin na 5 desetinných míst (např. φ=49 41' " N, λ=17 03' " E, h el = ), geocentrické souřadnice v metrech na 3 desetinná místa (např. X= , Strana 12 (z celkem 31) Změna č. 3

13 Y= , Z= ). Před měřením musí být soustava GNSS antény a přijímače otestována, zda vyhovuje pro přesnost měření dle odstavce Testování může být provedeno jedním z těchto způsobů: a) úplným zkušebním postupem (Full test procedure) dle ISO Kompletní dokumentace z testování dle uvedené normy musí být v příloze protokolu o měření GNSS, v digitální podobě budou odevzdány záznamy z vlastního testovacího měření včetně jejich zpracování. b) kalibrací na testovací základně pro GNSS VÚGTK v.v.i., Geodetická observatoř Pecný, Ondřejov, Česká republika. Kopie kalibračního listu od VÚGTK, v.v.i. musí být v příloze protokolu o měření GNSS. Dokumentace o testování, popř. kalibrační list nesmí být starší, než 3 roky. Pro měření musí být použity seřízené pomůcky (stativ, trojnožka) s optickým nebo laserovým centrovačem umožňujícím centraci nad měřickou značkou s přesností lepší jak 1 mm. Centrovač musí být před měřením zkontrolován dle ČSN ISO , při kontrole musí být usazen na stativu, který bude používán při měření. 4.5 PŘÍPRAVA MĚŘENÍ V případě přítomnosti zákrytů obzoru a blízkosti překážek v místě observace je nutné ověřit procesem plánování na modelu měření s využitím almanachu družic, zda observace zadaných parametrů je na daném stanovisku realizovatelná. V případě složitých observačních podmínek je nutné vyhotovit výstup z plánování - itinerář možných observací, který se v terénu použije jako podklad pro realizaci měření. Plánovat měření tímto způsobem se doporučuje vždy, i pro observace v místech bez zákrytů. Odkazy, kde je možné stáhnout aktuální almanach: a) ftp.trimble.com/pub/eph b) - nutná registrace. Po přihlášení pokračovat myapplications / mydownload / Leica Geo Office / Tools / Almanac ) c) pouze GPS. 4.6 METODY MĚŘENÍ TECHNOLOGIÍ GNSS Pro měření bodů ŽBP technologií GNSS je možné použít tyto metody: a) RTK, b) rychlou statickou, c) statickou Měření metodou RTK Počet observovaných družic nesmí klesnout pod 10 a zároveň parametr GDOP 2,2 a to vše za podmínky bezproblémové fixace řešení. Během měření nesmí dojít k náhlé (skokové) změně parametru GDOP. Při měření je nutné používat přednostně VRS (síťové řešení), v případě jeho nefunkčnosti RTK k nejbližší funkční permanentní stanici. V případě využití vlastní referenční stanice (báze) nesmí přímá vzdálenost báze od zaměřovaného bodu překročit 10 km. V případě využití nejbližší permanentní stanice (mimo VRS) nesmí délka vektoru překročit 15 km. Interval záznamu je 1 sekunda. Po zafixování aparatury je nutné nechat ustálit fixované řešení 30 až 60 sekund (30-60 sekund počkat než začnu měřit) a teprve potom zahájit měření se záznamem dat. Při měření je vhodné odlehlá měřená data odfiltrovat přímo v GNSS aparatuře pomocí nastavení filtru GDOP 3, mezní odchylky v poloze δ pi = 25mm a mezní odchylky ve výšce δ Hi =50mm. Délka observace na Strana 13 (z celkem 31) Změna č. 3

14 stanovisku je 5 minut (300 epoch měření). V obtížných podmínkách je možné dobu observace kouskovat po kratších intervalech, přičemž je vždy nutné po každém zafixování aparatury počkat 30 až 60 sekund před započetím záznamu dat. Pokud metodou RTK není možné splnit požadavky na přesnost dle odstavce 4.8 je nutné dotyčné body zaměřit některou ze statických metod. Opakované měření viz odstavec Měření rychlou statickou metodou Parametr GDOP musí být menší než 4. Během měření nesmí dojít k náhlé (skokové) změně parametru GDOP. Pokud v průběhu měření nejsou vykazovány problémy s příjmem signálu, doba měření se pohybuje od 15 do 20 minut. Interval záznamu dat u statických metod je 10 sec. Délka vektoru k určovanému bodu nesmí přesáhnout 20 km, v případě využití nejbližší permanentní stanice (bez VRS) je maximální délka vektoru pro rychlou statickou metodu 20 km, pro statickou metodu 30 km. Lze použít i vlastní referenční stanice postavené na bodech připojených do referenčního rámce, prostřednictvím sítě permanentních stanic nebo přímým měřením na body SŽDC-REF dle projektu ŽBP, v max. vzdálenosti 20 km od zaměřovaného bodu Měření statickou metodou Při observaci statickou metodou se postupuje dle odstavce 4.6.2, avšak doba jedné observace na bodě trvá minimálně 60 minut. V případě intervalu záznamu 10 s jde o cca 360 odečtů. 4.7 OPAKOVANÉ MĚŘENÍ Optimální počet opakování měření je 3x, minimální počet opakování je 2x. V případě použití vlastní referenční stanice (dále jen báze) by alespoň pro 2 nezávislá měření neměla být použita stejná báze (použít báze na totožném bodě pro obě měření lze pouze za předpokladu, že báze bude na bodě, jehož neporušená stabilizace bude ověřena zaměřením na známý bod, nebo ověřena zaměřením z jiného nezávislého ověřeného bodu. Pro druhé zaměření musí mít báze jinou výšku antény). Opakované měření technologií GNSS musí být nezávislé a musí být tedy provedeno při nezávislém postavení družic, tzn. že opakované měření nesmí být provedeno v čase, který se vůči času ověřovaného měření nachází v intervalech < 2+n.k; n.k+2>, kde k je počet dní a n=23,9333 hodin (23 hod 56 min) pro americký systém GPS-NAVSTAR a 22,5000 hodin (22 hod. 30 minut) pro ruský systém GLONASS. 4.8 KRITÉRIA PŘESNOSTI Rozdíl v poloze (bez výškové složky) dvou nezávislých měření bodu nesmí být větší než 18 mm. V případě trojice (nebo více) nezávislých měření bodu nesmí polohový rozdíl každého měření od průměru překročit 15 mm. 4.9 ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ MĚŘENÍ Zpracování měření metodou RTK a) V případě zpracování observací připojených do síťového řešení nebo k nejbližší funkční permanentní stanici se váženým průměrem spočítají souřadnice v ETRS případných Strana 14 (z celkem 31) Změna č. 3

15 rozkouskovaných observací a provede se ověření dle odstavce Dále se pokračuje bodem e). b) V případě připojení do referenčního rámce vlastními bázemi centrovanými přímo na bodech SŽDC-REF, je nutné výpočtem ověřit použité body SŽDC-REF dle odstavce Dále se pokračuje bodem e). c) V případě měření na vlastní volně umístěné referenční stanice (dále jen báze), které budou do referenčního rámce připojeny prostřednictvím poziční služby některou ze statických metod, se vypočtou ETRS souřadnice bází dle odstavce (včetně ověření dle odstavce 4.9.3). d) Ve zpracovatelském software se načtou měřené vektory a použitým bázím se přiřadí souřadnice vypočtené z připojení pomocí poziční služby. Jednotlivá RTK měření připojená k těmto bázím svými vektory tím získají souřadnice ETRS, které jsou v požadovaném referenčním rámci. e) Jednotlivá nezávislá měření se převedou do S-JTSK způsobem stanoveným v projektu ŽBP. f) Dle kritérií v odstavci 4.8 se posoudí přesnost dvojic, trojic, případně více nezávislých měření. g) Nezávislá měření, která nevyhověla kritériím přesnosti, je nutné opakovat. h) U bodů, jejichž nezávislá měření vyhověla uvedeným kritériím přesnosti, se provede výpočet souřadnic Y, X v S-JTSK a ortometrické výšky průměrem z provedených nezávislých měření Zpracování měření rychlou statickou metodou a statickou metodou Pro následné zpracování observací (postprocessing) je nutné použít VRS (v případě nedostupnosti VRS řešení je možné použít data z nejbližší funkční permanentní stanice) nebo body SŽDC-REF dle projektu ŽBP. V případě použití VRS je nutné používat přednostně korekce ve formátu RINEX z virtuálního bodu určeného dle místa měření (např. služba Virtuální RINEX s korekcemi GPS+Glonass). Při nedostupnosti této služby lze využít korekce z nejbližší permanentní stanice (např. služba RINEX s korekcemi GPS+Glonass). V případě použití vlastní báze na bodu SŽDC-REF se pro korekci použije vlastní měření. a) Vlastní výpočet se provádí formou postprocessingu ve zpracovatelském SW schváleném ČÚZK. V první fázi je nutné provést prvotní výpočet souřadnic ETRS 89 a u bodů kde SW neprovedl výpočet fázového řešení zkontrolovat parametry měření a odstranit z měření faktory negativně ovlivňující výpočet (nízko letící nebo zastíněná družice, časové úseky s výpadkem signálu). Stejně je nutné postupovat u již vypočtených bodů vykazující nestandardní parametry. Pokud u některých měření nelze výše uvedeným postupem parametry upravit, je nutné opakovat měření. b) V případě připojení do referenčního rámce prostřednictvím poziční služby se provede ověření dle odstavce c) V případě připojení do referenčního rámce prostřednictvím sítě bodů SŽDC-REF je nutné výpočtem ověřit použité body SŽDC-REF dle odstavce d) Po výpočtu souřadnic v ETRS z jednotlivých nezávislých měření se tato měření převedou do S-JTSK způsobem stanoveným v projektu ŽBP. e) Dle kritérií v odstavci 4.8 se posoudí přesnost dvojic, trojic, případně více nezávislých měření. f) Nezávislá měření, která nevyhověla kritériím přesnosti, je nutné opakovat. g) U bodů, jejichž nezávislá měření vyhověla uvedeným kritériím přesnosti, se provede výpočet souřadnic Y, X v S-JTSK a ortometrické výšky průměrem z provedených nezávislých měření. Strana 15 (z celkem 31) Změna č. 3

16 V případě dvojice bodů GNSS (bod GNSS + jeho orientační bod) zaměřených terestricky je nutné výsledné souřadnice v S-JTSK těchto bodů opravit dle délky určené mezi těmito body s vyšší přesností totální stanicí. Opravu souřadnic je možné realizovat vyrovnáním v příslušném software nebo posunutím souřadnic každého z bodů o stejnou hodnotu ve směru spojnice mezi těmito body Ověření připojení do ETRS89 prostřednictvím dat z permanentních stanic GNSS Každé připojení do souřadnicového systému ETRS89 využívající data z permanentních stanic GNSS musí být ověřeno alespoň jedním z těchto způsobů: a) pomocí nezávislého monitoringu permanentních stanic GNSS na území ČR. b) provedením ověřovacích měření Nezávislý monitoring permanentních stanic GNSS na území ČR (viz - je nástroj, který umožňuje využívat data z některých permanentních stanic GNSS v souladu s ustanovením bodu 9.10 písm. c) přílohy k vyhlášce č. 31/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, bez provádění ověřovacích měření pro připojení do souřadnicového systému ETRS89. V důsledku toho tak dochází ke snížení časové náročnosti měřických prací. V případě použití síťového řešení musí mít tohle řešení v den měření status s výsledkem Síťové řešení ověřeno. V případě použití dat ze samostatných permanentních stanic musí mít tyto stanice v den měření status Ověřeno, viz obrázek Obrázek : Výřez ze stránky pro Monitoring permanentních stanic GNSS na území ČR Ověřovací měření Není-li připojení do ETRS89 ověřeno dle , je nutné je ověřit tímto způsobem: a) Výpočet z permanentní stanice se doplní o výpočet na jinou permanentní nebo virtuální stanici nebo o výpočet na zaměřený bod prostorové sítě dle ČSN Rovněž výpočet z virtuální stanice se doplní o výpočet na virtuální stanici jiného poskytovatele nebo permanentní stanici nebo o výpočet na zaměřený bod prostorové sítě dle ČSN Pro každé jednotlivé měření takto získáme dvoje souřadnice v ETRS. Strana 16 (z celkem 31) Změna č. 3

17 b) Obě dvojice souřadnic v ETRS se převedou do S-JTSK způsobem stanoveným v projektu ŽBP. c) Dle kritérií v odstavci 4.8 se posoudí přesnost těchto dvojic. d) Měření, jehož dvojice souřadnic nevyhověla kritériím přesnosti, je nutné připojit do ETRS jiným způsobem (prostřednictvím jiné permanentní stanice nebo virtuální stanice jiného poskytovatele) a poté opět provést kontrolu dle písmene c). e) Pro měření, jehož dvojice souřadnic vyhověla kritériu přesnosti, vypočteme definitivní souřadnice v ETRS váženým průměrem (váha se stanoví na základě vzdálenosti použitých permanentních nebo virtuálních stanic nebo bodu se známými souřadnicemi v ETRS89 z databáze ČÚZK) Ověření bodů SŽDC REF a) V kancelářském software se připraví vektory z minimálně dvou nezávislých měření, které spojují 2 body SŽDC-REF. b) Provede se vyrovnání sítě tak, že jeden bod SŽDC-REF bude do vyrovnání vstupovat jako fixní (se známými souřadnicemi), druhý bod SŽDC-REF bude určovaný bod pro účel kontroly. (Všechny ostatní body vstupující do vyrovnání pro kontrolní výpočet budou určované!). c) Souřadnice druhého bodu určené kontrolním výpočtem a souřadnice téhož bodu z dokumentace se převedou libovolným transformačním klíčem do S-JTSK. d) Z těchto dvojích souřadnic v S-JTSK se vypočítá vodorovná vzdálenost mezi bodem z dokumentace a bodem kontrolně vypočteným. e) Je-li vypočtená vzdálenost vyšší, než 0,030 m, je nutné tuto skutečnost neprodleně nahlásit správci ŽBP a na požádání mu odeslat dokumentaci měření, z nichž byly tyto výpočty prováděny. Správce ŽBP pak zajistí nápravu DOKUMENTACE ZAMĚŘENÍ BODŮ ŽBP TECHNOLOGIÍ GNSS Každé určení bodů ŽBP technologií GNSS musí být dokumentováno podle zásad zde uvedených a předáno příslušnému regionálnímu správci ŽBP. Formáty souborů, názvy souborů a členění adresářové struktury všech částí digitální formy dokumentace odevzdané správci ŽBP musí splňovat přílohu č. 2 Struktura a formát dat výsledků zeměměřické činnosti Digitální forma dokumentace obsahuje tyto části: a) Protokol o měření bodů ŽBP technologií GNSS, který obsahuje: a1) číslo protokolu, a2) datum (období od do) kdy probíhaly observace, a3) místo (lokalita, trať, kilometráž) kde probíhaly observace, a4) povětrnostní podmínky v době měření, a5) předmět měření, a6) použitá měřidla (typ přijímače + výrobní číslo, typ antény + výrobní číslo, a7) číslo firmware v aparatuře, a8) metodu měření, a9) specifikaci transformačních klíčů pro převod z ETRS89 do S-JTSK (č. verze), a10) jméno měřiče, a11) jméno zpracovatele výpočtu, a12) v příloze kopii platné dokumentace z testování nebo platného kalibračního listu použité aparatury, a13) ověření ÚOZI s oprávněním dle 13, odst. 1, písm. c), dle zákona č. 200/1994 Sb. b) Záznam měření ve formátu použité aparatury. Strana 17 (z celkem 31) Změna č. 3

18 c) Projekt měření ze zpracování v kancelářském software (pokud byl tento software při zpracování použit). d) Přehled výsledků dílčích měření na bodech ŽBP obsahuje pro každou nezávislou observaci: d1) datum a čas počátku měření na bodě, d2) dobu observace, d3) souřadnice Y, X v S-JTSK, výšku v Bpv, d4) výslednou střední hodnotu souřadnic v S-JTSK a výšku v Bpv, d5) hodnotu odchylky od střední hodnoty, popř. odchylku dvojic měření, d6) posouzení odchylek s mezními hodnotami. e) protokol určení bodů technologií GNSS včetně příloh uvedený v Vyhl. 31/1995 v platném znění. f) Seznam souřadnic v S-JTSK a výšek v Bpv nově určených bodů ŽBP a tomu odpovídající číselné hodnoty elipsoidických souřadnic B, L, Hel v ETRS. Pokud se měřila i nivelace, budou zde uvedeny nivelované výšky. g) Protokol o nahrazení trigonometrických výšek nivelovanými (měřila-li se i nivelace). h) Tabulku geodetických údajů o bodech obsahující údaje bodů dle písmen A, B, C, D, E, F, G, H, I, J, K, P, Q, R, S, T kapitoly č. 7. Pokud se měřila nivelace, budou zde uvedeny nivelované výšky. Tištěná část dokumentace musí obsahovat položky označené v odstavci 4.10 písmeny a), e). 5. MĚŘENÍ BODŮ ŽBP TERESTRICKÝMI METODAMI 5.1 ZAMĚŘOVANÉ BODY Body ŽBP určené pro zaměření terestrickými metodami stanoví projekt ŽBP, který musí být před začátkem měřických prací schválen regionálním správcem ŽBP. 5.2 GEODETICKÉ ZÁKLADY V případě budování nového ŽBP jsou geodetickým základem pro určení bodů ŽBP terestrickými metodami nejčastěji body GNSS a v navazujících úsecích původní (starší) body ŽBP. V případě aktualizace ŽBP na tratích se zajištěním PPK jsou geodetickým základem pro určení bodů ŽBP terestrickými metodami nejčastěji vybrané ZZ. V konkrétních případech stanoví geodetické základy projekt ŽBP. 5.3 POŽADAVKY NA TECHNICKÉ VYBAVENÍ Totální stanice musí mít platný kalibrační protokol ne starší než 3 roky, jehož kopie se přiloží k protokolu o měření ŽBP. Musí mít zkontrolované a minimalizované případné přístrojové chyby (zejména indexovou chybu) dle ČSN ISO a ČSN ISO Doporučuje se používat přístroje se zapnutou funkcí automatického cílení a sledování odrazného hranolu. Délky je nutno měřit v přesném režimu, nikoli v režimu rychlého měření. Všechny používané pomůcky (stativy, trojnožky, centrovače) musejí být zrektifikované a ověřené. Použité centrovače musejí být zkontrolované dle ČSN ISO Před měřením je nutné Strana 18 (z celkem 31) Změna č. 3

19 zkontrolovat součtovou konstantu soustavy totální stanice a všech použitých hranolů dle ČSN ISO Doporučená přesnost totální stanice: a) úhlová: 1 (0,3 mgon) b) délková: ±(2 mm + 2 ppm) 5.4 METODY MĚŘENÍ Při měření ŽBP se používají tyto 3 metody: a) oboustranně orientovaný polygonový pořad, b) kontrolovaný rajon, c) metoda postupného protínání Oboustranně orientovaný polygonový pořad Měření polygonovým pořadem je založeno na měření vodorovných směrů v obou polohách dalekohledu, tzv. měření ve skupinách a řadách. Každá měřická skupina se skládá z měření v první poloze dalekohledu (první řada) a z měření v druhé poloze dalekohledu (druhá řada) viz obrázek Obvykle se používá pro měření bodů PS a SS. Obrázek : Schéma měření jedné skupiny směrů (víc jak 2 měřené směry) V případě, že se měří pouze 2 směry, je možné měřit skupinu v tomto pořadí: v 1. poloze směr P 0, v 1. poloze směr P 1, ve 2. poloze směr P 1, ve 2. poloze směr P 0 (viz obrázek ). Obrázek : Schéma měření jedné skupiny v případě dvou měřených směrů Měřický postup Strana 19 (z celkem 31) Změna č. 3

20 Směry se měří minimálně ve třech skupinách v obou polohách dalekohledu. Pokud má osnova více než 2 směry, je nutné kontrolovat uzávěry. Při každé registraci úhlů se měří i délka. Každá délka na stanovisku musí být měřena alespoň 2x. Výšky stanovisek a orientací se měří a zadávají do přístroje s přesností na mm. V záznamu měření se registrují šikmé délky Kontrola přesnosti při měření Po zacílení na počáteční směr je nutné nastavit čtení horizontálního úhlu na 0,0000 g. Tento kontrolní směr (tzv. nulu ) je nutné kontrolovat po každé zaměřené skupině směrů, před i po projetí kolejového vozidla v blízkosti bodu a při každém podezření, že došlo k otřesu stativu s totální stanicí. Při zjištění rozdílu kontrolního směru od původně nastavené hodnoty, je nutné hodnotu horizontálního úhlu opravit na původní hodnotu. Uzávěr skupiny vypočtený z průměru obou řad měření u počátečního a zároveň koncového směru nesmí překročit 20 cc. Při měření v terénu je nutné kontrolovat rozdíly v hodnotách zaměřených směrů mezi jednotlivými skupinami. Tyto rozdíly při manuálním i automatickém cílení nesmí překročit 20 cc. V případě překročení je nutné zaměřit další skupinu směrů. Při měření je třeba dbát na správné zadávání externích vlivů, zejména při měření s rozdílnými teplotami během dne Kontrolovaný rajon Je to metoda určení polohových souřadnic bodu protínáním ze dvou ověřených bodů ŽBP, jejichž vzdálenost nepřesahuje 250 m (na neelektrifikované trati 300 m). Používá se v případě, že je třeba uprostřed souvislé řady určených bodů doplnit jeden bod SS nebo pro určování osamocených ZB. Je-li třeba určit 2 nebo více bodů za sebou, je již nutné použít oboustranně orientovaný polygonový pořad Metoda postupného protínání Měření polohy a trigonometrické výšky ZZ Používá se pro měření zajišťovacích značek (ZZ) a měřický postup musí splňovat kritéria daná předpisem SŽDC S3, díl III. Princip je patrný z obrázku Polohové měření probíhá z volných měřických stanovisek ležících mezi dvěma ZZ tak, že se polárně zaměří vždy dva páry ZZ vzad a dva vpřed (u jednostranného zajištění se měří 2 ZZ vpřed, 2 ZZ vzad). Pokud uvnitř měřené oblasti leží bod ŽBP nebo vytyčovací sítě, tak se také zaměří. Každá nově určovaná ZZ musí být zaměřena alespoň ze tří stanovisek, doporučuje se zaměřit každou ze čtyř stanovisek (v případě ZZ zaměřené pouze 3x již není prostor pro vyloučení odlehlého měření při analýze protokolu o vyrovnání sítě). V případě návaznosti na již zajištěný úsek musí být první pár ZZ, vstupující do výpočtu jako známé body, zaměřen také alespoň 3x, přičemž se neměří druhý a třetí pár ZZ v navazujícím úseku. Stejné pravidlo platí pro jednostranné zajištění první ZZ v navazujícím úseku, vstupující do výpočtu jako známý bod, musí být zaměřena alespoň 3x, přičemž druhá a třetí ZZ v navazujícím úseku se již neměří. Strana 20 (z celkem 31) Změna č. 3

21 Obrázek 5.4.3: Princip měření ZZ u oboustranného zajištění (zde je každá ZZ měřena 4x) Volba měřických stanovisek V případě jednostranného zajištění se měřická stanoviska volí na opačné straně koleje, než jsou ZZ. V případě oboustranného zajištění se měřická stanoviska volí přibližně uprostřed mezi nejbližšími ZZ. Mezi dvěma ZZ jednokolejné tratě (mezi dvěma páry ZZ u oboustranného zajištění) může být jen jedno měřické stanovisko. Pokud je vzdálenost mezi ZZ větší než 75 m, mohou být mezi dvěma ZZ jednokolejné tratě (mezi dvěma páry ZZ u oboustranného zajištění) dvě stanoviska. Vzdálenost mezi těmito stanovisky má být přibližně 1/3 délky mezi ZZ (páry ZZ), viz obrázek Obrázek : Volba měřických stanovisek v závislosti na vzdálenosti mezi sousedními ZZ (jednostranně zajištěná kolej) Pokud je naopak vzdálenost mezi dvěma ZZ jednokolejné tratě (mezi dvěma páry ZZ u oboustranného zajištění) menší než 30 m, může být stanovisko mezi těmito značkami vynecháno, ale z předcházejícího a následujícího stanoviska musí být zaměřeno o jednu značku (jeden pár značek) víc tak, aby byl vždy dodržen počet měření v odstavci Rozsah měření na jednom stanovisku takto může být zvětšen maximálně na 3 ZZ (páry ZZ) vpřed a 3 ZZ (páry ZZ) vzad Kontrolní měření ZZ Každá ZZ musí být prokazatelně kontrolně zaměřena buď tzv. párovým zajištěním, nebo u jednostranného zajištění jako kolmice na měřické přímce. U párového zajištění se kontrolně zaměří vzdálenost mezi protilehlými ZZ (viz Obrázek ), u jednostranného zajištění se změří kontrolní kolmice nad danou měřickou přímkou, přičemž výchozím a koncovým bodem jsou sousední ZZ, nebo body ŽBP ze kterých byly ZZ měřeny ( viz. Obrázek ). Maximální délka pořadnice měřené zajišťovací značky v případě jednostranného zajištění je 200 m. Strana 21 (z celkem 31) Změna č. 3

22 Obrázek : Kontrola měření ZZ párovým zajištěním Obrázek : Kontrola kolmic na měřické přímce u jednostranného zajištění 5.5 ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ MĚŘENÍ Zpracovatel je povinen v první řadě zálohovat stažená originální data z totální stanice a nadále zpracovávat a editovat kopii originálních dat. Záznam měření musí korespondovat s výpočetním protokolem (je-li některá záměra vyloučena z výpočtu, je nutné ji zpětně smazat i v editovaném záznamu měření). Zpracování výsledků se provádí ověřeným SW (Kokeš, Groma, G-Net, Geus) Zpracování polygonového pořadu Body, které vstupují do výpočtu jako dané, stanoví projekt ŽBP. Pro výpočet polygonového pořadu se používá: a) síťové řešení, b) výpočet oboustranně orientovaného polygonového pořadu Stanovení přesnosti známých bodů Stanovení přesnosti známých bodů pro výpočet polygonového pořadu: a) Je-li relativní přesnost určení souřadnic sousedních bodů GNSS 2,5x vyšší, než určení relativního vztahu stejných bodů terestrickým měřením, ve výpočtu MNČ budou body GNSS považovány za bezchybné, jejich souřadnice se výpočtem nezmění (fixované dané body). b) Není-li relativní přesnost určení souřadnic sousedních bodů GNSS 2,5x vyšší, než určení relativního vztahu stejných bodů terestrickým měřením, ve výpočtu MNČ lze body GNSS považovat za opěrné, jejichž souřadnice lze výpočtem změnit. Změna dílčí souřadnice bodu GNSS by pak neměla překročit 5 mm (tj. základní směrodatnou odchylku jejich určení). V případě změny souřadnice bodu GNSS je nutné tomuto bodu zpětnou transformací změnit i jeho souřadnice v ETRS. Pozn. Pro posouzení se počítá terestricky měřený polygonový pořad MNČ navázaný na jeden z bodů GNSS, např. je-li bod A jako fixní, pak z MNČ vyjde přesnost koncového bodu B ve formě střední chyby (je třeba dosadit odpovídající odhad apriorních středních chyb měřených veličin). Pokud je přesnost bodu B zaměřeného GNSS vůči přesnosti bodu B určeného MNČ 2,5 (nebo více) krát vyšší, pak bod určený GNSS by měl být při výpočtu fixován jako přesnější. Přesnost bodu GNSS je ve střední chybě 5 mm, tedy v relativním vztahu dvou sousedních bodů 5* 2 7 mm. Je-li tedy střední chyba vypočtená z MNČ bodu B Strana 22 (z celkem 31) Změna č. 3

23 větší než 2,5*7 18 mm, znamená to, že terestrické měření má horší přesnost než je přesnost bodu B určeného GNSS a bod B určený GNSS by tedy měl do vyrovnání vstupovat jako fixní Výpočet síťovým řešením Před výpočtem síťového řešení je vhodné provést předběžný výpočet přibližných souřadnic orientovaným polygonovým pořadem. Před vlastním vyrovnáním sítě liniového charakteru metodou nejmenších čtverců, je nutné nastavit ve výpočetním SW vyšší váhu měřeným směrům na úkor měřených délek (např. nastavením horší přesnosti měřených délek 5 mm + 3 ppm). Při výpočtu síťovým řešením je nutné věnovat pozornost charakteristikám přesnosti uvedeným ve výpočetním protokolu a analyzovat uvedená odlehlá měření Posouzení přesnosti síťového vyrovnání MNČ Při posuzování výpočtu je nutné kontrolovat nastavení apriorní jednotkové směrodatné odchylky (dříve základní střední chyba apriorní) a její poměr s aposteriorní. Ve výpočetním protokolu se zkontrolují velikosti opravy u jednotlivých měřených veličin a posoudí se správnost měření. Pro parametry sítě musí současně platit, že 95% oprav měřených délek nesmí překročit 0,005 m, maximální oprava délky nesmí překročit 0,008 m, oprava měřeného směru přepočítaná na délku kolmice k měřenému směru nesmí překročit 0,005 m. U délky měřené mezi bodem GNSS a jeho orientačním bodem je přípustná oprava maximálně 0,008 m. 95% směrodatných polohových odchylek (viz vzorec ) vypočtených bodů nesmí překročit 0,005 m, maximální směrodatná polohová odchylka každého bodu nesmí překročit 0,007 m. Vyšší hodnoty oprav a směrodatných odchylek jsou v jednotlivých případech možné pouze po schválení regionálním správcem ŽBP (např. v případě napojení na stávající stav). Vzorec : Vzorec : Směrodatná polohová odchylka bodu σ P : Směrodatná souřadnicová odchylka bodu σ Y,X : σ P = ( σ Y 2 + σ X 2 ), σ Y,X = 0,5( σ Y 2 + σ X 2 ), kde σ Y, σ X jsou směrodatné odchylky určení souřadnic Y, X Výpočet oboustranně orientovaným polygonovým pořadem Pokud je bod GNSS bez orientace je nutné přes tento bod provést výpočet síťovým řešením, přičemž všechny body GNSS budou do výpočtu vstupovat jako pevné (známé). Délka úseku počítaného síťovým vyrovnáním by měla být úměrně dlouhá, max. do cca km dle konfigurace a musí začínat i končit na bodech s dlouhou orientací. Při výpočtu je nutné použít správný koeficient zkreslení pro opravy délek, aby vyhovoval celému počítanému úseku. Při výpočtu sítí je nutné kontrolovat nastavení základní střední chyby apriorní a její poměr s aposteriorní Posouzení přesnosti oboustranně orientovaného polygonového pořadu MNČ Maximální mezní úhlová odchylka je 50* n, kde n je počet vrcholů polygonového pořadu. Maximální polohová odchylka je 0,002* (s)+0,02, kde s je celková délka pořadu v metrech. Maximální úhlová odchylka na každém stanovisku v rámci měření skupin je do 15 cc mezi krajními naměřenými hodnotami ve skupinách. Strana 23 (z celkem 31) Změna č. 3

24 5.5.2 Zpracování kontrolovaného rajonu Výpočet každého ze dvou stanovisek se provede zvlášť polární metodou. Polohová vzdálenost dvou bodů určených ze dvou stanovisek (dvěma rajony) nesmí být větší než 14 mm. Výsledné souřadnice určovaného bodu se určí aritmetickým průměrem Zpracování měření metodou postupného protínání Příprava výpočtu Souřadnice ZZ se počítají v programu pro síťové vyrovnání metodou nejmenších čtverců. Danými body jsou body vytyčovací sítě a navazující ZZ. Před vlastním výpočtem ZZ je nutné ověřit dané body tak, že každý druhý se ve výpočtu zadá jako neznámý a vypočtené souřadnice se následně porovnají s danými. V případě rozdílu více než 0,002 m je nutné podezřelý daný bod z dalšího výpočtu vyloučit a postup ověřování zopakovat. Jsou-li všechny dané body v pořádku, je možné přistoupit k výpočtu všech ostatních bodů Posouzení přesnosti výpočtu ZZ Při posuzování výpočtu je nutné kontrolovat nastavení základní střední chyby apriorní a její poměr s aposteriorní. Ve výpočetním protokolu se zkontrolují velikosti opravy u jednotlivých měřených veličin a posoudí se správnost měření. Pro parametry sítě musí současně platit, že 95% oprav měřených délek nesmí překročit 0,005 m, maximální oprava délky svírající s osou koleje úhel 0-50 g nesmí překročit 0,006 m, oprava měřeného směru přepočítaná na délku kolmice k měřenému směru nesmí překročit 0,005 m (např. při délce záměry 120m nesmí oprava měřeného směru překročit 28 cc ). Směrodatné polohové odchylky (viz vzorec ) vypočtených bodů nesmí překročit 0,005 m. Vyšší hodnoty oprav a směrodatných odchylek jsou v jednotlivých případech možné pouze po schválení regionálním správcem ŽBP (např. v případě napojení na stávající stav) Kontrola výpočtu ZZ párovým zajištěním nebo měřickou přímkou Kontrola výpočtu ZZ se provádí porovnáním délek vypočtených ze souřadnic s kontrolně zaměřenými hodnotami párového zajištění nebo kolmic na měřické přímce. V případě párového zajištění se změřená vzdálenost mezi dvěma protilehlými ZZ porovná s délkou vypočtenou ze souřadnic ZZ (viz obrázek ). V případě jednostranného zajištění se změřené kolmice na měřické přímce porovnají s kolmicemi vypočtenými ze souřadnic (viz obrázek ). Rozdíly musejí být v souladu s mezními odchylkami dle ČSN a předpisem SŽDC-S3, díl III. 5.6 DOKUMENTACE ZAMĚŘENÍ BODŮ ŽBP TERESTRICKÝMI METODAMI Každé určení bodů ŽBP terestrickými metodami musí být dokumentováno podle zásad zde uvedených a předáno příslušnému regionálnímu správci ŽBP. Formáty souborů, názvy souborů a členění adresářové struktury všech částí digitální formy dokumentace odevzdané správci ŽBP musí splňovat přílohu č. 2 Struktura a formát dat výsledků zeměměřické činnosti Digitální forma dokumentace obsahuje tyto části: a) Protokol o terestrickém měření bodů ŽBP, který obsahuje: a1) číslo protokolu, a2) datum (období od do) kdy probíhalo měření, a3) místo (lokalita, trať, kilometráž) kde probíhalo měření, a4) povětrnostní podmínky v době měření, Strana 24 (z celkem 31) Změna č. 3

25 a5) předmět měření, a6) použitá měřidla (typ totální stanice + výrobní číslo (v.č.), typy použitých hranolů, číslo firmware v aparatuře), a7) metodu měření, a8) jméno měřiče, a9) použitý kancelářský software, jeho verze a nastavení pro výpočet (doporučuje se přidat sejmutý otisk obrazovky s nastavením software), a10) jméno zpracovatele výpočtu, a11) posouzení dosažené přesnosti a porovnání s požadovanou přesností, a12) známé body vyloučené z výpočtu, a13) známé body vstupující do výpočtu jako opěrné, a14) v příloze kopii platného kalibračního listu použité totální stanice, a15) ověření ÚOZI s oprávněním dle 13, odst. 1, písm. c), dle zákona č. 200/1994 Sb.). b) Originální (neupravené) záznamy ve formátu přístroje. c) Editovaný záznam měření v předepsaném formátu, který musí korespondovat s výpočetním protokolem. d) Seznam souřadnic známých bodů použitých pro výpočet. e) Výpočetní protokol ze síťového řešení MNČ. f) Výpočetní protokol o výpočtu trigonometrických výšek (pokud se tyto výšky počítaly zvlášť). g) Protokol o nahrazení trigonometrických výšek nivelovanými (měřila-li se i nivelace). h) Seznam souřadnic a trigonometrických výšek nově určených bodů v S-JTSK (v případě bodů PS i souřadnice a výšky v ETRS89). i) Tabulku geodetických údajů o bodech obsahující údaje bodů dle písmen A, B, C, D, E, F, G, H, I, J, K, P kapitoly č. 7. Pokud se měřila nivelace, budou zde uvedeny nivelované výšky. U bodů primární sítě, jimž byly určeny souřadnice v ETRS89 zpětnou transformací z S-JTSK, budou uvedeny také údaje dle písmen Q, R, S, T kapitoly č. 7. V případě určení pouze ZZ se tato tabulka nezpracovává. V případě měření ZZ dokumentace obsahuje navíc tyto části: j) Protokol z kontrolního měření, kde se uvedou rozdíly mezi vypočítanými a měřenými délkami u párového zajištění nebo kolmic. k) Seznam souřadnic a výšek použitých bodů ŽPBP dle SŽDC S3, díl III. l) Seznam souřadnic a výšek zajišťovacích značek dle SŽDC S3, díl III. (v případě, že ZZ nebyly nivelovány, uvede se pouze trigonometrická výška). Tištěná část dokumentace musí obsahovat položky označené písmeny a), d), g), h), v případě měření ZZ ještě k), l) dle odstavce URČOVÁNÍ VÝŠEK BODŮ ŽBP 6.1 ZAMĚŘOVANÉ BODY Body ŽBP určené pro zaměření nivelací stanoví projekt ŽBP, který musí být před začátkem měřických prací schválen regionálním správcem ŽBP. Strana 25 (z celkem 31) Změna č. 3

26 6.2 TECHNICKÉ VYBAVENÍ Digitální nivelační přístroj se střední kilometrovou chybou 1 mm/km s platným kalibračním listem stáří max. 3 roky. Skládací nebo invarové latě s čárovým kódem (nikoli teleskopické latě). Dřevěný nivelační stativ, nivelační podložky. Všechny používané pomůcky musejí být zrektifikované a ověřené. Před měřením je nutné zkontrolovat horizont přístroje dle ČSN ISO , případnou chybu odstranit. 6.3 GEODETICKÉ ZÁKLADY Geodetickými základy pro nivelaci bodů ŽBP jsou všechny okolní nivelační body ČSNS a další známé body specifikované v projektu ŽBP. Při nivelaci je nutné zaměřit všechny dostupné nivelační značky. U pořadů navazujících na stávající ŽBP je nutno připojit nivelaci na všechny dříve využité nivelační body uvedené v projektu ŽBP. Na nivelovaném úseku musí být i krajní nivelační body ověřeny ze dvou známých bodů. (Příklad ověření na niv. bodech A, B, C: vnitřní bod B bude ověřen z bodu A a C. Počáteční bod A je ověřen z bodu B a jeho výšku je třeba ověřit z dalšího niv. bodu, nebo z bodu navazujícího ŽBP. To samé platí pro bod C.) 6.4 PŘÍPRAVA MĚŘENÍ Před vlastní nivelací je nutné vyhledat všechny pevné výškové body ČSNS v dané lokalitě. Nalezené i nenalezené nebo poškozené zaevidovat. Nenalezené a poškozené je nutné nahlásit správci bodového pole (Katastrální úřad, Zeměměřický úřad). Všechny nalezené výškové body je nutné zahrnout do rozvrhu výškového měření, přičemž na bodech, které nevstupovaly do vyrovnání jako dané body, je nutno určit výškovou diferenci a tu dokumentovat Zásady pro nivelaci ŽBP U bodů stabilizovaných povrchovou kamennou povrchovou měřickou značkou (viz odstavec 3.4), dále jen kámen, je nutné před nivelací počkat, až se v terénu usadí (ideální doba pro usazení je během zimního období). Nejvhodnějším obdobím pro stabilizaci nových kamenů s ohledem na nejkratší nutnou dobu pro jejich usazení je podzim. Nivelaci je potom možné provést již s příchodem následujícího jarního období. V případě nedodržení této zásady je nutné u bodů stabilizovaných kamennou měřickou značkou uvádět poznámku bod poklesne. Body stabilizované základní odlehčenou stabilizací, základní stabilizací nebo hloubkovou stabilizací (viz odstavec 3.4) musí být zaměřeny s odstupem alespoň 4 týdnů (doporučená doba je 6 týdnů) po stabilizaci, aby byly na minimum eliminovány chyby způsobené jejich sedáním. Body ŽBP stabilizované kamenem s vyrytým křížkem je nutné nivelovat bočně (stranou) a to 2x v rámci nivelačního pořadu. Body PS a SS stabilizované hřebovou značkou nebo zabetonovaným nivelačním znakem v betonových konstrukcích a kamenných povrchových měřických značkách musí být v nivelačním pořadu body přestavové (je zakázáno nivelovat je bočně) Nivelace bodů PS, SS a ZB Nestanoví-li projekt ŽBP jinak, nivelují se body PS, SS i ZB současně. Délka nivelačních pořadů nesmí překročit 4000 m. Nutnost překročení této hodnoty je nutné zdůvodnit a konzultovat se správcem ŽBP. Strana 26 (z celkem 31) Změna č. 3

27 6.4.3 Nivelace ZZ Nestanoví-li projekt ŽBP jinak, připojuje se nivelace ZZ pouze na body ŽBP (PS, SS, ZB). Délka nivelačního pořadu nesmí překročit 1300 m. Při nivelaci ZZ musí být zaměřeny všechny body ŽBP v dané lokalitě. V jednom nivelačním pořadu musí být každá ZZ zaměřena alespoň 1x, takže při nivelaci tam a zpět bude každá ZZ určena minimálně 2x. Diference dvojího určení výšky zajišťovací značky nesmí překročit 5 mm v rámci měření mezi jednotlivými body PS a SS. V případě nivelace ZZ lze použít i jednosměrnou nivelaci a kontrolu nivelace provést porovnáním s přímo měřeným převýšením z terestrického měření polohových souřadnic trojpodstavcovou metodou s určováním a evidencí výšek stativů/odrazných hranolů na mm. Není-li takové měření k dispozici, je nutné i ZZ nivelovat tam a zpět. 6.5 VLASTNÍ VÝŠKOVÉ MĚŘENÍ Pro nivelaci ŽBP se používá metoda obousměrné technické nivelace mezi ověřenými výškovými body tam a zpět. Stanovená odchylka v milimetrech je 20 R, kde R je délka nivelačního pořadu v km. V případě odhalení vyšší opravy na některých bodech ŽBP (např. při nivelaci ZZ), např. v důsledku poklesu, dostane bod po konzultaci se správcem ŽBP výšku novou. 6.6 ZPRACOVÁNÍ NIVELACE U analogových přístrojů je zápis prováděn do předepsaných zápisníků. V těch je i následně proveden výpočet a vyrovnání. Zápisník musí mít očíslované strany a uvedeny: název lokality měření, datum, podmínky měření a jméno měřiče, zapisovatele, figuranta s latí a zpracovatele. Do digitální dokumentace je založen sken tohoto zápisníku. U digitálních přístrojů se použije SW pro výpočet a vyrovnání nivelačních pořadů. Vypočtené nivelační zápisníky musí obsahovat čísla bodů, měření zpět, stranou, vpřed, velikost oprav u jednotlivých bodů přestav a vyrovnané výšky. Nivelační pořady musejí splňovat mezní odchylku 20mm* R[km] kritérium zpřesněné technické nivelace. Výsledné výšky jsou v systému Bpv. 6.7 DOKUMENTACE NIVELACE BODŮ ŽBP Každá nivelace bodů ŽBP musí být dokumentována podle zásad zde uvedených a předána příslušnému regionálnímu správci ŽBP. Formáty souborů, názvy souborů a členění adresářové struktury všech částí digitální formy dokumentace odevzdané správci ŽBP musí splňovat přílohu č. 2 Struktura a formát dat výsledků zeměměřické činnosti Digitální forma dokumentace obsahuje tyto části: a) Protokol o nivelaci bodů ŽBP, který obsahuje: a1) číslo protokolu, a2) datum (období od do) kdy bylo nivelováno, a3) místo (lokalita, trať, kilometráž) kde bylo nivelováno, a4) povětrnostní podmínky v době měření, a5) předmět měření (body PS a SS, zajišťovací body, zajišťovací značky), a6) použitá měřidla (typ nivelačního přístroje + výrobní číslo), a7) typy použitých nivelačních latí, jejich výrobní čísla, a8) metodu nivelace, a9) jméno měřiče, Strana 27 (z celkem 31) Změna č. 3

28 a10) kancelářský software použitý pro výpočet, jeho verze a nastavení pro výpočet, a11) jméno zpracovatele výpočtu, a12) posouzení dosažené přesnosti s požadovanou, a13) známé body vyloučené z výpočtu (kterým byla určena nová výška), a14) v příloze kopii platného kalibračního listu použitého nivelačního přístroje, a15) ověření ÚOZI s oprávněním dle 13, odst. 1, písm. c), dle zákona č. 200/1994 Sb. b) Seznam výšek daných bodů. Obsahuje použité body ČSNS a body ŽBP, na které byly nivelační pořady připojeny. c) Nivelační zápisník nebo záznam měření. Záznam z digitálního nivelačního přístroje musí být ve formátu použitého přístroje. V případě ručního zápisu musí být použit formulář pro nivelační zápisník, který bude odevzdán naskenovaný v digitální formě dle přílohy č. 2 tak, aby všechny číselné a psané hodnoty byly jednoznačně čitelné. d) Vypočtený nivelační zápisník nebo výpočet digitální nivelace. Výpočet digitální nivelace musí být na první pohled přehledný se všemi hodnotami (vypočtené a měřené převýšení, jejich odchylka, parametry maximální dopustné odchylky a její hodnota pro daný pořad). V případě ručního zápisu bude odevzdán naskenovaný vypočtený a adjustovaný nivelační zápisník v digitální formě dle přílohy č. 2. e) Protokol o nahrazení trigonometrických výšek výškami nivelovanými (pokud byly součástí zadání trigonometrické výšky nebo pokud proběhla i terestrická nebo GNSS měření). Protokol má tvar tabulky. Údaje v jednotlivých sloupcích tabulky v pořadí zleva: e1) číslo bodu, e2) trigonometrická (GNSS) výška, e3) nivelovaná výška, e4) rozdíl v mm. f) Seznam bodů a nivelovaných výšek. g) Tabulku geodetických údajů o bodech obsahující údaje bodů dle písmen A, C, F, H, J, P odstavce č. 7. V případě určování výšek pouze ZZ se tato tabulka nezpracovává. Tištěná část dokumentace musí obsahovat položky označené v odstavci 6.7 písmeny a), b), f). 7. TABULKA GEODETICKÝCH ÚDAJŮ O BODECH ŽBP Tabulka geodetických údajů o bodech ŽBP v otevřené digitální formě (dále jen tabulka) musí být součástí každé dokumentace bodů ŽBP odevzdané regionálnímu správci ŽBP. Tabulka může obsahovat tyto údaje o bodech ŽBP: A. číslo traťového úseku (TÚ), B. číslo definičního úseku (DÚ), C. zkrácené číslo bodu, D. souřadnice Y v S-JTSK, E. souřadnice X v S-JTSK, F. ortometrická výška v systému Bpv, G. způsob určení polohy, H. způsob určení výšky, I. rok určení polohy, J. rok určení výšky, K. třída bodu dle projektu ŽBP (Primární systém, Sekundární systém), Strana 28 (z celkem 31) Změna č. 3

29 L. druh stabilizace bodu s upřesněním (např. v základu kotvy TV15, v základu návěstidla č S 01, v základu lampy č. 23, v základu propustku, ), M. staničení bodu v ose koleje vzhledem k nejbližšímu staničníku v kilometrech na 3 desetinná místa změřená v terénu, N. délka kolmice od bodu k ose nejbližší koleje v metrech na 2 desetinná místa změřená v terénu, O. poloha bodu vzhledem k ose koleje (vpravo, vlevo, mezi). Vpravo znamená, že bod je vpravo od osy koleje z pohledu ve směru růstu staničení), P. poznámka (OTZ, očekávaný pokles, další upřesnění, ), Q. zeměpisná šířka φ v ETRS89, R. zeměpisná délka λ v ETRS89, S. elipsoidická výška h el v ETRS89, T. prostorový referenční rámec souřadnic v ETRS89 (např. ETRF2000). 8. SEZNAM SOUVISEJÍCÍCH PŘEDPISŮ A LITERATURY [1] Zákon č. 266/1994 Sb., o drahách ve znění pozdějších předpisů. [2] Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví ve znění pozdějších předpisů. [3] Vyhláška č. 31/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví. [4] Nařízení vlády č. 430/2006 Sb. o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání, ve znění nařízení vlády č. 81/2011 Sb. ve znění pozdějších předpisů. [5] Předpis SŽDC S3, díl 3. [6] Technické kvalitativní podmínky staveb státních drah, kapitola 1 ve znění pozdějších předpisů. [7] Technické kvalitativní podmínky staveb státních drah, kapitola 8 ve znění pozdějších předpisů. [8] Metodika budování a údržby Železničního bodového pole (ŽBP) technologiemi Globálních navigačních satelitních systémů (GNSS) v reálném čase s metrologickou návazností na geodetické referenční systémy ČR. Zhotovitel: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav geodézie, Veveří 95, Brno, IČ: , DIČ: CZ , odpovědný řešitel Ing. Jiří Bureš, Ph.D. [9] CZEPOS [on-line]. Zeměměřický úřad. Praha. Dostupné z: [10] TRIMBLE VRS NOW [on-line]. Trimble Trimble Navigation Limited. Dostupné z: [11] TOPNET [on-line]. Geodis Brno, spol. s r.o. Dostupné z: [12] Monitoring permanentních stanic GNSS, VÚGTK, v.v.i. Dostupné on-line: Strana 29 (z celkem 31) Změna č. 3

30 [13] ČSN (2013): Konstrukční a geometrické uspořádání koleje železničních drah a její prostorová poloha. Část 2: Stavba a přejímka, provoz a údržba. [14] ČSN Přesnost vytyčování staveb Část 1: Základní požadavky. [15] ČSN Přesnost vytyčování staveb Část 2: Vytyčovací odchylky. [16] ČSN ISO Optika a optické přístroje Terénní postupy pro zkoušení geodetických a měřických přístrojů Část 7: Optické provažovací přístroje. [17] ČSN Geodetické body. [18] ČSN ISO Optika a optické přístroje Terénní postupy pro zkoušení geodetických a měřických přístrojů Část 3: Teodolity. [19] ČSN ISO Optika a optické přístroje Terénní postupy pro zkoušení geodetických a měřických přístrojů Část 5: Elektronické tachymetry. [20] ČSN ISO Optika a optické přístroje Terénní postupy pro zkoušení geodetických a měřických přístrojů Část 4: Elektrooptické dálkoměry. [21] ČSN ISO Optika a optické přístroje Terénní postupy pro zkoušení geodetických a měřických přístrojů Část 2: Nivelační přístroje. [22] ISO Optics and optical instruments Field procedures for testing geodetic and surveying instruments Part 8: GNSS fields measurement systems in real-time kinematics (RTK). [23] ČSN Názvosloví v geodézii a kartografii. [24] Vyhláška č. 341/2014 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Strana 30 (z celkem 31) Změna č. 3

31 2 PŘÍLOHY Příloha č.1 Příklad projektu ŽBP Příloha č.2 Struktura a formát dat výsledků zeměměřické činnosti Příloha č.3 Stabilizace a ochrana bodů ŽBP Příloha č.4 Pokyny pro tvorbu lokálních transformačních klíčů ZÁZNAM O ZMĚNÁCH Číslo Účinnost od Obsah Datum Opravil Nový dokument Ing.Komínek Nový dokument Ing.Komínek Nový dokument Ing.Komínek 4 5 Strana 31 (z celkem 31) Změna č. 3