MOZKOVÉ DRÁHY. David Kachlík
|
|
- Marcela Němečková
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 MOZKOVÉ DRÁHY David Kachlík
2 Zpracování signálu v CNS 4 úrovně míšní jednoduché svalové reflexy s: buňky zadních sloupců šedé hmoty m: motoneurony předních sloupců šedé hmoty kmenová koordinace míšních svalových reflexů, složitější reflexy (kašlací, sací, polykací) s: buňky laterální části RF a senzitivních jader hlavových nervů m: buňky mediální části RF a motoneurony jader hlavových nervů podkorová složitější pohyby, koordinace pohybů s: thalamus m: striatum a pallidum korová plánování a řízení volní motoriky, vytváření paměti (vyšší nervová činnost) s+m: korové oblasti jim jsou nadřazeny ještě asociační oblasti (propojení navzájem + s dráhami mozečku)
3 Základní dělení drah asociační místa v téže polokouli komisurální odpovídající místa obou polokoulí projekční různé úrovně CNS
4 Asociační dráhy (= Fibrae associationis telencephali) Krátké (= fibrae associationis breves) fibrae arcuatae cerebri Dlouhé (= fibrae associationis longae)
5 Dlouhé asociační dráhy fasciculus occipitofrontalis sup. + inf. (2,6) fasciculus longitudinalis sup.(3) mezi čelní a týlní kůrou fasciculus arcuatus mezi jazykovými centry fasciculus longitudinalis inf. (6) mezi čelní a týlní kůrou (podél tractus opticus) fasciculi occipitales verticales + horizontales (4,5) fasciculus uncinatus (1) orbitofrontální kůra spánková kůra cingulum (7) v hloubce gyrus cinguli mezi limbickou kůrou
6
7 Dlouhé asociační dráhy
8 Fasciculus occipitofrontalis (sup. + inf.)
9 Fasciculus arcuatus
10 Fasciculus longitudinalis inferior
11 Komisurální dráhy (Fibrae commissurales telencephali) Korové corpus callosum = vazník = fibrae corporis callosi spojuje oblasti všech laloků, z temporální jen sluchové oblasti rostrum, genu, truncus, splenium forceps ant. + post. radiatio corporis callosi
12 Corpus callosum = Vazník
13 Corpus callosum traktografie
14 Komisurální dráhy (Fibrae commissurales telencephali) Korové commissura fornicis = lyra Davidis komisura archikortexu columnae pars libera pars tecta corpus commissura crura fibrae precommisurales fibrae postcommisurales
15 Komisurální dráhy (Fibrae commissurales telencephali) Korové commissura anterior pars anterior ( olfactoria ) spojuje čichové oblasti komisura paleokortexu pars posterior spojuje oblasti temporálního laloku kromě sluchových a hipokampových
16 Komisurální dráhy (Fibrae commissurales telencephali) Podkorové Kmenové commissura habenularum propojuje nuclei habenulares obou stran commissura posterior komisurální vlákna nuclei posteriores thalalmi, colliculi sup., ncll. pretectales nekomisurální vlákna = dekusační vlákna převádí vlákna z ncl. interstitialis Cajali a ncll. commissurae posterioris Darkschewitschi do fasciculus longitudinalis medialis druhé strany commissura supraoptica ventralis et dorsalis commissura colliculi superioris et inferioris Míšní commissura alba anterior et posterior tractus spinothalamicus, spinoreticularis, spinocerebellaris ant., corticospinalis ant.
17 Bílá hmota centrum semiovale corona radiata capsula interna mezi talamem + nucleus caudatus (mediálně) a nucleus lentiformis (laterálně) crus anterius, genu, crus posterius capsula externa mezi nucleus lentiformis (mediálně) a claustrum (laterálně) capsula extrema mezi claustrum (mediálně) a kůrou inzuly (laterálně)
18 Bílá hmota
19 Capsula interna (Vnitřní pouzdro) crus anterius radiatio thalami ant. (tr. thalamocorticalis) tr. frontopontinus genu tr. corticonuclearis crus posterius radiatio thalami centralis (tr. thalamocorticalis) tr. corticospinalis v somatotopickém uspořádání tr. corticoreticularis + tr. corticorubralis tr. corticothalamicus radiatio thalami post. (tr. thalamocorticalis) tr. parieto-, temporo-, occipitopontinus radiatio optica radiatio acustica pars retrolenticuleris et sublenticularis (zadní část zadního raménka) pontes grisei caudatolenticulares
20 Capsula interna
21 Projekční dráhy vzestupné (= ascendentní, aferentní) senzitivní přímé lemniskový systém» = dráha zadních provazců (lemniscus medialis) anterolaterální systém (lemniscus spinalis)» spinotalamická dráha» spinoretikulární dráha» spinotektální dráha» senzitivní dráha hlavových nervů (lemniscus trigeminalis) nepřímé (mozečkové) 4 smyslové» zraková dráha» sluchová dráha (lemniscus lateralis)» rovnovážná (vestibulární) dráha» čichová dráha» chuťová dráha
22 Projekční dráhy sestupné (= descendentní, eferentní) pyramidová dráha (tractus pyramidalis) fibrae corticospinales fibrae corticonucleares fibrae corticopontinae, corticoreticulares, -olivares mimopyramidové dráhy tractus reticulospinalis tractus vestibulospinalis tractus tectospinalis tractus rubrospinalis tractus raphespinalis kmenové dráhy fasciculus longitudinalis medialis fasciculus longitudinalis posterior
23 Projekční Vzestupné Senzitivní Přímé: DRÁHA ZADNÍCH PROVAZCŮ = lemniskový systém = tractus spino-bulbo-thalamo-corticalis 3-neuronová dráha, zkřížená v prodloužené míše fasciculus gracilis (T7 S5) et cuneatus (C1 T6) hmat, vibrace, hluboký tlak, tah, polohocit (propriocepce) z kloubů, šlach a svalů porucha: senzorická ataxie (sclerosis multiplex, tabes dorsalis) tabická disociace čití
24 Projekční Vzestupné Senzitivní Přímé Anterolaterální systém: TRACTUS SPINOTHALAMICUS součást anterolaterálního systému (neospinotalamická dráha) 3-neuronová dráha, zkřížená v míše rychlá (akutní, ostrá bolest), teplo a chlad (lat.) a hrubá citlivost (ant.) lemniscus spinalis v kmeni z Rexedových zón I,II,IV-VII porucha: syringomylie syringomyelická disociace čití stimulace / chordotomie při neztišitelných bolestech
25 Projekční Vzestupné Senzitivní Přímé Anterolaterální systém: TRACTUS SPINORETICULARIS součást anterolaterálního systému (paleospinotalamická dráha) 2(4)-neuronová dráha pomalá (chronická, tupá) bolest, aktivační ascendentní dráha RF (ARAS) většinou nezkřížená vývojově stará = buzení a emoce tractus reticulothalamicus (buzení ascendentní aktivační systém RF) ncll. intralaminares thalami gyrus cinguli (emoce) TRACTUS SPINOTECTALIS vývojově stará dráha, zkřížená, silně redukovaná zapojená do systémů pro motoriku svalů oka, hlavy a krku
26 Brownův-Sequardův syndrom transverzální míšní hemisyndrom po odeznění míšního šoku (člověk 2-3 týdny) ipsilaterální hemiplegie porucha fibrae corticospinales kontralaterální analgézie (výpadek čití bolesti, tepla a chladu) porucha anterolaterálního systému vždy o 1 segment výše ispilaterální anestézie (výpadek polohocitu, dotyku, vibrací, tahu a tlaku) porucha drah zadních provazců hyperestézie nad místem přerušení iritace v místě poškození
27 Brownův-Sequardův syndrom
28 Projekční Vzestupné Senzitivní Přímé Anterolaterální systém: SENZITIVNÍ DRÁHY HLAVOVÝCH NERVŮ obdoba obou systémů u hlavových nervů hmat, polohocit (tr. trigeminothalamicus ant.) a bolest z hlavy (tr.t-th post.) n. V, IX, X lemniscus trigeminalis se přidává laterálně k lemniscus medialis
29 Somatomotorický systém přehled Upper Motor Neuron UMN Mimopyramidové dráhy (z kmene) pyramidová dráha VOLNÍ KONTROLA Lower Motor Neuron LMN MIMOVOLNÍ (AUTOMATICKÁ) KONTROLA motorický nerv reflexní oblouk Kosterní sval
30 Projekční Sestupné Tractus pyramidalis: FIBRAE CORTICOSPINALES klinicky pyramidová dráha 1-neuronová dráha!pozor! 2-neuronová: kůra sval 80 % zkříženo tr. corticospinalis LAT. 10 % tr. corticospinalis ANT. zkříženo krk a HK 10 % přidá se k tr. corticospinalis LAT. Renshawovy buňky hra s prsty porucha: druhostranná obrna
31
32 Projekční Sestupné Tractus pyramidalis: FIBRAE CORTICONUCLEARES 1-neuronová dráha k jádrům hlavových nervů!pozor! 2 neurony: kůra sval! ncl. motorius n.v. ncl. n. VII ncl. ambiguus (pro n. IX,X,XI) ncl. n. XII pro jádra okohybných nervů (n. III,IV,VI) přes interneurony + z dalších zdrojů zkřížená i nezkřížená pouze zkřížená pro dolní část ncl. n. VII a pro nucleus n. XII porucha: hemiplegia alternans
33 Hemiplegia alternans stejnostranná obrna svalů z hlavových nervů + druhostranná obrna svalů trupu a končetin dané hlavové nervy tu míjejí při výstupu z kmene kortikospinální vlákna porucha hemiplegia alternans superior (Weber) n. III hemiplegia alternans media (Millard- Gubler) n. VII hemiplegia alternans inferior (Jackson II) n. XII
34 superior
35 Projekční Sestupné Mimopyramidové dráhy: TRACTUS VESTIBULOSPINALIS tr. vestibulospinalis lateralis z ncl. vestibularis lateralis Deitersi nezkřížený excitace extenzorů a epaxiálních svalů (posturální svaly) tr. vestibulospinalis medialis z ncl. vestibularis medialis zkřížený i nezkřížený do fasciculus longitudinalis medialis krční mícha reflex oči-hlava v jedné rovině, stabilizaci hlavy a očí při pohybu
36 Projekční Sestupné Mimopyramidové dráhy: TRACTUS RETICULOSPINALIS lokomoční centrum dolní část RF mezencefala chůze pons nezkřížený funiculus ant. aktivace extenzorů medulla oblongata částečně zkřížený funiculus lat. aktivace flexorů ovládá gama kličku, řídí tonus svalů, integruje vliv kůry, mozečku, hypotalamu a limbického systému
37 Projekční Sestupné Mimopyramidové dráhy: všechny navazují na dráhy přivádějící podněty z kůry základní pohyby (chůze, podání ruky) tractus tectospinalis motorika hlavy a krku decussatio tegmentalis posterior, končí v krční míše tractus rubrospinalis magnocelulární část nucleus ruber (u člověka rudimentární) excitace flexorů, inhibice extenzorů proximálních svalů HK decussatio tegmentalis anterior, končí v krční míše
38 Projekční Sestupné Mimopyramidové dráhy: tractus raphespinalis serotonin, zkřížená i nezkřížená tlumení bolesti na míšní úrovni tractus interstitiospinalis ve fasciculus longitudinalis medialis,nezkřížený napětí šíjového svalstva dle zrakových a rovnovážných podnětů centrální autonomní dráha sympatikus baroreceptory parasympatikus mostové mikční a defekační centrum Onufovo centrum S2-4
39 3 systémy motoriky dle funkce mediální hrubá motorika (trup) tr. vestibulo-, tecto-, reticulospinalis (mediální část) laterální jemná motorika (končetiny) tr. cortico- a rubrospinalis třetí mimovolní emoční motorika (řeč těla, třes, gama klička) tr. raphe-, caerulo-, spinalis, reticulospinalis (laterální část z prodloužené míchy)
40 Projekční Sestupné i Vzestupné Kmenové dráhy: fasciculus longitudinalis medialis jádra okohybných nervů, colliculus sup., ncl. interstitialis Cajali (centra pohledu), ncl. VII a nuclei vestibulares do krční míchy zkřížený obsahuje: tr. tectospinalis, tr. vestibulospinalis medialis funkce: souhyby očí, hlavy a krku; optokinetický, vestibulo-okulární reflex, sakadické pohyby očí
41 Projekční Sestupné i Vzestupné Kmenové dráhy
42 Projekční Sestupné i Vzestupné Kmenové dráhy: fasciculus longitudinalis posterior Schützi nezkřížená dráha z mediální části hypotalamu podél střední čáry do parasympatických jader hlavových nervů a S míchy, RF, modulace bolesti, sympatická jádra T-L míchy ascendentní: viscerální informace z RF do hypotalamu (+ chuťové a senzitivní informace z ncll. tractus solitarii) ve středním mozku probíhá přes PAG funkce: obousměrná koordinace autonomního systému
43 Projekční Vzestupné Senzorické ZRAKOVÁ DRÁHA 4-neuronová, částečně zkřížená dráha 1.N: tyčinky a čípky sítnice 2.N: bipolární buňky sítnice 3.N: gangliové buňky sítnice n. II chiasma opticum corpus geniculatum laterale 4.N: buňky v nucleus corporis geniculati lateralis fibrae geniculocalcarinae orticalis (= radiatio optica Gratioleti) lobus occipitalis, area 17 (kolem sulcus calcarinus) dolní (Flechsigova-Meyerova-Archimbaultova) klička tvoří oblouk kolem dolního rohu postranní komory ve spánkovém laloku dolní polovina sítnice (horní 1/2 zorného pole) horní (Baumova) klička přímo temenním lalokem horní polovina sítnice (dolní 1/2 zorného pole)
44 Projekční Vzestupné Senzorické ZRAKOVÁ DRÁHA odbočky od 3. neuronu radix optica hypothalamica do nucleus suprachiasmaticus (a paraventricularis) převádí zrakové signály na nejvyšší autonomní centra (vidění jídla = slinění) radix medialis (optica mesencephalica) do area pretectalis k ncll. pretectales (4.N) dráha zornicového (pupilárního) reflexu pro miózu: 5.N: nucleus accessorius dorsalis n. III Edinger-Westphal parasympatickou dráhou s n. III 6.N: ganglion ciliare nn. ciliares breves m. ciliaris et m. sphincter pupillae (akomodace + mióza)
45 Projekční Vzestupné Senzorické ZRAKOVÁ DRÁHA odbočky od 3. neuronu pro mydriázu: 5.N: retikulární formace tractus reticulospinalis 6.N: centrum ciliospinale Budge (C8- T1) r.com.albus ggl. stellatum (bez přepojení) truncus sympathicus 7.N: ganglion cervicale superius n. et plexus caroticus internus plexus ophthalmicus ggl. ciliare (bez přepojení) nn. ciliares breves m. dilatator pupillae (mydriáza) dráha pro konvergenci: 4.N: nucleus interstitialis Cajali fasciculus longitudinalis medialis (zkříženě i nezkříženě) 5.N jádra všech okohybných nervů tektální zrakový okruh tractus tectospinalis řízení souhybů očí, hlavy a krku směrem ke zrakovým podnětům a ke koordinaci s celkovými pohyby těla
46
47
48
49 Projekční Vzestupné Senzorické SLUCHOVÁ DRÁHA 4-neuronová, většinou zkřížená dráha 1.N: bipolární buňka ganglion cochleare Corti n. cochlearis n. VIII dráha se dělí na 2 části do nuclei cochleares 2.N: buňky v nucleus cochlearis posterior (hloubka) et anterior (intenzita) křížení lemniscus lateralis colliculus inferior nucleus olivaris superior ( kontralaterální je inhibováno z corpus trapezoideum) určení prostorové orientace sluchu 3.N: buňky v colliculus inferior 4.N: buňky v corpus geniculatum mediale lobus temporalis, gyrus temporalis transversus Heschli, area 41, (42)
50
51
52
53
54 Projekční Vzestupné Senzorické ROVNOVÁŽNÁ DRÁHA 3-neuronová, nezkřížená i zkřížená dráha 1.N: bipolární buňka ganglion vestibulare n. vestibularis n. VIII (část vláken jde jako tractus vestibulocerebellaris directus bez přepojení do mozečku) 2.N: buňky nuclei vestibulares jejich axony do různých struktur (přepojená vlákna jako tractus vestibulocerebellaris indirectus do mozečku, dále do míchy, jader hlavových nervů, fasciculus longitudinalis medialis, retikulární formace a do talamu) 3.N: buňky nuclei ventrales thalami mozková kůra (lobus parietalis, části area 2 gyrus postcentralis + parieto-inzulární kůra (gyrus insularis longus) + lobus temporalis - gyrus temporalis transversus Heschli (area 41,42)
55 Rovnovážná dráha kam všude mozková kůra mozeček RF facilitační descendentní systém mícha jádra okohybných svalů přes paramediánní pontinní RF reflex hlava-oko a další vestibulární reflexy
56
57 Projekční Vzestupné Senzorické 2-neuronová dráha ČICHOVÁ DRÁHA 1.N: neuroepitelové buňky v pars olfactoria cavitatis nasi fila olfactoria lamina cribrosa ossis ethmoidalis fossa cranii anterior bulbus olfactorius 2.N: mitrální buňky v bulbus olactorius tractus olfactorius trigonum olfactorium stria olfactoria med. et lat. limbický systém cortex piriformis v přední oblasti spánkového laloku uncus a přední konec gyrus parahippocampalis area entorhinalis (area 28) korová část corpus amygdaloideum hypothalamus, corpora mammillaria nejvyšší centrum čichu orbitofrontální kůra (11,12,47)
58
59 Projekční Vzestupné Senzorické CHUŤOVÁ DRÁHA 3-neuronová dráha, zkřížená i nezkřížená 1.N: cestou hlavových nervů měkké patro nn. palatini minores ggl. pterygopalatinum (bez přepojení) n. petrosus major ggl. geniculi n. intermedius n. VII nuclei tractus solitarii přední 2/3 jazyka (= dorsum linguae) n. lingualis chorda tympani n. intermedius n. VII nuclei tractus solitarii zadní 1/3 jazyka (= radix linguae) n. IX ganglion inf. et sup. n. IX nuclei tractus solitarii epiglottis, aditus laryngis n. X ganglion inf. et sup. n. X. nuclei tractus solitarii
60 Projekční Vzestupné Senzorické CHUŤOVÁ DRÁHA 2.N: nuclei tractus solitarii tractus tegmentalis centralis (při tr. trigeminothalamicus posterior) ncl. VPM thalami (k motorickým jádrům hlavových nervů, do RF) 3.N: thalamus mozková kůra - lobus parietalis, gyrus postcentralis (area 43) a přední části inzuly (do gyrus parahippocampalis) cesta do hypotalamu, amygdaly a kůry přes ncll. parabrachiales míjí talamus antigenní vlastnosti potravy imunita
61
62 Projekční Vzestupné MOZEČKOVÉ statická propriocepce tractus spinocerebellaris posterior ncl. thoracicus posterior Stilling-Clarke (lamina VII) medulla oblongata pedunclus cerebellaris inferior vermis + paravermální kůra (ipsilaterální) polohocit z trupu a DK tractus spinocuneocerebellaris fasciculus cuneatus nucleus cuneatus accessorius Clarke-Monakow polohocit z HK a hrudníku
63 Projekční Vzestupné MOZEČKOVÉ mechanocepce a dynamická propriocepce tractus spinocerebellaris anterior (lamina V-VII) křížení na míšní úrovni mesencephalon pedunculus cerebellaris superior křížení v mozečkové kůře vermis + paravermální kůra (ipsilaterální) - z trupu a DK (tractus spinocerebellaris rostralis) - obdoba pro hrudník a HK - u člověka nejistá, nezkřížená, přes pedunculi cerebellares superiores + inferiores tractus spinoolivocerebellaris - ncl. proprius křížení na míšní úrovni complexus olivaris inferior (přepojení) křížení pedunculus cerebellaris inferior šplhavá vlákna - motorické učení (lezení do schodů, které jsou prudké)
64 Projekční Sestupné Mozečkové TRACTUS CORTICOPONTOCEREBELLARIS Lobus f,p,o,t capsula interna ncl. pontis fibrae pontis transversae křížení pedunculus cer. medius kůra (kontralat.) TRACTUS CORTICO-OLIVOCEREBELLARIS Lobus f,p,o,t capsula interna complexus olivaris inf. (bilat.) křížení pedunculus cer. inferior kůra mozečku TRACTUS CORTICORETICULOCEREBELLARIS Lobus f,p,o,t (hlavně senzorimotorická kůra) capsula interna RF (bilat.) ncl. reticularis tegmentalis Bechtěrevi křížení pedunculus cer. medius + inf. kůra mozečku Volní motorika, příprava pohybu, nastavení správného svalového tonu
65 Projekční Vzestupné Mozečkové Tractus vestibulocerebellaris directus vestibulum corpus juxtarestiforme (v PCI) nodulus + uvula (ipsilat.) Tractus vestibulocerebellaris indirectus vestibulum ncl. vestibulares corpus juxtarestiforme (v PCI) lobulus FN+ vermis (bilat.) Tractus trigeminocerebellaris
66 Projekční Mozečkové Eferentní Ncl. fastigii PCI RF (bilat.) tr. reticulospinalis ncl. vestibularis lat. Deitersi (bilat.) tr. vestibulospinalis Ncll. interpositi (globosus + emboliformis) PCS křížení ncl. ruber tractus rubrospinalis křížení mícha (ipsilat.) Ncl. dentatus PCS křížení ncl. VA+VL thalami area 4 tr. pyramidalis křížení mícha (ipsilat.)
67
68 DRÁHY BOLESTI anterolaterální systém ascendentní tr. spinothalamicus ant. + lat. neospinotalamická dráha rychlá (akutní) bolest tr. spinoreticulothalamicus paleospinotalamická dráha pomalá (chronická) bolest tr. spinoparabrachialis afektivně-emoční složka tr. spinohypothalamicus + tr. spinoamygdalaris tr. spinomesencephalicus do PAG descendentí inhibice (dráha zadních provazců - málo vláken bolesti)
69 Somatická, rychlá bolest slabě myelinizovaná vlákna Aδ (7-14 m/s) somatická (laterální) aferentace nociceptivně specifické neurony v ncl. apicalis (lamina I,II,V) křížení na míšní úrovni tractus spinothalamicus ant. + lat. (= neospinotalamická dráha Glu) ventrobazální komplex talamu (ncl. VPL + VPM) somatosenzitivní oblast (area 3,1,2 = gyrus postcentralis)
70 Viscerální, pomalá bolest nemyelinizovaná vlákna C (0,5-3 m/s) viscerální (mediální) aferentace multireceptivní neurony v ncl. proprius columnae post. (lamina III-V (VIII,X)) tractus spinoreticularis ( paleospinotalamická dráha ) RF součást ARAS ncll. intralaminares thalami (ncl. centri mediani, centralis lateralis, parafascicularis) prefrontální a premotorická oblast (area 6,9) + gyrus cinguli, insula - očekávání bolesti
71 Afektivně-emoční složka bolesti tractus spinoparabrachialis ncll. parabrachiales fasciculus longitudinalis posterior limbický systém (emotivní a motivační centra) tr. spinohypothalamicus hypothalamus tr. spinoamygdalaris corpus amygdaloideum
72 DRÁHY BOLESTI descendentní substantia grisea centralis mesencephali = periakveduktální šeď (PAG) enkefaliny ncll. raphes (ncl. raphe magnus, dorsalis) medullae oblongatae serotonin dorzolaterální míšní provazce lamina II (presynaptická inhibice) blok Ca 2+ kanálů blok substance P subnucleus caudalis ncl. spinalis n. V
73 Ascendentní a descendentní dráhy bolesti Spinotalamická Spino-parabrachioamygdalární Spino-parabrachiohypotalamická
74 Okruhy
75 Cerebellum hlavní okruhy mozková kůra most (ncll. pontis + ncl., arcuati) / oliva (complexus olivaris inferior) křížení kůra ncl. dentatus křížení thalamus (ncl. VL) mozková kůra mozková kůra mozeček: vždy kontralateráně mozeček tělo: vždy ipsilaterálně Papezův mozečkový kontrolní okruh: ncl. dentatus ncl. ruber (pars parvocellularis) oliva ncl. dentatus
76 Základní funkční zapojení telencefala Vstupní jádra nucleus caudatus putamen nucleus accumbens Výstupní jádra pars reticularis substantiae nigrae globus pallidus medialis pallidum ventrale Vnitřní (vmezeřená) jádra globus pallidus lateralis nucleus subthalamicus pars compacta substantiae nigrae area tegmentalis ventralis (ncl. subbrachialis)
77
78
79
80
81
82 Okruhy (zapojení) limbického systému Papezův limbický okruh (John Papez 1937) hippocampus fornix corpora mammillaria fasciculus mammillothalamicus ncll. anteriores thalami area cingularis posterior cingulum entorhinální oblast subiculum + hippocampus nová, kratší verze vynechává hypotalamus odbočky: hypotalamus, ncl. accumbens, septum verum, ncl. habenulares, RF a motorická jádra hlavových a míšních nervů
83
84
85 GAME IS OVER!
LIMBICKÝ SYSTÉM David Kachlík 30.9.2015
LIMBICKÝ SYSTÉM Limbický systém viscerální mozek řízení hoemostázy emoční reakce paměť a motivace sexuální chování sociální chování péče o potomstvo nadřazen mnoha autonomním funkcím Dělení korové zóny
V mediolaterálním směru je mozeček členěn na mediánní, paramediánní a laterální zónu. Každá zóna obsahuje kortex, odpovídající bílou hmotu a jádra.
SPOJE MOZEČKU Mozeček a okolní struktury mozkového kmene. Základní členění mozečku: lobus flocculonodularis, vermis a dvě hemisféry. V mozečku je šedá hmota uložena ve formě jader a povrchového kortexu.
Retikulární formace = Formatio reticularis
Retikulární formace = Formatio reticularis fylogeneticky patří mezi nejstarší mozkové části zajišťuje základní stereotypy (chůze, spánek) významně ovlivňuje bdělost, únavu a motivaci špatně morfologicky
Perikarya v pořadí druhých neuronů leží v nucleus cochlearis ventralis a dorsalis.
SLUCHOVÁ DRÁHA Sluchová dráha představuje řetězec neuronů, které převádějí sluchové informace z vláskových buněk Cortiho orgánu vnitřního ucha do sluchové kůry. Pro sluchovou dráhu je charakteristické,
Retikulární formace Formatio reticularis
Retikulární formace Formatio reticularis Retikulární formace = Formatio reticularis fylogeneticky patří mezi nejstarší mozkové části zajišťuje základní stereotypy (chůze, spánek) významně ovlivňuje bdělost,
Fyziologie středního mozku, bazálních ganglií a thalamu. doc. MUDr. Miloslav Franěk, Ph.D. Ústav normální, patologické a klinické fyziologie
Fyziologie středního mozku, bazálních ganglií a thalamu doc. MUDr. Miloslav Franěk, Ph.D. Ústav normální, patologické a klinické fyziologie Střední mozek 2 cm úsek kmene mezi pontem a diencefalon tektum,
AUTONOMNÍ NERVOVÝ SYSTÉM
AUTONOMNÍ NERVOVÝ SYSTÉM OBECNÁ CHARAKTERISTIKA AUTONOMNÍHO NERVOVÉHO SYSTÉMU Jak již bylo uvedeno v úvodu kapitoly o řízení motoriky, živočichové reagují na změny vnějšího prostředí prostřednictvím čtyř
strukturu krátkou máloneuronovou cestou. Jsou vývojově mladé.. interoreceptorů dráhy sensorické vedou do CNS čití od smyslových receptorů
TRACTUS NERVOSI - DRÁHY NERVOVÉ Tractus - nervová dráha (zkratka tr.) Homogenní skupina neuronů, která propojuje 2 šedé struktury CNS a vede nervové vzruchy stejné povahy. V ryze anatomickém pojetí jsou
BOLEST David Kachlík
BOLEST Definice bolesti Nepříjemný smyslový a emoční zážitek spojený se skutečným nebo potenciálním poškozením tkáně nebo popisovaný výrazy pro takovéto poškození. Bolest je vždy subjektivní. nezávislá
Neurofyziologie a pohybový systém v ontogenezi IV SENZITIVNÍ DRÁHY A JEJICH PORUCHY
Neurofyziologie a pohybový systém v ontogenezi IV SENZITIVNÍ DRÁHY A JEJICH PORUCHY Senzitivní systém povrchová citlivost hrubé dotykové čití ( protopatické), bolest, teplo, chlad hluboká citlivost: jemné
MOZEČEK. David Kachlík
MOZEČEK David Kachlík Mozeček = Cerebellum 10 % hmotnosti celého mozku více než ½ neuronů celého mozku ¼ - ¾ plochy mozku Mesencephalon Pons Medulla oblongata Medulla spinalis Cerebellum Cerebellum Mozeček
BAZÁLNÍ GANGLIA STRIATUM PALLIDUM
BAZÁLNÍ GANGLIA K základním strukturám bazálních ganglií je řazeno striatum, pallidum a ncl. subthalamicus (viz základní kurz neuroanatomie). Z funkčního hlediska je však nutno klasifikaci struktur bazálních
BOLEST Tepelné a mechanické nociceptory polymodální nociceptory
BOLEST Bolest je komplexní počitek, podobně jako je tomu u zraku či sluchu. Množství různých podnětů, které vyvolávají bolest znemožňuje jednoznačně specifikovat její stimulus. Existuje řada definic, které
Kmenové syndromy. Martin Srp
Martin Srp Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Mozkový kmen Jednotlivé syndromy vyplývají z topografické
Korová centra. Anatomie pro antropology III
Korová centra Anatomie pro antropology III FUNKČNÍ TOPOGRAFIE MOZKOVÉ KŮRY V mozkové kůře rozlišujeme senzitivní a senzorické korové oblasti - korová pole (všeobecná senzitivita, oblast chuťová, zraková
Okruh D: Centrální nervová soustava a smysly žlutá
Okruh D: Centrální nervová soustava a smysly žlutá Centrální nervová soustava 1. Obecná stavba nervové soustavy (neuron, glie, synapse, mediátory, receptory) Hlavní body: základní typy neuronů, glií, synapsí,
Mozková kůra. (stavba, funkce, korové analyzátory, nervové dráhy, cévní zásobení mozku) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Mozková kůra (stavba, funkce, korové analyzátory, nervové dráhy, cévní zásobení mozku) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Cortex cerebri Allokortex = nejstarší vrstva šedé hmoty Pouze 3 vrstvy Zaujímá
Nervový systém. CNS analyzátor. Efektor příčně pruhovaná svalovina hladká svalovina srdeční svalovina žlázy. Receptor nervová zakončení
Nervový systém Funkce nervového systému řízení organismu: shromažďuje informace vyhodnocuje zajišťuje odpověď organismu na podněty Receptor nervová zakončení CNS analyzátor Efektor příčně pruhovaná svalovina
Receptorové informační vstupy
Receptorové informační vstupy Senzorické systémy: 1) struktury oddělující vnější fyzikální svět od vlastních receptorů 2) receptory (buňky schopné transformace energie) 2 výklady 3) aferentní dráha 4)
Projekci obrazu na sítnici udržují níže uvedené hlavní okulomotorické systémy:
OKULOMOTORIKA Vzhledem k tomu, že nejostřejší místo vidění se nachází na fovea centralis musí existovat velmi přesné motorické řízení, které zabezpečuje koordinované pohyby očí a hlavy tak, aby docházelo
7 Somatosenzitivita, viscerosenzitivita, propriocepce a bolest II
7 Somatosenzitivita, viscerosenzitivita, propriocepce a bolest II Viscerosenzitivita Přenos informací z viscerální oblasti a kardiovaskulárního systému Vázána na autonomní nervový systém Většina informací
KONCOVÝ MOZEK (telencephalon)
KONCOVÝ MOZEK (telencephalon) KONCOVÝ MOZEK (telencephalon) jedná se o vývojově pokročilejší část předního mozku a o nejpokročilejší část mozku vůbec uloženy (přemístěny) nejvyšší řídící funkce v těle
MEZIMOZEK. David Kachlík
MEZIMOZEK David Kachlík Mezimozek = diencephalon epithalamus subthalamus thalamus metathalamus hypothalamus thalamus opticus Mezimozek - vývoj alární ploténka thalamus, subthalamus bazální ploténka hypothalamus
Mozkový kmen Anatomický ústav Autor: Ondřej Naňka Obor: lékařství
Univerzita Karlova v Praze 1. lékařská fakulta Mozkový kmen Anatomický ústav Autor: Ondřej Naňka Obor: lékařství Mozkový kmen Truncus encephali Medulla oblongata Pons Varoli Mesencephalon Fossa rhomboidea
Senzitivní systém a bolest. Hana Kalistová Neurologická klinika 1. LF UK, Praha
Senzitivní systém a bolest Hana Kalistová Neurologická klinika 1. LF UK, Praha Senzitivní systém - povrchová citlivost (protopatická) hrubé dotykové čití, bolest, teplo, chlad - hluboká citlivost (epikritická):
SOMATOSENZORICKÉ SYSTÉMY
SOMATOSENZORICKÉ SYSTÉMY SENZORY A JEJICH OBECNÁ CHARAKTERISTIKA Informace z vnitřního i zevního prostředí ve formě fyzikálních nebo chemických podnětů (stimulů) musí být přeměněna na nervové vzruchy,
Úvod do CNS. David Kachlík
Úvod do CNS David Kachlík CNS oproti PNS PNS = periferní nervový systém CNS = centrální nervový systém shluk těl nervových buněk v PNS = ganglion, v CNS = jádro (nucleus) axony a dendrity v PNS = nerv
Organismus je řízen dvojím způsobem, hormonálně a nervově. Nervový systém se dělí na centrální a periferní.
Otázka: Centrální nervový systém Předmět: Biologie Přidal(a): wewerka68 Dělení nervové soustavy, nervová tkáň, koncový mozek, kůra, korové analyzátory, mozkové laloky a dutiny, mozkomíšní mok, obaly mozku,
Centrální nervový systém. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Centrální nervový systém Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Medulla spinalis (hřbetní mícha) Hřbetní mícha V páteřním kanálu U dospělého do výše L1 L2 (páteř roste od 4. měsíce nitroděložního vývoje
Lékařská fakulta Masarykovy univerzity Základy neuroanatomie a nervových drah
Lékařská fakulta Masarykovy univerzity Základy neuroanatomie a nervových drah prof. RNDr. Petr Dubový, CSc. Brno, 2006 Obsah Předmluva... 6 Medulla spinalis... 7 Obecná strukturální a funkční charakteristika
CORTEX CEREBRI. Ústav anatomie 2. lékařské fakulty UK R. Druga
CORTEX CEREBRI Ústav anatomie 2. lékařské fakulty UK R. Druga CORTEX CEREBRI Vývoj Členění strukturální, funkční Struktura Spoje Funkce Vývoj hemisféry Členění na kůru (pallium) a podkorové struktury Vývoj
3. PODROBNĚJŠÍ FUNKČNĚ-ANATOMICKÉ POPISY ČÁSTÍ PNS A CNS
3. PODROBNĚJŠÍ FUNKČNĚ-ANATOMICKÉ POPISY ČÁSTÍ PNS A CNS MEDULLA SPINALIS páteřní mícha A. Einstein (1879-1955) prohlašoval, že vojenskými záležitostmi vždy hluboce opovrhoval. Když viděl člověka, kterému
Brodmanova cytoarchitektonická mapa (1907) 52 oblastí. dle typů buněk a jejich uspořádání
Funkční korové oblasti Hlavní motorické a sensitivní dráhy Brodmanova cytoarchitektonická mapa (1907) 52 oblastí dle typů buněk a jejich uspořádání Neocortex 1. vrstva - nervová vlákna 2. a 4. vrstva -
CNS. NEUROANATOMIE I. - Struktury centrálního nervového systému
CNS NEUROANATOMIE I. - Struktury centrálního nervového systému Opakování - organizace nervstva Centrální nervová soustava Chráněno kostí, integrační funkce Mozek mícha Periferní nervová soustava Efektorová
Variace Nervová soustava
Variace 1 Nervová soustava 21.7.2014 15:59:34 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA NERVOVÁ SOUSTAVA CNS MOZEK, PRODLOUŽENÁ MÍCHA, HŘBETNÍ MÍCHA PNS PERIFERNÍ NERVY (OBVODOVÉ) VYSTUPUJÍCÍ Z HŘBETNÍ MÍCHY
TRUNCUS ENCEPHALICUS- MOZKOVÝ KMEN
TRUNCUS ENCEPHALICUS- MOZKOVÝ KMEN - je kraniálním pokračováním páteřní míchy a je masivními svazky vláken spojen s cerebelem, mozečkem a přechází do mezimozku, diencefala. Kmen a mozeček jsou uloženy
ZRAK A ZRAKOVÁ DRÁHA SÍTNICE (RETINA)
ZRAK A ZRAKOVÁ DRÁHA Zrak je u člověka dominantní smysl. Zrakový systém je tvořen i/ sítnicí (retinou), ii/ zrakovými dráhami, které přenáší zrakové informace z retiny do mozkového kmene a kortexu, a iii/
TELENCEPHALON. Koncový mozek. konec dobrý..všechno dobré (rozuměj celé CNS)
TELENCEPHALON Koncový mozek. konec dobrý..všechno dobré (rozuměj celé CNS) Telencephalon = Cerebrum střední část (= telencephalon medium) rostrální úsek III. komory před foramen interventriculare ukončený
KONCOVÝ MOZEK (telencephalon)
KONCOVÝ MOZEK (telencephalon) KONCOVÝ MOZEK (telencephalon) jedná se o vývojově pokročilejší část předního mozku a o nejpokročilejší část mozku vůbec uloženy (přemístěny) nejvyšší řídící funkce v těle
LIMBICKÝ PŘEDNÍ MOZEK A AMYGDALÁRNÍ JÁDRA
LIMBICKÝ PŘEDNÍ MOZEK A AMYGDALÁRNÍ JÁDRA Účast ve vytváření nejrudimentálnějších a nejzákladnějších lidských emocí zahrnujících strach,sexuální touhu, záchvat zuřivosti, náboženskou extázi nebo bazální
Nervová soustava. Funkce: řízení organismu. - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy. Biologie dítěte
Funkce: řízení organismu - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy Nervová buňka - neuron Neuron zákl. stavební a funkční jednotka Složení neuronu: tělo a nervové výběžky - axon =
Fyziologie spinální míchy, mozečku a mozkového kmene. doc. MUDr. Miloslav Franěk, Ph.D. Ústav normální, patologické a klinické fyziologie
Fyziologie spinální míchy, mozečku a mozkového kmene doc. MUDr. Miloslav Franěk, Ph.D. Ústav normální, patologické a klinické fyziologie Stavba začátek, konec (muž mezi L1 a L2, žena L2) cauda equina,
Senzorická fyziologie
Senzorická fyziologie Čití - proces přenosu informace o aktuálním stavu vnitřního prostředí a zevního okolí do formy signálů v CNS Vnímání (percepce) - subjektivní vědomá interpretace těchto signálů na
Mícha - Medulla spinalis
Mícha - Medulla spinalis Vývoj neurální trubice v oblasti míchy MÍCHA - Medulla spinalis délka 40 50 cm, tloušťka 1cm váha asi 30g uložena v páteřním kanále sleduje zakřivení páteře Kraniálně: pokračuje
Nervová soustava je základním regulačním systémem organizmu psa. V organizmu plní základní funkce jako:
Nervová soustava je základním regulačním systémem organizmu psa. V organizmu plní základní funkce jako: Přijímá podněty smyslovými orgány tzv. receptory (receptory), Kontroluje a poskytuje komplexní komunikační
MÍCHA. David Kachlík
MÍCHA David Kachlík Mícha = Medulla spinalis myelon dříve hřbetní mícha uvnitř páteřního kanálu 1. úroveň CNS Vývoj neurální trubice v oblasti míchy Růst míchy Mícha segmentové uspořádání vychází z vývoje
Morfologie a funkce prodloužené míchy, mozečku, bazálních ganglií, mozkové kůry. Jaromír Gumulec
Morfologie a funkce prodloužené míchy, mozečku, bazálních ganglií, mozkové kůry. Jaromír Gumulec Prodloužená mícha pokračováním hřbetní míchy ve směru rostrálním a patří již, jakožto jeho nejdorsálnější
Mícha = Medulla spinalis
Mícha = Medulla spinalis Vývoj neurální trubice v oblasti míchy MÍCHA (medulla spinalis) fylogeneticky starší část centrální nervové soustavy zachovává stavbu původní neurální trubice s centrálním kanálem
Řízení svalového tonu Martina Hoskovcová
Řízení svalového tonu Martina Hoskovcová Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Svalový tonus Reflexně
Nervová tkáň. neurony. neuroglie centrální astrocyty oligodendrocyty mikroglie ependym periferní Schwannovy buňky satelitní buňky
Nervový systém Nervová tkáň neurony neuroglie centrální astrocyty oligodendrocyty mikroglie ependym periferní Schwannovy buňky satelitní buňky Nervový systém - CNS a PNS CNS mozek, mozkový kmen, mozeček,
Periferní nervový systém. MUDr. Radovan Hudák
Periferní nervový systém MUDr. Radovan Hudák Zdroje ilustrací 1. Hudák, R., Kachlík, D. a kol.: Memorix anatomie, 3. vydání, Praha: Triton 2015. 2. Netter, F. H.: Netterův anatomický atlas člověka, Computer
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_19_NERVOVÁ SOUSTAVA ČLOVĚKA1_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077
Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám
VY_32_INOVACE_ZDRK34060FIG Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:
MÍCHA. David Kachlík
MÍCHA David Kachlík Mícha = Medulla spinalis myelon dříve hřbetní mícha uvnitř páteřního kanálu 1. úroveň CNS Vývoj neurální trubice v oblasti míchy Růst míchy Mícha segmentové uspořádání vychází z vývoje
NERVOVÁ SOUSTAVA - MOZEK
Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_12_BI2 NERVOVÁ SOUSTAVA - MOZEK MOZEK vznikl během evoluce postupným rozšiřováním nervové trubice zakládají se 3 váčky: první
CENTRÁLNÍ NERVOVÁ SOUSTAVA. Mícha hřbetní (Medulla spinalis) Obaly mozku a míchy:
CENTRÁLNÍ NERVOVÁ SOUSTAVA Mícha hřbetní (Medulla spinalis) - dlouhý, válcovitý provazec, délka 40 50 cm, končí na úrovni prvního bederního obratle, dále pokračuje jako svazek nervů koňský ohon - uvnitř
Funkce prodloužené míchy
Funkce prodloužené míchy Centrum kardiomotorické (pro regulaci srdeční činnosti) Rami cardiaci n. vagi x nn. cardiaci Kardioinhibiční centrum: prodloužená mícha (ncl.dorsalis, ncl. ambiguus) parasympatická
ANATOMIE ČLOVĚKA III.
MASARYKOVA UNIVERZITA fakulta lékařská ANATOMIE ČLOVĚKA III. Systém nervový Milan Dokládal Libor Páč Brno 2000 SOUSTAVA NERVOVÁ. SYSTEMA NERVOSUM Základní funkcí nervového systému je zajišťovat vnitřní
Mozkový kmen. Veronika Němcová
Mozkový kmen Veronika Němcová Mes Pons Med obl Mozkový kmen ventrální strana plastinovaný preparát 2 1- a. basilaris 2-ACS 3- AICA 4-a. vertebralis 1 3 4 4 Kmen ventrální strana výstupy hlavových nervů
Centrální nervový systém 1
Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy (https://www.lf2.cuni.cz) Centrální nervový systém 1 Test Centrální nervový systém 1 probíhá písemnou formou dle obecných pravidel písemných testů (viz
Neurologické vyšetření koně
Neurologické vyšetření koně Cíl neurologického vyšetření Je to neurologický problém? Lokalizace léze? Diagnóza Možnost terapie a prognóza? Anatomie nervového systému CNS - mozek, mícha PNS - periferní
Funkce prodloužené míchy
Funkce prodloužené míchy Centrum kardiomotorické (pro regulaci srdeční činnosti) Rami cardiaci n. vagi x nn. cardiaci Kardioinhibiční centrum: prodloužená mícha (ncl.dorsalis, ncl. ambiguus) parasympatická
Diencephalon. Veronika Němcová
Diencephalon Veronika Němcová Diencephalon EPITHALAMUS THALAMUS SUBTHALAMUS HYPOTHALAMUS 19- thalamus 20 hypothalamus 24 - epiphysis 4 3 SPe CC Cau 5 2 Th 6 1 11 10 CC- corpus callosum Spe septum pellucidum
Mozkový kmen. Veronika Němcová
Mozkový kmen Veronika Němcová Mes Pons Med obl Mozkový kmen ventrální strana plastinovaný preparát 2 1- a. basilaris 2-ACS 3- AICA 4-a. vertebralis 1 3 4 4 Kmen ventrální strana výstupy hlavových nervů
PERIFERNÍ NERVOVÝ SYSTÉM
PERIFERNÍ NERVOVÝ SYSTÉM 1 Kraniální nervový systém dvanáct párů nervů vystupujících z mozku z lebky vystupují zvláštními otvory inervují hlavu a krk nervus vagus inervuje navíc orgány hrudníku a břišní
Autonomní nervový systém
Autonomní nervový systém AUTONOMNÍ NERVOVÝ SYSTÉM autonomní nervový systém se podílí na inervaci viscerálního oddílu těla, řídí autonomní (vegetativní) funkce, které probíhají nezávisle na naší vůli je
Svalová a nervová soustava
Svalová a nervová soustava Dělení rybího svalstva Dle umístění Kosterní (tělní, somatické) Svalovina trupu Svalovina ploutví viscerální (útrobní) Svalovina hlavy Žaberní oblouky, skřelové víčko Okohybné
MÍŠNÍ REFLEXY PROPRIOCEPTIVNÍ MÍŠNÍ REFLEXY
MÍŠNÍ REFLEXY Jak již bylo uvedeno v úvodu motorických drah, představuje spinální mícha nejnižší strukturu pro řízení pohybu. Na úrovni spinální míchy je zabezpečena základní pohybová aktivita, která je
Periferní nervový systém
Periferní nervový systém (systema nervosum periphericum) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Periferní nervový systém (1) = obvodové Propojení orgánů a tkání s CNS obousměrně Svazky výběžků nervových
Mozeček a mozečkový syndrom
Mozeček a mozečkový syndrom Ota Gál Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Mozeček ve vztahu k CNS Neurologická
Zpracování nociceptivní aference
Zpracování nociceptivní aference (Fyzioterapeutické metodiky, 1. roč. NMgr. fyzioterapie) Mgr. Zdeněk Čech Bolest Podle International Association for the Study of Pain je bolest definována jako nepříjemná
Chuťová a čichová dráha napojení na limbický systém. Veronika Němcová
Chuťová a čichová dráha napojení na limbický systém Veronika Němcová Čich Reakce na chemické podněty Různé vůně aktivují různé čichové buňky Širokou škálu vůní můžeme rozpoznávat díky široké škále receptorů
Přehled motorických a senzitivních drah
Přehled motorických a senzitivních drah Veronika Němcová http://www.anatonomina.org/index.php?s=sys&lang=cz&t=tree&p=451 546 #546 https://el.lf1.cuni.cz/anatomie_1/default/alekls/alekls.html Obecné
SOMATICKÁ A VEGETATIVNÍ NERVOVÁ SOUSTAVA
Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_14_BI2 SOMATICKÁ A VEGETATIVNÍ NERVOVÁ SOUSTAVA NS: anatomický a funkční celek řídí kosterní a útrobní orgány > řízeny odděleně
Výukový materiál. zpracovaný v rámci projektu
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Základní škola Sokolov,Běžecká 2055 pracoviště Boženy Němcové 1784 Název a číslo projektu: Moderní škola, CZ.1.07/1.4.00/21.3331 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění
MOZEČEK. David Kachlík
MOZEČEK David Kachlík Mozeček = Cerebellum 10 % hmotnosti celého mozku více než ½ neuronů celého mozku ¼ - ¾ plochy mozku Mesencephalon Pons Medulla oblongata Medulla spinalis Cerebellum Cerebellum Mozeček
FUNKCE NERVOVÉ SOUSTAVY
NERVOVÁ SOUSTAVA (SYSTEMA NERVOSUM) FUNKCE NERVOVÉ SOUSTAVY řídící funkce nervová soustava zajišťuje nervové řízení činnosti orgánů, jedná se tedy o kybernetický systém organizmu. Základní vlastností je
Nervový systém. základní funkční jednotka neuron vzrušivost a vodivost. neuroglie nutritivní,podpůrná a obranná funkce
Nervový systém základní funkční jednotka neuron vzrušivost a vodivost neuroglie nutritivní,podpůrná a obranná funkce Neuron tělo a výběžky Dendrit (y)-dostředivě Neurit= axon-odstředivě Myelinová pochva
Nervová soustava. Nejvyšší funkce myšlení, řeč, uvědomnělé smyslové vnímání. Instinktivní a emotivní chování Učení a paměť
Nervový systém Nervová soustava Ovládá činnost všech orgánů v těle Řízení kosterního svalstva somatický systém Řízení vnitřních orgánů vegetativní systém Vyšší nervové funkce Instinktivní a emotivní chování
THE LIMBIC SYSTEM. Institute of Anatomy, 2nd and 1st Medical Faculty R. Druga
THE LIMBIC SYSTEM Institute of Anatomy, 2nd and 1st Medical Faculty R. Druga LIMBIC SYSTEM Limbic cortex = g. cinguli + g. parahippocampalis + hippocampal formation (gyrus dentatus, hippocampus, subiculum)
SYSTEMA NERVOSUM = ÚSTROJÍ NERVOVÉ
SYSTEMA NERVOSUM = ÚSTROJÍ NERVOVÉ Nervová soustava zprostředkovává vztahy mezi vnějším prostředím a organismem a mezi všemi částmi uvnitř organismu. V nervovém systému rozlišujeme: - pars centralis =
Čichový sensorický systém
Smyslové orgány I Čichové,, chuťov ové a zrakové ústrojí Čichový sensorický systém Přijímá chemické signály z vnější šího prostřed edí Vníman mané látky jsou rozpuštěny v hlenu nosní sliznice, kde dráždí
Okruhy otázek předmětu Neurovědy Zubní lékařství. Neuroanatomie
Okruhy otázek předmětu Neurovědy Zubní lékařství Neuroanatomie Druhy axoplazmatického transportu včetně přibližných hodnot/den. Příklady transportovaných molekul. Význam jednotlivých druhů transportu v
Vlastnosti neuronových sítí. Zdeněk Šteffek 2. ročník 2. LF UK v Praze
Vlastnosti neuronových sítí Zdeněk Šteffek 2. ročník 2. LF UK v Praze 7. 3. 2011 Obsah Neuronální pooly Divergence Konvergence Prolongace signálu, kontinuální a rytmický signál Nestabilita a stabilita
Ucho a sluchová dráha
Ucho a sluchová dráha Auris externa Auris externa Auris media Auris interna A Meatus acusticus externus B Membrana tympani C Cavum tympani D Cochlea E Canalis semicircularis ant. F Tuba auditiva Cochlea
HLAVOVÉ NERVY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
HLAVOVÉ NERVY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 18. 9. 2009 Mgr. Radka Benešová Nervový systém dělíme na centrální = mozek a mícha periferní
Řízení a poruchy motoriky,vyšetření, syndromologie. Kmenové syndromy. Kateřina Zárubová
Řízení a poruchy motoriky,vyšetření, syndromologie. Kmenové syndromy Kateřina Zárubová Motorický systém - řízení hybnosti Motorická kůra F laloku programování, plánování a iniciace cílených pohybů - odpovídá
A F TRIG GLO VAGU HYPO
Mnemonics Oh, Oh, Oh To Take A Family Vacation! Go Vegas After Hours! On Old Olympus' Towering Tops, American, Finn, Scott and German Viewed And Hopped" Oh Oh Oh To Touch And Feel a Virgin Girl's Vagina
Motorický systém a řízení motoriky
Motorický systém a řízení motoriky Martina Hoskovcová, Petr Dušek, Jan Roth Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice
Centrální nervový systém 3
Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy (http://www.lf2.cuni.cz) LF2 > Centrální nervový systém 3 Centrální nervový systém 3 Průběh zkoušení Zkoušení z Centrálního nervového systému 3 bude
Mícha a míšní syndromy
Mícha a míšní syndromy Martina Hoskovcová Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Úvod Provazec dlouhý
Mgr. Dagmar Králová Fyzioterapie, FSpS MU
Aference. Volba FT vzhledem k míře poruchy pohybového systému. Etáže řízení a jejich ovlivnění. Analgetický účinek FT. Teorie bolesti. Fyzikální terapie II Mgr. Dagmar Králová 30. 3. 2011 Fyzioterapie,
Centrální nervový systém
Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy (https://www.lf2.cuni.cz) Centrální nervový systém Test Centrální nervový systém probíhá písemnou formou dle obecných pravidel písemných testů (viz
TOPOGRAFICKÁ ANATOMIE KRKU
TOPOGRAFICKÁ ANATOMIE KRKU Václav Báča, David Kachlík Tereza Smržová, Martin Holek, Katarína Hubčíková, Radek Jakša Ústav anatomie 3. LF UK, Praha podpořeno grantem FRVŠ 1101/2008/F3 REGIO CERVICALIS ANTERIOR
KONTROLNÍ A ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY. kontrolu a řízení organismu zajišťují 2 soustavy: o nervová soustava o hormonální soustava
KONTROLNÍ A ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY kontrolu a řízení organismu zajišťují 2 soustavy: o nervová soustava o hormonální soustava NERVOVÁ SOUSTAVA základní stavební jednotkou je. neuron Funkce.. řídí a koordinuje
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 2. LÉKAŘSKÁ FAKULTA Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství Bc. Martina Matějková Specifické poruchy učení a chování a jejich obraz v posturálním systému Diplomová práce
Fyziologie centrálního nervového systému
Fyziologie centrálního nervového systému Mezi oddíly centrálního nervového systému řadíme: - páteřní míchu (medulla spinalis), - prodlouženou míchu (medulla oblongata), - most (pons Varoli), - střední
Stavba mozku. Pracovní list. VY_32_INOVACE_Bi3r0112. Olga Gardašová
Stavba mozku Pracovní list Olga Gardašová VY_32_INOVACE_Bi3r0112 Hlavní oddíly mozku Prodloužená mícha Její funkcí je přepojování signálů do vyšších center mozku. Řídí základní reflexy - dýchání, činnost
Motorický systém. Biomedicínská technika a bioinformatika
Motorický systém Biomedicínská technika a bioinformatika 7.5.2008 Funkční neuroanatomie Neuron jako funkční jednotka NS Vysoká variabilita neuronů podle specifity, velikosti a typu. Jeden α-motoneuron
Digitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Nervová soustava Společná pro celou sadu oblast