Vaše práva v oblasti sociálního zabezpečení. v Rumunsku

Transkript

1 Vaše práva v oblasti sociálního zabezpečení v Rumunsku

2 Informace obsažené v tomto průvodci byly připraveny a aktualizovány v úzké spolupráci s korespondenty vzájemného informačního systému sociálního zabezpečení (MISSOC) z jednotlivých států. Více informací o síti MISSOC je k dispozici na internetové stránce Tento průvodce obsahuje obecný popis předpisů v oblasti sociálního zabezpečení v jednotlivých zemích. Více informací lze získat z dalších publikací sítě MISSOC, přičemž všechny tyto publikace jsou k dispozici na výše uvedené internetové adrese. Můžete rovněž kontaktovat příslušné orgány a instituce uvedené v příloze tohoto průvodce. Evropská komise ani žádná osoba, která jedná jejím jménem, nenesou odpovědnost za způsob využití informací v této publikaci. Evropská unie, 2012 Reprodukce je povolena pod podmínkou uvedení zdroje. červenec

3 OBSAH Kapitola I: Obecné informace, organizace a financování... 4 Obecné informace... 4 Organizace sociální ochrany... 4 Financování... 5 Kapitola II: Zdravotní péče... 8 Kdy máte nárok na zdravotní péči?... 8 Pojistné krytí... 8 Jak získat přístup ke zdravotní péči?... 8 Kapitola III: Peněžité dávky v nemoci... 9 Kdy máte nárok na peněžité dávky v nemoci?... 9 Pojistné krytí...10 Jak získat přístup k peněžitým dávkám v nemoci?...10 Kapitola IV: Dávky v mateřství a otcovské dávky...11 Kdy máte nárok na dávky v mateřství nebo otcovské dávky?...11 Pojistné krytí...11 Jak získat přístup k dávkám v mateřství a otcovským dávkám?...11 Kapitola V: Dávky v invaliditě...12 Kdy máte nárok na dávky v invaliditě?...12 Pojistné krytí...12 Jak získat přístup k dávkám v invaliditě?...14 Kapitola VI: Starobní důchod a starobní dávky...15 Kdy máte nárok na starobní dávky?...15 Pojistné krytí...16 Jak získat přístup ke starobním dávkám?...17 Kapitola VII: Dávky pro pozůstalé...18 Kdy máte nárok na dávky pro pozůstalé?...18 Pojistné krytí...19 Jak získat přístup k dávkám pro pozůstalé?...20 Kapitola VIII: Dávky při pracovních úrazech a nemocech z povolání...21 Kdy máte nárok na dávky při pracovních úrazech a nemocech z povolání?...21 Pojistné krytí...22 Jak získat přístup k dávkám při pracovních úrazech a nemocech z povolání?...22 Kapitola IX: Rodinné dávky...24 Kdy máte nárok na rodinné dávky?...24 Pojistné krytí...24 Jak získat přístup k rodinným dávkám?...25 Kapitola X: Nezaměstnanost...26 Kdy máte nárok na dávky v nezaměstnanosti?...26 Pojistné krytí...26 Jak získat přístup k dávkám v nezaměstnanosti?...27 Kapitola XI: Minimální zdroje...28 Kdy máte nárok na dávky vázané na minimální zdroje?...28 Pojistné krytí...28 Jak získat přístup k dávkám vázaným na minimální zdroje?...28 Kapitola XII: Dlouhodobá péče...29 Kdy máte nárok na dlouhodobou péči?...29 Pojistné krytí...29 Jak získat přístup k dlouhodobé péči?...30 Příloha: Užitečné kontaktní údaje a internetové stránky...31 červenec

4 Kapitola I: Obecné informace, organizace a financování Obecné informace Sociální ochrana v Rumunsku je zajišťována veřejnými institucemi v úzké spolupráci s institucemi soukromými. Veřejné instituce sociální ochrany spravují různé systémy jak na ústřední, tak na místní úrovni veřejné správy. Na ústřední úrovni veřejné správy poskytují ministerstva, státní agentury nebo státní úřady ochranu jednotlivcům v souvislosti s nemocí, mateřstvím, invaliditou, starobou, přežitím, pracovními úrazy a nemocemi z povolání, rodinou/dětmi a nezaměstnaností. Pokud jde o místní úroveň veřejné správy, úřady starostů a krajská generální ředitelství pro sociální pomoc a ochranu dítěte zajišťují potřeby jednotlivců v souladu se zásadou solidarity a sociálního začlenění. Nejvýznamnějšími soukromými institucemi sociální ochrany jsou penzijní pojišťovny. Tyto instituce zahájily svou činnost poměrně nedávno a jejich úkolem je vyplácení invalidních, starobních a pozůstalostních důchodů. Na druhé straně soukromí poskytovatelé sociálních služeb z velké části uspokojují potřeby jednotlivců v oblasti dlouhodobé péče. Organizace sociální ochrany Ústřední veřejná správa Ministerstvo práce, rodiny a sociálních věcí (Ministerul Muncii, Familiei şi Protecţiei Sociale) provádí politiky a strategie vlády v oblasti práce, rodiny, rovných příležitostí a sociální ochrany. Ministerstvo zdravotnictví (Ministerul Sănătăţii) vypracovává v souladu s vládním programem politiky, strategie a akční programy v oblasti veřejného zdraví. Koordinuje a kontroluje provádění politik, strategií a programů v oblasti veřejného zdraví na celostátní, regionální a místní úrovni. Ministerstvo zdravotnictví má na starost postup reformy v oblasti zdravotnictví: organizuje, koordinuje a řídí aktivity zajišťující zdraví obyvatel a působí v oblasti prevence a boje proti postupům poškozujícím zdraví. Ministerstvo národní obrany (Ministerul Apărării Naţionale, ministerstvo státní správy a vnitra (Ministerul Administraţiei şi Internelor) a Rumunská informační služba (Serviciul Român de Informaţii) spravuje a provozuje prostřednictvím úřadů pro služební důchody veřejný důchodový systém a přímo systémy pojištění pro případy pracovních úrazů a nemocí z povolání, peněžité dávky v nemoci, dávky v mateřství a otcovské dávky a rodinné dávky, týkající se zaměstnanců v odvětví obrany, veřejného pořádku a národní bezpečnosti. Státní úřad pro důchody ve státní správě (Casa Naţională de Pensii Publice) je samostatnou veřejnoprávní institucí. Její úlohou je správa a provoz veřejného důchodového systému, jakož i systému pojištění pro případ pracovních úrazů a nemocí z povolání. červenec

5 Státní agentura pro zaměstnanost pracovních sil (Agenţia Naţională pentru Ocuparea Forţei de Muncă) je samostatnou institucí, jejímž úkolem je správa a provoz systému pojištění pro případ nezaměstnanosti. Státní zdravotní pojišťovna (Casa Naţională de Asigurări de Sănătate) je samostatnou institucí, která má na starosti správu a provoz systému zdravotního pojištění, který koordinuje ministerstvo zdravotnictví. Místní veřejná správa Úřady starostů a krajská generální ředitelství pro sociální pomoc a ochranu dítěte odpovídají za sociální pomoc. Krajská generální ředitelství pro sociální pomoc a ochranu dítěte jsou podřízena krajským radám. Soukromé subjekty Pojišťovna pro advokáty (Casa de Asigurări a Avocaţilor) odpovídá za správu a provoz jedinečného, zvláštního a nezávislého systému důchodů a vyplácení dalších dávek ze sociálního pojištění pro advokáty. Penzijní pojišťovny (societăţi de pensii) spravují penzijní fondy v rámci systému soukromých režimů penzijních fondů (druhý pilíř) a v rámci systému dobrovolného penzijního připojištění (třetí pilíř). Soukromí poskytovatelé sociálních služeb jsou organizováni do soukromých center, jako jsou zařízení zajišťující denní péči, ústavy atd. Financování Sociální ochrana je financována z odvodů na sociální zabezpečení, místních rozpočtů a státního rozpočtu. Rodinné dávky a sociální pomoc jsou financovány z daní. Ostatní dávky jsou financovány především z příspěvků, viz dále. Senioři, invalidita a pozůstalí Zaměstnanec: První pilíř: 10,50 % (včetně 3,5% příspěvku do druhého pilíře). U výpočtu se uplatňuje horní hranice ve výši 5násobku předpokládané průměrné hrubé mzdy na každý zdroj příjmu. Druhý pilíř: 3,5 % se odečítají z výše příspěvku do prvního pilíře. Míra příspěvku do druhého pilíře se každoročně zvyšuje o 0,5 %, dokud nedosáhne 6 %. U výpočtu se uplatňuje horní hranice ve výši 5násobku předpokládané průměrné hrubé mzdy na každý zdroj příjmu. Zaměstnavatel: První pilíř: Míra příspěvku se liší podle pracovních podmínek: 20,80 % u běžných pracovních podmínek, 25,80 % u obtížných pracovních podmínek a 30,80 % u zvláštních pracovních podmínek. U výpočtu se uplatňuje horní hranice ve výši 5násobku předpokládané průměrné hrubé mzdy, znásobený průměrným počtem zaměstnanců. Druhý pilíř: Po zaměstnavateli není vyžadován žádný příspěvek. červenec

6 Osoba samostatně výdělečně činná: První pilíř: 31,30% (včetně 3,5% příspěvku do druhého pilíře): u výpočtu se uplatňuje spodní hranice ve výši 35 % předpokládané průměrné hrubé mzdy a horní hranice 5násobku předpokládané průměrné hrubé mzdy. Druhý pilíř: 3,5 % se odečítají z výše příspěvku do prvního pilíře. Míra příspěvku do druhého pilíře se každoročně zvyšuje o 0,5 %, dokud nedosáhne 6 %. U výpočtu se uplatňuje spodní hranice ve výši 35 % předpokládané průměrné hrubé mzdy a horní hranice 5násobku předpokládané průměrné hrubé mzdy. Nemoc a mateřství Zaměstnanec: Míra příspěvku v případě věcných dávek je 5,5 %. Na peněžité dávky se nepřispívá. U výpočtu se neuplatňuje žádná horní hranice. Zaměstnavatel: Míra příspěvku v případě věcných dávek je 5,2 % a v případě peněžitých dávek 0,85 %. Pokud jde o příspěvek na peněžité dávky, u výpočtu se uplatňuje horní hranice odpovídající 12násobku minimální hrubé mzdy na každého zaměstnance. Osoba samostatně výdělečně činná: Míra příspěvku v případě věcných dávek je 5,5 % a v případě peněžitých dávek 0,85 %. Pokud jde o příspěvek na věcné dávky, u výpočtu se uplatňuje spodní hranice odpovídající minimální hrubé mzdě. Pokud jde o příspěvek na peněžité dávky, u výpočtu se uplatňuje horní hranice odpovídající 12násobku minimální hrubé mzdy. Důchodci: Míra příspěvku v případě věcných dávek je 5,5 %. Na peněžité dávky se nepřispívá. Příspěvek na věcné dávky nemůže snížit důchod pod 740 RON (166 EUR). Nezaměstnanost Zaměstnanec: Míra příspěvku je 0,5 %. U výpočtu se uplatňuje horní hranice ve výši 5násobku předpokládané průměrné hrubé mzdy na každý zdroj příjmu. Zaměstnavatel: Míra příspěvku je 0,5 %. U výpočtu se neuplatňuje žádná horní hranice. Osoba samostatně výdělečně činná: Pojištění je dobrovolné. Míra příspěvku je 1 %. U výpočtu se uplatňuje spodní hranice odpovídající minimální hrubé mzdě a horní hranice ve výši 5násobku předpokládané průměrné hrubé mzdy. Pracovní úrazy a nemoci z povolání Zaměstnanec: Po zaměstnanci se nepožaduje žádný příspěvek. Zaměstnavatel: Míra příspěvku se pohybuje od 0,15 % do 0,85 % dle kategorií rizik. U výpočtu se neuplatňuje žádná horní hranice. Osoba samostatně výdělečně činná: Pojištění je dobrovolné. Míra příspěvku je 1 %. červenec

7 U výpočtu se uplatňuje spodní hranice odpovídající 35 % předpokládané průměrné hrubé mzdy a horní hranice ve výši 5násobku předpokládané průměrné hrubé mzdy. červenec

8 Kapitola II: Zdravotní péče Kdy máte nárok na zdravotní péči? Všechny osoby s trvalým pobytem v Rumunsku, včetně cizích státních příslušníků, kteří trvale žijí v této zemi, jsou kryty v rámci státního fondu zdravotního pojištění. Aby byla pojištěnci a osobám, které vyživuje, přiznána zdravotní péče, musí v průběhu předchozích 12 měsíců hradit pojištění nejméně po dobu 6 měsíců. V případě neodkladného chirurgického zákroku, tuberkulózy, AIDS nebo dalších infekčních nemocí nejsou pro vznik nároku na zdravotní péči stanoveny žádné podmínky. Zdravotní péče je rovněž poskytována vysokoškolským studentům, osobám ve výkonu vojenské služby a vězňům. Osoby s přechodným pobytem a členové diplomatického sboru s akreditací v Rumunsku si mohou sjednat dobrovolné pojištění. Pojistné krytí Soubor základních zdravotních služeb je hrazen ze zdravotního pojištění a je pravidelně aktualizován ministerstvem zdravotnictví (seznam těchto služeb je k dispozici na internetové stránce: Tento soubor základních zdravotních služeb je poskytován bezplatně, avšak pacient musí hradit léky (ambulantní léčba), zubní péči a služby očního lékaře. Léky uvedené na zvláštním seznamu jsou určitým kategoriím osob (zejména vězňům) poskytovány za sníženou cenu. Mějte, prosím, na paměti, že příslušná legislativa se v současné době reviduje. Jak získat přístup ke zdravotní péči? Zdravotní služby jsou poskytovány přímo místními zdravotními pojišťovnami a zahrnují péči praktického a odborného lékaře, ambulantní péči, hospitalizaci, léky, protézy, rehabilitaci, preventivní lékařskou péči, péči v mateřství, dopravu a další služby. Pojištěnec si musí zvolit rodinného lékaře, který poskytuje zdravotní služby obecné povahy. Každý pojištěnec si lékaře vybírá individuálně na základě různých osobních kritérií (blízkost domova či zaměstnání, méně pacientů, vysoký stupeň profesionality atd.). Odborné lékaře lze konzultovat přímo pouze v neodkladných záležitostech v místních zdravotních střediscích. V dalších naléhavých případech se péče odborného lékaře poskytuje na základě doporučení rodinného lékaře. červenec

9 Kapitola III: Peněžité dávky v nemoci Kdy máte nárok na peněžité dávky v nemoci? Peněžité dávky v nemoci jsou vypláceny zaměstnaným osobám s trvalým pobytem v Rumunsku (zaměstnancům s individuálními pracovními smlouvami, státním úředníkům, soudcům, členům diplomatického sboru nebo konzulárnímu personálu, některým úředníkům působícím ve výkonných, zákonodárných a soudních orgánech, členům řemeslných spolků, osobám pobírajícím dávky v nezaměstnanosti a osobám samostatně výdělečně činným). Peněžité dávky v nemoci při dočasné pracovní neschopnosti Účelem těchto dávek je nahradit příjem, který je pozastaven z důvodu nemoci. Pro vznik nároku na tyto dávky je třeba, aby pojištěnec v průběhu 12 kalendářních měsíců před vznikem pracovní neschopnosti hradil pojištění nejméně po dobu 6 měsíců. Nejsou stanoveny žádné podmínky pro získání nároku na tyto dávky v případě neodkladné chirurgické operace, v případě tuberkulózy, AIDS nebo dalších infekčních nemocí. Pojištění se započítává za určitá období, včetně období, během nichž jsou pobírány dávky ze sociálního pojištění, jakož i za období vysokoškolských studií, výkonu vojenské služby nebo výkonu trestu odnětí svobody. Dávka při prevenci nemoci a profesní rehabilitaci za účelem návratu do zaměstnání Tato dávka je vyplácena osobám, které se účastní dočasné profesní rehabilitace prostřednictvím výkonu alternativního zaměstnání. Příspěvek na péči o dítě Pojištěnec má právo přerušit výkon výdělečné činnosti a pobírat dávky v nemoci v případě, že jeho dítě (do 7 let, případně do 18 let věku, pokud je dotčené dítě postižené) onemocní. Dávky nemocenského pojištění Tato dávka je vyplácena osobám, které v průběhu posledních 12 měsíců odvedly pojistné alespoň za 1 měsíc. Pro některé kategorie osob s trvalým pobytem v Rumunsku, jakož i v případě neodkladného chirurgického zákroku, tuberkulózy, AIDS nebo dalších infekčních nemocí nejsou stanoveny žádné podmínky pro získání nároku na tyto dávky. Stávající mechanismus pro vyplácení dávek v nemoci je v současné době revidován ministerstvem práce, rodiny a sociální ochrany. Budou zavedeny přísnější podmínky pro získání nároku na dočasné dávky nebo důchod. červenec

10 Pojistné krytí Peněžité dávky v nemoci při dočasné pracovní neschopnosti Peněžité dávky v nemoci v případě dočasné pracovní neschopnosti představují 75 % průměrného měsíčního příjmu pojištěnce (100 % v případě neodkladného chirurgického zákroku, v případě tuberkulózy, AIDS nebo dalších infekčních nemocí). Pojištěnec má nárok na dávky v nemoci za celou dobu trvání pracovní neschopnosti po maximální dobu 183 dnů v roce za každou nemoc, přičemž tato doba může být v některých případech prodloužena. V případě tuberkulózy a některých dalších konkrétních nemocí se dávky vyplácejí po dobu 1 roku s možností prodloužení o dalších 6 měsíců. Pokud se příjemce neuzdraví po uplynutí nároku na pobírání dávek, lékař může navrhnout dočasný či trvalý důchod. V některých případech může lékař navrhnout omezenou pracovní dobu; příjemce je v takovém případě oprávněn pobírat odpovídající náhradu. Pokud je nezbytná rehabilitace, pojištěnec může rovněž získat nárok na lázeňskou léčbu. Dávka při prevenci nemoci a profesní rehabilitaci za účelem návratu do zaměstnání Tato dávka zahrnuje dočasnou profesní rehabilitaci prostřednictvím umístění do alternativního zaměstnání a peněžitou dávku, která nahrazuje část příjmu, o nějž příjemce přišel v důsledku omezení pracovní doby. Výše každé dávky nesmí překročit 25 % průměrného měsíčního příjmu pojištěnce v průběhu 6 měsíců, které předcházely vzniku pracovní neschopnosti. Dávky jsou vypláceny maximálně po dobu 90 dní ročně. Osobám v karanténě je vyplácena dávka ve výši 75 % průměrného příjmu pojištěnce v průběhu 6měsíců, které předcházely vzniku pracovní neschopnosti. Příspěvek na péči o dítě Příspěvky se rovnají 85 % průměrného měsíčního příjmu pojištěnce v průběhu 6 měsíců, které předcházely podání žádosti. Jsou vypláceny maximálně po dobu 45 dní za kalendářní rok (tato doba může být za určitých podmínek prodloužena) na děti mladší 7 let, resp. 18 let v případě, že je dítě zdravotně postižené. Jak získat přístup k peněžitým dávkám v nemoci? Zaměstnanec musí svému zaměstnavateli oznámit a prokázat svou pracovní neschopnost do 5 pracovních dnů od propuknutí nemoci. Zaměstnavatel nemůže rozhodnout, zda je zaměstnanec schopný výkonu výdělečné činnosti, či nikoli, nicméně ve sporných případech má právo vyžádat si lékařský posudek, který potvrdí pracovní neschopnost zaměstnance. Místní pobočky Státní zdravotní pojišťovny mohou rovněž provádět kontroly s cílem ověřit, zda je pojištěnec skutečně práce neschopný, i když má lékařské potvrzení o nemoci. Průměrný měsíční příjem odpovídá průměrnému příjmu pobíranému v průběhu 6 měsíců, které předcházely vzniku pracovní neschopnosti. Maximální měsíční příjem, který se bere v úvahu pro výpočet dávek, se rovná 12násobku hrubé minimální měsíční mzdy v Rumunsku. červenec

11 Kapitola IV: Dávky v mateřství a otcovské dávky Kdy máte nárok na dávky v mateřství nebo otcovské dávky? V Rumunsku stát garantuje vyrovnávací příspěvek v mateřství poskytovaný matce. Tento vyrovnávací příspěvek je vyplácen rumunským občanům s trvalým pobytem v zemi a cizincům, kteří pozbyli svého občanství a legálně pobývají v Rumunsku. V obou případech musí rodič žít ve společné domácnosti s dítětem, pro něž se žádá o dávku. Vyrovnávací příspěvek v mateřství Pro vznik nároku na dávky v mateřství je třeba, aby pojištěnec v průběhu posledních 12 kalendářních měsíců hradil pojištění nejméně po dobu 1 měsíce. Dávka při riziku v mateřství se vyplácí těhotným zaměstnankyním nebo pracujícím matkám za účelem ochrany jejich zdraví nebo zdraví jejich dětí. Pojistné krytí Vyrovnávací příspěvek v mateřství Vyrovnávací příspěvek v mateřství se vyplácí pojištěné matce po dobu 120 kalendářních dnů (63 dnů před porodem, respektive 63 dnů po porodu). Od ledna 2009 matka pobírá za celé období 85 % své průměrné měsíční mzdy vyplácené za předchozích 6 měsíců, ne však méně než 600 RON (135 EUR)a ne více než 4000 RON (899 EUR) měsíčně. Maximální měsíční příjem, který se bere v úvahu pro výpočet dávek, se rovná 12násobku celostátní průměrné hrubé minimální měsíční mzdy. Dávka je poskytována i v případě, že se dítě narodilo mrtvé. Vyrovnávací příspěvek je hrazen z rozpočtu sociálního pojištění. Dávka při rizikovém těhotenství Dávka ve výši 75 % průměrné měsíční mzdy pojištěnce se vyplácí po maximální dobu 120 dnů. Jak získat přístup k dávkám v mateřství a otcovským dávkám? Vyrovnávací příspěvek v mateřství je pravidelně vyplácen přímo zaměstnavatelem. červenec

12 Kapitola V: Dávky v invaliditě Kdy máte nárok na dávky v invaliditě? Invalidní důchod (první pilíř) Osoba, která je/byla pojištěna v rámci veřejného důchodového systému (první pilíř), má nárok na invalidní důchod (pensie de invaliditate) v případě, že ztratí minimálně polovinu své schopnosti výkonu výdělečné činnosti v důsledku úrazu nebo nemoci (včetně pracovních úrazů nebo nemocí z povolání). V současnosti se rozlišují tři kategorie invalidity. První kategorie odpovídá nezpůsobilosti pro výkon jakékoli výdělečné činnosti, přičemž je vyžadována neustálá péče, druhá kategorie odpovídá nezpůsobilosti pro výkon jakékoli výdělečné činnosti, avšak v tomto případě není nutná neustálá péče, a konečně třetí kategorie předpokládá ztrátu minimálně poloviny výdělečné schopnosti, přičemž invalidní osoba je stále schopná vykonávat výdělečnou činnost. Podmínka týkající se minimální pojistné doby se liší v závislosti na věku osoby v den vystavení lékařského rozhodnutí o pracovní neschopnosti. Tato podmínka se neuplatní, pokud je invalidita důsledkem pracovního úrazu, nemoci z povolání, schizofrenie, neoplasie, AIDS, nebo pokud k ní dojde během výkonu vojenské služby. Neexistuje žádná podmínka, která stanoví, že dotčená osoba musí být pojištěna ke dni, kdy se stane invalidní. Při výpočtu pojistného období jsou zohledněna nepříspěvková období, např. období, kdy byly pobírány dávky v invaliditě nebo dávky v případě dočasné pracovní neschopnosti, období denního studia na vysoké škole za podmínky, že je řádně zakončeno udělením absolventského diplomu atd. Invalidní důchod (druhý pilíř) Účastník systému soukromých režimů penzijních fondů (druhý pilíř) má nárok získat paušální částku v případě, že je oprávněn čerpat invalidní důchod 1. či 2. kategorie v rámci prvního pilíře a že je invalidita trvalá. Tyto podmínky jsou stanoveny na přechodnou dobu. Zákon týkající se organizace a fungování platebního systému soukromých důchodů dosud nebyl přijat. Pojistné krytí Invalidní důchod (první pilíř) Invalidní důchod v rámci prvního pilíře se vypočítává a vyplácí jednou za měsíc prostřednictvím bodového systému. červenec

13 Výše důchodu závisí na délce doby pojištění, výši příjmů a kategorii invalidity (přičemž tyto faktory jsou proměnné a charakteristické pro každou osobu), jakož i na hodnotě důchodových bodů (která je pro všechny důchodce neměnná). Měsíční hodnota se rovná měsíčnímu hrubému příjmu osoby děleno průměrnou hrubou mzdou. Roční hodnota se rovná součtu měsíčních hodnot během jednoho roku děleno dvanácti. Příjemce dostává roční hodnotu za nepříspěvková období. Roční hodnotu dostává rovněž za potenciální příspěvkové období odpovídající dané kategorii invalidity. Potenciální příspěvkové období představuje rozdíl mezi celou příspěvkovou dobou a příspěvkovou dobou dosaženou do data poskytnutí invalidního důchodu kategorie I nebo II. Nesmí přesáhnout příspěvkovou dobu, které by osoba potenciálně dosáhla od data poskytnutí invalidního důchodu kategorie I nebo II do standardního důchodového věku. Průměrná roční hodnota se rovná součtu ročních hodnot děleno celou příspěvkovou dobou. Výše invalidního důchodu se vypočítává jako roční průměrná hodnota znásobená hodnotou důchodových bodů. Od 1. ledna 2012 se hodnota důchodových bodů ročně upravuje o 100 % míry inflace plus 50 % reálného růstu průměrných hrubých příjmů za předchozí rok. K 1. červenci 2011 činí hodnota důchodového bodu 732,80 RON (173 EUR). Osoba, jíž byla přiznána invalidita 1. kategorie, má rovněž nárok na dávku na péči poskytovanou třetí osobou. Výše této dávky činí 80 % hodnoty důchodových bodů. Poživatelé invalidního důchodu, kteří jsou invalidy 3. kategorie, a nevidomí poživatelé invalidního důchodu mají právo souhrnně započíst příjem z výdělečné činnosti. Pracovní doba poživatele invalidního důchodu 3. kategorie však nesmí překročit polovinu plné pracovní doby u daného pracovního místa. Všichni důchodci bez ohledu na kategorii invalidity mají nárok na započtení příjmu získaného v rámci působení ve funkci místních či okresních poradců. Po překročení standardního důchodového věku je invalidní důchod automaticky změněn na starobní důchod. Výměra starobního důchodu je vždy ta nejvýhodnější. Dávka na péči poskytovanou třetí osobou bude nadále vyplácena. V případě, že důchodce získá nové započitatelné pojistné období, může vznést nárok na nový výpočet důchodu poté, co se stal příjemcem starobního důchodu. V případě, že poživatel invalidního důchodu splňuje podmínky pro poskytnutí pozůstalostního důchodu, má právo si zvolit důchod, který je pro něj nejvýhodnější. Invalidní důchod snížený o zákonné srážky podléhá dani z příjmu. Invalidní důchod (druhý pilíř) Paušální částka vypočítaná a vyplácená v rámci druhého pilíře se rovná čistým osobním aktivům nashromážděným na individuálním účtu zřízeném účastníkem v rámci penzijního fondu. červenec

14 Účastníkovi je zaručena částka zaplacených příspěvků snížená o sankce za převod a zákonné poplatky. Jak získat přístup k dávkám v invaliditě? Invalidní důchod (první pilíř) Žadatel musí podat žádost o invalidní důchod u příslušné okresní pobočky úřadu pro důchody. Okresní pobočky úřadu pro důchody jsou podřízeny Státnímu úřadu pro státní důchody. Zaměstnanci odvětví obrany, veřejného pořádku a národní bezpečnosti uplatňují nárok na invalidní důchod u příslušného úřadu pro služební důchody. Lékař z téže pobočky, který je odborníkem na sociální pojištění, nebo expertní komise složená z vojenských lékařů sloužících ve vojenských nemocnicích následně určí a potvrdí kategorii invalidity. Je prováděn pravidelný přezkum s cílem posoudit vývoj zdravotního stavu příjemce důchodu a určit, zda je třeba změnit kategorii invalidity. Přezkum se provádí vždy po 1 až 3 letech v závislosti na typu postižení, dokud důchodce nedosáhne předepsaného věku pro odchod do důchodu. Důchodci postižení trvalou invaliditou a invalidní důchodci, kterým chybí nejvýše 5 let do standardního věku pro odchod do důchodu a kteří dosáhnou plné doby placení příspěvků, jsou od požadavku na pravidelný přezkum osvobozeni. Je důležité dodat, že přezkum je možné provést rovněž na základě žádosti v případě, že se zdravotní stav zlepší nebo zhorší. Dávku na péči poskytovanou třetí osobou lze získat stejným způsobem jako invalidní důchod. Za vyplácení invalidního důchodu odpovídají poštovní úřady nebo banky. Invalidní důchod (druhý pilíř) Žadatel musí zažádat o paušální částku u penzijní pojišťovny, která spravuje penzijní fond, u nějž si zřídil individuální účet. Vyplácením paušálních částek jsou pověřeny poštovní úřady nebo banky. červenec

15 Kapitola VI: Starobní důchod a starobní dávky Kdy máte nárok na starobní dávky? Starobní důchod (první pilíř) Osoba, která je/byla pojištěna v rámci veřejného systému důchodových režimů (první pilíř), má nárok na starobní důchod (pensie pentru limită de vârstă) v případě, že splňuje současně podmínku týkající se předepsaného důchodového věku i podmínku minimální doby placení příspěvků. Rozdíl mezi předepsaným věkem odchodu do důchodu u mužů a žen zůstává zachován: muži 64 let a 4 měsíce k 1. červenci 2012, přičemž věková hranice se 1. ledna 2015 zvyšuje na 65 let; ženy 59 let a 4 měsíce k 1. červenci 2012, přičemž věková hranice se 1. ledna 2030 zvyšuje na 63 let. Nicméně muži i ženy mají stejnou minimální dobu placení příspěvků, a to 13 let a 8 měsíce k 1. červenci 2012, která se k 1. lednu 2015 zvyšuje na 15 let. Při výpočtu pojistného období se zohledňují nepříspěvková období, např. období, kdy byly pobírány dávky v invaliditě nebo dávky v případě dočasné pracovní neschopnosti, období denního studia na vysoké škole za podmínky, že je řádně zakončeno udělením absolventského diplomu atd. Osoba má nárok na plný starobní důchod (pensie pentru limită de vârstă cu stagiu complet de cotizare) v případě, že splňuje současně podmínku týkající se předepsaného důchodového věku a podmínku plné doby placení příspěvků. Rozdíl mezi plnou dobou placení příspěvků u mužů a u žen zůstává rovněž zachován: muži 33 let a 8 měsíců k 1. červenci 2012, přičemž k 1. lednu 2015 se zvyšuje na 35 let; ženy 28 let a 8 měsíců k 1. červenci 2012, přičemž k 1. lednu 2030 se zvyšuje na 35 let. Zvláštní podmínky se vztahují na určité kategorie osob, jako jsou: osoby, které hradily příspěvky v rámci zvláštních nebo obtížných pracovních podmínek, osoby, které trpěly zdravotním postižením dříve, než jim byl přiznán status pojištěnce, osoby pronásledované z politických důvodů režimem nastoleným po dni 6. března 1945, deportované osoby nebo váleční zajatci. V případě, že osoba splní tyto podmínky, získá nárok na starobní důchod při snížené hranici věku pro odchod do důchodu (pensie pentru limită de vârstă cu reducerea vârstelor standard de pensionare). Osoba, která přesáhne plnou dobu pojištění alespoň o 8 let, má nárok na vyplácení předčasného důchodu (pensie anticipată) již 5 let před dosažením běžného věku pro odchod do důchodu. Osoba, která přesáhne plnou dobu pojištění o dobu kratší než 8 let, má nárok na vyplácení částečného předčasného důchodu (pensie anticipată parţială) rovněž již 5 let před dosažením běžného věku pro odchod do důchodu. červenec

16 Starobní důchod (druhý pilíř) Účastník systému soukromých režimů penzijních fondů (druhý pilíř) má nárok získat paušální částku v případě, že je oprávněn čerpat starobní důchod v rámci prvního pilíře. Tyto podmínky jsou stanoveny na přechodnou dobu. Zákon týkající se organizace a fungování platebního systému soukromých důchodů dosud nebyl přijat. Pojistné krytí Starobní důchod (první pilíř) Starobní důchod v rámci prvního pilíře se vypočítává a vyplácí jednou za měsíc za použití bodového systému. Výše důchodu závisí na délce doby pojištění a výši příjmů (přičemž tyto hodnoty jsou proměnné a charakteristické pro každou osobu), jakož i na hodnotě důchodových bodů (která je pro všechny důchodce stejná). Měsíční hodnota se rovná měsíčnímu hrubému příjmu osoby děleno průměrnou hrubou mzdou. Roční skóre se rovná součtu měsíčních hodnot během roku děleno dvanácti. Osoba dostává roční výši důchodu za nepříspěvkovou dobu. Průměrná roční hodnota se rovná součtu ročních hodnot děleno celou příspěvkovou dobou. Výše starobního důchodu se vypočítává jako roční průměrná hodnota znásobená hodnotou důchodových bodů. Starobní důchod při snížené hranici věku pro odchod do důchodu, předčasný důchod a částečný předčasný důchod se vypočítají stejným způsobem jako starobní důchod. Nicméně pro účely výpočtu předčasného důchodu a částečného předčasného důchodu se nezohledňují nepříspěvková období. V případě částečného předčasného důchodu se částka snižuje s ohledem na počet měsíců chybějících k dosažení požadovaného věku pro získání plného důchodu. Poživatelé starobního důchodu a poživatelé starobního důchodu při snížené hranici věku pro odchod do důchodu mají nárok na započtení příjmů z výdělečné činnosti. Poživatelé předčasného starobního důchodu, ani poživatelé částečného předčasného starobního důchodu si příjmy z výdělečné činnosti započíst nemohou, s výjimkou příjmů získaných v rámci působení ve funkci místních či okresních poradců. Důchodce může vznést nárok na nový výpočet důchodu pokaždé, když získá nové započitatelné pojistné období. Od 1. ledna 2013 se hodnota důchodových bodů ročně upravuje o 100 % míry inflace plus 50 % reálného růstu průměrných hrubých příjmů za předchozí rok. K 1. červenci 2012 činí hodnota důchodového bodu 732,80 RON (165 EUR). červenec

17 Starobní důchod, starobní důchod při snížené hranici věku pro odchod do důchodu, předčasný důchod a částečný předčasný důchod snížený o zákonné srážky podléhá dani z příjmu. Starobní důchod (druhý pilíř) Paušální částka vypočítaná a vyplácená v rámci druhého pilíře se rovná čistým osobním aktivům nashromážděným na individuálním účtu zřízeném účastníkem v rámci penzijního fondu. Účastníkovi je zaručena částka zaplacených příspěvků snížená o sankce za převod a zákonné poplatky. Jak získat přístup ke starobním dávkám? Starobní důchod (první pilíř) Žádost o starobní důchod je třeba podat u příslušné okresní pobočky úřadu pro důchody. Okresní pobočky úřadu pro důchody jsou podřízeny Státnímu úřadu pro důchody ve státní správě. Zaměstnanci odvětví obrany, veřejného pořádku a národní bezpečnosti uplatňují nárok na invalidní důchod u příslušného úřadu pro služební důchody. Starobní důchod při snížené hranici věku pro odchod do důchodu, předčasný důchod a částečný předčasný důchod lze získat stejným způsobem jako starobní důchod. Za vyplácení starobního důchodu odpovídají poštovní úřady nebo banky. Starobní důchod (druhý pilíř) Žadatel musí zažádat o paušální částku u penzijní pojišťovny, která spravuje penzijní fond, u nějž si zřídil individuální účet. Vyplácením paušálních částek jsou pověřeny poštovní úřady nebo banky. červenec

18 Kapitola VII: Dávky pro pozůstalé Kdy máte nárok na dávky pro pozůstalé? Pozůstalostní důchod (první pilíř) Nárok na pozůstalostní důchod (pensie de urmaş) má vdovec/vdova nebo dítě zesnulé osoby, pokud tato osoba byla v okamžiku smrti důchodcem nebo měla nárok na pobírání důchodu v rámci veřejného systému důchodů (první pilíř). Pozůstalá osoba má nárok na pozůstalostní důchod, pokud dosáhne věk pro odchod do důchodu a se zemřelým žila v manželství nejméně po dobu 10 let. Bez ohledu na věk má pozůstalá osoba nárok na pozůstalostní důchod, pokud je postižena invaliditou 1. nebo 2. kategorie, za předpokladu, že manželství trvalo alespoň 1 rok. Pozůstalá osoba má rovněž bez ohledu na věk nárok na pozůstalostní důchod v případě, že je úroveň jejího příjmu nižší než 35 % předpokládané průměrné hrubé mzdy zesnulé osoby a vychovává dítě do 7 let. V případě, že k úmrtí dojde v důsledku pracovního úrazu, má pozůstalá osoba nárok na pozůstalostní důchod v případě, že je úroveň jejích výdělků nižší než 35 % předpokládané průměrné hrubé mzdy zesnulé osoby. Dítěti zesnulého pojištěnce je pozůstalostní důchod přiznán za předpokladu, že není starší 16 let (nebo je maximálně ve věku studenta v posledním ročníku vysoké školy, avšak nesmí být starší než 26 let) nebo je invalidní (bez ohledu na stupeň postižení) a invalidita nastane před dosažením výše uvedené věkové hranice. Pozůstalostní důchod může být vyplácen buď trvale, nebo dočasně, v závislosti na splněných podmínkách. Pozůstalostní důchod (druhý pilíř) Žadatel, který je vdovcem/vdovou po účastníkovi systému soukromých režimů penzijních fondů (druhý pilíř), má v případě, že není sám účastníkem systému druhého pilíře, nárok získat paušální částku. Je-li žadatel navíc sám účastníkem systému druhého pilíře, má nárok kumulovat osobní aktiva na jediném individuálním účtu. Žadateli nemůže být přiznán důchod (starobní či invalidní) dříve, než nastane smrt účastníka. Tyto podmínky jsou stanoveny na přechodnou dobu. Zákon týkající se organizace a fungování platebního systému soukromých důchodů dosud nebyl přijat. Pohřebné (první pilíř) V případě úmrtí pojištěnce nebo osoby pobírající důchod má jakákoli osoba, která hradí náklady na pohřeb zesnulé osoby, nárok na vyplacení pohřebného (ajutor de deces). červenec

19 Na druhé straně pojištěnec či osoba pobírající důchod mají nárok na vyplacení pohřebného i v případě úmrtí vyživovaného člena rodiny, který není pojištěn. Pojistné krytí Pozůstalostní důchod (první pilíř) Pozůstalostní důchod se vypočítává a vyplácí každý měsíc jako procentní podíl starobního důchodu nebo starobního důchodu při snížené hranici věku pro odchod do důchodu skutečně vyplaceného nebo splatného zesnulé osobě. Nicméně pokud zesnulá osoba pobírala invalidní důchod, předčasný starobní důchod nebo částečný předčasný důchod, nebo na některý z nich měla nárok, pozůstalostní důchod se vypočítá jako procentní podíl důchodu vypláceného v případě invalidity 1. kategorie. Výše procenta se liší v závislosti na počtu pozůstalých s nárokem na pozůstalostní důchod: 50 % v případě jednoho pozůstalého, 75 % v případě dvou pozůstalých a 100 % v případě tří či více pozůstalých. V případě dítěte osiřelého po obou rodičích se pozůstalostní důchod vypočítá za každého z rodičů a získané částky se poté sečtou. Pokud pozůstalý/á manžel/ka pobírající pozůstalostní důchod splňuje podmínky pro vyplácení dalších typů důchodu, může si zvolit důchod, který je nejvýhodnější. Od 1. ledna 2013 se hodnota důchodových bodů ročně upravuje o 100 % míry inflace plus 50 % reálného růstu průměrných hrubých příjmů za předchozí rok. K 1. červenci 2012 činí hodnota důchodového bodu 732,80 RON (165 EUR). Pozůstalostní důchod snížený o zákonné srážky podléhá dani z příjmu. Pozůstalostní důchod (druhý pilíř) Paušální částka vypočítaná a vyplácená v rámci druhého pilíře se rovná dědickému podílu čistých osobních aktiv nashromážděných na individuálním účtu zřízeném zesnulým účastníkem penzijního fondu. Tento dědický podíl se převede z individuálního účtu zesnulého účastníka na individuální účet příjemce, na němž kumuluje osobní aktiva. Příjemci je zaručen dědický podíl v celkové výši uhrazených příspěvků, snížených o sankce za převod a zákonné poplatky. Pohřebné (první pilíř) Parlament výši pohřebného každoročně aktualizuje. Částka vyplacená v případě úmrtí pojištěnce nebo osoby pobírající důchod nesmí být nižší než předpokládaná průměrná hrubá mzda zesnulé osoby a částka vyplacená v případě úmrtí nezaopatřeného člena rodiny, který nebyl pojištěn, nesmí být nižší než polovina výše uvedené částky. červenec

20 Jak získat přístup k dávkám pro pozůstalé? Pozůstalostní důchod (první pilíř) Žádost o pozůstalostní důchod je třeba podat u příslušné okresní pobočky úřadu pro důchody. Okresní pobočky úřadu pro důchody jsou podřízeny Státnímu úřadu pro důchody ve státní správě. Zaměstnanci odvětví obrany, veřejného pořádku a národní bezpečnosti uplatňují nárok na invalidní důchod u příslušného úřadu pro služební důchody. Za vyplácení pozůstalostního důchodu odpovídají poštovní úřady nebo banky. Pozůstalostní důchod (druhý pilíř) Nárok na získání paušální částky nebo kumulaci osobních aktiv je třeba uplatnit u penzijní pojišťovny, která spravuje penzijní fond, u nějž jste si zřídili individuální účet. Vyplácením paušálních částek jsou pověřeny poštovní úřady nebo banky. Pohřebné (první pilíř) Žádost o pohřebné je třeba podat u příslušné okresní pobočky úřadu pro důchody, úřadu pro služební důchody, okresní agentury pro zaměstnanost pracovních sil nebo u zaměstnavatele, a to v závislosti na statutu zesnulé osoby. Okresní pobočky úřadu pro důchody jsou podřízeny Státnímu úřadu pro důchody ve státní správě. Okresní agentury pro zaměstnanost pracovních sil jsou podřízeny Státní agentuře pro zaměstnanost pracovních sil. Pohřebné je vypláceno přímo oprávněné osobě jednou z výše uvedených institucí. červenec