Čeští vojáci v mírových operacích na Balkáně

Transkript

1 Čeští vojáci v mírových operacích na Balkáně VELIKA KLADUŠA V rámci prodlouženého mandátu mnohonárodních Stabilizačních sil (SFOR) byla 21. června 1998 v Bosně a Hercegovině zahájena operace Joint Forge pod vedením NATO, označovaná také jako SFOR II. Podílely se na ní jednotky všech členských států Aliance společně s jednotkami 15 nečlenských zemí. Hlavním posláním mise SFOR II bylo pokračovat ve vytváření bezpečného prostředí k naplnění vojenských a civilních aspektů Daytonské mírové dohody, stabilizovat situaci a mírový vývoj v regionu. Tím bylo zároveň umožněno působení různých mezinárodních, vládních a nevládních organizací podílejících se na postupném obnovení mírového života. DONJA LJUBIJA BOSANSKA BANJA LUKA KRUPA 74 Redukce vojenské přítomnosti V prosinci 1998 došlo k výraznému snížení počtu osob a nasazených jednotek SFOR II. Zachována však zůstala viditelná přítomnost sil, posílila se mobilnost a fl exibilita organizační struktury i vybavení jednotlivých vojsk. Další restrukturalizace sil SFOR, při níž se jejich početní stav snížil z na zhruba osob, pak byla provedena v roce Účast českého kontingentu v operaci Joint Forge byla schválena usneseními Poslanecké sněmovny i Senátu Parlamentu České republiky v květnu roku V souladu s nimi se Armáda České republiky měla účastnit mírové mise jednotkou v počtu do 650 osob po dobu 18 měsíců, s možností dalšího prodloužení účasti v misi. Počet základen českého praporu byl zredukován na dvě (jedna na srbské, druhá na muslimské straně). Český kontingent byl nově posílen o letoun L-410 s kompletní posádkou. V roce 1999, vzhledem k tomu, že čeští vojáci se podíleli na obou operacích, které Aliance v té době vedla na území Balkánu (v Bosně a Hercegovině a v Kosovu), bylo rozhodnuto snížit jejich podíl v misi SFOR a převzít větší část odpovědnosti za působení sil KFOR. V roce 2001 pak Česká republika přistoupila k posílení své přítomnosti v operaci Joint Guardian v Kosovu, zatímco účast v operaci Joint Forge v Bosně a Hercegovině se postupně snižovala. V mírové misi SFOR II tak zůstalo pouze 15 příslušníků AČR, kteří působili na jednotlivých velitelstvích nebo pokračovali v realizaci rozpracovaných projektů ve středisku civilně-vojenské spolupráce (Civil-Military Cooperation CIMIC) v Prijedoru. Činnost skupiny CIMIC a národního zastoupení AČR na velitelství mnoho národní divize Jihozápad v Banja Luce byla ukončena v říjnu roku Čeští vojáci však zůstali i nadále zařazeni na velitelství SFOR v Záhřebu a Sarajevu. V roce 2004 je tak AČR v operaci Joint Forge zastoupena účastí sedmi důstojníků.

2 Český kontingent v misi SFOR II o síle 600 osob působil v sestavě mnohonárodní divize Jihozápad (MND-SW) společně s kontingenty Velké Británie, Kanady a Nizozemska. Jeho organizační strukturu tvořilo: velitelství kontingentu v Bosanské Krupě, národní zastoupení na velitelství SFOR v Sarajevu, národní zastoupení na velitelství mnohonárodní divize Jihozápad v Banja Luce, mechanizovaný prapor (se základnami v Donji Ljubiji na území Republiky srbské a v Bosanské Krupě na území Federace Bosny a Hercegoviny), četa zabezpečení MND-SW v Banja Luce, letecká jednotka (vrtulníkový odřad s Mi-17 ve Veliké Kladuši, po přestěhování v Banja Luce, a transportní skupina L-410 působící ze základny Divulje nedaleko Splitu). Ve struktuře mechanizovaného praporu pracovala také dvě střediska CIMIC, která se zabývala spoluprací s místními civilními orgány. Jedno z nich bylo umístěno v Prijedoru (na území Republiky srbské), druhé v Sanském Mostě (na území Federace Bosny a Hercegoviny). Hlavní úkoly českého praporu v misi SFOR II Příslušníci českého praporu se soustředili zejména na plnění následujících úkolů: monitorování návratových oblastí a kantonovaných míst; patrolování v prostoru odpovědnosti praporu; plnění úkolů jednotlivých společných operací a opatření; dohled nad činností jednotek armád Republiky srbské a Federace Bosna a Hercegovina, kontrola jejich výcviku, přesunů a všech aktivit většího významu; pomoc při zatýkání válečných zločinců, zajišťování prostorů exhumací hromadných hrobů; likvidace min a výbušných zařízení; přeprava a ochrana důležitých osob; ženijní zabezpečení prostoru a plnění úkolů palebné podpory; spolupráce s mezinárodními organizacemi působícími v prostoru odpovědnosti; podpora ekonomického rozvoje v regionu prostřednictvím středisek CIMIC. 75

3 Čeští vojáci v mírových operacích na Balkáně V první rotaci po vstupu České republiky do NATO (v období od března do října 1999) v Bosně a Hercegovině působil 3. mechanizovaný prapor. Z jeho 503 příslušníků přibližně dvě třetiny tvořili vojáci z povolání; zbytek nastoupil ze zálohy. Příslušníkům center CIMIC se v této době podařilo uskutečnit řadu projektů zaměřených na rozvoj infrastruktury, drobného podnikání a vytváření životních podmínek pro navrátilce. Významnou součástí činnosti českých vojáků bylo také rozdělování humanitární pomoci z České republiky v místních uprchlických táborech a školách. Při další rotaci v říjnu 1999 přišli vojáci 1. mechanizovaného praporu. Za jeho vytvoření odpovídalo Velitelství sil územní obrany AČR, personálně byl doplněn o vojáky z podřízenosti jiných velitelství. V průběhu mise došlo k výrazné reorganizaci sil SFOR, k jejich početnímu snížení i novému rozmístění. V lednu a počátkem února 2000 se příslušníci praporu podíleli na zajištění klidného průběhu obou kol voleb do chorvatského parlamentu a volby chorvatského prezidenta. Čeští vojáci zabezpečovali bezpečné prostředí a volný pohyb voličů také během komunálních voleb v Bosně a Hercegovině, které se uskutečnily 8. dubna. 76

4 Prostor odpovědnosti českého praporu Na počátku operace Joint Forge tvořilo prostor odpovědnosti českého praporu území o rozloze 3174 km 2 ležící v severovýchodní části Bosny a Hercegoviny u hranice s Chorvatskem. Byly zde zastoupeny dva státní útvary Federace Bosna a Hercegovina a Republika srbská, jejichž území oddělovalo demilitarizované pásmo (Inter-Entity Boundary Line IEBL) široké 4 km a dlouhé 1030 km. Rozloha prostoru odpovědnosti českého praporu se během mise několikrát změnila. V době, kdy začal plnit svůj operační úkol 1. mechanizovaný prapor, činila 3300 km 2. Později, když čeští vojáci převzali do své odpovědnosti oblasti opštin Bužim a Ključ, se zvýšila na zhruba 3700 km 2. Od 1. července 2000 převzali část prostoru odpovědnosti českého praporu kanadští vojáci, takže se zmenšil na přibližně 3350 km 2. Hned po následující rotaci, v době působení 4. mechanizovaného praporu, se však jeho rozloha opět zvýšila na 3700 km 2. V prostoru odpovědnosti českého praporu se nacházely největší návratové oblasti, kam postupně přicházely tisíce uprchlíků. Jejich návrat komplikoval především špatný stav silnic, chybějící infrastruktura, problémy s elektrifikací i s chybějící pitnou vodou. 77

5 78 Čeští vojáci v mírových operacích na Balkáně

6 79

7 80 Čeští vojáci v mírových operacích na Balkáně

8 Od dubna do října roku 2000 působili v severozápadní Bosně příslušníci 43. mechanizovaného praporu. V souladu s novou vojenskou legislativou, která vstoupila v platnost na podzim roku 1999 a která počítá se zahraničními mírovými misemi jako s integrální součástí vojenské kariéry, byl poprvé vyslán k plnění úkolů v misi plně profesionální prapor jako organická jednotka, doplněná chybějícími odbornostmi z ostatních jednotek a součástí AČR. V organizační struktuře praporu byla zařazena také tříčlenná skupina pro řešení civilních záležitostí. Jejím posláním bylo napomáhat k naplňování civilních aspektů Daytonské mírové dohody a tím i k vytváření podmínek pro přechod k trvalému míru.

9 Čeští vojáci v mírových operacích na Balkáně V období od října 2000 do dubna 2001 byli součástí mnohonárodních sil v Bosně a Hercegovině vojáci 4. mechanizovaného praporu. V důsledku restrukturalizace sil SFOR se kontingent AČR stal jedním z rozhodujících bojových uskupení v operaci. Zvětšil se operační prostor českého praporu a výrazně se posílilo i obsazení funkcí na velitelství mnohonárodní divize Jihozápad v Banja Luce. Střediska CIMIC se dále podílela na tvorbě projektů, jejichž cílem bylo vytvořit důstojné prostředí pro běžný život, vzdělávání i podnikání místních obyvatel. Jako poslední zástupci Armády České republiky přišli do Bosny příslušníci 5. mechanizovaného praporu. Prapor opět tvořili pouze vojáci z povolání, kteří po převzetí operačního úkolu dne 23. dubna 2001 začali působit ve stejném prostoru odpovědnosti jako jejich předchůdci. Střediskům CIMIC se kromě organizačního zajištění několika velkých projektů (např. elektrifikace obcí v prostoru odpovědnosti praporu) podařilo opravit a předat do používání dvě místní školy. Příslušníci ženijní roty za pomoci techniky praporu opravili desítky kilometrů silnic. Plnění operačního úkolu v misi SFOR II ukončil 5. mechanizovaný prapor dne 15. září 2001 ve hodin. 82

10 Termín od do Počet vojáků Velitel kontingentu Velitel praporu Jednotka kontingentu březen 1999 říjen plk. gšt. Michal Vass pplk. Vladimír Stříž 3. mpr říjen 1999 duben plk. Zdeněk Košvanec pplk. Martin Květon 1. mpr duben 2000 říjen /556 plk. Vladimír Lavička pplk. Aleš Opata 43. mpr říjen 2000 duben /535 plk. Jaroslav Lazorišák pplk. Radek Henner 4. mpr duben 2001 prosinec /360 plk. gšt. Jan Neplech pplk. Antonín Vícha 5. mpr Termín od do Počet vojáků kontingentu prosinec 2001 duben plk. Miroslav Žižka duben 2002 říjen plk. gšt. Jaroslav Kolkus říjen 2002 duben plk. gšt. Jiří Kuchař duben 2003 říjen pplk. Petr Smola říjen 2003 duben pplk. Jaroslav Kulíšek Velitel kontingentu hlavní styčný důstojník SFOR pro Chorvatsko 83

11 Čeští vojáci v mírových operacích na Balkáně Na základě usnesení vlády ČR o postupném snížení a ukončení účasti AČR v misi SFOR II do konce roku 2001 bylo v září zahájeno rušení základen posledního z českých kontingentů působících na území Bosny a Hercegoviny 5. mechanizovaného praporu. p Po předání operačního úkolu dne 15. září 2001 byl zabezpečen postupný p odsun personálu, techniky a materiálu do České republiky či k vojákům působícím v misi KFOR v Kosovu. V místech dis- lokace praporu byly provedeny terénní úpravy a pak vojáci předali prostory jejich původním majitelům a místním orgánům. Působení 5. mechanizovaného praporu bylo ukončeno 14. prosince 2001 přeletem vrtulníkové jednotky a odjezdem likvidační skupiny do České republiky.

12 85