5. Elektronické konference, IRC, MS Chat, ICQ a obdobné služby.

Transkript

1 5. Elektronické konference, IRC, MS Chat, ICQ a obdobné služby. 5.1 Elektronické konference Poštovní konference a konferenční servery jsou jednou z možných aplikací ových protokolů. Konferenční servery (list servery) představují snadný způsob získávání informací o určitém tématu a aktivní účasti v diskusi. Uživateli pouze stačí, když umí odesílat a přijímat poštu neboli číst a psát". Konferenční servery jsou jednoduše distribuční servery elektronické pošty. Na jednom serveru se dá vytvořit i více různých poštovních konferencí (poštovních seznamů, mailing lists). Každá zpráva elektronické pošty, kterou někdo odešle na konferenční server, se automaticky distribuuje všem členům konference. Osoba, která se hodlá k určité poštovní konferenci připojit (přihlásit), nebo naopak odpojit (odhlásit), odešle ovou zprávu do speciální poštovní schránky na poštovním serveru. Tuto poštu často čte" program, který automaticky zpracovává došlé požadavky a administrátorovi jako člověku předává k vyřízení pouze nesprávně formulované zprávy. Obecně přitom neexistuje žádný způsob, jakým bychom se mohli zeptat ového klienta nebo konferenčního serveru, jakých konferencí jsem členem? Uživatel jako člověk si musí tyto informace obvykle hlídat sám. Konferenční servery definují dále příkazy, pomocí nichž uživatel požádá o vystoupení (odhlášení) ze všech konferenci současně. Každý konferenční server vysílá periodicky jednotlivým členům konference pokusné" zprávy; pro každého klienta, jehož ová adresa je již neplatná, se na takovouto výzvu" vrátí zpráva s chybou nedoručitelnosti a takový uživatel je pak ze seznamu zrušen. Uživatel, který zprávu v pořádku přijme, ji může zcela bezpečně ignorovat. Veškerá komunikace s konferenčním serverem, včetně přihlášení, odhlášení a nastavení různých voleb, probíhá prostřednictvím u. Jednou z nevýhod mechanismu konferenčních serverů je, že poštovní schránku uživatele mohou snadno zahltit ové zprávy zasílané celé konferenci. Z toho důvodu se účastník konference může rozhodnout, že nebude přijímat každou jednotlivou zprávu, ale pouze vzorky všech zpráv zaslaných do konference (tyto vzorky se posílají najednou, v jediné zprávě). Výhoda poštovních konferencí a konferenčních serverů je ale taková, že celý postup je velice jednoduchý, a uživatel tak může snadno přijít k velkému množství zajímavých či užitečných informaci, zejména pokud má konference zajímavé" účastníky. Veškerá komunikace mezi konferenčním serverem a jeho členy probíhá prostřednictvím běžné elektronické pošty neboli u, takže uživatel se kvůli konferenci nemusí učit žádný nový systém a žádné nové příkazy. Poštovní servery můžeme vyhledat pomocí obvyklých webových vyhledávacích strojů. Uživatel se může kromě toho přihlásit do konference konferencí" (seznamu seznamů, list of lists), odkud se prostřednictvím u dozví o založení každé nové konference. Takovéto seznamy konferencí sbírají informace z různých oborů, mimo jiné například o speciálních otázkách programování, sociálních problémech nebo o zábavě a koníčcích. Konference se dělí na moderované, kdy příspěvky třídí a rozesílá moderátor - jeden člen konference, a nemoderované, kdy jsou do konference zahrnuty všechny příspěvky. Spravování konferencí zajišťují výše zmíněné systémy, většinou s názvem listserv či maiser. Informace o příslušném listserveru na nějakém serveru získáme za pomoci několika jednoduchých příkazů, které odesíláme příslušnému listserveru prostřednictvím služby . V u se nevyplňuje Předmět (Subject) ani Podpis. Seznam příkazů listserveru: HELP pošle informace o tom, jak listserver na daném serveru pracuje 1

2 LIST - pošleme-li tento příkaz na listserver, vrátí se nám kompletní seznam konferencí na tomto listserveru. SUBSCRIBE nebo SUB <jméno skupiny> -přihlásí nás do dané skupiny. UNSUBSCRIBE nebo SIGNOFF nebo UNSUB <jméno skupiny> - odhlásí nás z dané skupiny. ENUMERATE nebo REVIEW <jméno skupiny> - dostaneme seznam všech členů dané diskusní skupiny (tato funkce může být u některých skupin nedostupná). INDEX - dostaneme seznam souborů, které jsou přístupné prostřednictvím u. SEND <jméno souboru> - požádáme listserver, aby nám zaslal jmenovaný soubor. Příkaz LIST zaslaný na příslušný listserver (např. listserver@aix.upol.cz) nám vrátí seznam všech diskusních skupin a elektronických konferencí provozovaných na daném serveru i s několika doplňujícími informacemi: List <adresa konference> Public subscription: Y nebo N - je-li tato konference veřejná (a tedy se do ní může přihlásit kdokoliv, tím pádem i my) či neveřejná. Moderated posting : Y nebo N -je-li toto moderovaná konference či ne. Restricted posting : Y nebo N -je-li pošta omezována. Anonymous posting: Yes nebo No - mohou-li se do konference posílat anonymní dopisy" (dopisy bez identifikace autora). Maximum # members : X nebo Unlimited - kolik uživatelů může být maximálně přihlášeno (Unlimited = počet neomezen). Digest format: Supported nebo Not supported -je-li podporován digest, což znamená možnost nechat si zasílat souhrny zpráv za určité období. Moderátor <adresa> - adresa moderátora. I když se jedná o nemoderovanou konferenci, někdo ji spravuje. Na tuto adresu můžete posílat veškeré připomínky ke konferenci (je to lepší než přímo do konference). Když není moderátor uveden, za konferenci zodpovídá správce daného uzlu. Jeho adresa je v prostředí UNIXu obvykle root@jméno_uzlu (root@risc.upol.cz) a supervisor@jméno_uzlu nebo postmaster@jméno_uzlu v prostředí sítí Novell NetWare. 5.2 Diskusní skupiny a USENET (Network News) Uživatelé služby Usenet se mohou zapojovat do diskusí ve veřejných fórech, kterým se říká diskusní skupiny (newsgroups). Zpráva, kterou někdo odešle diskusní skupině, se předá každému uživateli přihlášenému do této skupiny. Jméno Usenet představuje volně propojenou síť počítačů, které si vyměňují ové zprávy. Každá zpráva je označena určitým tématem neboli hlavičkou; hlavička identifikuje diskusní skupinu, do níž zpráva náleží. Zprávě se v diskusních skupinách Usenet říká článek. Výměna článků mezi jednotlivými servery a také mezi klienty a servery probíhá na základě protokolu NNTP (Network News Transfer Protocol, protokol pro přenos síťových zpráv). Nejdůležitější rozdíl mezi diskusními skupinami Usenet a konferenčními (poštovními) servery spočívá ve způsobu, jakým uživatel načítá informace a jak k nim přistupuje. U služby Usenet tak uživatel musí nejprve spustit speciální aplikaci pro čtení zpráv a teprve poté může začít s jejich načítáním. Přihlášený uživatel si také může prohlédnout hlavičky článků (zpráv) a podle nich si vybrat jen některé články, jež se rozhodne přečíst v plném znění. Uživatel přihlášený 2

3 do poštovní konference dostává naopak všechny zprávy (příspěvky), a to v podobě e- mailových zpráv, které přicházejí do jeho běžné poštovní schránky. Diskusní skupiny nepodléhají žádné centrální administraci. Ve své organizaci jsou v podstatě soběstačné. Jména diskusních skupin se vytvářejí podle určité konvence: jméno se skládá vždy z několika komponent, které se oddělují tečkami. První komponenta označuje kategorii diskusní skupiny (konkrétním příkladem může být kategorie soc a diskusní skupina soc.culture.india). Nejdůležitější kategorie diskusních skupin podle jména první komponenty: alt - různé, málo organizované skupiny, bit - kopie skupin ze sítě BITNET, biz - obchod a ekonomie, comp - počítače, misc - různé, news - News o sobě, rec - rekreační aktivity, sci - věda, soc - společenské vědy, talk - diskuse na ožehavá témata, cz - české skupiny Samozřejmě, že kdyby existovaly pouze tyto skupiny, bylo by téma příliš široké a tudíž by bylo příspěvků neúměrně mnoho. Proto se dále dělí. Třeba pro informace o virech vznikla skupina comp.virus. Takto se mohou skupiny dále rozčleňovat. Stává se tak tehdy, je-li počet příspěvků do skupiny neúměrný. Pak vzniknou skupiny nové. Pro práci s News (příspěvky) potřebujeme pouze ového klienta, např. Outlook Express. Po počátečním nastavení Outlook Express pro čtení příspěvků, ve kterém jsme vybrali server news.emwac.cz, můžeme vidět seznam všech skupin, vedených na příslušném serveru. Pokud hledáme nějakou speciální skupinu, stačí napsat do kolonky Zobrazit diskusní skupiny slovo, které by mělo být v názvu skupiny. Potom se nám zobrazí pouze takové skupiny, jež splňují náš požadavek. Tlačítkem Přihlásit odběr se přihlásíme k odběru příspěvků z vybrané skupiny. Naopak tlačítkem Odhlásit odběr zrušíme odebírání příspěvků této skupiny. Seznam všech skupin, které odebíráme zjistíte v záložce Odebírané. Tlačítkem Obnovit seznam se aktualizuje seznam všech skupin. Nově vytvořené skupiny jsou v záložce Nový. Stisknutím tlačítka [OK] se dostaneme zpět do původního okna. Teď si však můžeme v kolonce Diskusní skupiny vybrat příslušnou skupinu. Objeví se nám všechny zprávy z dané skupiny. Jednotlivé příspěvky lze pak číst stejným způsobem jako ové zprávy. Protokol NNTP Protokol pro přenos zpráv NNTP (Network News Transfer Protocol) definuje standard pro: Klienty, kteří odesílají články zpráv na servery. Klienty, kteří načítají články zpráv ze serveru. 3

4 Články, které se vyměňují mezi jednotlivými servery zpráv. Protokol NNTP se jistým způsobem podobá protokolu SMTP. Zprávy protokolu NNTP tak například musí používat výhradně znakovou sadu ASCII a příkazy protokolu NNTP se také zadávají v podobě prostého textu ASCII. Příkazy tvoří textové řádky v kódování ASCII; za jménem příkazu následují nepovinné parametry. Odpovědi protokolu NNTP se (podobně jako v protokolu SMTP) skládají z kódu o šířce tři číslic a textu ASCII. Navrácený trojciferný kód může řídit stavový automat protokolu, zatímco text se zobrazí koncovému uživateli. Protokol NNTP definuje celkem 15 příkazů, které může klient zadávat serverům. Zprávy NNTP se mohou někdy také přepínat; v takovém případě se výjimečně server NNTP může chovat jako klient. Nejdůležitější příkazy nutné pro počátek práce s News: HELP. Vrátí odpověď se seznamem příkazů, které daný server implementuje, a to ve formě textu ASCII. LIST. Vrátí seznam jmen skupin, pro každou skupinu ze seznamu pak identifikátor msg-id první a poslední zprávy, a dále informaci, jestli skupina povoluje klientovi zasíláni článků. GROUP. Vybere skupinu zadaného jména jako aktuální skupinu a vrátí číslo prvního a posledního článku a také odhad počtu článků ve skupině. NEWSGROUPS. Vrátí seznam diskusních skupin, které byly vytvořeny v době od určeného časového okamžiku (od daného data a času). ARTICLE [nnnn]. Načte text zprávy určené indexovým číslem zprávy nnnn NEWNEWS. Vrátí ID všech nových zpráv v zadané skupině od určeného časového okamžiku (datum a čas). POST. Slouží k odesílání nových zpráv na server; server může vrátit kladnou nebo zápornou odpověď. QUIT. Ukončí relaci čtení zpráv. 5.3 Textové konference Talk, IRC a MUD Prvotní službou textové konference, či spíše textové komunikace v reálném čase mezi dvěma uživateli přinesla unixovská aplikace Talk. Program talk slouží pro komunikaci mezi dvěmi uživateli v rámci sítě Internet. Oba dva uživatelé musí být přihlášeni a musí mít k dispozici program talk. Průběh vypadá následovně (uživatelé abc@prfnw.upol.cz a xyz@lfnw.upol.cz): Uživatel abc@prfnw.upol.cz, který zahajuje komunikaci napíše příkaz: talk xyz@lfnw.upol.cz uživateli xyz@lfnw.upol.cz se vypíše informace, že s ním chce někdo komunikovat a že má zadat příkaz talk abc@prfnw.upol.cz Pokud vyzvaný uživatel zadá požadovaný příkaz, rozdělí se oběma uživatelům obrazovka na dvě poloviny. V jedné polovině mohou psát svůj informace, v druhé polovině čtou údaje od druhého uživatele. Průběh komunikace se obvykle ukončuje kombinací kláves <Ctrl><D>. Protokol IRC 4

5 Protokol IRC (Internet Relay Chat) představuje základní textově orientovanou metodu interaktivní komunikace více uživatelů současně. Původ technologie IRC spadá do interaktivní výměny zpráv v komunitách systému BBS (Bulletin Board Systém). Samotný IRC vznikl v roce 1988 ve Finsku. Každý server IRC obhospodařuje určitý počet konverzačních kanálů, z nichž každého se účastní několik klientů. Komunikační kanály se věnují nejrůznějším tématům, jako jsou například investice, technické obory, hry, sport, regionální problémy a jazyková témata. Ve skutečnosti se dá najít konverzační kanál IRC snad na každé myslitelné téma. Kanály jsou již ze své povahy dynamickým prostředím; jsou mnohem dynamičtější než poštovní konference a diskusní skupiny. Kanály se tedy dynamicky vyvíjejí s časem; na určité datum a čas mívají naplánovány různé virtuální události a uživatel se může ke kanálu připojit kdykoli, i když jsou k němu momentálně připojeni ostatní. V nejjednodušším případě hovoří několik klientů IRC s jediným serverem IRC. Obvykle se ale vytvářejí sítě IRC, které tvoří několik serverů IRC propojených v neorientovaném acyklickém grafu. Klient IRC se pak na takovéto síti IRC připojí vždy k jednomu určitému serveru IRC, tím ale získá možnost přístupu ke všem kanálům a uživatelům na ostatních serverech IRC dané sítě. Kromě toho samozřejmě také neexistuje jen jedna síť IRC; příkladem mohou být sítě Eris-Free Net (EFnet) a Undernet. V některých případech je možné tyto jinak samostatné sítě IRC propojit pomoci brány; takováto praxe však příliš běžná není. Většina lidí nepoužívá ke konverzacím IRC a pro práci s metapříkazy a makry služeb klienta Telnet, nýbrž speciální klientský software IRC (např. Speciálním typem klientského softwaru IRC je pak bot neboli robot IRC; jeho příkazy nezadává člověk, nýbrž je generuje počítač.. Protokol IRC Protokol IRC je podrobně popsán v dokumentu RFC číslo Tento protokol je typu klient/server a využívá služeb protokolů TCP/IP (Transmission Control Protocol/Intemet Protocol) na portech Jedná se o 8bitový protokol; většina příkazů se zapisuje v textové podobě, ve znakové sadě US-ASCII. Protokol IRC používá celkem tři různé komunikační metody: klient s klientem, jeden s více (tedy jeden klient se seznamem, s kanálem nebo s maskou definující hostitele/servery) a nesměrová komunikace (se všemi servery IRC na dané síti). Při komunikacích se používají vždy různé dialekty protokolu IRC. Síť Undemet tak například používá jeden stejný protokol pro komunikaci klient/server, ale jiný protokol pro komunikaci server/server. Za normálních okolností se v rámci komunikace vyměňuji textové zprávy, a to přímo protokolem IRC. Někdy se ale z jednoho klienta jinému přenášejí binární soubory; k tomuto typu přenosu slouží speciální dialekt protokolu. Příkladem takovéhoto dialektu může být dialekt DCC (Direct Client to Client). Protokol IRC obsahuje určitý počet příkazů, které se dají rozdělit do několika různých kategorií - jmenujme alespoň příkazy pro spojení serveru s jiným serverem nebo s klientem, pro zjištění informaci o daném uživateli nebo serveru, pro manipulaci s kanály nebo pro odesílání zpráv z klienta. Některé tyto příkazy jsou nepovinné, a ne všechny servery a všichni klienti IRC je tudíž podporují. Prostředí MUD Víceuživatelské herní prostředí MUD (Multi-User Dungeon, doslova je to něco jako hladomorna") je virtuální prostředí, v němž uživatelé komunikují vzájemně mezi sebou a s počítačem vytvořenými postavami; pohybují se ve virtuální krajině, kterou také vytváří 5

6 počítač. Prostředí MUD se také podle konkrétního účelu může nazývat multiuser dimension nebo multiuser dialog (víceuživatelská dimenze či dialog). V prostředí MUD je každý uživatel určitou postavou (charakterem) ve virtuálním prostředí, v němž se pohybuje. Uživatel může v prostředí MUD dále komunikovat s ostatními postavami, které ovládá buďto jiný uživatel jako člověk, anebo počítač. Prostředí MUD má poměrně široké možnosti uplatnění, často slouží například pro organizaci dobrodružných bojových her. Prostředí MUD bývá většinou orientováno textově. Uživatelé do něj zadávají text a tak hovoří" s jinými uživateli. Textovou formu má i popis aktuální scény, který vypisuje prostředí MUD uživateli. Každé MUD na světě má svoje jméno. Před vytvořením prvního MUD okolo roku 1980 vznikla celá řada kódových základen MUD, například MUD, LPMUD, DikuMUD, TinyMUD, TinyMUCK, Tiny-MUSH, MOO a další. Některé kódové základny jsou dialektem svých starších předchůdců, i když je mezi nimi i několik úplně nových. (Uživatelé a vývojáři MUD hovoří často o svých dialektech s nebývalým nadšením.) Svoje jedinečné jméno má také každý svět MUD; toto jméno často končí příponou MUD", například FooMUD". Pro nové uživatele může být toto obrovské množství jmen MUD až nepřehledné. Prostředí MUD implementuje server MUD, který se stará o fyzické uložení světa MUD a o koordinaci vzájemné komunikace mezi jednotlivými uživateli. Uživatelé se k serveru MUD připojují buďto pomocí klienta Telnet (jehož uživatelské rozhraní je čistě textové) nebo pomoci klienta MUD (ten mívá často příjemnější uživatelské prostředí). Klienti a servery MUD často spolupracují na portu 4021 a za normálních okolností využívají služeb protokolu TCP/IP; někdy se ale konkrétní protokol mění podle kódové základy MUD. Někteří uživatelé nejsou ve světě MUD jen běžnou virtuální postavou, ale stávají se kouzelníky a ve světě MUD mají tím pádem schopnosti tak říkajíc administrativního" charakteru. Někteří uživatelé svoje postavy dále rozšiřují a pomocí klientského softwaru MUD je převádějí na takzvané cyborgy. Ve světě MUD se dále pohybují postavy zvané bot" neboli boti, které vytváří výhradně počítač. Servery MUD mohou také nabízet vzdálené služby serveru Remote WHO (RWHO). Klient může s tímto serverem komunikovat pomocí protokolu Telnet přes port 6889 a může si od něj vyžádat seznam uživatelů daného serveru MUD ve formátu WHO. 5.4 Konferenční služby podporované www Chat Kromě komunikačních prostředí IRC a MUD byly na Internetu vytvořeny další typy textových konverzací. Největší nárůst popularity zaznamenaly pochopitelně technologie World Wide Webu, takže někteří lidé doplňují konverzační (chat) funkce také do svých webových stránek. Tyto stránky pracují často na základě existujících technologií podobných protokolu IRC a využívají propojení se serverem HTTP prostřednictvím brány. Mnohdy jsou ale postaveny na nových technologiích. Implementace webových konverzací jsou velice různé; některé umožňují pouze základní operace, takže přebírají vstup od uživatele a doplňuji je do souboru konverzační relace, který je poté zpravidla čitelný běžným editorem HTML. V současné době existuje nepřeberné množství webových stránek, na nichž lze provozovat chat, či spíše se zúčastnit diskuzní skupiny na dané téma, či jen tak tlachat. Chat bývá často pojat jako jakýsi klub (virtuální dům), ve kterém jsou místnosti, kde sedí diskutující nad debatou o určitém problému. Chat může být automaticky fungující program, nebo má svého správce. Seznam chatů lze nalézt na obvyklých internetovských vyhledávačích (např. Seznam v položce Diskuzní fóra). Způsob přihlášení do chatu bývá obvykle uveden na jeho úvodní 6

7 stránce. Pro účast v chatu je třeba přidělené uživatelské jméno a heslo. Mimo textu se v chatu velmi často používají smajlíci (viz např. smile.parcon.cz). Jako představitele oblíbeného místa českého chatu lze uvést ICQ Dalším komunikačním nástrojem na Internetu, umožňujícím nejen debaty, ale i příjem a posílání pošty, SMS zpráv a telefonování přímo z počítače je komunikační program ICQ (fonetický přepis věty I Seek You). ICQ na rozdíl od předchozích systémů sleduje své uživatele automaticky ověřuje, který uživatel je připojen, takže lze snadno zjistit s kým lze v daný okamžik komunikovat. Klientský program nutný pro provoz ICQ lze získat např. na adrese Mimo využití ICQ k debatám lze požádat o založení poštovní shcránky na serveru ICQmail. NetMeeting Další komunikační prostředek využívající služeb Internetu pochází z dílny fy Microsoft a je součástí rozšířené instalace Internet Exploreru. Na rozdíl od výše zmíněných komunikačních programů NetMeeting umožňuje nejen textovou konverzaci, ale umožňuje při patřičném vybavení počítače komunikovat i zvukem a obrazem. S pomocí NetMeetingu lze sdílet i počítačové aplikace (např. společně malovat na jedné tabuli, přenášet soubory apod.). Vhodný server pro začátek je přednastaven v instalaci ils.atlas.cz a poskytuje opravdu dostatečnou oblast pro komunikaci všeho typu. MSN Messenger Personifikovanou verzí MS NetMeeting se stal MSN Messenger, umožňující správu vlastních členů komunikační skupiny s využitím nejmodernějších technologií dostupných v současnosti na Internetu (internetová telefonie, videokonference atd.). Obě služby se v současnosti vhodně doplňují a jejich komplementarita je jistým způsobem vyjádřena i jednotnou přístupovou registrací k oběma službám v rámci další služby fy Microsoft - NET Passport, umožňující jednoznačnou identifikaci účastníka diskuze ať již v rámci NetMeeting či MSN Messenger. 7