ZRAKOVÝ ORGÁN A PROCES VIDĚNÍ. Prof. Ing. Jiří Habel, DrSc. FEL ČVUT Praha
|
|
- Kateřina Čechová
- před 9 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 ZRAKOVÝ ORGÁN A PROCES VIDĚNÍ Prof. Ing. Jiří Habel, DrSc. FEL ČVUT Praha prosinec
2 ZRAKOVÝ ORGÁN A PROCES VIDĚNÍ PROCES VIDĚNÍ - 1. oko jako čidlo zraku zajistí nejen příjem informace přinášené světelným podnětem, ale už i její určité zpracování, výběr a zakódování (optické podněty nerv. vzruchy) 2. přenos do mozkových center vidění vzniká zrakový počitek 3. syntéza počitků vytváří se zrakový vjem 4. zatřídění vjemu ve vědomí a) k bezprostřednímu využití b) k uchování v paměti pozdější aplikace OKO a) část optická - zprostředkovává příjem informace; rohovka, přední komora, duhovka se zornicí, čočka b) část nervová sítnice (fotoreceptory, gangliové a další nervové buňky, vzájemné vazby), zrakový nerv, mozková centra vidění, vazby s ostatními centry Sítnice průsvitná tenká (asi 0,2 mm) blána; 11 vrstev; složitá pravidelná buněčná skladba; [zvláště buňky gangliové, bipolární aj. a receptory (6,5 mil. čípků+125 mil. tyčinek+ C )]; první zpracování přijatých informací, jejich zakódování (frekvenčně modulované impulsy); již i určité třídění a výběr informací Žlutá skvrna jasně hnědá, cév prostá oblast; její střední prohloubená část (průměr asi 1,5 mm) je centrální jamka (fovea) 2
3 ZRAKOVÝ SYSTÉM Zrakový systém tvoří soubor orgánů, které zajišťují příjem, přenos a zpracování informace přinášené světelným podnětem v komplex nervových podráždění, jejichž výsledkem je zrakový vjem. Zrakový systém člověka se skládá zhruba ze tří částí: periferní (oči člověka), spojovací (zrakové nervy), centrální (podkorové a korové části mozku). Zjednodušené schéma zrakového systému : SPO, SLO - sítnice pravého a levého oka PZN, LZN - pravý a levý zrakový nerv CH - místo částečného překřížení nervových vláken (chiasma) PZT, LZT - pravý a levý zrakový nervový provazec (tractus opticus) LG - laterální genikulát (primární mozkové centrum) HH - horní hrbolky (colliculi superiores) ZK - zrakové korové ústředí Na všech úrovních četné vazby s centry ostatních smyslových orgánů 3
4 Základní fotoreceptory čípky - velikost cca 0,005 až 0,006 mm - počet 6,5 milionu (soustředění více ke středu sítnice) - umožňují barevné vidění - 3 druhy podle zrakového pigmentu (čípkové opsíny) chlorolab (zelená) opsín M, erytrolab (červená) opsín L cyanolab (modrá) opsín S - při jasu pozadí < 0,1 cd.m -2 vykazují prahový jas asi 0,4 cd.m -2 tyčinky - velikost cca 0,002 mm - počet 125 milionů (hustěji k okrajům sítnice) - vázány na fotopigment rodopsín (zrakový purpur) - při jasu pozadí < 0,01 cd.m -2 vykazují prahový jas asi 0,04 cd.m -2 4
5 Rozložení spektrální citlivosti čípků 5
6 Světlo řídí naše biologické pochody probíhají v cca 24 h (tzv. cirkadiánních) cyklech v závislosti na otáčení Země kolem Slunce aktivní fáze ve dne klidová fáze v noci Např. tělesná teplota, krevní tlak, tepová frekvence, látkový metabolismus, imunitní funkce, sexuální funkce, fyzická a duševní aktivita Světlo řídí naše vnitřní hodiny čidlem: třetí typ fotoreceptorů C Normální fotometrický pozorovatel poměrná spektrální citlivost C(l) - cirkadiánního čidla V(l) - očí při denním vidění (převažují čípky) V (l) - očí při nočním vidění (převažují tyčinky) 6
7 VIDĚNÍ Fotopické tzv. denní vidění; kontrast jasů i barev fotoreceptory : čípky barevné vidění ilustrace subjektivního vjemu adaptační jas nejčastěji 3 cd.m -2 čára V(l) definována pro jas 100 cd.m -2 Mezopické kontrast jasů i barev nižší fotoreceptory čípky i tyčinky adaptační jasy < 3 cd.m -2 ; např. 0,1 cd.m -2 (nouzové osvětlení; osvětlení komunikací) Skotopické tzv. noční vidění; pouze kontrast jasů fotoreceptory : tyčinky vidění černobílé adaptační jasy velmi nízké, obv. 0,01 cd.m -2 čára V (l) definována pro jas 10-5 cd.m -2
8 VJEMOVÉ POLE = část (přibližně kruhová) plochy sítnice, z níž lze podráždit jednu gangliovou buňku spojenou s jedním vláknem zrakového nervu. Velikost vjemových polí se mění v závislosti na : jasu světelného podnětu spektrálním složení podnětu stavu adaptace sítnice Např. u některých polí reaguje střed pole na začátek podnětu, okraje na jeho konec. U jiných polí je tomu naopak. Další pole vykazují oba typy reakcí. Vjemová pole reagují : a) buď po celou dobu trvání podnětu - pak zprostředkovávají informaci o kontrastech jasů či barev a o drobných detailech [ důležité pro rozlišovací schopnost ] b) nebo jde o přechodné, krátké reakce na změny osvětlení a o informace o časových změnách podnětu [ důležité z hlediska procesu adaptace ] základní funkční jednotka sítnice Základní funkční jednotkou sítnice není tedy jeden fotoreceptor. V sítnici člověka existuje mnoho funkčních druhů a typů vjemových polí. Pole se mohou částečně i překrývat. Reakce polí závisí na : hladině osvětlenosti spektrálním složení podnětu trvání podnětu prostorovém rozložení toků časovém rozložení toků S jednou gangliovou buňkou je spojeno : - v okrajové části sítnice až několik tisíc receptorů - v oblasti centrální jamky (čípky hustě umístěny) bývá 1 receptor (čípek) spojen s 1 gangliovou buňkou; to podmiňuje největší rozlišovací schopnost v této oblasti Výsledné vyhodnocení informace výrazně ovlivňují mnohá spojení mezi různými nervovými buňkami a centry jiných smyslových orgánů i velmi četné zpětné vazby. 8
9 Akomodace oka schopnost oka přizpůsobit lomivost prostředí oka vidění do blízka změnou zakřivení přední i zadní stěny čočky (změna ohniskové vzdálenosti oka) tak, aby se i blízké předměty na sítnici zobrazily ostře. Normální oko hledící do dálky zobrazuje na sítnici ostře předměty umístěné teoreticky nekonečně vzdálené (prakticky více než 6 m) od oka. [Paprsky přinášející informaci o takto umístěných předmětech pak už dopadají do oka rovnoběžně.] Převrácená hodnota ohniskové vzdálenosti = optická mohutnost blízký bod Optická mohutnost se měří v dioptriích (D) nejbližší bod, který může plně akomodované oko vidět ostře; [ r 1 - vzdálenost blízkého bodu od oka (m) ] ( r 1 : v 15 letech 9 až 10 cm; ve 30 letech ~ 13 cm; 50 let ~ 50 cm) vzdálený bod nejdále umístěný bod, který dokáže oko přizpůsobené pro vidění do dálky vidět ještě ostře [ r 2 - vzdálenost vzdáleného bodu od oka (m) ] Rozsah akomodace 1 r 1 1 r 2 Pozn. v 15 letech 10 D; v 50 letech jen 2 D; [krátkozraká starší osoba může mít též 10 D, ale v rozmezí mezi 10 až 5 cm před okem 9
10 ADAPTACE ZRAKU Adaptační mechanismy : přizpůsobení oka různým hladinám osvětleností Oko je schopné se přizpůsobit osvětlenostem svislé roviny proložené zornicí asi od 0,25 lx až do 10 5 lx změna průměru zornice (1,8 do 7,5 mm) změna plochy otvoru zornice v poměru 1:16 až 1:20; doba změny ~360 ms změna citlivosti fotoreceptorů rozklad či syntéza zrakových pigmentů fotochemický děj minuty změna velikosti vjemových polí menší průměr při vyšších hladinách a naopak přizpůsobení se i velkým změnám spektrálního složení podnětu (stálost vjemu barevných tónů) kompenzační mechanismy - ruší informace o změnách způsobených pohyby očí, hlavy či těla (obraz na sítnici se mění asi 5 obrázků za sekundu) zrakový vjem nevzniká současně s popudem, ale s časovým zpožděním (při jasech nad 1 cd.m -2 asi 0,5 s ; při nízkých jasech cca 1 s) přizpůsobování zrakového orgánu vlivem reflexních reakcí mozkového centra na ozáření fyziologické adaptační mechanismy paměťové a pozornostní mechanismy určují též konečný postoj a reakci člověka na vizuální vjem 10
11 ZORNÉ POLE část prostoru, kterou pozorovatel postřehne při upřeném pohledu bez pohybu oka a hlavy Přesně člověk vidí v rozsahu asi 8 ve vodorovné rovině a asi 6 ve svislé rovině Největší ostrost je v rozsahu asi 1,5 - oblast žluté skvrny Rozlišovanou podrobnost (kritický detail) umísťuje oko reflexním pohybem do středu zorného pole. Podrobnost se pak na sítnici zobrazí do středu žluté skvrny (fovea). Bezprostřední okolí podrobnosti oblast zor. pole s vrcholovým úhlem asi do 20 (důležitá pro přímé rozlišení podrobnosti) Pozadí oblast zorného pole asi od 20 do 60 Vzdálené okolí oblast od 60 k okrajům pole Binokulární a monokulární zorná pole pro bílé světlo (poloha očí vyznačena kroužky) Pozorovaný předmět = podrobnost + + bezprostřední okolí Pohledové pole část prostoru postřehnutelná při pohybu oka Obhledové pole část prostoru postřehnutelná při pohybu oka i hlavy 11
12 Závislost zorného pole na chromatičnosti světla Monokulární zorné pole pravého oka při různobarevných světelných podnětech 90 čára plná zorné pole pro světlo žluté modré čárkovaná tečkovaná červené zelené Vyšrafovaný kroužek vyznačuje oblast, do níž se promítá slepá skvrna. 12
13 ROZLIŠOVACÍ SCHOPNOST Pozorovatel rozliší v zorném poli detaily (předměty), z nichž vycházejí zářivé toky následně vyvolávající dostatečně rozdílné světelné podněty Stupeň rozeznatelnosti různě jasných detailů se charakterizuje kontrastem jasu C různě jasné předměty ( rozdíl jasů ) rozdíl barev Rozlišovací schopnost je obecně určena sinusovou složkou obrazu, na jejíž frekvenci je zrak nejcitlivější. U normálního jedince je nejlepší rozlišovací schopnost při frekvenci asi 6 až 9 period na 1 zorného úhlu. Zrak člověka není schopen rozlišit čáry velmi vysoké frekvence, ani čáry velmi nízké frekvence. a b C (-; cd m -2, cd m -2 ) Lb Lb kde L a jas rozlišované podrobnosti L b jas bezprostředního okolí podrobnosti (jas pozadí adaptační jas) L L L S růstem kontrastu C roste pravděpodobnost rozlišení detailu Nejmenší rozlišitelný rozdíl jasů L a L b min = ΔL min se nazývá práh rozlišitelnosti jasu Prahový kontrast C min C min L a L L b b min L L min b 13
14 poměrný prahový kontrast Závislost prahového kontrastu na adaptačním jasu pro různé světelné zdroje 1,2 1,15 vtl. Na ntl. Na 1,1 1,05 vtl. Hg 1 0,95 halogenid. 0,9 0, , jas (cd.m -2 )
15 KONTRASTNÍ CITLIVOST převrácená hodnota prahového kontrastu C min = 1 C min L L b min L a Lb L b min Kontrastní citlivost závisí na velikosti rozlišované podrobnosti charakterizované jasem L a, je nepřímo úměrná prahu rozlišitelnosti jasu L a L b min = ΔL min roste s hodnotou adaptačního jasu L b. Kontrastní citlivost klesá se snižujícími se hladinami osvětlenosti pro zachycení malého počtu kvant se spojuje velký počet receptorů ve vjemové pole o velkém průměru zmenšuje se pravděpodobnost zjištění rozdílu několika málo kvant 15
16 ZRAKOVÁ OSTROST Kritérium pro ocenění schopnosti oka rozeznat při daném pozadí dva malé detaily (body, čáry aj.), které jsou velmi blízko sebe. a min nejmenší úhel v minutách, pod kterým je oko schopno rozlišovat dva malé detaily jako oddělené Oko s normální ostrostí rozezná dva body, jejichž vzdálenost je vidět pod úhlem 1 minuta 1 a min 1 oko se zrakovou ostrostí 1 Čím menší je vzdálenost pozorovaných detailů, které oko rozezná, tím větší je zraková ostrost. Zraková ostrost při denním vidění prudce klesá od centrální jamky k okrajům sítnice. Zraková ostrost při nočním vidění je výrazně nižší od centrální jamky asi do 12 narůstá a. pak již jen mírně klesá. pro úhly cca nad 30 je vyšší než při denním vidění Rozdělení zrakové ostrosti na sítnici pro vidění fotopické plnou čarou, pro vidění skotopické tečkovaně (mezi 10 a 20 stupni nazálního směru je vyznačena oblast slepé skvrny) 16
17 SPEKTRÁLNÍ CITLIVOST ZRAKU Každý jedinec má průběh citlivosti zraku k záření různých vlnových délek odlišný. Aby světelně technické výpočty byly jednotné Přijala Mezinárodní komise pro osvětlování (CIE) dohodu o hodnotách poměrné spektrální citlivosti tzv. normálního fotometrického pozorovatele při denním (fotopickém) vidění [křivka V(l)] a při nočním (skotopickém) vidění [křivka V(l)] Spektrální citlivost se nejčastěji udává v poměrných hodnotách vztažených k maximu absolutní hodnoty citlivosti, resp. k maximu absolutní hodnoty světelného účinku záření l (nm) 1 L a = 10-5 cd.m -2 [křivka V(l) podle CIE pro skotopické (noční) vidění] 2 L a = 10-4 cd.m -2 3 L a = 10-3 cd.m -2 4 L a = 10-2 cd.m -2 5 L a = 0,1 cd.m -2 6 L a = 1 cd.m -2 7 L a = 10 cd.m -2 8 L a = 100 cd.m -2 [křivka V(l) podle CIE pro fotopické (denní) vidění] Křivky poměrné spektrální citlivosti zraku normálního fotometrického pozorovatele k záření různých vlnových délek pro různé adaptační jasy L a 17
18 Zářivý tok F e světelný tok F Zrak není schopen vnímat souhrnné působení záření za určitou dobu. Pro světelnou techniku je proto rozhodující energie přenášená zářením za 1 s = = výkon přenášený zářením = = zářivý tok F e = dw e / dt (W) Ve světelně technických veličinách [po zhodnocení zrakem pozorovatele] zářivému toku F e odpovídá světelný tok F = K F e (lm; lm.w -1, W) K = světelný účinek záření (lm.w -1 ) Při denním vidění je maximum K K m = 683 lm.w -1 a to při základní vlnové délce 555 nm 18
19 ZÁŘIVOST I e (W.sr -1 ) SVÍTIVOST I (cd) I (l) = K(l) I e (l) = K max V(l) I e (l) = 683 V(l) I e (l) Jednotka svítivosti 1 kandela (cd) základní jednotka SI 1 cd = svítivost zdroje, který vyzařuje v určitém směru monochromatické záření o frekvenci 5, Hz, při čemž zářivost zdroje v tomto směru je 1/683 W. sr -1. Ve standardním prostředí [20 C; 50% relat. vlhkost; tlak 1,013 MPa; N = 1, ] n = 5, Hz odpovídá vlnové délce l = 555 nm 19
20 poměrná citlivost zraku Poměrná spektrální citlivost zraku pozorovatele Poměrná spektrální světelná účinnost záření ve fotopické, mezopické a skotopické oblasti vidění Pro ilustraci se v mezopické oblasti uvažují dva vybrané průběhy poměrných citlivostí, a to pro adaptační jasy 1 cd m -2 a 0,1 cd m -2 V ( ) l K ( l) K max 1 0,9 0,8 0,7 0,6 V (l) pro skotopické vidění adaptační jas 10-5 cd.m -2 max. při l = 507 nm V(l) pro fotopické vidění adaptační jas L a = 100 cd.m -2 max. při l = 555 nm V (l) pro mezopické vidění adaptační jas L a = 1 cd.m -2 max. při l = 545 nm 0,5 0,4 V (l) pro mezopické vidění adaptační jas L a = 0,1 cd.m -2 max. při l = 532 nm 0,3 0,2 0, vlnová délka (nm) 20
21 S v ě t e l n ý ú č i n e k z á ř e n í ( l m / W ) Průběhy absolutních hodnot světelných účinků záření pro vidění fotopické, mezopické a skotopické K (l) - skotopické vidění max lm /W při 507 nm K K (l) - - mezopické vidění vidění adaptační jas jas 0,1 0,1 cd.m cd.m -2-2 max. 756 lm /W při 532 nm max V 683 ( 555 nm) K(l) - fotopické vidění max. 683 lm /W při 555 nm K (l) - mezopické vidění adaptační jas 1 cd.m -2 max. 695 lm /W při 545 nm nm vlnová délka (nm) Při základní vlnové délce l m = 555 nm je spektrální citlivost lidského zraku pro fotopické, mezopické i skotopické vidění shodná a rovná 683 lm W -1 21
22 FOTOPICKÝ A MEZOPICKÝ SVĚTELNÝ TOK Vliv spektrálního složení záření dopadajícího do oka : u teplotních zdrojů rozdíly fotopického a mezopického toku relativně malé u zdrojů s čárovým spektrem mohou být rozdíly značné Příklady Orientační hodnoty fotopických a mezopických toků [L a = 0,1 cd.m -2 ] odpovídající monofrekvenčnímu zářivému toku F e = 1 W různých vlnových délek l l (nm) 460 modrá oblast Zářivý tok (W) Fotopický tok (lm) Mezopický tok [L a = 0,1 cd.m -2 ] (lm) červená oblast
23 parametry Orientační změny světelných toků různých typů světelných zdrojů a svítidla s diodami LED při vidění fotopickém, mezopickém a skotopickém sv. zdroj svítidlo Klasická žárovka 100 W Vysokotlaká sodíková výbojka 150 W Indukční výbojka 100 W Svítidlo 80 W s LED sv. zdroji Fotop. měrný výkon (lm.w -1 ) 13,8 86,6 80,0 83,8 T c (K) R a S/P poměr 1,8 0,65 1,8 1,57 Vidění Světelný tok (lm) Fotopické Mezopické ( L a = 1 cd/m -2 ) Mezopické ( L a = 0,1 cd/m -2 ) Skotopické
24 reakční čas (ms) Orientační změna reakční doby v závislosti na jasu pro různé světelné zdroje ntl. Na vtl. Na vtl. Hg 600 halogenid , ,17 jas (cd.m -2 )
25 SHRNUTÍ Komplikovanost výpočtů a měření v mezopické oblasti vidění je dána především : spektrální citlivost zraku v mezopické oblasti není určena jedinou křivkou, ale celou řadou průběhů odpovídajících poměrně široké škále adaptačních jasů. s klesajícími hodnotami adaptačních jasů se křivky spektrálních citlivostí posouvají do oblasti nižších vlnových délek a současně narůstají maxima jejich spektrálních účinků. při mezopickém vidění se jako čidla uplatňují jak čípky, tak i tyčinky. Vliv čípků klesá se snižující se hladinou adaptačních jasů. Výsledky experimentů zatím ukazují, že prahový jas uplatnění čípků zůstává od adaptačního jasu asi 0,1 cd.m -2 konstantní na úrovni asi 0,3 cd.m -2. nutno respektovat psychologickou vazbu mezi osvětlenosti a teplotou chromatičnosti zdrojů. Výzkumy pokračují v oblasti : řešení adaptačních jasů zraku pozorovatele při mezopickém vidění, a to jak s využitím podílu světelných toků skotopických a fotopických (tzv. poměr S/P), tak s využitím oceňování vlivu nejen samotných tyčinek, ale i všech tří typů čípků (projekt MOVE, Kokoschka, Sagawa). Další směry výzkumu (Palmer), které věnují pozornost zejména osvětlování komunikací, přecházejí od rozboru jasových poměrů k analýze zrakového výkonu. 25
26 DĚKUJI VÁM ZA POZORNOST 26
27 27
28 28
29 Porovnání světelných toků různých typů světelných zdrojů při vidění fotopickém, mezopickém a skotopickém Světelný zdroj Vidění Klasická žárovka 100 W Vysokotlaká sodíková výbojka 150 W Indukční výbojka 100 W Svítidlo 80 W s LED sv. zdroji Světelný tok (lm) fotopické mezopické (L a = 1 cd.m -2 ) mezopické (L a = 0,1 cd.m -2 ) skotopické
30 UKÁZKY SPEKTER VYBRANÝCH SVĚTELNÝCH ZDROJŮ Na svislé ose diagramů např. stupnice mw / 10 nm / lm 30
31 Klasická žárovka 100 W Vysokotlaká sodíková výbojka 150 W Indukční výbojka 100 W Svítidlo 80 W s LED sv. zdroji Měrný výkon (lm.w -1 ) 13,8 86,6 80,0 83,8 T c (K) R a S/P poměr 1,8 0,65 1,8 1,57 Vidění Světelný tok (lm) Fotopické Mezopické ( L a = 1 cd/m -2 ) Mezopické ( L a = 0,1 cd/m -2 ) Skotopické
32 32
telná technika Literatura: tlení,, vlastnosti oka, prostorový úhel Ing. Jana Lepší http://webs.zcu.cz/fel/kee/st/st.pdf
Světeln telná technika Literatura: Habel +kol.: Světelná technika a osvětlování - FCC Public Praha 1995 Ing. Jana Lepší Sokanský + kol.: ČSO Ostrava: http://www.csorsostrava.cz/index_publikace.htm http://www.csorsostrava.cz/index_sborniky.htm
ZÁKLADNÍ FOTOMETRICKÉ VELIČINY
ZÁKLADNÍ FOTOMETRICKÉ VELIČINY Ing. Petr Žák VÝVOJ ČLOVĚKA vývoj člověka přizpůsobení okolnímu prostředí (adaptace) příjem informací o okolním prostředí smyslové orgány rozhraní pro příjem informací SMYSLOVÉ
OPTIKA Fotometrie TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.
OPTIKA Fotometrie TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. Fotometrie definuje a studuje veličiny charakterizující působení světelného záření na
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ. magisterský studijní program Inteligentní budovy ELEKTRICKÉ SVĚTLO 1
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ magisterský studijní program Inteligentní budovy ELEKTRICKÉ SVĚTLO 1 Prof. Ing. Jiří Habel, DrSc. Ing. Petr Žák, Ph.D. Praha 2009 Předmluva
ZÁKLADY SVĚTELNÉ TECHNIKY
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ ZÁKLADY SVĚTELNÉ TECHNIKY Prof. Ing. Jiří Habel, DrSc. Praha 202 Předmluva Předkládaný učební text je určen studentům elektrotechnické fakulty
Lidské oko jako objektiv a senzor
Lidské oko jako objektiv a senzor Lidské oko anatomie 1/5 iris duhovka pupil zornice, zřítelnice (vstupní pupila) sclera -bělima Oko, pohled zvenku [1] Duhovka hladké svalstvo s kruhovým otvorem uprostřed,
S V Ě T L O A O S V Ě T L O V Á N Í
VŠB - TU Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra obecné elektrotechniky S V Ě T L O A O S V Ě T L O V Á N Í 1. Úvod 2. Elektrické světelné zdroje 3. Elektrická svítidla 4. Umělé osvětlení
ELEKTRICKÉ SVĚTLO 1 Řešené příklady
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNCKÉ V PRAE FAKULTA ELEKTROTECHNCKÁ magisterský studijní program nteligentní budovy ELEKTRCKÉ SVĚTLO Řešené příklady Prof. ng. Jiří Habel DrSc. a kolektiv Praha Předmluva Předkládaná
ELEKTRICKÉ SVĚTLO 1 Řešené příklady
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNCKÉ V PRAE FAKULTA ELEKTROTECHNCKÁ magisterský studijní program nteligentní budovy ELEKTRCKÉ SVĚTLO Řešené příklady Prof. ng. Jiří Habel DrSc. a kolektiv Praha Předmluva Předkládaná
Viditelné elektromagnetické záření
Aj to bude masakr 1 Viditelné elektromagnetické záření Vlnová délka 1 až 1 000 000 000 nm Světlo se chová jako vlnění nebo proud fotonů (záleží na okolnostech) 2 Optické záření 1645 Korpuskulární teorie
F. Pluháček. František Pluháček Katedra optiky PřF UP v Olomouci
František Pluháček Katedra optiky PřF UP v Olomouci Obsah přednášky Optický systém lidského oka Zraková ostrost Dioptrické vady oka a jejich korekce Další vady optické soustavy oka Akomodace a vetchozrakost
Akustika. Rychlost zvukové vlny v v prostředí s hustotou ρ a modulem objemové pružnosti K
zvuk každé mechanické vlnění v látkovém prostředí, které je schopno vyvolat v lidském uchu sluchový vjem akustika zabývá se fyzikálními ději spojenými se vznikem zvukového vlnění, jeho šířením a vnímáním
8. NEJDŮLEŽITĚJŠÍ ZÁSADY OSVĚTLOVÁNÍ
8. NEJDŮLEŽITĚJŠÍ ZÁSADY OSVĚTLOVÁNÍ Cílem osvětlení určitého prostoru je vytvořit v něm v souladu s jeho určením co nejpříznivější podmínky pro požadovanou činnost lidí a pro vznik jejich zrakové pohody.
4.1 Barva vlastnost zrakového vjemu
4. ZÁKLAD NAUK O BARVĚ Předmětem nauky o barvě je objektivní hodnocení barvy světla různých světelných zdrojů i barvy pozorovaných předmětů. Jde o náročný úkol, neboť vnímání barev je složitý fyziologicko-psychický
7. Světelné jevy a jejich využití
7. Světelné jevy a jejich využití - zápis výkladu - 41. až 43. hodina - B) Optické vlastnosti oka Oko = spojná optická soustava s měnitelnou ohniskovou vzdáleností zjednodušené schéma oka z biologického
Radiometrie se zabývá objektivním a fotometrie subjektivním měřením světla.
12. Radiometrie a fotometrie 12.1. Základní optické schéma 12.2. Zdroj světla 12.3. Objekt a prostředí 12.4. Detektory světla 12.5. Radiometrie 12.6. Fotometrie 12.7. Oko 12.8. Měření barev 12. Radiometrie
Uložena v očnici (orbita) v tukové tkáni (ochrana oka před poškozením)
Otázka: Zrakové ustrojí Předmět: Biologie Přidal(a): Cllaire Je citlivé na elektromagnetické vlnění Umožňuje vnímání světla, barev, velikosti, tvaru a vzdálenosti předmětu Nejdůležitější čidlo pro orientaci
MASARYKOVA UNIVERZITA VLIV OSVĚTLENÍ NA KVALITU PRÁCE OPTOMETRISTY. MĚŘENÍ OSVĚTLENÍ POMOCÍ LUXMETRU.
MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA VLIV OSVĚTLENÍ NA KVALITU PRÁCE OPTOMETRISTY. MĚŘENÍ OSVĚTLENÍ POMOCÍ LUXMETRU. DIPLOMOVÁ PRÁCE Vedoucí práce: Mgr. Ondřej Vlasák Vypracovala: Bc. Pavla Burdová Obor:
Projektování automatizovaných systémů
Projektování automatizovaných systémů Osvald Modrlák, Petr Školník, Jaroslav Semerád, Albín Dobeš, Frank Worlitz TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií
SFA1. Denní osvětlení. Přednáška 4. Bošová- SFA1 Přednáška 4/1
SFA1 Denní osvětlení Přednáška 4 Bošová- SFA1 Přednáška 4/1 CÍL: Přístup světla rozptýleného v atmosféře do interiéru (denní světlo je nezávislé na světových stranách) Vytvoření zrakové pohody pro uživatele
OPTIKA - NAUKA O SVĚTLE
OPTIKA OPTIKA - NAUKA O SVĚTLE - jeden z nejstarších oborů yziky - studium světla, zákonitostí jeho šíření a analýza dějů při vzájemném působení světla a látky SVĚTLO elektromagnetické vlnění λ = 380 790
Druhy smyslového vnímání
Druhy smyslového vnímání Zpracoval: E-mail: Bobr0069@seznam.cz 1 Senzorické procesy a vnímání: Senzorické procesy jsou složkou adaptivní činnosti organismu. V průběhu fylogeneze se vyvinuly smyslové orgány
Zdroje světla - výbojky
Ing. Jiří Kubín, Ph.D. TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií Tento materiál vznikl v rámci projektu ESF CZ.1.07/2.2.00/07.0247, který je spolufinancován
Seminární práce Lidské oko Fyzika
Střední škola informačních technologií, s.r.o. Seminární práce Lidské oko Fyzika Dávid Ivan EPS 2 čtvrtek, 26. února 2009 Obsah 1.0 Anatomie lidského oka 1.1 Složení oka 2.0 Vady oka 2.1 Krátkozrakost
OPTIKA Optické přístroje TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.
OPTIKA Optické přístroje TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. ) Oko Oko je optická soustava, kterou tvoří: rohovka, komorová voda, čočka a sklivec.
Michal Vik a Martina Viková: Základy koloristiky ZKO3
Fyziologie vnímání barev Příklady vizuáln lních iluzí: Vliv barvy pozadí I Jsou tyto kruhy barevně shodné? Příklady vizuáln lních iluzí: Vliv barvy pozadí II Jsou tyto kruhy barevně shodné? Příklady vizuáln
Bezpečně osvětlený přechod pro chodce z pohledu řidiče.
Bezpečně osvětlený přechod pro chodce z pohledu řidiče. Přechody pro chodce Bezpečné přechody vznikaly v průběhu let 2004-2006. Ne vždy se to podařilo. I když během této doby byl zjištěn kladný účinek
Jméno: Michal Hegr Datum: 15.11. 2011. Oko
Jméno: Michal Hegr Datum: 15.11. 2011 Referát na téma: Oko Oko Oko je smyslový orgán reagující na světlo (fotoreceptor), tedy zajišťující zrak. V průběhu vývoje živočichů došlo k výraznému rozvoji od světločivných
Základní vyšetření zraku
Základní vyšetření zraku Až 80 % informací z okolí přijímáme pomocí zraku. Lidské oko je přibližně kulového tvaru o velikosti 24 mm. Elektromagnetické vlny o vlnové délce 400 až 800 nm, které se odrazily
OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA. ROZKLAD SVĚTLA HRANOLEM 1. OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA
OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA. ROZKLAD SVĚTLA HRANOLEM 1. OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA Stavbu lidského oka znáte z vyučování přírodopisu. Zopakujte si ji po dle obrázku. Komorová tekutina, oční čočka a sklivec tvoří
Nejdůležitější pojmy a vzorce učiva fyziky II. ročníku
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Nejdůležitější pojmy a vzorce učiva fyziky II. ročníku V tomto článku uvádíme shrnutí poznatků učiva II. ročníku
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI Fakulta Elektrotechnická Katedra elektroenergetiky a ekologie Studijní obor: AEk - Aplikovaná elektrotechnika DIPLOMOVÁ PRÁCE Návrh světelného zdroje pro osvit ovládacího
Fyzikální a chemická podstata záznamu barevných obrazů
1 Fyzikální a chemická podstata záznamu barevných obrazů Oldřich Zmeškal, Michal Veselý a Barbora Komendová Ústav fyzikální a spotřební chemie, Fakulta chemická, Vysoké učení technické v Brně, Purkyňova
Ě Ř Ž ÁŘ Ě Ň Á Í Á ÁŽ ŮŽ ů Ž Ž ůž Ž ů ů Ž Ž Ž Ť Ž Ž Ž Ž ů ď ů ť ď ď Í Ž Ž Č ú ů Ž ď ú Ž Í ů Ž ú Ž Ž ů ů ů Ž ů Ž ů ť Ž Ž Ž Ž Ů ň ů ů Í Ž Ž ů ůž ť ÁŽ ť Í Ě Ř Č ů Ž Ž ů Ž ú Ž Í ÍÍ Ž Ž Ž Ž Ž Ž ů Ž Ž Ž Í Í
1. Co je to noční vidění?
1. Co je to noční vidění? Noční vidění je elektro-optický přístroj, který s trochou fantazie vypadá jako běžný monokulární nebo binokulární dalekohled. Přístroje na noční pozorování fungují na principu
Uţití elektrické energie. Laboratorní cvičení 27
Uţití elektrické energie. Laboratorní cvičení 27 3.1.6 Měření světelného toku a měrného výkonu světelných zdrojů Cíl: Hlavním cílem úlohy je měření světelného toku a měrného výkonu různých světelných zdrojů
Metodické poznámky k souboru úloh Optika
Metodické poznámky k souboru úloh Optika Baterka Teoreticky se světlo šíří "nekonečně daleko", intenzita světla však klesá s druhou mocninou vzdálenosti. Děti si často myslí, že světlo se nešíří příliš
SOUSTAVA SMYSLOVÁ Informace o okolním světě a o vlastním těle dostáváme prostřednictvím smyslových buněk Smyslové buňky tvoří základ čidel Čidla jsou
SOUSTAVA SMYSLOVÁ Informace o okolním světě a o vlastním těle dostáváme prostřednictvím smyslových buněk Smyslové buňky tvoří základ čidel Čidla jsou vybavena vždy pro příjem a zpracování určitého podnětu
Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
Fyzikální vzdělávání 1. ročník Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník 1 Vlnění a optika 1. ročník Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník 2 mechanické kmitání a vlnění - základní druhy mechanického vlnění a jejich
Hygiena, ergonomie a bezpečnost práce s ICT
Hygiena, ergonomie a bezpečnost práce s ICT Hygiena, ergonomie a bezpečnost práce s ICT Aplikace na podmínky školství a oblast ICT Vlivu práce s výpočetní technikou na zdraví a výkonnost studentů a žáků.
světelný tok -Φ [ lm ] (lumen) Světelný tok udává, kolik světla celkem vyzáří zdroj do všech směrů.
Světeln telné veličiny iny a jejich jednotky Světeln telné veličiny iny a jejich jednotky, světeln telné vlastnosti látekl světelný tok -Φ [ lm ] (lumen) Světelný tok udává, kolik světla celkem vyzáří
ENERGETICKÁ NÁROČNOST OSVĚTLOVACÍCH SOUSTAV
ENERGETICKÁ NÁROČNOST OSVĚTLOVACÍCH SOUSTAV Ing. Petr Žák, Ph.D. Etna s.r.o., Mečislavova 2, Praha 4, zak@etna.cz Problematice energetické náročnosti a úspor elektrické energie je pozornost věnována již
Geometrická optika. Vnímání a měření barev. světlo určitého spektrálního složení vyvolá po dopadu na sítnici oka v mozku subjektivní barevný vjem
Vnímání a měření barev světlo určitého spektrálního složení vyvolá po dopadu na sítnici oka v mozku subjektivní barevný vjem fyzikální charakteristika subjektivní vjem světelný tok subjektivní jas vlnová
ZÁKLADNÍ POJMY SVĚTELNÉ TECHNIKY
ZÁKLADNÍ POJMY SVĚTELNÉ TECHNKY 1. Rovinný úhel α (rad) arcα a/r a'/l (pro malé, zorné, úhly) α a α a' a arcα / π α/36 (malým se rozumí r/a >3 až 5) r l. Prostorový úhel Ω S/r (sr) steradián, Ω 4π 1 spat
2. ZRAKOVÝ ORGÁN A VIDĚNÍ
2. ZRAKOVÝ ORGÁN A VIDĚNÍ Má-li světelná technika účinně přispívat k vytváření vhodného světelného mikroklimatu zabezpečujícího v osvětlovaných prostorech zrakovou pohodu, je třeba, aby ti, kteří osvětlovací
Specifika vzdělávání. dětí slabozrakých. dětí se zbytky zraku
Specifika vzdělávání dětí slabozrakých a dětí se zbytky zraku Které děti máme na mysli? Jde o děti, které ani s využitím běžné korekce (brýle) nedosáhnou normálního zrakového vnímání a potřebují tak další
Fungování předmětu. Technologické trendy v AV tvorbě, stereoskopie 2
Fungování předmětu 12 vyučovacích hodin ve 4 blocích Evidence docházky Zimní semestr zakončen prezentací Aktuální informace a materiály na smetana.filmovka.cz Technologické trendy v AV tvorbě, stereoskopie
Digitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Nervová soustava Společná pro celou sadu oblast
1. Měření vyzařovacího spektra displejů TFT
Laboratorní úlohy ze světla a osvětlovací techniky 1/5 1. Měření vyzařovacího spektra displejů TFT 1.1 Úvod Jedním z úkolů světelné techniky je vytvořit osvětlovací podmínky, pro optimální zrakovou funkci,
Světlo vyzařující dioda, též elektroluminiscenční dioda či LED, je elektronická polovodičová součástka obsahující přechod P-N.
Světlo vyzařující dioda, též elektroluminiscenční dioda či LED, je elektronická polovodičová součástka obsahující přechod P-N. Prochází-li přechodem elektrický proud v propustném směru, přechod vyzařuje
Vyšetření kontrastní citlivosti. LF MU Brno Optika a optometrie I
Vyšetření kontrastní citlivosti LF MU Brno Optika a optometrie I 1 Definice kontrastu Kontrast charakterizuje zrakový vjem, který závisí na rozdílu jasu světlých a tmavých předmětů Při zjišťování kontrastní
Variace Smyslová soustava
Variace 1 Smyslová soustava 21.7.2014 16:06:02 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ SLUCH, ČICH, CHUŤ A HMAT Receptory Umožňují přijímání podnětů (informací). Podněty jsou mechanické, tepelné,
Smyslová soustava čidla = analyzátory prahový podnět Čidlo = analyzátor = receptory adekvátní podněty
Smyslová soustava - poskytuje CNS informace o vnějším a vnitřním prostředí - čidla = analyzátory vybírají z prostředí podněty - podnět musí mít určitou intenzitu = prahový podnět Čidlo = analyzátor - informace
SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ. obr. č. 1
SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ obr. č. 1 SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ 5 smyslů: zrak sluch čich chuť hmat 1. ZRAK orgán = oko oční koule uložena v očnici vnímání viditelného záření, světla o vlnové délce 390-790 nm 1. ZRAK ochranné
Á Ž Ž Ž ž Ž Ž Ž ť ž ť ž ž ž ž Ž ž Ž Í Ž Ž žť ž ž ž ž Ž Ž ž ž Ž ž ž Ž Ž Ž ž Ž ž ž ť ť Č ž ť Ž ž Ž Ž ž ď ž ť ž ž ť ž Ž Ž Ž Ž Ž ž ž Ž ž ž ž ž ť ž ž ž ž ž
Ž ř Ť ý ř ý ř ř Ž ř ř ů ř ř ř ů ř ž ů ů Ž ž ř ř ž ř ř ř ůž ý ů řů ý ůž ý ď ů Ťž Á Ž Ž Ž ž Ž Ž Ž ť ž ť ž ž ž ž Ž ž Ž Í Ž Ž žť ž ž ž ž Ž Ž ž ž Ž ž ž Ž Ž Ž ž Ž ž ž ť ť Č ž ť Ž ž Ž Ž ž ď ž ť ž ž ť ž Ž Ž Ž
Její uplatnění lze nalézt v těchto oblastech zkoumání:
RADIOMETRIE, FOTOMETRIE http://cs.wikipedia.org/wiki/kandela http://www.gymhol.cz/projekt/fyzika/12_energie/12_energie.htm M. Vrbová, H. Jelínková, P. Gavrilov. Úvod do laserové techniky, skripta ČVUT,
Ě Á ř ě ř ř ř ě úř ř úř ě ýúř ý ý ě ď ý ú ýú ě Ě Ú Á ř š ú ř ě ě š ř ů Ž ř š ú ě ý ú ě ů ú ě ě ě š ř ů ř ě ě š ř ů ě Ú ě ý ú ú ě ř ů Ž ř ň ř ř š ě ě ú ý ř ě ě ď ý ý ě ú ě ě ě ů ů ý ě ú ě ú ř ř ěř ů Ž ú
ř ř š ř ů ř š ěř š ř ý ý ř ě Úř ě š ě ř ů ě Í ě ř ť ř ú ýš ř ů Č ý ýš ý ů ý Ú Č ř Č ř ý Š ř ý ýš ý ů Č ý Č ý ř ě ěš úř ýš ý ř ů ý ý ů ý ý ř ý ý ě ř ý ů ě úř ú ú úř ý š ě š š ř š ě š ď ě ůč ý ů Č úř ř ů
ě ř ý Č ý Č ě ěř Ú Č ú ů ýš ů ý ř ř č ě ě Š š ě ě ř ž ř š č ě Č ů ú ů Ř ů ú Č ů ě ú ě ú ď ě ú Č ř ň úč ě ú Č š ě š ú č ú ě ů ěš ě ú ě ú ýš ý ď č ř ž žá ýš ý ř ě ž ýš č č š ý ů ř ě č š č č ř č č ý ě Ú ň
ť ť Ť Č ú Č ň ů Ž ě ů ě ě ě ě š Č ě Ž Ž ě š Č š Č ě Ž ž Č ě Ž š Ž ň Ž Íž ě Á ÁŘ Á ů Č ě Č ě Ž š ě Ž Ž ě ň Č ě Ž ů š ů ě ů Č Š ě š ů ě Ž Ú ě Í ě ě Ú ě š ň ž Č š š Ú ě š ů Í ě Ž ú ň ň ž Ž Ý š š Ý ě š ů ě
Č ř úř ě ř č ů č ř ěš úř úř Í ě ř ř úř Í ď ř ě č Á ÍŘ Í Í ř ž ř ř č ů č ě š č ů č Á Í Á Í č Ž č ěř ů Ť ř ě Š č č ř ů č Ž ů š š ů ě ř ě č ěř ů Ž č ěí ž ž ř ř ě Š ř ů č č ř ž Í ů ř š č ř č ř ěř ž ěř úč ě
POPIS VYNALEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ. Vynález se týká způsobu určování ráže jaderného výbuchu a zapojení k jeho provádění.
ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ R E P U B L I K A ( 19 ) POPIS VYNALEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ (6l) (23) Výstavnípriorita (22) Přihlášeno 26 03 76 (2!) PV 1967-76 199 070 (11) (BIJ (51) Int.CI. J G 21 J 5/CO
Název: Smyslová soustava
Název: Smyslová soustava Výukové materiály Autor: Mgr. Blanka Machová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Biologie Ročník: 4. a 5. (2. a 3. vyššího
5.2.10 Oko. Př. 1: Urči minimální optickou mohutnost lidského oka. Předpoklady: 5207, 5208
5.2.0 Oko Předpoklady: 5207, 5208 Pedagogická poznámka: Obsah této hodiny se asi nedá stihnout za 45 minut, ale je možné přetahovat v další hodině, která na tuto plynule navazuje. Cílem hodiny není nahrazovat
Charakteristiky optického záření
Fyzika III - Optika Charakteristiky optického záření / 1 Charakteristiky optického záření 1. Spektrální charakteristika vychází se z rovinné harmonické vlny jako elementu elektromagnetického pole : primární
λ, (20.1) 3.10-6 infračervené záření ultrafialové γ a kosmické mikrovlny
Elektromagnetické vlny Optika, část fyziky zabývající se světlem, patří spolu s mechanikou k nejstarším fyzikálním oborům. Podle jedné ze starověkých teorií je světlo vyzařováno z oka a oko si jím ohmatává
Semestrální projekt z předmětu: Obrazové inženýrství jméno:
Semestrální projekt z předmětu: Obrazové inženýrství jméno: Téma: Optické vlastnosti lidského oka jméno: Lucie Wolfová datum: 19. 12. 2002 Úvod: Viděním se rozumí činnost dostatečně vyvinutého zraku. Vnější
LED žárovky. Současnost a budoucnost patří LED žárovkám. Výhody LED žárovek. Nevýhody LED žárovek
LED žárovky Nejmodernějším zdrojem světla jsou v současnosti LED diodové žárovky. LED diodové žárovky jsou nejen velmi úsporným zdrojem světla, ale je možné je vyrobit v nejrůznějších variantách, jak z
František Pluháček Katedra optiky PřF UP v Olomouci
František Pluháček Katedra optiky PřF UP v Olomouci Zrakový klam = nesouhlas zrakového vjemu a pozorované skutečnosti Na vzniku zrakových klamů se podílí: anatomická a funkční stavba oka psychologické
3. FYZIOLOGIE VIDĚNÍ. KRITERIA A LIMITY DENNÍ OSVĚTLENOSTI. VÝPOČTY ČINITELE DENNÍ OSVĚTLENOSTI. MĚŘENÍ OSVĚTLENÍ. ZRAK A VIDĚNÍ:
3. FYZIOLOGIE VIDĚNÍ. KRITERIA A LIMITY DENNÍ OSVĚTLENOSTI. VÝPOČTY ČINITELE DENNÍ OSVĚTLENOSTI. MĚŘENÍ OSVĚTLENÍ. ZRAK A VIDĚNÍ: Záření je definováno jako šíření energie prostorem. Tato energie je popisována
Oko - stavba oka a vady
Oko - stavba oka a vady Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_31_18 Tématický celek: Člověk Autor: Renata Kramplová
6.7 Halogenové žárovky
6.7 Halogenové žárovky Halogenové žárovky představují významný vývojový stupeň teplotních zdrojů. V plynné náplni halogenové žárovky je příměs halogenů (obvykle jod, brom, chlor a jejich sloučeniny). Při
Vlnění, optika mechanické kmitání a vlnění zvukové vlnění elmag. vlny, světlo a jeho šíření zrcadla a čočky, oko druhy elmag. záření, rentgenové z.
Vlnění, optika mechanické kmitání a vlnění zvukové vlnění elmag. vlny, světlo a jeho šíření zrcadla a čočky, oko druhy elmag. záření, rentgenové z. Mechanické vlnění představte si závaží na pružině, které
přechod pro chodce Jiří Tesař Společnost pro rozvoj veřejného osvětlení Česká společnost pro osvětlování
Noční přechod pro chodce z pohledu řidiče. Jiří Tesař Společnost pro rozvoj veřejného osvětlení Česká společnost pro osvětlování Co je vlastně přechod pro chodce Přechod pro chodce je místo na pozemní
8.1. ELEKTROMAGNETICKÉ ZÁŘENÍ A JEHO SPEKTRUM. Viditelné světlo Rozklad bílého světla:
8. Optika 8.1. ELEKTROMAGNETICKÉ ZÁŘENÍ A JEHO SPEKTRUM Jak vzniká elektromagnetické záření? 1.. 2.. Spektrum elektromagnetického záření: Infračervené záření: Viditelné světlo Rozklad bílého světla:..
MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ
MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA ÚSTAV NÁBYTKU, DESIGNU A BYDLENÍ OSVĚTLENÍ INTERIÉRU A NÁBYTKU Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Ing. arch. Hynek Maňák Vypracovala: Andrea
L A B O R A T O R N Í C V I Č E N Í
Univerzita Pardubice Ústav elektrotechniky a informatiky Pardubice, Studentská 95 L A B O R A T O R N Í C V I Č E N Í Příjmení Paar Číslo úlohy: 2 Jméno: Jiří Datum měření: 15. 5. 2007 Školní rok: 2006
Hloubka ostrosti trochu jinak
Hloubka ostrosti trochu jinak Jan Dostál rev. 1.1 U ideálního objektivu platí: 1. paprsek procházející středem objektivu se neláme, 2. paprsek rovnoběžný s optickou osou se láme do ohniska, 3. všechny
ZDRAVÝ SPÁNEK Ing. Vladimír Jelínek
ZDRAVÝ SPÁNEK Ing. Vladimír Jelínek ZDRAVÝ SPÁNEK Spánek byl po celá tisíciletí považován za pasivní jev blízký bezesné smrti. Shakespeare ve svém Hamletovi považuje smrt za sestru spánku 2 ZDRAVÝ SPÁNEK
Světlo Oko Mozek. Vincent van Gogh: Hvězdná noc
Světlo Oko Mozek Vincent van Gogh: Hvězdná noc Elementární znalosti optiky, fyziologie a neurověd OPTIKA: jak světlo vzniká, šíří se prostředím, jak interaguje s povrchy objektů, jak vstupuje do oka, jak
TECHNICKÝ LIST VÝROBKU
TECHNICKÝ LIST VÝROBKU PETRA 230-240V LED 18W 3000K MW IP44 (se senzorem) Objednací číslo 910001030 EAN13 8595209921338 Obecné informace Označení výrobku: PETRA 230-240V LED 20W MW IP44 (se senzorem) Typ/popis
CAD II přednáška č. 1
Oko je velmi citlivý a komplikovaný orgán. Všechny jeho části velice úzce spolupracují, aby zprostředkovaly vnímání obrazu. A jsou to oči a zejména mozek, orgány, které nám dokáží přiblížit okolní svět,
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 0520 Jméno: Jakub Kákona Pracovní skupina: 4 Ročník a kroužek: Pa 9:30 Spolupracovníci: Jana Navrátilová Hodnocení: Geometrická optika - Ohniskové vzdálenosti
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ KATEDRA ELEKTROMECHANIKY A VÝKONOVÉ ELEKTRONIKY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ KATEDRA ELEKTROMECHANIKY A VÝKONOVÉ ELEKTRONIKY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Porovnání současných světelných zdrojů vedoucí práce: Ing. Dalibor Švuger 2012 autor:
Emisní spektra různých zdrojů. Sestrojit jednoduchý spektroskop.
EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND Emisní spektra různých zdrojů. Sestrojit jednoduchý spektroskop. PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI RNDr. Erika Prausová Emisní spektra různých zdrojů - Úlohy 1. Sestavte
Cv NS-i-3. Ústav nauky o budovách, 1. ročník, zimní semestr 2015/2016 21. 10. 31. 10. 2015. Jan Paroubek, Zbyšek Stýblo
Cv NS-i-3 Ústav nauky o budovách, 1. ročník, zimní semestr 2015/2016 21. 10. 31. 10. 2015 Jan Paroubek, Zbyšek Stýblo NS I -3_ Cvičení Paroubek 2014/15 Fyziologie vidění Stavba oka řasnaté tělísko
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV ELEKTROENERGETIKY FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION DEPARTMENT OF
Test na oční vady. Test krátkozrakosti - jak vidíte na blízko?
Test na oční vady Přinášíme vám několik testů, při kterých zjistíte, jak jste na tom s vaším zrakem. Čtěte dále a otestujte se. Test krátkozrakosti - jak vidíte na blízko? Test měří schopnost číst a vidět
Přírodní zdroje. K přírodním zdrojům patří například:
1. SVĚTELNÉ ZDROJE. ŠÍŘENÍ SVĚTLA Přes den vidíme předměty ve svém okolí, v noci je nevidíme, je tma. V za temněné učebně předměty nevidíme. Když rozsvítíme svíčku nebo žárovku, vidíme nejen svítící těleso,
Vývoj metodik pro nasvětlování přechodů pro chodce pomocí nových LED technologií za účelem zvýšení jejich bezpečnosti
Vývoj metodik pro nasvětlování přechodů pro chodce pomocí nových LED technologií za účelem zvýšení jejich bezpečnosti Vedoucí úkolu: spoluautoři: prof. Ing. Karel Sokanský, CSc. Ing. Zdeněk Bláha, Ph.D.
HOVORKOVÁ M., LINC O.: OPTICKÉ ÚKAZY V ATMOSFÉŘE
OPTICKÉ ÚKAZY V ATMOSFÉŘE M. Hovorková, O. Linc 4. D, Gymnázium Na Vítězné pláni 1126, Praha 4, šk. rok 2005/2006 Abstrakt: Článek se zabývá vysvětlením několika světelných jevů, viditelných na obloze.
17. března 2000. Optická lavice s jezdci a držáky čoček, světelný zdroj pro optickou lavici, mikroskopický
Úloha č. 6 Ohniskové vzdálenosti a vady čoček, zvětšení optických přístrojů Václav Štěpán, sk. 5 17. března 2000 Pomůcky: Optická lavice s jezdci a držáky čoček, světelný zdroj pro optickou lavici, mikroskopický
Úkoly 1: zornicový reflex
Cvičení - smysly RNDr. Vladimír Malohlava, Ph.D., 2012 zdroje: Srovnávací fyziologie Vácha a kol. Materiály Mgr. L. Hlaváčka Google.com Velká kniha optických iluzí Al Seckel Úkoly 1: zornicový reflex ÚVOD
Trivium z optiky 37. 6. Fotometrie
Trivium z optiky 37 6. Fotomtri V přdcházjící kapitol jsm uvdli, ž lktromagntické zářní (a tdy i světlo) přnáší nrgii. V této kapitol si ukážm, jakými vličinami j možno tnto přnos popsat a jak zohldnit
Světlo v multimódových optických vláknech
Světlo v multimódových optických vláknech Tomáš Tyc Ústav teoretické fyziky a astrofyziky, Masarykova univerzita, Kotlářská 2, 61137 Brno Úvod Optické vlákno je pozoruhodný fyzikální systém: téměř dokonalý
ÍÍ ů Š ý ú ý ú é é ý é Í é é é Í ý é Ž Ž é é ý é ý ý ý ý é ý é é é é é é é é ú é ú ý ý é Í é é ý é Í é ů é é ý Í Ž ů ý é Ž ý ú ý é é ú é é ů é ý ý ý é ů ů é Ž ů é é Ž é é ů Ž é ý ů é ý Í Í é ů é ů é ů
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ KALIBRACE DIGITÁLNÍHO FOTOAPARÁTU PRO ÚČELY MĚŘENÍ JASU
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV ELEKTROENERGETIKY FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION DEPARTMENT OF
Vypracoval : Martin Dlouhý Osobní číslo : A08B0268P. Měření otáček stroboskopem KET/MNV
Vypracoval : Martin Dlouhý Osobní číslo : A08B0268P Měření otáček stroboskopem KET/MNV 1. Zadání Změřte stroboskopem otáčky motoru 2. Postup měření NA rotoru je přidělán štítek, který budu osvětlovat stroboskopem.