POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ O

Transkript

1 POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ RNDr. Viktor Třebický, Ph.D. Ing. Karel Brandejský

2 OSNOVA PREZENTACE 1. Trocha historie nikoho nezabije 2. Právo na informace (obecné) 3. Právo na informace o ŽP a chemických látkách 4. Arhuská úmluva 5. Diskuse zkušenosti z praxe 6. Právní úprava 7. Institucionální kontext 8. Budoucnost 9. Případové studie

3 HISTORIE Historicky uzavřenost veřejné správy v Evropě Výjimka Švédsko (1766 zákon svobodném tisku) Finsko (1951), Nizozemí (1978) EU (1990) Směrnice Rady 90/313/EHS O svobodě přístupu k informacím o ŽP USA (1966) Freedom of Information Act

4 HISTORIE - ČESKOSLOVENSKO Před rokem 1989 nic 1991 Listina základních práv a svobod "Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny "Státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti Chyběl prováděcí předpis

5 PRÁVO NA INFORMACE (OBECNÉ) 1997 první návrh textu zákona o právu na informace (HOST, o.s.) Zásady: občan má právo na informace o všem, co se ho týká co není tajné (či zcela soukromé), je veřejné na přístup k informacím mají stejné právo všichni občané (nejen novináři) není třeba specificky odlišovat právo přístupu k informacím v různých oborech (např. životním prostředí, lidských právech apod.) různými normami.

6 PRÁVO NA INFORMACE (OBECNÉ) 1997 zákon předložen poslanci Žantovským a Kužílkem Složitá projednávání, vrácení ze Senátu (nutnost garantovat právo na soukromí atd.) Zákon schválen (106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím)

7 PRÁVO NA INFORMACE O ŽP Proč zvláštní právní úprava? Jde o citlivé veřejné statky Průlom 1992 Konference v Rio 1993 Rada Evropy Konvence o odpovědnosti za životní prostředí 1998 Aarhuská úmluva (viz. dále)

8 ZÁKON O PRÁVU NA INFORMACE O ŽP Přijat v roce 1998 (dříve než obecný zákon!) Důvody vnitrostátní i mezinárodní (EU) V oblasti ŽP: převažuje veřejný zájem na zpřístupňování informací nad zájmem na jejich utajení či chápání těchto informací ryze jako předmětu zbožně-peněžních vztahů

9

10 PRÁVO NA INFORMACE O CHEMICKÝCH LÁTKÁCH Tragické havárie průmyslových zařízení (Bhópál, Sovose, atp.) Hnutí právo vědět - prolomení obchodního tajemství ve prospěch práva na informace Původ USA Toxic Release Inventory (TRI) EU Pollutant Release and Transfer Register (PRTR) ČR Integrovaný registr znečištění

11 INTEGROVANÝ REGISTR ZNEČIŠTĚNÍ Provozovatel CENIA ( Databáze údajů o emisích a přenosech vybraných znečišťujících látek Povinnost provozovatelů poskytnout údaje Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování Nařízení vlády č. 368/2003 Sb., o integrovaném registru znečišťování Vyhláška č. 572/2004 Sb., kterou se stanoví forma a způsob vedení evidence podkladů nezbytných pro ohlašování do IRZ

12

13 AARHUSKÁ ÚMLUVA Každý jedinec má právo žít v prostředí přiměřeném jeho zdraví a pohodě Má povinnost, jako jednotlivec i spolu s ostatními, chránit a zlepšovat stav životního prostředí ve prospěch dnešních i budoucích generací. Mají-li občané uplatňovat toto právo a dostát této povinnosti: Musí mít přístup k informacím o životním prostředí, Musí mít právo podílet se na rozhodování a musí mít zajištěnu právní ochranu (z preambule Aarhuské úmluvy)

14 HISTORIE VZNIKU AARHUSKÉ ÚMLUVY Aarhuská úmluvu je mezinárodní právně závazný dokument (vznikl na půdě EHK OSN). Česká republika ji podepsala v roce 1998 a ratifikovala v roce Je součástí českého právního řádu. Evropské společenství ji ratifikovalo v roce Vychází z článku 10 Deklarace Summitu Země (o životním prostředí a rozvoji, Rio de Janeiro, 1992) posílení participativní demokracie a občanských práv v oblasti životního prostředí). Pod Aarhuskou úmluvou dochází k průniku tří velkých témat: životního prostředí, lidských práv a problémů spojených s korupcí. Pojem životní prostředí se navíc v pojetí Aarhuské úmluvy rozšiřuje, takže se dotýká i ochrany kulturních památek, veřejného zdraví či spotřebitelských práv.

15 PROČ JE VEŘEJNOST DŮLEŽITÁ? Posílení advokáta zájmu ochrany životního prostředí z důvodu potíží s prosazováním práva životního prostředí (mezinárodní úmluvy, deklarace, ale také zákony na národní úrovni) Veřejnost dohlíží na zákonnost rozhodování (jak jsou dodržovány zákony) Vnáší do rozhodování nové informace a zájmy. Účast veřejnosti omezuje příležitost pro korupci dohlíží na transparentnost rozhodování.

16

17

18 JAK SE ROZHODUJE?

19 VEŘEJNOST A DOTČENÁ VEŘEJNOST Aarhuská úmluva pracuje s pojmy veřejnost a dotčená (zainteresovaná) veřejnost Veřejnost = každý (Každý jedinec má právo na informace ) Dotčená veřejnost = je záměry (projektovými, politickými) dotčena, a tudíž má zajištěna větší práva na účast, než veřejnost obecně = odborná veřejnost (má na připravovaném rozhodnutí zájem jako advokát zájmů ochrany životního prostředí, např. ekologické organizace, má specifické informace a pod.), a proto má zajištěna větší práva na účast, než veřejnost obecně

20 ÚČAST VEŘEJNOSTI DLE AÚ Účast v povolovacích řízeních u projektů s dopadem na životní prostředí (čl. 6) Účast při tvorbě strategií a politik (čl. 7) Účast při tvorbě legislativy (čl. 8)

21 POŽADAVKY AÚ NA ÚČAST VEŘEJNOSTI Základními předpoklady pro účast veřejnosti jsou ustálené a předem dané procesy, které zahrnují: informování veřejnosti o plánovaných záměrech a rozhodnutích ze strany orgánů veřejné správy (včetně přímého oslovení zainteresovaných skupin), poskytnutí všech informací týkajících se připravovaných rozhodnutí zajištění dostatku času pro zpracování připomínek závazný proces pro vyřízení připomínek právo veřejnosti se odvolat, případně vyvolat přezkum rozhodnutí.

22 PLNĚNÍ AU V ČR Právo na informace zákon o právu na informace o životním prostředí (č. 123/1998 Sb.) a zákon o svobodném přístupu k informacím (č. 106/1999 Sb.). Právo na účast veřejnosti - zákon o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA, č. 100/2001 Sb.), zákon o posuzování vlivu koncepcí na životní prostředí (SEA, č. 93/2004 Sb. ) a zákon o ochraně přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb.), Právo na přístup k soudní ochraně je v České republice upraveno pouze obecně v zákoně č. 150/2002, soudním řádu správním.

23 DISKUSE ZKUŠENOSTI Z PRAXE

24 ZÁKON O PRÁCU NA INFORMCE O ŽP (123/1998 SB. Orgán obce jako povinný subjekt podle 2 písm. b) zpřístupní na základě žádosti, informace o životním prostředí jimiž disponuje, nebo které má k dispozici

25 VYMEZENÍ INFORMACE O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Informace o: Opatřeních, která mohou nebo mají vliv na ŽP Využívání přírodních zdrojů Vliv staveb, činností, technologií a výrobků na životní prostředí Správní řízení ve věcech ŽP, EIA Stavu památek, pokud jsou ovlivněny stavem ŽP Zprávách o provádění a plnění právních předpisů v OŽP Mezinárodních závazcích v ŽP Zdrojích informací o ŽP

26 ŽÁDOST Nemusí být zdůvodněna Jakýkoli způsob podání Lhůty jako ve správním řízení (30 dnů, výjimečně 60 dnů) Nesrozumitelná, nejasná žádost upřesnění Zpřístupnění v pracovní době, Možnost nahlížet do listin a činit opisy Úhrada pouze za náklady (pořízení kopií atd.)

27 OMEZENÍ Ochrana utajovaných skutečností Ochrana osobních nebo individuálních údajů a ochrana osobnosti Ochrana duševního vlastnictví Ochrana obchodního tajemstv Nevyhovění žádosti: Nutnost vydat ve lhůtě pro zpřístupnění informace rozhodnutí o odepření zpřístupnění informace

28 FAKULTATIVNÍ POŽADAVKY NA OBCE zajištěním práva občana na odpověď na požadovanou informaci, podle postupu stanoveném v zákoně samostatnou informační a publikační činností

29 AKTIVNÍ ZPŘÍSTUPŇOVÁNÍ INFORMACÍ Koncepce, politiky, strategie, plány a programy ŽP Zprávy o stavu životního prostředí Přehledy činností, které mají vliv na stav ŽP Správní rozhodnutí v případě, že se týká stanoviska podle EIA Dokumnety EIA Hodnocení rizik, týkajích se ŽP

30 INSTITUCIONÁLNÍ KONTEXT (OBECNÝ ZÁKON) Veřejný ochránce práv (ombudsman) Otevřená společnost, o.p.s

31 INSTITUCIONÁLNÍ KONTEXT (ŽP) Zelený kruh (Aarhuská úmluva) Econnect občanská společnost návod k použití

32 ZDROJE DAT A INFORMACÍ O ŽP Brána k informacím o životním prostředí Informační systém EIA záměry na území ČR - view.jsp Informační systém SEA - Integrovaný registr znečištění - Systém evidence kontaminovaných míst - Informační systém o odpadovém hospodářství ISOH - ceho.vuv.cz/ceho/ceho/informacni_systemy/ceho_informacni_systemy.html Informační systém kvality ovzduší - ISKO - Informační systém voda - Hydroekologický informační systém VÚV T.G.M. - Portál ochrany přírody ČR - Geologický informační systém -

33 BUDOUCNOST Novelizace zákona 106/1999 Sb. (novelizován již 4x) 123/1998 Sb. ŽP novelizace již 3x Chemické látky bude přibývat info o složkách ŽP na internetu EU nová směrnice (2003/4/ES) 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí Globálně spíše omezování občanských práv svobod po 9/11/2001 Větší utajovaní citlivých informací (např. infrastruktura)

34 PŘÍPADOVÉ STUDIE A KAUZY Úspěšná žádost o informaci množství vyprodukovaných odpadů katalogové číslo za poslední dva roky, způsob naložení s tímto odpadem, popř. identifikaci subjektů, kterým byl tento odpad společností C předán Pokuta za neoprávněné poskytnutí osobních údajů Rozhodnutí nadřízeného orgánu - informace o územním řízení (výstvaba glofového hřiště) Právo na kopie dokumentů

35 DĚKUJI ZA POZORNOST RNDr. Viktor Třebický, Ph.D. Nádražní 26, Mnichovice Tel