Dotazník o odborném vzdělávání

Transkript

1 Dotazník o odborném vzdělávání za rok 200 VZ 20 Registrováno ČSÚ ČV 200/ ze dne IKF 7090 Dotazník je součástí Programu statistických zjišťování na rok 20. Podle zákona č. 89/995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, je zpravodajská jednotka povinna poskytnout všechny požadované údaje. Ochrana důvěrnosti údajů je zaručena zákonem. Děkujeme za spolupráci. Vyplněný výkaz doručte do ČSÚ - odbor statistického zpracování Ústí nad Labem, Špálova 2684/, 400 Ústí nad Labem Formuláře výkazů, elektronický sběr dat, registry, číselníky a aktuální statistické informace na: IČO Název a sídlo (adresa) zpravodajské jednotky: Výkaz vyplnil: Jméno a příjmení Podpis Telefon Fax Datum Vyplňuje-li výkaz za zpravodajskou jednotku jiný subjekt (účetní firma ap.), uvede zde svoje kontaktní spojení. Vyplnění záhlaví výkazu: IČO - identifikační číslo, pokud je méně než osmimístné, doplní se zleva nuly Společné vysvětlivky: Šetření vychází z Programu statistických zjišťování na rok 20 a zjišťuje aktivity podniku v oblasti odborného vzdělávání. Dotazník je společný pro členské státy EU. Pokud není výlučně uvedeno jinak, veškeré otázky uváděné v tomto dotazníku se vztahují k referenčnímu roku 200. Před vyplněním dotazníku se nezapomeňte seznámit s pojmy a definicemi, které jsou součástí metodických vysvětlivek a které vám přiblíží otázky kladené dotazníkem! Vykazované údaje musí být celočíselné, tj. bez desetinných míst. K o m e n t á ř: zpravodajská jednotka uvede vysvětlení logických nesrovnalostí nebo mimořádného vývoje ve vykazovaných datech, které vyplývají z organizačních změn nebo jiných okolností (pokud vymezený prostor nepostačuje, pokračujte na samostatném listě)

2 Oddíl A VZ 20 str. 2/8 Základní informace o podniku - (vyplní všechny podniky) A2 A2 Celkový počet zaměstnaných osob (viz definice č. ) v podniku ve fyzických osobách Stav k z toho ženy 2 A - Stav k dle hlavních skupin zaměstnání ve fyzických osobách skupina (dle CZ-ISCO -3) 4 skupina 2 (dle CZ-ISCO 4-9) 5 B - Průměrný evidenční počet zaměstnaných osob v roce 200 ve fyzických osobách (viz definice č. 2) 6 A3 A3 Celkový počet zaměstnaných osob v podniku ve fyzických osobách Stav k A4 A4 A5 A5 Celkový počet hodin odpracovaných (viz definice č. 3) osobami zaměstnanými v podniku v roce 200 Celkem hodin Úplné náklady práce (přímé + nepřímé) osob zaměstnaných v podniku (viz definice č. 4) v roce 200 Celkem v tis. Kč A6 A6 Zavedl podnik v roce 200 nové nebo významně zlepšené výrobky, služby, výrobní či distribuční metody (viz definice č. 5)? Strategie DOV - další odborné vzdělávání (vyplní všechny podniky) Tento oddíl dotazníku odráží strategii dalšího odborného vzdělávání osob zaměstnaných v podniku (dále jen DOV). Vzdělávací aktivity podniku v oblasti DOV (kurzy DOV + "ostatní formy" DOV; viz definice č. 6 a 7) musí splňovat následující podmínky, konkrétně musí být: - plánovány předem, - organizovány s konkrétním vzdělávacím cílem, - financovány podnikem plně či částečně. A7 A7 Provozuje podnik sám nebo společně s ostatními podniky či organizacemi vzdělávací středisko (viz definice č. 8) za účelem poskytování DOV pro zaměstnané osoby? A8 Existuje v podniku osoba či útvar odpovědný za organizování DOV? A8 A9 A9 Hodnotí podnik pravidelně potřeby dovedností a schopností (viz definice č. 9) zaměstnaných osob z hlediska potřeb podniku? ("pravidelně" zahrnuje období předchozích 5 let a předpoklad několika let v budoucnu), je to součást běžného plánování v podniku, ale nepravidelně (hlavně ve spojení se změnami v personálním obsazení)

3 A0 A0 Jakým způsobem podnik obvykle reaguje na budoucí potřeby dovedností a schopností zaměstnaných osob? VZ 20 str. 3/8 a Poskytování DOV zaměstnaným osobám b Náborem nových zaměstnanců s odpovídající kvalifikací, dovednostmi a schopnostmi c Náborem nových zaměstnanců kombinovaným se specifickou průpravou (odborným školením) d Interní reorganizací směřující ke zlepšení využití stávajících dovedností a schopností (ve vazbě na budoucí potřeby) A A A - Provádí podnik obvykle hodnocení dovedností a vzdělávacích potřeb (viz definice č. 0) u jednotlivých zaměstnaných osob?, zejména za pomocí strukturovaných rozhovorů (viz definice č. ), ale hlavně s pomocí jiných metod Pokud, pak: B - Na co jsou tato hodnocení orientována? a Konkrétní profese či profesní skupiny 2 b Dovednosti a schopnosti 3 c Pracovní úkoly a aktivity 4 d Formální kvalifikace 5 A2 A2 A - Které dovednosti resp. schopnosti považuje podnik v obecné rovině za důležité z hlediska svého rozvoje v nejbližších letech? a Základní z oblasti informačních technologií b Profesionální z oblasti informačních technologií 2 c Řízení práce 3 d Práce v týmu 4 e Jednání se zákazníky 5 f Řešení mimořádných problémů a situací 6 g Vedení administrativy 7 h Znalosti cizích jazyků 8 i Technické, praktické apod. 9 j Komunikační (verbální či písemné) 0 k Gramotnost a základní početní úkony l Ostatní (výše neuvedené) 2 m Nevím 3 B - Z výše zaškrtnutých dovedností resp. schopností nyní vyberte tu, kterou podnik považuje za nejdůležitější (do políčka napište její označení - např. h) 4

4 A3 A3 Jsou obvyklým výstupem plánovaného procesu DOV v podniku vzdělávací plány či programy v písemné podobě? VZ 20 str. 4/8 A4 A4 Zahrnuje roční rozpočet podniku na vzdělávání obvykle i finanční prostředky na poskytování DOV? A5 A5 Obsahují národní, územní či odvětvové písemné dohody mezi sociálními partnery (viz definice č. 2) obvykle i opatření při poskytování DOV? Nevím A6 A6 A - Podílejí se obvykle zástupci zaměstnanců (viz definice č. 3) na rozhodovacím procesu o poskytování DOV? Pokud, pak: B - Na která hlediska je obvykle kladen důraz? Nepřipadá a Stanovení cílů DOV 2 b Stanovení kritérií pro výběr účastníků či zvláštních cílových skupin zaměstnanců podílejících se na DOV c Forma DOV (interní či externí kurzy; ostatní formy jako je např. vzdělávání na pracovišti, samostudium apod.) 3 4 d Obsah DOV 5 e Rozpočet a způsob financování DOV 6 f Výběr externích poskytovatelů DOV 7 g Vyhodnocení výsledků DOV 8 A7 A7 Jaké informační zdroje či poradenské služby týkající se poskytovatelů a nabídek DOV podnik obvykle využívá pro svá rozhodnutí? a Veřejná informační centra (či služby) a úřady (např. správy služeb zaměstnanosti, poradenská školící střediska apod.) b Soukromé vzdělávací instituce 2 c Zástupce zaměstnanců (podniků, institucí) 3 d Jiné možnosti, výše neuvedené 4 e Žádné 5

5 VZ 20 str. 5/8 Oddíl B Základní charakteristiky DOV (vyplní všechny podniky) Součástí DOV jsou také povinná školení resp. kurzy vyplývající ze zákonných norem (např. školení BOZP, požární ochrany, řidičů, svářečů, elektrikářů - viz definice č. 4) a rekvalifikace, hrazené alespoň zčásti podnikem. B B Zajišťoval podnik v roce 200 interní (viz definice č. 6) či externí (viz definice č. 7) kurzy DOV (viz definice č. 5)? a Interní kurzy (kurzy, které podnik zásadně plánuje a řídí sám) b Externí kurzy (kurzy, které si zásadně plánuje a řídí třetí strana) 2 B2 B2 Zajišťoval podnik v roce 200 některou z dále uvedených "ostatních forem" (viz definice č. 8) DOV? Poznámka: Každá osoba může být započtena v každé z dále uvedených pěti "ostatních forem" pouze jednou (tzn., že pokud se jedna osoba zúčastnila některé z uvedených "forem" vícekrát, bude započtena v každé "formě" pouze jedenkrát). a Plánované vzdělávání formou vzdělávání na pracovišti (viz definice č. 9) Pokud, kolik zaměstnaných osob se zúčastnilo 2 b Plánované vzdělávání formou rotace zaměstnanců na pracovních místech, výměny zaměstnanců s jinými organizacemi, zapůjčení zaměstnanců jiné organizaci nebo studijních návštěv resp. pobytů (viz definice č. 20) 3 Pokud, kolik zaměstnaných osob se zúčastnilo 4 c Plánované vzdělávání formou účasti na seminářích, konferencích, veletrzích a přednáškách (viz definice č. 2) 5 Pokud, kolik zaměstnaných osob se zúčastnilo 6 d Plánované vzdělávání formou účasti na kroužcích kvality či na vzdělávacích kroužcích (viz definice č. 22) 7 Pokud, kolik zaměstnaných osob se zúčastnilo 8 e Plánované vzdělávání formou samostudia (viz definice č. 23) 9 Pokud, kolik zaměstnaných osob se zúčastnilo 0 B3 Poskytoval podnik v roce 2009 svým zaměstnaným osobám kurzy DOV? B3 Nepřipadá B4 Poskytoval podnik v roce 2009 svým zaměstnaným osobám "ostatní formy" DOV? B4 Nepřipadá

6 B5 B5 Přispíval podnik v roce 200 do společných či jiných vzdělávacích fondů, resp. obdržel platby z takových fondů či jiných zdrojů (granty, subvence apod.) v souvislosti s aktivitami DOV? a Příspěvky (viz definice č. 24) na DOV VZ 20 str. 6/8 Pokud, uveďte částku v tis. Kč 2 b Příjmy (viz definice č. 25) na DOV 3 Pokud, uveďte částku v tis. Kč 4 B6 B6 V případě, že podnik obdržel platby (resp. získal příjmy) ze společných či jiných vzdělávacích fondů (příp. z jiných zdrojů), které ze zdrojů dále uvedených obvykle využíval pro poskytování DOV svým zaměstnaným osobám? a Daňové stimuly (daňová zvýhodnění, osvobození od daně, daňové úlevy, odklady plateb daní) b Příjmy od vzdělávacích fondů (celostátních, krajských či okrskových, odvětvových) 2 c Subvence z EU (např. Evropský sociální fond) 3 d Státní dotace 4 e Jiné zdroje (např. příjmy ze soukromých nadací, od externích společností či soukromých osob pro potřeby podnikem řízeného vzdělávacího střediska apod.) 5 f Ostatní (výše neuvedené) 6 Oddíl C Kurzy DOV - účastníci, obory vzdělávání, poskytovatelé a náklady (vyplní jen podniky poskytující kurzy DOV) C C Počet osob zaměstnaných v podniku, které se v roce 200 zúčastnily (viz definice č. 26) alespoň jednoho kurzu DOV (interního nebo externího) Poznámka: Každá osoba smí být započtena pouze jednou, bez ohledu na počet kurzů DOV, kterých se zúčastnila. Celkem z toho ženy 2 C3 C3 Celkový rozsah placené pracovní doby (v hodinách) strávené zaměstnanými osobami na všech kurzech DOV (viz definice č. 27) v roce 200 Celkem hodin z toho interní kurzy DOV 2 C4 C4 Podíl počtu hodin strávených zaměstnanými osobami v roce 200 v povinných kurzech (školeních) na celkovém počtu hodin všech kurzů DOV Povinné kurzy (školení) - viz definice č. 4 % Poznámka: Celkový počet hodin strávených na všech kurzech DOV, poskytovaných zaměstnaným osobám podniku v rámci placené pracovní doby, se rovná 00 % (viz otázka C3 "Celkem hodin").

7 C5 C5 A - Na které dovednosti resp. schopnosti byla v roce 200 zaměřena pozornost při poskytování kurzů DOV? VZ 20 str. 7/8 a Základní z oblasti informačních technologií b Profesionální z oblasti informačních technologií 2 c Řízení práce 3 d Práce v týmu 4 e Jednání se zákazníky 5 f Řešení mimořádných problémů a situací 6 g Vedení administrativy 7 h Znalosti cizích jazyků 8 i Technické, praktické apod. 9 j Komunikační (verbální či písemné) 0 k Gramotnost a základní početní úkony l Ostatní (výše neuvedené) 2 B - Z výše zaškrtnutých dovedností resp. schopností nyní vyberte tu, kterou podnik považuje za nejdůležitější z hlediska rozsahu hodin (do políčka napište její označení - např. h) 3 C - Pro každou z uvedených hlavních skupin zaměstnání zaškrtněte 3 obory vzdělávání, v návaznosti na poskytnuté kurzy DOV v roce 200, nejdůležitější pro příslušnou skupinu Skupina CZ-ISCO -3 Skupina 2 CZ-ISCO 4-9 a Základní z oblasti informačních technologií 4 5 b Profesiální z oblasti informačních technologií 6 7 c Řízení práce 8 9 d Práce v týmu 20 2 e Jednání se zákazníky f Řešení mimořádných problémů a situací g Vedení administrativy h Znalosti cizích jazyků i Technické, praktické apod j Komunikační (verbální či písemné) k Gramotnost a základní početní úkony l Ostatní (výše neuvedené) 36 37

8 C6 C6 A - Které poskytovatele externích kurzů DOV si podnik v roce 200 vybral? VZ 20 str. 8/8 a Školy, vyšší a vysoké školy b Veřejné vzdělávací instituce (financované nebo řízené orgány státní správy; např. vzdělávací centra pro dospělé) 2 c Soukromé vzdělávací společnosti 3 d Soukromé společnosti, jejichž hlavní činností není vzdělávání (dodavatel vybavení, mateřské či přidružené společnosti) 4 e Asociace zaměstnavatelů, obchodní komory, odvětvové orgány 5 f Odborové organizace 6 g Ostatní poskytovatele vzdělávání 7 B - Z výše zaškrtnutých poskytovatelů externích kurzů nyní vyberte toho, kterého podnik považuje za nejdůležitějšího z hlediska rozsahu hodin (do políčka napište jeho označení - např. c) 8 Pokud kurz nelze přesně zařadit do některé ze skupin externích poskytovatelů takového kurzu, vyberte nejbližší vhodnou skupinu. C7 C7 Vynaložil podnik v roce 200 v souvislosti s poskytováním kurzů DOV následující druhy nákladů? Poznámka: Náklady, u nichž se účtuje DPH, se uvádějí bez DPH. a Poplatky a platby za kurzy pro zaměstnané osoby (viz definice č. 28) Pokud, uveďte vynaložené náklady v tis. Kč 2 b Náklady na cestovné (vč. ubytování) a diety (viz definice č. 29) 3 Pokud, uveďte vynaložené náklady v tis. Kč 4 c Náklady práce interních školitelů v kurzech DOV (viz definice č. 30) 5 Pokud, uveďte vynaložené náklady v tis. Kč 6 d Náklady na vzdělávací střediska, učebny a další místnosti podniku, ve kterých se konají kurzy DOV, a náklady na učební pomůcky pro kurzy DOV (viz definice č. 3) 7 Pokud, uveďte vynaložené náklady v tis. Kč 8 Vynaložené náklady celkem (a+b+c+d) v tis. Kč 9 C8 C8 Využíval podnik v roce 200 některé z následujících forem spolupráce s uvedenými typy škol?. Střední a vyšší školy Vysoké školy a Spolupráce při určování obsahu odborného vzdělávání 2 b Zajišťování odborné praxe/výcviku pro žáky a studenty 3 4 c Účast odborníků z podniku na školách ve formě pravidelné výuky (externí učitelé či lektoři) nebo jednorázových přednášek d Podíl na DOV podniku (zejména na kurzech, ve kterých vyučují pedagogové ze škol)

9 Oddíl D VZ 20 str. 9/8 Kvalita DOV a faktory limitující realizaci aktivit DOV v roce 200 (vyplní podniky poskytující kurzy nebo "ostatní formy" DOV resp. obě skupiny DOV) D D Která hlediska podnik v roce 200 obvykle zvažoval, aby byla zajištěna potřebná kvalita DOV? a Certifikáty externích poskytovatelů DOV (s využitím např. centrálních registrů) b Další vzdělávání interních školitelů 2 c Celostátní (odvětvové) standardy či rámce pro uznávání kvalifikací a certifikací 3 d Jiné možnosti, výše neuvedené 4 e Žádná 5 D2 D2 A - Vyhodnocuje podnik obvykle efektivitu aktivit DOV?, všechny aktivity, některé z aktivit, doklad o účasti zaměstnané osoby je postačující Pokud, pak: B - Jaké metody podnik používá? a Osvědčení, vydané po písemném a praktickém testu 2 b Zjištění spokojenosti účastníků s realizovanou aktivitou 3 c Vyhodnocení změn v chování nebo výkonu účastníků realizovaných aktivit v porovnání se vzdělávacími cíli d Vyhodnocení (měření) účinků vzdělávacích akcí na výkon příslušného útvaru či na celý podnik 4 5 D3 D3 Limitovaly některé z následujících faktorů v roce 200 poskytování kurzů či "ostatních forem" DOV? a Stávající kvalifikace, dovednosti a schopnosti zaměstnaných osob odpovídaly současným potřebám podniku b Podnik upřednostňoval strategii získávání osob s požadovanou kvalifikací, dovednostmi a schopnostmi 2 c Obtíže s identifikací vzdělávacích potřeb v podniku 3 d Nedostatek vhodných nabídek kurzů DOV 4 e Vysoké náklady na kurzy DOV 5 f Upřednostňování POV (počátečního odborného vzdělávání) před DOV 6 g Vzdělávací aktivity se již uskutečnily v předchozích letech 7 h Vysoké pracovní zatížení a nedostatek volného času zaměstnaných osob 8 i Jiné důvody, výše neuvedené 9

10 Oddíl E VZ 20 str. 0/8 E E Jaké byly důvody neposkytování aktivit DOV zaměstnaným osobám v roce 200? Neposkytováním aktivit DOV v roce 200 se rozumí neposkytnutí ani jedné z obou základních skupin aktivit (kurzy DOV, "ostatní formy" DOV), tzn. že odpovědi na všechny podotázky B a B2 byly vždy. a Stávající kvalifikace, dovednosti a schopnosti zaměstnaných osob odpovídaly současným potřebám podniku b Podnik upřednostňoval strategii získávání osob s požadovanou kvalifikací, dovednostmi a schopnostmi 2 c Obtíže s identifikací vzdělávacích potřeb v podniku 3 d Nedostatek vhodných nabídek kurzů DOV 4 e Vysoké náklady na kurzy DOV 5 f Upřednostňování POV (počátečního odborného vzdělávání) před DOV 6 g Vzdělávací aktivity se již uskutečnily v předchozích letech 7 h Vysoké pracovní zatížení a žádný volný čas zaměstnaných osob 8 i Jiné důvody, výše neuvedené 9 Oddíl F POV - Počáteční odborné vzdělávání (vyplní všechny podniky) Pojem POV (viz definice č. 32), který má obecně širší rozsah, je v souvislosti s tímto šetřením zúžen pouze na výchovu a vzdělávání učňů. Učební poměr, který je podmíněn smlouvou uzavřenou mezi učněm a podnikem, vede po jeho úspěšném absolvování k dosažení formální kvalifikace resp. osvědčení. Poznámky: ) Údaje tohoto oddílu vyplňují ty podniky, které mají ve své péči učně na základě smluv s nimi uzavřenými (pokud však podnik zabezpečuje praktickou výchovu pro jiný podnik, tyto učně do počtu učňů v roce 200 nezapočítává). 2) Pokud měl podnik během roku 200 učně (otázka F) ve smyslu uvedené zásady, pak odpoví na další otázky F2 až F4. V případě, že žádného učně během roku 200 podnik neměl, pak zodpoví pouze otázku obecného charakteru F2 (skutečnost, že podnik neměl učně v roce 200, neznamená, že je neměl v letech předchozích, příp. že je nebude mít v budoucnu). F F Celkový počet učňů v podniku během roku 200

11 F2 F2 Důvody proč podnik obvykle nabízí navázání učebního poměru a Zajištění si kvalifikovaných zaměstnanců, v návaznosti na budoucí potřeby podniku VZ 20 str. /8 b Možnost výběru nejlepších učňů do řad svých zaměstnanců po ukončení učebního poměru c Vyloučení případných problémů v budoucnosti, které mohou vyplynout z nenaplnění potřeb podniku při výběru nových zaměstnanců náborem d Využití učňů v podniku (již v průběhu jejich učebního poměru) ke zvýšení produkce, služeb apod e Jiné než výše uvedené 5 F3 F3 Vynaložil podnik v souvislosti s učni, kteří v něm v roce 200 v rámci své praktické výchovy pracovali, následující druhy nákladů? a Náklady práce učňů (viz definice č. 33) Pokud, uveďte vynaložené náklady v tis. Kč 2 b Ostatní náklady (vč. poplatků za výuku, cestovních nákladů, nákladů na učební pomůcky, vzdělávací střediska či další místnosti podniku, využívané pro účely vzdělávání (viz definice č. 34) 3 Pokud, uveďte vynaložené náklady v tis. Kč 4 c Náklady práce mistrů odborné výchovy či školitelů (viz definice č. 35 a 36) 5 Pokud, uveďte vynaložené náklady v tis. Kč 6 F4 F4 Přispíval podnik v roce 200 do společných či jiných vzdělávacích fondů, resp. obdržel platby z takových fondů či jiných zdrojů (granty, subvence apod.) v souvislosti s učni, kteří v něm v referenčním roce v rámci své praktické výchovy pracovali? a Příspěvky (viz definice č. 24) na učně Pokud, uveďte částku v tis. Kč 2 b Příjmy (viz definice č. 25) na učně 3 Pokud, uveďte částku v tis. Kč 4

12 Metodické vysvětlivky k dotazníku VZ 20 o dalším odborném vzdělávání (DOV) zaměstnaných osob v podniku VZ 20 str. 2/8 ) STRUKTURA DOTAZNÍKU Dotazník má následující strukturu: I - Data shromažďovaná od všech podniků Oddíl A - Základní údaje o podniku a strategie DOV podniku Oddíl B - Základní charakteristiky DOV Oddíl F - Otázky k počátečnímu odbornému vzdělávání (POV) II - Data shromažďovaná od podniků, které zajišťovaly v roce 200 pro své zaměstnané osoby kurzy DOV Oddíl C - Kurzy DOV III - Data shromažďovaná od podniků, které zajišťovaly v roce 200 DOV zaměstnaných osob (kurzy DOV nebo "ostatní formy" DOV resp. oba aspekty DOV) Oddíl D - Kvalita a výsledky DOV a faktory limitující realizaci aktivit DOV IV - Data shromažďovaná od podniků, které nezajišťovaly v roce 200 DOV zaměstnaných osob Oddíl E - Důvody neposkytování kurzů DOV nebo "ostatních forem" DOV 2) POJMY A DEFINICE - Celkový počet zaměstnaných osob Celkový počet zaměstnaných osob (pro účely tohoto šetření) zahrnuje: - evidenční počet zaměstnanců na plný i částečný pracovní úvazek (viz dále), - pracující vlastníky, - společníky, pracující pravidelně pro podnik, - neplacené rodinné příslušníky. Do evidenčního počtu zaměstnanců se zahrnují všichni stálí i dočasní zaměstnanci (v pracovním nebo členském poměru). Nezáleží na tom, zda jsou skutečně přítomni v práci či nikoliv (v době nemoci, placené či zvláštní dovolené apod.). U právnických osob sem patří např. i společníci ve společnostech s ručením omezeným, komandisté v komanditních společnostech aj., kteří mají uzavřenou pracovní smlouvu se svoji společností a jsou tudíž k ní v pracovním poměru a dostávají příjem ze závislé činnosti. Do celkového počtu zaměstnaných osob se nezahrnují ti, kteří pracují pro podnik, ale jsou placeni jinou společností (zaměstnanci dodavatelů služeb ostrahy, úklidů a údržbářských prací v podniku, zaměstnanci delegovaní jinou společností na práci v podniku apod.), stejně jako ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené (vykonávají-li ale současně práci v pracovním poměru, zahrnují se do evidenčního počtu zaměstnanců toho zaměstnavatele, pro kterého práci vykonávají), učni a studenti na provozní praxi, osoby pracující podle dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr apod. 2 - Průměrný evidenční počet zaměstnanců Vypočítává se jako aritmetický průměr průměrného počtu zaměstnanců za jednotlivé měsíce. Průměrný počet zaměstnanců za měsíc se počítá jako součet počtu fyzických osob v jednotlivých dnech měsíce sledovaného období (včetně dnů pracovního klidu a pracovního volna), který se následně dělí počtem všech kalendářních dnů příslušného měsíce. U zaměstnavatelů s malým počtem zaměstnanců se zjednodušenou evidencí, kdy v průběhu jednoho měsíce nedochází k většímu pohybu zaměstnanců, se průměrný počet zaměstnanců v příslušném měsíci zjistí jako průměr stavu zaměstnanců na počátku a na konci sledovaného měsíce. U zpravodajských jednotek nově vzniklých či zaniklých v průběhu sledovaného období se do průměru započítávají i měsíce, ve kterých tento zaměstnavatel aktivně nepodnikal. V těchto měsících se průměrný evidenční počet zaměstnanců rovná "0". Např. zpravodajská jednotka vznikla v listopadu, přičemž průměrný evidenční počet zaměstnanců v listopadu a prosinci činil 0 osob průměrný evidenční počet zaměstnanců za rok se vypočte jako aritmetický průměr za všechny měsíce, tj. (0x0+0+0)/2=,7 (zaokrouhleno = 2 zaměstnanci). 3 - Celkový počet odpracovaných hodin Celkový počet odpracovaných hodin zahrnuje celkový počet hodin skutečně odpracovaných v roce 200 všemi zaměstnanými osobami, vyjma zaměstnaných osob majících učňovskou nebo vzdělávací smlouvu. Zahrnuje běžnou (zákonnou) pracovní dobu (v podniku nebo při práci doma), dobu odpracovanou nad rámec běžné (zákonné) pracovní doby, obvykle odměňovanou vyšší sazbou (ve formě příplatků za práci přesčas), dobu strávenou na pracovišti z důvodu pohotovosti nebo z jiných důvodů, během níž se však práce nevykonává (ale za kterou je zaměstnaná osoba placena) a dobu odpovídající krátkým přestávkám na oddych včetně přestávek na občerstvení. Nezahrnuje dobu placenou podnikem z důvodů dovolené, státních svátků, nemoci či přestávek na jídlo.

13 4 - Úplné náklady práce zaměstnaných osob VZ 20 str. 3/8 Úplné náklady práce zaměstnaných osob (vyjma osob zaměstnaných v podniku majících učňovskou nebo vzdělávací smlouvu) jsou definovány jako součet přímých a nepřímých nákladů práce a zahrnují tak veškeré výdaje vynaložené zaměstnavateli na zaměstnané osoby. Přímé náklady práce se skládají z těchto mzdových složek: - tarifní mzdy a platy, - odměny, - příplatky a doplatky, - náhrady mezd a platů, - naturální formy mezd. Nepřímé náklady práce se skládají z následujících nákladů: - sociální náklady (platby zákonného pojistného, příspěvky na penzijní připojištění a na stravování, náhrady mezd a platů za dobu nemoci, odstupné apod.), - personální náklady (náklady na získávání, nábor a výběr nových zaměstnanců, na organizaci školení, na nákup a údržbu pracovních oděvů a obuvi apod.), - daně resp. sankce mínus dotace na práci (vše v souvislosti se zaměstnáváním osob). Pokud výjimečně nebude podnik moci získat údaje z účetnictví, pak použije k tomuto účelu kvalifikovaný odhad. 5 - Nové nebo významně zlepšené výrobky, služby, výrobní či distribuční metody Nové nebo významně zlepšené výrobky či služby jsou takové, jejichž zamýšlené vlastnosti nebo použití se významným způsobem liší od dříve produkovaných výrobků či poskytovaných služeb nebo ty, které již významně zlepšeny nebo zdokonaleny byly. Nové nebo významně zlepšené výrobní či distribuční metody by se měly významně odlišovat od těch dříve používaných. 6 - Další odborné vzdělávání (DOV) DOV zahrnuje opatření a činnosti, jejichž prvotním cílem je získávání nových znalostí a dovedností nebo zlepšování a rozvoj těch stávajících (vč. povinných školení vyplývajících ze zákonných norem např. školení BOZP, PO, řidičů, svářečů, elektrikářů a rekvalifikací), které podnik alespoň částečně hradí za své zaměstnané osoby, mající buď uzavřenou pracovní smlouvu nebo přímý prospěch ze své práce pro podnik (jako je tomu např. u neplacených rodinných příslušníků). Zaměstnané osoby v učebním či obdobném poměru k podniku nemohou být brány z hlediska DOV (tyto patří do kategorie POV počátečního odborného vzdělávání, viz oddíl F dotazníku). Vzdělávání musí být plánováno předem a organizováno s konkrétním vzdělávacím cílem. Informální (nahodilé) vzdělávání, stejně jako POV nesmí být do DOV zahrnuto. Definice resp. příklady formálního, neformálního a informálního vzdělávání viz oddíl 3) těchto "Metodických vysvětlivek" 7 - Vzdělávací aktivity v oblasti DOV Vzdělávací aktivity DOV zahrnují kurzy DOV a "ostatní formy" DOV. 8 - Vzdělávací středisko Vzdělávacím střediskem se rozumí vzdělávací jednotka se školiteli, vzdělávacími místnostmi a příslušným vybavením. Vzdělávací středisko může být umístěno uvnitř podniku nebo mimo podnik, příp. může být společně užíváno s jinými podniky. Vlastnictví vzdělávacího střediska není podstatné (některé podniky mohou vést vzdělávací středisko společně s jinými podniky, ačkoli jej ve skutečnosti nevlastní). 9 - Hodnocení potřeb dovedností a schopností z pohledu podniku Hodnocení potřeb dovedností a schopností z pohledu podniku se vztahuje ke vzdělávání v celé jeho šíři, a to s ohledem na rozvoj podniku. Metody obvykle používané pro hodnocení potřeb dovedností a schopností v minulých letech budou používané rovněž pro hodnocení těchto potřeb v roce příštím resp. v letech následujících. Příklady dovedností a schopností viz oddíl 3) těchto "Metodických vysvětlivek" 0 - Hodnocení dovedností a vzdělávacích potřeb u jednotlivých zaměstnaných osob Hodnocení dovedností a vzdělávacích potřeb u jednotlivých zaměstnaných osob je založeno na metodách, obecně hodnotících dovednosti jednotlivých zaměstnanců ve vztahu k jejich vzdělávacím potřebám. Metody obvykle používané pro hodnocení potřeb dovedností a schopností v minulých letech budou používané rovněž pro hodnocení těchto potřeb v roce příštím resp. v letech následujících. - Strukturované rozhovory Strukturovaný rozhovor je pravidelná (obvykle pak roční) forma hodnotícího rozhovoru mezi zástupci podnikového managementu a zaměstnanými osobami. Zaměstnanec a nadřízený diskutují o uplynulých pracovních zkušenostech, analyzují problémy na pracovišti, společně hledají možnosti zlepšení pracovních podmínek a diskutují otázky vzájemné spolupráce. Obě strany vyhodnotí dosaženou míru splnění hlavních úkolů z minulého hodnotícího rozhovoru a dohodnou se na hlavních úkolech pro další období. Součástí rozhovoru jsou také dohodnuté osobní rozvojové cíle, popř. požadavky na další vzdělávání. Hlavním záměrem těchto rozhovorů je řízení profesního rozvoje zaměstnaných osob, ověření individuálních pracovních podmínek, potenciálních vzdělávacích potřeb a vhodných nabídek dalšího vzdělávání zaměstnaných osob.

14 2 - Dohody mezi sociálními partnery VZ 20 str. 4/8 Sociální partneři jsou představitelé organizací zaměstnavatelů a zaměstnaných osob (převážně v podobě asociace zaměstnavatelů a odborové organizace). Sociální partneři pravidelně vyjednávají na národní resp. odvětvové úrovni a schvalují kolektivní dohody. V kolektivních smlouvách jsou obvykle zakotveny mzdy a pracovní podmínky. Kolektivní smlouvy mohou také regulovat opatření pro poskytování odborného vzdělávání, jako jsou např. celostátní nebo odvětvové vzdělávací fondy, nástroje pro zaměstnávání osob, opatření pro odborné vzdělávání zaměstnaných osob ve vyšší věkové kategorii atd. Smlouvy mezi zaměstnavatelem a odborovými orgány na podnikové úrovni se do této definice nezahrnují. 3 - Formální orgán, v němž jsou zastoupeni představitelé zaměstnanců Formálním orgánem, v němž jsou zastoupeni představitelé zaměstnanců, je obvykle výbor, rada pracujících nebo odborový orgán. Jde o orgány reprezentující pracovníky, jejichž úkolem je rozpracovat výsledky vyjednávání na národní resp. odvětvové úrovni do podmínek na místní či podnikové úrovni. V řadě evropských zemí existují různé formy rad pracujících. Zvláštní formou rady pracujících je Evropská rada pracujících. 4 - Povinná školení/kurzy Aktivity dále uvedené pod body. a 2. jsou z pohledu evropské legislativy považovány za aktivity mající charakter povinnosti, kdy zaměstnavatel musí prokázat, že se jeho zaměstnanci dostalo řádného proškolení, které bylo poskytnuto s ohledem na specifické podmínky a potřeby příslušného pracoviště.. Školení resp. kurzy vyplývající ze zákonných norem: - nutné pro plnění některých pracovních úkolů, jako např. pro řízení vysokozdvižných vozíků, pro práci profesionálních řidičů a řidičů referentů, svářečů, elektrikářů apod. - zaměřené na prevenci, např. školení resp. kurzy pro závodní (podnikové) lékaře, zaměstnance zabývající se profesně problematikou BOZP (resp. PO) v podniku a školení resp. kurzy pro zaměstnance, kteří mají na starost poskytování první pomoci; 2. Školení resp. kurzy umožňující zaměstnancům provádět práci požadovaným způsobem a ochraňující je samé i ostatní (musejí být přizpůsobeny potřebám a podmínkám konkrétních pracovišť a znalostem práce příslušných zaměstnanců), např.: - školení resp. kurzy pro závodní lékaře, - školení resp. kurzy pro zaměstnance laboratoří a rizikových pracovišť, - školení resp. kurzy pro mistry odborné výchovy učňů (pro práci se specielními nástroji), - školení resp. kurzy BOZP (resp. PO), - vstupní školení BOZP pro nové zaměstnance, - požární cvičení. Uvedená školení resp. kurzy jsou obvykle součástí "vzdělávání na pracovišti" (viz "ostatní formy" DOV, otázka B2, podotázka a)); v těch případech, kdy je však nelze jednoznačně zahrnout do kategorie "vzdělávání na pracovišti", se začlení do kurzů DOV (viz otázka B oddílu B a oddíl C dotazníku). 5 - Kurzy DOV Kurzy DOV jsou většinou místně oddělené od pracoviště (vzdělávání se koná na místech speciálně určených pro vzdělávání, jako jsou učebny nebo vzdělávací centra). Kurzy DOV se vyznačují vyšším stupněm organizace (z hlediska času, prostoru a obsahu) ze strany školitele či vzdělávací instituce. Jejich obsah je plánován pro skupinu školených osob (např. podle vymezených učebních osnov). Rozlišují se zásadně 2 základní formy: - interní kurzy, - externí kurzy. 6 - Interní kurzy DOV Interní kurzy DOV zásadně plánuje a řídí sám podnik (důležité je, že odpovědnost za obsah kurzu má podnik; kurzy jsou sice na jedné straně organizovány a řízeny interním vzdělávacím útvarem podniku, nicméně se nemusí konat jen uvnitř podniku, tzn., že místo jejich konání není rozhodující). 7 - Externí kurzy DOV Externí kurzy DOV zásadně plánuje a řídí organizace, která není součástí daného podniku, tj. třetí strana (v tomto případě nemá podnik přímou odpovědnost za organizaci kurzu; kurz je podnikem obsahově vybrán a objednán resp. financován; kurz se může konat v podniku nebo mimo něj, tzn., že místo jejich konání není rozhodující). 8 - "Ostatní formy" DOV "Ostatní formy" DOV: - jsou většinou úzce spojené s prací a pracovištěm, - zahrnují i účasti na konferencích, veletrzích atd. za účelem vzdělávání, - často se vyznačují vysokým stupněm organizace vzdělávacích aktivit (z hlediska času, prostoru a obsahu) ze strany účastníka nebo skupiny účastníků, - vlastní obsah vzdělávacích aktivit je vybírán podle potřeb jednotlivých účastníků, které vyplynuly z konkrétních požadavků a zaměření podniku. 9 - Vzdělávání na pracovišti Vzdělávání na pracovišti je charakterizováno plánovaným rozsahem vzdělávání, instruktáží nebo získáváním praktických zkušeností na pracovišti (za případného použití běžných pracovních nástrojů přímo na pracovišti).

15 VZ 20 str. 5/ Rotace zaměstnanců na pracovních místech, výměny zaměstnanců s jinými podniky, zapůjčení zaměstnanců jiné organizaci nebo studijní návštěvy resp. pobyty Rotace zaměstnanců na pracovních místech v rámci podniku a výměny zaměstnanců s jinými podniky zařazujeme mezi "ostatní formy" DOV pouze v případě, že tato opatření jsou plánována předem s prvotním cílem rozvoje dovedností zaměstnanců, kterých se to týká. Organizační přesuny zaměstnanců z jednoho pracovního místa na jiné, které nebyly součástí plánovaných programů osobního rozvoje, nemohou být zahrnuty. 2 - Účast na konferencích seminářích, veletrzích a přednáškách Účast na konferencích, seminářích, veletrzích a přednáškách se pokládá za vzdělávací akci pouze v případě, že je plánována předem a hlavním záměrem účasti zaměstnance je další vzdělávání Vzdělávací kroužky nebo kroužky kvality Vzdělávací kroužky jsou skupiny zaměstnaných osob, které se pravidelně scházejí se základním cílem osvojit si požadavky v oblasti organizace práce, pracovních postupů a pracovních zařazení. Kroužky kvality jsou pracovní skupiny zaměstnanců, které se zakládají s cílem řešit problémy výroby a pracovišť formou diskuse. Do "ostatních forem" DOV jsou započítávány pouze v případě, že prvotním cílem účasti zaměstnanců v nich je vzdělávání Samostudium O samostudium se jedná v případě, že se jednotlivec iniciativně zapojuje do plánovaných vzdělávacích aktivit, u kterých si sám organizuje svůj čas na vzdělávání a určuje místo, kde se vzdělávání uskuteční. Za samostudium se považují plánované vzdělávací aktivity za použití jednoho nebo více vzdělávacích médií. Vzdělávání se může konat v soukromí, na veřejném místě nebo v prostorách podniku. Samostudium může být řízeno např. formou otevřených a distančních vzdělávacích kurzů, za pomoci video či audio nahrávek, formou korespondenčních kurzů, s využitím prostředků informačních technologií (včetně internetu a e-learningového vzdělávání) nebo za použití středisek s učebními pomůckami. Prosté necílené "brouzdání" po internetu se nezahrnuje. Samostudium není součástí kurzů DOV a zahrnuje se tedy do "ostatních forem" DOV. E-learningová forma vzdělávání je výukový proces realizovaný prostřednictvím různých forem informačních technologií. E-learning může probíhat on-line nebo off-line: - on-line je výuka prostřednictvím internetu nebo intranetu (webové formuláře, virtuální učebny, on-line semináře apod.), - off-line je výuka prostřednictvím ostatních multimediálních výukových programů (CD-ROM, výukový software, promítání videa či animací na počítači apod.) Příspěvky (na DOV i POV) Jedná se o příspěvky podniku do společných či jiných vzdělávacích fondů obhospodařovaných vládou a zprostředkujícími společnostmi. V případě příspěvků je nutné respektovat následující zásady: - budou vykazovány i v případech, že se v referenčním roce 200 nezúčastnily DOV žádné zaměstnané osoby (resp. POV žádní učni), avšak v podnikovém účetnictví byly tyto příspěvky zaznamenány; 2 - aby se zamezilo příp. dvojímu započtení příslušných částek v případě kombinovaného příspěvku (celková částka na DOV i POV, není účetně rozdělena), podnik provede odhad podílu mezi oběma typy příspěvků a následně částky odpovídající těmto podílům promítne do příslušných otázek, vztahujících se k příspěvkům na DOV resp. k příspěvkům na POV Příjmy (na DOV i POV) Jde o příjmy z různých společných či jiných vzdělávacích fondů, dotací a finančních pomocí od vlády a z jiných zdrojů. V případě příjmů je nutné respektovat následující zásady: - budou vykazovány i v případech, že se v referenčním roce 200 nezúčastnily DOV žádné zaměstnané osoby (resp. POV žádní učni), avšak v podnikovém účetnictví byly tyto příjmy zaznamenány z důvodu časového zpoždění finanční operace; 2 - aby se zamezilo příp. dvojímu započtení příslušných částek v případě kombinovaného příjmu (celková částka na DOV i POV, není účetně rozdělena), podnik provede odhad podílu mezi oběma typy příjmů a následně částky odpovídající těmto podílům promítne do příslušných otázek, vztahujících se k příjmům na DOV resp. k příjmům na POV. Příklady příjmů viz oddíl 3) těchto "Metodických vysvětlivek" 26 - Celkový počet účastníků kurzů DOV Účastník kurzu je osoba, která navštěvovala jeden nebo více kurzů DOV v průběhu referenčního roku. Každá taková osoba se započítává pouze jednou, bez ohledu na počet jejích účastí na kurzech DOV (jestliže např. nějaká zaměstnaná osoba navštěvovala 2 kurzy řízené externě a kurz řízený interně, pak se do celkového počtu započítává jako jeden účastník) Placená pracovní doba (v hodinách) strávená na kurzech DOV Placená pracovní doba (v hodinách) strávená na kurzech DOV znamená celkovou dobu, kterou všichni účastníci strávili na kurzech DOV v průběhu roku 200. Pokud se kurzy konaly pouze částečně v roce 200, má být započítána pouze doba strávená na kurzu v roce 200. Počet hodin strávených na kurzech DOV by měl zahrnovat pouze skutečnou dobu vzdělávání, a to v rámci placené pracovní doby. Nezahrnuje se doba pracovních aktivit v čase přerušení mezi jednotlivými úseky celkové doby trvání kurzu DOV a doba strávená dopravou na tyto kurzy (např. pokud vzdělávací kurz trvá týden, započítává se pouze doba strávená na vzdělávacím kurzu příp. doba práce s učebními materiály; pokud zaměstnaná osoba navštěvuje kurz den v týdnu po několik týdnů, vykazuje se jenom součet dnů strávených na kurzu každý takový týden a dny strávené prací mezi nimi se tak nezahrnují).

16 VZ 20 str. 6/ Poplatky a platby za externí kurzy DOV Jde o náklady na externí kurzy DOV, které jsou hrazeny externím organizacím za poskytování kurzů DOV a související služby. Zahrnují poplatky za kurzy a náklady na externí školitele, hodnotitele, zkoušející (tito externí experti mohou být využíváni rovněž i při interních kurzech). Daň z přidané hodnoty (DPH) se nezahrnuje Náklady na cestovné (vč.ubytování) a diety účastníkům kurzů DOV Jde o náklady hrazené účastníkům (zaměstnancům podniku) za cestovné na vzdělávací kurzy (vč. ubytování a stravného). DPH se nezahrnuje Náklady práce interních školitelů v kurzech DOV Jde o úplné náklady práce (přímé a nepřímé - viz vysvětlivka ad 4) osob zaměstnaných ve vlastních vzdělávacích střediscích a dalších zaměstnaných osob, zapojených výlučně či částečně do poskytování, plánování a řízení kurzů DOV. Konkrétně se jedná o : - interní školitele a zaměstnance vzdělávacích středisek, - ředitele a jiné vedoucí pracovníky, kteří se na realizaci vzdělávací politiky podniku bezprostředně podílejí, - administrativní a další pracovníky z obslužných útvarů, kteří jsou do realizace kurzů rovněž zapojeni. Pokud jsou tito školitelé zapojeni do kurzů DOV jen částečně, bere se pouze doba strávená na kurzech a jí odpovídající úplné náklady práce školitelů. Pokud nelze úplné náklady práce interních školitelů v kurzech DOV zjistit z podnikového účetnictví, výjimečně mohou být odhadnuty z údajů o celkovém počtu interních školitelů v kurzech DOV a průměrných úplných nákladech práce. 3 - Náklady na vzdělávací střediska, učebny a jiné místnosti podniku, ve kterých se konají kurzy, a náklady na učební pomůcky pro kurzy DOV Jde o náklady na provoz učeben (příp. dalších místností podniku, ve kterých se konají kurzy DOV), roční odpisy těchto učeben resp. místností a jejich vybavení. Zahrnuje také náklady na učební pomůcky speciálně pořízené pro kurzy DOV (za ně je možno považovat např. promítací přístroje a plátna, flipcharty, CD či DVD přehrávače a disky, papíry, tužky apod.). Pokud nelze tyto druhy nákladů zjistit z podnikového účetnictví, mohou být výjimečně odhadnuty na základě nákladů podchycených v podnikovém účetnictví u jiných místností srovnatelné velikosti a vnitřního vybavení srovnatelného rozsahu a ceny. DPH se nezahrnuje Počáteční odborné vzdělávání (POV) POV zahrnuje opatření a činnosti, související se vzděláváním a pracovní výukou, poskytované učňům (pozn.: POV, které je v obecné poloze charakterizováno širším záběrem, je pro účel tohoto šetření zúženo jen na učně), kteří získávají formální kvalifikaci v programech 2-4 Klasifikace ISCED (tj. zásadně střední vzdělávání s výučním listem či s maturitou). Současně ještě platí následující podmínky: - doba studia by neměla být kratší než 6 měsíců (přesněji by se měla pohybovat v intervalu 6 měsíců - 6 let), 2 - po ukončení studia musí být účastníku této formy POV vystaven výuční list či obdobné osvědčení o úspěšném absolvování, opravňující ho k provádění prací v rámci příslušného povolání (příp. více druhů povolání), 3 - učni dostávají přiměřenou odměnu za práci v rámci jejich odborné praxe (formou mzdy, kapesného apod.). Shora uvedená opatření a činnosti jsou většinou financována (částečně či zcela) podnikem, ačkoli toto není povinná podmínka. Učňové mají se zaměstnavatelem uzavřenou smlouvu o vzdělávání a výcviku, ve které je uvedena doba trvání k získání potřebných dovedností, způsob a průběh praktického výcviku, popř. další podstatné náležitosti. Z hlediska zaměstnanosti jsou učni považováni za zvláštní kategorii zaměstnaných osob Náklady práce osob účastnících se (učni) aktivit POV Náklady práce osob účastnících se aktivit POV (učni, získávající formální kvalifikaci v programech 2-4 Klasifikace ISCED) sestávají z přímých a nepřímých nákladů práce (viz Metodická vysvětlivka ad 4). Pokud nelze úplné náklady práce osob účastnících se aktivit POV zjistit z podnikového účetnictví, výjimečně mohou být odhadnuty z údajů o celkovém počtu osob účastnících se aktivit POV a průměrných úplných nákladech práce Ostatní náklady aktivit POV Ostatní náklady zahrnují další případné náklady související s praktickou výukou učňů, které nejsou zahrnuty do úplných nákladů práce. DPH se nezahrnuje.

17 VZ 20 str. 7/ Náklady práce školitelů a mistrů odborné výchovy POV Jedná se o přímé a nepřímé náklady práce (viz metodická vysvětlivka ad 4) za školitele a mistry odborné výchovy POV. Pokud jsou tito školitelé nebo mistři odborné výchovy zapojeni do odborné přípravy učňů jen částí svého pracovního úvazku, bere se pouze doba věnovaná odborné přípravě učňů a tedy úplné náklady práce, které se vztahovaly přímo k ní. Pokud nelze úplné náklady práce školitelů a mistrů odborné výchovy POV zjistit z podnikového účetnictví, výjimečně mohou být odhadnuty z údajů o celkovém počtu školitelů a mistrů odborné výchovy POV a průměrných úplných nákladech práce Školitelé a mistři odborné výchovy POV Školitelé a mistři odborné výchovy jsou osoby zaměstnané v podniku, které jsou zcela nebo částečně zapojeny do aktivit POV podniku (speciálně pro vzdělávání na pracovišti). Jedná se o : - interní školitele a zaměstnance vzdělávacích středisek, - ředitele a ostatní vrcholné manažery zabývající se vzdělávací politikou podniku, - instruktory a pedagogické pracovníky, - administrativně-technické zaměstnance, příp. jiný personál zajišťující tyto aktivity. 3) DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE I - Formální, neformální a informální vzdělávání Zásadně se rozlišují 3 základní formy vzdělávání, přičemž toto šetření pokrývá hlavně oblast neformálního vzdělávání (s výjimkou rekvalifikačních kurzů), v menší míře i oblast formálního vzdělávání. Informální vzdělávání tedy není vůbec předmětem šetření. Definice těchto 3 základních forem vzdělávání jsou následující: Formální vzdělávání je realizováno ve vzdělávacích institucích, zpravidla ve školách. Jeho funkce, cíle, obsahy, organizační formy a způsoby hodnocení jsou vymezeny právními předpisy. Zahrnuje získávání na sebe zpravidla navazujících stupňů vzdělání (základního, středního s výučním listem či s maturitní zkouškou, vyššího odborného, vysokoškolského), jejichž absolvování je potvrzováno odpovídajícím osvědčením (vysvědčením, diplomem apod.) o získání příslušného stupně formální kvalifikace. Neformální vzdělávání je zaměřeno na získání vědomostí, dovedností a kompetencí, které mohou konkrétnímu člověku zlepšit jeho společenské či pracovní uplatnění. Je poskytováno v zařízeních zaměstnavatelů, v soukromých vzdělávacích institucích, nestátních neziskových organizacích, školských organizacích a dalších institucích resp. organizacích. Patří sem např. organizované volno-časové aktivity pro děti, mládež a dospělé, kurzy cizích jazyků, počítačové kurzy, rekvalifikační kurzy, ale také krátkodobá školení a přednášky. Nutnou podmínkou pro realizaci tohoto druhu vzdělávání je účast odborného lektora, učitele či proškoleného vedoucího. Nevede k získání žádného ze stupňů vzdělání, uvedeného u definice formálního vzdělávání. Informální (nahodilé) vzdělávání resp. učení je chápáno jako proces získávání vědomostí, osvojování si dovedností a kompetencí z každodenních zkušeností a činností v práci, rodině, ve volném čase. Není předem plánované, organizované a institucionálně koordinované. Je zpravidla nesystematické, není vázáno na speciální místo (např. učebny) nebo zprostředkovatele (např. učitelé, školitelé) a je tedy přirozenou formou vzdělávání, kdy si lidé nejsou často ani vědomi toho, že se něco naučili. Může se jednat např. o necílené "brouzdání" po internetu, poslech rozhlasového a televizního vysílání, čtení novin a časopisů apod. II - Příklady dovedností a schopností zaměstnaných osob Pro snazší orientaci v problematice dovedností a schopností zaměstnaných osob, která se objevuje u několika otázek, uvádíme konkrétní příklady u všech ch dovedností a schopností zaměstnaných osob. a - Základní z oblasti informačních technologií užívání PC, textového editoru, elektronického diáře, jednoduchého tabulkového procesoru či internetu; b - Profesionální z oblasti informačních technologií znalost tvorby webových stránek a programovacích prací; c - Řízení práce vedení a řízení zaměstnanců, plánování jejich práce; d - Práce v týmu práce v kolektivu s cílem dosažení efektivních výsledků; e - Jednání se zákazníky slušnost v jednání, schopnost přesvědčovat zákazníky; f - Řešení mimořádných problémů a situací rozpoznání problémů a chyb v práci, specifikace jejich příčin a následného řešení; g - Vedení administrativy organizace pracovního času, vedení různých druhů evidencí, kancelářské práce, fakturace, finanční a účetní operace; h - Znalosti cizích jazyků četba, psaní, poslech a hovor v cizím jazyku; i - Technické, praktické apod. výroba produktů a obsluha strojů, práce související s výstavbou objektů a ochranou životního prostředí, přepravní služby, ochrana majetku a osob, prodej výrobků či poskytování služeb; j - Komunikační (verbální či písemné) sestavení a přednes projevů či prezentací, četba resp. přednes rozsáhlých zpráv, manuálů, článků či knih; k - Gramotnost a základní početní úkony jednoduché aritmetické úkony (práce s procenty, zlomky apod.), četba či sestavení psaných informací (cedulek, štítků, dotazníků, formulářů apod.).

18 VZ 20 str. 8/8 III - Příklady příjmů na DOV resp. POV: - příjmy z krajských či odvětvových fondů, - příjmy ze státních fondů, - subvence ze zdrojů EU, - státní dotace, - zvýhodnění výdajů poskytnuté vládou, - daňové úlevy ve výdajích, - finanční výpomoci z nevládních zdrojů (tj. od soukromých nadací), - platby od externích institucí a osob za využití vzdělávacích kapacit podporovaných podnikem, - platby podniku za kurzy DOV, které zajistil pro externí firmy či osoby.