CVIII / 2017 PEER-REVIEWED OPEN ACCESS JOURNAL FOUNDED 1854 INSTITUTE OF ARCHAEOLOGY OF THE CZECH ACADEMY OF SCIENCES, PRAGUE, V. V. I.

Transkript

1 CVIII / 2017 PEER-REVIEWED OPEN ACCESS JOURNAL FOUNDED 1854 INSTITUTE OF ARCHAEOLOGY OF THE CZECH ACADEMY OF SCIENCES, PRAGUE, V. V. I.

2 Editor Michal ERNÉE, Editorial Board Miroslav BÁRTA, Martin BARTELHEIM, François BERTEMES, Miroslav DOBEŠ, Eduard DROBERJAR, Václav FURMÁNEK, Martin JEŽEK, Petr KOČÁR, Martin KUNA, Michal LUTOVSKÝ, Karel NOVÁČEK, Rudolf PROCHÁZKA, Lubor SMEJTEK, Petr ŠKRDLA, Jaroslav TEJRAL, Martin TOMÁŠEK, Peter TREBSCHE Technical Editor Ivana HERGLOVÁ, Type-setting, Layout Agama poly-grafický ateliér, s. r. o., Na Výši 424/4, Praha 5, Czech Republic, Cover design Michal ERNÉE Print TISKÁRNA PROTISK, s.r.o., Czech Republic Open Access since 2015 available for free on: The journal Památky archeologické is indexed and abstracted in Arts and Humanities Citation Index (Web of Science ) by Thomson Scientific. The journal Památky archeologické is also indexed or abstracted in SCOPUS (SJR 2016: 0,156), ERIH, EBSCO and Ulrich s Periodicals Directory. Vydává Archeologický ústav Akademie věd České republiky, Praha, v. v. i. Published by the Institute of Archaeology of the Czech Academy of Sciences, Prague, V. V. I. Registrováno pod ev. č. MK E 4240 Redakce Office: Letenská 4, CZ Praha 1, tel.: , pamatky@arup.cas.cz Rozšiřuje, informace o předplatném podává a objednávky přijímá: DUPRESS, Podolská 110, CZ Praha 4, Czech Republic, tel.: , dupress@seznam.cz Orders from abroad: SUWECO CZ s. r. o., Klečákova 347, CZ Praha 9, Czech Republic, tel.: , suweco@suweco.cz KUBON & SAGNER, Buchexport/Import, D Munich, Germany, fax: , tel.: , order@kubon-sagner.de RUDOLF HABELT GmbH, Am Buchenhang 1, D Bonn, Germany, fax: / , tel.: / , info@habelt.de Toto číslo vyšlo v prosinci 2017 v nákladu 600 výtisků Institute of Archaeology of the Czech Academy of Sciences, Prague, V. V. I.; Prague 2017 ISSN

3 Obsah Contents Inhalt Yuri E. Demidenko Petr Škrdla Ladislav Nejman Aurignacian in Moravia. New geochronological, lithic and settlement data Aurignacian na Moravě. Nové poznatky o geochronologii, kamenné industrii a osídlení Jindřich Hlas Stanislav Stuchlík Lukáš Šín Únětické pohřebiště v Opavě-Vávrovicích Aunjetitzer Gräberfeld in Opava-Vávrovice Ondřej Chvojka Miloslav Chytráček Milan Metlička Jan Michálek Jantar střední až pozdní doby bronzové v Čechách Bernstein der mittleren bis späten Bronzezeit in Böhmen Miloslav Chytráček Martin Golec Ondřej Chvojka Milan Metlička Jan Michálek Miroslava Novotná Drahomíra Frolíková Jantar starší doby železné a průběh jantarové stezky ve střední Evropě Bernstein der älteren Eisenzeit und der Verlauf der Bernsteinstraße in Mitteleuropa Kateřina Břečková Středověké sklo z Opavy II. Nálezy skla z archeologických výzkumů na ulici Masařská 6, Pekařská Kolářská a Mnišská Mezi Trhy Medieval glass from Opava II. Glass finds from archaeological excavations at Masařská St 6, Pekařská Kolářská and Mnišská Mezi Trhy Recenze Reviews Rezensionen Milan Lička, Osídlení ze starší etapy vývoje kultury s vypíchanou keramikou ve Mšeně. Fontes Archaeologici Pragenses 43 (rec. Pavel Burgert) Michal Ernée, Prag-Miškovice. Archäologische und naturwissenschaftliche Untersuchungen zu Grabbau, Bestattungssitten und Inventaren einer frühbronzezeitlichen Nekropole. Römisch-Germanische Forschungen, Band 72 (rec. Jaroslav Peška) Rupert Gebhard Rüdiger Krause, Bernstorf. Archäologisch-naturwissenschaftliche Analysen der Gold- und Bernsteinfunde vom Bernstorfer Berg bei Kranzberg, Oberbayern. Bernstorf-Forschungen 1 (rec. Michal Ernée) Martin Hohlbein, Die Messer in Süd- und Westdeutschland. Prähistorische Bronzefunde, Abteilung VII, Band 6 (rec. Luboš Jiráň) Ute Luise Dietz Albrecht Jockenhövel /Hrsg./, 50 Jahre Prähistorische Bronzefunde. Bilanz und Perspektiven. Prähistorische Bronzefunde, Abteilung XX, Band 14 (rec. Ondřej Chvojka) Mojca Jereb, Die Bronzegefäße in Slowenien. Prähistorische Bronzefunde, Abteilung II, Band 19 (rec. Miloslav Chytráček) Claire Taylor Kostas Vlassopoulos /Eds./, Communities and Networks in the Ancient Greek World (rec. Denis Hakszer) Susanne Sievers Matthias Leicht Bernward Ziegaus, Ergebnisse der Ausgrabungen in Manching-Altenfeld 1996 bis Teil 1: Text und Beilagen. Teil 2: Text. Die Ausgrabungen in Manching, Band 18 (rec. Alžběta Danielisová) Christopher Gosden Sally Crawford Katharina Ulmschneider /eds./, Celtic Art in Europe. Making connections. Essays in honour of Vincent Megaw on his 80 th birthday (rec. Jan Kysela) Venceslas Kruta, L art des Celtes (rec. Jan Bouzek) Hans-Ulrich Voß Nils Müller-Scheeßel /Hrsg./, Archäologie zwischen Römern und Barbaren. Zur Datierung und Verbreitung römischer Metallarbeiten des 2. und 3. Jahrhunderts n. Chr. im Reich und im Barbaricum ausgewählte Beispiele (Gefäße, Fibeln, Bestandteile militärischer Ausrüstung, Kleingerät, Münzen). Teil I II. Kolloquien zur Vor- und Frühgeschichte, Band 22, 1-2 (rec. Vladimír Varsik) Kay Ehling, Konstantin 312 (rec. Boris Stoklas) Sebastian Messal, Glienke. Eine Slawische Burg des 9. und 10. Jahrhunderts im östlichen Mecklenburg. Frühmittelalterarchäologie zwischen Ostsee und Mittelmeer, Band 5 (rec. Jan Hasil) Marcus Gerds Michael Wolf, Das Gräberfeld des frühmittelalterlichen Seehandsplatzes von Groß Strömkendorf, Lkr. Nordwestmecklenburg Die Menschen und ihre Lebensumstände Groß Strömkendorf Reric. Frühmittelalterliche Archäologie zwischen Ostsee und Mittelmeer, Band 6,1 a 6,2 (rec. Renáta Přichystalová) Jiří Macháček Petr Dresler Renáta Přichystalová Vladimír Sládek, Břeclav - Pohansko VII. Kostelní pohřebiště na Severovýchodním předhradí. Spisy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity 455 (rec. Naďa Profantová) PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CVIII, 2017

4 PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CVIII, 2017

5 Jantar střední až pozdní doby bronzové v Čechách Bernstein der mittleren bis späten Bronzezeit in Böhmen Ondřej Chvojka Miloslav Chytráček Milan Metlička Jan Michálek Předloženo redakci v září 2016, upravená verze v listopadu 2016 Cílem tohoto příspěvku je podat základní přehled výskytu jantaru v Čechách ve střední až pozdní době bronzové a pokusit se o postižení jeho proměn (z hlediska formálních vlastností i nálezových prostředí) v průběhu sledované epochy. Práce tak navazuje na nedávno publikované studie M. Ernée (2012) a M. Tisucké (zejména Tisucká Ohlídalová 2013). Přináší kritický rozbor a soupis všech lokalit s nálezy jantaru, včetně jejich chemického určení. Analyzována jsou nálezová prostředí českého jantaru střední až pozdní doby bronzové, proveden je typologický rozbor jantarových artefaktů. Studie prokazuje rozdíl mezi jantarem ve střední době bronzové, kdy je v Čechách doložen pouze v podobě hotových výrobků, koncentrovaných především v mohylových hrobech, a v mladší a pozdní době bronzové, kdy do velké míry mizí z hrobových výbav a naopak se začíná častěji objevovat v sídlištním prostředí, a to vesměs v podobě surového jantaru. jantar střední doba bronzová mladší a pozdní doba bronzová Čechy chemické analýzy Amber from the Middle to the Final Bronze Age in Bohemia. The aim of this work is to provide a basic overview of the occurrence of amber in Bohemia from the Middle to Final Bronze Age, and to attempt to capture its transformation (in terms of formal properties and find circumstances) over the course of the studied epoch. The work is a follow-up from a recent published study by M. Ernée (2012) and M. Tisucká (particularly Tisucká Ohlídalová 2013). It provides a critical analysis and listing of all sites with finds of amber, including their chemical determining. The find circumstances of the Bohemian amber from the Middle to Final Bronze Age are analysed, and a typological analysis of amber artefacts is conducted. The study demonstrates a difference between amber from the Middle Bronze Age, where it has been recorded in Bohemia only in the form of finished products, concentrated mainly in barrow graves, and from the Urnfield culture period, where they are absent from grave furnishings to a large extent and, on the contrary, begin to occur more often in the settlement environment, more or less in the form of raw amber. amber Middle Bronze Age Late and Final Bronze Age Bohemia chemical analyses 1. Cíle a metodika práce Předložená práce 1 má za cíl přinést aktuální přehled jantaru z území Čech z časového úseku vymezeného na jedné straně počátkem střední doby bronzové (Br B1) a na straně druhé koncem pozdní doby bronzové (Ha B3). Navazuje tak na nedávno publikovanou studii o jantarech starší doby bronzové (Ernée 2012), která se zabývala i jantary z přelomu starší a střední doby bronzové. Nebudeme se zde tedy zabývat tímto obdobím, označovaném v Čechách jako pozdně únětické či věteřovské (Br A2/B1). Prostorově se, na rozdíl od navazující studie zaměřené na starší dobu železnou (Chytráček a kol. 2017), omezíme pouze na území Čech, neboť okolním regionům byla v nedávné době věnována dostatečná pozornost (srov. Bukowski 2002; Stahl 2006; Tisucká Ohlídalová 2013; Woltermann 2014; Tisucká 2015). Souhrnný přehled jantarů doby bronzové na Moravě a v českém Slezsku navíc připravuje do tisku S. Stuchlík 2. 1 Vznik práce byl podpořen Programem interní podpory projektů mezinárodní spolupráce AV ČR, reg. č. M Děkujeme prof. PhDr. Stanislavu Stuchlíkovi, DSc. za informaci. Následující text se tedy zaměří na analýzu českých jantarů střední až pozdní doby bronzové. Protože se tomuto tématu v posledních letech věnovala zejména M. Tisucká, nebudeme podrobně opakovat její zjištění a závěry, týkající se např. zahraničních analogií, teorií o průběhu tras jantarové stezky apod., ale vždy odkážeme na údaje z autorčiných prací (Tisucká Ohlídalová 2013; Tisucká 2015). Základem naší práce je především detailní analýza samotných jantarových artefaktů, jejich nálezových prostředí a základní komparace s jantary předchozí i následující epochy. Součástí studie je i a kritický katalog nálezů a lokalit, včetně několika dosud nepublikovaných souborů. Všechny nám dostupné jantary jsme revidovali, mnohé byly nově kresebně dokumentovány a jednotně popsány. Údaje o dalších jsme převzali z literatury či nepublikovaných zpráv. 2. Historie výzkumu Na rozdíl od starší doby bronzové (srov. Ernée 2012; Tisucká Ohlídalová 2013, 27 32) nebyla jantaru z mladších úseků doby bronzové v Čechách do nedávné PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CVIII,

6 Obr. 1. České nálezy jantaru ze střední doby bronzové (Br B C2/D1). Čísla lokalit odpovídají soupisu v textu. 1 Bílenec; 2 Brandýs nad Labem - Houštka; 3 Hořovice; 4 Nymburk; 5 Obrnice; 6 Velká Dobrá; 7 Dýšina; 8 Hosty; 9 Hvožďany; 10 Chocenice; 11 Kaliště; 12 Kostelec; 13 Krchleby; 14 Malesice; 15 Meclov; 16 Milínov; 17 Ostřetice; 18 Plzeň-Černice; 19 Plzeň - Nová Hospoda; 20 Řepeč; 21 Sedlec; 22 Svrčovec; 23 Šťáhlavy; 24 Újezd u Vodňan; 25 Vrhaveč; 26 Všekary; 27 Zelené; 28 Žákava; 29 Velim; 30 Písek; 31 Křenovice. Mapový podklad M. Ernée. Abb. 1. Böhmische Bernsteinfunde der mittleren Bronzezeit (Bz B C2/D1). Die Fundstellennummern entsprechen dem Verzeichnis im Text. 1 Bílenec; 2 Brandýs nad Labem - Houštka; 3 Hořovice; 4 Nymburk; 5 Obrnice; 6 Velká Dobrá; 7 Dýšina; 8 Hosty; 9 Hvožďany; 10 Chocenice; 11 Kaliště; 12 Kostelec; 13 Krchleby; 14 Malesice; 15 Meclov; 16 Milínov; 17 Ostřetice; 18 Plzeň-Černice; 19 Plzeň - Nová Hospoda; 20 Řepeč; 21 Sedlec; 22 Svrčovec; 23 Šťáhlavy; 24 Újezd u Vodňan; 25 Vrhaveč; 26 Všekary; 27 Zelené; 28 Žákava; 29 Velim; 30 Písek; 31 Křenovice. Kartenunterlage M. Ernée. doby věnována soustavnější pozornost. Jantar ze středo-, mlado- i pozdněbronzových lokalit byl sice na mnoha místech publikován, většinou však formou krátkého popisu a vyobrazení v rámci příslušného nálezového souboru (např. Čujanová-Jílková 1970; Vokolek 2003 aj.). Určitou výjimku představoval článek J. Michálka, shrnující všechny do poloviny 70. let známé pravěké jantary z jižních Čech, mezi nimi i středobronzové (Michálek 1976). První komplexnější přehled českého jantaru především z epochy mladší doby bronzové přinesli až na konci 80. a na počátku 90. let J. Hrala a E. Plesl (Hrala Plesl 1989; Plesl 1993). Do problematiky jantaru doby bronzové v celoevropském kontextu a především do diskuse o průběhu tzv. jantarové stezky v téže době významně zasáhl Jan Bouzek (např. Bouzek 1985, 54 58; 1993). Teprve v nedávné době byly publikovány dvě stěžejní monografie, shrnující nálezy jantaru z prehistorické sbírky Národního muzea v Praze (Divac 2013, pro střední až pozdní dobu bronzovou zejména s a ; Tisucká Ohlídalová 2013). M. Tisucká zpracovala české nálezy jantaru z doby bronzové následně ve své disertační práci (Tisucká 2015). Díky roz- 90 PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CVIII, 2017

7 machu plavení vzorků výplní moderně zkoumaných lokalit se v posledních letech zároveň výrazně rozšířila i pramenná základna, a to nejen z hrobových celků, ale i ze sídlištních lokalit a depotů (srov. Chvojka John Šálková 2012; Metlička 2013; Unger Pecinovská 2015). V posledních dvou desetiletích se rovněž objevilo několik syntetizujících prací, začleňujících české nálezy do středoevropských souvislostí. Jednou z nich je práce od Z. Bukowského, který pro střední až pozdní dobu bronzovou vychází z aktuálního stavu poznání do konce 20. století (Bukowski 2002, 66 69, 84). Shrnutí jantarových nálezů doby bronzové a starší doby železné v celém středoevropském prostoru pak přinesla práce Ch. Stahlové, která však je (alespoň pro české země) zatížena větším množstvím dílčích nepřesností (Stahl 2006). Neméně významnou stránku v poznání českého jantaru střední až pozdní doby bronzové představují chemické analýzy jeho složení. Průkopníkem byl v tomto směru již v 60. a v 70. letech 20. století C. W. Beck, který se svými spolupracovníky provedl řadu analýz čes kých jantarových nálezů; jeho výsledky však zůstaly namnoze jen v rukopisech (srov. Beck ). V posledních letech se podařilo na Beckovu práci navázat a provést řadu analýz dalších jantarových nálezů, a to především zásluhou M. Novotné (srov. Chvojka John Šálková 2012, 133, obr. 3; Divac 2013, 117; Novotná 2014a; 2014b) a M. Ohlídalové (Tisucká Ohlídalová 2013, 21 26). 3. Soupis lokalit Následující soupis je rozdělen do dvou základních epoch střední doby bronzové (mimo nálezů z přechodného období Br A2/B1, které již byly shrnuty ve studii M. Ernée /2012/) a mladší a pozdní doby bronzové. V rámci každé z uvedených epoch jsou uvedeny nejprve nálezy z pohřebišť, poté ze sídlišť a z depotů, a to odděleně dle jednotlivých makroregionů. Samostatně jsou pak uvedeny i sporné nálezy a nálezy s nejistou datací. Ty však nejsou do následných analýz a vyhodnocení zahrnuty Střední doba bronzová (Br B C2/D1) A. Hrobové nálezy Střední a severozápadní Čechy 1. Bílenec, okr. Louny Mohylové pohřebiště se nachází 1,8 km jihovýchodně od obce v západním sousedství Rudolfovy myslivny na jihovýchodním úpatí Vlčí hory, kde leží hradiště z rozhraní starší a střední doby bronzové a s ojedinělými nálezy z mladší doby bronzové a střední doby hradištní. K. Sklenář (1992, 20) uvádí u Rudolfovy myslivny nejméně 8 mohyl. V roce 1866 prokopal šest mohyl J. A. Födisch (1868, ). Jantarové korálky byly nalezeny v nejbohatší mohyle II. Mohyla II: na pohřebišti byla největší, měla průměr 13 m a vnitřní kamennou konstrukci z velkých pečlivě poskládaných kamenů. Ve středu na úrovni terénu byla kamenná skříňka na jedné straně sesypaná. Pohřeb byl nejspíše kostrový (zbytky kostí byly zachovány v hlíně a v bronzovém náramku). Jako milodary autor uvádí dva bronzové vejčité korály, bronzovou jehlici, spirálovitě stočený bronzový náramek s deseti ovinutími o průměru 5 cm a druhý podobný náramek s devíti ovinutími z kulatého drátu a 4 provrtané miskovité nášivky, které mohly být navlečeny na niti společně s 36 jantarovými korálky (Födisch 1868, 323; Sklenář 1992, 20). Jantar: 36 provrtaných jantarových korálků různých velikostí. Nálezy neby - ly autorům k dispozici, není ani známé jejich uložení. Uložení:?. Dat.: střední doba bronzová. Lit.: Födisch 1868, /jako Chotěšov/; Plesl 1965, 479 (pozn. 213 /jako Chotěšov/); Sklenář 1992, 20; Koutecký 1993, ; Blažek Štauber 1993, Brandýs nad Labem - Houštka, okr. Praha-východ Mohylové pohřebiště o necelých dvaceti mohylách se nachází v lesní trati Vlčí krť na JV okraji Staré Boleslavi. V první polovině 20. století zde byla prokopána blíže nepopsaná mohyla se dvěma kostrovými pohřby. Z ženského pohřbu pochází vedle množství keramických a bronzových milodarů též jantarový korál. Jantar: 1 korálek o průměru 20 mm, moderně nerevidován. Uložení: M Brandýs nad Labem. Dat.: střední doba bronzová. Lit.: Beneš 1959, 20, 39, obr. 34: 4; Tisucká 2015, Hořovice, okr. Beroun Mohylové pohřebiště o 25 mohylách v lese Háj zkoumali v letech E. Jílková a J. Maličký. Mohyla 6: prozkoumaná v roce Obsahovala dva žárové pohřby, jeden v centrální kamenné konstrukci a druhý v menší konstrukci v severní části mohyly. V něm byly kromě jantarového korálku nalezeny: bronzový tyčinkový náramek, zlomek podélně žebrovaného náramku, jehlice se svinutou hlavicí, dva jednoduché srdčité závěsky a dva se středovou příčkou, dále vybíjená bronzová puklička a množství malých nezdobených pukliček. Jantar: nepravidelně oválný korálek s asymetricky umístěným dvojkónickým otvorem. V průřezu se směrem vzhůru zeslabuje. Rozměry 18 x 14 mm, síla 6,5 mm (obr. 2: 18). Uložení: M Hořovice, inv. č Dat.: střední doba bronzová. Lit.: Jílková Maličký 1954, 249, obr. 4: 8; Čujanová-Jílková 1970, 31, Abb. 105: 9; Tisucká 2015, 131, Nymburk, okr. Nymburk Kruhový pohřební areál zachycený a zároveň prozkoumaný při záchranném archeologickém výzkumu L. Balouna v roce Lokalita se nachází na poli 200 m SZ od nákladového nádraží Nymburk. Objekt 378: hrob se dvěma kostrovými pohřby, zjištěný v SZ části kruhového žlabu. Bohatěji vybavený pohřeb č. 2, určený jako žena ve věku let, měl v krční oblasti situovaný soubor bronzových spirálovitých trubiček a jantarový korálek. Jantar: 1 drobný korálek o průměru 5,5 mm. V jeho otvoru se dochoval drobný bronzový zlomek (evokující přítomnost jantaru v náhrdelníku spolu s bronzovými trubičkami). Uložení: Ústav archeologické památkové péče středních Čech v Praze. Dat.: střední doba bronzová (Br B2 C1). Lit.: Švejcar Baloun Trefný 2012, 451, obr. 11: Obrnice, okr. Most Kostrový hrob (původně mohyla?) byl objeven v roce 1899 ve skrývce pro rozšíření cihelny na ppč. 562/1. Hrob obsahoval bronzový náramek, 2 jehlice, meč a náhrdelník z jantarových perel. Jantar: nalezeny pouze drobné zlomky jantarových korálků (bez bližšího udání počtu i tvaru). Uložení: nálezy z lokality jsou uloženy v NM Praha, inv. č , jantarové korálky však evidovány nebyly a jejich osud není jasný. Dat.: střední doba bronzová. Lit.: Felcman , 25; Schránil 1928, ; Plesl 1965, 479, pozn. 213; Stahl 2006, Velká Dobrá, okr. Kladno Mohylové pohřebiště o 64 mohylách se nachází na východním svahu návrší Hora. V l provedli na lokalitě J. L. Píč a J. Szombathy archeologický výzkum, při němž prokopali několik desítek mohyl. Dvě mohyly obsahovaly jantarové nálezy. Mohyla 4 (výzkum J. L. Píče): průměr 8 m. Ve středu mohyly byla zjištěna vrstva popela (žárový hrob?) s bronzovými artefakty, pod nimiž se nacházely jantarové předměty. Jantar: část náhrdelníku PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CVIII,

8 cm Obr. 2. České nálezy jantaru ze střední doby bronzové. 1 Újezd u Vodňan; 2 Hosty; 3 4 Ostřetice; 5 Sedlec-Hůrka, mohyla 26; 6 7 Krchleby; 8 9 Milínov-Javor, mohyla 20; 10 Milínov-Javor, mohyla 23; 11 Milínov-Javor, mohyla 32; 12 Plzeň - Nová Hospoda; 13 Řepeč; 14 Plzeň-Černice; 15 Kaliště; 16 Hvožďany; 17 Plzeňsko; 18 Hořovice-Háj, mohyla 6. Kresba: 1 4 M. Chytráček sen.; 5 12, a M. Metlička a P. Peterková; 13 a 16 podle Tisucká Ohlídalová 2013, Tab. 4 a 19. Abb. 2. Böhmische mittelbronzezeitliche Bernsteinfunde. 1 Újezd u Vodňan; 2 Hosty; 3 4 Ostřetice; 5 Sedlec-Hůrka, Grabhügel 26; 6 7 Krchleby; 8 9 Milínov-Javor, Grabhügel 20; 10 Milínov-Javor, Grabhügel 23; 11 Milínov-Javor, Grabhügel 32; 12 Plzeň - Nová Hospoda; 13 Řepeč; 14 Plzeň-Černice; 15 Kaliště; 16 Hvožďany; 17 Plzeňsko; 18 Hořovice-Háj, Grabhügel 6. Zeichnungen: 1 4 M. Chytráček sen.; 5 12, und M. Metlička und P. Peterková; 13 und 16 nach Tisucká Ohlídalová 2013, Tab. 4 und PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CVIII, 2017

9 cm Obr. 3. České nálezy jantaru ze střední doby bronzové. 1 7 Dýšina-Kokotsko, mohyla H; 8 9 Svrčovec-Andělice; 10 Chocenice; Meclov - Na Palouku, mohyla 1; Žákava-Sváreč, mohyla 19; 50 Velká Dobrá; Velim. Kresba: 1 7 a M. Metlička a P. Peterková; 8 9 M. Chytráček sen.; 50 podle Tisucká Ohlídalová 2013, Tab. 32; podle Hrala Šumberová Vávra 2000, Fig. VII: 15. Abb. 3. Böhmische mittelbronzezeitliche Bernsteinfunde. 1 7 Dýšina-Kokotsko, Grabhügel H; 8 9 Svrčovec-Andělice; 10 Chocenice; Meclov - Na Palouku, Grabhügel 1; Žákava- Sváreč, Grabhügel 19; 50 Velká Dobrá; Velim. Zeichnungen: 1 7 und M. Metlička und P. Peterková; 8 9 M. Chytráček sen.; 50 nach Tisucká Ohlídalová 2013, Tab. 32; nach Hrala Šumberová Vávra 2000, Fig. VII: 15. PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CVIII,

10 z 23 válcovitých jantarových korálků a 3 plochých rozřaďovačů s paralelně vrtanými kanálky. Rozřaďovače mají jazykovité výběžky a délku 42 mm, šířku 10 mm a průměr 4 5 mm (obr. 3: 50). Určení původu (C. Beck dle Divac 2013, 117): Balt (sukcinit). Mohyla 25 (výzkum J. Szombathyho): průměr 16 m, výška 1,5 m. Obsahovala kostrový pohřeb bez bližší specifikace, vybavený 4 bronzovými náramky, kamennou sekerou a jantarovým korálem. Jantar: korál bochníkovitého tvaru ve 3 zlomcích, průměr cca 36 mm, průměr otvoru 3 mm, výška 8,5 mm. Uložení: NM Praha, inv. č (mohyla 4); NHM Wien, bez inv. č. (mohyla 25). Dat.: střední doba bronzová. Lit.: Píč 1892, 495; Beneš 1959, 20; Michálek 1999, 19, tab. 7: 1; Stahl 2006, 102; Divac 2013, 140, tab. 60: 1; Tisucká Ohlídalová 2013, 104, tab. 32; Tisucká 2015, 123, 131, 245, 276. Západní a jižní Čechy 7. Dýšina, okr. Plzeň-sever V rozsáhlém polesí Kokotsko rozkládajícím se východně od obce bylo několik skupin mohyl. Ve skupině proti Ejpovicím uvádí F. X. Franc 123 mohyl a ve skupině proti Horomyslicím 103 mohyl. Na těchto mohylnících prozkoumal F. X. Franc v roce 1893 nejméně 12 mohyl (Šaldová 1988, ). Mohyla H: měla průměr 13 m a výšku 1,2 m s jedinou výraznou vnitřní kamennou konstrukcí o průměru 7 m, pod kterou byly na velmi tvrdé půdě nalezeny bohatě zdobená mísovitá nádoba na vysoké nožce, miska se zalomenou stěnou, čtyři rytím zdobené bronzové tyčinkové náramky a 12 jantarových korálků (Šaldová 1988, 198, Tab. 7: He). Jantar: z původních 12 korálků je dochováno 7 (obr. 3: 1 7). Jeden korálek je válečkovitý s podélným průvrtem. Povrch světle hnědý opalizovaný. Průměr 4,5 mm, výška 7 mm, průměr průvrtu 1,5 mm a hmotnost 0,12 g. Ostatních 6 korálků je nízkých válcovitých (v jednom případě k jedné straně se zužující) s průměrem 4 7 mm, sílou 1,5 3 mm, průvrtem 1,5 2 mm a hmotností 0,02 0,11 g. Určení původu (Beck , č. C96): Balt (sukcinit). Uložení: ZČM Plzeň, inv. č. P Datování: střední doba bronzová. Lit.: Rybová Šaldová 1958, , obr. 16; Čujanová-Jílková 1970, 26, 198, Abb. 81: 1; Šaldová 1988, 198, Tab. 7: He; Tisucká 2015, Hosty, okr. České Budějovice Mohylové pohřebiště o 78 mohylách se nachází v lesní trati Kopcová, též Na pláni, 1500 m JZ od středu obce. V roce 1912 byla M. Blechou prokopána jedna blíže neurčená mohyla, aniž by byly zaznamenány jakékoliv nálezové okolnosti. Z mohyly pochází soubor bronzových šperků (náramky, prsteny, jehlice) a zlomek jantaru. Jantar: 1 zlomek bochníčkovitého korálu: zhruba polovina korálu s malým středovým otvorem, zbarvení tmavě hnědočervené, povrch silně korodován; průměr (dochovaný) 23 mm, průměr otvoru 3 mm, výška 6 mm, hmotnost 3 g (obr. 2: 2). Určení původu (Novotná 2014b; 2017): Balt. Uložení: JčM České Budějovice, inv. č. J.II.182h. Dat.: střední doba bronzová. Lit.: Michálek 1976, 231; Beneš Michálek Zavřel 1999, (lok. č. 101); Tisucká 2008, 16, tab. XIII /jako Hosty I/. 9. Hvožďany, okr. Tábor Mohylové pohřebiště o dochovaných 98 mohylách se nachází v polesí Hemery, v poloze Hošková. Několik desítek mohyl zde v letech prokopal J. L. Píč. Jednou z nich byla i mohyla č. 21, prozkoumaná v roce Mohyla 21: průměr 9 m, výška 1 m. Mohyla měla po obvodu kamenný věnec, její násep byl tvořen hlínou a ve středu se nacházel kamenný kužel. Téměř ve středu kužele byla nalezena bronzová jehlice a u ní dva bronzové náramky, prsten a jantarový korál. Jantar: bochníčkovitý korál oble kónického tvaru s malým otvorem ve středu. Průměr 26, výška 7, průměr otvoru 3 mm. Barva tmavě hnědočervená. Povrch mírně popraskaný, zachovaný (obr. 2: 16). Určení původu (Beck , č. C86; Tisucká Ohlídalová 2013, obr. 18): Balt (sukcinit). Uložení: NM Praha, inv. č Dat.: střední doba bronzová. Lit.: Píč , tab. XX: 19 /jako Hemery/; Šimek 1914, 108 /jako Bechyně/; Michálek 1976, 231 /jako Bechyně/; Stahl 2006, 98 /jako Bechyně/; Chvojka Michálek 2011, tab. A10: 6; Divac 2013, , tab. 59: 1; Tisucká Ohlídalová 2013, 58, tab. 4; Tisucká 2015, 52, Chocenice, okr. Plzeň-jih Mohylové pohřebiště nejméně o 13 mohylách na východním svahu návrší Chýliny (též Hladoměř ) na levém břehu Chocenického potoka. Osm mohyl zde v roce 1880 prokopal kníže E. Pálffy a zbylých 5 mohyl v roce 1882 F. X. Franc (Šaldová 1988, 155). Mohyla 6: měla průměr 12 m a převýšení 0,8 m, v centrální komoře obsahující ženský kostrový pohřeb byly vedle jantarového korálu nalezeny dvě jehlice s plochou kotoučovitou hlavicí, zesíleným krčkem a čtverhrannou jehlou, čtyři rytím a vybíjením zdobené ploché náramky s rozšířenými konci, bronzová spirála, dva úzké pásky ze zlaté folie a tři svitky (spirálky) ze zlatého drátu. Jantar: velký bochníčkovitý korál s rovnou podstavou a drobným středovým průvrtem. Povrch rozpraskaný. Průměr 60 mm, výška 16 mm a hmotnost 33 g (obr. 3: 10). Určení původu (Beck , č. C21): Balt (sukcinit). Uložení: NM Praha, inv. č Dat.: střední doba bronzová (Br B). Lit.: Smolík , 8; Píč 1900, 139, Taf. 2: 10; Čujanová-Jílková 1970, 33, Abb. 2: 9; 1975, 88, 108, obr. 10: 3; Šaldová 1988, , Taf. LXXVII: 6; Divac 2013, 139, obr. 7: 1; Tisucká Ohlídalová 2013, 55, tab. 3; Tisucká 2015, 123, 132, Kaliště, okr. Klatovy Mohylové pohřebiště s téměř 120 mohylami se rozkládá na západním svahu Teplého lesa v poloze Blahovka, asi 1 km JVV od zámku v Červeném Poříčí. V letech zde prozkoumal 20 mohyl J. Szombathy. Deset mohyl patří střední době bronzové, čtyři mladší době bronzové a ostatní nejsou datované. Nalezené artefakty jsou uložené v NHM ve Vídni pod označením Blahovka. Mohyla A: byla prozkoumána v roce 1908, měla průměr 14 m a výšku 1,5 m, obsahovala středovou kamennou konstrukci a kamenný věnec. Bylo v ní uloženo několik pohřbů, přičemž jantarový korál obsahoval pohřeb c, kde byly nalezeny též dva ploché bronzové náramky se zesílenými konci zdobené rytím a vybíjením, keramická amfora a vyšší kónický koflík se dvěma uchy. Jantar: bochánkovitý korál s obvodem ze ¾ olámaným, mírně asymetricky umístěným otvorem, rovnou podstavou u průvrtu oble vkleslou. Průměr 34 mm, výška 9 mm, průměr otvoru 1,5 mm, výřez široký 8 mm (obr. 2: 15). Uložení: NHM Vídeň, inv. č Dat.: střední doba bronzová. Lit.: Michálek 1979, 47 48, Taf. 39: 1 5 (s další literaturou). 12. Krchleby, okr. Domažlice Mohylové pohřebiště v Obecním lese a na přiléhajících pastvinách. Roku 1891 byla učitelem A. Záhoříkem ze Staňkova prozkoumána jedna z mohyl. Kromě nedochované keramiky a dvou jantarových korálů (viz níže) obsahovala bohatou výbavu bronzových předmětů, čepel bronzové dýky se dvěma nýty, sekeru se srdčitým schůdkem, tři otevřené tyčinkové náramky, dva tyčinkové náramky s překříženými konci a dvě jehlice s pečetítkovými hlavicemi. Jantar: 1) Vyšší bochánkovitý korál s plochou základnou, vyklenutým tělem a s malým středovým průvrtem. Zhruba polovina obvodu olámaná, povrch rozpraskaný, rezavě hnědý. Průměr 38 mm, výška 11 mm, průměr průvrtu 1 mm, hmotnost 8,1 g (obr. 2: 7). Určení původu (Beck , č. C56A): Balt (sukcinit). 2) Dvojkónický korál s ostrým lomem, rovnými podstavami a středovým dvojkónickým průvrtem. Lom na dvou protilehlých stranách probraný. Povrch hladký, rezavě hnědý, jemně rozpraskaný. Průměr 32 mm, průměr podstavy 26 mm, výška 15 mm, průvrt 2 3 mm, hmotnost 9,42 g (obr. 2: 6). Určení původu (Beck , č. C56B): Balt (sukcinit). Uložení: ZČM Plzeň, inv. č. P a P Dat.: střední doba bronzová. Lit.: Čujanová-Jílková 1970, 43, Abb. 77: 6 7; Tisucká 2015, 131, Malesice, okr. Plzeň-město Severovýchodně od Malesic v Dolním kyjovském lese se nachází tři skupiny mohyl. Nejvíce je starými výkopy poškozena největší 94 PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CVIII, 2017

11 skupina v severní části lesa, kde je uváděno mohyl, z nichž bylo otevřeno asi 40. Prokopány byly kolem roku 1879, protože toho roku a ještě roku 1882 byly předměty zde vykopané předloženy hrabětem E. Schönbornem Sboru Musea království českého. Po roce 1945 byla sbírka zabavena ve Valdštejnském paláci v Praze a předána Státnímu archeologickému ústavu a odtud se dostala do ZČM v Plzni. Soubor předmětů obsahuje keramické nádoby stejně jako škálu bronzových artefaktů a zlomek jantarového předmětu. Nálezy z mohylníku pocházejí téměř výlučně ze střední doby bronzové (Čujanová-Jílková 1965, obr. 9 a 10). Jantar: poškozený oválný zlomek jantaru s hladkou oble prohnutou podstavou. Povrch opalizovaný, červenohnědý. Rozměry 13 x 12 x 4 mm, hmotnost 0,44 g (nekreslen). Určení původu (Beck , č. C75): Balt (sukcinit). Uložení: ZČM Plzeň, inv. č. P Dat.: střední doba bronzová? Lit.: Čujanová-Jílková 1965, Meclov, okr. Domažlice Mohylové pohřebiště v polní trati Na Palouku (též Na Pahorku ) leží na návrší jižně od obce. Ještě na konci 19. století zde bylo možné rozeznat asi 20 mohyl, v roce 1965 jich E. Čujanová-Jílková uvedla jen 14. Ta v roce 1965 prozkoumala 2 mohyly, z nichž jedna byla prokopána již v 19. století. Mohyla 1: mohyla měla oválný tvar o průměru 18 m a výšku 0,8 m a obsahovala celkem 7 pohřbů. V centrální části se pod mocnou kamennou konstrukcí nacházely 4 pohřby, další tři byly umístěny v mohylovém násypu. Jantarové nálezy obsahoval pouze pohřeb 6, který byl uložen v oválné kamenné konstrukci postavené z více vrstev kamenů. Šlo o dětský kostrový hrob (dochovány zlomky nespálených zubů asi osmiletého dítěte), který byl bohatě vybaven keramickými i bronzovými milodary. Milodary byly uloženy na velkých pískovcových deskách. Výbavu tvořily čtyři keramické nádoby, bronzová jehlice se svinutou hlavicí, zdobený tyčinkový náramek, rytím a vybíjením zdobený bronzový náramek kosočtvercového průřezu, prsten se dvěma spirálkami, spirálovitá náušnice a 19 celých a 23 zlomků jantarových korálků (tabela 1: C). Jantar: dochováno je 20 drobných kotoučovitých korálků se středovým průvrtem a několik jejich zlomků. Povrch světle hnědý, opalizovaný. Průměr 4,5 7 mm, síla 1 3,5 mm, průvrt 2 2,5 mm, hmotnost 0,01 až 0,08 g (obr. 3: 11 30). Uložení: ZČM Plzeň, inv. č. P Dat.: střední doba bronzová. Literatura: Čujanová-Jílková 1966, 66 67; 1970, 50, Abb. 14: 14; Tisucká 2015, Milínov, okr. Plzeň-jih Mohylové pohřebiště o 42 mohylách v lese Javor severně od obce, nazvané podle zaniklé středověké vesnice ležící v blízkosti. V letech zde 16 mohyl prozkoumal F. X. Franc. Mohyly pochází ze střední doby bronzové, ve třech byly nalezeny dodatečné halštatské pohřby. Ze tří středobronzových mohyl pocházejí jantarové artefakty. Mohyla 20: na jihovýchodě mohyly byl hned pod pláštěm pohřeb bez kamenného překrytí. Podle lebky a dlouhých kostí se jednalo o kostrový hrob. Vedle keramické amforky obsahoval pohřeb dále dvě bronzové jehlice se svinutou hlavicí, dvě bronzové spirálky, dva bronzové zdobené ploché náramky zakončené dvojicemi spirálek a dva jantarové korálky (Čujanová-Jílková 1970, 55; Šaldová 1988, 115). Jantar (Čujanová-Jílková 1970, Abb. 55: 4 5; Šaldová 1988, Taf. XLIX: 20-1c, d): 1) nepravidelný fasetovaný jantarový korálek kuželovitého tvaru se středovým průvrtem. Povrch hladký, oxidovaný, hnědý. Rozměry 11 x 10 x 7 mm, průměr průvrtu 2 mm a hmotnost 0,44 g (obr. 2: 8). 2) plochý nepravidelně pětiboký korálek s nerovnoběžnými podstavami a středovým průvrtem. Povrch jemně drsný, hnědý. Rozměry 8 x 7 mm, síla 2 3 mm, průvrt 1,5 mm, hmotnost 0,10 g (obr. 2: 9). Uložení: ZČM Plzeň, inv. č. P Mohyla 23: ve středu mohyly byla odkryta větší centrální kruhová kamenná konstrukce a u její boční jihovýchodní stěny byl nalezen jantarový korál. Vlastní komora neobsahovala pohřeb ani milodary. Datace jantarového artefaktu do střední doby bronzové tak není zcela jistá, ale jeho tvar odpovídá nálezům jantarových korálů z mohyl střední doby bronzové. Jantar (Čujanová-Jílková 1970, Abb. 50: 11; Šaldová 1988, Taf. XLIX: 23-1): vyšší bochánkovitý korál s rovnou podstavou a středovým průvrtem. Obvod na části odlomený, povrch béžově hnědý, oxidovaný. Průměr 25 27,5 mm, výška 11 mm, průměr průvrtu 2,5 mm, hmotnost 4,23 g (obr. 2: 10). Určení původu (Beck , č. C62): Balt (sukcinit). Uložení: ZČM Plzeň, inv. č. P Mohyla 32: mohyla s malým násypem a velkou oválnou kamennou konstrukcí o rozměrech 4,5 x 3,2 m ve středu mohyly. Pod kamenným krytem na úrovni terénu ležely pozůstatky kostrového, pravděpodobně mužského pohřbu. Milodary tvořila keramická amforka, z bronzových artefaktů dýka se dvěma nýty, dvě jehlice s pečetítkovou hlavicí, dva zdobené tyčinkové náramky, dva podélně žebrované náramky, 10 kruhových závěsků se středovým trnem, několik spirálek a dva hroty šípů. V blízkosti zubů zemřelého se nacházel náhrdelník z bronzových trubiček doplněný jantarovým korálem. Jantar (Čujanová-Jílková 1970, Abb. 53: 9; Šaldová 1988, Taf. XLIV: 10d): bochánkovitý okrouhlý korál s obvodem z necelé poloviny olámaným, mírně vypouklou podstavou a středovým mírně šikmým průvrtem. Povrch hladký, červenohnědý, oxidovaný. Průměr 29 mm, výška 9 mm, průměr průvrtu 3,5 mm, hmotnost 3,68 g (obr. 2: 11). Určení původu (Beck , č. C63): Balt (sukcinit). Uložení: ZČM Plzeň, inv. č. P Dat.: střední doba bronzová. Lit.: Čujanová-Jílková 1970, 55 57, Abb. 50: 11; 53: 9; 55: 4 5; Šaldová 1988, , Taf. XLIV: 10; XLIX: 20-1, 23-1; Tisucká 2015, 131, Ostřetice, okr. Klatovy Asi 1 km severně od obce se rozkládá protáhlé návrší Mýť (též Mýtě ), kde jsou dvě skupiny mohyl. Větší, západně ležící o 30 mohylách se nachází na jižním svahu návrší a pokračovala na přilehlé pole. V roce 1889 bylo neznámo kým prozkoumáno 8 mohyl a v roce 1892 prozkoumalo 29 mohyl klatovské muzeum za dozoru F. Lenze. Jantarové artefakty obsahovala jedna mohyla ze střední doby bronzové. Mohyla 13: měla průměr 11,5 m a po obvodu ji obepínal dvojitý kamenný věnec. Mezi vnějším a vnitřním věncem byly na velkém kameni uloženy dvě bronzové jehlice s hlavicemi svinutými v očka, dva zdobené ploché náramky, dva bronzové pětiramenné kolečkovité závěsky, esovitý závěsek se dvěma spirálkami, keramické nádoby a dva jantarové korály. Informace o případném pohřbu nebyla zaznamenána. Jantar: 1) poškozený, na tři kusy přeražený čočkovitý (oboustranně vydutý) korál se středovým průvrtem. Průměr 41 x 38 mm, výška 8,5 mm, průměr průvrtu 3 mm (obr. 2: 4). Určení původu (Beck , č. C58; Novotná 2014a): Balt (sukcinit). 2) nízký bochánkovitý korál s rovnou podstavou a mírně excentricky umístěným průvrtem. Průměr 33 x 33,5 mm, výška 7,5 a průvrt o průměru 2,5 mm (obr. 2: 3). Určení původu (Novotná 2014a; 2017): Balt. Uložení: M Klatovy, inv. č. 521a b. Dat.: střední doba bronzová. Lit.: Hostaš 1892, 187, ; Čujanová- Jílková 1970, 69; Hůrková 1996, 7 8, tab. 6: 7a, b. 17. Plzeň - Černice, okr. Plzeň Mohylové pohřebiště se nacházelo na jižním okraji obce na tehdejší pastvině v trati Na Hačkách, na jihovýchodním svahu návrší Na Brdku. V roce 1890 zde bylo majitelem pozemků při kultivaci pastviny na pole rozebráno 15 mohyl, z nichž 13 bylo s kamennou konstrukcí a dvě jen s hliněným násypem. Bronzové nálezy z mohyl byly majitelem předány do Západočeského muzea v Plzni. Převážně jde o bronzové artefakty ze střední doby bronzové a fragment jantarového korálu. Jantar: fragment nízkého bochánkovitého korálu s rovnou podstavou a středovým průvrtem. Obvod je téměř po celém obvodu olámán, povrch hnědý, oxidovaný. Rekonstruovaný průměr 40 mm, výška 9 mm, průměr průvrtu 2 3 mm, hmotnost včetně drobných zlomků 4,12 g (obr. 2: 14). Určení původu (Beck , č. C64): Balt (sukcinit). Uložení: ZČM Plzeň, inv. č. P Dat.: střední doba bronzová. Lit.: Strnad 1891, 53; Čujanová-Jílková 1970, 71, Abb. 21: 4; Šaldová 1988, 231, Taf. 38: Plzeň - Nová Hospoda (k. ú. Skvrňany), okr. Plzeň Mohylové pohřebiště o původním počtu přesahujícím 100 mohyl se nachází v lese v západním sousedství intravilánu městské části Nová Hospoda. Část mohyl se nacházela i pod dnes zastavěnou částí obce. Výzkum mohyl zde probíhal postupně podle pokračující zástavby od roku 1923 do Při výzkumech Západočeského PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CVIII,

12 muzea v Plzni a Archeologického ústavu v Praze bylo prozkoumáno 48 mohyl převážně ze střední doby bronzové a v menší míře z mladší doby bronzové. Mohyla 46: byla prozkoumána v roce 1948 (ARÚ Praha a ZČM Plzeň), měla oválný tvar o větším průměru 18 m a dochované výšce 1,8 m. U středu na úrovni terénu byl uložen ženský kostrový pohřeb se třemi keramickými nádobami (další byly rozbité a střepy rozptýlené kolem) a bohatou kolekcí bronzových milodarů. Mezi nimi byly dvě jehlice s pečetítkovými hlavicemi, tři podélně žebrované náramky, dva ploché s rozšířenými konci zdobené rytím a vybíjením, jeden tyčinkový, spirálky prstenů, spirálovité ozdoby vlasů a hrot šípu. Na hrudi zemřelé byl nalezen i jantarový korál, který tvořil součást náhrdelníku z bronzových trubičkových spirálek. Jantar: nízký bochánkovitý korál mírně oválného tvaru s rovnou podstavou a středovým průvrtem. Povrch hladký, červenohnědý, slabě oxidovaný. Průměr 30,5 32 mm, výška 7 mm, průměr průvrtu 2,5 mm, hmotnost 4,28 g (obr. 2: 12). Určení původu (Beck , č. C65): Balt (sukcinit). Uložení: ZČM Plzeň, inv. č. P Dat.: střední doba bronzová. Lit.: Jílková 1958, 320, obr. 8: 3; Čujanová-Jílková 1970, 75, Abb. 87: 7; Tisucká 2015, 123, 131, Řepeč, okr. Tábor Mohylové pohřebiště o dnes dochovaných minimálně 42 mohylách se nachází na západním okraji lesa Atlas, cca 1500 m V od kaple v obci. V roce 1897 zde J. L. Píč prozkoumal celkem 24 mohyl, z nichž jedna obsahovala i jantarový artefakt. Mohyla č. 3 o průměru 8 m, výška neudána. Obvod mohyly tvořil kamenný věnec, pod hliněným násypem bylo zjištěno kamenné jádro, v jehož spodní části na JZ straně byl nalezen snad na původním povrchu žárový pohřeb. Při něm byly těsně u sebe nalezeny bronzové milodary: prsten, dva náramky a zlomek jehlice uložený ve směru S J. Západně od jehlice byly položeny další tři prsteny a severně od nich stály dvě mísy na nožkách. K pohřbu patrně náležel i jantarový korál, o němž se však J. L. Píč v textu nezmiňuje. Jantar: bochníčkovitý korál s malým nedovrtaným středovým otvorem původní je patrně jen horní důlek, spodní jeví spíše známky novodobého vrtání. Okraje částečně olámané. Průměr 38 mm, výška 11 mm, průměr středového otvoru 3 mm (obr. 2: 13). Uložení: NM Praha, inv. č Dat.: střední doba bronzová. Lit.: Píč , tab. I: 12; Chvojka Michálek 2011, tab. A15: 5; Divac 2013, 140, tab. 59: 6; Tisucká Ohlídalová 2013, 85, tab. 19; Tisucká 2015, 123, 131, Sedlec, okr. Plzeň-jih Mohylové pohřebiště o původním počtu 44 mohyl se rozkládalo na východním svahu návrší Hůrka, na jehož opyši stával raně středověký hrad Stará Plzeň. V roce 1883 prozkoumal 16 mohyl F. X. Franc (Šaldová 1988, ). Mohyla 26: jediným nálezem z plochy odkryté mohyly byl jantarový korál (Šaldová 1988, 102), jehož tvar odpovídá nálezům z mohyl střední doby bronzové. Jantar: nízký bochánkovitý korál se středovým průvrtem u podstavy nálevkovitě rozšířeným. Povrch světle hnědý, opalizovaný. Průměr 25 mm, výška 7 mm, průměr průvrtu 2 2,5 mm, hmotnost 2,53 g (obr. 2: 5). Určení původu (Beck , č. C66): neurčitelné. Uložení: ZČM Plzeň, inv. č. P Dat.: střední doba bronzová. Poznámka: i v dosavadní literatuře je artefakt datován do střední doby bronzové. Lit.: Čujanová-Jílková 1970, 84 85, Abb. 58: 7; Šaldová 1988, 102, Tab. XLII: 26; Tisucká 2015, Svrčovec, okr. Klatovy Mohylové pohřebiště o původním počtu 15 mohyl se nacházelo na poli a na okraji lesa Svrčovec severně od osady Andělice. Většina mohyl byla rozkopána před rokem 1886, zbývající dvě v letech 1887 a Mohyla 2: rozebrána byla v roce 1898 a nacházela se na pozemku kat. č. 505/2. Měla průměr 12 m, kamennou konstrukci z břidlicových desek až 1 m velkých, uložených až do hloubky 1,5 m. Na severovýchodní straně byla v hloubce 60 cm nalezena rozpadlá popelnice. V severovýchodní části mohyly byl zjištěn pravděpodobně žárový pohřeb (popel a nedopálené kosti; Vaněk Hostaš 1899, 3), dva miskovité koflíky s popelem, v druhém byl nalezen bronzový podélně žebrovaný náramek a dva drobné jantarové korálky. Kolem byly rozptýleny střepy dalších nádob, v zemi byl nalezen ještě jeden podélně žebrovaný náramek, dále plochý bronzový náramek a jehlice s trubičkovitě svinutou hlavicí. Jantar: dva drobné jantarové korálky (kotoučovitý a nízký válcovitý) se středovým průvrtem. Průměr 7,5 mm a výška 4 a 5 mm (obr. 3: 8 9). Určení původu (Beck , č. C59A+B; Novotná 2014a): Balt (sukcinit). Uložení: M Klatovy, inv. č Dat.: střední doba bronzová. Lit.: Vaněk Hostaš 1899, 3; Čujanová-Jílková 1970, Šťáhlavy, okr. Plzeň-jih Mohylové pohřebiště o původním počtu 91 mohyl se nachází v lese Hájek západně od zámku Kozel. V letech zde prováděl výzkumy F. X. Franc, který na pohřebišti prozkoumal téměř všechny mohyly. Mohyly pocházejí ze střední doby bronzové a mladší doby bronzové a nezřídka jsou v nich uloženy dodatečné halštatské pohřby. Jantarové nálezy obsahovala pouze mohyla 30. Mohyla 30: jedna z velkých mohyl na pohřebišti, prozkoumaná v roce 1881, měla průměr 15 m a výšku 1,8 m a byla situována na východním okraji pohřebiště. Neměla kamenný věnec, hlinitý mohylový násyp však kryl pět kamenných komor (I, II, IV, V a VI) a jeden pohřeb bez kamenného překrytí (III). Ve středu se nacházela kamenná komora V, na severu komora II, na východě komora I, na západě kameny nepřekrytý pohřeb III a na jihu kamenná konstrukce komory IV, která na východě navazovala na komoru VI, která však neobsahovala pohřeb ani milodary. Jantary obsahovaly tři pohřby (I, II a IV), všechny s kamenným překrytím (Šaldová 1988, 51 52). Komora I ležela východně od středu, měla ledvinovitý tvar o rozměrech 2,80 x 1,80 m a byl v ní uložen, kromě zubů, zcela strávený kostrový pohřeb. Milodary byly nalezeny na kamenné podlážce a mezi kameny konstrukce a tvořily je tři nádoby (zdobená miska na nožce, džbánek a miniaturní nádobka), čepel bronzové dýky, jehlice s hlavicí svinutou v očko, spirálky z prstenu, tyčinkový náramek a jantarový korál. Jantar: menší bochánkovitý korál s rovnou podstavou a se středovým průvrtem, na obvodu z malé části poškozený. Povrch hladký, červenohnědý. Průměr 16,5 mm, výška 7 mm, průvrt o průměru 2,5 mm, hmotnost 1,0 g (obr. 4: 15). Uložení: ZČM Plzeň, inv. č. P Komora II se rozkládala severně od středu, měla oválný tvar o rozměrech 2,70 x 1,80 m s lalokem vybíhajícím k jihu. V komoře nad úrovní terénu byl uložen kostrový, asi ženský pohřeb s hlavou k západu, na obou rukou byly vždy jeden tyčinkový a jeden podélně žebrovaný bronzový náramek, na prstech celkem 8 prstenů se dvěma spirálami, na prstech nohou vždy po třech páskových podélně rýhovaných kroužcích a u nohou dvě nádoby (zdobená miska na nožce a dvouuchá amforka na nožce). Na prsou dvě bronzové jehlice s hřebíkovitou hlavicí a náhrdelník z 11 srdčitých závěsků. Na krku pak byl druhý náhrdelník z jantarových korálů prokládaný trubičkami ze spirálovitě stočeného bronzového drátu (Šaldová 1988, Taf. XIX: 12; rekonstrukce viz tabela 1: E). Jantar: 1) dva nepravidelně okrouhlé čočkovité korály s mírně asymetricky umístěným dvojkónickým průvrtem se zaoblenými ústími. Povrch hladký, tmavě červenohnědý. Rozměry: a) průměr 20,5 x 19, síla 6, průvrt 2,5 3,5 mm, hmotnost 1,47 g (obr. 4: 16), b) průměr 19, síla 8, průvrt 3 5 mm, hmotnost 1,52 g (obr. 4: 17). 2) protáhlý jehlancový korálek na obdélné podstavě, v horní části odlomený a s podélným středovým průvrtem. Povrch jemně hrubý, degradovaný, rezavě červený. Rozměry podstavy 7,5 x 5,5 mm, výška 14,5 mm, průvrt o průměru 2 mm, hmotnost 0,35 g (obr. 4: 18). 3) sedm nízkých válcovitých korálků se středovým průvrtem. Průměr 4,5 7 mm, síla 2 4 mm, průměr průvrtu 1 2,5 mm, hmotnost 0,01 0,14 g (obr. 4: 19 25). Uložení: ZČM Plzeň, inv. č. P Komora IV byla zbudována na jih od středu, měla rozměry 3,20 x 2,10 m a na východě byla spojena s konstrukcí VI. Pod kamenným krytem byly uloženy dva ženské kostrové pohřby, jeden hlavou k západu a druhý hlavou k východu. Náhrdelník z jantarových korálků a trubiček ze spirálovitě stočeného bronzového drátu měla na krku žena s hlavou k východu. Vedle hlavy měla dvě bronzové jehlice, jednu s pečetítkovou hlavicí a druhou se spirálovitou. 96 PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CVIII, 2017

13 cm Obr. 4. České nálezy jantaru ze střední doby bronzové. 1 Zelené - U sv. Vojtěcha, mohyla 9; 2 14 Zelené - U sv. Vojtěcha, mohyla 30; Šťáhlavy-Hájek, mohyla 30; Vrhaveč, mohyla 3. Kresba M. Metlička a P. Peterková. Abb. 4. Böhmische mittelbronzezeitliche Bernsteinfunde. 1 Zelené - U sv. Vojtěcha, Grabhügel 9; 2 14 Zelené - U sv. Vojtěcha, Grabhügel 30; Šťáhlavy-Hájek, Grabhügel 30; Vrhaveč, Grabhügel 3. Zeichnung: M. Metlička und P. Peterková. K výbavě mrtvé dále patřil plochý bronzový náramek zakončený dvojicemi spirálek, dva náramky s podélnými zdobenými žebry, čtyři prsteny se spirálkami a tři široké páskové prstence (Šaldová 1988, 56, Taf. XVII a XIX: 17). Jantar: 1) dva čočkovité (jeden neúplný) jantarové korály se zploštělými podstavami a mírně asymetricky umístěným průvrtem. Povrch hladký rezavě hnědý. Rozměry: a) průměr 12, síla 4,5, průvrt 3 mm, hmotnost 0,41 g (obr. 4: 26), b) neúplný průměr 14, síla 6, průvrt 3 mm, hmotnost 0,50 g (obr. 4: 27). 2) z původně sedmi kruhových, kolečkovitých korálků se středovým průvrtem se zachovaly jen tři. Povrch degradovaný rezavě černohnědý. Průměr 6 7,5 mm, síla 2 3,5 mm, průvrt 2 2,5 mm, hmotnost 0,06 0,12 g (obr. 4: 28 30). Uložení: ZČM Plzeň, inv. č. P Určení původu 6 vzorků (Beck , č. C67A F): 5x Balt (sukcinit), 1x neurčitelné. Dat.: střední doba bronzová. Lit.: Jílková Rybová Šaldová 1959, 78 82; Čujanová-Jílková 1970, 94 95, Abb. 112: 11 12; 114: 9 10, 13 15; Šaldová 1988, 51 57, Taf. XVII XIX; Tisucká 2015, 123, 131, Újezd u Vodňan, okr. Strakonice Mohylové pohřebiště o 12 (dnes zničených) mohylách se nacházelo na okraji lesa a inundace přilehlého rybníka Černoháj. Z mohyly č. 8, prokopané bez bližších údajů r. 1904, pochází i jantarový artefakt. Jantar: 1 fragment bochníčkovitého korálu: dochována větší polovina s malým středovým otvorem a s výrazně popraskaným povrchem, zbarvení tmavě hnědočervené; průměr 28 mm, průměr otvoru 1 mm, výška 4 mm, hmotnost 2 g (obr. 2: 1). Určení původu (Beck , č. C53; Novotná 2014b; 2017): Balt PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CVIII,

14 A Tabela 1. Náhrdelníky z jantarových korálů ze západočeských mohyl střední doby bronzové. A Vrhaveč (mohyla 3); B Všekary (mohyla 2); C Meclov (mohyla 1); D Žákava (mohyla 19); E Šťáhlavy (mohyla 30). Foto ZČM Plzeň. Taf. 1. Bernsteinketten aus westböhmischen mittelbronzezeitlichen Grabhügeln. A Vrhaveč (Grabhügel 3); B Všekary (Grabhügel 2); C Meclov (Grabhügel 1); D Žákava (Grabhügel 19); E Šťáhlavy (Grabhügel 30). Foto Westböhmisches Museum in Pilsen. B C D E (sukcinit). Uložení: JčM České Budějovice, inv. č. AO 672. Dat.: střední doba bronzová. Lit.: Michálek 1976, 231; Michálek Fröhlich 1979, (se starší lit.). 24. Vrhaveč, okr. Tachov Mohylové pohřebiště o 29 mohylách se nachází asi 400 m severozápadně od obce v poloze V Kopcích, též Janoví. Rokle s vodotečí rozděluje les na dvě části, mohylové pohřebiště leží v jeho východní polovině. Jedna mohyla byla otevřena ve 20. letech majitelem lesa a v letech zde V. Čtrnáct prozkoumal 16 mohyl, 8 ze střední doby bronzové a 8 z mladší doby bronzové. Nálezy jantaru obsahovala pouze mohyla 3. Mohyla 3: ležela přibližně ve středu mohylového pohřebiště, měla pravidelný vejčitý tvar s delší osou sever jih 20 m, šířkou max. 16 m a výškou téměř 2 m. Kamenný věnec byl zachován v jižní polovině obvodu a předurčoval tvar mohylového násypu. Ostatní násyp byl pouze hlinitý. Pod mohylou bylo 5 hrobů, čtyři kostrové a jeden žárový. Nálezy jantaru pochází z hrobu 3. Hrob 3 byl umístěn téměř ve středu mohyly, byl v něm kostrový ženský pohřeb orientovaný ve směru severozápad jihovýchod. Na pravém rameni ležela bronzová jehlice s kolečkovitou hlavicí, u levého byl nalezen svinutý bronzový drátek, na levé ruce tyčinkový náramek a na hrudi náhrdelník složený ze tří slabších a tří silnějších trubiček ze svinutého bronzového drátu, velkého jantarového bochánkovitého korálu a četných drobných kolečkovitých korálků navlečených na řemínku. Jantar (tabela 1: A): 1) bochánkovitý korál s rovnou podstavou a středovým průvrtem, na obvodu drobné poškození. Povrch hladký, světle hnědý, slabě oxidovaný. Průměr 32,5 x 31 mm, výška 9 mm, průměr průvrtu 2 mm, hmotnost 5,24 g (obr. 4: 31). 2) třicet čtyři drobných kolečkovitých korálků 98 PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CVIII, 2017

15 cm Obr. 5. České nálezy jantaru ze střední doby bronzové. Všekary - Hustá leč, mohyla 2. Kresba M. Metlička a P. Peterková. Abb. 5. Böhmische mittelbronzezeitliche Bernsteinfunde. Všekary - Hustá leč, Grabhügel 2. Zeichnung: M. Metlička und P. Peterková. se středovým průvrtem. Povrch hladký, světle hnědý až hnědý, oxidovaný. Průměr 4,5 7 mm, síla 1,5 4 mm, průvrt o průměru 1,5 2,0 mm, hmotnost 0,04 0,11 g (obr. 4: 32 65). Určení původu 1 vzorku (Beck , č. C74): Balt (sukcinit). Uložení: ZČM Plzeň, inv. č. P c. Datování: střední doba bronzová (Br C). Lit.: Čujanová-Jílková 1970, 110, Abb. 103: 16, 19 21; Čujanová- Jílková 1977, 78, obr. 5: C; Tisucká 2015, 131, Všekary, okr. Domažlice Skupina šesti mohyl v lese s pomístným názvem Hustá leč se nachází asi 1 km severně od obce na jižním svahu rozsáhlého polesí. Některé mohyly prokopány již před rokem 1896, v němž F. X. Franc prozkoumal čtyři do té doby neporušené mohyly. Ze dvou pocházejí jantarové artefakty. Mohyla 2: o průměru m a výšce 2 m, která podle popisu F. X. France byla již dříve vyloupená. Severozápadně od středu se nacházela jediná kamenná konstrukce. Z jejího středu byly vytrhány a odstraněny všechny kameny a nic v ní již nalezeno nebylo. V jižní části mohyly bylo na úrovni terénu rozlišeno 7 pohřbů, které podle nálezů zubů zřejmě byly všechny kostrové. Ve středu mezi pohřby stála skupina 11 nádob mohylové kultury, snad uložená společně pro všechny pohřby. Pohřby byly pro odlišení označeny čísly (I VII) podle pořadí čísel nálezů v popisu a na terénní dokumentaci F. X. France (Šaldová 1988, , Tab. 22). Nálezy jantaru pak pochází z pohřbů II a VI. Pohřeb II ležel západně od skupiny 11 nádob a kromě zubů kostrového pohřbu obsahoval kónickou misku s uchem, zdobenou amforku, dvě dlouhé bronzové jehlice s pečetítkovitou hlavicí, střed bronzového závěsku s trnem a kruhovým žebrem, spirálku z bronzového drátu a jantarový korál. Jantar: nízký bochánkovitý, mírně oválný korál s rovnou podstavou a středovým, dvojkónickým průvrtem. Povrch hladký, hnědý opalizovaný. Průměr 27 28,5 mm, výška 6 mm, průvrt o průměru 2 3 mm, hmotnost 2,47 g (obr. 5: 37). Uložení: ZČM Plzeň, inv. č. P Pohřeb VI se nacházel jihovýchodně od skupiny 11 nádob a obsahoval tři bronzové jehlice s pečetítkovitou hlavicí, jednu s hlavicí svinutou v očko, dva ploché náramky zakončené dvojicemi spirálek, dva podélně žebrované zdobené náramky, bronzový kroužek a náhrdelník složený z modrého skleněného korálku, provrtaného bobřího zubu a čočkovitých a válečkovitých jantarových korálků a korálů (viz tabela 1: B). Jantar: 1) dva větší nepravidelné čočkovité korály se středovým otvorem. Povrch hladký, hnědý, degradovaný. Průměr 18 x 19,5 a 17,5 mm, síla 8 a 7,5 mm, průvrty 2,5 a 2,0 mm, hmotnost 1,57 a 1,38 g (obr. 5: 1, 2). 2) dva menší nepravidelně kruhové čočkovité korály se středovými průvrty. Povrch hnědý, degradovaný. Průměr mm, síla 6,5 a 7 mm, průvrty 2,5 mm, hmotnost 0,88 a 0,84 g (obr. 5: 3, 4). 3) dva malé vyšší čočkovité korály se středovým průvrtem. Povrch hnědý, degradovaný. Průměr 13 mm, výška 7 a 7,5 mm, průvrty 3 mm, hmotnost 0,68 a 0,55 g (obr. 5: 5, 6). 4) podle vyobrazení (Šaldová 1988, Tab. 22: 17) původně 35 malých kolečkovitých korálků se středovým průvrtem, ze kterých je dochováno 25 korálků celých, 5 dochovaných z ½ a četné drobné zlomky. Průměry od 5,5 do 8 mm, síla 1,5 6,5 mm, průvrty o průměru 1,5 3,0 mm, hmotnost 0,05 0,18 g (obr. 5: 7 36). Na výše uvedeném vyobrazení je nakreslen ještě prstencový jantarový korál, který není v souboru dochován. Určení původu 3 vzorků (Beck , č. C68A C): 2x Balt (sukcinit), 1x neurčitelné. Uložení: ZČM Plzeň, inv. č. P Mohyla 4: F. X. Franc uvádí, že i tato mohyla byla již v prehistorické době vykradená. Ve středu na úrovni terénu byl nalezen jen pásek ze zlaté folie rozlámaný na 2000 kousků, který byl vyzvednut i s hlínou. V rozplaveném materiálu byl nalezen i drobný jantarový korálek. Jantar: drobný válečkovitý korálek se středovým průvrtem. Průměr 6 mm a síla 2,5 mm (Šaldová 1988, Tab. 20: 4-1b). Uložení: ZČM Plzeň, mezi nálezy neevidován. Datování: střední doba bronzová. Lit.: Čujanová-Jílková 1970, 115, 116, Abb. 45: 5; Šaldová 1988, 212, , Tab. 20: 4-1b; 22: 17; 23: 6d; Tisucká 2015, 123, 131, PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CVIII,

16 26. Zelené, okr. Plzeň-jih Mohylové pohřebiště o asi 30 mohylách se nachází v polní trati U sv. Vojtěcha, též V Kopcích v jihozápadním sousedství obce jižně od křížku na polní cestě. Již na konci 19. století byla velká část mohyl poničena. V roce 1894 zde prozkoumal 4 menší mohyly J. L. Píč (1896, ). Systematicky mohylník zkoumal v letech V. Čtrnáct, který odkryl 27 mohyl. Nálezy jantaru pocházejí ze dvou mohyl střední doby bronzové. Mohyla 9: nízká mohyla o průměru 15 m, která byla na východní straně porušena mezí. V jižní části byla na okraji velká kamenná konstrukce. Na úrovni dna a částečně i v násypu byly uhlíky, dočervena propálená hlína a keramické střepy. V jihozápadní části mohyly byl v popelovité vrstvě zachycen žárový pohřeb. Jako milodary byly nalezeny 4 nádoby (zdobená dvouuchá amfora, miska na vysoké nožce, nezdobená miska na nožce a miskovitý koflík) a ve střepech část džbánku. Z bronzových artefaktů jehlice s pečetítkovou hlavicí, dva tyčinkové náramky, jeden podélně žebrovaný náramek, drobná dýčka, kamenný fasetovaný korál, rohovcová čepelka a jantarový korál. Jantar: osmičkovitý, ve středu zaškrcený (probraný) korál s průvrtem v zaškrcení a v průřezu oválný. Povrch drsný, hnědočervený. Délka 17,5 mm, průřez 14 x 12 mm, průvrt o průměru 2,5 mm, hmotnost 1,87 g (obr. 4: 1). Určení původu (Beck , č. C69): neurčitelné. Uložení: ZČM Plzeň, inv. č. P Mohyla 30: měla průměr 11 m, dochovanou výšku 0,5 m a kromě její jihozápadní části celou plochu vyplňovala velká kamenná komora. Uvnitř této komory byly rozlišeny tři hlavní skupiny nálezů, které patřily s největší pravděpodobností ke třem pohřbům. Jantarové korály bezpečně obsahovaly pohřby II a III, další nález pochází ze skupiny jednotlivých nálezů východně od pohřbu I a bez bližšího udání polohy v rámci mohyly ještě zlomky dalšího korálu. Pohřeb II obsahoval dvouuchou amforu, bronzovou jehlici s hlavicí svinutou v očko, jehlici s hřebíkovitou hlavicí, dva zdobené masivní tyčinkové náramky, dva dvojité, vždy drátem ovinuté (spojené) tyčinkové náramky, spirálku ze zlatého drátu a jantarový korál. Jantar: nízký bochánkovitý korál s rovnou podstavou a se středovým průvrtem. Povrch hladký, hnědý, oxidovaný. Průměr 30 mm, výška 8,5 mm, průměr průvrtu 2,5 3 mm, hmotnost 4,16 g (obr. 4: 2). Určení původu (Beck , č. C70B): Balt (sukcinit). Uložení: ZČM Plzeň, inv. č. P Pohřeb III ležel asi 1 m jižně od pohřbu II a jako milodary obsahoval bronzovou jehlici s roztepanou hlavicí svinutou v očko, dva náramky se zdobenými podélnými žebry, kuželovitou pokličku se středovým otvorem, trubičku ze spirálovitě svinutého bronzového drátu, klubíčko ze zlatého drátu a 9 drobných jantarových korálků. Jantar: dva válečkovité korálky s podélným středovým průvrtem. Povrch hladký, hnědý, oxidovaný. Průměr 6 a 4,5 mm, výška 7 mm, průměr průvrtu 2 a 1 mm, hmotnost 0,12 a 0,11 g (obr. 4: 5 6). Osm kolečkovitých korálků se středovým průvrtem. Povrch hladký hnědý, oxidovaný. Průměr 6 7 mm, síla 1,5 4 mm, průvrt 1,5 2 mm, hmotnost 0,4 0,14 g (obr. 4: 7 14). Určení původu jednoho korálku (Beck , č. C70C): Balt (sukcinit). Uložení: ZČM Plzeň, inv. č. P Východně od pohřbu I se nacházela skupina jednotlivých nálezů, u kterých je možné, že patřily samostatnému pohřbu. Kromě jantarového korálu sem patřily 4 závěsné kornoutky z bronzového plechu, zlomky dvou drobných bronzových pukliček (nášivek) se dvěma otvory a křemenný valounek. Jantar: nízký bochánkovitý korál s rovnou podstavou a středovým průvrtem. Povrch hladký, hnědý, oxidovaný. Průměr 33 mm, výška 8 mm, průvrt o průměru 3 mm, hmotnost 5,09 g (obr. 4: 3). Určení původu (Beck , č. C70A): Balt sukcinit. Uložení: ZČM Plzeň, inv. č. P K mohyle bez bližšího určení místa nálezu a určení pohřbu patří ještě jeden korál. Jantar: část menšího čočkovitého korálu u podstavy zploštělého se středovým průvrtem. Zachována polovina korálu, povrch hnědočervený, slabě oxidovaný. Rekonstruovaný průměr 18,5 mm, síla 6 mm, průvrt o průměru 2 mm, hmotnost 0,53 g (obr. 4: 4). Uložení: ZČM Plzeň, inv. č. P Dat.: střední doba bronzová. Lit.: Píč 1896, ; Čujanová-Jílková 1970, , 124, Abb. 95: 5; 99: 2, 17, 21; 1975, 96; Tisucká 2015, 123, 131, Žákava, okr. Plzeň-jih Mohylové pohřebiště o původním počtu 92 mohyl se nachází asi 1 km východně od obce na jihozápadním svahu zalesněného návrší Sváreč nad soutokem Bradavy a Milínovského potoka. Z celého mohylového pohřebiště je dodnes dochována zhruba jedna třetina. Všechny mohyly v roce 1879 prozkoumal F. X. Franc. Ve své dokumentaci však popisuje jen 52 mohyl, z nichž 32 datuje do střední doby bronzové, 19 do doby halštatské a v 7 byly pohřby obou kultur. Jen jedna mohyla ze střední doby bronzové obsahovala jantarové předměty. Mohyla 19: jedna z malých mohyl o průměru 9 m s malou centrální kamennou komorou o rozměrech 4,0 x 3,2 m s milodary uloženými na podlaze z kamenů obsahovala jen bohatě zdobenou terčovitou hlavici bronzové jehlice a náhrdelník z 20 jantarových korálků (Šaldová 1988, Taf. LXVI: 19-A1; viz tabela 1: D). Informace o podobě případného pohřbu nejsou k dispozici. Jantar: náhrdelník byl tvořený: 1) větším nepravidelným korálkem s nerovnoběžnými podstavami s několika ploškami po obvodě a se středovým mírně asymetricky umístěným průvrtem. Povrch jemně drsný, hnědý, degradovaný. Rozměry 16 x 14 mm, síla 6,5 8,0 mm, průvrt o průměru 2,5 mm, hmotnost 1,06 g (obr. 3: 31). 2) dvěma menšími nepravidelnými oválnými korálky s nerovnoběžnými podstavami a středovým průvrtem. Povrch jemně drsný, hnědý, degradovaný. Rozměry 12,5 x 10 a 13 x 10,5 mm, síla 2,5 3,5 a 3,5 6,5 mm, průvrty 2 2,5 mm, hmotnost 0,28 a 0,49 g (obr. 3: 32, 35). 3) dvěma malými nepravidelně trojbokými korálky s náznakem faset a se středovým průvrtem. Povrch jemně drsný, hnědý. Rozměry 9 x 9 a 10 x 8 mm, síla 2,5 5 a 6 mm, průvrty 1,0 1,5 mm, hmotnost obou 0,23 g (obr. 3: 33 34). 4) sedmi válečkovitými korálky s podélným středovým průvrtem. Povrch jemně drsný, světle hnědý až hnědý. Průměry od 5,5 do 7 mm, výška 7 13,5 mm, průvrty o průměru 2 2,5 mm, hmotnost 0,10 0,43 g (obr. 3: 36 42). 5) osmi (dochováno jen 7) kolečkovitými korálky s válcovitým obvodem se středovým průvrtem. Povrch hladký, hnědý. Průměry od 6,0 do 8,0 mm, síla 2 5 mm, průvrty o průměru 2 2,5 mm, hmotnost 0,08 0,18 g (obr. 3: 43 49). Určení původu jednoho korálku (Beck , č. C71): Balt (sukcinit). Uložení: ZČM Plzeň, inv. č. P Datování: střední doba bronzová. Lit.: Čujanová-Jílková 1970, 127, Abb. 64: 6 7; Šaldová 1988, 139, Taf. LXVI: 19-A1; Tisucká 2015, 131, B. Sídlištní nálezy Střední a severozápadní Čechy 28. Velim, okr. Kolín Výšinné sídliště s několika příkopovitými ohrazeními na návrší Skalka na východním okraji obce. Opakovaně zkoumaná lokalita centrálního významu. Nálezy jantaru pocházejí z výzkumů J. Hraly a M. Vávry v letech 20. stol. a anglické expedice (A. F. Harding) v l Objekt 1 (příkop B): výzkum J. Hraly a M. Vávry. Jantar: 1) 1 dvojkónický korálek. Průměr 17 mm, síla 6 mm (obr. 4: 51). Inv. č. VE Hrala Šumberová Vávra 2000, Fig. VII.15: 1. 2) 1 zploštělý kulovitý korálek. Průměr 14 mm, síla 7 mm (obr. 4: 52). Inv. č. VE 1141a. Hrala Šumberová Vávra 2000, Fig. VII.15: 3. 3) 1 drobný zploštělý kulovitý korálek. Průměr 8 mm, síla 6 mm (obr. 4: 54). Inv. č. VE 1141b. Hrala Šumberová Vávra 2000, Fig. VII.15: 4. Objekt 11: výzkum J. Hraly a M. Vávry. Jantar: 1 fragment trojhranného korálku. Průměr 14 mm, síla 5 mm (obr. 4: 53). Inv. č. VE Hrala Šumberová Vávra 2000, Fig. VII.15: 2. Sonda 12C, kontext 2023 (jáma): výzkum A. F. Hardinga. Jantar: 1 malý amorfní korálek. Blíže nepopsán ani nezobrazen. Uložení: M Kolín, inv. č. VE 1102, 1141a b, 2787; uložení nálezu z výzkumu A. F. Hardinga nebylo zjištěno. Dat.: střední doba bronzová (Br C2/D1). Lit.: Hrala Plesl 1989, ; Hrala Šumberová Vávra 2000, 237, Fig. VII.15; Harding a kol. 2007, PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CVIII, 2017

17 Západní a jižní Čechy 29. Písek, okr. Písek Rovinné sídliště v poloze Řeřichova cihelna, dnes zničené zástavbou. Při záchranném archeologickém výzkumu A. Beneše, J. Fröhlicha a J. Michálka, prováděném v letech , byl patrně v kulturní vrstvě, v sektoru 3, v úrovni 2, nalezen jantarový korál. Jantar: 1 korálek nebo korál, bez bližšího popisu. V současné době není dohledatelný. Určení původu (Beck , č. C52): Balt (sukcinit). Uložení: nálezy z lokality JčM České Budějovice, fond bývalé expozitury Plzeň (původní přír. číslo jantaru: P 200/67-6, v současnosti nedohledatelné). Dat.: střední doba bronzová (Br C). Lit.: Fröhlich 1997, C. Depoty Střední a severozápadní Čechy Ze žádného depotu z tohoto regionu není jantarový artefakt doložen. Západní a jižní Čechy 30. Křenovice, okr. Písek Depot bronzových, zlatých a jantarových předmětů byl nalezen na poli při severním okraji obce, SZ od dnešního kravína. Nalezen byl za blíže neznámých okolností před rokem 1896, kdy byl darován do NM v Praze. Jantar: 1) 1 diskovitý korál. Průměr 38 mm, výška 11 mm (obr. 6: 1). Inv. č Určení původu (Beck , č. C82): Balt (sukcinit). 2) 1 kónický (trapezovitý) korálek. Průměr 14 mm, výška 7 mm (obr. 6: 3). Inv. č ) 1 plochý diskovitý korálek. Průměr 12 mm (obr. 6: 2). Inv. č ) 1 dvojkónický korálek o průřezu tvaru šestiúhelníku. Průměr 15 mm, výška 8 mm (obr. 6: 4). Inv. č ) 615 jantarových korálků válcovitého až kónického tvaru, průměr 4 10 mm (obr. 6: 5). Inv. č (dochováno jen 585 ks, které však při posledním zpracování M. Tisuckou nebyly dohledány). Určení původu jednoho korálku (M. Novotná dle Divac 2013, 117): Balt (sukcinit). Uložení: NM Praha, inv. č Dat.: přelom střední a mladší doby bronzové (Br C2/D). Lit.: Beneš Kytlicová 1991, 73 Abb. 19: 7 9, 11, 87; Kytlicová 2007, Taf. 4B: 1 8; Divac 2013, 139, tab. 56: 2 5; 57; Tisucká Ohlídalová 2013, 66, tab. 7; Tisucká 2015, 29 /pozn. 9/, 120, 123, Mladší pozdní doba bronzová (Br D Ha B) A. Hrobové nálezy Střední a severozápadní Čechy 1. Ústí nad Labem - Střekov, okr. Ústí nad Labem Ploché žárové i mohylové pohřebiště o 69 hrobech se nacházelo na terasovité vyvýšenině zvané Andělská hora (Angelberg) nad pravým břehem Labe. V roce 1931 byla lokalita prozkoumána E. Simbrigerem. Z jednoho hrobu pochází jantarový nález. Hrob 32: plochý popelnicový hrob, obsahující vedle 3 keramických nádob též 1 jantarový korál. Jantar: 1 oválný korál délky 2,8 cm, šířky 2 cm a výšky 1 cm. Uložení: M Ústí nad Labem, inv. č Dat.: mladší doba bronzová. Lit.: Simbriger 1932, 87, Taf. II: 15; Plesl 1961, 141, tab. XXXVI: 5; Stahl 2006, 102. Západní a jižní Čechy 2. Březnice u Bechyně, okr. Tábor Ploché pohřebiště o minimálně 3 hrobech na poli v trati Na Voděti západně od obce. Při výzkumu dvou orbou narušených plochých žárových hrobů z počátku mladší doby bronzové (Br D), který v roce 2007 provedli O. Chvojka, T. Šálková a Jiří Beneš, byly nalezeny celkem 4 zlomky jantaru, pocházející patrně původně ze dvou artefaktů. Všechny byly zjištěny v reziduích vzorků z flotace, prováděné v téměř kompletně odebraných výplních obou žárových hrobů. Objekt 3/07: protáhlá jáma téměř oválného tvaru o délce 2 m a šířce až 1 m, naplněná množstvím spálených uhlíků a kůstek; při obvodu jámy stálo 5 keramických nádob, zhruba uprostřed objektu pak dvě bronzové jehlice typu Weitgendorf. Dva velmi malé zlomky jantaru byly nalezeny ve výplni hrobu, v reziduu vzorku po plavení. Vzorek byl odebrán z povrchu objektu z vrstvy 1. Podle čerstvého lomu se zřejmě původně jednalo o jeden zlomek jantaru, rozlomený během výzkumu nebo plavení. Jantar: Malý amorfní zlomek. Rozměry: 1,5 x 2 mm, hmotnost < 0,01 g. Malý amorfní zlomek. Rozměry: 1 x 1,5 mm, hmotnost < 0,01 g. Objekt 2/07: kumulace torz keramických nádob, postavená na původním terénu a vytvářející tak nezahloubenou oválnou strukturu o rozměrech cca 1,20 x 0,6 m. Mocnost kumulace keramiky činila 5 7 cm, její horní část však byla výrazně narušena orbou. Při plavení hlíny z prostoru mezi keramickými torzy byly nalezeny dva drobné zlomky jantaru z patrně jednoho předmětu (korálku?). Jantar: Větší zlomek část korálu? Rozměry: 9 x 5 6 mm, hmotnost 0,18 g. Zachována část vnější hrany i vnitřního otvoru. Chvojka John Šálková 2012, obr. 2: 2. Určení původu (Novotná 2014b; 2017): Balt. Menší amorfní zlomek je zřejmě (dle čerstvého lomu) odlomen z výše uvedeného většího zlomku. Rozměry: 2 x 2 mm, hmotnost < 0,01 g. Uložení: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, inv. č. A 27162, Dat.: mladší doba bronzová (Br D). Lit.: Chvojka a kol. 2009; Chvojka John Šálková 2012, 130. Východní Čechy 3. Jaroměř, okr. Náchod Ploché žárové pohřebiště v poloze Čáslavky bylo prozkoumáno MVČ Hradec Králové v roce Hrob č. 94/2002: plochý žárový hrob v ledvinovité jámě o délce 115 cm a dochované hloubce jen 8 cm. V hrobě se nacházelo celkem 11 keramických nádob nebo jejich zlomků, 1 keramické chřestítko a 1 jantarový korálek. Jantar: drobný korálek oválného tvaru, bez bližšího popisu. Uložení: MVČ Hradec Králové. Dat.: pozdní doba bronzová (stupeň Ib slezskoplatěnické k.). Lit.: Novák 2014, 44 45, 74, tab Lochenice, okr. Hradec Králové Ploché žárové pohřebiště, narušované mezi roky 1896 a 1953 hlubokou orbou. V souboru nálezů, nalezeném v uvedeném období na lokalitě, je i 1 jantarový artefakt. Žárový hrob bez bližšího kontextu: zničen orbou. Jantar: kapkovitý korálek s podélným žlábkem téměř černé barvy, délky 22 mm. Uložení: M Hradec Králové, inv. č Dat.: mladší doba bronzová. Lit.: Vokolek 2003, 171, tab. 154: Sovenice, okr. Mladá Boleslav Ploché žárové pohřebiště, známé od roku Vedle výzkumů J. L. Píče v l zde byla řada hrobů narušena amatérskými výkopy. V souboru nálezů bez kontextů je dochován i 1 jantarový korálek. Narušený žárový hrob: bez bližší specifikace. Jantar: 1 korálek s otvorem, oválného tvaru, žluté a místy červené barvy, průměr 2,6 x 3 cm, průměr otvoru 0,9 x 0,8 cm, síla 0,9 cm. Uložení: M Turnov A Dat.: mladší pozdní doba bronzová. Pozn.: podle J. Schránila, zde byl nalezen soubor obsahující vedle bronzových plechových nebo spirálovitých rourek též jantarové korálky. V poslední syntéze pohřebišť lužické kultury však nejsou PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CVIII,

18 cm Obr. 6. České nálezy jantaru ze střední doby bronzové. 1 5 Křenovice. Podle Divac 2013, Tab , překreslil T. Kolegar. Abb. 6. Böhmische mittelbronzezeitliche Bernsteinfunde. 1 5 Křenovice. Nach Divac 2013, Tab , umgezeichnet von T. Kolegar. z lokality zmíněny žádné jantarové artefakty (srov. Vokolek 2003, ). Lit.: Schránil 1928, 154; Stahl 2006, 102; Žilincová 2015, Třebovětice, okr. Jičín Mohylové pohřebiště, rozkládající se na rozhraní katastrů Jeřic a Třebovětic, na táhlém zalesněném svahu SZ od Jeřic. Na východním okraji lokality, spadající již do k. ú. Třebovětic, prokopal v roce 1923 J. Klečka 4 mohyly, přičemž v jedné nalezl jantarový artefakt. Mohyla III: v malé prohlubni se nacházel žárový pohřeb, obsahující 3 keramické nádoby, 2 bronzové milodary a jantarový korálek. Jantar: korálek žlutočervené barvy o rozměrech 17 x 10 mm. Uložení: neznámé, předmět je dnes ztracen. Dat.: mladší doba bronzová (Ha A). Lit.: Vokolek 2003, 334; Novák 2010, 253 /jako Jeřice/. B. Sídlištní nálezy Střední a severozápadní Čechy 7. Brandýs nad Labem, okr. Praha-východ Rovinné sídliště zachycené ve skrývce pro komunikace přiléhající k ploše bytových domů v poloze U Vodojemu. Záchranný výzkum A. Danielisové z ARÚ Praha v roce Sídlištní objekt č. 8, sektor 3 hliník: superpozice dvou od sebe obtížně odlišitelných objektů, interpretovaných jako hliník. Jantar se nacházel v hloubce cm. Jantar: 1 amorfní hrudka o rozměrech cca 6 x 3 mm. Uložení: ARÚ Praha depozitář Závist. Dat.: mladší pozdní doba bronzová. Lit.: Danielisová 2011, 21, lok. č. 79; PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CVIII, 2017

19 Obr. 7. České nálezy jantaru z mladší a pozdní doby bronzové (Br D Ha B3). Čísla lokalit odpovídají soupisu v textu. 1 Ústí nad Labem - Střekov; 2 Březnice; 3 Jaroměř; 4 Lochenice; 5 Sovenice; 6 Třebovětice; 7 Brandýs nad Labem; 8 Liptice; 9 Obříství; 10 Bdeněves; 11 Hvožďany; 12 Senožaty; 13 Svržno; 14 Jenišovice; 15 Přeštice; 16 Radčice. Mapový podklad M. Ernée. Abb. 7. Böhmische urnenfelderzeitliche Bernsteinfunde (Bz D Ha B3). Die Fundstellennummern entsprechen dem Verzeichnis im Text. 1 Ústí nad Labem - Střekov; 2 Březnice; 3 Jaroměř; 4 Lochenice; 5 Sovenice; 6 Třebovětice; 7 Brandýs nad Labem; 8 Liptice; 9 Obříství; 10 Bdeněves; 11 Hvožďany; 12 Senožaty; 13 Svržno; 14 Jenišovice; 15 Přeštice; 16 Radčice. Kartenunterlage M. Ernée. 8. Liptice, okr. Most Rovinné sídliště na předpolí velkodolu Maxim Gorkij bylo prozkoumáno při záchranném archeologickém výzkumu Jaromíra Beneše v l V jednom objektu byl nalezen kus jantaru. Objekt 16/84: oválná původně patrně zásobní jáma kuželovitého profilu s plochým dnem, obsahující mj. větší množství keramických zlomků, tři hliněná závaží, mazanici i kus jantaru. Jantar: neopracovaný kus jantaru, v současné době nedostupný. Uložení: nálezy z lokality M Teplice, jantarový artefakt neevidován. Dat.: mladší doba bronzová (Ha A2/B1). Lit.: Beneš 1987, 112; Šitner 2012, 43, ním M. Pecinovské v roce Hrudky neopracovaného jantaru byly nalezeny ve dvou sídlištních objektech. Objekt 316: oválná jáma s rovným dnem o délce cca 180 cm. Jantar: z dolní části objektu pochází několik amorfních hrudek neopracovaného jantaru. Rozměry největšího zlomku: 21 x 14 x 9 mm. Určení (M. Novotná viz citovaná lit.): Balt. Objekt 374: zhruba z poloviny zachycená oválná jáma patrně zásobního charakteru s rovným dnem. Jantar: drobný amorfní kousek jantaru nalezen v horní vrstvě výplně objektu patrně se jedná o sekundární intruzi. Uložení: ARÚ Praha. Dat.: mladší doba bronzová. Lit.: Unger Pecinovská 2015, Fig Obříství, okr. Mělník Rovinné sídliště na východním okraji dnešní obce bylo zachyceno při záchranném archeologickém výzkumu ARÚ Praha pod vede- 3 Za poskytnutí v době dokončení rukopisu nezveřejněného rukopisu článku děkujeme Mgr. M. Pecinovské. PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CVIII,

20 Západní a jižní Čechy 10. Bdeněves, okr. Plzeň-sever V letech proběhl plošný záchranný výzkum rovinného sídliště v poloze Za Školou v západním sousedství obce na pravém břehu Mže při silnici do Úlic. Prozkoumáno bylo 1006 objektů z časného eneolitu, pozdní doby bronzové, doby halštatské a starší a střední doby hradištní. Mezi sídlištními objekty byl také nalezen komorový hrob z období Ha C. Nálezovou situaci na lokalitě komplikoval postupný nárůst terénu a superpozice často mnoha objektů. Objekt 240: kruhová jáma na severovýchodním okraji soujámí objektů 11 a 249, do kterého zasahovala zhruba z jedné třetiny. Měla v půdorysu kruhový tvar o průměru 130 cm a v řezu byla mísovitá až kotlovitá s max. zahloubením 50 cm. Zčásti byla zachycena v průkopu 4 objektem 249. Výplň byla tmavě šedá hlinitá s uhlíky. Jantar: 1) nepravidelný protáhlý kus surového jantaru. Povrch drsný, hnědočervený, místy oxidovaný. Rozměry 35 x 24 x 8,5 mm, hmotnost 3,22 g (č. nál. 175/01 průkop, 2. vrstva cm; obr. 8: 8). 2) nepravidelná fasetovaná hrudka jantaru s podélně šikmo provrtaným otvorem. Z horní strany byly původně vrtány dva otvory, jeden nepovedený. Povrch jemně drsný, rezavě hnědý, z části oxidovaný. Rozměry 13,5 x 10 x 9 mm, průměr průvrtu 1,5 mm, hmotnost 0,69 g (č. nál. 427/01 J polovina, vybírání; obr. 8: 10). Uložení: ZČM Plzeň, př. č. RP 32/2001. Dat.: pozdní doba bronzová. Lit.: nepublikováno. Objekt 249: rozsáhlé soujámí, které bylo hned zprvu rozděleno na dvě části, kde jižní byla označena jako objekt 11 a severní vybíhající z plochy jako objekt 249. Obě části byly ve dně rozděleny asi 30 cm vysokým hřbetem. Celé soujámí bylo v superpozici s dalšími 25, převážně mladšími objekty. Sídlištní jáma označená jako objekt 249 tvořila jeho severní část, hruškovitý tvar s osou sever jih a délkou 8,40 m. Na jihu byla široká 7,0 m a na severu, kde pokračovala mimo sondu, jen 3,60 m. Stěny byly šikmé, místy strmé, dno nepravidelně zvlněné s maximálním zahloubením cm. Výplň do hloubky cm byla hnědošedá, hlinitá, hlouběji tmavě šedohnědá. Keramika nynické kultury byla rovnoměrně nacházena v celé výplni. Ve výplni, nepočítaje 100 drobných zlomků z plavení, byly nalezeny další 3 kusy surového jantaru. Jantar: 1) 100 drobných úlomků jantaru z plavení, část s degradovaným povrchem. Rozměry od 2 x 1 x 2 mm do 12 x 8 x 6 mm, hmotnost 2,96 g (č. nál. 101/01 průkop 2 sever jih, 2. vrstva cm). 2) kus surového jantaru oblého tvaru s rovnou spodní plochou. Povrch hladký, lesklý, černý. Rozměry 28 x 20 x 11,5 mm, hmotnost 3,98 g (obr. 8: 7). 3) menší kus surového jantaru oblého tvaru s rovnou spodní plochou. Povrch hladký, lesklý, černý. Rozměry 23 x 12 x 8,5 mm, hmotnost 1,48 g (č. nál. 400/01 sektor E, východní část, 2. vrstva cm; obr. 8: 6). 4) protáhlá hrudka surového jantaru v průřezu lichoběžníkového tvaru. Povrch hrubý, rozpraskaný, rezavě hnědý, degradovaný. Rozměry 38 x 14 x 11 mm, hmotnost 3,23 g (č. nál. 451/01 sektor B, východní část, 2. vrstva cm; obr. 8: 11). Uložení: ZČM Plzeň, př. č. RP 32/2001. Dat.: pozdní doba bronzová. Lit.: nepublikováno. Objekt 775: nepravidelně vejčitá jáma o rozměrech 2,90 x 2,40 m s delší osou JV SZ v superpozici s dalšími objekty, kůlovou jamkou 887 a mladšími hradištními objekty 790 a 770. Objekt měl v řezu mísovitý tvar s max. zahloubením v jihovýchodní části, kde dosahoval hloubky 48 cm. Při severní stěně se od povrchu ukazoval shluk 14 keramických závaží, některá z nich byla uložena v mělké oválné prohlubni. Při preparaci závaží byl v první mechanické vrstvě nalezen kus jantaru. Četné keramické zlomky jámu datují do pozdní doby bronzové. Jantar: nepravidelný kus surového jantaru s probranou základnou a vyklenutým hřbetem, na kterém je nepravidelná široká rýha. Povrch degradovaný rezavě hnědý. Rozměry 47 x 40 x 21 mm, hmotnost 19,88 g (obr. 8: 9). Uložení: ZČM Plzeň, př. č. RP 32/2001 (č. nál. 963/01). Dat.: pozdní doba bronzová. Lit.: nepublikováno. 11. Hvožďany u Bechyně, okr. Tábor Rovinné sídliště na poli v trati V lužci bylo zkoumáno Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích (O. Chvojka) v roce Zlomky jantaru pocházejí z kulturní vrstvy. Sonda 1/09, objekt 1/09, sektor 2, mechanická vrstva cm. Jantar: dva drobné amorfní zlomky, oba o rozměrech 2 x 1,5 mm. Hmotnost obou < 0,01 g. Chvojka John Šálková 2012, obr. 2: 5. Sonda 2/09, sektor D1, mechanická vrstva cm. Jantar: původně jeden drobný zlomek, rozdrcen při analýze. Rozměry největšího fragmentu 1,5 x 1,5 mm, mimo něj několik velmi drobných zlomků z téhož kusu. Hmotnost < 0,01 g. Chvojka John Šálková 2012, obr. 2: 4. Sonda 2/09, sektor E5, mechanická vrstva 0 10 cm. Jantar: drobný amorfní zlomek. Rozměry: 2 x 2,5 mm. Hmotnost < 0,01 g. Chvojka John Šálková 2012, obr. 2: 3. Uložení: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, inv. č. A 27718, 27765, Dat.: mladší doba bronzová (Ha A2). Lit.: Chvojka John Šálková 2012, Senožaty, okr. Tábor Rovinné sídliště na poli asi 1100 m S od kapličky v obci v trati U močidel bylo zkoumáno Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích v roce 2010 (O. Chvojka, J. John, T. Šálková). Dva jantarové korálky pocházejí ze dvou blízkých sídlištních objektů: Sonda 2/10, objekt 1A/10, sektor A: menší z korálků byl nalezen během pečlivé exkavace objektu špachtlí v hloubce cca 10 cm od povrchu skrývky. Korálek byl bohužel během exkavace silně fragmentarizován, vyzdviženo bylo celkem 9 zlomků, 2 z nich byly později slepeny pro účely fotodokumentace. Jantar: fragment korálku soudkovitého tvaru s oboustranně vrtaným otvorem. Barva: hnědočervená (na lomu). Rozměry: délka 8 mm, max. průměr lze rekonstruovat na 5 6 mm. Celková hmotnost fragmentů: 0,17 g (obr. 8: 5). Inv. č. A Určení původu (Novotná 2014b): Balt. Lit.: Chvojka John Šálková 2012, obr. 2: 6. Sonda 4/10, objekt 3/10, sektor D: větší z korálků byl nalezen ve větší jámě, označené jako objekt 3/10, při odebírání mechanické vrstvy 0 10 cm od povrchu skrývky. Během exkavace byl bohužel fragmentarizován do 3 zlomků, které je však možno slepit do kompletního tvaru. Jantar: fragment korálku soudkovitého tvaru s oboustranně vrtaným otvorem. Barva: hnědooranžová (na lomu). Rozměry: délka 12 mm, max. průměr 6,5 mm. Celková hmotnost fragmentů: 0,27 g (obr. 8: 4). Inv. č. A Určení původu (Novotná 2014b; 2017): Balt. Chvojka John Šálková 2012, obr. 2: 7. Uložení: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, inv. č. A 31072, Dat.: pozdní doba bronzová. Lit.: Chvojka John Šálková 2012, Svržno, okr. Domažlice Polykulturní výšinné sídliště a hradiště v poloze Černý vrch. Při archeologickém výzkumu M. Chytráčka v roce 1991 byl objeven sídlištní objekt s nálezy jantaru. Objekt 21a: sídlištní jáma s keramikou Ha B2 3, s množstvím zuhelnatělých rostlinných zbytků a se zlomky surového jantaru; interpretováno jako kultovní objekt. Jantar: sonda N, sektor 7, vrstva 30: 1) č. nál. 1764/91: drobné úlomky surového jantaru nepravidelného tvaru. Hmotnost 0,8406 g. Uložení: ZČM Plzeň, inv. č. P ) č. nál. 1721/91: drobné úlomky surového jantaru nepravidelného tvaru. Hmotnost 5,4744 g. Uložení: ZČM Plzeň, inv. č. P ) č. nál. 1731/91: drobné úlomky surového jantaru nepravidelného tvaru. Hmotnost 0,4439 g. Uložení: ZČM Plzeň, inv. č. P ) č. nál. 1732/91: drobné úlomky surového jantaru nepravidelného tvaru. Hmotnost 0,1123 g. Uložení: ZČM Plzeň, inv. č. P ) č. nál. 1759/91: drobné úlomky surového jantaru nepravidelného tvaru. Hmotnost 0,0550 g. Uložení: ZČM Plzeň, inv. č. P Určení původu (Novotná 2017): Balt. Dat.: pozdní doba bronzová (Ha B2/3). Lit.: Chytráček , 26, Abb PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CVIII, 2017

21 cm Obr. 8. České nálezy jantaru z mladší až pozdní doby bronzové. 1 3 Jenišovice; 4 5 Senožaty; 6 11 Bdeněves; Přeštice. Kresba: 1 3, podle Tisucká Ohlídalová 2013, Tab. 4; 4 5 M. Chytráček sen.; 6 11 M. Metlička a P. Peterková. Abb. 8. Böhmische urnenfelderzeitliche Bernsteinfunde. 1 3 Jenišovice; 4 5 Senožaty; 6 11 Bdeněves; Přeštice. Zeichnungen: 1 3, nach Tisucká Ohlídalová 2013, Tab. 4; 4 5 M. Chytráček sen.; 6 11 M. Metlička und P. Peterková. PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CVIII,

22 Východní Čechy Ze žádného východočeského sídliště z mladší či pozdní doby bronzové nám není znám žádný jantarový nález. C. Depoty Střední a severozápadní Čechy 14. Jenišovice, okr. Mělník Depot několika desítek bronzových artefaktů byl náhodně nalezen v roce 1897 v lomu na úpatí Jenišovického vrchu, údajně v keramické zásobnici v hloubce 50 cm. Jantar: dle J. L. Píče i O. Kytlicové byl v depotu nalezen 1 jantarový korál (dle O. Kytlicové dnes ztracený). Podle M. Tisucké a M. Ohlídalové jsou však v prehistorické sbírce NM dochovány 2 jantarové korálky a 1 rozřaďovač: 1) Korálek soudkovitého (olivovitého) tvaru s průřezem tvaru protáhlého šestiúhelníku, délka 18 mm (obr. 8: 1). Inv. č ) Větší zlomek korálku soudkovitého (olivovitého) tvaru, délka 14 mm (obr. 8: 3). Inv. č ) Jantarový rozřaďovač soudkovitého (olivovitého) tvaru s křížově vrtanými kanálky, délka 17 mm (obr. 8 :2). Inv. č Uložení: NM Praha, inv. č Dat.: mladší doba bronzová (Ha A2). Lit.: Píč , 700, Taf. LXXXII: 26; Stahl 2006, 99; Kytlicová 2007, 267, Taf. 102: 39; Divac 2013, 141, tab. 62: 1 3; Tisucká Ohlídalová 2013, 58, tab. 4. Západní a jižní Čechy 15. Přeštice, okr. Plzeň-jih (pravděpodobně k. ú. Zálesí) Náhodný nález (zřejmě depot) učiněný při regulaci pod hradem Skálou u Přeštic. Soubor artefaktů daroval v roce 1905 do sbírek NM v Praze ing. J. Volf. Soubor obsahoval rýhovaný bronzový kruh, bronzový náramek zakončený spirálkami, dva slabé náramky spirálové, tři větší a pět menších jantarových korálů (Píč 1908, 217). Novější popis doprovodných bronzových artefaktů uvádí 3 bronzové náramky ze spirálovitě stočeného drátu a masivní bronzový náramek (Tisucká Ohlídalová 2013, 84). Jantar: 1) Kruhový korál v průřezu nepravidelně vejčitého tvaru se středovým průvrtem. Povrch porušený červenohnědý. Průměr 38 mm, výška 30 mm, průměr průvrtu 4 mm (obr. 8: 12). 2) Kruhový korál se středovým průvrtem, v řezu oválného tvaru. Povrch porušený, červenohnědý. Průměr 30 mm, výška 21 mm, průměr průvrtu 5 mm (obr. 8: 13). 3) Kruhový korál se středovým průvrtem, v řezu oválného tvaru. Povrch porušený, červenohnědý. Průměr 29 mm, výška 19 mm, průměr průvrtu 4 mm (obr. 8: 14). 4) Kruhový korál se středovým průvrtem, v řezu nepravidelně oválného tvaru. Povrch porušený, červenohnědý. Průměr 22 mm, výška 17 mm, průměr průvrtu 4 mm (obr. 8: 15). 5) Oválný korál se středovým oválným průvrtem, vejčitého na jedné straně nižšího průřezu. Povrch silně porušený, červenohnědý. Průměr 23 x 20 mm, výška mm, průvrt 4 x 5,5 mm (obr. 8: 19). 6) Nepravidelně oválný korál s asymetricky umístěným oválným průvrtem, v průřezu na jedné straně výrazněji nižší. Povrch porušený, z části odražený, červenohnědý. Průměr 23 x 20 mm, výška 8 15 mm, průvrt 3 x 6 mm (obr. 8: 17). 7) Kruhový korál se středovým průvrtem, v průřezu oválného tvaru. Povrch porušený, odražený, červenohnědý. Průměr 20 mm, výška 15 mm, průměr průvrtu 2,5 mm (obr. 8: 18). 8) Neúplný kruhový korál se středovým průvrtem, v průřezu válcovitého tvaru s oblými hranami. Povrch porušený, červeno - hnědý, spodní část odražená. Průměr 20 mm, dochovaná výška 10 mm, průměr průvrtu 4 mm (obr. 8: 16). Uložení: vše NM Praha, inv. č Určení jantaru (Beck , č. C89; Tisucká Ohlídalová 2013, 26 obr. 18): patrně Balt (sukcinit). Dat.: dle dosavadní literatury mladší d. bronzová, datace některých bronzových artefaktů však může být i starší (střední doba bronzová). Lit.: Divac 2013, , tab. 61: 1 8; Tisucká Ohlídalová 2013, 84, tab Radčice u Plzně, okr. Plzeň-město Na podzim roku 2009 byl severně od obce v údolí Radčického potoka, v lese severozápadně od polohy Na Sytné, nalezen na lesní cestě pomocí detektoru kovů depot několika desítek bronzových předmětů. Nálezce společně s bronzovými artefakty přinesl i jantarové korálky a korály různé velikosti. Při ověřování místa nálezu byla vybrána všechna vykopaná hlína, která byla proplavena, čímž byly získány další drobné jantarové korálky. Podařilo se nalézt 115 různě velkých jantarových korálků a korálů a jejich zlomků o celkové hmotnosti 57,3 g. Jejich povrch byl hladký lesklý, hnědočervený až tmavě hnědý. Jantar: 1) Jeden velký nepravidelný dvojkónický korál se zvlněným ostrým lomem na jedné straně probraným, s vypouklými podstavami a středovým průvrtem. Průměr mm, síla 14 mm, průměr průvrtu 3 mm, hmotnost 8,8 g (obr. 9: A). 2) Čtyři větší nepravidelné či oválné dvojkónické korály převážně s mírně vypouklými podstavami a se středovými průvrty. Průměry od 25 26,5 do mm, síla 9 11,5 mm, průměry průvrtů 3 mm, hmotnost 3,1 5,4 g (obr. 9: B). 3) Dva středně velké dvojkónické korály s ostrým lomem, rovnými podstavami a středovým průvrtem. Průměry 17,5 a 19,5 mm, síla 8,5 a 9 mm a průměry průvrtů 2 mm, hmotnost 1,5 a 2,0 g (obr. 9: C). 4) Dva vyšší středně velké korály s ostrým lomem, rovnými podstavami a středovým průvrtem. Průměry 14 a 15 mm, síla 9 a 9 mm, hmotnost 1 g (obr. 9: C). 5) Dva nepravidelné prstencové korálky s nerovnoběžnými podstavami a středovým průvrtem. Průměry 10 a 11 mm, síla 7 a 8 mm, průměr průvrtů 2 a 2,5 mm, hmotnost 0,55 a 0,45 g (obr. 9: D). 6) Čtyřicet osm menších dvojkónických korálků kruhového či nepravidelně okrouhlého tvaru s ostrým lomem, rovnými podstavami a středovým průvrtem. Průměry mm, síla 4 7,5 mm, průměry průvrtů 2 mm, hmotnost 0,25 0,7 g (obr. 9: E). 7) Čtyřicet dva drobných dvojkónických korálků s ostrým lomem, rovnými podstavami a středovými průvrty. Průměry 6,5 8,5 mm, síla 3 6 mm, průvrty 1 1,5 mm, hmotnost 0,1 0,2 g (obr. 9: F). 8) Čtrnáct drobných kotoučovitých korálků se středovým průvrtem. Průměry 6 6,5 mm, síla 2 3 mm, průvrty 1 mm, hmotnost 0,1 g (obr. 9: G). Uložení: ZČM Plzeň, inv. č. P Dat.: mladší doba bronzová (Br D). Lit.: Metlička 2012, 242, č. 989; 2013, 293. Východní Čechy Ze žádného východočeského depotu z mladší či pozdní doby bronzové nám není znám žádný jantarový nález Nálezy datované do intervalu doba bronzová až doba halštatská nebo s nejistou lokalizací Nálezy v následujícím soupisu nejsou kategorizovány podle jednotlivých makroregionů či typů lokalit, pouze v abecedním pořadí dle katastrálního území či oblasti. 1. Domažlicko Z Domažlicka pochází zlomky jantarových korálů, které byly původně ve sbírce Chodského muzea v Domažlicích a dnes jsou uloženy v Západočeském muzeu v Plzni. Jde o tři jantarové korály, které svým tvarem i velikostí odpovídají bochánkovitým korálům nalézaným v mohylách střední doby bronzové. Jantar: 1) Část vysokého bochánkovitého korálu se středovým otvorem, na podstavě přes střed žlábek. Povrch světle až tmavě hnědý, hladký, zachovány dvě pětiny korálu. Průměr mm, výška 106 PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CVIII, 2017

23 B B C C G F E D A 0 5 cm D E F G Obr. 9. České nálezy jantaru z mladší až pozdní doby bronzové. Plzeň-Radčice, depot Na Sytné. Kresba M. Metlička a P. Peterková. Abb. 9. Böhmische urnenfelderzeitliche Bernsteinfunde. Plzeň-Radčice, Hortfund Na Sytné. Zeichnung: M. Metlička und P. Peterková. PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CVIII,