Zrakové ústrojí 2 Organum visuale et structurae accessoriae. David Kachlík
|
|
- Jitka Ludmila Pavlíková
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Zrakové ústrojí 2 Organum visuale et structurae accessoriae David Kachlík
2 Tunica interna (nervosa) = Sítnice = Retina pars caeca pars iridica pars ciliaris ora serrata pars optica 10 vrstev pigmentová část senzorická část
3 Sítnice pigmentová část stratum pigmentosum jednovrstevný kubický epitel na bazální lamině = Bruchova membrána buňky (pigmentocytus) spojeny těsnými spojeními apikální části obsahují melaninová granula mikroklky oddělují vnější segmenty světločivných buněk interfotoreceptorová matrix (IRBP) výživa buněk, obnova fotopigmentu, degradace membranózních disků, bariéra krev-sítnice
4
5 Sítnice senzorická část světločivné neurony tyčinky a čípky převodní neurony bipolární a ganglionové buňky asociační neurony horizontální a amakrinní buňky podpůrné buňky (glie) radiální gliální (Müllerovy) buňky
6 Řez vrstvami stěny oční koule
7
8 Tyčinky = Neura bacillifera tyčinka = bacillum retinae spherula synaptické zakončení axonální výběžek jádro vnitřní segment GA, ER, MIT; syntéza ATP a rhodopsinu myoideum (glykogen) + ellipsoideum (mitochondrie) můstek (cilium connectens) pozměněná řasinka vnější segment (segmentum externum) membranózní disky s fotopigmentem migrují zevně až se uvolní černobílé vidění
9
10 Čípky = Neuron coniferum čípek = conus retinae synaptická nožka (pes terminalis) fotopigment je iodopsin vnější segment membranózní disky s fotopigmentem komunikují s okolím barevné vidění tři typy čípků podle vlnové délky modré 420 nm typ S zelené 535 nm typ M červené 565 nm typ L
11 Sítnice Převodní neurony Bipolární buňky (Neuron bipolare) tyčinkové bipolární buňky (n.b. bacillotopicum) čípkové bipolární buňky (n.b. conotopicum) trpasličí (n.b.c. nanum) žlutá skvrna (bez konvergence:1 ku 1 ku 1) difúzní (n.b.c. diffusum) konvergence signálu kontakty s gangliovými buňkami Gangliové buňky (N. ganglionare multipolare) difúzní typ (n.g.m. umbelliforme) spojuje více bipolárních buněk trpasličí typ (n.g.m. nanum) spojuje se s trpasličí bipolární buňkou jejich axony tvoří nervus opticus
12 Sítnice Asociační neurony modifikace a synchronizace signálu Horizontální buňky (N. horizontale) spojení s axony tyčinek a čípků a dendrity bipolárních buněk integrují tyčinky a čípky přilehlých oblastí potlačují signály z méně osvětlených částí Amakrinní buňky (N. amacrinum) postrádají axon spojení s axony bipolárních a dendrity gangliových buněk odstraňují šum
13 Sítnice Podpůrné buňky Müllerovy buňky (Gliocytus radialis) Makroglie probíhají celou tloušťkou sítnice processus radiales mají svou BL = stratum limitans internum zonulae adherentes s tyčinkami a čípky = stratum limitans externum
14 Tunica sensoria (interna) Vrstvy zrakové části sítnice 10 vrstev!!! neděste se!!! OCT sítnice má 14 vrstev (OCT oka celkem 18)
15 Tunica sensoria (interna) Vrstvy zrakové části sítnice stratum pigmentosum (1.) stratum nervosum (2.-10.) stratum segmentorum externorum et internorum(2.) stratum limitans externum (3.) stratum nucleare externum (4.) stratum plexiforme externum (5.) stratum nucleare internum (6.) stratum plexiforme internum (7.) stratum ganglionicum (8.) stratum neurofibrarum (9.) stratum limitans internum (10.)
16
17
18 Sítnice senzorická část discus n. optici = slepá skvrna; zrakový terč; papila žádné světločivné elementy excavatio disci výstup vláken zrakového nervu vstup vasa centralia retinae
19
20
21 Sítnice senzorická část macula lutea (= žlutá skvrna) více než 1 vrstva gangliových buněk vyšší vrstvy odkloněny stranou nejostřejší vidění 5,5 mm široká žlutý pigment (lutein, zexanthin) fovea centralis (1,5 mm) neobsahuje tyčinky foveola neobsahuje tyčinky a gangliové buňky umbo pouze čípky a Müllerovy buňky
22
23 OCT Optický koherentní tomograf měření odrazu světla
24 OCT
25 OCT ODCHLÍPENÍ SÍTNICE
26 Tepenné zásobení oka a. carotis interna a. ophthalmica aa. ciliares posteriores breves cévnatka aa. ciliares posteriores longae (2 4) corpus ciliare + iris aa. musculares aa. ciliares ant., aa. episclerales, aa. conjuctivales lat. a. centralis retinae sítnice a. lacrimalis aa. palpebrales lat. aa. palpebrales med. aa. conjuctivales med.
27
28
29
30 Vasa sanguinea retinae oční pozadí (fundus oculi) a. centralis retinae arterioly a. temporalis sup.+ inf. a. nasalis sup.+ inf. a. macularis sup.+ inf. (+ media) žíly odpovídají tepnám, často se kříží
31 Arteria cilioretinalis výskyt: % větev z a. ciliaris posterior brevis vstupuje skrz discus n.ii nezávisle na a. centralis retinae přídatné tepenné zásobení macula lutea z cévnatkového oběhu jediný zdroj krve sítnici při uzávěru a. centralis retinae 90 % temporálně x 10 % nazálně uzávěr a. cilioretinalis centrální ztráta vidění uzávěr a. centralis retinae ušetřené centrální vidění a macula lutea
32 A. cilioretinalis
33 Žilní zásobení oka 3 odtoky vv. episclerales vv. ciliares ant. vv. sclerales sinus venosus sclerae Schlemmi s. Lauthi vv. vorticosae (4 v kvadrantech oční koule) v. centralis retinae v. ophthalmica sup. sinus cavernosus v. ophthalmica inf. plexus pterygoideus v. angularis v. facialis v. jugularis int.! nebezpečí šíření zánětů!
34
35 Nervové zásobení oka n. opticus senzorický pars intraocularis, canalis, intracranialis vagina interna, externa n. ophthalmicus nn. ciliares longi senzitivní n. lacrimalis, n. frontalis, n. nasociliaris senzitivní pro okolí nn. ciliares breves ganglion ciliare - autonomní (sympatikus nepřepojuje, parasympatikus ano) n.iii., n. IV., n.vi motorické
36
37 Nervus opticus čistě senzorický výchlipka diencefala (thalamus opticus) axony odděleny endoneuriem na povrchu jsou analogy mozkových obalů vagina externa = pachymeninx vagina interna = leptomeninx nervem probíhá a. et v. centralis retinae
38
39 Projekční Vzestupné Senzorické ZRAKOVÁ DRÁHA 4-neuronová, částečně zkřížená dráha 1.N: tyčinky a čípky sítnice 2.N: bipolární buňky sítnice 3.N: gangliové buňky sítnice n. II chiasma opticum corpus geniculatum laterale 4.N: buňky v nucleus corporis geniculati lateralis fibrae geniculocalcarinae corticalis (= radiatio optica Gratioleti) lobus occipitalis, area 17 (kolem sulcus calcarinus) dolní (Meyerova-Archimbaultova) klička střední svazek horní (Baumova) klička přímo temenním lalokem horní polovina sítnice (dolní 1/2 zorného pole)
40 fasciculus anterior = dolní (Meyerova- Archimbaultova) klička tvoří oblouk kolem dolního rohu postranní komory ve spánkovém laloku dolní polovina sítnice (horní 1/2 zorného pole) fasciculus centralis fasciculus posterior = horní (Baumova) klička přímo temenním lalokem horní polovina sítnice (dolní 1/2 zorného pole) Radiatio optica
41 Projekční Vzestupné Senzorické ZRAKOVÁ DRÁHA odbočky od 3. neuronu radix optica hypothalamica do nucleus suprachiasmaticus (a paraventricularis) převádí zrakové signály na nejvyšší autonomní centra (vidění jídla = slinění) radix medialis (optica mesencephalica) do area pretectalis k ncll. pretectales (4.N) dráha zornicového (pupilárního) reflexu pro miózu: 5.N: nucleus accessorius dorsalis n. III Edinger-Westphal parasympatickou dráhou s n. III 6.N: ganglion ciliare nn. ciliares breves m. ciliaris et m. sphincter pupillae (akomodace + mióza)
42 Projekční Vzestupné Senzorické ZRAKOVÁ DRÁHA odbočky od 3. neuronu pro mydriázu: 5.N: retikulární formace tractus reticulospinalis 6.N: centrum ciliospinale Budge (C8- T1) r.com.albus ggl. stellatum (bez přepojení) truncus sympathicus 7.N: ganglion cervicale superius n. et plexus caroticus internus plexus ophthalmicus ggl. ciliare (bez přepojení) nn. ciliares breves m. dilatator pupillae (mydriáza) / dráha pro konvergenci: 4.N: nucleus interstitialis Cajali fasciculus longitudinalis medialis (zkříženě i nezkříženě) 5.N jádra všech okohybných nervů tektální zrakový okruh tractus tectospinalis řízení souhybů očí, hlavy a krku směrem ke zrakovým podnětům a ke koordinaci s celkovými pohyby těla
43
44
45 Přídatné orgány oka Structurae oculi accessoriae vazivové ústrojí = apparatus ligamentosus víčka = palpebrae spojivka = conjunctiva slzné ústrojí = apparatus lacrimalis svalové ústrojí = apparatus muscularis obočí = supercilium
46 Vazivové ústrojí Apparatus ligamentosus periorbita vagina bulbi (= capsula Tenoni) lig. suspensorium bulbi spatium episclerale corpus adiposum orbitae fasciae musculares
47 Spojivka Tunica conjunctiva t.c.bulbi et palpebrarum fornix superior + inferior pokračování epitelu rohovky, přechází zezadu na oční víčko, kryje přední stranu oční koule vícevrstevný (2-5) nízce kubický až cylindrický epitel pohárkové buňky + lymfocyty + melanocyty CALT = mízní uzlíky slzový film (irroratio lacrimarum) glanduale conjuctivales Wolfringi (2-5 nahoře) glandulae lacrimales accessoriae Krausei (5-40 nahoře, 1-10 dole) caruncula lacrimalis
48 Víčka = Palpebrae palpebra superior + inferior tarsus superior (10 mm) + inferior (5 mm) lig. palpebrale med. (2 pruhy) + lat. rima palpebrarum, commissura palp. med.+lat. facies ant.+post., limbus ant.+ post. angulus oculi med.+ lat. m. tarsalis sup.(mülleri) + inf. hladké svaly pars palpebralis m. orbicularis oculi n. VII m. levator palpebrae superioris n. III řasy = cilia
49 Víčka = Palpebrae vnější kožní část vícevrstevný dlaždicový epitel rohovějící chybí tuk gll. sebaceae Zeissi mazové žlázky hordeolum řasy (cilia) + gll. ciliares Molli apokrinní žlázky m. orbicularis oculi (p. palpebralis) víčková (tarzální) ploténka = tarsus fibroelastická gll. tarsales Meibomi (20-30) mazové žlázky chalazion vnitřní spojivková část přechod epitelů žlábek
50
51 Slzné ústrojí = Apparatus lacrimalis glandula lacrimalis pars orbitalis + palpebralis samostatných ductus excretorii glandulae lacrimales accessoriae Krausei rivus lacrimalis lacus, papilla, caruncula lacrimalis puctum, canaliculus lacrimalis sup.+inf. communis saccus lacrimalis ductus nasolacrimalis (obsahuje plica lacrimalis Hasneri) meatus nasi inf. v odvodních slzných cestách více droboučkých řas
52 Glandula lacrimalis tuboacinózní serózní žlázy s myoepitelovými buňkami
53
54 Svalové ústrojí mm. recti bulbi: sup., inf., med., lat. (VI.) mm. obliqui bulbi: inf., sup.(iv.) /fovea trochlearis, spina trochlearis, trochlea, vagina m.o.b.s./ m. levator palpebrae sup. (pars spf.+prof.) n. III ostatních 5 svalů hladké svaly: m. orbitalis Mülleri, m. tarsalis sup. Mülleri + inf.
55 Svalové ústrojí
56 Pohyby oční koule I. pohyby kolem os = dukce kolem vertikální osy addukce (dovnitř) abdukce (ven) kolem horizontální osy elevace (sursumdukce; supradukce): vzhůru deprese (deorsumdukce; infradukce): dolů kolem sagitální (předo-zadní) osy: intorze (incyklodukce): překlopení dovnitř extorze (excyklodukce): překlopení ven
57 Pohyby oční koule II. pohyby párové (současně oběma očima) stejnosměrné spřažené párové pohyby = verze (konjugované pohyby) dextroverze (doprava) + levoverze (doleva) supraverze (sursumverze) + infra/deorsumverze (nahoru + dolů) dextro/levoelevace + dextro/levodeprese (nahoru/dolů a do strany) dextro/levocykloverze (rotace doprava/doleva) protisměrné nespřažené párové pohyby = vergence (nekonjugované pohyby) konvergence = souměrné sbíhání os obou koulí divergence = rozbíhání os obou koulí strabismus = heterotropie = šilhání (squint) jedno oko je trvale stočeno ven nebo dovnitř
58 Pohyby oční koule
59 Strabismus concomitans esotropie (s. convergens) exotropie (s. divergens) hypertropie (s. sursumvergens) hypotropie (s. deosumvergens)
60 Vývoj zrakového ústrojí neuroektoderm předního mozku povrchový ektoderm hlavy mezenchym mezi buňky neurální lišty
61 Vývoj zrakového ústrojí vývoj od začátku 4. týdne vznik očních brázdiček v oblasti předního mozku prohlubují se v oční váčky formace oční stopky indukce ektodermu = ztluštění vznik čočkové plakody
62 22. den
63
64 Vývoj zrakového ústrojí vchlípení čočkové plakody vznik dutého čočkového váčku bez spojení s povrchem oční váčky se vchlipují = oční pohárek vchlípení stopky a pohárku se vcestováním cévnatého mezenchymu = vznik sklivcových cév
65 32 dní
66
67
68
69 Vývoj sítnice vznik z očního pohárku vnější vrstva pigmentový epitel vnitřní vrstva proliferuje v pars nervosa intraretinální prostor postupně mizí inverse sítnice
70 44 dní
71 Vývoj nervus opticus vlákna z gangliových buněk prorůstají stopkou lumen stopky zaniká štěrbina (vchlípenina) zaniká
72 Vývoj oka v pohybu WlfpoQ
73 Vývoj řasnatého tělesa vyklenutí obou vrstev očního pohárku pigmentový epitel z vnější vrstvy nepigmentový epitel z vnitřní vrstvy ciliární kanál z dutiny pohárku m. ciliaris a vazivo z mezenchymu
74 Vývoj duhovky hrana očního pohárku vnější vrstva se mění v hladké svaly vnitřní vrstva vytváří pigmentový epitel
75 Vývoj čočky vzniká z čočkového váčku přední stěna se nemění = přední epitel zadní stěna bb. se prodlužují až zaniká lumen vznik primárních vláken sekundární vlákna z bb. předního epitelu capsula lentis ztluštělá BL předního epitelu zasobována a. hyaloidea zaniká pupilární membrána obaluje čočku zaniká
76
77 56 dní
78 56 dní
79
80
81 Vývoj očních komor přední komora štěrbina mezi základem čočky a rohovky zadní komora štěrbina v očním pohárku po stranách čočky
82 Vývoj rohovky, cévnatky a bělimy rohovka povrchový ektoderm mezenchym buňky neurální lišty cévnatka a bělima okolní mezenchym
83 Vývoj očních víček 6. týden: kožní záhyby přes rohovku 10. týden: záhyby se spojují 28. týden: opět se otevírají mezi tím se zevnitř přikládá spojivka sval z II. žaberního oblouku tarzální ploténka a žlázy z mezenchymu
84 Vývoj slzných žláz výchlipky povrchového ektodermu nefunkční asi do 6. týdne novorozenec neslzí
85 A6xv-M
86 Vývojové vady vrozené odchlípení sítnice coloboma retinae (obvykle oboustranné porucha uzavírání fissura optica) cyclopia (1 oko), synophthalmia (splynulé oči) microphthalmia infekce anophthalmia coloboma iridis (6. týden - porucha uzavírání fissura optica aniridia, afakia membrana pupillaris persistens a. hyaloidea persistens vrozený zelený zákal; vrozený šedý zákal (u galaktosémie) vrozená ptóza, coloboma palpebrale cryptophthalmia (chybění víček oko zakryté kůží)
87
88 Vyšetření štěrbinová lampa vyšetření očního pozadí otok discus/papilla n. optici = zvýšený intrakraniální tlak perimetrie = vyšetření šíře zorného pole optometrie = vyšetření kvality zraku OCT
89 Příznaky a vady epiphora (nadměrné slzení) myopie hypermetropie (krátko dalekozrakost) hypermetrie (přestřelování porucha mozečku!) presbyopie (vetchozrakost) hemeralopie (šeroslepost) amblyopie (tupozrakost) funkční porucha (např. při šilhání) daltonismus (barvoslepost)
90 KONEC
91 DEVELOPMENT of the EYE I from CNS Mesencephalon BRAIN Rhombencephalon Diencephalon 35 days pc 3 brain vesicles are subdividing now four, then Rhombencephalon divides into Met- & Mel-encephalons Cephalic flexure/bend Cervical flexure start the folding Telencephalon Surface ECTODERM MESENCHYME Neural ECTODERM RETINA Already before 35d pc, on each side of the head, interactions have started between surface ECTODERM, a bulge of the FOREBRAIN & the MESENCHYME
92 EYE PARTS EMBRYONIC SOURCES Surface ECTODERM MESENCHYME Neural ECTODERM RETINA CORNEAL EPITHELIUM LENS UVEA SCLERA RETINA OPTIC NERVE CORNEAL STROMA LENS VITREOUS Connective tissue & muscle (& vessels) come from cranial mesenchyme Two ectoderms drive events and shaping
93 ANTERIOR EYE PARTS EMBRYONIC SOURCES Surface ECTODERM CORNEAL EPITHELIUM LENS How does a surface layer produce two separate structures? In much the same way as an endocrine gland is produced: by a downgrowth of cells that then break off the surface connection Here the downgrowth makes the lens vesicle, conferring a roundish shape from early on To have enough cells for the future cornea and for the lens vesicle, the surface ectoderm first thickens to form a lens placode over the brain-derived optic vesicle Mesenchyme
94 LENS & OPTIC CUP DEVELOPMENT I While still growing, both placode and end of the optic vesicle invaginate optic vesicle Mesenchyme lens placode Intraretinal space Double wall of optic cup is starting to form Optic vesicle precedes the lens vesicle and is a distinct structure
95 OPTIC CUP DEVELOPMENT II: Choroid fissure Mesenchyme Blood vessels have to be introduced early into the soon to be enclosed round eye Together with the invagination centrally at the end of the optic cup, an invagination along the cup & stalk s inferior surface occurs, to create the choroid fissure in which runs the hyaloid artery
96 OPTIC CUP DEVELOPMENT II: Coloboma Mesenchyme Blood vessels have to be introduced early into the soon to be enclosed round eye Together with the invagination centrally at the end of the optic cup, Also, an annular vessel runs around the outside of the optic cup an invagination along the cup & stalk s inferior surface occurs, to create the choroid fissure in which runs the hyaloid artery Imagine a penis in which the urethra near & into the glans is still open on its underside - the condition of hypospadias - (but now contains an artery) Defects in the eye from failure of the choroid fissure to close are colobomas
97 OPTIC DEVELOPMENT III: Lens vesicle l e n s p l a c o d e Mesenchyme LENS VESICLE Mesenchyme Inner wall thickens Deeper part of Placode sinks into mesenchyme & makes a vesicle Optic cup becomes deeper Attachment to surface ectoderm will be broken so that surface ectoderm can become corneal epithelium & intervening mesenchyme can form the corneal stroma
98 OPTIC DEVELOPMENT IV: Lens differentiation Posterior vesicle cells form the nucleus of the lens. Subsequent lens cells derive from the subcapsular epithelium Mesenchyme Attachment to surface ectoderm lost Mesenchyme Anterior vesicle cells become subcapsular epithelium Basal lamina becomes lens capsule Posterior vesicle cells become elongated lens cells
99 OPTIC DEVELOPMENT IV: Lens differentiation Mesenchyme Anterior-vesicle cells become subcapsular epithelium Basal lamina becomes lens capsule Lumen obliterated Posterior-vesicle cells elongate to lens cells LENS
100 OPTIC DEVELOPMENT V: Retina differentiation I Mesenchyme Outer layer of cup stays thin and beomes pigment cell layer Intra-retinal space occluded Inner layer of cup thickens and becomes Neural layer Hyaloid artery reaches inside cup After a while, the lens and vitreous no longer need it, and it atrophies. Only the neural retina continues to depend on it, but under another name - central artery of the retina
101 OPTIC DEVELOPMENT VI: Retina differentiation II Mesenchyme Inner layer of cup thickens and becomes Neural layer Where cells multiply, form layers and differentiate to the several cell types of the neural retina Outer layer of cup stays thin and becomes pigment cell layer
Zrakové ústrojí Oculus et structurae pertinentes. David Kachlík
Zrakové ústrojí Oculus et structurae pertinentes David Kachlík Odilo Redon Očnice = Orbita tvar 4-bokého jehlanu svrženého vzad kostěné ohraničení aditus x apex 10 otvorů + obsah m. orbitalis Mülleri hladký
Vývoj a stavba oka 2010
Vývoj a stavba oka 2010 Vývoj oka Oční brázdička na prosencephalu ve 4. týdnu před uzavřením neuroporus anterior Vývoj oka Po splynutí neurálních valů uzavření neuroporus anterior oční váčky a stopky výchlipka
Oko (oculus) Vypracoval: Libor Luňáček
Oko (oculus) Vypracoval: Libor Luňáček Oční koule (bulbus oculi) průměr cca. 25 mm, 2 póly: přední pól (polus ant.) => vrchol rohovky (vertex corneae) zadní pól (polus post.) osy: axis bulbi ext./int.
Uložena v očnici (orbita) v tukové tkáni (ochrana oka před poškozením)
Otázka: Zrakové ustrojí Předmět: Biologie Přidal(a): Cllaire Je citlivé na elektromagnetické vlnění Umožňuje vnímání světla, barev, velikosti, tvaru a vzdálenosti předmětu Nejdůležitější čidlo pro orientaci
Smyslové orgány ORGANA SENSUUM
Smyslové orgány ORGANA SENSUUM Zrakové ústrojí (organum visus): Náleţí sem především: Oční koule (bulbus oculi) Přídatné orgány oka (organa oculi accesoria) Oční koule (bulbus oculi): Přibliţně kulovitý
MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE MICHAELA DOLEŽALOVÁ
MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BRNO 2011 MICHAELA DOLEŽALOVÁ Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat Oko koně a
A F TRIG GLO VAGU HYPO
Mnemonics Oh, Oh, Oh To Take A Family Vacation! Go Vegas After Hours! On Old Olympus' Towering Tops, American, Finn, Scott and German Viewed And Hopped" Oh Oh Oh To Touch And Feel a Virgin Girl's Vagina
ORGÁN ZRAKU A SLUCHU
ORGÁN ZRAKU A SLUCHU OKO Oční koule, víčko, slzný aparát Oční koule Přední segment Zadní segment Oční koule Procesus ciliares Corpus ciliare Pars caeca retinae Sclera Iris Cornea Stěna oční koule Zadní
SOUSTAVA SMYSLOVÁ Informace o okolním světě a o vlastním těle dostáváme prostřednictvím smyslových buněk Smyslové buňky tvoří základ čidel Čidla jsou
SOUSTAVA SMYSLOVÁ Informace o okolním světě a o vlastním těle dostáváme prostřednictvím smyslových buněk Smyslové buňky tvoří základ čidel Čidla jsou vybavena vždy pro příjem a zpracování určitého podnětu
Anatomie a fyziologie v očním lékařství
Anatomie a fyziologie v očním lékařství Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje duben 2011 Bc. Zouharová Klára Anatomie a fyziologie v očním
Digitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Nervová soustava Společná pro celou sadu oblast
Výukový materiál. zpracovaný v rámci projektu
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Základní škola Sokolov,Běžecká 2055 pracoviště Boženy Němcové 1784 Název a číslo projektu: Moderní škola, CZ.1.07/1.4.00/21.3331 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění
Čichový sensorický systém
Smyslové orgány I Čichové,, chuťov ové a zrakové ústrojí Čichový sensorický systém Přijímá chemické signály z vnější šího prostřed edí Vníman mané látky jsou rozpuštěny v hlenu nosní sliznice, kde dráždí
Zrakové ústrojí Organum visuale et structurae accessoriae. David Kachlík
Zrakové ústrojí Organum visuale et structurae accessoriae David Kachlík Odilo Redon Očnice = Orbita tvar 4-bokého jehlanu svrženého vzad kostěné ohraničení aditus orbitae apex orbitae 10 otvorů + obsah
Okruh D: Centrální nervová soustava a smysly žlutá
Okruh D: Centrální nervová soustava a smysly žlutá Centrální nervová soustava 1. Obecná stavba nervové soustavy (neuron, glie, synapse, mediátory, receptory) Hlavní body: základní typy neuronů, glií, synapsí,
Otázka: Zrakové ustrojí člověka. Předmět: Biologie. Přidal(a): Barbora Mikšátková. Zrakové ústrojí člověka
Otázka: Zrakové ustrojí člověka Předmět: Biologie Přidal(a): Barbora Mikšátková Zrakové ústrojí člověka Oko je citlivé na elektromagnetické vlnění o frekvenci 400 750 nm (viditelné světlo) V průběhu vývoje
AUTONOMNÍ NERVOVÝ SYSTÉM
AUTONOMNÍ NERVOVÝ SYSTÉM OBECNÁ CHARAKTERISTIKA AUTONOMNÍHO NERVOVÉHO SYSTÉMU Jak již bylo uvedeno v úvodu kapitoly o řízení motoriky, živočichové reagují na změny vnějšího prostředí prostřednictvím čtyř
Jara Hornová. Oční propedeutika
Jara Hornová Oční propedeutika Jara Hornová Oční propedeutika Grada Publishing Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí
HISTOLOGIE A MIKROSKOPICKÁ ANATOMIE PRO BAKALÁŘE
OBSAH 1. STAVBA BUŇKY (S. Čech, D. Horký) 10 1.1 Stavba biologické membrány 11 1.2 Buněčná membrána a povrch buňky 12 1.2.1 Mikroklky a stereocilie 12 1.2.2 Řasinky (kinocilie) 13 1.2.3 Bičík, flagellum
Oko - stavba oka a vady
Oko - stavba oka a vady Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_31_18 Tématický celek: Člověk Autor: Renata Kramplová
ZRAK A ZRAKOVÁ DRÁHA SÍTNICE (RETINA)
ZRAK A ZRAKOVÁ DRÁHA Zrak je u člověka dominantní smysl. Zrakový systém je tvořen i/ sítnicí (retinou), ii/ zrakovými dráhami, které přenáší zrakové informace z retiny do mozkového kmene a kortexu, a iii/
SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ vnější vnitřním receptorů smyslový epitel receptor exteroreceptor interoreceptor proprioreceptor visceroreceptory mechanoreceptor
SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ - poskytují NS informace o vnější a vnitřním prostředí - tvořena z receptorů - volná zakončení neuronů - jednotlivé citlivé buňky nebo jejich soubory smyslový epitel receptor - buňka citlivá
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci smyslové soustavy.
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci smyslové soustavy. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu.
PREVENCE OČNÍCH VAD U DĚTÍ PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU V PLZEŇSKÉM KRAJI
FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ Studijní program: Ošetřovatelství B 5341 Denisa Rejdovjanová Studijní obor: Všeobecná sestra 5341R009 PREVENCE OČNÍCH VAD U DĚTÍ PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU V PLZEŇSKÉM KRAJI Bakalářská
Digitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Nervová soustava Společná pro celou sadu oblast
Nervová soustava. Nejvyšší funkce myšlení, řeč, uvědomnělé smyslové vnímání. Instinktivní a emotivní chování Učení a paměť
Nervový systém Nervová soustava Ovládá činnost všech orgánů v těle Řízení kosterního svalstva somatický systém Řízení vnitřních orgánů vegetativní systém Vyšší nervové funkce Instinktivní a emotivní chování
SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ. obr. č. 1
SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ obr. č. 1 SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ 5 smyslů: zrak sluch čich chuť hmat 1. ZRAK orgán = oko oční koule uložena v očnici vnímání viditelného záření, světla o vlnové délce 390-790 nm 1. ZRAK ochranné
3. BLOK. Anatomie a fyziologie zrakového orgánu
3. BLOK Anatomie a fyziologie zrakového orgánu ANATOMIE ZRAKOVÉHO ORGÁNU Periferní část zrakového orgánu Zraková dráha Zrakové centrum Periferní část zrakového orgánu Oční bulbus Přídatné orgány Slzné
PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI KATEDRA OPTIKY
PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI KATEDRA OPTIKY VÝVOJ A VROZENÉ VADY OKA Bakalářská práce VYPRACOVALA: Markéta Šmoldasová obor 5345R008 OPTOMETRIE studijní rok 2011/2012 VEDOUCÍ BAKALÁŘSKÉ
Oční motilita, vyšetřovací postupy, metody a vyhodnocení získaných výsledků
MASARYKOVA UNIVERZITA Lékařská fakulta Oční motilita, vyšetřovací postupy, metody a vyhodnocení získaných výsledků Bakalářská práce Vedoucí práce: MUDr. Petr Kus Autor: Iva Naušová Specializace ve zdravotnictví
Jara Hornová. Oční propedeutika
Jara Hornová Oční propedeutika Jara Hornová Oční propedeutika Grada Publishing Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí
Svatopluk Synek, Šárka Skorkovská. Fyziologie oka a vidění. 2., doplněné a přepracované vydání
Svatopluk Synek, Šárka Skorkovská Fyziologie oka a vidění 2., doplněné a přepracované vydání Svatopluk Synek, Šárka Skorkovská Fyziologie oka a vidění 2., doplněné a přepracované vydání GRADA Publishing
FYZIOLOGIE OKA A VIDÌNÍ
FYZIOLOGIE OKA A VIDÌNÍ Autoøi: Doc. MUDr. Svatopluk Synek, CSc. MUDr. Šárka Skorkovská Recenze: Prof. MUDr. Jaroslav Øehùøek, CSc. Doc. MUDr. Aleš Filouš, CSc. Grada Publishing, a.s., 2004 Cover Photo
Jara Hornová. Oční propedeutika
Jara Hornová Oční propedeutika Jara Hornová Oční propedeutika Grada Publishing Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí
OČNÍ PŘÍPRAVKY (OCULARIA, OPHTHALMICA)
OČNÍ PŘÍPRAVKY (OCULARIA, OPHTHALMICA) Kniha byla vydána za laskavé podpory společnosti: Zdeňka Šklubalová Barbora Vraníková OČNÍ PŘÍPRAVKY (OCULARIA, OPHTHALMICA) MAXDORF JESSENIUS AUTORKY Doc. PharmDr.
Zrakové ústrojí. Z. Nováková
Zrakové ústrojí Z. Nováková Vnímání elektromagnetických vln o vlnové délce 400 760 nm, převod z fotochemického procesu v sítnici na bioelektrické podněty nervových buněk a jejich následné zpracování --------------------------------prostorové,
SMYSLOVÉ ORGÁNY. MUDr. Filip Wagner Ústav histologie a embryologie Lékařské fakulty UP v Olomouci
SMYSLOVÉ ORGÁNY MUDr. Filip Wagner Ústav histologie a embryologie Lékařské fakulty UP v Olomouci Základní charakteristika podněty tepelné, světelné, zvukové a další jsou vnímány prostřednictvím receptorů,
Projekci obrazu na sítnici udržují níže uvedené hlavní okulomotorické systémy:
OKULOMOTORIKA Vzhledem k tomu, že nejostřejší místo vidění se nachází na fovea centralis musí existovat velmi přesné motorické řízení, které zabezpečuje koordinované pohyby očí a hlavy tak, aby docházelo
Inovované výukové materiály pro studenty oboru OPTO a ORTO (BKLT011 PS 2013)
Inovované výukové materiály pro studenty oboru OPTO a ORTO (BKLT011 PS 2013) Přípravná cvičení ke zkoušce 1. Pojmenujte latinsky číslicemi vyznačené anatomické struktury (pokud nebudete vědět, k čemu konkrétně
Smyslová soustava čidla = analyzátory prahový podnět Čidlo = analyzátor = receptory adekvátní podněty
Smyslová soustava - poskytuje CNS informace o vnějším a vnitřním prostředí - čidla = analyzátory vybírají z prostředí podněty - podnět musí mít určitou intenzitu = prahový podnět Čidlo = analyzátor - informace
TOPOGRAFICKÁ ANATOMIE HLAVY
TOPOGRAFICKÁ ANATOMIE HLAVY Václav Báča, David Kachlík Tereza Smržová, Martin Holek, Katarína Hubčíková, Radek Jakša Ústav anatomie 3. LF UK, Praha podpořeno grantem FRVŠ 1101/2008/F3 LEBEČNÍ KLENBA OHRANIČENÍ:
Jméno: Michal Hegr Datum: 15.11. 2011. Oko
Jméno: Michal Hegr Datum: 15.11. 2011 Referát na téma: Oko Oko Oko je smyslový orgán reagující na světlo (fotoreceptor), tedy zajišťující zrak. V průběhu vývoje živočichů došlo k výraznému rozvoji od světločivných
Variace Smyslová soustava
Variace 1 Smyslová soustava 21.7.2014 16:06:02 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ SLUCH, ČICH, CHUŤ A HMAT Receptory Umožňují přijímání podnětů (informací). Podněty jsou mechanické, tepelné,
Organismus je řízen dvojím způsobem, hormonálně a nervově. Nervový systém se dělí na centrální a periferní.
Otázka: Centrální nervový systém Předmět: Biologie Přidal(a): wewerka68 Dělení nervové soustavy, nervová tkáň, koncový mozek, kůra, korové analyzátory, mozkové laloky a dutiny, mozkomíšní mok, obaly mozku,
Seminární práce Lidské oko Fyzika
Střední škola informačních technologií, s.r.o. Seminární práce Lidské oko Fyzika Dávid Ivan EPS 2 čtvrtek, 26. února 2009 Obsah 1.0 Anatomie lidského oka 1.1 Složení oka 2.0 Vady oka 2.1 Krátkozrakost
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PEDAGOGICKÁ KATEDRA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU KOMPARATIVNÍ ANALÝZA ZRAKOVÝCH FUNKCÍ A MOTORICKÝCH DOVEDNOSTÍ U SPORTUJÍCÍCH A NESPORTUJÍCÍCH STUDENTŮ ZČU DIPLOMOVÁ
Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146
HLAVOVÉ NERVY (nervi craniales)
HLAVOVÉ NERVY (nervi craniales) I. Nervus olfactorius - nerv čichový II. Nervus opticus - nerv zrakový III. Nervus oculomotorius - nerv okohybný IV. Nervus trochlearis - nerv kladkový V. Nervus trigeminus
Histologická praktika. Nervový systém
Histologická praktika Nervový systém NERVOVÝ SYSTÉM nejkomplexnější systém v lidském těle tvořen sítí více než 100 milionů neuronů každý neuron má tisíce mezispojů, což vytváří velmi efektivní komunikační
AUTONOMNÍ (VEGETATIVNÍ) NERVOVÝ SYSTÉM
AUTONOMNÍ (VEGETATIVNÍ) NERVOVÝ SYSTÉM 1 2 Popis a funkce ANS část nervového systému odpovědná za řízení útrobních tělesných funkcí, které nejsou ovlivňovány vůlí inervuje hladkou svalovinu orgánů, cév,
VOŠZ a SZŠ, Praha 1, Alšovo nábřeží 6 ABSOLVENTSKÁ PRÁCE
VOŠZ a SZŠ, Praha 1, Alšovo nábřeží 6 ABSOLVENTSKÁ PRÁCE Praha 2013 Eva Bezděková Fyziologie oka Absolventská práce Eva Bezděková Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola Praha 1,
Nervová soustava. Funkce: řízení organismu. - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy. Biologie dítěte
Funkce: řízení organismu - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy Nervová buňka - neuron Neuron zákl. stavební a funkční jednotka Složení neuronu: tělo a nervové výběžky - axon =
TOPOGRAFICKÁ ANATOMIE KRKU
TOPOGRAFICKÁ ANATOMIE KRKU Václav Báča, David Kachlík Tereza Smržová, Martin Holek, Katarína Hubčíková, Radek Jakša Ústav anatomie 3. LF UK, Praha podpořeno grantem FRVŠ 1101/2008/F3 REGIO CERVICALIS ANTERIOR
Nervový systém Martin Špaček
Modul A Nervový systém Martin Špaček Odd. histologie a embryologie Zdroje obrázků: Gray: Anatomy of the Human Body (http://www.bartleby.com/107/) Rarey, Romrell: Clinical human embryology Young, Heath:
Analýza smyslový vjem
SMYSLOVÉ ORGÁNY Smyslové orgány - čidla složení : základem jsou vlastní smyslové buňky (receptory) pomocné útvary (čočky) ochranná zařízení (víčka, řasy) receptory pole původu podnětu: exteroreceptory
Nervová soustava je základním regulačním systémem organizmu psa. V organizmu plní základní funkce jako:
Nervová soustava je základním regulačním systémem organizmu psa. V organizmu plní základní funkce jako: Přijímá podněty smyslovými orgány tzv. receptory (receptory), Kontroluje a poskytuje komplexní komunikační
F. Pluháček. František Pluháček Katedra optiky PřF UP v Olomouci
František Pluháček Katedra optiky PřF UP v Olomouci Obsah přednášky Optický systém lidského oka Zraková ostrost Dioptrické vady oka a jejich korekce Další vady optické soustavy oka Akomodace a vetchozrakost
Mozková kůra. (stavba, funkce, korové analyzátory, nervové dráhy, cévní zásobení mozku) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Mozková kůra (stavba, funkce, korové analyzátory, nervové dráhy, cévní zásobení mozku) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Cortex cerebri Allokortex = nejstarší vrstva šedé hmoty Pouze 3 vrstvy Zaujímá
Michal Vik a Martina Viková: Základy koloristiky ZKO3
Fyziologie vnímání barev Příklady vizuáln lních iluzí: Vliv barvy pozadí I Jsou tyto kruhy barevně shodné? Příklady vizuáln lních iluzí: Vliv barvy pozadí II Jsou tyto kruhy barevně shodné? Příklady vizuáln
Periferní nervový systém
Periferní nervový systém (systema nervosum periphericum) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Periferní nervový systém (1) = obvodové Propojení orgánů a tkání s CNS obousměrně Svazky výběžků nervových
Smyslové orgány (čidla)
Smyslové orgány (čidla) - Zisk informací o vnějším prostředí Receptory (smyslové receptorové buňky) - mají vysokou citlivost vůči některým podnětům - převádějí energii podnětů z vnějšího prostředí v nervovou
Lidské oko jako objektiv a senzor
Lidské oko jako objektiv a senzor Lidské oko anatomie 1/5 iris duhovka pupil zornice, zřítelnice (vstupní pupila) sclera -bělima Oko, pohled zvenku [1] Duhovka hladké svalstvo s kruhovým otvorem uprostřed,
1 Zrakové vnímání. 1.1 Sítnice (retina)
Úvod Co je pravda a co už ne? Je svět kolem nás opravdu takový, jak ho každý z nás subjektivně vnímá? Opíráme se při vnímání více o naše smysly nebo spíše spoléháme na naše dosavadní zkušenosti? Co znamenají
Neurulace. Vývoj ektodermu.
Neurulace. Vývoj ektodermu. Ústav pro histologii a embryologii 1.LF Univerzity Karlovy Přednášející: Doc. MUDr. Tomáš Kučera, Ph.D. Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie, kód B02241 Datum: 19.12.2013
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_19_NERVOVÁ SOUSTAVA ČLOVĚKA1_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077
Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám
VY_32_INOVACE_ZDRK34060FIG Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:
strukturu krátkou máloneuronovou cestou. Jsou vývojově mladé.. interoreceptorů dráhy sensorické vedou do CNS čití od smyslových receptorů
TRACTUS NERVOSI - DRÁHY NERVOVÉ Tractus - nervová dráha (zkratka tr.) Homogenní skupina neuronů, která propojuje 2 šedé struktury CNS a vede nervové vzruchy stejné povahy. V ryze anatomickém pojetí jsou
Okruh C: Cévní a mízní soustava a periferní nervová soustava červená
Okruh C: Cévní a mízní soustava a periferní nervová soustava červená Tepny 1. Srdečnice (aorta) a věnčité tepny Hlavní body: obecná stavba cév; průběh, větvení a oblasti zásobení, vztah k okolním strukturám,
MASARYKOVA UNIVERZITA
MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA VÝCHOVY KE ZDRAVÍ REFRAKČNÍ ZRAKOVÉ VADY U ŽÁKŮ DEVÁTÉ TŘÍDY ZŠ Bakalářská práce Brno 2012 Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Mgr. Lenka Procházková Autor
HLAVOVÉ NERVY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
HLAVOVÉ NERVY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 18. 9. 2009 Mgr. Radka Benešová Nervový systém dělíme na centrální = mozek a mícha periferní
Svalová a nervová soustava
Svalová a nervová soustava Dělení rybího svalstva Dle umístění Kosterní (tělní, somatické) Svalovina trupu Svalovina ploutví viscerální (útrobní) Svalovina hlavy Žaberní oblouky, skřelové víčko Okohybné
Oběhový systém. Oběhový systém. Tunica intima. Obecná stavba cév. Tunica media. Endotelové buňky. Srdce (cor) Krevní cévy. histologie.
Oběhový systém Oběhový systém histologie Srdce (cor) Krevní cévy tepny (arteriae) kapiláry (cappilariae) žíly (venae) Lymfatické cévy čtvrtek, 27. října 2005 15:11 Obecná stavba cév tunica intima tunica
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2015 Kateřina Mochánová FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ Studijní program: Ošetřovatelství B 5341 Kateřina Mochánová Studijní
ONEMOCNĚNÍ OKA A JEJICH TERAPIE
Vyšší odborná škola a Střední zdravotnická škola MILLS, s.r.o. ONEMOCNĚNÍ OKA A JEJICH TERAPIE Diplomovaný farmaceutický asistent Vedoucí práce: PharmDr. et Mgr. Helena Kutilová Vypracovala: Tereza Šlosrová
Hlavové nervy I. VI.
Hlavové nervy I. VI. Hlavové nervy anatomický přehled I. n. olfactorius - telencephalon II. n. opticus - diencephalon III. n. oculomotorius - mesencephalon IV. n. trochlearis V. n. trigemunus - pons Varoli
OKO VY_52_INOVACE_12. Ročník: 8. Vzdělávací oblast.: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Přírodopis
VY_52_INOVACE_12 OKO Ročník: 8. Vzdělávací oblast.: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Přírodopis Základní škola a Mateřská škola Nikolčice, příspěvková organizace Petr Chalupný VY_52_INOVACE_12 Anotace
Fyziologie zraku. Ústav normální, patologické a klinické fyziologie, 3.LF UK
Fyziologie zraku Ústav normální, patologické a klinické fyziologie, 3.LF UK Kapitoly Optika a optický aparát oka Receptory a fyziologie sítnice Centrální neurofyziologie zraku 1. Optika a optický aparát
VÝSKYT OČNÍCH VAD U DĚTÍ PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU SROVNÁNÍ ČESKÁ REPUBLIKA A SLOVENSKO
FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ Studijní program: Ošetřovatelství B 5341 Kateřina Vokáčová Studijní obor: Všeobecná sestra 5341R009 VÝSKYT OČNÍCH VAD U DĚTÍ PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU SROVNÁNÍ ČESKÁ REPUBLIKA A SLOVENSKO
MUDr. Kateřina Kapounková, Ph.D. FYZIOLOGIE SMYSLOVÝCH ORGÁNŮ
MUDr. Kateřina Kapounková, Ph.D. FYZIOLOGIE SMYSLOVÝCH ORGÁNŮ Čich Detekce chemických látek Čichový epitel v horní a zadní části nostní dutiny Umíme rozlišit více než 4 000 různých látek Čichové bb. vybaveny
Svatopluk Synek, Šárka Skorkovská. Fyziologie oka a vidění. 2., doplněné a přepracované vydání
Svatopluk Synek, Šárka Skorkovská Fyziologie oka a vidění 2., doplněné a přepracované vydání Svatopluk Synek, Šárka Skorkovská Fyziologie oka a vidění 2., doplněné a přepracované vydání GRADA Publishing
Neurologické vyšetření koně
Neurologické vyšetření koně Cíl neurologického vyšetření Je to neurologický problém? Lokalizace léze? Diagnóza Možnost terapie a prognóza? Anatomie nervového systému CNS - mozek, mícha PNS - periferní
Neurony a neuroglie /
Nervová tkáň Jedna ze 4 základních typů tkání Vysoce specializovaná - přijímá /dráždivost/, vede /vodivost/, porovnává, ukládá, vytváří informace, zabezpečuje přiměřenou reakci Původ: neuroektoderm CNS
Gullstrandovo schématické oko
Gullstrandovo schématické oko Alvar Gullstrand Narodil se ve Švédsku v roce 1862. Otec byl proslulým lékařem. Studoval lékařství v Uppsale, Vídni a Stockholmu. Svůj výzkum zaměřil na dioptriku, tj. na
Svatopluk Synek, Šárka Skorkovská. Fyziologie oka a vidění. 2., doplněné a přepracované vydání
Svatopluk Synek, Šárka Skorkovská Fyziologie oka a vidění 2., doplněné a přepracované vydání Svatopluk Synek, Šárka Skorkovská Fyziologie oka a vidění 2., doplněné a přepracované vydání GRADA Publishing
Kosti splanchnokrania
ANATOMIE Kosti splanchnokrania Kosti splanchnocrania Frankfurtská horizontála Maxilla Corpus Facies: anterior, nasalis, orbitalis, infratemporalis (tuber maxillae) Processus: frontalis,zygomaticus, alveolaris,
(NS obecně, dělení, obaly, mozkomíšní mok, dutiny CNS) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
NERVOVÁ SOUSTAVA (NS obecně, dělení, obaly, mozkomíšní mok, dutiny CNS) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Nervový systém obecně (1) Nervová regulace = funkce NS Zajišťuje vzájemnou souhru mezi
Ucho a sluchová dráha
Ucho a sluchová dráha Auris externa Auris externa Auris media Auris interna A Meatus acusticus externus B Membrana tympani C Cavum tympani D Cochlea E Canalis semicircularis ant. F Tuba auditiva Cochlea
receptor dostředivá dráha ústředí v centrální nervové soustavě (CNS)
Smyslový orgán n = čidlo receptor dostředivá dráha ústředí v centrální nervové soustavě (CNS) Reflexní oblouk receptor dostředivá (aferentní,senzitivní) dráha ústředí odstředivá (eferentní,motorická) dráha
PERIFERNÍ NERVOVÝ SYSTÉM
PERIFERNÍ NERVOVÝ SYSTÉM 1 Kraniální nervový systém dvanáct párů nervů vystupujících z mozku z lebky vystupují zvláštními otvory inervují hlavu a krk nervus vagus inervuje navíc orgány hrudníku a břišní
Základní vyšetření zraku
Základní vyšetření zraku Až 80 % informací z okolí přijímáme pomocí zraku. Lidské oko je přibližně kulového tvaru o velikosti 24 mm. Elektromagnetické vlny o vlnové délce 400 až 800 nm, které se odrazily
Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_18. Člověk IV.
Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_18 Člověk IV. Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3185 Klíčová aktivita III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Zařazení učiva v rámci ŠVP
Oftalmologie atestační otázky
Platnost: od 1.1.2015 Oftalmologie atestační otázky Okruh všeobecná oftalmologie 1. Akomodace, presbyopie a její korekce 2. Refrakce oka, způsoby korekce, komplikace (mimo kontaktní čočky) 3. Kontaktní
Organa uropoetica. (stavba a funkce močových cest) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Organa uropoetica (stavba a funkce močových cest) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Močové cesty Calices renales (ledvinné kalichy) počínají Pelvis renales (ledvinné pánvičky) Ureter (močovod)
Lukáš Kolarčík, Václav Dedek, Michal Ptáček. Příručka pro sestry v oftalmologii
Lukáš Kolarčík, Václav Dedek, Michal Ptáček Příručka pro sestry v oftalmologii Poděkování Manželce za podporu a dětem za spoustu legrace. Kolegyním a kolegům za to, že mám práci, která mě baví. Ukázka
Patologie předního segmentu oka na štěrbinové lampě
PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI KATEDRA OPTIKY Patologie předního segmentu oka na štěrbinové lampě Bakalářská práce VYPRACOVALA: Jana Mikanová obor 5345 R07680 OPTOMETRIE studijní
Perikarya v pořadí druhých neuronů leží v nucleus cochlearis ventralis a dorsalis.
SLUCHOVÁ DRÁHA Sluchová dráha představuje řetězec neuronů, které převádějí sluchové informace z vláskových buněk Cortiho orgánu vnitřního ucha do sluchové kůry. Pro sluchovou dráhu je charakteristické,
Variace Nervová soustava
Variace 1 Nervová soustava 21.7.2014 15:59:34 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA NERVOVÁ SOUSTAVA CNS MOZEK, PRODLOUŽENÁ MÍCHA, HŘBETNÍ MÍCHA PNS PERIFERNÍ NERVY (OBVODOVÉ) VYSTUPUJÍCÍ Z HŘBETNÍ MÍCHY
Trávicí trubice od jícnu a do po rektum. MUDr. Jiří Beneš, Ph.D.
Trávicí trubice od jícnu a do po rektum MUDr. Jiří Beneš, Ph.D. Důležité věci, které je dobré znát u částí trávicí trubice Obecný popis a funkce Stavba stěny (obecná stavba trávicí trubice) Syntopie, vztahy