ZÁKLADY ZDRAVÉHO ŽIVOTNÍHO STYLU V MŠ Bakalářská práce

Transkript

1 UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Fakulta tělesné kultury Katedra aplikovaných pohybových aktivit BĚLA HRAZDILOVÁ III. ročník - prezenční studium Obor: Učitelství pro mateřské školy ZÁKLADY ZDRAVÉHO ŽIVOTNÍHO STYLU V MŠ Bakalářská práce Vedoucí práce: doc. Mgr. Ludmila Miklánková Ph.D. OLOMOUC 2012

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedených pramenů a literatury. V Olomouci dne

3 Ráda bych poděkovala doc. Mgr. Ludmile Miklánkové, Ph.D. za odborné vedení mé bakalářské práce, za vstřícný přístup a poskytování velmi cenných rad a připomínek. Rovněž děkuji všem učitelkám a ředitelkám mateřských škol, které vyzkoušely mnou vypracované metodické náměty, napsaly hodnocení a vyplnily dotazníky.

4 Obsah Úvod Charakteristika dětí předškolního věku Anatomická specifika dětí předškolního věku v kontextu pohybových aktivit Fyziologická specifika Psychologická specifika Sociální specifika Pohybový režim dítěte v mateřské škole Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání v kontextu podpory zdraví dítěte Možnosti aplikace výchovy ke zdravému životnímu stylu do školních vzdělávacích programů Diagnostika efektů výchovy ke zdraví Monitorování úrovně pohybové aktivity dětí Zdravotní benefity pohybových aktivit a doporučení pro pohybovou Cíle a úkoly bakalářské práce Metodika Charakteristika výzkumného souboru Design výzkumu Zpracování výsledků šetření Výsledky a diskuze Metodické náměty Námět č. 1 pracovní listy Námět č. 2 pracovní listy Námět č. 3 pracovní listy Námět č. 4 ranní cvičení Námět č. 5 ranní cvičení Námět č. 6 hry Námět č. 7 hry Námět č. 8 hry Námět č. 9 hry Námět č. 10 hry Námět č. 11 hry Námět č. 12 hry... 62

5 Námět č. 13 pohybové skladby Námět č. 14 pohybové skladby Námět č. 15 pohybové skladby Námět č. 16 sportovní odpoledne Evaluace námětů Námět č. 1 pracovní listy Námět č. 2 pracovní listy Námět č. 3 pracovní listy Námět č. 4 ranní cvičení Námět č. 5 ranní cvičení Námět č. 6 hry Námět č. 7 hry Námět č. 8 hry Námět č. 9 hry Námět č. 10 hry Námět č. 11 hry Námět č. 12 hry Námět č. 13 pohybové skladby Námět č. 14 pohybové skladby Námět č. 15 pohybové skladby Námět č. 16 sportovní odpoledne Vyhodnocení naplnění kognitivních cílů RVP PV v kontextu očekávaných výstupů Vyhodnocení zdravotních cílů RVP PV v kontextu očekávaných výstupů Vyhodnocení z pohledu otázky socializace dítěte Vyhodnocení z pohledu využitelnosti v praxi Závěry Souhrn Summary Seznam literatury Přílohy

6 Úvod Téma bakalářské práce jsem si vybrala na základě svého zájmu o zdravý životní styl z hlediska sportovní aktivity a vhodných stravovacích návyků. V minulých dobách se zdravému životnímu stylu nemuselo přisuzovat tolik zájmu jako v dnešní době - neexistoval počítač, internet, ve většině domácností televize a lidé si obdělávali své zahrady, pěstovali zeleninu a ovoce. To vyžadovalo hodně fyzické práce a fyzické zdatnosti a rodiny často do obstarávání majetku zapojovaly i nejmladší děti. Děti tedy měly dostatek pohybu a dostatek zdravé a vyvážené stravy, jako je ovoce, zelenina, maso z dobytka, drůbeže a mléko. Děti neměly problémy s příjmem potravy a nemoci jako je obezita neměly důvod vznikat. Při své roční praxi v mateřské škole jsem zaznamenala značný nárůst nadváhy předškolních dětí, která je mnohdy důsledkem špatných stravovacích návyků a malé fyzické aktivity. Důležitým preventivním krokem je, aby si děti důležitost zdravého životního stylu uvědomovaly v co nejnižším věku. Vzhledem k tomu, že mnohdy tráví většinu dne v mateřské škole, rozhodla jsem se prevenci zaměřit právě na tato zařízení. Bakalářská práce je rozdělená do dvou celků, což je teoretická a praktická část. V první části se zabývám poznatky o vývojových aspektech dětí předškolního věku z hlediska fyziologického, psychického, sociálního a anatomického. Záměrem bylo popsat dítě ve věku 3 6 let, jednotlivé aspekty, život v rodině, život v mateřské škole, stravování, pohybové aktivity atd. K popisu jsem využila velkého množství odborné literatury, porovnávala jsem názory odborníků na toto téma a srovnávala je. Jelikož i mateřská škola je součástí života většiny dětí, do teoretické části jsem zařadila kapitolu zabývající se zdravým životním stylem dětí mateřské školy v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání. Kapitola se současně zabývá důležitostí pohybových aktivit a vhodného stravování v jednotlivých programech škol a jejich organizace. Cílem bakalářské práce je vytvořit a zhodnotit efekty metodických námětů zaměřených na podporu zdravého životního stylu začleněním pohybových aktivit do denního režimu dítěte v mateřské škole. Proto jsem v rámci druhé části vytvořila 16 metodických námětů pro práci s dětmi na téma zdravý životní styl. Metodické náměty jsem distribuovala do 30 oddělení mateřských škol. V závěru jsem pomocí 6

7 anonymního dotazníku, který učitelky mateřských škol vyplnily, tyto metodické náměty zhodnotila dle oblastí RVP PV v oblasti kognitivní, zdravotní, sociální a z hlediska využitelnosti v praxi. 7

8 1 Charakteristika dětí předškolního věku Předškolní věk je období mezi třetím rokem života a nástupem dítěte do základní školy. Některé děti začínají povinnou školní docházku až po šestém roce, proto předškolní období není omezeno věkem. V období před nástupem dítěte do základní školy se utváří osobnost dítěte, což vede k jeho sebeuvědomování. Velmi významné a také charakteristické jsou změny v tělesných a pohybových funkcích, ve společenském a citovém vývoji, v poznávacích procesech. Z vývojových proměn stojí za připomenutí růst obratnosti, pokroky v myšlení, rozvoj výtvarného projevu, proměny v sociálním životě, hry na sociální role a vytváření základů morálních postojů (Klindová & Rybárová, 1974; Helus, 2009). Pohybová aktivita zaujímá v životním způsobu dětí významnější roli, než je tomu v životním způsobu u dospělého jedince. Slouží jako prostředek k uspokojení zvídavosti vlastní aktivitou, pro získání zkušeností, učení se a poznávání. Přemíra pohybu však děti neunavuje, podvědomě totiž zatěžují různé svalové skupiny. Pro děti je specifické rychlé střídání činností, kdy po sobě následují pohybové aktivity střední či vyšší intenzity s krátkým intervalem odpočinku (Miklánková, 2007; Kuklová, 2011). 1.1 Anatomická specifika dětí předškolního věku v kontextu pohybových aktivit Růstem dítěte dochází k postupnému vyzrávání jednotlivých tkání, což se týká nejen jejich funkčních vlastností, ale i jejich anatomických změn. Změny jsou rozlišné pro jednotlivá období vývoje dítěte. Od počátku čtvrtého roku se mění tempo růstu a vývoje dítěte. Toto tempo je pravidelné a plynulé a je typické pro celé předškolní období, mladší školní věk i počátek puberty. Růstem rozumíme kvantitativní přibývání hmotnosti celého organismu nebo jeho částí. Vývoj jsou kvalitativní změny spojené s dozráváním a diferenciací tkání jednotlivých systémů s následným rozvojem jejich činnosti. Obě tyto části spolu úzce souvisí, vzájemně se podmiňují a prolínají se. Nejintenzivnější růst jedince probíhá v nitroděložním vývoji a v pubertě. Růst dítěte v předškolním období je však ze všech období nejpomalejší. Dítě přibere na váze za rok 8

9 cca 2 3 kg a vyroste ročně cca o 5 10 cm. Mezi chlapci a dívkami však nejsou ve výšce a hmotnosti žádné větší rozdíly. Chlapci jsou průměrně o půl kilogramu těžší a o jeden centimetr vyšší než dívky (Dylevský, 2000; Zahálková, 2000; Machová, 2005). Předškolní období je známé jako období laxnosti pohybového aparátu. Kloubní pouzdra jsou volnější a obsahují prostornější štěrbiny. Děti díky tomuto zpevnění mohou provádět pohyby ve větším rozsahu, který se v pozdějších letech stává patologickým. Dětský kloub je oproti kloubu dospělých lidí mohutnější a méně zpevněný. Postupně dochází ke zpevňování, kostní tkáň získává určitou trámčitou strukturu (Dylevský, 2000; Miklánková, 2009). Nastává také vývoj kostí rostou a postupně se osifikují kostní tkáně, následuje strukturální přestavba. Vzniká lameózní uspořádání kompaktních kostí a vzniká spongiózní architektonika. Osifikace zápěstních kůstek podporuje vývoj jemné motoriky prstů. Další oblastí přestavby kostí jsou místa úponů šlach a kloubní pouzdra, mohutní cévní řečiště kostí a probíhá modelace kloubních zakončení kostí (Miklánková, 2007). Na postavě dítěte předškolního věku můžeme pozorovat odstupující lopatky a břicho, které vyčnívá dopředu. To vše je způsobeno vlivem málo vyvinutého svalstva zad a břicha. Trup má podobu válce, v pase není zúžený. Dětské svaly v období kolem 2 4 let nejsou díky tukovému polštáři, který je obklopuje, plně vyhraničené. Toto období se nazývá období první tělesné plnosti. Na celkové hmotnosti dítěte se podíl svalové hmoty postupně zvyšuje. Vývoj je však individuální. Jako první se začínají vyvíjet velké svalové skupiny, v ohybačích převažuje napětí, které se kolem šestého roku dítěte postupně vyrovnává. V tomto období nejsou zcela zřetelné intersexuální rozdíly. Rozložení tuku, stavba kostí a svalů je stejná jak u dívek, tak i chlapců. Zpomaluje se růst kostry, kosti však dosud nejsou plně osifikovány a páteř má již dvojesovité zakřivení jako v dospělosti. První proměny postavy nastávají až v roku života. Výsledkem je změna v proporcích dětského těla. Na ročním přírůstku výšky se méně podílí růst trupu a hlavy, více však dolní končetiny. U šestiletého dítěte již hlava tvoří jednu šestinu těla oproti jedné sedmině, jak to bylo v nižších letech. Vlivem změn proporcionality se začíná ztenčovat vrstva tuku v podkoží. Vlivem všech těchto změn se dítě dostává z období první tělesné plnosti do období první vytáhlosti (Machová, 2005). 9

10 Ve třetím roce života má dítě úplný první mléčný chrup, dítě má již 20 zubů, které začínají vypadávat kolem 6. roku. Mléčný chrup je nahrazován chrupem definitivním. Obvykle nejdříve narůstají stoličky umístěné za stoličkami mléčnými. Stoličky mají šesté pořadí a mají význam pro postavení konečného chrupu. Nesprávnou výživou dítěte ve roku s přemírou cukrů, sladkostí a s nedostatkem potravin, u kterých je potřeba žvýkat a řádně kousat, jsou dětské zuby často vystaveny defektům a kazům. Důležité je, aby dítě o svůj chrup dostatečně pečovalo již od ranného dětství, protože předčasná ztráta mléčných zubů narušuje i vývoj definitivního chrupu. Vzniká tak vadné postavení jednotlivých zubů nebo celého zubního oblouku (Mečíř, 1971). 1.2 Fyziologická specifika Z fyziologického hlediska se rozvíjejí schopnosti, které jsou nezbytné k dalšímu životu především ke zvládání povinné školní docházky. Mezi tyto schopnosti zařazujeme motoriku, zručnost, kresbu, řeč, myšlení a další poznávací procesy. Rozvoj hrubé a jemné motoriky souvisí s určením laterality. Funkční lateralita je závislá na stupni vyzrání centrálního nervového systému a jeho nervových drah. Lateralita se nejdříve projevuje koncem prvního roku, ale do pěti let je velmi kolísavá. Asi 30% dětí používá již jen pravou nebo levou ruku, zbytek dětí ruce střídá (ambidextrie). V pěti letech se pak lateralita s konečnou platností vyhraňuje 50% dětí se projevují jako praváci, 10% jako leváci a 40% jako ambidextrilní. Většina ambidextrilních dětí pak později tíhne rovněž k praváctví (Machová, 2005). Motorika navazuje na základy, které byly položeny již v batolecím období dítě má plně rozvinutou chůzi, umí běhat, chodit po schodech nahoru a dolů, zvládá nerovnosti terénu, zvládá jízdu na tříkolce, chytá míč. V oblasti jemné motoriky dítě dokáže stavět kostky na sebe, umí postavit i složitý most, používá pastelky, čmárá po papíře, zvládá osobní hygienu, jako je oblékání, pití z hrníčku, mytí se, atp. (Švingalová, 2006). V předškolním období pozorujeme vývoj schopností v oblasti jemné motoriky u jednoduchých staveb z kostek nebo u kresby lidské postavy, která je postupem věku dítěte stále diferencovanější, reálnější, propracovanější a detailnější. K jejímu rozvoji napomáhá manipulace se stavebnicemi, plastelínou a kreslícími nástroji (Švingalová, 2006; Skorunková, 2007) 10

11 Hrubou motoriku u dětí předškolního věku rozvíjíme nejrůznějšími hrami s míčem, tanečky, skoky do výšky, přeskakováním, prolézáním průlezek, honičkami, hrami na schovávanou, atp. Ve čtyřech letech se u dětí zlepšuje ladnost a jistota pohybu při běhání, děti se postupně naučí házet horním obloukem, zatloukat hřebíky, stříhat nůžkami, zavazovat tkaničky (Kohoutek, 2008). Dítě je rychle unavitelné, protože reaguje na všechny předkládané podněty velmi vzrušivě. Důležité je, abychom dětem předkládali činnosti, které se dynamicky střídají. Funkce kardiovaskulárního systému se u předškolního dítěte v několika oblastech odlišují. Dítě má nižší krevní tlak, klesá klidová srdeční frekvence (v klidu tepů/min, při zátěži tepů/min) a klidová dechová frekvence (Miklánková, 2009). Oběhová soustava dítěte je labilní a reakce na fyzickou zátěž jsou intenzivnější, do normálu se navrací rychleji. Dýchací systém je doposud také nedokonalý, převažuje spíše povrchní dýchání, které je kompenzované zvýšenou dechovou frekvencí (20 23 dechů/min), dívky mají dechovou frekvenci nižší. Děti se spíše nadechují do hrudníku než do břicha. Rozvojem svalstva hrudníku a zvětšováním objemu plic se způsob dýchání mění. Prvním a také velice důležitým předpokladem tělesného a duševního zdraví dítěte je jeho životospráva, která je zároveň i souhrnem podmínek a opatření určujících způsob života člověka. U dítěte je to jídlo, pobyt na čerstvém vzduchu a slunci, tělesný pohyb, hra a ostatní způsoby zaměstnání, odpočinek, spánek, ochrana před nemocemi. Dodržování správné životosprávy udržuje dítě v dobrém tělesném stavu a zdravé. Aby se dítě vyvíjelo správným směrem, je pro něj velice důležitý dostatek volného pohybu, který působí příznivě na vývoj dítěte a podporuje správný rozvoj orgánů. Pohyb upevňuje fyziologické funkce organismu, je základem pro jeho správné fungování, zvyšuje tělesnou zdatnost a působí příznivě proti stresové zátěži. Velmi důležité je uvědomit si další hodnoty pohybových aktivit, proto na něj nemůžeme nahlížet pouze jako na prostředek, který ovlivňuje fyzické zdraví a kondici (Machová, 2009). Pohyb má kromě účinků socializačních a komunikačních i účinky psychoregenerační, psychoregulační a psychorelaxační. Je důležitý z hlediska odbourávání stresu a civilizačních chorob zejména obezity, vzniku infekcí a neuropsychické zátěže. Kompenzuje jednostrannou zátěž vytvořenou dlouhým 11

12 sezením a vytváří návyky pro správnou pohybovou aktivitu v dospělosti (Havlínová, 2006). Nedostatek pohybu vede ke vzniku svalové dysbalance a vývoji ortopedických potíží ve vyšším věku. Při nedodržování zásad zdravého pohybu dochází k závažným zdravotním problémům, které jsou problémem dětí v mladším školním věku a mnohdy i v předškolním věku (Mužík, 2007). Proto je důležité vést děti už od útlého věku ke správnému životnímu stylu a utvářet prostředí a příležitosti k pohybové činnosti jak ve školách, tak i v rodinách dětí. Školy by měly mít dostatek prostoru, aby dětem mohly poskytnout dostatečný pohyb. Prostory heren a tělocvičen v mateřských školách by měly být dle možností každé školy vybavit náčiním, jako jsou prolézačky, trampolíny, lana, míče, atp. Veškeré náčiní a nářadí by mělo být uzpůsobeno tělesným rozměrům dětí v předškolním věku. Stejným způsobem je nutné vybavit i školní hřiště, protože i pohyb na čerstvém vzdychu je velice důležitý. Při pohybových aktivitách je nezbytné pedagogické a psychologické vzdělání učitelek. Nutností je respektování individuálních možností dětí, schopností dětí, potřeby odpočinku a spánku. 1.3 Psychologická specifika V psychologické oblasti se u dětí předškolního věku rozvíjí učení, city, vnímání, čití, představivost, paměť, myšlení a řeč. Do počátku předškolního období patří vzdorovité období. Dítě odmítá poslušnost, vzteká se a prosazuje jen to, co samo požaduje od ostatních. Období prvního vzdoru se považuje za projev, při kterém se formuluje vlastní vůle, sebevědomí, jenž se dostává do sporu s vůlí a autoritami (Machová, 2005). Pro citovou rovnováhu dítěte má důležitou funkci hračka. Dítě si ke své oblíbené hračce vytváří vztah kolem 2. roku a dříve. Můžeme hovořit o důvěrném přátelství mezi hračkou a dítětem. U některých dětí se tento vztah udržuje i do dospělého věku. Podle toho, jak se dítě k hračce chová, můžeme rozpoznat v jakém je rozpoložení. Agresivní chování k hračce může být důsledkem negativního citového zážitku (Kohoutek, 2008). 12

13 Kolem čtyř let pak dochází k vývoji myšlení, kdy se mění úroveň předpojmová (symbolická) na úroveň názornou. Myšlení ale stále plně nerespektuje zákony logiky, dítě dokáže rozeznat čeho je více a čeho méně. Tyto úsudky jsou závislé na vnímání tvaru a velikosti. Zhruba do pěti let děti věří tomu, že změna tvaru vede i ke změně množství. V pěti letech dítě dokáže třídit věci na kratší, delší, lehčí, těžší a je schopno rozlišovat jak doplňkové barvy (růžová, fialová, oranžová), tak i různé zvuky a chutě. Rozpoznávání věcí a poznávání nového dítě uplatňuje především hmatem, kterým dokáže rozlišit a pojmenovat vlastnosti předmětů (např. hladké, drsné, měkké, hebké, atd.). Dále je schopné sdělit svůj věk, jméno a bydliště. V šesti letech již rozliší pravou a levou stranu, ví, zda je dopoledne, odpoledne, večer, apod. Dítě také vydrží déle u rozdělané práce a dokončí ji (Skorunková, 2007; Machová, 2005; Plevová, 2006). Výrazným znakem myšlení je egocentrismus. Děti všechny vnímané skutečnosti posuzují ze svého pohledu. Myšlení je antropomorfické, kdy dítě vše polidšťuje a artficialistické (myšlení dítěte je závislé na vykonávané činnosti) ( ; Švingalová, 2006). Kolem třetího roku života se obohacuje slovní zásoba dítěte, která se rozšiřuje velice rychle. Dítě používá stále delší a složitější věty, je schopno opakovat kratší říkanky a básničky. Základem rozvoje slovní zásoby je dostatek podnětů a volba interpersonální komunikace mezi dospělými a dítětem. Televize či počítač tuto komunikaci v žádném případě nenahradí a nevedou k aktivnímu rozvoji řeči. V průběhu předškolního věku však mohou vznikat různé odlišnosti ve vyslovování hlásek, jako je třeba patlavost (dítě nedokáže vyslovovat některé hlásky). Existuje však vývojová patlavost, která se do nástupu k povinné školní docházce upraví. Pokud by však přetrvávala, je důležitá korekce na logopedii. Dalším problémem může být koktavost, která se vykytuje spíše u chlapců než u dívek (v poměru 3:1) (Machová, 2005). V předškolním věku si můžeme u dětí povšimnout i živé, svěží, neotřelé a tvořivé fantazie. Fantazie se zčásti vrací i v období druhého vzdoru puberty a po ní, když se jedinec zamiluje. Fantazie dělá dítěti svět srozumitelný a přijatelný. Projevuje se ve hře, kresbě i vyprávění. U dětí tohoto věku se ve větší míře objevují lži, které jsou nezáměrné, nepravé. Jedná se o tzv. smyšlenky (konfabulace), což jsou jakési kombinace vzpomínek a fantazie. Dítě je na rozdíl od pravé lži o pravdivosti svého tvrzení pevně přesvědčeno. S fantazií velmi úzce souvisí i představivost. 13

14 Fantazijní představy se objevují ve výtvarném a často i pohybovém projevu. Díky představivosti vzrůstá zájem o pohádky, proto je velmi přínosné a pro děti zajímavé veškeré činnosti v mateřské škole motivovat určitým tématem (budeme si hrát na pohádkové postavy, na zvířátka, atd). Představivost se uplatňuje i při námětových hrách (Matějček, 1986; Švingalová, 2006; Plevová, 2006). Předškoláci mívají poměrně dobrou mechanickou paměť, jsou schopni se naučit velké množství říkanek a písniček. Rozvíjí se paměť slovně logická. Základním znakem paměti je však neustále mimovolnost. Objevuje se i paměť úmyslná. Se zvyšujícím se věkem jsou děti schopné udržet paměť čím dál delší dobu. To je velice důležité pro zvládání práce ve škole (Plevová, 2006). 1.4 Sociální specifika Do tří let dítěte je nejdůležitějším prostředím rodina, která uspokojuje jeho potřeby a tím formuluje utváření osobnosti. V rodině má dítě své pevné místo, citové zázemí, což je jedna z nejdůležitějších potřeb. Probíhá důležitý úsek sociálního chování, dítě si osvojuje vzorce chování v různých situacích, například styk s jinými dětmi a dospělými. Učí se spolupracovat, soutěžit, podřídit se, apod. Dítě se učí zapojit do života společnosti. V šesti letech je dítě zpravidla připraveno na zahájení povinné školní docházky. Pro dítě je to veliká změna, na kterou se připravuje již v mateřské škole (Machová, 2005). V mateřské škole zastává několik sociálních rolí, které jsou rovněž součástí jeho identity. Přibývají role mimo rodinu, kde dítě zastává roli syna či dcery, bratra, sestry, vnučky, vnuka, atd. V mateřské škole dítěti náleží role, jako jsou role žáka mateřské školy a vrstevnická role v dětské skupině (Skorunková, 2007). Tímto se i děti začínají do jisté míry emočně osamostatňovat, vrůstají do skupiny svých vrstevníků a mnohdy jim dávají přednost před rodiči. Vznikají tedy city ve vztahu k dospělým a k vrstevníkům. Na začátku dominují city k dospělým, postupně pak k vrstevníkům, protože si dítě při své hře s dospělými nevystačí. Hra rovněž rozvíjí sociální dovednosti, dítě má potřebu si hrát spolu s vrstevníky ne vedle nich. Tato potřeba vzniká od 3 let dítěte. Pro úspěšnost kooperativní hry 14

15 je velice důležitá schopnost komunikace, spolupráce, sebeprosazování zdravým a nenásilným způsobem (Kohoutek, 2008; Plevová, 2006; Skorunková, 2007). Předškolní děti si rovněž začínají uvědomovat rozdíly mezi oběma pohlavími (žena, muž) a rovněž znají obsah chlapecké a dívčí role (Švingalová, 2006). Důležitou činností dítěte, ve které se objevují intersexuální rozdíly, je hra a v ní také vzniká určitý proces socializace. Při sociálních hrách vznikají dětské skupinky, které jsou nahodilé. Náměty her se střídají a spolupráce dětí je jen povrchní. U her rozpoznáváme různé typy dětí submisivní (podřídivé) a dominantní (vůdcovské) typy dětí. Hry mají také situační charakter a děti se jimi učí prosadit to, co si přejí a uznávat ostatní členy ve skupině (Plevová, 2006; Kohoutek, 2008). 15

16 2 Pohybový režim dítěte v mateřské škole Pohyb je velice důležitý pro zdravý vývoj dítěte. V mateřské škole jím udržujeme aktivitu dětí, předcházíme degenerativním onemocněním v pozdějším věku, zdokonalujeme různé složky pohybového ústrojí, jako je například svalová síla, vytrvalost, hbitost, rychlost, obratnost, ladnost pohybu a tělesná rovnováha. Jeho součástí je také uvolnění svalového napětí. Přispívá k účinnosti odpočinku a uklidnění, zajišťujeme jím také správné držení těla a správné dýchání. Děti vychováváme k tomu, aby měly pohyb rády, potřebovaly ho, prováděly jednotlivé úkony uvědoměle a dokázaly se kontrolovat. Posilujeme odvahu dítěte, ukázněnost, spolupráci s ostatními dětmi. Pohybová výchova je rovněž prevencí poruch chování, protože dítě přebytek energie ventiluje právě do pohybových aktivit. Pohyb by měl být intenzivní, ale nesmí dítě unavit (Mečíř, 1971). Důležité je umožnit dítěti vydatný pohyb na místech, kde má možnost se proběhnout. Nejlepším místem je dětské hřiště, školní zahrada, kde má dítě i přísun čerstvého vzduchu, může využít nejrůznějších prolézaček, překážek, pískovišť, brouzdaliště, bazénku, jednotlivých náčiní, jako je třeba balon, lehká břemena, trojkolky, sáně, dětské lyže, apod. (Mečíř, 1971). Zdravé předškolní dítě se bez pohybu neobejde, a pokud mu nebude umožněno se hýbat, projeví se to na jeho chování. Při dlouhodobější pohybové deprivaci vznikají nevratné změny jak ve fyziologické úrovni organismu, tak i v psychice jedince a jeho sociálních vztazích (Dvořáková, 2002). V mateřské škole bývá zpravidla velmi dobře dodržován pohybový režim. Jelikož dítě potřebuje pohybovou aktivitu až šest hodin denně, v mateřské škole se pohyb zařazuje ve většině aktivit nebo se používá jako kompenzace sedavých aktivit, kdy se děti něco učí, kreslí, atd. Pro děti je specifické velmi rychlé střídání aktivit, kdy po sobě následují pohybové aktivity střední či vyšší intenzity a platí, že čím je dítě starší, tím vydrží u aktivity déle. V mateřské škole se využívá v těchto blocích dopolední pohybové chvilky, zdravotní cvičení, procházka na čerstvém vzduchu nebo pobyt venku (na školní zahradě, hřišti, apod.), odpolední neřízené hry. Spontánní pohyb by měl být v mateřské škole oproti základní škole rovnoměrně rozložen do celého dne. V základní škole ho pak nahrazují spíše sedavé aktivity, kdy je potřeba, aby dítě ve vyučovací hodině udrželo pozornost (Kuklová, 2011). 16

17 Existuje dlouhá řada pohybových her, které jsou určené pro děti ve věku 3 6 let. Děti zde uplatňují potřebu sociálního kontaktu, uznání ostatních, určitou formu svobodného myšlení (Dvořáková, 2009). Kvalita pohybu v mateřské škole by se měla postupně zvyšovat a dítě by se mělo učit pohyby od nejméně složitých k těm, které vyžadují složitější provedení, jako je například bruslení, plavání, lyžování, apod. Pro pohybové aktivity u dětí ve věku 3 6 let platí: Rychlé střídání pohybových aktivit. Děti upřednostňují dynamické pohyby před statickými prácemi tj. děti nepostojí a zaujme je spíše běhání než sezení na místě. Děti těžko snášejí jednotvárné činnosti. Děti jsou soutěživé a preferují fyzickou výkonnost, proto je možné je dobře motivovat. Děti se snaží napodobovat sportovní aktivity dospělých, ale zde je třeba hlídat možná rizika úrazů. Dospělí mají zásadní vliv na pohybový rozvoj a výchovu dítěte ( ). Při cvičení či případném zlepšování kondice je velice důležité upřednostnit hru a cviky, které jsou všeobecně rozvíjející. Od cviků, které jsou úzce specializované na jednotlivé oblasti, bychom měli raději upustit. Důležitou složkou v pohybové aktivitě však není jen mateřská škola a učitelky, ale dítě by mělo najít podporu ke sportu i v domácím prostředí u rodičů. Rodiče mohou dítěti nabídnout paletu nejrůznějších sportů, které třeba sami provozují dle svých možností (jízda na kole, kolečkových i ledních bruslích, lyžích, míčové hry, hry s jiným sportovním načiním tenisové a pingpongové rakety, apod.). Dítě si později samo vybere, které aktivity se mu nejvíce líbí. Pokud děti sportovní nadšení nevidí v rodině, málokdy si ke sportu naleznou sami cestu. Někteří rodiče si totiž neuvědomují, že dítě je potřeba zvednout ze židle a přimět ho k pohybové aktivitě. V pozdějším věku bude dítě kopírovat návyky z dřívějška a statických aktivit, jako je například učení či sezení u počítače bude jen přibývat ( ). 17

18 Již Jan Ámos Komenský vytyčil pět didaktických zásad výchovně vzdělávacího procesu. Tyto zásady jsou známé po celém světě a v mateřské škole by se také neměly opomíjet. Mezi tyto didaktické zásady patří: Zásada uvědomělosti a aktivity - děti se zapojují do činnosti aktivně. Učí se pozorovat, přemýšlet a rozpoznat vlastní chyby. Zásada názornosti využíváme přímé i nepřímé prostředky pro vytvoření správné představy o pohybu, jako je přímé provedení cviku učitelkou, obrázky, video, apod. Zásada soustavnosti učitelka má promyšlený krátkodobý i dlouhodobý plán vedoucí k návaznosti naučených dovedností v ucelený systém od nejjednodušších ke složitějším dovednostem a od známých dovedností k dovednostem pro děti neznámým. Zásada přiměřenosti obsah i rozsah zatížení, obtížnost a způsob cvičení musejí odpovídat stupni psychického rozvoje dítěte, jeho tělesným schopnostem. Vše by mělo být přiměřené věku dítěte a individuálním zvláštnostem. Zásada trvalosti její podstatou je, aby si dítě zapamatovalo vědomosti, dovednosti a schopnosti a mohlo si je kdykoliv vybavit a použít. Učitelka by měla dodržovat další tři základní priority trenéra dětí: Nepoškodit děti nevhodným zatížením, které může vést k fyzickému i psychickému poškození. Vytvořit u dětí vztah ke sportu naučit děti vnímat sport jako příjemnou aktivitu a nepostradatelnou součást běžného života, která nám pomáhá bojovat proti chorobám. Vytvořit základy pro pozdější trénink a zvládání základních dovedností, techniky pohybů a činností dané sportovní disciplíny, na které je možné později navázat (Perič, 2008). Všechny tyto zásady spolu velmi úzce souvisí a dohromady tvoří celek. Jejich plnění výrazným způsobem ovlivňuje a zefektivňuje celou jednotku tělesných aktivit v mateřské škole (Perič, 2008). 18

19 2.1 Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání v kontextu podpory zdraví dítěte Rámcový vzdělávací program je kurikulární dokument státní úrovně, který vydává MŠMT. Obecně platí pro určitou úroveň vzdělávání. V souladu s RVP škola zpracovává a realizuje svůj školní vzdělávací program. Jelikož pojem tělesná výchova je název pro obor vzdělávání a název předmětu vzdělávání na všech stupních škol, v mateřské škole předmět tělesná výchova neexistuje a název se neobjevuje ani v rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání (Smolíková, 2006). Pohybové činnosti a hry jsou však základní potřebou dětí a nezbytnou součástí dětského režimu dne. Učitelé mateřských škol by měli být v oboru tělesná výchova také vzděláváni. Získávají obecnější poznatky z oboru pedagogika, vývojová psychologie, vývojová biologie, anatomie a fyziologie. Učitelé mateřských škol musí respektovat potřeby dětí a pohybem podpořit tělesný, psychický a sociální rozvoj dítěte. Dále je žádoucí, aby znali specifika dětského věku, možnosti vývoje, zatěžování, řízení a organizace i konkrétní metody nácviku. Učitelé tyto poznatky realizují v konkrétních pohybových činnostech, v částečně i zcela řízených kratších a delších celcích, i v činnostech spontánních, pro něž vytvoří podmínky (Dvořáková, 2006). Cílem výchovy od nejnižšího věku dítěte je postupně získávat znalosti, dovednosti, zkušenosti, hodnoty a postoje potřebné pro celý život. Říká se jim životní kompetence. S formulací životních kompetencí se setkáváme v návrhu Rámcového vzdělávacího programu předškolního vzdělávání. Rámcový vzdělávací program je rozdělen do několika vzájemně se prolínajících a ovlivňujících se oblastí. Jednotlivé oblasti vzdělávání jsou zpracovány tak, aby byly srozumitelné pro pedagoga a s jejich obsahem mohl pracovat. Každá z oblastí má své dílčí cíle (záměry), vzdělávací nabídku a očekávané výstupy, což jsou předpokládané výsledky vzdělávání. Předpokládanými výsledky rozumíme souhrn vědomostí a dovedností, které by dítě mělo v průběhu předškolního vzdělávání získat. Mezi těmito vědomostmi a dovednostmi má důležitou úlohu i pohyb. Oblastmi Rámcového vzdělávacího programu jsou: Biologická oblast (Dítě a jeho tělo) Psychologická oblast (Dítě a jeho psychika) Interpersonální oblast (Dítě a ten druhý) 19

20 Sociokulturní oblast (Dítě a společnost) Enviromentální oblast (Dítě a svět) (Dvořáková, 2001; Smolíková, 2006) V jednotlivých oblastech rámcového vzdělávacího programu se dítě učí: Biologická oblast (Dítě a jeho tělo) - uvědomovat si své tělo - rozvíjet pohybové schopnosti a zdokonalovat dovednosti v oblasti hrubé i jemné motoriky, jako je koordinace a rozsah pohybu, dýchání, koordinace ruky a oka, apod. Dále ovládat pohybový aparát a tělesné funkce. - rozvíjet a užívat všech smyslů - rozvíjet fyzickou i psychickou zdatnost - osvojovat si praktické dovednosti přiměřené věku - osvojovat si poznatky o těle a jeho zdraví, pohybových činnostech a jejich kvalitě. Osvojovat si poznatky a dovednosti důležité k podpoře zdraví, bezpečí, osobní pohody a pohody prostředí - vytvářet zdravé životní návyky a postoje jako základy zdravého životního stylu. Psychologická oblast (Dítě a jeho psychika) Jazyk a řeč - rozvíjet řečové schopnosti a jazykové dovednosti, jako je vnímání, naslouchání, porozumění, výslovnost, vytváření pojmů, mluvní projev, vyjadřování - rozvíjet komunikaci verbální i neverbální a kultivovaný projev - osvojovat si některé poznatky a dovednosti předcházející čtení a psaní, rozvíjet zájem o psanou podobu jazyka a další formy sdělení (výtvarné, hudební, pohybové, dramatické) Poznávací schopnosti a funkce, představivost a fantazie, myšlenkové operace - rozvíjet, zpřesňovat a kultivovat smyslové vnímání od konkrétně názorného k pojmovému, rozvíjet paměť a pozornost, přecházet od bezděčných forem těchto funkcí k úmyslným, rozvíjet kultivaci představivost a fantazie - rozvíjet tvořivost - posilovat zvídavost, zájem, radost z objevování apod. 20

21 - vytvářet pozitivní vztah k intelektuálním činnostem a k učení, podporovat a rozvíjet zájem o učení - osvojovat si elementárních poznatky o znakových systémech a jejich funkci - vytvářet základy pro práci s informacemi Sebepojetí, city, vůle - poznávat sebe sama, rozvíjet pozitivní city ve vztahu k sobě - získávat relativní citovou samostatnost - rozvíjet schopnosti sebeovládání - rozvíjet schopnosti citové vztahy vytvářet, rozvinout je a city plně prožívat - rozvíjet poznatky, schopnosti a dovednosti umožňující pocity, získané dojmy a prožitky vyjádřit - rozvíjet a kultivovat mravní i estetické vnímání, cítění a prožívání - získat schopnosti záměrně řídit svoje chování a ovlivňovat vlastní situaci Interpersonální oblast (Dítě a ten druhý) - seznamovat se s pravidly chování ve vztahu k druhému - osvojovat si elementární poznatky, schopnosti a dovednosti důležité pro navazování a rozvíjení vztahů dítěte k druhým lidem - posilovat prosociální chování ve vztahu k ostatním lidem - vytvářet prosociální postoje - rozvíjet interaktivní a komunikativní dovednosti verbální i neverbální - rozvíjet kooperativní dovednosti - ochraňovat osobní soukromí a bezpečí ve vztazích s druhými dětmi i dospělými Sociokulturní oblast (Dítě a společnost) - poznávat pravidla společenského soužití a jejich spoluvytváření v rámci přirozeného sociokulturního prostředí, porozumět základním projevům neverbální komunikace obvyklým v tomto prostředí - rozvíjet schopnosti žít ve společenství ostatních lidí, pomáhat k tomuto společenství (ke třídě, k rodině, k ostatním dětem), vnímat a přijímat základní hodnoty v tomto společenství uznávané 21

22 - rozvíjet základní kulturně společenské postoje, návyky a dovednosti dítěte, rozvíjet schopnosti projevovat se autenticky, chovat se autonomně, prosociálně a aktivně se přizpůsobovat společenskému prostředí a zvládat jeho změny - vytvářet povědomí o mezilidských morálních hodnotách - seznamovat se se světem lidí, kultury a umění, osvojovat si základní poznatky o prostředí, v němž žije - vytvářet povědomí o existenci ostatních kultur a národností - vytvářet základy aktivních postojů ke světu, k životu, pozitivních vztahů ke kultuře a umění, rozvíjet dovednosti umožňující tyto vztahy a postoje vyjadřovat a projevovat - rozvíjet společenský i estetický vkus Enviromentální oblast (Dítě a svět) - seznamovat se s místem a prostředím, v němž žije, a vytvářet pozitivní vztah k němu - vytvářet elementární povědomí o širším přírodním, kulturním i technickém prostředí, o jejich rozmanitosti, vývoji a neustálých proměnách - poznávat jiné kultury - pochopit, že změny způsobené lidskou činností mohou prostředí chránit a zlepšovat, ale také poškozovat a ničit - osvojit si poznatky a dovednosti potřebné k vykonávání jednoduchých činností v péči o okolí při spoluvytváření zdravého a bezpečného prostředí a k ochraně dítěte před jeho nebezpečnými vlivy - rozvíjet úctu k životu ve všech jeho formách - rozvíjet schopnosti přizpůsobovat se podmínkám vnějšího prostředí i jeho změnám - vytvářet povědomí o vlastní sounáležitosti se světem, s živou a neživou přírodou, lidmi, společností, planetou Zemí (Smolíková, 2006) Všechny tyto vědomosti a dovednosti vyjmenované výše určitým způsobem souvisejí se zdravým životním stylem. Učitelka by měla být schopna je při učení dětí vmísit do nejrůznějších aktivit (např. pohybové, hudební, atd.). 22

23 2.2 Možnosti aplikace výchovy ke zdravému životnímu stylu do školních vzdělávacích programů Výchova ke zdravému životnímu stylu patří do mateřské školy stejně neodmyslitelně jako například hudební činnosti, dramatické, výtvarné apod. Někdy je však obtížné, aby pedagogové přistupovali k tomuto tématu stejně zodpovědně jako k ostatním. Výchova ke zdraví je nedílnou součástí gramotnosti člověka a jeho výchovy. Z tohoto důvodu také existuje několik projektů, které podporují zdraví v mateřských i základních školách ( ). Nejrozšířenějším programem podporujícím zdraví v mateřských školách je v dnešní době projekt Zdravá škola. Cílem tohoto programu je rozvíjet životní kompetence každého žáka tak, aby k jeho životním prioritám patřila úcta ke zdraví a schopnost chovat se zodpovědně ke zdraví svému i zdraví ostatních. Zdravá mateřská škola funguje na základě své vlastní filozofie, principů a zásad. Mezi tyto zásady patří: Učitelka podporující zdraví učitelka má své kvality a je jednotícím činitelem celé mateřské školy. Je dětem dobrým vzorem. Věkově smíšené třídy pro děti je přirozené žít v prostředí, ve kterém skupinu lidí tvoří věkově smíšené skupiny. Děti se potřebují učit z podmínek socializace, protože je hlavním přínosem dítěte v mateřské škole. Rytmický řád života a dne dodržování pravidelného uspořádání dne, aby mohly být uspokojovány individuální potřeby dětí a byl zde prostor pro pružné rozhodování, vzájemnou informovanost a komunikaci s rodiči. Tělesná pohoda a volný pohyb v mateřské škole musí mít dítě dostatek pohybu. Pohyb je nepostradatelný pro zdravý vývoj, působí příznivě na tělesnou i duševní pohodu. Zdravá výživa správná výživa je důležitá pro růst, vývoj, psychickou i fyzickou výkonnost a obranyschopnost. Spontánní hra hra je jednou z přirozených potřeb dítěte, proto mateřská škola musí dětem nabídnout prostor, čas a prostředky pro realizaci spontánní hry. 23

24 Podnětné věcné prostředí prostředí mateřské školy ovlivňuje jak děti, pedagogy, tak i veškeré zaměstnance. Prostředí musí být vstřícné, podnětné a hygienické. Bezpečné sociální prostředí prostředí musí být bezpečné, musí v něm existovat sociální klima na základě vzájemné důvěry, úcty, empatie, solidarity a spolupráce. Participativní a týmové řízení styl řízení mateřské školy je založen na participaci a kooperaci všech zúčastněných. Partnerské vztahy s rodiči - vzájemné vlivy rodiny a mateřské školy jsou založeny na toleranci, partnerství a otevřenosti. Spolupráce mateřské školy se základní školou - mateřská škola musí vytvářet podmínky pro plynulý a nestresující přechod dětí z mateřské školy do 1. ročníku škol základních. Začlenění mateřské školy do života obce mateřská škola se musí podílet na životě a rozvoji obce na základě pozitivních vztahů uvnitř školy, mezi školou a rodiči. Obohacuje tím kulturní a duchovní život obce. ( ; Havlínová, 2006) V rámci výchovy ke zdraví se učitelky mateřských škol mohou opřít o materiály, projekty a programy, kterých je v české republice relativně velké množství. Většinou se však zaměřují na konzumaci vyvážené stravy. Mezi tyto programy v rámci české republiky patří: Pyramidáček edukační materiál pro učitelky mateřských škol zaměřený na systematickou výuku správné výživy, podpoře a rozvoji pohybové aktivity formou her, soutěží, pohádek, výtvarných aktivit, atd. Je zaměřen na primární prevenci obezity u dětské populace. Materiál obsahuje pomůcky a návody pro vedení hodin s tématikou zdravého životního stylu, obzvláště pak výživy ( metodickematerialyvyukoveprogramy/25925.aspx ). Přijmi a vydej soutěžní kampaň, kterou každý rok vyhlašuje v letních měsících Státní zdravotní ústav za podpory ministerstva zdravotnictví. Cílem je zvýšit motivaci lidí, aby zlepšili své stravovací návyky a pohybové aktivity. Ty by měly vést 24

25 k rovnováze mezi energetickým příjmem a výdejem. Podstatnou částí kampaně je motivační soutěž, v níž účastníci po dobu několika dnů sledují vlastní energetický příjem z potravy a energetický výdej pohybem ( ). Výživa hrou aneb s Danem jíme zdravě interaktivní program určený pro děti předškolního a mladšího školního věku. Program je na nosiči CD a je doplněný o pracovní listy. Je doporučován Státním zdravotnickým ústavem v rámci sítě Škol podporujících zdraví ( ). Hravě žij zdravě - čtyřtýdenní internetový kurz zdravého životního stylu pro děti. Celorepublikový projekt oslovující rodiče, děti a školy. Pomáhá jednotlivcům s pomocí odborníků upravit pohybové a stravovací návyky tak, aby celkově zkvalitnili svůj život a dokázali si úbytky na váze udržet ( ). Vanda a Standa hudebně zábavné programy pro děti ve věku 4 10 let. Vychovávají ke zdravému životnímu stylu. Jsou zaměřené například na biopotraviny, ekologické produkty, zdravé stravování a hygienu při něm, atd. ( ) Zdravá abeceda vzdělávací program určený mateřským školám. Podporuje zdravé návyky dětí předškolního věku. Je to komplexní metodika věnující se zdravé výživě, pohybu, prostředí a vnitřní pohodě. Aktivizuje děti, učitele a rodiče v rozhodování se pro zdraví v běžných situacích. Vychází z RVP PV, principů školy podporující zdraví, využívá pedagogiky Montessori, Začít spolu a globální výchovy ( ). 25

26 3 Diagnostika efektů výchovy ke zdraví Výchova ke zdraví u dítěte předškolního věku je také zaměřená na prevenci zubního kazu. Preventivní prohlídka u dětí předškolního věku probíhá dvakrát ročně a je spojena s vyšetřením vývoje orofaciální oblasti a stavu chrupu, paradontu, stavu sliznic, měkkých tkání, anomálií v postavení zubů a čelisti. Stomatolog dítě a rodiče poučí o významu prevence stomatologických onemocnění a provede instruktáž o udržování správné hygieny dutiny ústní. K hodnocení zdravotního stavu dítěte se využívá spektrum škál a testů a některé z nich jsou využitelné i ve školní praxi (Barna, Filipová, Žejglicová & Kratěnová, 2003). K nejčastěji využívaným testům správného držení těla v terénu patří tyto níže uvedené testy (Šeráková, 2006): Test držení těla podle Mathiasse - tento test je dle Barny (2003) pro využití v praxi jednoduchý a spolehlivý. Dítě je vyzváno, aby stálo minimálně 30 sekund vzpřímeně s předpaženými pažemi. Pokud má dítě správné držení těla, postoj se výrazně nemění. Chybné držení těla se projevuje posunem pánve, přemísťováním trupu vzad a prohlubováním lordózy. V případě změny postavení během testu lze mluvit o posturálním oslabení. U výrazně vadného držení těla dítě nedokáže zaujmout původní postoj. Test lze provádět u dětí od 4 let. Adamsův test - při předklonu dítěte se prokazují trupové asymetrie. Při pohledu ze strany se zvýrazňuje zakřivení páteře (Švecová, 2010). Hodnocení držení těla podle Kleina a Thomase, modifikováno Mayerem (1978) - dle tohoto druhu hodnocení lze držení těla rozdělit na výtečné, dobré, chabé a špatné držení těla (Šeráková, 2006). Další poruchou, kterou lékaři u dětí sledují, je vznik obezity. Obezita je metabolická porucha charakterizovaná nárůstem tělesného tuku ve vztahu k ostatním tkáním v organismu. Vznik obezity závisí na genetických predispozicích a faktory zevního prostředí (Hainerová, 2009). Lékaři proto u dětí hodnotí tělesnou hmotnost, protože je nutné identifikovat příčiny a rizikové faktory obezity, které mohou vzniknout (Pařízková, 2007). 26

27 Obezita jako rizikový faktor vede k rozvoji závažnějších metabolických onemocnění. Proto je důležité, aby se jí již v nízkém věku dítěte věnovala zvýšená pozornost. Lékaři se při jejím vzniku zaměřují na rodinnou anamnézu z hlediska výskytu obezity, kardiovaskulární onemocnění a diabetes mellitus. V osobní anamnéze se pak zjišťuje porodní váha dítěte, vývoj v perinatálním období, růst dítěte, informace o váhových přírůstcích a stravování v kojeneckém období a časném dětství, stravovací návyky, fyzickou aktivitu, dlouhodobou medikaci a její dávkování, spánkový režim, atd. (Kytnarová, 2002). Posuzování obezity: Dle hmotnostních indexů využívá se index BMI (body mass index, kg/výška 2 v m). Hmotnost dítěte se vždy vztahuje k výšce. Na rozdíl od dospělých lidí se častěji než BMI využívá zhodnocení prostého poměru hmotnosti k výšce dítěte, jeho věku a pohlaví. V dětském věku se BMI mění. Dle percentilových grafů sestavených na základě národních studií platí, že údaje lze hodnotit jako přiměřené, když se percentil nachází v rozsahu Klesne li hodnota percentilu pod 10, jedná se o dítě hypotrofické (s nižšími nutričními rezervami). V případě, že je výsledná hodnota pod bodem 2-3, uvažujeme o významné hypotrofii dítěte. V opačném případě percentil vyšší než 90 znamená pro dítě, že má nadváhu. Obezita znamená, že percentil je vyšší než ( )- viz. tabulka 1, tabulka 2. Tabulka 1 Tabulka 2 BMI u chlapců ve věku 0 18 let BMI u dívek ve věku 0 18 let 27

28 Stanovení procenta tělesného tuku pomocí antropometrických ukazatelů měření tloušťky kožních řas a využití tělesných obvodů (pas, boky). Bioelektrická impedance - měří se odpor těla při průchodu proudu s nízkou amplitudou a vysokou frekvencí. Hodnotí se tři tělesné kompartmenty tuk, beztuková tkáň a voda ( ). Další metody hodnocení tuku v organismu se vzhledem k jejich dostupnosti využívají spíše v epidemiologických studiích, jako jsou např. hydrodenzitometrie, CT, NMR, duální rentgenová absorpciometrie (Kytnarová, 2002). Dále se dítě se již od prvních týdnů života u lékaře setkává s testy, které hodnotí jeho psychickou úroveň. Psychika je rovněž velice důležitá pro zdravý životní styl. Účelem základního psychologického vyšetření nejsou odpovědi dítěte na jednotlivé otázky či posouzení vyšetření pro různé účely, ve struktuře vyšetření se věnuje pozornost těmto oblastem: Vlivy okolí prostředí, ve kterém dítě žije Chování dítěte Intelektuální faktory Neuropsychický stav Úspěšnost dítěte Osobnost dítěte sociálně afektivní faktor Existuje velké množství metod, kterými psycholog dítě zkoumá a třídění těchto metod je také mnoho. Z vědeckého hlediska však kategorizace psychologických diagnostických metod není podstatná, přisuzuje se jí spíše didaktický význam. Svoboda, Krejčířová a Vágnerová (2001) dělí metody na: Klinické metody pozorování, rozhovor, anamnéza, analýza spontánních produktů Testové metody vývojová diagnostika, testy inteligence, testy speciálních schopností, neuropsychologické metody, projektivní metody (verbální, grafické, metody volby), kresebné metody (kresba jako měření úrovně rozumových schopností, kresba 28

29 jako měření úrovně senzomotorických dovedností, kresba jako projektivní metoda, kresebné testy kreativity), dotazníky (jednodimenzionální, vícedimenzionální, dotazníky pro rodiče a vychovatele), objektivní testy osobnosti, posuzovací škály (Svoboda, Krejčířová & Vágnerová, 2001) Nejlepší cestou k poznání psychiky dítěte je kresba. S pohybem se totiž kresba řadí mezi základní aktivity dítěte. Pomocí kresby dítě neverbálně vyjadřuje své pocity, přání, obavy a jeho vlastní představy. Činnost, kdy dítě kreslí, vypovídá o různých faktorech, proto se jí přisuzuje vyšší význam. Kreslení souvisí s motorickým vývojem dítěte, rozumovým vývojem, emocionální zkušeností dítěte, apod. a je svázáno s celým duševním životem. Při psychologickém vyšetření dítěte je důležitý jak produkt, který nám může o dítěti mnohé prozradit, tak i celý proces kresby, jako je držení kresebného nástroje, způsob jak dítě kreslí, jak sedí, délka kreslení, používání gumy, atd. (Šimíčková- Čížková, 2003). Vývoj kresby lidské postavy postupuje od nereálné kresby ve třech letech, přes znázornění hlavonožce ve čtyřech letech a dvojdimenzionální obrysovou kresbu v pěti letech, až k profilovému zachycení postavy. V šesti letech se mění lineární znázornění, proporce kresby se harmonizují a postupně mizí nápadné disproporce. Kresba postavy se vyznačuje určitými symbolizujícími detaily, prvky oděvu s vyznačením pasu, knoflíků atd. Projevuje se již záměrnost v označení odlišnosti pohlaví muže a ženy (Třesohlavá, Kňourková & Černá, 1990, 47). Při posouzení dítěte pro vstup do základní školy se využívá kresba mužské postavy. Je jednou z úloh orientačního grafického testu školní zralosti, který vytvořil Jaroslav Jirásek v 60. letech 20. století (Dittrich, 1992). Pro hodnocení Jiráskových úkolů se původně využívala tříbodová stupnice, dnes je změněna na pětibodovou. Hodnocení mužské postavy v Jiráskově orientačním testu školní zralosti: Počet bodů, které dítě může Hodnocení kresby získat 5 bodů Nakreslená postava má hlavu, trup, ruce a nohy. Mezi hlavou a trupem je krk, který není větší než trup. Na hlavě jsou 29

30 vlasy (mohou být zakryté čepicí nebo kloboukem) a uši. V obličeji se nacházejí oči, nos a ústa. Paže jsou zakončeny rukou s pěti prsty. Nohy jsou dole zahnuté. Postava je oblečená do mužských šatů a je nakreslená tzv. syntetickým způsobem. 4 body Chybí syntetický způsob zobrazení. Pokud je postava namalována syntetickým způsobem zobrazení, mohou být prominuty tři chybějící části - krk, vlasy, jeden prst ruky, nikoli však část obličeje. 3 body Kresbě nechybí hlava, trup a končetiny. Končetiny jsou nakresleny dvojčarou. Může chybět krk, uši, vlasy, oděv, prsty a chodidla. 2 body Kresba je primitivní. Obsahuje trup a končetiny (stačí nohy nebo ruce) jsou vyjádřeny jako jednoduché čáry. 1 bod Na kresbě není jasně zobrazený trup (jde o hlavonožce nebo překonávání hlavonožce) nebo oba páry končetin. Dalšími úkoly v Orientačním testu školní zralosti jsou: napodobení psacího písma opis skupiny bodů Úkoly se rovněž hodnotí na pětibodové stupnici (Dittrich, 1992). 3.1 Monitorování úrovně pohybové aktivity dětí V současné době se řada odborníků a odborných pracovišť zabývá monitoringem pohybové aktivity dětí. Pohybová aktivita je také obsahem vědních oborů, jako jsou například kinantropometrie, medicína, informatika, matematika, atd. Monitoring pak nese významnou roli v nejrůznějších výzkumech, což jsou výzkumy pohybových činností, výchovný proces ve školách či tréninkový proces. Dále se využívají v preventivní medicíně či při onemocnění dítěte (Mužík, 2009). 30

31 Pohybovou aktivitu monitorujeme dvěma způsoby: Kvantitativní způsob monitoringu pohybové aktivity tímto způsobem monitoringu je myšleno měření energetického výdeje, měření srdeční frekvence, počet vykonaných kroků, apod. Kvalitativní způsob monitoringu pohybové aktivity zahrnuje správné provedení pohybové aktivity. Vhodnými nástroji pro kvalitativní způsob monitoringu jsou dotazníky a obrazové techniky. Při monitorování však vznikají problémy, které nám mohou ztížit práci. Těmito problémy jsou nesystematičnost (šetření v epizodách), nepřesnost (musíme počítat s chybou kolem 10 %), sledovaní jedinci v nás mohou mít nedůvěru, úkoly mohou být složité či nesrozumitelné, náročné na materiál a čas (Mužík, 2009). Přístroje pro monitorování kvantitativním způsobem monitoringu: Akcelometr Caltrac přenosný třídimenzionální akcelometr, který se nosí na opasku a poskytuje informace o intenzitě a kvalitě pohybu. Používá se k hodnocení kalorického výdeje jako funkce klidového metabolismu, který se vypočítá počítačovým čipem. Jednotkami pro výpočet jsou věk, hmotnost, výška a pohlaví sledované osoby při pohybové aktivitě ( u_v_mereni_energetickeho_vydeje_pro_potreby_pohybove_terapie.pdf ; Radvanský, 1999). Pedometr pedometr změří počet vykonaných kroků a zaznamená celkovou vzdálenost, kterou jedinec překoná během určitého časového intervalu. Dále zaznamenává poskoky a změny polohy (Korvas & Cacek, 2009). Přenosné EMG využívá se ke zmapování elektrické aktivity svalů ( ). GPS (Global Positioning Systém) (Mužík, 2009) 31

32 Dotazníky pro kvalitativní způsob monitoringu: MABC (Movement Assessment Battery for Children) MABC je jeden z nejznámějších testů, který hodnotí pohybové dovednosti dětí. Studie se zabývaly postiženými dětmi i dětmi bez postižení a výsledky sloužily jako norma pro srovnání motorických dovedností u dětí s pohybovými problémy. Výsledky testu, ať už u dětí postižených či bez postižení, slouží k určení přítomnosti vývojové poruchy koordinace dětí. Hodnocení poskytuje údaje o výkonu dítěte odpovídající jeho věku ( ). Při testování děti plní v každé subškále tři úkoly a za jejich plnění jsou hodnoceny čísly 0 5. Výsledné skóre se potom hodnotí pomocí percentilových tabulek. Testové úlohy: Manuální zručnost Vhazování šesti mincí do otvoru - dítěti se měří doba, kdy započne vhazovat mince do otvoru až po vhození poslední mince. Testují se obě ruce. Navlékání korálků cílem je navléci co nejrychleji 6 12 korálků na provázek. Dítě si samo volí, na který konec provázku bude navlékat, a kterou rukou bude korálky držet. Cyklistická stezka úkolem dítěte je nakreslit souvislou linii. Nesmí přetáhnout čáru, po které kreslí, smí zvednout tužku, ale musí pokračovat znovu ze stejného místa. Při tomto úkolu je hodnocen počet chyb. Míčové dovednosti - Chytání míčku dítě chytá oběma rukama míček ze vzdálenosti 6 metrů. Na chytání má dítě 10 pokusů a hodnotí se, kolikrát dítě míček chytne. - Kutálení míče do cíle ze vzdálenosti 6 metrů dítě hází míč do branky. Míč se musí pohybovat jen po zemi (nesmí letět vzduchem). Hodnotí se, kolikrát dítě trefí branku. Statická rovnováha - Balancování na jedné noze dítě stojí 20 sekund na jedné noze ve volném prostoru, kde nemá možnost se opírat. Volná noha by měla být v koleně ohnuta dozadu. Testují se obě nohy a hodnotí se, jak dlouho dítě vydrží stát na jedné noze. 32

33 Dynamická rovnováha - Přeskakování šňůry šňůra je umístěna v poloze, kde je nejnižší bod kolene dítěte. Čtyřleté dítě má povoleno skákat způsobem, který si samo zvolí, pětileté a šestileté děti musí mít kolena u sebe. Dítě má jeden pokus. - Chození po patách dítě chodí podél čáry na podlaze. Musí mít zvednuté špičky ze země. Test není časově náročný, pro posouzení jednoho dítěte stačí minut. Je důležité, aby bylo dítě testováno v přirozeném prostředí, kde si hraje. Spolupráce dítěte je nadmíru důležitá. Plnění úkolů je organizováno do věkových skupin (Balaban, 2011). Studie LSAC (The Longitudinal Study of Australian Children) - rozsáhlá studie australských dětí zaměřená na vývoj dětí a rodin z celé Austrálie. Studie byla zahájena v roce 2004 u dětí ve věku 4 5 let a u dětí ve věku 0 1 rok. LSAC shromažďuje velké množství informací o vývoji dětí, jejich zdraví a duševní pohodě. Pro účely výzkumu je zapotřebí informací o dětech z oblasti sociodemografické, geografické, apod., které se mohou při sledování v průběhu času měnit. Tým LSAC vytvořil indexy pro děti čtyř až pětileté a roční ( ). Silnou stránkou LSAC je, že sběr dat se týká všech aspektů fungování dětí (chudoba, život v neúplné rodině, apod.). Aspekty fungování dítěte jsou úzce propojeny a zahrnují tyto oblasti: - zdravý tělesný rozvoj - sociální funkce - emocionální funkce - učení Klíčové prvky z těchto oblastí slouží k vytvoření skóre, jehož výsledkem je index pozitivních a negativních funkcí, které vznikají. Indexy nesou některé podobnosti s indexy NLSCY, což je kanadská společnost. V indexech NLSCY se však objevily určité nedostatky ( 33

34 Test pohybové způsobilosti Test sestavil Vladimír Janda v roce 1981 a vychází ze zhodnocení určitých pohybových úkonů, které jsou odstupňované podle obtížnosti a rozdělené dle šesti pohybových komponent: statická koordinace dynamická koordinace rukou celková dynamická koordinace rychlost pohybu současnost pohybu mimika Rozdělení nám slouží v celku k hodnocení pohybové způsobilosti dítěte v každé z jednotlivých oblastí a díky výsledkům pak určujeme opoždění či urychlení pohybového věku vůči věku kalendářnímu (Janda, 1981) Zdravotní benefity pohybových aktivit a doporučení pro pohybovou úroveň dětí předškolního věku Zdravotními benefity pohybových aktivit se zabývají lékaři. Výsledky šetření pak slouží kinantropologům, učitelům tělesné výchovy, trenérům, atd. Doktoři také doporučují pohybové aktivity, které by měly přinášet žádoucí zdravotní benefity. Problematika se vztahuje k dětem a dospívajícím ( ). Vše, co nevychází z tělesné potřeby dítěte, do čeho se dítě musí nutit a je nuceno dlouhodobě opakovat, může dítěti ublížit. Běžné pohybové aktivity, které se střídají, nemají negativní účinek. Existuje řada takzvaných zakázaných cviků, které ve své publikaci vyjmenovává Berdychová v roce Těmito polohami a pohyby jsou visy a vzpory prosté, hluboké záklony, kroužení trupem, široké stoje rozkročné, doskoky na tvrdou podložku, kotoul vzad, přetahy, přetlaky a nošení břemen těžších než jsou 2kg. Dnes však nemůžeme hovořit o cvicích nevhodných pro daný věk, je totiž důležité provádění cviku (dynamicky staticky, pomalu švihem, opakovaně s výdrží). Také musíme volit správné polohy a provedení u pohybů, např. volit nízké polohy (sed, 34

35 leh) pro cvičení horní části těla, při zpevňování břišních svalů pokrčení nohou, volné tempo, výdrž v polohách, omezení hmitů. Omezení vycházejí z ohledů na tělesný vývoj dítěte a z biomechanické analýzy svalové činnosti při zaměřeném pohybu. Těmto cvikům bychom se v tělesné výchově měly vyhýbat nebo vytvořit vhodnou dopomoc (nadlehčení dítěte, doskok na měkkou podložku, atd.). Musíme si všímat rizik při pohybu obecně a vyvarovat se jim. Hrozícími riziky jsou: nedokončená osifikace kostí nedokončený vývoj kloubů nízká kapacita laktátového metabolismu nedostatečná termoregulace vyšší dechová a srdeční frekvence (je důležité, aby dítě dýchalo pravidelně, nekašlalo, nepopadalo dech) (Dvořáková, 2007) Děti ve věku 3 6 let zvládnou úkoly, které jsou pro daný věk charakteristické a doporučené k tomu, že by je dítě mělo zvládnout. Musíme však respektovat individuální zvláštnosti jednotlivých dětí. Dítě ve věku 3 4 let by mělo umět: V oblasti jemné motoriky stříhat papír nůžkami, pracovat s plastelínou (vytvářet a lepit válečky a kuličky), kreslit (kroužky, tečky, linky), opakovat V oblasti hrubé motoriky skákat snožmo po dvou nohách, házet a chytat míč, držet rovnováhu při přecházení desky, která je položená na zemi, znát pravidla osobní hygieny, hýbat se v rytmu hudby Dítě ve věku 5 6 let by mělo zvládat: V oblasti jemné motoriky mít uvolněnou a obratnou ruku (ovlivňuje výkony při psaní, výtvarné i tělesné výchově), zavazovat tkaničky, zapínat zip, zapínat knoflíky, používat příbor, umýt se, vyčistit si zuby, učesat se, obléknout se, stavět kostky, oblékat panenky, stavět bábovičky na písku, trhat a stříhat papír, modelovat, pracovat 35

36 s různými materiály (muchlat papír, navlékat korálky, apod.), při výtvarných činnostech zapojovat jak dlaně, tak i prsty. V oblasti hrubé motoriky zvládat souhru pohybu s kontrolou zraku a myšlením, používat tělo koordinovaně jako celek, házet a chytat míč, překonat určitou vzdálenost, překonat přeskokem překážku, udržet rovnováhu (při přecházení po provaze položeném na zemi, hra na sochy), skákat po jedné noze, skákat přes švihadlo, zvládnout jednoduchý rytmický pohyb spojený s říkankou či hudbou ( ). 36

37 4 Cíle a úkoly bakalářské práce Hlavním cílem bakalářské práce je vytvořit a poté zhodnotit efekty metodických námětů zaměřených na podporu zdravého životního stylu začleněním pohybových aktivit do denního režimu dítěte v mateřské škole. Ze stanoveného cíle vyplynuly následující úkoly: 1. Studium a zpracování rešerše. 2. Stanovení cílů práce a vytvoření designu výzkumu. 3. Vytvoření výzkumného souboru, aplikace statistických metod. 4. Sběr dat a jejich vyhodnocení. 5. Zpracování bakalářské práce. V kontextu cíle práce jsme se zaměřili na tyto problémové otázky: 1. Naplňují předložené metodické náměty kognitivní cíle RVP PV v dané oblasti? 2. Naplňují metodické náměty zdravotní cíle v dané oblasti RVP PV? 3. Podporují nově koncipované metodické náměty socializaci dítěte v dané oblasti RVP PV? 4. Jsou náměty využitelné v praxi? 37

38 5 Metodika 5. 1 Charakteristika výzkumného souboru Výzkumného šetření se účastnilo 30 učitelek z mateřských škol v průměrném věku 42 let. 7 učitelek má vysokoškolské vzdělání, z toho 4 dosáhly magisterského titulu a 3 učitelky mají titul bakalářský. 23 učitelek má středoškolské vzdělání. Všechny učitelky mají průměrnou praxi v oboru 21 let. Metodické listy byly distribuovány na 30 školách, 14 škol je vesnických a 16 škol městských. Učitelky pracovaly se 723 dětmi ve věku 3 6 let, z toho bylo 9 dětí integrovaných. Mezi dětmi bylo 359 chlapů (z toho 6 integrovaných chlapců) a 364 dívek (z toho 3 integrované dívky). 5.2 Design výzkumu Na základě studia odborné literatury a sledování dětí v mateřské škole bylo vytvořeno 15 metodických listů a jeden návrh na uskutečnění sportovního odpoledne. Tyto metodické listy jsou určeny pro vzdělávání dětí v oblasti zdravého životního stylu v pedagogické praxi mateřských škol. Ke každému balíčku metodických listů náleží jeden hodnotící list. Učitelky mateřských škol měly za úkol metodické listy vyzkoušet ve svých odděleních a do hodnotících listů zaznamenat práci s metodickými listy (pro jakou věkovou kategorii metodický list použily, úskalí metodických listů, klady, zápory a využitelnost v mateřské škole). K evaluaci nově vytvořených metodických námětů byl rovněž použit dotazník k diagnostice vyučovací jednotky TV určený pro učitele (Frömel et all,1994). Dotazník slouží k získání informací o vyučovací jednotce v mateřské škole. Je charakterizován jako anonymní dotazník tvořen 24 otázkami, které se sdružují do 6 dimenzí a jedné doplňující dimenze: 1. Vzdělávací (kognitivní) 2. Emotivní 38

39 3. Zdravotní 4. Sociální (interakční) 5. Vztahová 6. Kreativní 7. Role žáka (doplňující dimenze) Otázky v otazníku byly uzavřené, učitel mohl odpovídat pouze ANO x NE. Současně s odpověďmi na otázky v dotazníku byl také zjišťován typ školy, věk učitele, počet dětí, počet chlapců a dívek, pohlaví učitele, počet roků praxe, dosažené vzdělání. Doba pro vyplnění dotazníku se pohybovala od 4 do 6 minut. Jako výzkumný soubor bylo zvoleno 30 mateřských škol v regionu Haná se snahou o stratifikaci s tím, že do souboru byly zapojeny jak městské, tak vesnické školy. Výběr mateřských škol byl nezáměrný, snažila jsem se však o to, aby mateřské školy byly pro mě přístupné z místa bydliště autobusem, pěšky či na kole. Od začátku června 2011 do začátku září 2011 jsem balíčky metodických listů po předchozí telefonické domluvě s ředitelkami roznášela do jednotlivých mateřských škol. Učitelé měli na vypracování metodických listů čas do konce listopadu 2011, popřípadě do začátku ledna 2012, kdy jsem si metodické listy opět po domluvě z mateřských škol vyzvedla Zpracování výsledků šetření Výsledky bakalářské práce byly zpracovány percentuálně i graficky. Ke zpracování všech dat byl využit počítač Acer Aspire 5738/5338 s Windows 7. Grafická data byla zpracována v programech Microsoft Office Word 2007, Microsoft Office Excel Podkladem pro zpracování dat byly poznatky učitelek, které hodnotily metodické listy po stránce využitelnosti, kladů a záporů. Veškeré postřehy učitelek jsou uvedeny ve výsledcích bakalářské práce. Výsledky hodnocení metodických listů byly porovnány s výsledky dotazníku k diagnostice vyučovací jednotky TV. Díky šetření jsem byla schopná odpovědět na všechny výzkumné otázky, které byly stanoveny v úvodu k vypracování bakalářské práce. 39

40 6 Výsledky a diskuze 6. 1 Metodické náměty Námět č. 1 pracovní listy 40

41 41

42 42

43 Věková skupina všechny věkové skupiny Pomůcky a nářadí - Materiál počet tužek stejný s počtem dětí ve třídě Vymezený prostor k aktivitě třída Organizace skupinová práce s individuálním dohledem Počet dětí ve skupině 4 5 dětí ve skupině Metodická doporučení s dětmi si před začátkem vyplňování metodického listu zodpovíme názvy všech jídel a aktivit, aby se názvy ujednotily a počínání dětí bylo co nejsprávnější. 43

44 Námět č. 2 pracovní listy Pracovní postup 1. Děti vystříhají obrázky pod dvěma holčičkami. 2. Obrázky se zdravými potravinami nalepíme k holčičce ve žlutém poli se žlutým usměváčkem. 3. Obrázky s nezdravými potravinami nalepíme k holčičce v modrém poli s červeným vykřičníkem. Věková skupina 5 6 let Pomůcky a nářadí nůžky Materiál lepidlo Vymezený prostor k aktivitě třída Organizace práce jednotlivců, skupinová práce Počet dětí ve skupině 2 děti ve skupině 44

45 Metodická doporučení S dětmi vedeme rozhovor a snažíme se dbát na to, aby se do rozhovoru zapojilo každé Závěr Dětem pokládáme otázky Jaký je rozdíl mezi dvěma holčičkami? Proč si myslíte, že je holčička v modrém poli smutná? Proč se holčička v modrém triku drží za bříško? Proč je holčička s fialovým trikem tak veselá? Metodická doporučení Správnost jídel u dvou holčiček musíme s dětmi zkontrolovat. Před aktivitou musíme s dětmi projít názvy všech jídel, aby si děti jídla nepletly. 45

46 Námět č. 3 pracovní listy Děti, co vidíte na obrázku? Podívejte se, jak je kluk skrčený, je to zdravé? Bude mít kulatá záda. Dokonce nosí i brýle. Co mohlo způsobit, že je nosí? Podívejte se, jak venku krásně svítí sluníčko, kluci mají kraťasy a trika a náš chlapeček je celý oblečený. Je mu zima z toho, že se nehýbá a celý den sedí u televize. Podívejte, co kluk u televize jí. Je to dobře? Za oknem je druhý chlapec, který ho asi volá, aby si s ním šel hrát. Náš chlapeček ani neslyší. Na co si myslíte, že se dívá? Věková skupina všechny věkové skupiny Pomůcky a nářadí - Materiál - 46

47 Vymezený prostor k aktivitě herna, třída Organizace skupinová práce Počet dětí ve skupině 4 5 dětí ve skupině Metodická doporučení S dětmi vedeme rozhovor a snažíme se dbát na to, aby se do rozhovoru zapojilo každé dítě. Děti by měly mít vlastní názor na obrázek. 47

48 Námět č. 4 ranní cvičení 1. Rozcvička č. 1 Polámal se mraveneček 1) Polámal se mraveneček, (úklony hlavy do boku 2x) 2) ví to celá obora. (kroužíme rukama dozadu 3x) 3) O půl noci zavolali (kroužíme rukama dopředu 3x) 4) mravenčího doktora. (ruce za hlavou, otáčíme se v trupu 4x) 5) Doktor klepe na srdíčko, (držíme se za srdíčko a ukláníme se 4x) 6) potom píše recepis. (kroužíme celým trupem -1x) 7) Třikrát denně prášek cukru, bude chlapík jako rys. (kroužíme nohou v oblasti kyčle 3x P, 3x L) 8) Dali prášek podle rady, mraveneček stůně dál. (sedy a lehy, ruce za hlavou 4x) 9) Celý den byl jako v ohni, celou noc jim proplakal. (leh na břiše, kopeme nohama a kmitáme rukama) 10) Čtyři stáli u postýlky, pátý těšil: Neplakej! (kolébka) 11) Pofoukám ti na bolístku, do rána ti bude hej. (rukama postupně dosahujeme na špičky chodidel) 12) Pofoukal mu na bolístku, pohladil ho po čele. (ze sedu se pomalu zvedáme do vzpažení) 13) Hop a malý mraveneček, ráno skáče z postele. (skáčeme jako panák) (Kožíšek, 2010, 3-12) 48

49 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 10) 11) 12) 49

50 Námět č. 5 ranní cvičení 2. Rozcvička 2. Opičí 1) Opička právě vstala a protahuje se. (Sed skřižmo, střídavě upažit dlaněmi vzhůru a skrčit připažmo, propínání paží do upažení.) 2) Opička se rozhlíží, kde má banán. (Sed skřižmo, záda vzpřímená, ruce položené na kolenou, Procvičování prsních svalů úklony hlavou, rotace hlavy o 90 stupňů. 3) Opička banán našla a před slupnutím protahuje i zádíčka. (Klek vzpormo, vyhrbit záda, hlavu dolů.) 4) Teď má plné bříško, proto se převaluje. (Převaly leh na břicho, vzpažit, otočit na záda a dál ještě na břicho, zpět do původní polohy. POZOR! Ruce i nohy musí být natažené!) 5) Opičce nemá kdo vybrat blešky, proto se ohání. (Leh na břiše, střídavě kopeme do hýždí pravou a levou patou. Čelo hlavy opřeno o složené ruce.) 6) Protahuje si dlaně a prsty, aby mohla začít skákat. (Ve stoji vzpaž, stoj na špičkách, protahování dosahování střídavě levou a pravou rukou co nejvýše.) 7) Zkouší, jestli ji poslouchají nožky. (Chůze po vnějších a vnitřních hranách chodidla.) 8) A už skáče jako pravá opice. (Výskoky obounož stoj spatný, 2x výskok nízký a 1x vysoký.) 9) Opička se nám unavila a odpočívá. (Leh na zádech, uvolněné tělo při nádechu a výdechy nafukujeme břicho.) 50

51 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 51

52 Námět č. 6 hry 1. Nákup Věková kategorie 3 6 let Pomůcky a nářadí dětský nábytek, dětské nákupní košíky (popř. igelitové tašky či plátěné pytlíky) Materiál velké množství obalů od potravin, obrázky ovoce a zeleniny, umělé plody, apod. Vymezený prostor k aktivitě herna Organizace skupinová práce dětí Počet dětí ve třídě pracujeme s celou skupinou dětí ve třídě Popis aktivity 1. Poprosíme rodiče dětí, aby s dětmi sbírali obaly od potravin a nejlépe týden před aktivitou je nosili do školy. 2. Všechny obaly od potravin (můžeme využít i pravé ovoce, umělohmotné ovoce, výstřižky potravin z letáků, apod.), rozprostřeme v herně (vytvoříme si improvizovaný obchod). Pokud máme možnost využít dětský nábytek a vyrobit tako regály v obchodě, můžeme ho využít, aby se dětem v obchodě lépe orientovalo. 3. Dětem rozdáme dětské nákupní košíky. 4. Na základě motivace se vypravíme s dětmi do supermarketu na nákupy. 5. Děti mají za úkol nakoupit jídlo na jeden den. Závěr S dětmi společně zhodnotíme, jestli nakupovaly zdravé potraviny a správné množství potravin. Zeptáme se dětí i na jejich zážitky z nakupování, a jestli jejich maminky také takto nakupují. Metodická doporučení Je dobré si před touto aktivitou s dětmi rozdělit obaly a obrázky jídel do skupin jako ovoce, zelenina, sladkosti, apod. Orientace v obchodě bude pro děti snazší. 52

53 Námět č. 7 hry 2. Výživová pyramida 1 (povídání o zdravých jídlech) Věková kategorie 5 6 let Pomůcky a nářadí - obrázek výživové pyramidy Materiál - Vymezený prostor k aktivitě herna, třída Organizace frontální výuka Počet dětí ve skupině neomezený Popis aktivity Aktivita je upravenou přednáškou pro dětské publikum, aby si děti uvědomily, jaké potraviny by měly ve svém jídelníčku upřednostňovat. Na tuto přednášku navazuje aktivita - Výživová pyramida Ve třídě či herně si do oblouku nachystáme židličky, před dětmi sedí paní učitelka. 2. Před děti nachystáme plakát s výživovou, která má stejné rozmístění jako pyramida na obrázku (pyramidu můžeme buď nakreslit nebo vyznačit na koberec pomocí papíru, kruhů, provazu či náplasti a vyskládat nasbíranými obaly od potravin, ovocem, potravinami z umělé hmoty, apod.). 3. Dětem povídáme o výživové pyramidě. Jednotlivé části pyramidy dětem ukazujeme. Přednášku doplníme o otázky. ( ) 53

54 Výživová pyramida se skládá z šesti polí, ve kterých se nacházejí potraviny. A čím výše jsou na pyramidě, tím méně bychom jich měli jíst. - Která jídla se nacházejí ve spodním řádku? Těmto jídlům se říká PŘÍLOHY. Patří tam pečivo, těstoviny, obiloviny, rýže. - Víte, co to jsou obiloviny? Může to být třeba müsli, ovesné vločky, čočka, ovesná kaše, apod. - Proč je ten řádek největší? Jsou to jídla, kterých můžeme sníst hodně to je 3 6 kousků denně, což je třeba 1 krajíc chleba (60g), 1 rohlík či houska, 1 kopeček vařené rýže či vařených těstovin (125g), 1 miska ovesných vloček nebo müsli. - Jaká jídla najdete ve druhém řádku od spodu? Na pravé straně je ovoce a na levé straně zelenina. - Jaká jídla patří do zeleniny? Jaká do ovoce? Zeleniny můžeme denně sníst 3 5 porcí a ovoce můžeme sníst 2 4 porce. To proto, že ovoce obsahuje více cukru, než zelenina. Zelenina je tedy zdravější. - Teď mi řekněte, jaká jídla se nacházejí o patro výš. - Dám vám další složitou otázku - Jaké maso je zdravější? Rybí nebo vepřové? Samozřejmě rybí obsahuje velké množství vitamínů a hlavně jodu. Denně můžeme sníst 1 3 porce těchto jídel (vejce, miska sojových bobů, porce rybího masa, atd.). Ve druhém políčku se nacházejí mléčné výrobky. - Proč jsou pro nás mléčné výrobky důležité? Obsahují hodně vápníku a ten se stará o to, abychom měli zdravé kosti, vlasy, nehty a aby naše tělo správně rostlo. Denně můžeme sníst 2 3 porce těchto výrobků (sklenice mléka, jogurt, sýr, atd.). Vrchní políčko se vám asi bude líbit nejvíce, tady se nacházejí potraviny, které vám určitě nejvíce chutnají. Je to třeba čokoláda, hranolky, chipsy, máslo, olej, bonbony, dort, atd. Jsou to potraviny, kterým bychom se měli pokud možno vyvarovat. Nejvíce můžeme sníst 2 porce. Raději bychom je ale měli vyměnit třeba za potraviny z 2 řádku. Jsou skoro stejně sladké, jako tabulka čokolády. Potraviny z prvního řádku obsahují 54

55 hodně energie, kterou ale nemůžeme využít. Proto se nám pak ukládá do bříšek a do zadečků. ( ) 55

56 Námět č. 8 hry 3. Výživová pyramida 2 Věková kategorie 5 6 let Pomůcky a nářadí magnetická tabule, magnety Materiál křídy, nejrůznější obaly od potravin, obrázky potravin Vymezený prostor k aktivitě herna, třída Organizace skupinová práce Počet dětí ve skupině pracujeme s celou skupinou dětí ve třídě Popis aktivity 1. Na tabuli nakreslíme obrysy výživové pyramidy trojúhelník, rozdělený na 4 stejně široké řádky, 3 řádky od spodu jsou horizontálně rozděleny na 2 stejné poloviny. 2. Děti si postupně vybírají obaly od potravin a umisťují je magnety na výživovou pyramidu dle přednášky viz. výživová pyramida1. Závěr Dětem dáváme doplňující otázky typu: Kolik čokolády bychom měli denně sníst? Jsou ryby zdravé? Máte rádi hranolky? Proč máme pít mléko? Co je obsaženo ve vajíčkách? Proč nejsou cukrovinky zdravé? Víte, co to jsou cukrovinky? 56

57 Námět č. 9 hry 4. Příprava zdravé svačinky Věková kategorie 4 6 let Pomůcky a nářadí misky, prkénka, dětské nožíky nebo příborové nože, vařečky na míchání Materiál jídlo (rohlíky, plátky chleba, pomazánková másla, zelenina, sůl, pepř, sýry - tavený i cihlu, ) Vymezený prostor k aktivitě třída nebo školní kuchyně (pokud svolí paní kuchařky) Organizace skupinová práce dětí Počet dětí ve skupině pracujeme s celou skupinou dětí ve třídě, kterou při větším počtu dětí můžeme rozdělit na dvě poloviny. Popis aktivity 1. Je dobré domluvit se s kuchařkami školní jídelny, že dnes dětem nebudou připravovat ranní svačinku a místo toho do třídy přinesou jen suroviny na jednu či dvě zdravé pomazánky, zeleninu či ovoce. 2. Děti seznámíme s jednotlivými surovinami, které nám kuchařky donesly. 3. Děti rozdělíme do dvou skupinek a zadáme jim úkoly míchání pomazánky, krájení sýra, krájení zeleniny, strouhání, mazání na rohlíky, zdobení zeleninou, pokládání na talířky, atd. Závěr Vše s dětmi sníme. Vykládáme si o tom, jak tato příprava děti bavila, jestli pomáhají doma, jaké pomazánky připravují maminky, atd. Recepty na pomazánky pro děti: Cottage s tuňákem Suroviny: jsou orientační, záleží na počtu dětí sýr COTTAGE plechovka tuňáka ve vlastní šťávě asi 3 lžíce pomazánkového másla vlašské ořechy jarní cibulka i s natí 57

58 sůl pepř Postup: Cottage smícháme s tuňákem (šťávu slijeme, aby to nebylo moc řídké), pomazánkovým máslem, nasekanými vlašskými ořechy a nakrájenou cibulkou. Promícháme, přidáme sůl, pepř, případně oblíbené bylinky, dochutíme podle své chuti. Mažeme na pečivo, nebo jíme samostatně jako salát. ( ) Jednoduchá a rychlá pomazánka z rybiček Suroviny: 1 krabička libovolných olejovek 100 g sýra taveného (dobře roztíratelného) bez příchuti 1 střední cibule nakrájet drobně sůl podle potřeby Postup: Rybičky i s olejem dáme do misky, vidličkou rozmělníme a vmícháme sýr a cibuli. Pomazánku mažeme na veku či chleba a zdobíme podle chuti, např. kroužky cibule, plátkem vajíčka, plátkem rajčete, kouskem papriky, kolečky pórku apod. ( ) Metodická doporučení Pro bezpečnost dětí je dobré používat pro krájení potravin příborové nože. Je nutné dbát na alergie dětí a pomazánky vybírat dle jejich chutí. 58

59 Námět č. 10 hry 5. Závody Věková kategorie 3 6 let Pomůcky a nářadí obaly od potravin popřípadě obrázky potravin, obrázky ovoce a zeleniny nebo pečiva, misky Vymezený prostor k aktivitě herna Organizace skupinová práce dětí Počet dětí ve skupině pracujeme s celou skupinou dětí ve třídě Popis aktivity 1. Děti rozdělíme do skupinek, které budou obsahovat nejvíce 6 dětí. 2. Děti se seřadí do řad ke startovní čáře, kterou vyznačíme na podlaze. 3. Asi dva metry od startovní čáry rozprostřeme na zem obaly od potravin, obrázky potravin, ovoce, zeleniny a pečiva. 4. Na startovní čáru vedle každého družstva umístíme misku. 4. Děti mají za úkol po jednom vybíhat a mezi obrázky a obaly hledat vše, co se týká jen zdravých potravin (Ovoce, zelenina, těstoviny, tmavé pečivo, chléb, obiloviny, ) a vkládají je do misek. Další dítě vždy vybíhá v okamžiku, kde dítě před ním běžící vloží obrázek či obal do misky. Závěr Vyhrává družstvo, které nasbírá nejvíce obalů a obrázků ze zdravých potravin. Jako motivaci můžeme dětem jako výhru připravit talíř ovoce. Metodická doporučení Je důležité si před aktivitou s dětmi jednotlivé potraviny prohlédnout, pojmenovat si je a vysvětlit si, které musíme ve svém jídelníčku omezit (sladkosti, tučná jídla, atd.) a která omezovat nemusíme. 59

60 Námět č. 11 hry 6. Zdravá a nezdravá jídla Věková kategorie 5 6 let Pomůcky a nářadí - lepidlo nůžky plastové nádobky nebo výkresy A2 Materiál reklamní letáky z velkoobchodů typu Albert, Lidl, Kaufland,.. Vymezený prostor k aktivitě herna i třída Organizace skupinová práce Počet dětí ve třídě 4 6 dětí Popis aktivity 1. Výkresy, popřípadě plastové misky rozdělíme ke stolečkům ve třídě. Ke každému stolečku náleží 2 výkresy nebo 2 misky, které viditelné označíme vykřičníkem (nezdravá jídla) a usměváčkem (zdravá jídla) 2. Děti rozdělíme nejméně do 4 stejně početných skupinek. Skupinky můžeme určovat dle různých kritérií děti stejného věku - děti s rozsáhlejšími vědomostmi - věkově smíšené skupinky - věkově homogenní skupinky - zajímavé je rozdělit děti do skupinek dle pohlaví 3. Na viditelný prostor ve třídě rozprostřeme reklamní letáky 4. Každému dítěti ve skupince rozdáme nůžky a dle potřeby i lepidlo 5. Děti mají za úkol z časopisů vystřihovat všechny potraviny (cca. 5 minut) 6. U stolečků pak potraviny třídí do misek na zdravé a nezdravé nebo je nalepují na výkresy (cca. 3 minuty). Závěr - po ukončení činnosti s celou třídou dětí zkontrolujeme počínání jednotlivých skupinek. S dětmi usuzujeme, jestli volily správně. - hru lze pojmout i soutěživým způsobem, kdy na konci činnosti spočítáme množství zdravých a nezdravých jídel v miskách nebo správné úsudky dětí. Metodická doporučení Dětem musíme zřetelně vysvětlit význam symbolů usměváček a vykřičník. 60

61 - je potřeba dbát na to, aby se do aktivity zapojily všechny děti. - děti v jednotlivých skupinkách si mohou radit pracují jako skupina, ne jako jednotlivci. 61

62 Námět č. 12 hry 7. Oblíbená jídla Věková kategorie 5 6 let Pomůcky a nářadí nůžky, lepidlo, 2 obruče Materiál pastelky, výkresy A4 nebo A5 nebo A6, výstřižky jídel z časopisů Vymezený prostor k aktivitě herna i třída Organizace skupinová práce dětí Počet dětí ve třídě 4 5 dětí Popis aktivity 1. Pokud máme větší výkresy, rozstříháme je na formát A6 (není potřeba velkých výkresů) 2. Každému dítěti rozdáme 2 kartičky výkresu a pastelky. 3. Děti mají za úkol na jednu kartičku namalovat jeho oblíbené jídlo, o kterém si myslí, že je zdravé a na druhou kartičku mají za úkol nakreslit jídlo, o kterém si myslí, že je nezdravé. U mladších dětí raději volíme variantu, že jídla vybírají z hromádky obrázků jídel, které jsme si dopředu připravili. Pro lepší orientaci je dobré označit kartičky symboly: usměváček (zdravé jídlo), vykřičník (nezdravé jídlo) 4. Do herny rozprostřeme obruče, které rovněž označíme symboly usměváček a vykřičník. 5. Děti svá nakreslená jídla na kartičkách umisťují do obručí, do kterých tato jídla náleží. Závěr s dětmi si nejdříve vysvětlíme, která jídla namalovaly. Potom budou mít za úkol správně umístit jídla a tím opravit své kamarády, pokud si počínaly špatně. S dětmi společně zhodnotíme jejich úsudky a vysvětlíme si, proč jsou některá jídla zdravá a některá nezdravá. Metodická doporučení Pro lepší orientaci v jídlech je lepší pracovat se skupinou jídel, která jíme např. jen ke snídani, k obědu, apod. 62

63 Námět č. 13 pohybové skladby 1. Básnička s aerobikem Opička 1) Cvičím jako opička, (2x straddle march + úklony do boku) 2) mám ohebná zádíčka. (2x jack + úklon dolů) 3) Hop a skok a do kaluže, (3x poskoky viz. obr.) 4) tváře máme jako růže. (March hladíme se po tvářích) 5) Tváře jako růžičky, (2x grapewine + rukama děláme oblouk) 6) cvičí všechny dětičky. (běh na místě) (Toufarová, 2003, 47) 1) 2) 3) 4) 5) 6) 63

64 Námět č. 14 pohybové skladby 2. Pohybová básnička Tancovala žížala 1) Tancovala žížala (ruce v bok, do rytmu otáčíme pánev do stran) 2) na zahrádce polku, (L chacha + mambo, P chacha + mambo) 3) čmelákovi, že jí hrál, (během se otáčíme vlevo ruce v bok) 4) dala půlku vdolku. (chůzí se otáčíme vpravo ruce v bok) 5) Pojďte, pane slimáčku, (chůze dopředu, ruce v bok) 6) taky na taneček! (chůze dozadu, rukama lákáme) 7) Čmelák dostal, že jim hrál, (během se otáčíme vlevo ruce v bok) 8) sladký lívaneček. (chůzí se otáčíme vpravo ruce v bok) 9) Potom jí vzal dokola (V step dopředu, otočka, V step dozadu) 10) hrobaříček malý, (ruce v upažení, dřep, ruce dolů) 11) čmelák dostal za tanec (během se otáčíme vlevo ruce v bok) 12) kousek čokolády. (chůzí se otáčíme vpravo ruce v bok) 13) Tancovala žížala (L grapewine + skok ruce v bok) 14) od večera k ránu, (P grapewine + skok ruce v bok) 15) čmelák dostal k snídani (během se otáčíme vlevo ruce v bok) 16) kousek marcipánu. (chůzí se otáčíme vpravo ruce v bok) 17) Při poslední písničce (L double step touch + rukama děláme oblouky) 18) čmelák točí basou, (P double step touch + rukama děláme oblouky) 19) radostně se usmívá nad veselou chasou. (jogging a rukama děláme oblouky) 20) Když byl tanec u konce, (jack, ruce ve vzpažení) 21) zabalil své noty, (dřep + skulíme se do klubíčka) 22) rozešli se v náladě všichni do roboty. (pochodujeme) ( ) 64

65 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 10) 11) 12) 13) 14) 15) 16) 17) 18) 19) 20) 21) 22) 65

66 Námět č. 15 pohybové skladby 3. Básnička s aerobikem Houpy (umisťujeme nejlépe na závěr cvičení) 1) Houpy, houpy, (L double step tou + úklony v bok ruce v bok) 2) kočka snědla kroupy. (P double step tou + úklony v bok ruce v bok) 3) A koťata jáhly, (jack rukama děláme oblouk) 4) po peci se táhly. (march + natahujeme se ruce ve vzpažení) 5) Dotáhly se k rybníčku, (grapewine rukama děláme vlnky) 6) chytaly tam rybičku. (step touch rukama nahazujeme prut) 7) Rybička se nedala, (2x straddle march rukama děláme ne ne) 8) Hop do vody skočila. (hops) ( ) 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 66

67 Námět č. 16 sportovní odpoledne Sportovní odpoledne Věková kategorie 3 6 let Pomůcky a nářadí lavičky, lana, kužely, matrace nebo žíněnky, švédská bedna (krabice od lednice, látkový tunel, apod), obruče, menší kruhy, křídy nebo látkový skákací panák, papíry, pastelky Vymezený prostor k aktivitě školní zahrada, třída Organizace frontální výuka, skupinová práce dětí s individuálním přístupem Počet dětí ve skupině pracujeme s celou skupinou dětí ve třídě, ke každému dítěti však přistupujeme individuálně. Popis aktivity 1. V ranních činnostech, kdy se děti scházejí do MŠ, si děti vyberou báseň, která se jim nejvíce líbí (viz. básničky o sportu). Tuto báseň se děti s paní učitelkou naučí. Použijeme ji jako pokřik celého dopoledne. 2. Děti si vyplní pracovní list se sportovci a paní učitelka dětem bude vyprávět o jednotlivých sportech běh, skok daleký, hod míčem, jízda na kole/koloběžce, fotbal. S dětmi vedeme diskusi o tom, jaký sport znají, jaký se jim líbí, jaký by jednou chtěly dělat, proč je dobré sportovat, apod. 3. Po svačince se s dětmi vypravíme na školní zahradu nebo hřiště, kde jsme si již dopředu připravili stanoviště hod míčkem, skok do dálky, chůze po rovné čáře (může být i lano), jízda na koloběžce (starší a zkušenější děti na kole), běh na 50 metrů, opičí dráha (viz. opičí dráha). 4. Hned na začátku je důležité si s dětmi procvičit celé tělo (viz. sportovní rozcvička), aby byl organismus zahřátý a nepřivodili jsme si úraz. 5. Děti se rozdělí do několika skupin dle počtu učitelek, které budou přítomny v mateřské škole. S dětmi obcházíme jednotlivá stanoviště a plníme úkoly. 6. Na závěr celého dopoledne dětem připravíme malé občerstvení v podobě ovoce a zeleniny. 7. Dětem rozdáme papíry a pastelky. Mají za úkol nakreslit jeden sport, který se jim líbil nejvíce. 67

68 Metodické doporučení Ve sportovním odpoledni nesbíráme body, protože každé dítě (zvláště ve věku 3 5 let) nemá ve velké míře rozvinuty pohybové předpoklady, aby každou disciplínu zvládalo na výbornou. Děti se snažíme celou dobu motivovat básničkami a povzbuzovat. Snažíme se, aby se zapojily všechny děti. Je důležité dbát na bezpečnost dětí při opičí dráze, jízdě na koloběžce, apod. 68

69 Sportovní rozcvička 1) Aby nás nebolelo za krkem, musíme ho jako všichni sportovci dobře procvičit. (kroužíme celou hlavou doprava a doleva, ruce v bok) 2) Hokejisté nosí vyztužené dresy v ramenou. (zvedáme ramena k uším) 3) Plavci plavou kraul. (rukama plaveme kraul) 4) Ale umějí plavat i prsa. (plaveme prsa) 5) Baletky se před představením musejí protáhnout. (úklony vpravo a vlevo při úklonu vlevo, pravá ruka vzpažená, dlaň směřuje dolů, při úklonu vpravo, levá ruka vzpažená, dlaň směřuje dolů) 6) Musejí také trénovat nohy, protože pak skoro celé představení hodí po špičkách. (střídáme špičky levá noha, pravá noha, ruce v bok) 7) Fotbalisté zase hodně běhají. (běh na místě) 8) Ale to takoví gymnasté, ti musejí být ohební. (střídavě se ukláníme v pravé a levé noze) 9) A dosáhnou až na zem. (snažíme se dosáhnout celými dlaněmi na zem, nohy natažené) 10) A my jsme také velice šikovní. (skáčeme panáka) 69

70 1) 10) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 70

71 Opičí dráha 71

72 Básničky o sportu Olympiáda zvířátek Přiběhl k nám pes, měl sportovní dres. Za ním skákal klokánek, že by chtěl hrát fotbálek. Pak přiběhli krokodýli, že by také soutěžili. Zvířátka- a sportovat? No to není jenom tak. Chtějí také své hry mít, nebaví je líně žít. Tak se spolu domluvili, ve všech sportech soutěžili. A tak vyhrál každý z nich, kdo nedopřál tělu klid. ( ) Jarní výlet Nemusíme už jít pěšky, máme nové koloběžky. Máme také nová kola, tenhle kopec každý zdolá. Každý, kromě naší kočky, ta prý půjde radši pěšky. ( ) 72

73 O míči Já sportuji hrozně rád, s míčem jsem vždy kamarád. Tenis, fotbal, odbíjená, to je pro mne dovolená. S míčem já si poradím a jenom vám prozradím, že hrozně rád sportuji. Míč já prostě miluji. ( ) 73

74 Pracovní list najdi každému sportovci cestu k věci, která mu patří. 74

75 Návrh rozmístění stanovišť se sportovními disciplínami 75

76 6. 2 Evaluace námětů Námět č. 1 pracovní listy Klady pracovního listu Počet řad a obrázků je vhodný, děti se v řadách dobře orientují. Pro děti byl list atraktivní, vyplňování je bavilo. Po pojmenování všech potravin děti zvládaly vyřadit nesprávné jídlo. Zápory pracovního listu Obrázky jsou velmi malé a špatně rozpoznatelné. Výběr potravin ve 2., 3., 5. a 6. řadě je sporný. Ve druhé řadě děti jako nevhodný nápoj místo pití Jupík vybírají mléko (není to nápoj) nebo čaj (neznají ho v podobě na obrázku), ve 3. a 5. řadě se děti domnívají, že hranolky nebo chipsy se vyrábějí z brambor, proto jsou zdravé, v řadě číslo 6 se děti i učitelky domnívají, že se u každého obrázku jedná o pečivo. Na některých obrázcích nejde určit, o které jídlo se jedná (1. a 3. obrázek ve 3. řadě) Doporučení Pro 3 4 leté děti zvolit menší počet řad. U obrázků by byl vhodnější větší kontrast u nezdravých jídel. Učitelky doporučovaly větší velikost obrázků (4 x 8 cm). Metodický list použít pro individuální práci s dítětem nebo pro menší počet dětí při opakování vědomostí Námět č. 2 pracovní listy Klady pracovního listu Aktivita je vhodná pro děti předškolního věku (5 6 let) i z toho důvodu, že třídění patří do předmatematických představ. Obrázky jsou i přes malou velikost dobře rozpoznatelné a děti správně určovaly, která jídla jsou vhodná a nevhodná pro konzumaci. V metodickém listu jsou dobře zvoleny doplňující otázky. Zápory pracovního listu Mezi holčičkami na obrázcích není skoro žádný rozdíl. Pro děti ve věku 3 4 let je velice obtížné vystřihnout obrázky. Název zdravá a nezdravá jídla je poněkud zavádějící, protože název zdravé a nezdravé jídlo neexistuje nezdravé je pouze množství, ve kterém se určitá jídla konzumují. Doporučení Učitelky si mohou vyrobit obrázky holčiček ve větší velikosti a jako potraviny využít výstřižky z letáků. 76

77 Námět č. 3 pracovní listy Klady metodického listu O pracovním listu dokážou vykládat jak mladší děti (3 4 roky), tak i starší děti (5 6 let). Obrázek děti (až na některé výjimky) zaujal. Učitelky se dozvěděly mnoho věcí o dětech a o trávení jejich volného času. Zápory metodického listu Obrázek je příliš malý pro větší skupinu dětí. Otázka, která se týká brýlí, je špatná. Mnoho dětí nosí brýle i z jiných důvodů, než je přemíra sledování TV. Některé momenty v obrázku jsou špatně rozpoznatelné. Mladší děti nejsou schopné si cíleně povídat o obrázku. Doporučení Bylo by vhodnější rozdělit obrázek do dvou částí děj v místnosti a děj za oknem a tyto dva děje porovnat. Zvolit větší formát obrázku. Na závěr aktivity zařadit rozcvičku Námět č. 4 ranní cvičení Klady metodického listu Děti milují spojení pohybu s básničkou. Ze spojení básně POLÁMAL SE MRAVENEČEK s rozcvičkou měly radost. Základní cviky byly úměrné věku dětí a pro většinu byly i snadno zapamatovatelné, protože odpovídaly textu v básničce. Kladně bylo hodnoceno i to, že při básničce si děti systematicky procvičí celé tělo. Zápory pracovního listu Rozcvička je určena spíše pro starší děti, protože menší děti (3 4 roky) nedokážou skloubit pohyb s básní. Pro děti zde byly náročné cviky (sedy lehy) a i časté střídání poloh těla děti nezvládaly. Dětem také dělalo problém dodržet tempo s rytmem básně básnička při cvičení ztrácela kontext. Doporučení Naučit se básničku a potom si zacvičit jako mraveneček nebo se nejdříve naučit cviky a skloubit je s básničkou. Většina učitelek také doporučuje, aby bylo v rozcvičce zařazeno méně obměn, např. na dvě sloky stejný cvik. 77

78 Námět č. 5 ranní cvičení Klady metodického listu Metodický list byl pro učitelky srozumitelný. Zvolené cviky na sebe navazovaly a učitelky je mohly přizpůsobit reakcím dětí. Toto cvičení je vhodné i pro malé děti ve věku 3 4 let. Kladně byla hodnocena i relaxační část v závěru cvičení. Zápory metodického listu Nelogické střídání poloh těla. Podle učitelek je vhodné, aby průpravné cviky začínaly ve stoji spatném, ze kterého se přechází do sedu. Doporučení Dát dětem možnost vymýšlet další cviky pro opičku, po cvičení zařadit opičí dráhu nebo hru na opičky. Je vhodné pracovat s menším počtem dětí, protože při cvičení je důležité dbát na správné držení těla Námět č. 6 hry Klady metodického listu Aktivita vzbudila u dětí veliký zájem a udržely při ní po dobu hraní pozornost. Jedná se o prožitkové učení, které splňuje všechny pedagogické zásady, uplatnění společenských návyků, kompetence komunikativní a řešení problémů. Učitelky také kladně hodnotily zapojení rodičů do aktivity při sbírání obalů. Zápory metodického listu U dětí chybí zkušenost nakupování na jeden den, protože většina rodin jezdí nakupovat potraviny na delší časové období. Aktivita je velice náročná na čas při shánění obalů od potravin. Jedna učitelka uvedla, že zde chybí cíl hry. Doporučení Dětem musíme vysvětlit rozdíl mezi surovinou a potravinou. Jelikož děti nemají zkušenost s nakupováním, bylo by lepší určit nákup třeba jen ke snídani či obědu. Je vhodné děti rozdělit do skupin a rozdat jim úkoly (prodavač, zásobovatel obchodu, apod.) a úkoly v průběhu hry měnit. Děti budou mít ze hry větší prožitek, když si sami vyrobí rekvizity (regály, peníze, plakáty, cenovky, atd.) a hru doplní o návštěvu skutečného obchodu. 78

79 Námět č. 7 hry Klady metodického listu Metodický list je dobře zpracovaný s velkým množstvím kvalitních informací. Učitelky mají možnost z něj čerpat a využít ho i v budoucnosti. Vhodné je zapojení dětí do přednášky v podobě otázek. Při krátkém povídání, kdy děti udrží pozornost je tato aktivita vhodná jako úvod do problematiky zdravé výživy. Zápory metodického listu Povídání o výživové pyramidě je náročné pro děti ve věku 3 4 roky. Pro tyto děti je i forma frontální výuky nezajímavá. Většina potravin, které jsou zdravé, dětem nechutnají. Je nutné dětem vysvětlit rozdíl mezi surovinou a potravinou, protože surovina může být nezdravá v její úpravě. Doporučení Důležitá je motivace - využít obaly od potravin, makety ovoce a zeleniny, pyramidu poskládat ze stavebnice, apod. Při dlouhém povídání je vhodná kompenzace pohybem. Učitelky by měly být kreativní a pyramidu si překreslit a využít i jiných materiálů Námět č. 8 hry Klady metodického listu Aktivita je doplněním přednášky o výživové pyramidě. Děti si upevnily vědomosti, které si z povídání zapamatovaly a ujasnily si, na jaké místo v potravinové pyramidě patří jejich oblíbená jídla. Pro děti je také zajímavá práce ve skupině při vytváření koláže výživové pyramidy (kooperující skupina). Zápory metodického listu Metodický list je nevhodný pro děti ve věku 3 4 roky (ve smíšených odděleních). V metodickém listu chybí vhodná motivace. Doporučení Dětem se budou lépe určovat potraviny, když do políček pyramidy vložíme jednoho zástupce z jídel Námět č. 9 hry Klady metodického listu Učitelky hodnotí přípravu zdravé svačinky jako zdařilou akci. Děti si osvojily jednoduché pracovní dovednosti a vlastnoručně 79

80 vyrobená svačinka dětem lépe chutnala. I když některé děti odmítaly jíst pomazánku, tak je spolupráce s ostatními bavila. Zápory metodického listu Většina dětí mateřských škol má odpor k rybí pomazánce. Ve většině mateřských škol je špatná domluva s jídelnou, protože se jídla dováží. U přípravy je nutnost dbát na hygienu a bezpečnost. Doporučení Aktivitu zpracovat v týdenním plánu, kdy děti rozdělíme do skupin, které každý den připravují jídlo pro ostatní. Místo výroby pomazánek zvolit míchání ovocného salátu či výrobu ovocné šťávy. Ze zdravých svačinek připravit raut pro děti z ostatních oddělení MŠ Námět č. 10 hry Klady metodického listu Pohybově dovednostní hry jsou u dětí velice žádané, protože rády porovnávají síly. Zápory metodického listu Závody jsou pro děti mateřské školy nevhodné. Děti měly strach z prohry, a proto nechtěly závodit. Pro mladší děti je zařazování potravin náročné, je nutné hru zjednodušit (ovoce, sladkosti, atd.). Doporučení Volit různé obměny hry (skupiny dívek, skupiny chlapců, smíšené skupiny). Hru nehrát jako závod, ale pouze jako vědomostní hru, kde děti vybírají zdravé a nezdravé potraviny Námět č. 11 hry Klady metodického listu Děti vypracovaly krásné koláže, propojení prožitkové a pracovní činnosti je velice bavilo. Práce na úkolu ve skupinách starším dětem nečinilo problémy. Zápory metodického listu Práce není určená pro nižší věkovou kategorii dětí. Nutná je bezpečnost při stříhání letáků. Soutěž při plnění úkolu odvádí pozornost od správného plnění. Čas 5 minut na stříhání je nedostačující. 80

81 Doporučení Dát dětem možnost opravy nesprávné volby. V každé skupince dětí zvolit komunikanta, který jako jediný po domluvě ve skupině může komunikovat s učitelkou a radit se s ní Námět č. 12 hry Klady metodického listu Aktivita prozradí mnoho věcí o stravování dětí mimo mateřskou školu a o rodině dětí. I když práce byla zdlouhavá, děti bavila a dokázaly zdůvodnit výběr jídel, které nakreslily. Zápory metodického listu Práce je velice dlouhá a pro děti je složité nakreslit jídlo, jak vypadá v reálném životě. Většina jídel, která děti nakreslily, měly problém rozpoznat. Doporučení Děti si takto mohou vytvořit i vhodné didaktické pomůcky Námět č. 13 pohybové skladby Klady metodického listu Pro děti byla báseň atraktivní. Cviky ladí s básní. Zápory metodického listu Pro mladší děti jsou jednotlivé cviky náročné, děti jsou nekoordinované a nedokážou skloubit pohyb nohou a paží. Učitelky neznají aerobik a jeho názvosloví. Obrázky v metodickém listě jsou pro učitelky nepřehledné. Je důležitá dlouhá příprava na nácvik kroků. Chybí zde motivace. Doporučení Děti si mohou vyrobit masky opiček, ve kterých mohou cvičit například při besídce. Básničku využít spíše u starších dětí (6 let) Námět č. 14 pohybové skladby Klady metodického listu Hezká a atraktivní básnička. Děti mají rády spojený pohyb s básní. 81

82 Zápory metodického listu Báseň i kroky jsou velice složité. Délka básničky odvádí pozornost od správně provedeného kroku. Existuje mnoho obměn. Děti mají problém se zvládáním pravolevé orientace. Učitelky neznají aerobik a jeho názvosloví. Doporučení Zvolit nahrávku či hru na klavír, u které děti budou cvičit Námět č. 15 pohybové skladby Klady metodického listu Básnička s pohybem je vhodná i pro mladší děti. Básnička není náročná k zapamatování a je motivující. Kroky se hodí ke slovům. Zápory metodického listu Obrázky jsou příliš malé a nepřehledné. Učitelky neznají aerobik a jeho názvosloví. Doporučení Zvolit pomalejší tempo a menší počet kroků, nezapojovat ruce a nohy současně Námět č. 16 sportovní odpoledne Klady metodického listu V metodickém listě je zvolená vhodná motivace. Pohyb na čerstvém vzduchu v příznivém počasí je zdravý a děti ho mají rády. Sportovní odpoledne je velice zdařilý nápad a dětem se velice líbil. Zápory metodického listu Je důležitý větší počet pedagogických pracovníků. Většina škol má nedostatečné vybavení sportovním náčiním. Pro některé děti byly úkoly složité, je nutné dbát na individualitu dětí. Doporučení Nejdříve děti naučit jednotlivé dovednosti (skákání panáka, válení sudů). Zvolit mezi dětmi jednoho vedoucího, který děti bude hlídat a bude s nimi absolvovat jednotlivá stanoviště. Učitelka bude v pozici pozorujícího dbát na bezpečnost. Děti si vymyslí pokřik a za absolvování získají medaile. 82

83 6. 3 Vyhodnocení naplnění kognitivních cílů RVP PV v kontextu očekávaných výstupů. Ve všech případech práce s metodickými listy učitelky dětem stanovují cíl, ke kterému budou společně směřovat. Tento výsledek není nijak překvapující, protože všechny učitelky by měly mít na paměti, čeho chtějí s dětmi dosáhnout a veškeré cíle byly v metodických listech stanoveny. Většina dětí (Obrázek 1) dostala prostor pro samostatné řešení zadaného úkolu, k čemuž jsem také v metodických listech směřovala. I dle RVP PV by děti měly mít možnost se sami rozhodovat o tom, co chtějí dělat a jakým způsobem. Obrázek 1 Vytvořila učitelka dětem prostor pro samotné a tvořivé řešení nějakého úkolu? (A = 26, N = 4) Metodické listy byly dle výsledků pro mateřské školy přínosem. Pouze jedna učitelka udává, že se děti v hodině nedozvěděly nic nového. Tento výsledek (Obrázek 2) ale přisuzuji tomu, že ne všechny učitelky přistoupily k práci s metodickými listy tak zodpovědně, jak by se od učitelek mateřských škol očekávalo. Obrázek 2 Dozvěděly se děti v hodině něco nového? (A = 29, N = 1) 83

84 V mateřské škole je také důležité dávat dětem možnost volby aktivit a způsobu plnění úkolů. Proto bylo pro mě překvapujícím zjištěním, že 17 % učitelek (Obrázek 3) dětem volnost při řešení problémů nedalo. Při práci s metodickými listy je důležitá jak kreativita učitelek, tak i samostatnost dětí a způsob, jakým budou úkoly plnit. Obrázek 3 Mohly se děti v hodině alespoň jedenkrát svobodně rozhodnout, co nebo jakým způsobem budou dělat? (A = 25, N = 5) Potěšujícím zjištěním naopak bylo, že si děti díky mým metodickým listům osvojily nebo zdokonalily určité pohybové dovednosti. Pouze u dvou případů (Obrázek 4) učitelky udávají, že si děti žádnou pohybovou dovednost nezdokonalily. Metodické listy však nebyly přímo zaměřeny na zdokonalování pohybových aktivit, ale na položení základů zdravého životního stylu v mateřských školách, proto mě tento výsledek nepřekvapil. Obrázek 4 Osvojily si děti nebo zdokonalily se v nějaké pohybové dovednosti? (A = 28, N = 2) 84