KDYŽ ZAČÍNÁME MLUVIT... Lingvistický pohled na rané projevy česky hovořícího dítěte. Lucie Saicová Římalová

Transkript

1 KDYŽ ZAČÍNÁME MLUVIT... Lingvistický pohled na rané projevy česky hovořícího dítěte Lucie Saicová Římalová filozofická fakulta univerzity karlovy, 2013

2 KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Saicová Římalová, Lucie Když začínáme mluvit : lingvistický pohled na rané projevy česky hovořícího dítěte / Lucie Saicová Římalová. Vyd. 1. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, s. (Varia ; sv. 17) Anglické resumé ISBN * * 81'232 * * 81'2/'44 čeština batolata jazyková akvizice interpersonální komunikace jazykové aspekty studie případové studie Čeština [11] Tato práce vznikla v rámci Programu rozvoje vědních oblastí na Univerzitě Karlově č. P10 Lingvistika, podprogram Osvojování a vývoj jazykové a komunikační kompetence u vybraných komunit České republiky. Recenzovali prof. PhDr. Jan Průcha, DrSc. Mgr. Andrea Hudáková, Ph.D. Lucie Saicová Římalová, 2013 Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2013 Za obsah a jazykovou správnost odpovídá autorka Všechna práva vyhrazena ISBN

3 Obsah 1 Úvod K základní terminologii Dosavadní výzkumy osvojování češtiny česky hovořícími dětmi Interakce a dialog mezi dítětem a jeho okolím Význam. Osvojování sémantiky Longitudinální výzkum přirozené komunikace dítěte s blízkým dospělým Tzv. jednoslovné období 34 2 Komunikační prostředky dítěte v období jednoslovných výpovědí Případová studie Ukončený 12. měsíc Repertoár prostředků Prostředky nevokální Prostředky vokální Poznámky k pragmatice a sémantice Spojování prostředků Ukončený 15. měsíc Repertoár prostředků Prostředky nevokální Prostředky vokální Poznámky k pragmatice a sémantice Spojování prostředků Ukončený 18. měsíc Repertoár prostředků Prostředky nevokální Prostředky vokální Poznámky k pragmatice a sémantice Spojování prostředků Závěry kapitoly 2 72

4 3 Gramatika raných dětských projevů Morfologie Odborná literatura o osvojování morfologie Slovo a morfém Slovní druhy První slovní tvary a první gramatické kategorie Sedmnáct měsíců Osmnáct měsíců Devatenáct měsíců Syntax Odborná literatura o osvojování syntaxe Vymezení syntaxe Případová studie Dvanáct měsíců Třináct měsíců Čtrnáct měsíců Patnáct měsíců Šestnáct měsíců Sedmnáct měsíců Osmnáct měsíců Devatenáct měsíců Negace Odborná literatura o negaci a jejím osvojování Vymezení negace a postup analýzy Případová studie Prostředky vyjadřující široce pojatou negaci Dvanáct měsíců Třináct měsíců Čtrnáct měsíců Patnáct měsíců Šestnáct měsíců Sedmnáct měsíců Osmnáct měsíců Devatenáct měsíců Závěry kapitoly Rané projevy dítěte v širším kontextu: intertextualita Intertextualita v projevech dítěte Případová studie Dvanáct měsíců 176

5 4.2.2 Dva roky Tři roky Závěry kapitoly Závěr 193 Ediční poznámka 205 Literatura 206 Rejstřík 214 Summary 217

6 1 Úvod Novodobý zájem o dětský jazyk (nebo dětskou řeč viz dále 1.1) a jeho osvojování má relativně dlouhou tradici (srov. např. Slančová, 2008a; Průcha, 2011, s. 9 16; ze straších průkopnických prací Čáda, 1908, aj.). Zejména v zahraniční vzniklo a vzniká k tomuto tématu velké množství literatury. Jde často o literaturu na pomezí řady nauk, neboť osvojování jazyka dítětem je jevem komplexním, jemuž svědčí interdisciplinární pohled. Jedním z centrálních oborů, které se tématem zabývají, je (vedle psychologie) i lingvistika, popř. psycholingvistika. V současné české jazykovědě výzkum osvojování jazyka dítětem nepatří k tématům centrálním. Podstatné rozsáhlejší práce věnované osvojování češtiny česky hovořícími dětmi vznikly většinou před desítkami let (srov. např. Ohnesorg, 1948a; 1948b; Pačesová, 1979; nad tématem dětské řeči se zamýšlel i Jakobson, 1941). V současnosti se problematikou zabývají převážně psychologicky orientovaní badatelé a v rámci lingvistiky se objevují spíše jednotlivé studie (viz 1.2). Některým vývojovým obdobím osvojování prvního (mateřského) jazyka dítětem navíc nebyla zatím věnována dostatečná pozornost (k tomu srov. např. Průcha, 2009; k obdobné situaci v zahraničí např. Behrens, 2013). Též některá témata byla zkoumána jen okrajově nebo byla opomíjena, což souvisí mj. i s dobovým zaměřením jazykovědy či s technickými možnostmi sběru dat (pro češtinu srov. např. zájem o zvukovou stránku a slovní zásobu a pomíjení témat, jako je pragmatika, neverbální komunikace, raná syntax či třeba souvislejší komunikáty produkované dětmi). Specifikem výzkumů osvojování jazyka dítětem je jejich výrazná teoretická i metodologická rozmanitost. Existuje řada přístupů, které se liší teoretickými východisky, otázkami, které si badatelé kladou, i metodami, jež při výzkumu používají. Jedním ze základních rozdílů mezi hlavními teoretickými přístupy k osvojování jazyka je to, jakou roli v osvojování jazyka autoři připisují vrozeným předpokladům a jakou vlivu prostředí ( nature vs. nurture ). Přístupy, které kladou důraz na vrozené předpoklady, bývají označovány jako nativistické, přístupy zdůrazňující úlohu prostředí, okolí dítěte, jako konstruktivistické, socio-pragmatické atp. (srov. Ambridge Lieven, 2011). Každý z uvedených směrů pak za těžiště svého zájmu pokládá jiná té- 1 úvod 9

7 mata a k jejich řešení hledá jiné metody. 1 Důsledkem teoretické rozmanitosti je však mj. to, že výsledky výzkumů vzniklých v rámci rozdílných teoretických přístupů jsou často obtížně usouvztažnitelné (srov. např. Ambridge Lieven, 2011; Behrens, 2013, s. 1213). V této práci představujeme přístup, který klade důraz na interakci dítěte s okolím, připisuje zásadní roli dialogu (viz 1.3) 2 a za klíčové považuje otázky spojené s vyjadřováním široce vymezeného významu (viz 1.4). 3 Význam přitom chápeme široce a v souladu s kognitivním přístupem k jazyku (srov. např. Janda, 2004; Vaňková a kol., 2005; viz též dále); mj. jej chápeme jako celistvý (holistický, obvykle nerozkládaný např. na sémy), encyklopedický (tj. zahrnující např. i rozmanité mimojazykové skutečnosti a zkušenosti) a nevymezujeme ostré hranice mezi významem jazykovým a nejazykovým ani mezi sémantikou a pragmatikou. V analýze usilujeme o komplexní pohled zvažující mj. jak prostředky jazykové, tak nejazykové. Dětský jazyk chápeme jako specifický celek proměňující se v procesu osvojování a snažíme se neaplikovat při jeho zkoumání mechanicky aparát užívaný při analýze řeči dospělé, ale chceme materiál uchopovat způsobem, který respektuje jeho zvláštnosti (viz dále, zejm. kap. 3). Zaměřujeme se na tzv. jednoslovné období a počátek období víceslovných (dvouslovných) výpovědí, což odpovídá přibližně rozmezí od 12 do 18 až 19 měsíců věku dítěte. 4 Jde o období, které je při lingvisticky orientovaných analýzách spíše opomíjeno, možná proto, že se při povrchnějším pohledu může zdát, že dítě v tomto stádiu ještě málo mluví. V české lingvistice bylo tzv. jednoslovné období zatím zkoumáno převážně z hlediska fonetického a z hlediska slovní zásoby, ale komplexnější pohled k dispozici není. 5 Přitom jde o období, které můžeme vidět jako v mnohém zásadní (a zajímavé) v této době se mj. objevují první výraznější projevy jazykové, projevují se základy či první signály řady jevů, které se rozvíjejí v obdobích dalších, a zároveň jde o dobu výrazného, často rychlého vývoje na mnoha rovinách (viz 1.6 a dále). 1 Základní informace o hlavních teoretických přístupech k osvojování jazyka dítětem srov. např. Ambridge Lieven (2011); z českých přehledových prací např. Šebesta (2005); Smolík (2007), stručné přehledy též Nebeská (2002), Saicová Římalová (v tisku a, b). 2 Podobný přístup srov. též Slančová (2008). 3 Zkoumání významu zejména v raných dětských projevech je však spojeno s řadou obtíží viz Vymezení z hlediska věku je vždy jen orientační, mezi dětmi mohou být výrazné individuální rozdíly viz též K situaci v zahraničí a preferenci studia dětí až od 1,5 roku věku (do cca 3,5 roku) srov. např. Behrens (2013, s. 1216). 10 když začínáme mluvit