M i n i z p r a v o d a j Severočeské pobočky ČSO

Transkript

1 M i n i z p r a v o d a j Severočeské pobočky ČSO léto 2004 Úvodem. Vážení přátelé a členové Severočeské pobočky ČSO, dostává se vám do rukou první číslo pobočkového minizpravodaje, který nahrazuje Zpravodaj a bude vás informovat o dění na území "severočeského" (tj. na sever od Prahy) kraje. Bude vycházet přibližně dvakráte do roka a jeho životnost by měla být omezena vydáním "normálního" pobočkového Zpravodaje, který se nám však bohužel zatím stále nedaří realizovat. V Kominíčkovi najdete informace o připravovaných akcích, zápisy ze schůzí, výzvy ke spolupráci a časem třeba i aktuální neobvyklá pozorování nebo krátké články o zajímavostech naší oblasti. Netřeba zdůrazňovat, že vše záleží hlavně na přispěvatelích, tedy na vás. První číslo si vynutilo svou existenci především tím, že se připravuje odchytová akce v Jizerských horách a ačkoliv se tato zpráva šíří ústně, nemá šanci dostat se ke všem členům pobočky. A to by byla škoda, protože právě jim je akce určena. Prostřednictvím minizpravodaje samozřejmě můžete v budoucnu informovat i vy o svých regionálních aktivitách, v případě potřeby lze vydávat i zvláštní či monotematická čísla. Výroční zpráva Severočeské pobočky ČSO za rok 2003 Současný počet členů: 61 Výzkum: mapování hnízdního rozšíření ptactva - probíhalo celoplošně, zaměřeno na doplňování neobsazených čtverců, účast většiny členů pobočky mapování rozšíření a obsazenosti budek sýce rousného v Jizerských horách - výzkum budkové populace sýců, kontrola cca 400 budek (J. Thelenová a liberecká buňka) kroužkování ptáků dle zaměření jednotlivých kroužkovatelů (např. p. Klápště sýkořice vousaté, modráčci, p. Novotný ledňáčci, p. Brožek ledňáčci a bramborníčci hnědí, p. Kurka dravci a jeřábi ad.) zimní sčítání vodních ptáků - úseky Labe, Vltavy, Ohře, Ploučnice, Smědé, Nisy jednotný program sledování ptáků v ČR - minimálně sledováno 5 linií zimní sčítání kání - minimálně 1 linie odborná práce jednotlivých členů v pracovních skupinách (např. SOVDS, Jeřábí skupina) 1

2 Ochrana: hlídání okolí hnízda sokolů - nepravidelné, ale časté sledování hnízdní lokality sokolů zimní přikrmování - individuální činnost vyvěšování, kontrola a údržba budek (sýkorníky - více než 100, skorcovníky - 50, liberecká buňka) Práce s veřejností: Vítání ptačího zpěvu - na 6 místech zájmového území (Česká Lípa, Liberec, Mělník, Roudnice n.l. + Kladno, Rakovník - pořádáno nečleny pobočky) Evropský ptačí festival - na 3 místech (Česká Lípa, Liberec, Roudnice n.l.) konzultace s mladými a začínajícími ornitology před vstupem do Pobočky přednášky pro školy (Význam ptáků pro přírodu a pro člověka - 7x pro školy dr. Honců, Migrace ptáků a kroužkování - 4x pro školy Lumpe, SPA Českolipsko - 8x pro veřejnost dr. Honců, přírodovědné testy pro skautské zkoušky - dr. Honců, Naši dravci - prof. Chvapil) Publikační činnost: informační články o akcích v regionálním tisku odborné články publikovali: J. Vondráček, dr. Honců, K. Filip Tato zpráva byla vypracována pouze na základě informací několika členů, proto budeme rádi, když nám napíšete o dalších aktivitách. To platí i pro rok 2004!!! Orientační plán činnosti Severočeské pobočky ČSO na rok 2004 V roce 2004 budou uspořádány dvě členské schůze. Jedna - výroční - proběhne společně v prostorách českolipského muzea, jarní schůze se budou konat v jednotlivých regionech podle místních možností a podmínek. Účast na centrálně organizovaných akcích pro veřejnost: Vítání ptačího zpěvu a Evropský ptačí festival. Jednotlivé akce budou upřesněny v průběhu roku. Dlouhodobé výzkumné programy budou probíhat podle jejich harmonogramu (Sčítání vodního ptactva, Jednotný program sčítání ptáků, Fenologická pozorování, odborné programy pracovních skupin). Činnost patronátních skupin SPA podle regionů. Odchytová týdenní akce v Jizerských horách pro členy a potenciální členy pobočky - monitoring protahujících ptáků a metodická praktika pro nekroužkovatele. Kroužkování ptáků podle individuálních programů a zapojení se do monitorovacího programu CES - počet míst bude upřesněn, jedná se o první ročník. Příprava podmínek pro zapojení se do správních řízení na krajské úrovni. Zahájit vydávání Zpravodaje. 2

3 Seznam členů Severočeské pobočky České společnosti ornitologické. 61 členů k Benda Pavel, Ing., Krásná Lípa Bez Martin, Mnichovo Hradiště Blecha Karel, Zahořany. Bosák Daniel, Rumburk Brožek Jiří, Mimoň Chvapil Stanislav, Mgr., Roudnice n L. Círl Josef, Kláterec n Ohří Čejka Jakub, Mgr., Liberec Doležal Zdeněk, Bílina Doležálek Miroslav, Mikulášovice Dvořák Jaromír, Most Dvořák Rudolf, Liberec Flasar Ivo, doc., RNDr., Csc., Teplice Gomboš Štěpán, Neratovice Hauzrová Eva, Vitanovice Heřman Jiří, Liberec Hlávková Zuzana, Česká Lípa Honců Miroslav, RNDr., Česká Lípa Hrouzek Jiří, Frýdlant v Čechách Janda Petr, Dolní Maršov Janeček Emil, Teplice Kejík Josef, Štětí Klápště Jaroslav, Železný Brod Klápšťová Josefa, Železný Brod Kurka Pavel, Ing., Česká Lípa Lachman Tomáš, Všetaty Přívoz Lobotka Jiří, Krásná Lípa Lumpe Petr, Ing., Mělník Malý Miroslav, Filipov Maťocha Karel, Frýdlant v Čechách Markosová Katarína, Děčín Mašek Jiří, Krupka Mikšíček Jiří, Frýdlant v Čechách Mrlíková Zdenka, RNDr., Mimoň Najbert Roman Bc., Bystřany v Čechách Nevečeřal František, Lhotka Novotný Karel, Mělník Patzenhauerová Hana, Litoměřice Podhrazský Michal, Kadaň Pohanka Jiří, Ing., Slaný Procházka Jan, Ing. Liberec Pudil Martin, Mgr., Liberec Ritschel Gerd, Šluknov Robovský Jan, Frýdlant Roubal Antonín, Kadaň Řezáč Miroslav Ing., Chržín Spáčil Martin, Chrastava Stejskal Martin, Krupka Svoboda Ivan, Mělník Süs Vlastimil, Chřibská Šáfr Břetislav, Provodín Šena Václav, Krásná Lípa Tyml Tomáš, Cheb Vaidl Antonín, Kralupy n.vltavou Vaněk Přemysl, Ing., Mělník Veselý Jiří, Mělník Vitáček Zdeněk, Ing., Česká Lípa Voldán Martin, Liběchov Vondráček Jiří, Ústí n.l. Vonička Pavel, Ing., Liberec Vondra Pavel, Jablonec n.nisou Přehled regionálních buněk V rámci Severočeské pobočky působí několik samostatných regionálních buněk, které zde většinou působily již před založením pobočky ČSO. Dlouhodobě spolupracují ornitologové na Českolipsku (spolupráce s Vlastivědným muzeem a galerií v České Lípě), na Mělnicku působí Mělnický ornitologický klub, na Liberecku vznikla buňka v minulém roce, především díky mapování hnízdního rozšíření ptactva a kontrole budek pro sýce rousné v Jizerských horách. Mimo pobočku, ale na území její působnosti, což je Ústecký, Liberecký a částečně Středočeský kraj, pracuje na Ústecku Zoologický klub při ZOO Ústí nad Labem a ve Středočeském kraji sdružení ornitologů Rakovnicka a Kladenska. 3

4 Zápis z výroční schůze Severočeské pobočky České společnosti ornitologické Schůze se uskutečnila ve Vlastivědném muzeu a galerii v České Lípě. Schůzky se zúčastnili: Ing. P. Benda, J.Brožek, J.Círl, K.Filip, Dr. M. Honců, J.Hrouzek, Ing. P.Kurka, Ing. P.Lumpe, K.Markosová, Dr. Z.Mrlíková, R.Najbert, H.Patzenhauerová, Mgr. M. Pudil, G.Ritschel, I.Svoboda, Ing. Z.Vitáček, Ing.P.Vonička a jako host Dr.J.Hora (18). Omluveni: Mgr St.Chvapil, J.Vondráček, M.Horák, Vl. Süs. V termínu schůze Severočeské pobočky ČOS se bohužel konala i schůze Krajského zoologického klubu. v Ústí n.l. Schůzi zahájil předseda Severočeské pobočky ČOS Ing. Lumpe, přivítáním všech účastníků včetně hosta - zástupce ČOS z Prahy Dr. Hory. Ing. Lumpe provedl rekapitulaci dosavadní činnosti Severočeské pobočky ČOS. Vítání ptačího zpěvu - na území pobočky uskutečněno 6 akcí z 38 v republice. Evropský festival ptactva - uskutečněny 3 akce z cca 50 v celé republice. Akce Vítání ptačího zpěvu či Evropský festival ptactva byly uskutečněny na Českolipsku, Mělnicku, Roudnicku, Kladně a Rakovníku. Dobře pracuje skupina pro výzkum jeřába popelavého a skupina pro výzkum dravců a sov. Pobočka se podílela na mapování hnízdního rozšíření ptáků, předpokládá se, že byly obsazeny všechny mapovací čtverce. Resty: vydávání Zpravodaje Severočeské pobočky ČOS v jednodušší podobě se dosud nedaří. Pobočka má 61 členů. O zajímavých ornitologických pozorováních při nepřítomnosti J.Vondráčka informoval Dr. Honců. Z Českolipska je vzácných pozorování mnoho, proto proveden určitý výběr. Nejpilnějším pozorovatelem je K.Filip, níže uvedená pozorování jsou z převážné většiny jeho a většinou i dokumentována na video. V lednu pozoroval 3 ex. bernešky bělolící (Branta leucopsis) na Novozámeckém rybníce učiněn nález zastřelené samice orla mořského (Haliaetus albicilla) v Meandrech Ploučnice u Hradčan. Orel byl nalezen vodáky - dětmi, které jej nechaly ležet na místě nálezu, poblíž myslivecké chaty, teprve později byl předán jiným nálezcem p. R.Zikovi do zookoutku v Hradčanech a odtud se kadaver dostal do Vlastivědného muzea v České Lípě k preparaci. V r bylo prokázáno hnízdění bukáčka malého (Ixobrychus minutus) na Novozámeckém rybníce po asi 30 letech a byl 1 ex. okroužkován. Hýl rudý (Carpodacus erythrinus) zjištěn ex. rovněž na Novozámeckém rybníce. Kvakoš noční (Nycticorax nycticorax) byl pozorován v Provodínské pískovně. Ve dnech byl pozorován lyskonoh úzkozobý (Phalaropus lobatus) na Heřmanickém rybníce. Řada pozorování se týká jeřábů popelavých, orlů mořských, lelka lesního, skřivana lesního či slavíka modráčka středoevropského, početně byli zastoupeni bahňáci, např. vodouš tmavý, šedý, bahenní a kropenatý, jespák bojovný, kteří jsou jinak na Českolipsku vzácní. Početná jsou rovněž pozorování volavek bílých (Casmerodius albus) zejména z Novozámeckého rybníka. Husa velká - 1 pár zastižený na jaře na Novozámeckém rybníce v průběhu roku zmizel, pak až na podzim zjištěny 3 ex. na Milčanském rybníce u Holan. O významných ptačích územích (SPA) referoval Dr. Hora. Pro ptačí oblasti byl zaveden termín oblast ochrany ptactva. Celkem je navrženo 41 ptačích oblastí, což je 8,9% územní rozlohy ČR. V severních Čechách jsou navrženy: Ptačí oblast Českolipsko (Dokeské pískovce a mokřady) - druhy pro které je území zřizováno jsou: jeřáb popelavý, lelek lesní, slavík modráček středoevropský a skřivan lesní. Doporučen je i pátý druh - orel mořský. Dalším územím jsou Jizerské hory, kde jsou vůdčími druhy tetřívek a sýc rousný. Ptačí oblast Labské pískovce je zřizována pro ochranu sokola stěhovavého, výra velkého, chřástala polního a datla černého. Dvě oblasti jsou Krušnohorské - Východní Krušné hory jsou zřízeny především pro ochranu tetřívka a Novodomské rašeliniště - Kovářská na Chomutovsku pro ochranu tetřívka a žluny šedé. Další je Nechranická přehrada. Dr. Hora zopakoval kritéria pro vznik ptačí oblasti. Lokalita hostí pravidelně nejméně 1% celostátní populace. Druh pro který je oblast zřizována musí být na seznamu EU, pro velké druhy je nutný minimální počet 3 párů na lokalitě, u středně velkých druhů je to 6 párů a u pěvců 12 párů. Populace druhu na lokalitě musí být mezi 5 nejlepšími v republice. Dále je možno zřizovat ptačí oblasti kde jsou pravidelná shromaždiště nejméně 1% stěhovavého druhu (jsou 2 v republice Nechranice a Českobudějovické rybníky) nebo shromaždiště vodních ptáků, kde je minimální počet ptáků jednoho či více druhů i zřizování ptačích oblastí pro celosvětově ohrožené ptačí druhy - orla mořského (u nás jich ani 5 není) a u chřástala polního - navrženo 10 lokalit v republice. Stav příprav je takový, že je navržen pro každé z 41 území management a plán péče a jsou připravovány vyjednávací týmy. Řízení jednotlivých SPA převezmou Správy CHKO ČR, pro ptačí oblast 4

5 Českolipsko byla pověřena Správa CHKO Kokořínsko. V části Krušných hor je pověřena Správa CHKO Labské pískovce, atd. Ornitologická společnost je rovněž do této činnosti zapojená, seznam SPA byl předán EU. Ne všechny ptačí oblasti budou schváleny v navržených hranicích. V několika dochází ke střetu s liniovými stavbami - rychlostními silnicemi či dálnicemi. Problémy jsou s Komárovem na Pardubicku, kde je největší zimoviště pustovky a pilicha šedého v ČR, má ji protnout rychlostní komunikace, dále je to Heřmanský stav na Ostravsku ohrožovaný dálnicí, která 3x kříží lokalitu (je tu i orel mořský), Bzenecká doubrava na JV Moravě, oblast vátých písků, kde se nachází zřejmě největší populace lelka lesního v ČR (50-60 párů) a řada maloplošných CHÚ, má být proťata 11 km dlouhou rychlostní komunikací, dále Boletice v Jihočeském kraji, území bývalého VVP, kde má vzniknout mamutí centrum pro provozování zimních sportů zahrnující 27 km sjezdovek, 10 lanovek a vleků, sportovní areál včetně kluziště a běžecké trati v centrální části území. Ohroženy jsou druhy jako je datlík tříprstý, lejsek malý, chřástal polní. V severních Čechách jsou problémem farmy větrných elektráren v Krušných horách (asi 500). MŽP je prosazuje, jde o alternativní zdroje energie, avšak v nadměrném množství. Němci si tak zlikvidovali na svém území turistiku. Nebezpečné pro ptákyje to, že jsou osvětlené v noci (zdola kolmo nahoru). Způsob osvětlení se využívá např. v Krkonoších při odchytu, odnesou to tedy pěvci, možná i kurovití. Přes Krušné hory se plánuje dálnice D8 (buduje se tunel), proti existenci dálnice nelze argumentovat a ptáky přímo neohrožuje. Připomněl péči o ptačí území, nutnost dalšího monitorování a vznik nových patronátních skupin. Pro knihovnu pobočky byla předána publikace o ptačích oblastech. Dr. Hora dále přednesl novinky z ornitologické společnosti: vyšly Zprávy, proběhl Evropský ptačí festival, výsledky jsou nejúspěšnější za poslední léta, bylo uskutečněno přes 50 akcí. Sylvie je v tisku a vyšlo nové Buteo. Možno zaplatit na schůzi členské příspěvky. Z diskuse k ptačím územím: Mgr. Pudil referoval o vzniku liberecké ornitologické buňky. Rozvíjí se, v současnosti má 8-10 členů, amatérů, zatím se učí. Schůzky se pořádají 2 x do roka. Provádí mimo jiné monitorování sýce rousného v Jizerských horách, území bude vyhlášeno i pro tento druh. Vyvěšeno 400 budek v terénu, provádí se jejich kontrola 4 dvoučlennými týmy. Hovořil o problémech: zákresy budek v mapách jsou nejasné, jsou potíže s jejich nalezením v terénu. Zkontrolováno 220 budek, z toho 51 budek bylo obsazených, v 10 budkách zastižen sýc rousný. (Budky využívány jako úkryt, nocoviště či zásobárny potravy, část budek využita plchem velkým a plšíkem lískovým). Ing. Benda - informoval o vzniku patronátní skupiny v Labských pískovcích - bude ustanovena co nejdříve. Ing. Vitáček - referoval o tom, že českolipské muzeum bylo přizváno jako partner Správy CHKO Kokořínsko při předprojednávání SPA Českolipsko. Předložil mapku ptačí oblasti Českolipsko, kterou dostal čerstvě od ing. Pořízka a upozornil na změny v zákrese hranic proti původnímu návrhu. (Tyto obavy se při pozdějším podrobném zkoumání mapky nakonec nepotvrdily). Poukázal na problémy se zalesňováním v navržené SPA Českolipsko - na Heřmanickém rybníce i v prostoru ochranného pásma Novozámeckého rybníka. Podnikatelským záměrům vychází vstříc státní správa. Dr. Hora namítl, že změny hranic SPA by se měly projednat s ornitologickou společností jako s partnerem, že ta není informována a zeptal se, zda je o změně hranic informován dr. Honců (navrhovatel SPA Českolipsko). Dále hovořil o projektu chřástal, že je možno získat finanční náhradu, např. na pastviny či specificky ošetřené louky. Pokud jsou na pozemkové parcele více než tři páry chřástalů, je možno získat dotaci z Ministerstva zemědělství na sekání. Ing. Benda se zmínil o 5 lokalitách chřástala polního v Labských pískovcích jež splňují tato kritéria. Ing. Kurka informoval o přehledu dotačních příspěvků. Přes 1 milion Kč sraženo úspornými opatřeními vlády na 1/3, tím pádem lze očekávat i menší peníze z grantů EU. Smlouva se uzavírá na 5 let, 5 tisíc Kč na 1 ha se poskytuje na 1 rok. Na bahňáky se poskytuje 5,5 tisíce na rok pro 1 ha. Jsou určitá omezení, nesmí se sekat do pol. srpna. V diskusi informoval Dr. Hora o zakreslování lokalit chřástala polního do mapy 1:10 000, z té se to překresluje do map na AOPK Praha. Diskutována i problematika větrných elektráren v Krušných horách - návratnost je asi za 50 let, problémy hluku, velké úhyny netopýrů. Ing. Vonička informoval o SPA Jizerské hory. Nejsou velké problémy typu větrné elektrárny v Krušných horách. V CHKO zahájili předprojednávání ptačích oblastí s obcemi. Obce nemají připomínky, vlastníkem pozemků je většinou stát týká se centrální náhorní plošiny. Problémy jsou na severních svazích Jizerských hor, které jsou převážně pokryty bučinami, část lesa se nachází ve vlastnictví obcí a soukromých vlastníků, kteří projevují různé aktivity. Současný vývoj po ekologické katastrofě - odlesnění značné části náhorní plošiny nahrává populaci tetřívků, která se zvýšila asi na 200 ks. Nedávno odlesněné plochy se však znovu zalesňují, nelze to zastavit, resp. vykácet kvůli tetřívkovi. Řešeno LHP, u jedné lesní správy sníženo zakmenění lesa. Řízené území pro tetřívka. Nutno sekat, udržovat mlaziny, mimo turistické trasy. Obrovsky vzrostl 5

6 cykloturismus, řešeno. Veliké namáhání oblasti, Liberec a Jablonec představuje aglomeraci lidí. Zřízena patronátní skupina - buňka, z toho 5 lidí je aktivních, skupinu vedou Mgr. Pudil a Ing.Vonička. Ing. Vonička informuje o monitorování sýců rousných, které se provádí od r (zmiňuje p. Dusíka, f. Ekotrix, Lesy ČR). Budky, problémy se zákresy. Mají údaje za 3 roky, r údajů, r údajů a r údajů. Ing. Vonička a Mgr.Pudil podávají výzvu k pokrytí kroužkování sýců rousných. Monitoring se provádí v Krušných horách, sýcové mají vysílačku na zádech, moc to nefunguje, špatně se jim leze do budky. Sýc rousný - létá daleko za potravou, delší intervaly v předávání kořisti, samec ji předává samici, která krmí. Pokud jsou mláďata nakrmena, samice kořist nepřevezme. Dr. Honců: patronátní skupina pro SPA Českolipsko nebyla dosud formálně ustanovena. S muzeem spolupracuje řada externích spolupracovníků. Muzeum dokončilo čtyřletý přírodovědný průzkum NPR Novozámecký rybník pro AOPK Praha (v území pracovali 3 ornitologové, Ing. Kurka, J. Klápště a K. Filip). Prováděno rovněž monitorování pro SPA Českolipsko (výsledky zpracovává Dr. Honců na základě mapování hnízdního rozšíření ptáků ve spolupráci s externími spolupracovníky). Mapování různých druhů ptáků provádí rovněž organizace ČSOP Aron v Č.Lípě: chřástal polní a křepelka, ledňáček říční, dravci a sovy. Při zpracovávání brodivých byl kritizován u čápů bílých rozpor v počtu mláďat na hnízdech u zprávy za r (počet se značně lišil proti skutečnosti). Kontrola byla možná díky druhé zprávě o čápech bílých kterou zpracoval ing. Kurka. Protože však nebyl přítomen autor prvé zprávy O. Roztočil, nechtěl Ing. Kurka tuto záležitost rozebírat. Ing. Benda se zmínil o dudkovi chocholatém zjištěném v r na Vrchbělské střelnici. Dále padla zmínka o morčákovi velkém (Mergus merganser), který byl zjištěn koncem července 2003 v počtu 36 ex. na Nechranické přehradě. Začátkem září zde pozorován kulík písečný, jespáci a vodouši. G.Ritschel sdělil, že ve Šluknovském výběžku (Zalužany) byl v r vyveden 1 pár luňáka červeného. Ing. Kurka hovořil o 10 párech luňáka červeného na Českolipsku, exponovaná hnízda, běžný druh, pozoruje na každé exkurzi. Toto tvrzení se později dostalo do rozporu s komentářem K.Filipa ve videozáznamu promítaném na konci schůze, že nezná žádné hnízdo luňáka červeného z Českolipska v r Později komentoval tuto záležitost Dr. J. Hora když máme tolik luňáků červených, že bychom zde mohli zřídit samostatnou ptačí oblast pro tento druh (zapotřebí je 6 hnízdících párů). Dr. Hora informoval o možnosti zakoupení Atlasu hnízdního rozšíření ptáků Prahy za 200 Kč i s CD, dále o aktivu kroužkovatelů ve Valticích, kde byl zajímavý program, má být uskutečněn projekt CES s metodikou kroužkování na dobu 5 let na jedné lokalitě, finančně podporovaný EU a je zájem, aby toto kroužkování bylo prováděno na co nejvíce místech v republice. Ing. Lumpe se zmínil o mapování severozápadních Čech, které zpracovává M.Horák a že mnohé výsledky jsou dosud u zpracovatelů Rámcový plán činnosti na rok 2004 přednesl Ing. Lumpe: 1. Mapování hnízdního rozšíření ptáků je ukončeno, můžeme se tudíž věnovat atraktivním druhům. 2. Na rok 2004 byl stanoven ptákem roku rorýs obecný, hnízdící v intravilánech obcí. Často doplácí na opravu střech a fasád. Podobně doplácejí na stavební úpravy i kavky. Ty ubývají mnohem rychleji, opravou střech mizí hnízdní možnosti, vadí i odbourávání komínů. V Pardubicích v této záležitosti dohoda s magistrátem. Čili mapování těchto dvou druhů. 3. Vítání ptačího zpěvu a světový festival ptactva. 4. Jednotný systém liniového monitorování ptáků 5. Mezinárodní sčítání vodního ptactva. Probíhá od r řídí je národní koordinátor. Ve dvou letech se bude provádět intenzivní mapování, po dvou letech vyhodnotit, pak nepřerušeně v mapování pokračovat na nejvýznamnějších lokalitách. Hlavní sčítací termín je Fenologická pozorování - dotazník vyplnit a poslat na adresu Ing. Lumpeho. 7. Úvaha nad jednou letní odchytovou akcí např. v Krušných horách. 8. Realizovat Zpravodaj Severočeské pobočky a zajistit jeho rozeslání. Ing. Lumpe informoval o tom, že Ing. Pořízkovi byl předložen při projednávání SPA Českolipsko starostou obce Provodín problém hluku při provozu pískovny v Provodíně. Domnívá se, že vlivem hluku a vibrací dochází k ubývání ptáků. Vyzval účastníky k vyjádření k této záležitosti. Konstatováno, že se jedná o pseudoproblém. Hluk vadí především obyvatelům Provodína. Ing. Lumpe podal informaci o mapování zimovišt havranů. Touto kausou se zabývá L. Peške. Shromažduje údaje, má stránku na internetu. Výzva ke spolupráci. Stav financí. Pobočka má na účtu 1920 Kč, je to podíl 20 % z členských příspěvků. Nemá dosud žádné výdaje. Pokladníkem je Mgr.Pudil. S výdaji se počítá na poštovné, resp. na rozeslání Zpravodaje. 6

7 Jarní schůze proběhnou v jednotlivých regionech, v České Lípě, v Liberci, Mělníku, v Ústí n.l - zoologický klub. Je záměr podzimní schůze zachovat v muzeu v České Lípě. V r by měly proběhnout volby, z 50% by měla proběhnout obměna výboru. Závěrem byl promítnut videofilm K. Filipa týkající se ptactva Heřmanického rybníka u České Lípy. Zapsal Dr. M.Honců. Zimní sčítání vodního ptactva Již po několik desetiletí probíhá i na území naší republiky akce, sledující změny početnosti vodních ptáků v zimním období. V rámci organizačních změn, jak na úrovni mezinárodní tak i národní (centrální organizace sčítání přešla do Nizozemí na Wetlands International), byla v loňském roce připravena jakási inventarizace vodních ploch z hlediska zimování vodních ptáků. Samozřejmě ani zdaleka nebyly pokryty všechny vhodné vodní plochy, proto by bylo vhodné porozhlédnout se ve vašem okolí po místech, kde se shromažďují vodní ptáci a kde pravděpodobně nikdo jejich stavy nesleduje. Pokud byste našli pěkné a zajímavé místo a chtěli se zapojit do tohoto zajímavého projektu, kontaktujte prosím hlavní koordinátorklu zimního sčítání v ČR: Zuzana Musilová, Viničná 7, Praha 2, iwccz@post.cz. nebo hlavního koordinátora pro severní Čechy: Vladimír Čeřovský, Kamenná 8, Ústí nad Labem, cerovsky@aopk.cz. Existuje seznam vodních ploch a toků severních Čech, který se do tohoto minizpravodaje bohužel nevejde, ale lze ho na požádání zaslat společně s instrukcemi jak a kdy sčítat. Hlavním termínem sčítání je vždy sobota nejbližší 15. lednu. Doplňující jsou termíny v říjnu a dubnu, tedy před a po zimování, opět v sobotu uprostřed měsíce. Jen stručně k metodice: sčítá se tak, abychom zachytili skutečný stav vodních ptáků - takže na přehledném rybníce se sčítá dalekohledem buď z jednoho nebo více bodů, u vodního toku se během pochůzky počítají ptáci odlétající dozadu za pozorovatele nebo do stran (aby nedošlo k vícenásobnému započítání stejných ptáků). V případě, že jsou rybníky zamrzlé, je sčítání na nich jednoduché, koncentrace vodních ptáků se přesouvá na řeky a nezamrzající nádrže. Výsledky se zaznamenají do formuláře a odešlou se poštou či mailem centrálnímu koordinátorovi. Zimní období je pro ornitologa volnější, proto se sčítání vodního ptactva v tomto období naskýtá jako příjemné zpestření krátkých často nevlídných dní. Mapování denních motýlů v ČR Nedávno byl úspěšně završen projekt mapování výskytu denních motýlů v ČR, jehož se zúčastnilo více než 200 dobrovolných mapovatelů a jehož výsledky byly shrnuty v publikaci J. Beneše a kol.: Motýli České republiky - rozšíření a ochrana. Mimo získání hodnotných dat z atraktivních lokalit vyniklo však i to, že některá místa zůztala prakticky neprozkoumána. Proto se organizátoři rozhodli v mapování pokračovat a zapojit i širší okruh lidí, kteří se pohybují hodně venku a mají zájem o přírodu jako takovou. Zde se právě nabízí spolupráce s ČSO, jejíž členové tráví v přírodě hodně času a kromě ptáků si všímají i prostředí v němž tito žijí. Pro záznamy pozorovaných motýlů - nejen vzácných, ale i běžných obecně známých druhů - byly vytvořeny formuláře, tzv. škrtací listy, které můžete získat buď z internetu na 7

8 adrese případně si o ně napsat přímo organizátorům na adrese: Mapování denních motýlů, oddělení ekologie a ochrany přírody, Entomologický ústav AV ČR, Branišovská 31, České Budějovice. TERÉNNÍ AKCE - září 2004 Odchyt v Jizerských horách V letošní roce se chystá první ročník odchytu ptáků v Jizerských horách. Tato lokalita byla vybrána jak pro svou atraktivnost, tak pro možnost využití terénní stanice Severočeského muzea na Jizerské louce. Akce je připravována jednak jako výzkum migrace ptáků v horních partiích Jizerek, jednak jako instruktážní a v podstatě i společenská akce pro všechny členy pobočky, které tímto zveme k návštěvě. Budou mít možnost seznámit se s prací kroužkovatelů na hromadné odchytové akci, prohlédnout a nafotografovat si ptáky zblízka a případně si i vyzkoušet vyndávání ptáků ze sítí. Jelikož je na stanici omezený počet míst, prosíme o nahlášení noclehů předem (nutný vlastní spacák). Přihlásit se můžete u Mgr. Martina Pudila: Severočeské muzeum v Liberci, Masarykova ll, Liberec, tel.: , mobil: , muzeumlb@proactive.cz. Akce bude probíhat od 11. do 18. září Lze přijet buď na celý týden nebo třeba jen na jediný den, podle času a možností. Osada Jizerka leží ve východní části Jizerských hor (v mapách - i auto - je obvykle zakreslená) nedaleko polských hranic, několik málo km západně od Harrachova. Příjezd autem: je nutno se dostat na mezinárodní silnici vedoucí od Tanvaldu přes Desnou do Harrachova a dále do Polska. Po výjezdu z Desné se jede stále do poměrně prudkého kopce, v místě kdy kopec dosáhne na vrchol (v Kořenově) a začíná se lámat dolů k Harrachovu je křižovatka, zde je nutné odbočit doleva (směr Horní Polubný pokud tam je ukazatel), dál už jedete po rozbité silnici do Horního Polubného (asi 4 km), tam se na první křižovatce dáte doprava a hned asi po 30 m doleva (směr Jizerka), dále už pokračujete asi 6 km po silnici do Jizerky (nelze už nikam odbočit). Před Jizerkou je velké záchytné parkoviště a za ním je zákaz vjezdu jedná se o obecní cestu a ta vybírá mýtné. Jeďte po cestě dál skrz celou osadu, nikde neodbočujte. Chalupa Severočeského muzea je poslední na pravé straně. Všeobecně známé orientační body k doptání jsou Hnojový dům a pension Pešákovna. To jsou sousední domy. Povolení k vjezdu zajistím, je však nutné předem ohlásit záměr přijet autem - zejména vzhledem k omezenému místu k parkování. Veřejná doprava: do Jizerky nic nejezdí, nejbližší autobusová zastávka je v Horním Polubném (do internetového vyhledavače je nutné zadat Kořenov, Polubný, kostel ) vzdáleném asi 6 km. Vlakem je to ještě o něco dále, zastávka je v Harrachově (celkem příjemná procházka asi 8 km vesměs podél Jizery ovšem málokomu se líbí, když po ní nese jídlo na týden). Možná je lepší domluvit si odvoz s někým, kdo jede autem. Kapacita stanice je relativně omezená - 12 lůžek, ale zejména mladší (nebo odolnější) můžou případně spát i na zemi na karimatkách - proto je třeba se závazně přihlásit, a to nejlépe do Pokud jde o stanici, jedná se o starou dřevěnici s topením v kamnech a se studenou vodou a suchým záchodem. Možnost vaření je, základní nádobí (talíře, příbory, hrnce, hrnečky apod.) je zde rovněž. Jsou tam nějaké deky, ale lepší je spát ve spacáku. Hospody jsou slušné. Možnost nákupu potravin cca 6 km. Zodpovědný redaktor: Petr Lumpe 8