ZÁPIS Z VÝROČNÍ ČLENSKÉ SCHŮZE SČP ČSO.

Transkript

1 ZÁPIS Z VÝROČNÍ ČLENSKÉ SCHŮZE SČP ČSO. Schůze se uskutečnila v klubovně VMG v České Lípě v čase 10:00 14:00 hod. Schůze se zúčastnili: P. Benda, J. Brožek, J. Círl, M. Honců, St. Chvapil, P. Lumpe, L. Malý, J. Plekanec, M. Podhrázský, F. Postič, M. Pudil, M. Půlpán, M. Rohlík, I. Svoboda, K. Šrubař, M. Ticháčková, Z. Vitáček (17 členů) Omluveni: T. Pichlík, M. Sus, P. Vaněk, O. Volf Za sekterariát ČSO: vystoupil M. Pudil Schůzi zahájil předseda SčP ČSO P. Lumpe. Přivítal všechny účastníky a připomněl, že schůze bude volební. Program přehled činnosti za r. 2012, práce skupiny ČSOP na Roudnicku, akce v regionech, sýc rousný v Jizerkách, mapování Frýdlantska, límcování hus velkých, monitoring v ptačích oblastech, terénní praktikum na Jizerce 2012, zprávy sekretariátu ČSO, CES - odchyt v NPR Novozámecký rybník, změna statusu právní subjektivita, plán činnosti na r. 2013, volby výboru na 4 roky, přednáška St. Chvapila Národní park Everglades na Floridě v USA. Rekapitulace činnosti za r (P. Lumpe) Výzkum Práce členů v pracovních (skupinách pro výzkum brodivých, pro výzkum hus, pro výzkum a ochranu jeřába popelavého, pro výzkum a ochranu dravců a sov). Kroužkování ptáků podle zaměření jednotlivých kroužkovatelů, kroužkování jeřábů na Českolipsku. CES - se provádí dlouhodobě na 5 místech - (Novozámecký rybník, 2x na Mělnicku, Chouč u Bíliny a Koštice. Při CES se na 1 místě kroužkuje celkem 9 x za sezónu při dodržení stejných podmínek. RAS se provádí na 11 místech. Zimní sčítání vodních ptáků - úseky Labe, Vltavy, Ohře, Ploučnice a stojaté vody. Mapování avifauny ve Frýdlantském výběžku. Monitoring rozšíření tetřívka a sýce rousného v Jizerských horách. Práce s veřejností Vítání ptačího zpěvu pořádáno na 117 místech v ČR, na území pobočky celkem na 19 místech, z toho na 14 místech v severních Čechách a na 4 místech ve středních Čechách.

2 Evropský festival ptactva exkurse proběhla na 34 místech v ČR, zjištěno 143 druhů v ex. ptáků, na 5 místech na území pobočky se zúčastnilo 943 lidí, z toho 328 dětí. Publikační činnost Vydávání Zpravodaje Severočeské pobočky ČSO pod názvem Kominíček, vyšlo č. 15 a 16/2012 Celostátní vyhodnocení tříleté periody monitoringu jeřába popelavého provedl P. Lumpe, kdežto M. Honců se spolu s J. Horou podílel na vyhodnocení tříleté periody ( ) druhů, které jsou předmětem ochrany přírody pro ptačí oblast Českolipsko. Práce skupiny ČSOP Ciconia na Roudnicku (St. Chvapil) Účast na Mezinárodním sčítání vodních ptáků, úsek Labe u H. Počápel Monitoring káně lesní v r klesl počet hnízd (v r nalezeno 17 hnízd, v r pouze 7 hnízd), příčina nedostatek hnízdních možností, střílení. Ledňáček říční pomáhá instalace umělých nor, v r druh zahnízdil na Labi u Roudnice. Na Ohři, v PP Dolní Poohří zahnízdil na 3 lokalitách. Moták lužní zjišťován v rozsáhlých lánech na Podřipsku. Teritoriální chování bylo zjištěno u 2-3 párů, 1 samec byl křídlován. Na likvidaci počátku hnízdění se zřejmě podíleli zemědělci a myslivci. Pro veřejnost uspořádány 2 akce: Vítání ptačího zpěvu, se uskutečnila vycházka a přednáška na téma Naši ptáci, které se zúčastnilo na 70 lidí. Ptačí festival, se uskutečnila vycházka a přednáška v Podřipském muzeu na téma Naše sovy, které se zúčastnilo 40 lidí. Od záměru vydat kalendář s fotografiemi našich pěvců bylo upuštěno. Pro ministezku Dobříň zpracovány 4 panely. Pokračováno ve vydávání Zpráv o brodivých, má tradici, trvá již 32 let. Protože je zapotřebí výsledky důkladně zpracovat, zprávy se vydávají s jednoletým zpožděním. Otevřen nový web ( V něm lze najít katalog hnízd uspořádaný podle okresů, jsou uvedeny tabulky, foto hnízda, mapka, stručná charakteristika, souřadnice GPS, výsledky monitoringu r Zmínka o Severočeské pobočce ČSO. Výsledky monitoringu čápů r horší než v r V roce 2012 byl okroužkován v pořadí již 5000 čáp. Hnízdní mapování ptáků Frýdlantska (M. Pudil) Plocha zkoumaného území rozdělena na 120 čtverců (jejich velikost je 1/64 klasického mapovacího čtverce. Zjištěno mnoho druhů, mj. jeřábi a morčáci, výr velký na 6 místech, pěnice vlašská a.t.d. V letošním roce budou ukončený práce v terénu, všechna nasbíraná data bude nutné zpracovat a vyhodnotit.

3 Aktivity okolo vrubozobých v severozápadních Čechách (Michal Podhrazský) 8 let výzkumu hus v Podkrušnohorském zooparku v Chomutově Od roku 1979 jsou chovány husy v Podkrušnohorském zooparku v Chomutově. První housata byla křídlována. Okolo roku 1985 se odstoupilo od křídlování a husy začaly opouštět zoopark. V roce 2004 byl zahájen pravidelný monitoring, od roku 2005 jsou husy individuálně značeny pomocí krčních límců. V roce 1988 bylo prokázáno první hnízdění husy velké v severozápadních Čechách. Počet hnízdících párů narůstá. V oblasti pod Krušnými horami od Karlových Varů po Ústí nad Labem hnízdilo v roce párů. Zdejší populace zasahuje pravděpodobně až na Českolipsko (prokázáno zahnízděním značené husy). V Podkrušnohorském zooparku probíhalo pravidelné sčítání hus v letech , v lednu a únoru se zde vyskytuje jedinců, v období března až května se stav pohybuje od 25 do 50 jedinců. V červnu jsou počty nejnižší hus. V červenci začne počet narůstat, vyskytuje se zde okolo 50 jedinců, v srpnu , v září , v říjnu jsou počty nejvyšší hus, v listopadu počet klesá na hus a v prosinci jedinců. Je patrné, že husy využívají zoopark jako pohnízdní shromaždiště a zimoviště. Na období hnízdění se rozptýlí do okolí zooparku, tomuto nasvědčuje jak početní stav v zooparku v průběhu roku, tak sledování přesunů označených ptáků. Pomocí individuálního značení se podařilo prokázat provázanost všech hnízdišť pod Krušnými horami s Podkrušnohorským zooparkem. Husy značené v severozápadních Čechách mají minimální tahový pud. Pravidelné přelety byly zaznamenány v průběhu celého roku do Německa do oblasti Saska a v červenci až říjnu do Saska-Anhaltska a Braniborska. Pouhá 4% zdejší populace migrují pravidelně západoevropskou tahovou cestu na zimoviště v Camargue ve Francii. Náhodná pozorování jednotlivých ptáků pochází z celé západní Evropy. Chování polodivokých hus v zooparku je velice výhodné pro vyzkoušení různých sledovacích metod, které lze poté aplikovat na divokou populaci. V zooparku se zkoušely různé typy límců, též se zde podařilo prokázat ztráty hliníkových kroužků bez zámku, zkoušely se zde první ocelové kroužky, byla zde označena první husa v ČR konvenčním vysílačem a též se zde použily moderní GPS GSM vysílače. Husy už nám nestačí V roce 2012 byl zahájen v severozápadních Čechách organizovaný odchyt a kroužkování labutě velké. Labutě byly chytány v oblasti od Podbořanska na Lounsku po Osecko na Teplicku. Bylo odchyceno 7 párů, z čehož mladé vodilo pouze 5 párů. Okroužkováno bylo

4 9 dospělých labutí a 28 mláďat, jeden dospělý pták byl již označen. Monitoring sýce rousného a tetřívka v Jizerských horách (M. Pudil) Monitoringu sýce rousného se zúčastnilo 21 lidí. V oblasti Smědavské hory zjištěno 5 sýců rousných (3 samci, 2 samice). V r byl monitoring poveden, kontrolováno 16 tras, zjištěno 14 hnízdišť plošné rozšíření. Zjištěna regenerace oka u sýce rousného. Monitoring tetřívka obecného se provádí v tříletých periodách. Konstatováno, že populace tetřívků se výrazně snížila proti stavu před třemi lety, byl zaznamenán setrvalý pokles. Odchytová akce v Jizerských horách (M. Pudil) Akce se uskutečnila v září 2012 na Jizerce, kde byly prováděny denní odchyty. Odchyceno cca 1100 ex. K dnešnímu dni zatím nebyly sumarizovány výsledky od všech kroužkovatelů. Počasí výborné, ale kromě sýce rousného nebyly odchyceny žádné extra druhy. Účast kroužkovatelů: T. Brinke, P. Lumpe, M. Hanzlíková, J. Mikšíček, M. Prokopová, A. Pikešová, M. Pudil, K. Novotný, I. Svoboda, M. Ticháčková, J. Vaník. Labské pískovce (P. Benda) Autorem bylo konstatováno, že podrobné výsledky již byly publikovány v Kominíčkovi č.16. Monitoring se provádí u 5 druhů, v roce 2012 zaznamenány tyto výsledky: Sokol stěhovavý 10 teritorií, 8 hnízd, vyvedeno 22 juv. Čáp černý - 10 teritorií, dohledáno 5 hnízd, vyvedeno 16 juv. Výr velký - 15 teritorií, prokázána 4 hnízdění, 3 úspěšné, vyvedeny 4 juv. Kulíšek nejmenší - 13 linií, 10 volajících samců, mimo linie dalších 21 samců Sýc rousný - 13 linií, 6 volajících samců, mimo linie zaznamenáno dalších 24 volajících samců. Labské pískovce mají vlastní webové stránky. Kolonie havranů v Rumburku, 9 hnízd (ve zpravodaji Ornitologického klubu bude o tom článek), 1 hnízdo sokolů, v r. 2012, 3 akce pro veřejnost. Monitoring významných druhů ptáků v ptačí oblasti Českolipsko (M. Honců) V roce 2012 proběhl monitoring druhů, které jsou předměty ochrany přírody pro tuto oblast, tj. moták pochop spolu s jeřábem popelavým, slavík modráček středoevropský, lelek lesní, skřivan lesní a mimo ně orel mořský. Vzhledem k úsporným opatřením si všechny druhy začala Agentura ochrany přírody (AOPK Praha) sledovat sama a bohužel o svých záměrech se nesvěřovala ornitologické společnosti natož pak patronátní skupině. Tak se stalo, že na popud ornitologické společnosti sice probíhal tradiční průzkum jeřába a pochopa v celé ptačí oblasti až

5 na část, kterou měla monitorovat AOPK (Břehyňský r. a Hradčanské r.) s odůvodněním, že je odtud známo již dost údajů a svého pracovníka delegovala k jiným úkonům. Takže výsledky r z tohoto úseku museli být čerpány z jiných náhodných návštěv. Členové patronátní skupiny J. Brožek, M. Honců, P. Kurka a K. Šrubař jsou odhodláni pokračovat v monitoringu. Také při absenci J. Procházky pro r si Agentura zajišťuje monitoring vlastními silami - údajně tří pracovníků Správy CHKO Kokořínsko. Počty některých druhů byly v r ovlivněny vypuštěním Novozámeckého rybníka po dobu celého hnízdního období. Jeřáb popelavý byl zjištěn v PO Českolipsko v 9-10 párech, moták pochop byl zjištěn v 7-8 párech, slavík modráček byl zaznamenán na Novozámeckém rybníku na 5-ti teritoriích a na vypuštěném rybníku bylo pozorováno 1 juv. Kromě toho probíhal monitoring orla mořského na celém území Českolipska, přičemž populace je odhadována na 4 páry, orel úspěšně vyhnízdil na 2 místech. Skřivan lesní byl monitorován na bývalé Vrchbělské střelnici ve 2 párech a u Stráže pod Ralskem s výsledkem 14 obsazených teritorií ve třech liniích. Výsledky monitoringu lelka na Vrchbělské střelnici jsou uloženy na AOPK. Zprávy ze sekretariátu ČSO v Praze (M. Pudil) Pták roku tetřev hlušec, výzva k předání údajů o nových pozorováních, ale i údajů starších, třeba i nález vycpanin pro souborné zpracování. V roce 2013 se prodlužuje monitoring zpěvu strnada obecného s nahrávkami hlasů. Exkursemi je pověřena cestovka Primaroute. V roce 2013 je plánovaná návštěva Bzenecké doubravy na Moravě a exkurse do rybniční soustavy Dolina Baryczi ve středním Polsku. Více na webových stránkách ČSO. Ples ČSO se uskuteční v Domě barikádníků ve Strašnicích. V režii ČSO pokračuje budování rezervace Josefovské louky. Již 13,5 ha plochy bylo vykoupeno. ČSO je největší vlastník luk. Prováděný management se již projevuje, na ploše hnízdí 3 páry čejek, zaznamenán výskyt 1 páru vodouše rudonohého. Na sekretariátu je možnost zakoupit trička s emblémy ptáků a různé dětské plyšové hračky s ptačími náměty. Podzimní členská schůze ČSO se v r uskutečnila v Klatovech. Účastnilo se přes 80 lidí a i nadále bude snaha schůzi připojit ke konferenci. Místo příští podzimní schůze ještě není určeno a další by se mohla uskutečnit např. v rámci konference Východočeské pobočky. Pokud se týče Festivalu ptactva, ČSO byla hlavním koordinátorem v Evropě, zúčastnilo se účastníků. ČSO se dostalo uznání od ostatních zemí. Petice za záchranu zemědělské krajiny získala , byla předložena parlamentu a veřejné projednání by se mělo uskutečnit v lednu Místo Z. Pangrácové nastoupila na sekretariátu A. Trublová, která se

6 vrátila z mateřské dovolené. L. Hošková s finanční podporou T. Bělky profesionálně vyhledává sponzory. Na schůzi byla možnost zaplatit členské příspěvky a Sylvii na r CES - obnovený odchyt v NPR Novozámecký rybník (M. Ticháčková) Odchyty navazovaly na kroužkování J. Klápštěho, obnovené v roce 2011 trojicí P. Lumpe, M. Pudil a M. Ticháčková. Sítě byly instalovány v rákosí po levé straně rybníka v jeho zadní části blíže k Jestřebí. Během roku bylo uskutečněno celkem 11 kontrol. Protože byl rybník po celou sezónu vypuštěn, projevilo se to i na počtu odchycených ptáků. Proti r. 2011, kdy bylo odchyceno 685 ex ptáků, bylo v r odchyceno 489 ex., čili nastal pokles o 20 %. V r bylo odchyceno 306 ex. starých ptáků, v r jen 149 ex. Nejpočetněji byl zastoupen rákosník obecný. Oproti r nebyl chycen bramborníček černohlavý ani bramborníček hnědý či ledňáček říční. Právní subjektivita pobočky (M. Pudil) Naše pobočka dosud nemá právní subjektivitu, nic ji k tomu netlačilo, ale odporuje to stanovám ČSO. S právní subjektivitou můžeme vstupovat do správních řízení, můžeme mít účet, budeme však muset podávat daňová přiznání. Žádost je připravována, po dokončení se má poslat na Ministerstvo vnitra. Právní subjektivita byla na schůzi odsouhlasena všemi účastníky schůze, tj. 17 hlasy. Odhlasován byl rovněž návrh na prodloužení dvouletého funkčního období výboru na 4 roky, také 17 hlasy všech přítomných. Volby do výboru SčP ČSO Po přestávce byly provedeny volby do výboru Severočeské pobočky. Kandidátky byly s předstihem rozeslány členům pobočky, kteří mohli volit písemně, hlasovací lístky zaslané v dopisech (7) byly shromažďovány ve VGM CL a během přestávky vloženy do hlasovací urny. Na místě volilo 17 účastníků. Před ukončením schůze volební komise ve složení Z. Vitáček a L. Malý oznámila výsledky. Z výsledků voleb vyplývá, že výbor pobočky bude pokračovat v činnosti ve staronovém složení: P. Lumpe - 23 hlasů M. Pudil - 21 hlasů P. Benda - 18 hlasů M. Honců - 18 hlasů I. Svoboda - 14 hlasů Národní park Everglades na Floridě v USA, světová biosférická rezervace, světové přírodní dědictví. (přednáška St. Chvapil) St. Chvapil navštívil tento americký park již 3 x, naposledy v r Park se rozkládá na ploše 6000 km 2 ( hektarů). V r se stal světovou biosférickou rezervací, od r je součástí světového

7 přírodního dědictví. Rezervace má unikátní složení fauny i flory. Dominantní jsou zde aligátoři severoameričtí. Žijí zde indiáni kmene Seminol. Z jezera Okeechobee, ležícího asi 200 km severně od N. P. Everglades, vytéká v průměru jen asi cm mělká řeka, široká 80 km. Tato masa vody teče pomalu na jih k moři a cestou dává možnost vzniku obrovskému, mělkému mokřadu. Denní teplota v parku dosahuje v létě ve dne kolem 30 C, v noci 22 až 23 C. V parku jsou i rozsáhlé mangrovové porosty a typickou rostlinou je mařice. Živočišné složení rezervace je velice pestré, vyskytuje se např. 15 druhů komárů, plazů přes 50 druhů, 17 druhů obojživelníků, 17 druhů savců, řada druhů patří mezi endemity, např. puma floridská, podruh strnadce pobřežního, či káně proužkovaná floridská. Při mořském pobřeží se vyskytují kapustňáci. Největší ráj v parku najdou ornitologové, bylo zde zjištěno přes 350 ptačích druhů. Např. anhinga americká, ibis hnědý, nesyt americký, kormorán ušatý, slípka žlutonohá, volavka velká, vrána americká, z plazů želva nádherná, atd. Je zde středisko královských palem. Protože od 14:00 byla v klubovně plánovaná schůze Klubu přátel muzea, musela být přednáška předčasně ukončena. Podle předběžné dohody se bude opakovat při nejbližší příležitosti. Zapsal Miroslav Honců