ZÁPIS Z PODZIMNÍ SCHŮZE SČP ČSO Z

Transkript

1 ZÁPIS Z PODZIMNÍ SCHŮZE SČP ČSO Z Schůzka se uskutečnila od 10:00 hod. v klubovně VMG v České Lípě. Účast: J. Brožek, J. Círl, M. Honců, St. Chvapil, P. Kurka, P. Lumpe, A. Pikešová, F. Postič, M. Pudil, M. Rohlík, J. Sládeček, I. Svoboda, M. Ticháčková, J. Vaník, Z. Vitáček, J. Žampachová (16). Jako host za Sekretariát ČSO v Praze T. Brinke. Omluveni: P. Benda, P. Černý, L. Greguš, J. Mikšíček, M. Podhrazský, J. Procházka, O. Roztočil, K. Šrubař, J. Vondráček, P. Vonička (10). Schůze probíhala podle programu: Přehled činnosti v r Reintrodukce hus na Českolipsku. Ptačí oblasti výsledky monitoringu a zajímavosti. Zprávy ze sekretariátu ČSO. Akce Jizerka Plán činnosti na r Diskuse. Zajímavá ornitologická pozorování. Kulturní program Hornborga jeřábi na dosah návštěva známého shromaždiště jeřábů popelavých ve Švédsku. Schůzi zahájil předseda Severočeské pobočky ČSO P. Lumpe, který přivítal všechny účastníky. Přehled činnosti v roce Počet členů pobočky dosáhl ke dni členů, během schůze a později se přihlásili další dva, v současné době má pobočka 105 členů. Výzkum. CES odchyt v době od do 2.8. řadu let na 6 místech: od r Novozámecký ryb., (CL); Žabakor, (MB); Hleďsebe (ME); na Soosu (CH); od r Lhotka (ME); od r Chouč u Duchcova (TP). Kroužkování ptáků podle zaměření jednotlivých kroužkovatelů. Zimní sčítání vodních ptáků - úseky Labe, Vltava, Ohře a Ploučnice - účast min. 10 členů pobočky. Jednotný program sčítání ptáků v ČR na transektech, celkem 10 linií v kraji: Mělnicko - 2 linie P. Lumpe; Liberecko - 3 linie M. Pudil; 1 linie J. Čejka; Děčínsko - 2 linie P. Benda; Českolipsko - 1 linie P. Kurka atd. Zimní sčítání kání: 3-4 linie. Monitoring významných ptačích druhů v ptačích oblastech. Práce jednotlivých členů v pracovních skupinách (např.skupina ochrany dravců a sov, skupina pro výzkum jeřábů, skupina brodivých). Řadu akcí organizovala ZO ČSOP v Roudnici pod vedením St. Chvapila. Vyhlašování a realizace programů ochrany biodiverzity. Mapování vybraných druhů, sledování jejich biologie, etologie a ekologie, navrhování praktických řešení ochrany. Jde zejména o tyto dlouhodobé projekty: Ciconia, káně lesní, ledňáček říční, sýček obecný, vlaštovka, kukačka, ptáci roku. Fenologická sledování avifauny. Po celý rok 2009 byly shromažďovány fenologické údaje o čápech bílých a černých, kukačkách obecných, rorýsech obecných, skřivanech polních, vlaštovkách obecných. 1

2 Mezinárodní sčítání vodního ptactva. Trasa: Struskoviště tepelné elektrárny Mělník u Horních Počápel. Labe z Horních Počápel do Litoměřic, celkem 32 km délky toku řeky. Termíny: 17.1., 14.2., 14.3., 18.4., , , Mapování hnízdního rozšíření ptáků (bodový monitoring). Trasa podél Labe z obce Záluží do Roudnice n/l., v délce 6 km, ve dnech a Monitoring úrazů ptáků elektrickým proudem. Uskutečnil se na trase Radouň - Štětí - Špičák - Brocno. Bylo provedeno 5 kontrol, délka trasy 10 km. Projekt káně lesní V r hnízdilo v rozsáhlé oblasti Podřipska pouze 8 párů kání lesních. Projekt ledňáček říční. Vybudování 15 umělých hnízdních nor na Labi z Horních Počápel do Litoměřic. Monitoring v celém okrese Litoměřice a přilehlých lokalitách. Na Labi umělé nory vyplaveny vlivem velké vody. Na Ohři asi 3 páry, celkem asi 9 juv. Projekt Ciconia Ciconia ciconia - čáp bílý, ve 22 okresech ČR monitorováno 239 hnízdních lokalit. Na 42 hnízdech okroužkováno 104 pull. Ciconia nigra - čáp černý, v 7 okresech monitorováno 20 hnízdních lokalit. U čápů bílých realizováno čištění hnízd od náletových bylin, u vysokých hnízd bylo provedeno jejich úpravy a opravy. Byla zhotovena 4 umělá čapí hnízda. Projekt sýček obecný Proveden průzkum v přírodním parku Dolní Poohří a na Podřipsku. Bohužel na žádné z lokalit nebyl tento silně ohrožený druh sovy zjištěn. Ochrana Práce patronátních skupin SPA. tj. Českolipsko, Jizerské hory, Labské pískovce, Nechranická přehrada, východní Krušné hory a Doupovské hory. Hlídání okolí hnízda sokolů - nepravidelné, ale časté sledování hnízdních lokalit sokolů na Kokořínsku a v Labských pískovcích. Práce s veřejností: Vítání ptačího zpěvu pořádáno na 6 místech zájmového území: (Česká Lípa, Duchcov, Lemberk, Liberec, Mělník a Roudnice). Evropský ptačí festival na 4 místech: (Česká Lípa, Černousy, Mělník a Roudnice) ze 43 pořádaných v ČR. Přednášky pro školy, uskutečněno 15 přednášek a besed s účastí 114 žáků (St. Chvapil) Pod jednou oblohou (M. Podhrazský). Pro veřejnost realizováno 12 akcí s účastí 538 osob (St. Chvapil). Publikační činnost. Z projektu "Ciconia 2008" byly zpracovány a vytištěny "Zprávy Skupiny pro výzkum brodivých ptáků /Ciconiiformes/ České a Slovenské republiky č. 28/2008 (St. Chvapil). Ve spolupráci s podřipským muzeem v Roudnici n./labem byla uspořádána výstava Draví ptáci na Podřipsku. Text pro panely a do publikace napsal St. Chvapil. Podíl na publikaci monitoringu ptačích oblastí pro období Charakteristika ptačí oblasti Českolipsko (M. Honců), podíl na zpracování jeřábů popelavých (P. Lumpe). Vydávání Zpravodaje Severočeské pobočky ČOS pod názvem Kominíček (vyšlo č. 9 a10). 2

3 Reintrodukce hus na Českolipsku. (M. Honců). Tato kausa byla v posledních letech několikrát zveřejněna ať již v Kominíčkovi č.7 (únor 2008) - M. Honců, resp. v č. 8 (září 2008) a č.10 (září 2009) v obou případech M. Podhrázský, další příspěvky zveřejnil M. Podhrázský ve Fauna Bohemiae septentrionalis v Ústí n./l. Reintrodukce byla zahájena v r. 2007, kdy na Heřmanickém rybníce byly vysazeny 4 juv. husy z okolí Chomutova, v r pokus pokračoval vysazením dalších 5 juv. hus. Dospívání hus probíhalo v obou letech podobně, husy po dosažení vzletnosti Heřmanický rybník opustily a toulaly se různě po Evropě a protože byly označeny červenými krčními límci a čísly, byly dobře rozpoznatelné. Zpětná hlášení o jejich pobytu přicházela z Německa i z Polska. Na jaře 2008 se několik označených hus vrátilo a bylo pozorováno na krátký čas jak na Heřmanickém tak i na Novozámeckém rybníce. Zlom nastal v r. 2009, kdy husy z první reintrodukce dosáhly pohlavní dospělosti a část z nich zahnízdila ve třech párech na Novozámeckém rybníce, z toho 2 páry byly v hnízdění neúspěšné. Úspěšně vyhnízdil pár, v němž samice byla označena krčním límcem s č.028, samec označen nebyl. Vyvedená mláďata zjistil P. Kurka 21.4., kdy byly pozorovány 2 ad. husy a 5 juv. asi 5 dní starých. Další pozorování měl M. Honců 21.7., kdy zastihl 6 ex. hus stojících na plovoucím kmeni stromu uprostřed Novozámeckého r. To již ale byla mláďata téměř dospělá, ale 1 juv. chybělo. Těchto 6 ks hus pak M.H. pozoroval opakovaně ve dnech: 9.8., a 19.9., kdy zaletovaly na pastvu na obilné pole v sousedství hotelu Stará pošta v Zahrádkách. V dalším termínu pozoroval P. Kurka pohromadě 7 ks hus. Bylo to v době kdy již probíhal tah, takže je možné, že zde probíhal prvý pokus o párování hus. Tehdy bylo na Novozámeckém r. pozorováno až 20 ks hus velkých. Poslední pozorování 6 ex. hus pochází z (P.K.). V letošním roce byly první husy pozorovány po příletu v počtu 5 ks u Jestřebí (P.K.), je tedy naděje, že hnízdění na Novozámeckém rybníce bude pokračovat. ZPRÁVY Z ČINNOSTI PATRONÁTNÍCH SKUPIN V R.2009 Ptačí oblast Jizerské hory. Sýci rousní v Jizerských horách. (M. Pudil) - V r pro vysoký sníh a nedostatek drobných hlodavců téměř nehnízdili. Monitoring luňáka červeného mimo Jizerské hory prováděl J. Čejka, byla nalezena 2 hnízda, 1 hnízdo spadlo. Pokud se týče tetřívka obecného - v r nebyl monitorován. Celkové stavy se však nemění, jsou stabilní. V Polsku se plánuje nová velká elektrárna. Doufejme, že se počítá s odsířením, jinak hrozí nová etapa postižení lesů Jizerských hor. Ptačí oblast Českolipsko (Dokeské pískovce a mokřady) Monitoring jeřába a pochopa v ptačí oblasti Českolipsko. (M. Honců). - Jeřábi popelaví byli monitorováni při společné akci a pak při individuálním monitoringu 4 členů patronátní skupiny. Po doplnění údajů z ostatních zdrojů je možno konstatovat, že v r bylo na hnízdištích Českolipska zastiženo 24 párů jeřábů popelavých, z toho hnízdění bylo prokázáno u 9 párů, u 9 párů je hnízdění pravděpodobné, u 3 párů je možné a u 3 párů jej lze vyloučit. V ptačí oblasti bylo 3

4 zjištěno 12 párů jeřábů. Zarážející je nízký počet vyvedených mláďat, doby vzletnosti se dožila jen 2 mláďata, v řadě případů došlo k likvidaci vajec nebo mláďat, příčinou jsou zřejmě přemnožená prasata. Monitoring motáka pochopa probíhal souběžně s monitoringem jeřábů. Na Novozámeckém rybníce - 6 párů, na Heřmanickém rybníce - 2 páry, na Máchově jezeře výskyt 1 páru, ten však nehnízdil neboť jezero nebylo včas napuštěno, na Břehyňském rybníce prokázáno hnízdění 2 párů. V ptačí oblasti Českolipsko zjištěn v r výskyt 11 párů pochopů, pokračuje snižující se tendence v počtu hnízdících pochopů. Monitoring skřivana lesního. (J. Brožek) - Monitoring probíhal na 3 liniích v ptačí oblasti Českolipsko, Vrchbělská střelnice - 10 hnízdních teritorií, Hradčanské stěny 8 hnízdních teritorií a Strážov - 9 hnízdních teritorií. V ptačí oblasti Českolipsko lze tedy předpokládat 27 hnízdních teritorií. Mimo ptačí oblast byly u Stráže p./r. zkoumány 3 linie s tímto výsledkem, linie č.1-7 hnízdních teritorií, linie č.2-9 hnízdních teritorií a linie č hnízdních teritorií, čili na této lokalitě se předpokládá výskyt 26 hnízdních teritorií. Monitoring orla mořského. (P. Kurka) - Na Českolipsku předpokládá výskyt 4-5 párů orlů mořských. V oblasti jsou známá konkrétní hnízda, orli svým hnízděním nejsou vázáni jen na ptačí oblast Českolipsko. Detailní výsledky se z ochranářských důvodů tají, jsou předávány P. Kurkou přímo T. Brinkemu. Monitoring lelka lesního. (J. Procházka). - Na Vrchbělské střelnici prokázán výskyt 6 obhajovaných teritorií, na Břehyni 2 obhajovaná teritoria. Celkem v ptačí oblasti v bývalém VVP Ralsko 9 obhajovaných teritorií. Skupina dravci a sovy. (M. Pudil a P. Kurka) - Regionální stupeň skupiny neexistuje. Skupina stagnovala, sborník Buteo přestal vycházet. B. Landsfeld + T. Bělka svolali do Přerova koordinační schůzi, skupina začíná fungovat s jinou organizační strukturou, byli stanoveni jednotliví koordinátoři pro jednotlivé druhy nebo skupiny druhů. T. Brinke celou záležitost ještě upřesnil. Skupina brodivých ptáků ČR a SR. (St. Chvapil) - Příští rok skupina oslaví již 30 let své činnosti. Českým koordinátorem pro čápa bílého je St. Chvapil, koordinátorem pro Slovensko je M. Fulín. Skupina má 40 členů, vydává každoročně zprávu, kde shrnuje výsledky monitoringu čápa bílého, čápa černého a dalších brodivých. V r byla zpracována zpráva č. 28 za r V tomto roce bylo okroužkováno v ČR 980 ex. brodivých ptáků v 8 druzích. Pokud se týče vývoje hnízdění čápů bílých, je Českolipsko špatné, lepší je Mladoboleslavsko, také v jižních Čechách zaznamenán pokles stavu. Přibývají počty zimujících čápů bílých. Pokud se týče čápa černého, je koordinátorem tohoto druhu F. Pojer, jeho ová adresa je Pojer@nature.cz. St. Chvapil podrobně referoval o projektu africká Odysea i o projektu sibiřská Odysea. V obou případech se týká čápů černých a jejich tahových cest. Zprávy ze sekretariátu CSO. (T. Brinke) - Minulý týden, proběhla v Praze členská schůze CSO, projednávala se mimo jiné novela stanov CSO. Nové stanovy 4

5 byly schváleny a začnou platit po jejich registraci Min. vnitra. Na jarní schůzi se uskuteční volby výboru (9 členů), z jejich středu bude zvolen předseda. Sekretariát se podílí na organizaci Vítání ptačího zpěvu i Festivalu ptactva v ČR, jedná se o celoevropsky koordinované akce. Tajemník L. Viktora se vzdal funkce tajemníka a zabývá se registraci hnízdišť rorýse. Zastupováním ve funkci tajemníka byl pověřen dosavadní místopředseda Zd. Vermouzek. V r se připravuje exkurse do maďarského národního parku Hortobágy, exkursi bude organizovat cestovka. Vyšla Sylvia ročník 45, má rozsah 280 stran, podraží z dosavadních 88 Kč na 100 Kč. U T. Brinkeho je možno zaplatit členské příspěvky na r Upozornil na příspěvek Stav ptactva v r. 2009, kde je jedním ze spoluautorů, i na skutečnost, že pokles stavu ptactva se v r nepodařilo zastavit. Akce Jizerka. Kroužkování v Jizerských horách. (M. Pudil) - Šest kroužkovatelů s několika pomocníky okroužkovalo 676 ptáků 35 druhů. Ze zajímavých druhů ptáků byl okroužkován rákosník obecný (2 ex.), ledňáček říční (1 ex. na potoce), linduška lesní (2 ex.), linduška luční (125 ex.), linduška rudokrká a horská (po 1 ex.), lelek lesní (1 ex. v téměř 900m.n.m. na tahu), datel černý, červenka obecná (94 ex.), ťuhýk obecný, (1 juv. ex.), pěvuška modrá, konipas horský (2 ex., z toho 1 ex. na rašeliništi), budníček menší (205 ex.), pěnice černohlavá (14 ex.) Povedlo se trefit do tahu. Akce posloužila jako terénní praktika dvěma čerstvým absolventkám kroužkovacího kurzu. Rámcový plán činnosti na r (P. Lumpe) - Plánují se 2 členské schůze, jedna společná a jedna schůze regionální po buňkách, resp. okresech. Pokračovat v monitoringu vodního ptactva, CESu, liniovém monitorování ptáků, kroužkování. Pokračovat v akcích pro veřejnost, vítání ptačího zpěvu a světovém festivalu ptactva na tradičních místech. Odchytová akce v Jizerských horách opět v září (Jizerka). Aktivity podle zaměření pracovních skupin (patronátní i zájmové) a členů pobočky. Aktivity v regionech. Realizovat 2 čísla Zpravodaje (Kominíček). Diskuse - zajímavá ornitologická pozorování atd. J. Vondráček byl nemocen, proto tento bod byl improvizován. Z diskuse vyplynuly tyto poznatky: Strakapoud prostřední výskyt v Liberci oznámil (M. Pudil). Moudivláček lužní, výskyt 1 ex. v Boleticích (P. Benda a M. Půlpán). Moták pochop hnízdění 1 páru prokázáno na rybníce Stará Oleška. Ledňáček říční, na Českolipsku se monitoruje cca 12 lokalit. Moudivláčka lužního na Litoměřicku proti minulosti katastrofálně ubylo (St. Chvapil). Sýček obecný na Mělnicku dříve 2 páry, nyní 1 pár (P. Lumpe). Sýčkové zasahují na německou stranu do Žitavy, zde se však nachází na samém okraji areálu svého rozšíření, které sem zasahuje z Čech. Podle J. Čejky jsou nejlepší stavy sýčka na Českolipsku, v Polsku chybí. V trojmezí se vyskytují, pro r se bude výskyt ověřovat (M. Pudil). P. Kurka potvrzuje, že na Českolipsku není sýček vzácný, v České Lípě se vyskytují 3-4 páry, sám zjistil 1 pár v ulici u Vagonky, 1 pár je na sídlišti Špičák, 1 pár na sídlišti Sever, na sídlišti v Mimoni se vyskytuje 1 pár. Jedná se o noční druh, který má specifické nároky na hnízdění. 5

6 O stanici pro handicapované živočichy v Dubé se zmínil Z. Vitáček. Zmínka o problému sídlištní fauny, konstatováno, že na Mostecku se bloky 4-7 patrových paneláků zadělávají rošty. Ochrana městských hnízdišť je problém, doplácí na to nejen rorýs, ale i sýček a další druhy. Záleží na lidech a zejména na sociálním složení obyvatelstva. Promítání videoklipu od P. Voříška et al.: Máme rádi ptáky. Videoklip navazuje na souhrnnou zprávu Stav ptáků České republiky, kterou zpracoval kolektiv autorů. Stav ptactva je hodnocen globálně, z nejrůznějších hledisek. Avifaunu ČR tvoří v současné době 406 druhů ptáků, z nich asi 200 druhů tu hnízdí, asi u třetiny druhů početnost ve srovnání se zač. 80 let min. století poklesla, u třetiny druhů vzrostla, zbytek zůstává stabilní. Rozsáhlý příspěvek byl publikován v Sylvii, 45/2009 na str.1-38, je zveřejněn rovněž na internetu. Konstatuje se v něm, že stav prozkoumanosti ptáků v ČR je slušný a že veliký podíl na tom mají amatérští ornitologové. Důkazem je několik publikací z poslední doby, např. trojí zpracování Atlasu hnízdního rozšíření ptáků (poslední je z r. 2006), Atlas zimního rozšíření ptáků, Atlas migrace ptáků a další. Příčiny změn početnosti ptáků jsou různé, některé souvisí s globálním oteplováním při kterém dochází v Evropě k posunu areálu rozšíření řady druhů k severu, úbytky jsou způsobené civilizačními faktory, např. intenzifikací zemědělství, zástavbou, lovem ptáků, pronásledováním konfliktních druhů, kladením otrávených návnad, úhyny ptáků na silnicích, nárazem na dráty el. vedení. Zaznamenán především úbytek vodních a mokřadních ptáků, ale i řady pěvců v městském i zemědělském prostředí. Také legislativa pokulhává, např. orel královský není kriticky ohroženým druhem ač by si to zasluhoval. I nadále pokračují úbytky ptačích druhů, a to přesto že v ČR bylo vyhlášeno 40 ptačích oblastí a že existuje obecná ochrana ptactva vycházející ze zákona na ochranu přírody č.114/1992 a řada druhů je zvláště chráněná ve třech kategoriích ohrožení (kriticky ohrožené, silně ohrožené a ohrožené) vyhláškou 395/1992 Sb. Hnízdní mapování ptáků Frýdlantska. (M. Pudil) - Provádí se bodovou metodou. V mnoha směrech opomíjeném území byla prokázána celá řada pozoruhodných druhů jako je např. strnad zahradní, (nejprve v 90. letech, pak až v r. 2009), pěnice vlašská, zvyšuje se počet morčáků velkých (na Smědé), pozorován orlovec říční, na 2 místech zjištěn luňák hnědý, vzácně pozorován slavík modráček, bělořit šedý, konipas luční, prokázána linduška lesní i luční, počátkem května 2009 pozorovány 2 ex. brkoslava severního. Hornborga jeřábi na dosah. (M. Ticháčková) - Přednáška byla doprovázená ukázkou barevných fotografií z návštěvy známého shromaždiště jeřábů popelavých na jezeře Hornborga v provincii Götland v jihozápadním Švédsku. Jezero je chráněné formou přírodní rezervace. Lokalitu Markéta navštívila ve dnech Zde se shromaždují jeřábi popelaví v rekordním počtu až ex. Ptáci jsou zde přikrmováni. Na lokalitu je v noci naváženo traktory obilí, ve dne je zakázán veřejnosti přístup. Jeřábi a další ptáky je možno pozorovat z povzdálí z pozorovacích stanovišť z okolí známého kostelíka, kde se schází tisíce lidí, nebo z několika pozorovatelen 6

7 (jakýchsi dřevěných budek) umístěných v rezervaci, do kterých se nastupuje ráno za tmy a opouštějí se večer po setmění. Pozorovatelny jsou využívány ornitology a fotografy, kteří tak mají možnost sledovat život a chování ptáků v bezprostřední blízkosti. M. Ticháčková podnikla kolem jezera okružní exkursi, při které bylo možno pozorovat další zajímavé ptáky, např. všechny evropské druhy potápek, bernešky velké, husy velké, hvízdáky, čírky obecné, labutě velké a zpěvné, čejky chocholaté, strnady rákosní, ale také i některé kvetoucí rostliny jako je např. jaterník podléška, nebo koniklec jarní, z dalších živočichů byl zastiženi např. skokan ostronosý nebo zmije obecná. Schůze skončila v 13:50 hod. zapsal Miroslav Honců 7