Z P RAVODAJ SEVEROČESKÉ POBOČKY ČSO. č.11 březen 2010.

Transkript

1 Z P RAVODAJ SEVEROČESKÉ POBOČKY ČSO č.11 březen 2010.

2 OBSAH: Úvodní slovo. 2 Spolkové zprávy. 3 Zápis z výroční členské schůze SčP ČSO (M.Honců) 3 Zápis ze 7. schůze Ornitologického klubu při Labských pískovcích. (P. Benda) 9 Průzkum rorýsů (Apus apus) na Českolipsku v letech 2008/9 druhá část. (M. Honců) 11 Hnízdění morčáka velkého (Mergus merganser) v přírodním parku Dolní Poohří v roce (S. Chvapil) 15 Potáplice lední (Gavia immer) na Litoměřicku. (S. Chvapil) 16 Zimní sčítání vodních ptáků na řece Ploučnici v r (M. Honců) 17 Zimující vodní ptáci 16. a na Děčínsku. (P. Benda) 18 Zpráva o zimním sčítání orlů mořský v ptačí oblasti Českolipsko. (M. Honců) 19 Krátké zprávy - Azurová kráska. (K. Filip) 19 Pták roku 2009 pod Krušnými horami. (A. Pikešová) 20 Neobvyklá opeření. (I. Svoboda) 20 Info z 28. aktivu spolupracovníků K.S. a členské schůze ČSO. (I. Svoboda) 21 Třetí rok hnízdního mapování Frýdlantska. (M. Pudil) 21 Střípky z Ptačího festivalu v r (S. Chvapil; M. Honců; P. Lumpe; M. Pudil) 21 Výběr pozorování z podzimního tahu 2009 a zimy 2009/10. (I. Svoboda) 22 Výzva čemu se můžete věnovat (odečítání čapích kroužků). (S. Chvapil) 29 Termíny jarních akcí (Sýci na Jizerce; Fotosoutěž NG-13; Vítání ptačího zpěvu). 30 Najdete na internetu. 31 Publikace. 31 Představujeme: Przyroda Sudetów (Příroda Sudet). (M. Pudil) 32 ÚVODNÍ SLOVO Zima - letos obzvláště vydařená - se nám pozvolna překulila do předjarního období a již tu máme první navrátilce z teplých krajů. Od konce února už tu místy máme skřivany a špačky, objevili se drozdi, konipasi bílí a čejky a pozvolna začíná nová hnízdní sezóna. Letos byl u nás zaveden nový program sledování příletu ptáků Spring Alive - Jaro ožívá, kde budeme moci on-line sledovat průtah čtyř atraktivních druhů ptáků: čápa bílého, rorýse obecného, kukačky obecné a vlaštovky obecné. Vše na internetové adrese Inu, je doba počítačů a internetu! Další změnou, kterou zima přinesla, je nová funkce ředitele České společnosti ornitologické, která byla zavedena a obsazena od 1.února tohoto roku a prvním ředitelem se stal Mgr. Zdeněk Vermouzek, dosavadní vedoucí Ornitologické stanice Ornis v Přerově. Přejeme mu v jeho nové funkci hodně úspěchů, i když s prací sekretariátu má již bohaté a dlouhodobé zkušenosti, takže to pro něj rozhodně nebude skok do neznáma. 2

3 Nová hnízdní sezóna sebou přináší i každoroční "povinnosti" - i když samozřejmě povinnosti radostné. Mám na mysli pravidelné monitorovací akce, jako je liniové sčítání JPSP, kroužkovací CES, monitoring vybraných druhů v ptačích oblastech i mimo ně, či mapování v rámci svého regionu. Patří sem i pravidelná setkání při Vítání ptačího zpěvu, která jsou více odpočinková než pracovní, ale důležitá pro spolupráci s veřejností. Ptačí svět je fascinující a má své kouzlo jak na začátku výzkumů při objevování nového světa, tak i po mnoha letech pravidelného sledování. Užívejme proto naplno společně s ptáky jejich radosti i strasti nadcházejícího jara! Petr Lumpe ČLENY POBOČKY SE STALI ČI ZÁJEM O ČLENSTVÍ PROJEVILI: Ok Příjmení Jméno K Město LT Ing. FRANĚK Borek Litoměřice LT LINHART Rudolf Štětí PH Ing. SLÁDEČEK Jiří K Praha TP PIKEŠOVÁ Anna Duchcov JN Ing. KODET Vojtěch PhD K Jablonec n/n K datu pobočka dosáhla 105 registrovaných členů. Doplněný seznam členů bude opraven na naši webové stránce. Od A. Pikešové a V. Kodeta jednatel pobočky M. Honců ještě očekává podepsanou přihlášku. TERMÍNY JARNÍCH SCHŮZÍ Oblast datum Čas místo konání DĚČÍN So :00 Správa NP České Švýcarsko v Krásné Lípě ČESKÁ LÍPA Pá :00 zasedací síň Vlast. muzea a galerie v České Lípě LIBEREC Pá :00 přednáškový sál Severočeského muzea v Liberci MĚLNÍK St :00 Správa CHKO Kokořínsko, Česká č.149, Mělník ZÁPIS Z PODZIMNÍ SCHŮZE SEVEROČESKÉ POBOČKY ČSO Schůzka se uskutečnila od 10:00 hod. v klubovně VMG v České Lípě. Účast: J. Brožek, J. Círl, M. Honců, St. Chvapil, P. Kurka, P. Lumpe, A. Pikešová, F. Postič, M. Pudil, M. Rohlík, J. Sládeček, I. Svoboda, M. Ticháčková, J. Vaník, Z. Vitáček, J. Žampachová (16). Jako host za Sekretariát ČSO v Praze T. Brinke. Omluveni: P. Benda, P. Černý, L. Greguš, J. Mikšíček, M. Podhrazský, J. Procházka, O. Roztočil, K. Šrubař, J. Vondráček, P. Vonička (10). Schůze probíhala podle programu: Přehled činnosti v r Reintrodukce hus na Českolipsku. Ptačí oblasti výsledky monitoringu a zajímavosti. Zprávy ze sekretariátu ČSO. Akce Jizerka Plán činnosti na r Diskuse. Zajímavá ornitologická pozorování. Kulturní program Hornborga jeřábi na dosah návštěva známého shromaždiště jeřábů popelavých ve Švédsku. 3

4 Schůzi zahájil předseda Severočeské pobočky ČSO P. Lumpe, který přivítal všechny účastníky. Přehled činnosti v roce Počet členů pobočky dosáhl ke dni členů, během schůze a později se přihlásili další dva, v současné době má pobočka 105 členů. Výzkum. CES odchyt v době od do 2.8. řadu let na 6 místech: od r Novozámecký ryb., (CL); Žabakor, (MB); Hleďsebe (ME); na Soosu (CH); od r Lhotka (ME); od r Chouč u Duchcova (TP). Kroužkování ptáků podle zaměření jednotlivých kroužkovatelů. Zimní sčítání vodních ptáků - úseky Labe, Vltava, Ohře a Ploučnice - účast min. 10 členů pobočky. Jednotný program sčítání ptáků v ČR na transektech, celkem 10 linií v kraji: Mělnicko - 2 linie P. Lumpe; Liberecko - 3 linie M. Pudil; 1 linie J. Čejka; Děčínsko - 2 linie P. Benda; Českolipsko - 1 linie P. Kurka atd. Zimní sčítání kání: 3-4 linie. Monitoring významných ptačích druhů v ptačích oblastech. Práce jednotlivých členů v pracovních skupinách (např.skupina ochrany dravců a sov, skupina pro výzkum jeřábů, skupina brodivých). Řadu akcí organizovala ZO ČSOP v Roudnici pod vedením St. Chvapila. Vyhlašování a realizace programů ochrany biodiverzity. Mapování vybraných druhů, sledování jejich biologie, etologie a ekologie, navrhování praktických řešení ochrany. Jde zejména o tyto dlouhodobé projekty: Ciconia, káně lesní, ledňáček říční, sýček obecný, vlaštovka, kukačka, ptáci roku. Fenologická sledování avifauny. Po celý rok 2009 byly shromažďovány fenologické údaje o čápech bílých a černých, kukačkách obecných, rorýsech obecných, skřivanech polních, vlaštovkách obecných. Mezinárodní sčítání vodního ptactva. Trasa: Struskoviště tepelné elektrárny Mělník u Horních Počápel. Labe z Horních Počápel do Litoměřic, celkem 32 km délky toku řeky. Termíny: 17.1., 14.2., 14.3., 18.4., , , Mapování hnízdního rozšíření ptáků (bodový monitoring). Trasa podél Labe z obce Záluží do Roudnice n/l., v délce 6 km, ve dnech a Monitoring úrazů ptáků elektrickým proudem. Uskutečnil se na trase Radouň - Štětí - Špičák - Brocno. Bylo provedeno 5 kontrol, délka trasy 10 km. Projekt káně lesní V r hnízdilo v rozsáhlé oblasti Podřipska pouze 8 párů kání lesních. Projekt ledňáček říční. Vybudování 15 umělých hnízdních nor na Labi z Horních Počápel do Litoměřic. Monitoring v celém okrese Litoměřice a přilehlých lokalitách. Na Labi umělé nory vyplaveny vlivem velké vody. Na Ohři asi 3 páry, celkem asi 9 juv. Projekt Ciconia Ciconia ciconia - čáp bílý, ve 22 okresech ČR monitorováno 239 hnízdních lokalit. Na 42 hnízdech okroužkováno 104 pull. Ciconia nigra - čáp černý, v 7 okresech monitorováno 20 hnízdních lokalit. U čápů bílých realizováno čištění hnízd 4

5 od náletových bylin, u vysokých hnízd bylo provedeno jejich úpravy a opravy. Byla zhotovena 4 umělá čapí hnízda. Projekt sýček obecný Proveden průzkum v přírodním parku Dolní Poohří a na Podřipsku. Bohužel na žádné z lokalit nebyl tento silně ohrožený druh sovy zjištěn. Ochrana Práce patronátních skupin SPA. tj. Českolipsko, Jizerské hory, Labské pískovce, Nechranická přehrada, východní Krušné hory a Doupovské hory. Hlídání okolí hnízda sokolů - nepravidelné, ale časté sledování hnízdních lokalit sokolů na Kokořínsku a v Labských pískovcích. Práce s veřejností: Vítání ptačího zpěvu pořádáno na 6 místech zájmového území: (Česká Lípa, Duchcov, Lemberk, Liberec, Mělník a Roudnice). Evropský ptačí festival na 4 místech: (Česká Lípa, Černousy, Mělník a Roudnice) ze 43 pořádaných v ČR. Přednášky pro školy, uskutečněno 15 přednášek a besed s účastí 114 žáků (St. Chvapil) Pod jednou oblohou (M. Podhrazský). Pro veřejnost realizováno 12 akcí s účastí 538 osob (St. Chvapil). Publikační činnost. Z projektu "Ciconia 2008" byly zpracovány a vytištěny "Zprávy Skupiny pro výzkum brodivých ptáků /Ciconiiformes/ České a Slovenské republiky č. 28/2008 (St. Chvapil). Ve spolupráci s podřipským muzeem v Roudnici n./labem byla uspořádána výstava Draví ptáci na Podřipsku. Text pro panely a do publikace napsal St. Chvapil. Podíl na publikaci monitoringu ptačích oblastí pro období Charakteristika ptačí oblasti Českolipsko (M. Honců), podíl na zpracování jeřábů popelavých (P. Lumpe). Vydávání Zpravodaje Severočeské pobočky ČOS pod názvem Kominíček (vyšlo č. 9 a10). Reintrodukce hus na Českolipsku. (M. Honců). Tato kausa byla v posledních letech několikrát zveřejněna ať již v Kominíčkovi č.7 (únor 2008) - M. Honců, resp. v č. 8 (září 2008) a č.10 (září 2009) v obou případech M. Podhrázský, další příspěvky zveřejnil M. Podhrázský ve Fauna Bohemiae septentrionalis v Ústí n./l. Reintrodukce byla zahájena v r. 2007, kdy na Heřmanickém rybníce byly vysazeny 4 juv. husy z okolí Chomutova, v r pokus pokračoval vysazením dalších 5 juv. hus. Dospívání hus probíhalo v obou letech podobně, husy po dosažení vzletnosti Heřmanický rybník opustily a toulaly se různě po Evropě a protože byly označeny červenými krčními límci a čísly, byly dobře rozpoznatelné. Zpětná hlášení o jejich pobytu přicházela z Německa i z Polska. Na jaře 2008 se několik označených hus vrátilo a bylo pozorováno na krátký čas jak na Heřmanickém tak i na Novozámeckém rybníce. Zlom nastal v r. 2009, kdy husy z první reintrodukce dosáhly pohlavní dospělosti a část z nich zahnízdila ve třech párech na Novozámeckém rybníce, z toho 2 páry byly v hnízdění neúspěšné. Úspěšně vyhnízdil pár, v němž samice byla označena krčním límcem s č.028, samec označen nebyl. Vyvedená mláďata zjistil P. Kurka 21.4., kdy byly pozorovány 2 ad. husy a 5 juv. asi 5 dní starých. Další pozorování měl M. Honců 21.7., kdy zastihl 6 ex. hus stojících na plovoucím 5

6 kmeni stromu uprostřed Novozámeckého r. To již ale byla mláďata téměř dospělá, ale 1 juv. chybělo. Těchto 6 ks hus pak M.H. pozoroval opakovaně ve dnech: 9.8., a 19.9., kdy zaletovaly na pastvu na obilné pole v sousedství hotelu Stará pošta v Zahrádkách. V dalším termínu pozoroval P. Kurka pohromadě 7 ks hus. Bylo to v době kdy již probíhal tah, takže je možné, že zde probíhal prvý pokus o párování hus. Tehdy bylo na Novozámeckém r. pozorováno až 20 ks hus velkých. Poslední pozorování 6 ex. hus pochází z (P.K.). V letošním roce byly první husy pozorovány po příletu v počtu 5 ks u Jestřebí (P.K.), je tedy naděje, že hnízdění na Novozámeckém rybníce bude pokračovat. ZPRÁVY Z ČINNOSTI PATRONÁTNÍCH SKUPIN V R.2009 Ptačí oblast Jizerské hory. Sýci rousní v Jizerských horách. (M. Pudil) - V r pro vysoký sníh a nedostatek drobných hlodavců téměř nehnízdili. Monitoring luňáka červeného mimo Jizerské hory prováděl J. Čejka, byla nalezena 2 hnízda, 1 hnízdo spadlo. Pokud se týče tetřívka obecného - v r nebyl monitorován. Celkové stavy se však nemění, jsou stabilní. V Polsku se plánuje nová velká elektrárna. Doufejme, že se počítá s odsířením, jinak hrozí nová etapa postižení lesů Jizerských hor. Ptačí oblast Českolipsko (Dokeské pískovce a mokřady) Monitoring jeřába a pochopa v ptačí oblasti Českolipsko. (M. Honců). - Jeřábi popelaví byli monitorováni při společné akci a pak při individuálním monitoringu 4 členů patronátní skupiny. Po doplnění údajů z ostatních zdrojů je možno konstatovat, že v r bylo na hnízdištích Českolipska zastiženo 24 párů jeřábů popelavých, z toho hnízdění bylo prokázáno u 9 párů, u 9 párů je hnízdění pravděpodobné, u 3 párů je možné a u 3 párů jej lze vyloučit. V ptačí oblasti bylo zjištěno 12 párů jeřábů. Zarážející je nízký počet vyvedených mláďat, doby vzletnosti se dožila jen 2 mláďata, v řadě případů došlo k likvidaci vajec nebo mláďat, příčinou jsou zřejmě přemnožená prasata. Monitoring motáka pochopa probíhal souběžně s monitoringem jeřábů. Na Novozámeckém rybníce - 6 párů, na Heřmanickém rybníce - 2 páry, na Máchově jezeře výskyt 1 páru, ten však nehnízdil neboť jezero nebylo včas napuštěno, na Břehyňském rybníce prokázáno hnízdění 2 párů. V ptačí oblasti Českolipsko zjištěn v r výskyt 11 párů pochopů, pokračuje snižující se tendence v počtu hnízdících pochopů. Monitoring skřivana lesního. (J. Brožek) - Monitoring probíhal na 3 liniích v ptačí oblasti Českolipsko, Vrchbělská střelnice - 10 hnízdních teritorií, Hradčanské stěny 8 hnízdních teritorií a Strážov - 9 hnízdních teritorií. V ptačí oblasti Českolipsko lze tedy předpokládat 27 hnízdních teritorií. Mimo ptačí oblast byly u Stráže p./r. zkoumány 3 linie s tímto výsledkem, linie č.1-7 hnízdních teritorií, linie č.2-9 hnízdních teritorií a linie č hnízdních teritorií, čili na této lokalitě se předpokládá výskyt 26 hnízdních teritorií. 6

7 Monitoring orla mořského. (P. Kurka) - Na Českolipsku předpokládá výskyt 4-5 párů orlů mořských. V oblasti jsou známá konkrétní hnízda, orli svým hnízděním nejsou vázáni jen na ptačí oblast Českolipsko. Detailní výsledky se z ochranářských důvodů tají, jsou předávány P. Kurkou přímo T. Brinkemu. Monitoring lelka lesního. (J. Procházka). - Na Vrchbělské střelnici prokázán výskyt 6 obhajovaných teritorií, na Břehyni 2 obhajovaná teritoria. Celkem v ptačí oblasti v bývalém VVP Ralsko 9 obhajovaných teritorií. Skupina dravci a sovy. (M. Pudil a P. Kurka) - Regionální stupeň skupiny neexistuje. Skupina stagnovala, sborník Buteo přestal vycházet. B. Landsfeld + T. Bělka svolali do Přerova koordinační schůzi, skupina začíná fungovat s jinou organizační strukturou, byli stanoveni jednotliví koordinátoři pro jednotlivé druhy nebo skupiny druhů. T. Brinke celou záležitost ještě upřesnil. Skupina brodivých ptáků ČR a SR. (St. Chvapil) - Příští rok skupina oslaví již 30 let své činnosti. Českým koordinátorem pro čápa bílého je St. Chvapil, koordinátorem pro Slovensko je M. Fulín. Skupina má 40 členů, vydává každoročně zprávu, kde shrnuje výsledky monitoringu čápa bílého, čápa černého a dalších brodivých. V r byla zpracována zpráva č. 28 za r V tomto roce bylo okroužkováno v ČR 980 ex. brodivých ptáků v 8 druzích. Pokud se týče vývoje hnízdění čápů bílých, je Českolipsko špatné, lepší je Mladoboleslavsko, také v jižních Čechách zaznamenán pokles stavu. Přibývají počty zimujících čápů bílých. Pokud se týče čápa černého, je koordinátorem tohoto druhu F. Pojer, jeho ová adresa je Pojer@nature.cz. St. Chvapil podrobně referoval o projektu africká Odysea i o projektu sibiřská Odysea. V obou případech se týká čápů černých a jejich tahových cest. Zprávy ze sekretariátu CSO. (T. Brinke) - Minulý týden, proběhla v Praze členská schůze CSO, projednávala se mimo jiné novela stanov CSO. Nové stanovy byly schváleny a začnou platit po jejich registraci Min. vnitra. Na jarní schůzi se uskuteční volby výboru (9 členů), z jejich středu bude zvolen předseda. Sekretariát se podílí na organizaci Vítání ptačího zpěvu i Festivalu ptactva v ČR, jedná se o celoevropsky koordinované akce. Tajemník L. Viktora se vzdal funkce tajemníka a zabývá se registraci hnízdišť rorýse. Zastupováním ve funkci tajemníka byl pověřen dosavadní místopředseda Zd. Vermouzek. V r se připravuje exkurse do maďarského národního parku Hortobágy, exkursi bude organizovat cestovka. Vyšla Sylvia ročník 45, má rozsah 280 stran, podraží z dosavadních 88 Kč na 100 Kč. U T. Brinkeho je možno zaplatit členské příspěvky na r Upozornil na příspěvek Stav ptactva v r. 2009, kde je jedním ze spoluautorů, i na skutečnost, že pokles stavu ptactva se v r nepodařilo zastavit. Akce Jizerka. Kroužkování v Jizerských horách. (M. Pudil) - Šest kroužkovatelů s několika pomocníky okroužkovalo 676 ptáků 35 druhů. Ze zajímavých druhů ptáků byl okroužkován rákosník obecný (2 ex.), ledňáček říční (1 ex. na potoce), linduška lesní (2 ex.), linduška luční (125 ex.), linduška rudokrká a horská (po 1 ex.), lelek lesní (1 ex. 7

8 v téměř 900m.n.m. na tahu), datel černý, červenka obecná (94 ex.), ťuhýk obecný, (1 juv. ex.), pěvuška modrá, konipas horský (2 ex., z toho 1 ex. na rašeliništi), budníček menší (205 ex.), pěnice černohlavá (14 ex.) Povedlo se trefit do tahu. Akce posloužila jako terénní praktika dvěma čerstvým absolventkám kroužkovacího kurzu. Rámcový plán činnosti na r (P. Lumpe) - Plánují se 2 členské schůze, jedna společná a jedna schůze regionální po buňkách, resp. okresech. Pokračovat v monitoringu vodního ptactva, CESu, liniovém monitorování ptáků, kroužkování. Pokračovat v akcích pro veřejnost, vítání ptačího zpěvu a světovém festivalu ptactva na tradičních místech. Odchytová akce v Jizerských horách opět v září (Jizerka). Aktivity podle zaměření pracovních skupin (patronátní i zájmové) a členů pobočky. Aktivity v regionech. Realizovat 2 čísla Zpravodaje (Kominíček). Diskuse - zajímavá ornitologická pozorování atd. J. Vondráček byl nemocen, proto tento bod byl improvizován. Z diskuse vyplynuly tyto poznatky: Strakapoud prostřední výskyt v Liberci oznámil (M. Pudil). Moudivláček lužní, výskyt 1 ex. v Boleticích (P. Benda a M. Půlpán). Moták pochop hnízdění 1 páru prokázáno na rybníce Stará Oleška. Ledňáček říční, na Českolipsku se monitoruje cca 12 lokalit. Moudivláčka lužního na Litoměřicku proti minulosti katastrofálně ubylo (St. Chvapil). Sýček obecný na Mělnicku dříve 2 páry, nyní 1 pár (P. Lumpe). Sýčkové zasahují na německou stranu do Žitavy, zde se však nachází na samém okraji areálu svého rozšíření, které sem zasahuje z Čech. Podle J. Čejky jsou nejlepší stavy sýčka na Českolipsku, v Polsku chybí. V trojmezí se vyskytují, pro r se bude výskyt ověřovat (M. Pudil). P. Kurka potvrzuje, že na Českolipsku není sýček vzácný, v České Lípě se vyskytují 3-4 páry, sám zjistil 1 pár v ulici u Vagonky, 1 pár je na sídlišti Špičák, 1 pár na sídlišti Sever, na sídlišti v Mimoni se vyskytuje 1 pár. Jedná se o noční druh, který má specifické nároky na hnízdění. O stanici pro handicapované živočichy v Dubé se zmínil Z. Vitáček. Zmínka o problému sídlištní fauny, konstatováno, že na Mostecku se bloky 4-7 patrových paneláků zadělávají rošty. Ochrana městských hnízdišť je problém, doplácí na to nejen rorýs, ale i sýček a další druhy. Záleží na lidech a zejména na sociálním složení obyvatelstva. Promítání videoklipu od P. Voříška et al.: Máme rádi ptáky. Videoklip navazuje na souhrnnou zprávu Stav ptáků České republiky, kterou zpracoval kolektiv autorů. Stav ptactva je hodnocen globálně, z nejrůznějších hledisek. Avifaunu ČR tvoří v současné době 406 druhů ptáků, z nich asi 200 druhů tu hnízdí, asi u třetiny druhů početnost ve srovnání se zač. 80 let min. století poklesla, u třetiny druhů vzrostla, zbytek zůstává stabilní. Rozsáhlý příspěvek byl publikován v Sylvii, 45/2009 na str.1-38, je zveřejněn rovněž na internetu. Konstatuje se v něm, že stav prozkoumanosti ptáků v ČR je slušný a že veliký podíl na tom mají amatérští ornitologové. Důkazem je několik publikací z poslední doby, např. trojí zpracování Atlasu hnízdního rozšíření 8

9 ptáků (poslední je z r. 2006), Atlas zimního rozšíření ptáků, Atlas migrace ptáků a další. Příčiny změn početnosti ptáků jsou různé, některé souvisí s globálním oteplováním při kterém dochází v Evropě k posunu areálu rozšíření řady druhů k severu, úbytky jsou způsobené civilizačními faktory, např. intenzifikací zemědělství, zástavbou, lovem ptáků, pronásledováním konfliktních druhů, kladením otrávených návnad, úhyny ptáků na silnicích, nárazem na dráty el. vedení. Zaznamenán především úbytek vodních a mokřadních ptáků, ale i řady pěvců v městském i zemědělském prostředí. Také legislativa pokulhává, např. orel královský není kriticky ohroženým druhem ač by si to zasluhoval. I nadále pokračují úbytky ptačích druhů, a to přesto že v ČR bylo vyhlášeno 40 ptačích oblastí a že existuje obecná ochrana ptactva vycházející ze zákona na ochranu přírody č.114/1992 a řada druhů je zvláště chráněná ve třech kategoriích ohrožení (kriticky ohrožené, silně ohrožené a ohrožené) vyhláškou 395/1992 Sb. Hnízdní mapování ptáků Frýdlantska. (M. Pudil) - Provádí se bodovou metodou. V mnoha směrech opomíjeném území byla prokázána celá řada pozoruhodných druhů jako je např. strnad zahradní, (nejprve v 90. letech, pak až v r. 2009), pěnice vlašská, zvyšuje se počet morčáků velkých (na Smědé), pozorován orlovec říční, na 2 místech zjištěn luňák hnědý, vzácně pozorován slavík modráček, bělořit šedý, konipas luční, prokázána linduška lesní i luční, počátkem května 2009 pozorovány 2 ex. brkoslava severního. Hornborga jeřábi na dosah. (M. Ticháčková) - Přednáška byla doprovázená ukázkou barevných fotografií z návštěvy známého shromaždiště jeřábů popelavých na jezeře Hornborga v provincii Götland v jihozápadním Švédsku. Jezero je chráněné formou přírodní rezervace. Lokalitu Markéta navštívila ve dnech Zde se shromaždují jeřábi popelaví v rekordním počtu až ex. Ptáci jsou zde přikrmováni. Na lokalitu je v noci naváženo traktory obilí, ve dne je zakázán veřejnosti přístup. Jeřábi a další ptáky je možno pozorovat z povzdálí z pozorovacích stanovišť z okolí známého kostelíka, kde se schází tisíce lidí, nebo z několika pozorovatelen (jakýchsi dřevěných budek) umístěných v rezervaci, do kterých se nastupuje ráno za tmy a opouštějí se večer po setmění. Pozorovatelny jsou využívány ornitology a fotografy, kteří tak mají možnost sledovat život a chování ptáků v bezprostřední blízkosti. M. Ticháčková podnikla kolem jezera okružní exkursi, při které bylo možno pozorovat další zajímavé ptáky, např. všechny evropské druhy potápek, bernešky velké, husy velké, hvízdáky, čírky obecné, labutě velké a zpěvné, čejky chocholaté, strnady rákosní, ale také i některé kvetoucí rostliny jako je např. jaterník podléška, nebo koniklec jarní, z dalších živočichů byl zastiženi např. skokan ostronosý nebo zmije obecná. Schůze skončila v 13:50 hod. zapsal Miroslav Honců ZÁPIS ZE 7. SETKÁNÍ ORNIT. KLUBU PŘI LABSKÝCH PÍSKOVCÍCH. Sedmé setkání Ornitologického klubu při Labských pískovcích se konalo na Správě NP České Švýcarsko Krásné Lípě. Dle prezenční listiny bylo 9

10 přítomno celkem 20 účastníků, z toho 17 členů (Benda, Řezníček, Rohlík, Kopecký, Rajchl, Procházková, Šena, Friml, Sedlák, Lobotka Jiří, Ritschel, Vondráček, Šutera, Půlpán, Švihlík, August, Sojka) a 3 hosté (Lobotka Jan, Heřt, Salov). Na úvod přivítal P. Benda všechny přítomné, poslal prezenční listinu a požádal přítomné o aktualizaci kontaktů. Přivítal kolegy z Ústí nad Labem a poděkoval za dar vypreparované poláky v letu. Dále seznámil přítomné s materiály k rozebrání. Jednalo se o Zpravodaj Ornitologického klubu při Labských pískovcích č. 6, dále o časopis České Švýcarsko a propagační materiály. Poděkoval všem, kteří do zpravodaje přispěli a také L. Blažejovi ze Správy CHKO Labské pískovce za přípravu zpravodaje k tisku. Dále upozornil na možnost nahlédnout do přinesené české i zahraniční literatury. M. Půlpán krátce informoval o příčinách potíží se zápisem ornitologických pozorování na WWW stránkách klubu, i o řešení situace. Hrozilo, že stránky budou dlouhodobě nefunkční a také případná ztráta zapsaných údajů. Vše se nakonec podařilo vyřešit, nyní již databáze funguje na serveru, který využívá Správa NP České Švýcarsko, takže by se podobná situace již do budoucna neměla opakovat. P. Benda přivítal zahraničního hosta U. Augusta a poděkoval T. Salovovi za tlumočení. Poté představil nového kolegu p. Rudolfa Hesta. Ten se následně krátce představil a poté byl přijat zatím jako pozorovatel. P. Benda upozornil na výskyt chřástala vodního u Jetřichovic a na nocoviště kormoránů v Srbské Kamenici, které nalezl V. Beran. Poděkoval všem, kteří se zúčastnili zimního sčítání vodních ptáků a zmínil zajímavé pozorování husy polní na Labi v Děčíně v rámci tohoto sčítání. Dále P. Benda hovořil o připravovaných akcích v letošním roce Vítání ptačího zpěvu, sčítání ptáků v dubnu, monitoringu vybraných druhů v ptačí oblasti. Letos se jedná o sokola stěhovavého, výra velkého, datla černého, žlunu šedou, ledňáčka říčního. Navrhl opětovně se věnovat monitoringu sýčků v Děčíně. Stručně rovněž informoval o semináři zaměřeném na ochranu rorýsů a netopýrů při zateplování panelových domů. Nechal kolovat článek z Ptačího světa o výrobě budek pro rorýse. Dále požádal přítomné o informace o vhodných lokalitách, kde by bylo možné upravit břeh pro možné zahnízdění ledňáčků. Připomenul možnost přispět na projekt ČSO výkup pozemků za účelem vytvoření ornitologického parku Josefovské louky a vzpomenul dva členy klubu, kteří nás počátkem minulého roku opustili. Přítomní uctili jejich památku chvilkou ticha. V. Šena představil film pro rakouskou televizi ORF o Třeboňsku, částí filmových záběrů je autorem. Ke konci setkání byl tento film promítnut. Následovala diskuze M. Půlpán informoval o kolonii netopýrů v jedné vile a o záměru majitele využívat půdní prostory. M. Rohlík promítl několik svých filmových záběrů zaměřených na ornitologii a doprovodil je komentářem. J. Vondráček požádal přítomné o spolupráci připravuje se pokračování publikace Ptáci severozápadních Čech, která vyšla v roce Má zájem o všechna zajímavá pozorování, rukopis publikace by měl být hotový v září. R. Procházková informovala o přípravě expozice 10

11 o Velkém rybníku v muzeu. P. Švihlík informoval o dokončování bakalářské práce o ptácích Velkého rybníku a Světlíku, na stejné téma zpracovává i diplomovou práci, proto požádal členy klubu o další poskytování údajů z této lokality. U. Augst přednesl krátký přehled o hnízdění zajímavých druhů ptáků v Saském Švýcarsku (dále /S.Š./) i celém Sasku (dále /S./). Čáp černý 3 hnízda /S.Š./, 31 hnízd /S./; sokol stěhovavý - 18 hnízd /S.Š./, (22 vyvedených mladých v roce 2009), 29 hnízd /S./; výr velký - 8 hnízd /S.Š./, 71 hnízd /S./; sýc rousný v roce hnízdo, v roce 2008 nebylo prokázáno hnízdění, v roce 2007 bylo doloženo 31 hnízd; orel mořský 1 hnízdo /S.Š./ (zatím žádné mládě), 64 hnízd /S./; orlovec říční /S./ početnost populace stoupá, v roce 2009 bylo 18 hnízd; sova pálená byla zaznamenána pouze v Pirně; zedníček skalní v roce 2004 se na Königsteině zdržovala cca 3 týdny samice, od té doby nebyl tento druh pozorován. Následovalo promítání velmi zdařilého filmu o Třeboňsku. P. Benda na závěr ještě připomenul, že již se ozývají sovy, zmínil letošní velký počet pěnkav jíkavců a nález nové lokality strakapouda prostředního v Janské. zapsal Pavel Benda PRŮZKUM RORÝSŮ (APUS APUS) NA ČESKOLIPSKU V ROCE 2008 A 2009 ČÁST 2. Pozn. red.: První část, otištěná v předešlém čísle zpravodaje, obsahovala podrobnosti o legislativě a metodice průzkumu a ochrany hnízdišť rorýsů v městských aglomeracích. VÝSLEDKY MONITORINGU RORÝSŮ ROCE (Z. VITÁČEK) 5254 Stráž pod Ralskem. Většina panelových domů již prošla rozsáhlými opravami a zateplením vnějšího obvodového pláště. Panelové domy tak byly zbaveny všech úkrytových a hnízdních příležitostí. Na všech opravených a zateplených domech jsou ucpané odvětrávací otvory, většinou jsou osazené umělohmotnými mřížkami. Vzhledem k tomu, že nebyl proveden průzkum stavu osídlení úkrytových a hnízdních prostor před provedením oprav a zateplení, není možné stanovit ani odhadnout škody způsobené na sídlištní fauně. Jižní ul., č. 367, jedná se o výškový panelový dům prozatím neopravený a nezateplený, roce 2008 byl obsazen rorýsi Česká Lípa. Zde je situace pro výskyt sídlištní fauny vhodnější. Pouze část panelových domů je zateplena. Na panelových sídlištích probíhají určité fáze oprav a rekonstrukcí jednotlivých panelových domů. Částečně bylo provedeno i osazení odvětrávacích podstřešních otvorů novými umělo-hmotnými mřížkami. V druhé fázi započalo zateplování vnějších obvodových nejprve bočních plášťů panelových domů. Následně pak pokračovalo celkové zateplování celého obvodového pláště. Současně probíhá i výměna balkónových (lodžiových) stěn a celkové opravy balkónů (lodžií). V návaznosti na tyto opravy a rekonstrukce došlo k výraznému snížení úkrytových a hnízdních možností pro sídlištní faunu. Celkem bylo prověřeno více jak 245 vybraných panelových domů. Jednalo se o sídliště Lada, Sever, Střelnice, Slovanka, Holý vrch, Špičák a Hrnčířská, U parku 11

12 a Újezd. Pro zadavatele byly zpracovány tři odborné posudky. Ani jeden z prověřených domů nebyl osídlen sídlištní faunou. Při realizaci zateplování obvodového venkovního pláště na panelovém domě č a č v ulici Sluneční byla instalována jako náhradní hnízdiště budka pro rorýse obecné. Samovolné osídlení tohoto domu však není v databází zoologie obratlovců dokladováno. Při monitoringu rorýse obecného byly obsazeny tyto objekty: Sídliště Sever: Okružní ul., č , č Severní ul., č , č a 2097 Příbramská ul., č a 2005 Havířská ul., č , , a č Sídliště Lada: Zjištěn pouze možný výskyt rorýse v ulici Bratří Čapků č. 2858, 2859 a 2870 Sídliště U parku: Klášterní ul., č a Nový Bor. Většina panelových domů již byla zateplena a je tudíž znemožněn přístup sídlištní fauně do úkrytových a hnízdních prostor. Pouze v jednom případě byl vyžádán posudek k panelovému domu v ulici Palackého, č Zde byl prokázán výskyt hnízdní kolonie rorýse na dvou místech: Ve ventilačních průduchách pod střechou v místech, kde došlo k odpadnutí nebo prohnití krycích mřížek a v prostoru pod stříškami nad balkóny (lodžiemi) posledního patra. Kromě toho byl zjištěn výskyt v ulici V parku č. 832 a v ulici Nová č. 814 až č. 817 VÝSLEDKY MONITORINGU RORÝSŮ V ROCE (M. HONCŮ) 5254 Brniště 3-4 páry na kostele (ing. Z. Veselý) 5253 Cvikov na panelových domech v ul. Družstevní, asi 50 párů, 5-6 ex. nad panelovými domy u náměstí, zde však hnízdění nedoloženo, podle p. Korandy hnízdí několik párů na budově bývalé Severky Cvikov Česká Lípa: Sídliště Smetanovo nábřeží na 5 panelových domech č ; 2264, 2269, 2306; 2522 hnízdní populace asi 50 párů. Lukostřelecká ul.m č , asi 10 párů Sídliště Sever bohatý výskyt, odhad asi 120 párů Havířská ul., č , ; , , asi 20 párů, asi 60 juv, po vyhnízdění zde létalo asi 100 ex. celkem (O. Roztočil) Okružní ul., č. 2215, 2216, 2673, , , asi 20 párů. Sídliště Lada Okružní ul. zasahující do sídliště Lada č a 2079, jednotlivé páry. Sídliště Špičák Zhořelecká č , jednotlivé páry. Žitavská č , jednotlivé páry. Brněnská ul. č Bardejovská ul. č. 2573, slabá populace do 5 párů. Sídliště U Parku Klášterní ul., č a 2265, jednotlivé páry. 12

13 Havlíčkova ul., hnízdění rorýsů v roce 2008 asi 30 párů, na č ; č a , v roce 2009 bylo znemožněno, přes zimní období byly do ventilačních otvorů nainstalovány ochranné mřížky. Mikovcova ul. č a 2248, do 10 párů. Sídliště Pod Holým vrchem výskyt rorýsů v r prokázán na 2 místech, v r nebyl doložen. Sídliště Slovanka výskyt nebyl v r doložen. Dubická ul. panelový dům proti restauraci, 2 páry. 5453, 5454 Doksy sídliště v sousedství náměstí, na 4 panelových domech v ul. Sochorova č , č cca 30 párů Dubá výskyt do 10 párů, hnízdiště na panelových domech v sousedství náměstí nenalezeno, jde zřejmě o atypické hnízdění Horní Police na kostele, 1-2 páry (H), Vl. Hohenkreuz napočítal cca 11 ex. a prokázal hnízdění pod okapem na místní škole a nejistý výskyt jednotlivých párů na dalších místech Jablonné v Podještědí minimálně 2 lokality, ul. Tovární, 10 párů na budově bývalé traktorky, asi 10 párů na panelových domech u náměstí Kuřivody pouze na jednom dosud nezatepleném panelovém domu, asi 30 párů (zbývající 3 panelové domy jsou zateplené bez možnosti hn.) Luhov č. 38/14 hnízdí od do součas. 5-8 párů (F. Marcin) Mimoň malý výskyt (do 5 párů) na sídlišti Letná, daleko početnější (do 50 párů) je populace na sídlišti Pod Ralskem. Nejvíce ve věžáku č. 581, sporadicky na č , více na č Obsazeny jsou ještě panelové domy č a č Nejsou na věžáku č. 579 bez ventil Noviny pod Ralskem hnízdí ve ventilačních otvorech z jižní strany restaurace Na hřišti ve výši asi 4 m. Jde o fotbalového hřiště při odbočce na Srní potok a Vranov, malý výskyt, cca 2 páry. Minimální výška větracích otvorů nad zemí způsobuje, že občas některý z rorýsů havaruje Nový Bor na dvou lokalitách na sídlišti ul. Alšova, č , asi 10 párů, ul. V Parku č. 252, létalo asi 5 ex. v komplexu panelových domů v ulicí Rumburských hrdinů létalo 6 rorýsů, obsazené hnízdiště nenalezeno Ploužnice na 3 nezateplených panelových domech po levé straně při cestě k letišti, odhad výskytu asi 50 párů (po vyhnízdění zde létalo asi 150 ex. rorýsů). Panelové domy u křižovatky při odbočku na Hvězdov, č.196 a 197, pod okapy, na každém z nich 1 pár, celkem 2 páry Provodín v části blíže k Jestřebí, hnízdiště zřejmě na krajním panelovém domu poblíž odbočky do pískovny, odhad 10 párů Stráž pod Ralskem malá populace na výškovém domě v ulici Jižní č. 257 do 5 párů Zákupy populace asi 10 párů na sídlišti pod Kamenickým Špičákem, výskyt zjištěn pouze v ulici Školní č. 339 a č Žandov asi 20 ex. v letu (H), Vl. Hohenkreuz napočítal 25 ex. a prokázal hnízdění na sídlišti z obou stran podle ul. Děčínská a podrobně zmapoval další roztroušený výskyt v celé obci. 13

14 ZÁVĚR. Hnízdiště rorýsů byla v terénu zakreslována do map s čísly popisnými. V r se ukázalo, že tyto mapy jsou k dostání jen ve 4 obcích která mají informační střediska, tj. Česká Lípa, Nový Bor, Doksy a Stráž p./r. U ostatních obcí na Českolipsku tyto mapy nejsou k disposici a proto bylo nutné zákresy provádět do ortofotomap vytištěných z mapového serveru: mapy.cz. Ve finálním provedení byly u 4 obcí výsledky zakresleny do map s čísly popisnými, ostatní do základních map a všechny ještě jednou do ortofotomap. Pro každou lokalitu jsou tak minimálně 2 mapové zákresy, celkem je pro Českolipsko zpracováno 68 map. Mgr. P. Brychem byla rovněž zpracována gisová verze. Po dohodě s pracovníky odboru ŽP Krajského úřadu v Liberci bude použita gisová varianta s vrstvou obsahující čísla popisná a ta bude vyvěšena na webu Krajského úřadu, na kterém se nyní objevila mapka s rozšířením rorýse na okr. Česká Lípa a v Jablonci n./nisou. Monitoring rorýsů na Českolipsku v r prokázal výskyt tohoto druhu na 18 lokalitách (obcích). Vyjádření pro stavební účely (zateplování) z hlediska výskytu rorýsů bylo podáno v r v 18 případech: v České Lípě, Doksech, Novém Boru, Stráži p./ralskem a Žandově, na nich se podíleli zoologové VMG v Č. Lípě takto: ing. Z. Vitáček (14) a Dr. M. Honců (4). Zásah do prostředí rorýsů byl zjištěn v Havlíčkově ulici v České Lípě, kde rorýsi hnízdili v r Přes zimní období 2008/2009 byly větrací otvory domů opatřeny mřížkou, takže v r již nemohly být rorýsi obsazeny. Uzavření větracích otvorů mřížkami bylo zjištěno i na dalších domech v České Lípě, např. v ulici Na Výsluní, Na svahu, Sluneční, Na Jílech, Hrušínského a Štursova. Zatímco monitoring rorýsů na Českolipsku je dokončen a lze jen ztěží čekat nález nového hnízdiště, monitoring jiřiček byl proveden orientačně a je potřebné v něm i nadále pokračovat. Monitoring vlaštovky obecné je obtížný v tom, že tento druh hnízdí uvnitř budov a je problém s povolením vstupu do příslušných objektů. Vlaštovka však není přímo ohrožena zateplováním domů. Z podkladů Z. Vitáčka (2008) a vlastního materiálu (2009) zpracoval Miroslav Honců Literatura: Metodický pokyn sekce ochrany přírody a krajiny MŽP k postupu orgánů ochrany přírody a krajiny při zajišťování ochrany hnízdní populace rorýse obecného (Apus apus) podle zákona č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Věstník MŽP, , pp. 5 Stanovisko odboru zvláště chráněných částí přírody MŽP k problematice rekonstrukcí budov využívaných pro rekonstrukci rorýsem obecným, adresované Magistrátu hl. města Prahy, 2008, pp.4 Viktora L., Nová P., Bartoníčka P. 2008: Ochrana rorýsů a netopýrů při rekonstrukcích budov. Česká společnost ornitologická a AOPK ČR. Zvláštní výtisk, 2008, pp.23 14

15 Žemla P., Viktora L. 2007: Ochrana ptactva při stavebních úpravách budov. Dek Time, časopis společnosti Dek pro projektanty a architekty, Praha, 2007, 6: Vitáček Z. 2008: Mapování osídlení panelových domů ve Stráži pod Ralskem, Novém Boru a v České Lípě sídlištní faunou. Závěrečná zpráva, 2008, Ms, pp fotografické a mapové přílohy. HNÍZDĚNÍ MORČÁKA VELKÉHO /MERGUS MERGANSER/ V PŘÍRODNÍM PARKU DOLNÍ POOHŘÍ V ROCE Vzácné a nepravidelné zahnízdění morčáka velkého /Mergus merganser/ v České republice bylo dokladováno již v 19. století. V současné době je neznámější hnízdiště morčáka velkého v naši vlasti na řekách Odra a Olše u Bohumína. Podrobněji viz Hudec, K., Šťastný, K., a kol., 2005: Fauna ČR. Ptáci 1/1. Academia, Praha a Šťastný, K., Bejček, V., Hudec, K., 2006: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice Aventinum, Praha. 15

16 V Ústeckém kraji bylo v roce 1977 prokázáno hnízdění na bývalém Dřínovském jezeru u Mostu. V roce 1989 byla zjištěna samice s 1 mládětem u Hřenska /Benda/. V roce 2003 bylo na Nechranické přehradě u Kadaně pozorováno v květnu páření morčáků velkých a v červenci tam v tomto roce pelichalo 36 ex. /Cirl/. V květnu 2009 úspěšně vyhnízdil jeden pár morčáků velkých v přírodním parku Dolní Poohří v okrese Litoměřice. Samice s 8 mláďaty byla viděna několikrát koncem května 2009 na řece Ohři u Doksan. Dne se podařilo rodinku morčáka velkého vyfotografovat na rameni řeky, poblíž vodní elektrárny u Doksan. Snímky pořídil kolem 12. hodiny za slunečného počasí amatérský fotograf Jaroslav Pražák z Doksan. Samice s mláďaty se na uvedeném úseku Ohře zdržovala ještě v první polovině června Později již nebyli ptáci nikde spatřeni. Stanislav Chvapil POTÁPLICE LEDNÍ /GAVIA IMMER/ NA LITOMĚŘICKU. Ve dnech 14. a byl zastižen jeden adult. ex. na Labi v Roudnici n./labem přímo nad mostem. Potáplici nejprve pozoroval dne člen ČSO a naší SčP Martin Kodera z Brandýsa n./labem, který přijel vlakem do Roudnice sledovat vodní ptáky na řece Labi. Týž den v 16:20 hodin viděli potáplici i členové ČSOP Ciconia Roudnice n./l. Lukáš Kutil a Mgr. Petr Zahradník, kteří prováděli sčítání vodního ptactva od obce Horní Počáply do Roudnice n./l. /15 km toku/. Nebyli si jisti přesným druhovým určením /rozdíl mezi potáplicí severní a lední/ a popis ptáka mě oznámili. Téhož dne mě telefonoval i Martin Kodera, popsal situaci a sdělil, že podle jeho názoru se jedná o potáplici lední v prostém šatě. Požádal mě o návštěvu lokality a upřesnění determinace. Druhý den ( ) jsem v odpoledních hodinách navštívil výše uvedenou část toku řeky Labe. Potáplice plula po proudu směrem k mostu, asi 40 až 60 m od levého břehu. Nepotápěla se a nechala se unášet proudem. Pozoroval jsem ji triedrem Meopta 12x60. Pták měl temeno hlavy a šíje černé s nepatrným odstínem do černohnědé barvy. Lopatky a hřbet byly černé s nepravidelnými bílými skvrnami po celé ploše. Horní zobák /rostrum maxillare/ byl tmavý až černý, dolní zobák /rostrum mandibulare/ šedý. Během 12 minut potáplice zaplula za betonový taras, kam již není z břehu vidět, mezi tzv. malým Labem, kde plují lodě a velkým Labem přepaženým mostem a jezy, které jsou pod ním. Přestože jsem po potáplici pátral dalších 20 minut, více jsem ji již nespatřil. Dne jsem navštívil lokalitu u Labe znovu, potáplici jsem však již nikde nezjistil. Jsem plně přesvědčen, že šlo o adultní potáplici lední v prostém šatě. Potáplice severní /Gavia arctica/ má v prostém šatě vrch těla hnědošedý a jednobarevný, temeno a šíji popelavě šedé. Potáplici severní jsme na Labi v minulosti pozorovali již několikrát a rozdíly prostého šatu mezi těmito dvěma druhy jsou mě dobře známy. O druhovém určení je přesvědčen 16

17 i Martin Kodera. Výskyt potáplice lední, potvrzené 4 pozorovateli, je vzácným záletem tohoto druhu potáplicovitých /Gaviidae/ do střední Evropy. Stanislav Chvapil ZIMNÍ SČÍTÁNÍ VODNÍCH PTÁKŮ NA ŘECE PLOUČNICI V R Zimní sčítání vodních ptáků na Českolipsku bylo provedeno ve stanoveném sčítacím termínu, tj. ve dnech Oproti předchozím letům byla zvýšená pozornost věnována řece Ploučnici. Sčítání bylo tentokráte spojeno s monitoringem orlů mořských kontrolovaných na rybnících ptačí oblasti Českolipsko a protože někteří pozorovatelé byli touto akcí časově vázáni, nepodařilo se sčítání na Ploučnici sjednotit do jednoho dne. Patrně to zkresluje počty pozorovaných kormoránů, kteří jsou velice pohybliví a často i ve velkých hejnech kolem Ploučnice prolétají, u ostatních pozorovaných druhů lze zjištěné počty akceptovat. K průběhu vlastního sčítání: J. Brožek monitoroval na horní Ploučnici úsek asi 3,5 km dlouhý mezi Srním potokem a železničním mostem v Mimoni, ing. Z. Veselý projel na lodi úsek toku Ploučnice asi 13 km dlouhý mezi Borečkem a Brennou. Ploučnici v okolí Heřmaniček kontroloval K. Šrubař. Tradiční sčítání dvou úseků nad i pod Českou Lípou v délce asi 10 km toku prováděl M. Honců a sčítání na dolním toku Ploučnice v úseku dlouhém cca 10 km mezi Horní Policí a Benešovem n./ploučnicí prováděli M. Rohlík a M. Půlpán. Výsledky jsou uvedeny v přehledné tabulce. Druh ptáka / úsek číslo Kachna divoká Kachnička mandarin Kormorán velký Labuť velká Ledňáček říční Morčák velký Potápka malá Skorec vodní Slípka zelenonohá Volavka popelavá Úsek č.: 1. Srní potok - železniční most v Mimoni (J. Brožek) 2. most u Borečku most u Brenné (Z. Veselý) 3. Ploučnice u Heřmaniček (K. Šrubař) 4. most do Žizníkova žel.most v Č. Lípě (M. Honců) 5. žel. most v Č. Lípě - Stružnice (M. Honců) 6. Mosty u Horní Police (M. Rohlík, M. Půlpán) 7. Most u Šachova (M. Rohlík, M. Půlpán) 17

18 8. Františkov n./ploučnicí (M. Rohlík, M. Půlpán) 9. Savčuk kovo (M. Rohlík, M. Půlpán) 10.Terezínské údolí (nocoviště kormoránů) (M. Rohlík, M. Půlpán) 11. Elecom (M. Rohlík, M. Půlpán) 12. Soutok Ploučnice a Habartického potoka (M. Rohlík, M. Půlpán) Kachnička mandarinská byla pozorována v České Lípě přes celou zimu již čtvrtý rok, obvykle ji doprovázela kachnička karolinská, ale ta se letošní zimy 2009/2010 nedožila. V průběhu zimy se počty jednotlivých druhů v závislosti na teplotě výrazně měnily, tak např. u Mimoně pozoroval Z. Veselý během jediného dopoledne v několika hejnech přelet až 250 ks kormoránů. Morčáci velcí v proměnlivém počtu 4-14 ex. se posunuli na Ploučnici až téměř do centra České Lípy kde setrvali v době od do zpracoval Miroslav Honců ZIMUJÍCÍ VODNÍ PTÁCI NA DĚČÍNSKU - NA JMENOVANÝCH VODNÍCH PLOCHÁCH. Pozorovatelé: P. Benda, M. Procházková, M. Půlpán, M. Rohlík, K. Markošová, V. Šena. Děčín - Zámecký rybník: (pozorovatel: Benda, Půlpán, Rohlík, Šena.) - kormorán velký - 1 imm. - labuť velká - 14 (z toho 1 imm.) - kachna divoká (127 M + 96 F) - racek chechtavý racek bouřní lyska černá - 8 Děčín Terezínský rybník (DC Bělá): (pozorovatel: Půlpán) - kormorán velký čírka obecná - 1M - kachna divoká - 22 (15 M + 7 F) - lyska černá - 1 Ploučnice (Děčín Benešov n./pl.): (pozorovatel: Markošová) - kormorán velký volavka popelavá kachna divoká - 53 (28 M + 25 F) - polák chocholatý - 3 (2 M + 1 F) - morčák velký - 53 (30 M + 23 F) - lyska černá skorec vodní - 4 Jílovský potok (Jílové u Děčína - Děčín): (pozorovatel: Půlpán) - volavka popelavá kachna divoká - 58 (31 M + 27 F) Labe (Přerov - Děčín): (pozorovatelé: Půlpán, Rohlík, Šena.) - potápka malá kormorán velký - 45 (43 ad. + 2 imm.) - volavka popelavá husa polní kachna divoká - 88 (65 M + 23 F) - morčák velký (75 M + 27 F) - racek chechtavý racek bělohlavý lyska černá - 14 Labe (Děčín - Hřensko): (pozorovatel: Benda) - kormorán velký - 88 (z toho 6 imm.) - labuť velká kachna divoká (126 M F) - polák chocholačka - 4 (2 M + 2 F) - hohol severní - 4 (2 M + 2 F) - morčák velký - 6 (2 M + 4 F) - racek bělohlavý lyska černá - 20 Mandava (Varnsdorf státní hranice): (pozorovatel: R. Procházková) - volavka popelavá kachna divoká 367 (195 M F) - polák chocholačka 1 (F) - skorec vodní 3 18

19 Ploučnice (Benešov n./pl. Žandov): (pozorovatelé: Půlpán, Rohlík 17.1.) - kormorán velký 60 (z toho 14 imm.) - morčák velký - 17 (13 M + 4 F) - volavka popelavá 1 - skorec vodní kachna divoká - 77 (42 M + 35 F) Pavel Benda ZPRÁVA O ZIMNÍM SČÍTÁNÍ ORLŮ MOŘSKÝCH V PTAČÍ OBLASTI ČESKOLIPSKO. Sčítání proběhlo ve stanovených termínech tj a , (J. Procházka 14.2.). Obě sčítání proběhla od rozednění po dobu 4 hodin, tj. od 7:30 do 11:30 hod. Zkoumané úseky byly rozděleny mezi členy patronátní skupiny, takto: Novozámecký rybník monitoroval P. Kurka, Heřmanický ryb. K. Šrubař, Máchovo jezero M. Honců a Břehyni s Hradčanskými rybníky zkoumal J. Procházka. V prvním termínu zjistil J. Procházka na Břehyni celkem 3 orly mořské (1 ad. pár s 1 loňským mládětem) a již mimo sčítací dobu, odpoledne 1 ex. na Novozámeckém rybníce. V druhém termínu, ani nebyli orli nikde zjištěni, jejich hnízdo na Břehyni bylo zapadané sněhem a nejevilo žádné stopy po přítomnosti orlů. Podle hajného p. Vaníčka byli orli na Břehyni pozorováni do konce ledna, pak zmizeli, nejspíše se posunuli na jih. Obě sčítání proběhla za ztížených podmínek, kdy rybníky byly zamrzlé, za vysoké vrstvy sněhu a občasného sněžení v druhém termínu a dala zúčastněným pořádně zabrat. Zejména obcházení Máchova jezera za neustálého boření se (na některých místech cm sněhu stálo za to). Nicméně i za těchto podmínek byla učiněna některá zajímavá pozorování, tak např. na Novozámeckém rybníce pozoroval P.K dvě hejnka sýkořic vousatých, na přítoku potoka do Máchova jezera pozoroval M.H ex. ledňáčka říčního; v lese na S okraji Máchova jezera byly pozorovány min. 2 páry kvíčal v toku! Miroslav Honců KRÁTKÉ ZPRÁVY. AZUROVÁ KRÁSKA. Tento něžný ptáček žijící v nížinách Sibiře v Rusku od západu jeho evropské části až na dálný východ a v období vegetačního klidu se velmi vzácně zatoulává i na naše území. Jedinec na fotografii se zdržoval začátkem ledna 2008 ve smíšeném hejnku několika modřinek a koňader nedaleko Heřmanického rybníka u České Lípy. Dvakrát se ozvala cvrčivým hláskem upomínající na sýkoru mlynaříka a odletěla spolu s ostatními z koruny staré jabloně 19

20 do neproniknutelného pobřežního porostu. Setkání se sýkorkou azurovou patří vždy k vrcholným ornitologickým zážitkům. Tato sestra naší všeobecně známé sýkory modřinky vede poměrně skrytý způsob života v hustých porostech křoví, na blatech a v tundrových krajinách. Člověku se většinu roku vyhýbá. Na podzim se shlukuje v menší hejnka a toulá se různými směry, někdy i značně daleko od svého hnízdiště. Velmi vzácně se zatoulá i k nám. Karel Filip PTÁK ROKU 2009 POD KRUŠNÝMI HORAMI. Dlouho jsme váhali, zda se zapojíme do sledování skorců, žádnou lokalitu s pozorováním skorce vodního z poslední doby jsme totiž neměli. Nakonec jsme zvolili krušnohorský Bílý potok. Tento potok pramení v nadmořské výšce 870 metrů u vrchu Pestrý. Pro naše účely byla nejzajímavější střední část toku, která protéká Šumným dolem. Jedná se o neregulovaný tok s rychlým průtokem, pro skorce téměř dokonalé. Jaké však bylo naše překvapení, když jsme prvního skorce zpozorovali uprostřed vesnice, jak vylétl z trubky ve vybetonovaném korytu potoka. Druhého jedince jsme již pak viděli ve střední části toku, hnízdo jsme však nenašli. Pozorování jsme provedli O dva týdny později, jsme se na místo činu vypravili znovu, tentokráte s chytacím zařízením. Jednoho jedince jsme chytili a doufáme, že i v letošním roce budou na tomto krásném místě skorci opět. Za členy Ornitologické skupiny při Bílinské přírodovědné společnost Anna Pikešová NEOBVYKLÁ OPEŘENÍ. Na regulovaném toku potoka Pšovky pod autobusovým nádražím v Mělníku se v zimním období již řadu let, zásluhou pilného přikrmování obyvateli města, spolu s několika slípkami zelenonohými shromažďují přes dvě stovky jedinců kachny divoké. Stačí jim napřímený tok ve 2 m hlubokém zářezu tvaru otevřeného V i přesto, že u hladiny je místy sotva 1 m široký. Po 20. lednu 2010 se na lokalitě objevila a více než měsíc zdržovala z 90% bílá leucistická samice (5 obr. v galerii na: Pták měl bílé opeření na hlavě, zádech a okraje rýdovacích per lemované jemnými skořicovými lemy, loketní 20

21 letky, oko a nohy standardně zbarvené. Že kachna divoká patří mezi druhy, u kterých neobvyklé zbarveni není až tak vzácné, se můžete přesvědčit i na stránkách Východočeské pobočky ve fotogalerii. (odkaz na str.31). SvI Z 28. AKTIVU SPOLUPRAC. KROUŽKOVACÍ STANÍCE N. MUZEA v Klatovech Připravuje se Nová koncepce kroužkovací činnosti. Tradiční metody jsou v konečném výsledku málo efektivní. Budoucnost je v satelitním sledování a analýze izotopů prvků. Příležitostné kvantitativní kroužkování bude postupně vytěsněno ve prospěch adresných výzkumných projektů, především hnízdících populací. O.K.. Avšak tzv. následování evropského trendu zpravodaje Kroužkovatel (formát A4) nerozdýchám. Asi budu jiný poddruh Té naší povahy české. Ivan Svoboda ČLENSKÁ SCHŮZE ČSO v sobotu v Praze řešila obvyklá témata. Registrace rorýsů pokračuje. Pro nečekané onemocnění J. Cepáka jsme se nedočkali informací z K.S., o to více prostoru měl T. Grim, autor brožury Pták roku Na téma Kukaččí triky a pověry přednesl mnoho neobyčejně zajímavých výsledků výzkumů jak vlastních, tak řady svých kolegů i poznatky zahraničních badatelů z celého světa. Autorovi děkuji jedna z přednášek, při které jsem se nenudil. Rozsáhlý materiál (nad rámec brožury Pták roku ) má vyjít v dubnovém čísle časopisu Vesmír. SvI TŘETÍ ROK HNÍZDNÍHO MAPOVÁNÍ FRÝDLANTSKA. Již třetím rokem probíhá mapování hnízdního rozšíření ptáků Frýdlantska, jehož cílem je poznat kvalitativní i kvantitativní složení avifauny tohoto nesporně zajímavého území. Mapování začíná každoročně již v únoru, kdy se začínají ozývat sovy, a probíhá kontinuálně po celou hnízdní sezónu až do vrcholného léta. Stěžejní částí jsou však 2 jarní víkendy, kdy se na Frýdlantsko sjedou ornitologové zblízka i zdáli a bodovou metodou sčítají ptactvo ve stanovených čtvercích. V tyto víkendy naléhavě potřebujeme pomoc všech ornitologů znalých bodové metody, neboť čtverců je hodně a znalců málo a ještě mají práci na jiných místech. Pokud si někdo vyšetří čas o víkendech a , rádi ho v terénu zaměstnáme. Martin Pudil STŘÍPKY Z MEZINÁRODNÍHO FESTIVALU PTACTVA - AKCE PRO VEŘEJNOST ROUDNICE N./LABEM Vycházka do přírody se uskutečnila 3. října 2009 od 8:30 do 12:30 hod. na trase: Roudnice n./l. podél řeky Labe po levém břehu, proti proudu, kolem obce Dobříň a podél Dobříňského háje k tůni u řeky. Délka cesty 3,5 km. Vedl Stanislav Chvapil, a akce se zúčastnilo 26 lidí, z toho 5 dětí. Pozorováno bylo 313 ptáků ve 22 druzích. 1 brhlík lesní 1 pěvuška modrá 1 budníček menší 1 rehek domácí 2 červenka obecná 7 sojka obecná 78 holub domácí 6 straka obecná 2 holub hřivnáč 1 strnad obecný 4 hrdlička zahradní 1 střízlík obecný 21