MASARYKOVA UNIVERZITA

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Pedagogická fakulta Katedra výtvarné výchovy Šetřeme naše lesy (aneb malá myslivecká příručka) Diplomová práce Brno 2013 Vedoucí diplomové práce: doc. PaedDr. Jiří Eliška Vypracovala: Bc. Barbora Čermáková

2 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala panu docentu Jiřímu Eliškovi za vstřícný přístup a cenné připomínky k této práci, které napomohly její výsledné podobě. Dále bych ráda poděkovala Vojtěchu Čermákovi za to, že mě k tomuto tématu přivedl a trpělivě mi pomáhal. A v neposlední řadě také celé své rodině za podporu, jež mi během studia poskytovali. 2

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto závěrečnou diplomovou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Dále prohlašuji, že hlavní částí diplomové práce je praktický umělecký výkon, autorská kniha. Předložený text má charakter doprovodné průvodní zprávy k praktické diplomové magisterské) práci.. 3

4 Bibliografický záznam: ČERMÁKOVÁ, Barbora. Šetřeme naše lesy: (aneb malá myslivecká příručka). Brno, s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra výtvarné výchovy. Vedoucí práce doc. PaedDr. Jiří Eliška. Anotace: Diplomová práce Šetřeme naše lesy se zabývá aktuálními mysliveckými problémy, včetně klesající úrovně myslivosti a znalostí myslivců. Na základě těchto informací jsem se rozhodla vytvořit kapesní mysliveckou příručku, která v sobě nese stručný souhrn informací, jež by měl každý myslivec znát a respektovat. Příručka je členěna podle jednotlivých odvětví na mysliveckou legislativu, zoologii, lovectví a základy první pomoci. Dále je doplněna o kalendář, praktické organizační tabulky a adresář. Výjimečná bude zejména svým praktickým formátem, celoročním využitím a moderním uchopením celého zadání. Text diplomové práce je doprovodem k autorské knize. Zachycuje inspiraci, průběh vzniku, postup a definuje význam jednotlivých oddílů knihy. Annotation This diploma thesis Let us protect our forests deals with current game keeping problems, including a decreasing level of game keeping and gamekeepers themselves. On the basis of this information I realized to create a game keeping pocket book which will bring a short summary to be known and respected by all the gamekeepers. The pocket book is divided according to individual branches: game keeping legislative, zoology, hunting and first aid. It is further completed with a calendar, practical charts and an address book. 4

5 The thesis is extraordinary especially thanks to its practical format, wholeyear using and a modern approach to the setting. Klíčová slova Myslivost, kapesní myslivecká příručka, zvěř, myslivecká legislativa, zoologie, hygiena zvěřiny, zdravověda, kalendář, myslivost a umění Keywords Game keeping, game keepers pocket book, game, game keeping legislative, zoology, game hygiene, health science, calendar, game keeping and art 5

6 Obsah 1. Úvod Inspirace Metodika a použitý materiál Knižní vazba Typografie knihy Hlavní úsek knihy Úvodní část Textová část Myslivecký řád Zoologie zvěře Hygiena zvěřiny Ochrana zdraví při výkonu práva myslivosti Poznámky, kalendář, adresář Závěrečná část knihy Obrazový materiál, barevnost Závěr Seznam použitých informačních zdrojů

7 1. Úvod Myslivost je v současné době stále více diskutovanou oblastí a s tím bezesporu souvisí i vnímání myslivců ve společnosti. Veřejnosti je médii předkládán obraz člověka v zelené uniformě, jež je považován za nenasytného vraha nebohé a bezbranné zvěře, kterému není lhostejné zabít krásné a majestátné zvíře pro trofej. Negativní pohled pak umocňují bulvární články o nejrůznějších tragédiích. Na základě těchto neúplných informací se pak veřejnost mylně domnívá, že ideálním řešením by bylo nechat přírodu bez zásahu člověka. Docent Pavel Hell ve své publikaci Nová příručka myslivce na tato tvrzení reaguje následovně: To už ale není v antropogenně silně změněné krajině možné. Zvěř by se buď natolik přemnožila, že by působila neúnosné škody na lesním hospodářství, anebo by ji zlikvidovali pytláci. 1 V posledních letech se znovu objevují návrhy, jak obhájit myslivost před laickou veřejností. Dokázat jí, že myslivost není přežitkem, ale významným a citlivým působením na přírodu. Navíc je nedílnou součástí našeho kulturního dědictví. Soudobé školství se snaží podporovat v žácích úctu a kladný vztah k přírodě. Všeobecně je známo, že děti rády chodí do přírody. Proč v nich tedy nepěstovat tento zájem a nenabídnout jim alternativu využití volného času myslivostí? 2 Původně jsem chtěla vytvořit naučnou dětskou knihu s mysliveckou tematikou. Následně jsem od tohoto nápadu upustila, protože v tuto chvíli je potřeba začít u samotných myslivců. Statistiky bohužel uvádějí, že celková úroveň myslivosti klesá. Mezi myslivci se stále častěji objevují jedinci, kteří skládají myslivecké zkoušky pouze za účelem snadnějšího 1 HELL, Pavel. Nová příručka myslivce do kapsy. 2.vyd. Překlad Josef Hromas. Bratislava: Príroda, c2004, s. 9. ISBN Srov. GLOSEROVÁ, Barbora. Význam myslivosti p ři utváření vztahu dětí k přírodě. Brno, s. 6. Diplomová práce. Masarykova univerzita, pedagogická fakulta. 7

8 přístupu ke zvěřině nebo tzv. trofejománie 3, čímž svým kolegům značně poškozují pověst. Odborné znalosti myslivců taktéž nejsou na dobré úrovni. Pokud chceme vychovávat novou generaci, je potřeba se zaměřit také na ty, jež by jim měli být vzorem. Pokud ale chceme, aby byla myslivost okolím uznána, musíme dbát na dobrých znalostech stávajících uživatelů honiteb, protože pouze dobře vzdělaný myslivec může být příkladem. Cílem mé diplomové práce je vytvořit mysliveckou příručku příznivého kapesního formátu a funkčního provedení, která by obsahovala primární informace z oblasti myslivosti. Kniha nebude adresována začátečníkům, ale těm, kteří již absolvovali všechny potřebné myslivecké zkoušky a mohou vykonávat myslivost, včetně lovu zvěře. Bude sloužit zejména jako pomůcka nebo nápověda při situacích, jež mohou při lovu nastat. Cílem příručky není nahradit obsáhlé vědecké práce, ale poskytnout rychlé a užitečné informace. Část publikace bude věnována osobním poznámkám uživatele, čímž dojde k propojení funkce příručky a zápisníku. Netradiční grafické provedení myslivecké publikace bude mým dalším cílem. Na rozdíl od stávajících mysliveckých knih se vyvaruji realistickým výjevům zvěře při jejich lovu, a s velkým ohledem na tradici se pokusím myslivecký design modernizovat. Domnívám se, že toto oživení by mohlo být atraktivní zejména pro mladou generaci myslivců, která je pro budoucnost myslivosti opravdu nepostradatelná. Text diplomové práce je doprovodem k autorské knize. Zachycuje inspiraci, průběh vzniku, postup a definuje význam jednotlivých oddílů knihy. Navíc se mnohdy zabývá otázkou postavení myslivosti v současné české společnosti. 3 HELL, Pavel. Nová příručka myslivce do kapsy. 2.vyd. Překlad Josef Hromas. Bratislava: Príroda, c2004, s. 9. ISBN

9 2. Inspirace Počátky myslivosti můžeme datovat od okamžiku, kdy člověk přestal být pouze sběračem plodů a do svého jídelníčku zařadil živočišnou složku potravy, čímž se z něj stal lovec. Postupem času se lov přesměroval na cílevědomou zájmovou činnost a začal se tak vytrácet jeho základní účel, tedy zajistit lovci potravu. Ve středověku nebyl lov jen ukázkou odvahy a obratnosti, ale zejména významnou společenskou událostí. V této době se začínají zakládat první chovy jelenů, daňků, divokých prasat, muflonů a další zvěře. Upevňují se myslivecké zvyky, mluva a tradice, přičemž některé z nich se užívají dodnes. 4 Teprve v novověku začíná myslivost nabývat současné podoby. Myslivci si uvědomují, že nejde pouze stavy zvěře redukovat, ale musí ji také chránit. Jedním z impulsů byl i moment, kdy vymizely některé druhy spárkaté zvěře, např. pratur. V této době vznikají první myslivecké řády a zejména první právní ustanovení. 5 Josef Hromas definuje současnou myslivost a význam člověka v této organizaci následovně: V současnosti je člověk-myslivec ochráncem všech druhů zvěře a má za cíl pečovat o nárůst její kvality (hmotnostní, zdravotní i trofejové) a chovat ji v takovém množství, aby působila jen minimální (tj. únosné) škody na zemědělském a lesnickém, příp. rybničním hospodaření. Společnost přitom chápe zvěř jako trvale obnovitelné národní bohatství, které jsme povinní zachovat pro budoucí generace. K tomu slouží přijímání stále dokonalejších právních norem a zkvalitňování řízení mysliveckého obhospodařování zvěře na úseku státní správy i za pomoci dobrovolných společenských organizací. Nezbytná je důsledná ochrana zvěře a volně žijících živočichů 4 Srov. HROMAS, Josef. Myslivost. 2.vyd. Písek: Matice lesnická, s ISBN Srov. HROMAS, Josef. Myslivost. 2.vyd. Písek: Matice lesnická, s. 11. ISBN

10 i v mezinárodním měřítku. Na významu nabývá i intenzifikace chovů zvěře ve volných honitbách současně s činností myslivců v navazujících odvětvích (fotografování, filmování života zvěře, nahrávání jejich hlasů, podpora umělecké tvorby související s myslivostí atp.). Nezbytný je rozvoj mysliveckého poznávání (výzkumu) a vzdělávání myslivecké i nemyslivecké veřejnosti (literatura, časopisy, filmy, televize, sbírky, muzea aj.). 6 Lze tedy definovat tři základní funkce myslivosti. Za charakteristickou činnost by se dala v současnosti považovat výrobně komerční funkce 7, neboť v posledních letech byl zaznamenán opravdu zvýšený zájem o zvěřinu v české gastronomii. Příčinou je nepochybně návrat člověka k přírodním potravinám. Pro spotřebitele je atraktivní představa, že zvíře nebylo chováno ve stísněných podmínkách ve velkochovech, ale ve volné přírodě. Navíc zvěřina patří díky svému složení k nejcennějším potravinám. S výrobně komerční funkcí však souvisí také poplatkový odstřel zvěře, odchyt a export živé zvěře a zisk dalších produktů, k nimž patří například kůže, parohovina, štětiny atd. 8 Druhou funkcí je ekologicko-ochranářská 9. Jde o zajištění optimálních podmínek pro rozvoj zvěře, přičemž tyto podmínky by měly být zaručeny ve shodě s přírodou a zájmy společnosti. Nikdy však nesmí být upřednostňována výrobně komerční funkce nad ekologickoochranářskou. 10 Ochranou zvěře se obecně rozumí prevence před nakažlivými nemocemi, před škodlivými zásahy lidí (např. 6 Srov. HROMAS, Josef. Myslivost. 2.vyd. Písek: Matice lesnická, s. 11. ISBN HELL, Pavel. Nová příručka myslivce do kapsy. 2.vyd. Překlad Josef Hromas. Bratislava: Príroda, c2004, s. 11. ISBN Srov. HELL, Pavel. Nová příručka myslivce do kapsy. 2.vyd. Překlad Josef Hromas. Bratislava: Príroda, c2004, s. 11. ISBN HELL, Pavel. Nová příručka myslivce do kapsy. 2.vyd. Překlad Josef Hromas. Bratislava: Príroda, c2004, s. 11. ISBN Srov. HELL, Pavel. Nová příručka myslivce do kapsy. 2.vyd. Překlad Josef Hromas. Bratislava: Príroda, c2004, s. 11. ISBN

11 nedovolené chemické postřiky, nehlášené kosení v nočních hodinách), nepříznivými vlivy prostředí a volně pobíhajícími psy. Udržet klid v honitbě je důležité nejenom v době hnízdění a kladení mláďat. Uživatelé honitby by měli zakládat remízky, úkryty a políčka pro zvěř. Dále by se měli podílet na záchraně zvěře při stavech nouze např. při záplavách nebo lesních požárech. V období zimy je uživatel honitby povinen starat se o bezvadný stav krmelců, zásypů a slanisek a dle potřeby zvěř přikrmovat. 11 Neméně důležitou funkcí je společenská funkce 12 myslivosti. Dodržování tradic nebo třeba společné hony výrazně upevňují vztahy mezi jednotlivými členy sdružení. Tato funkce je však důkazem, že myslivost se nedotýká pouze myslivců, ale významně ovlivňuje i spisovatele, umělce a vědce. 13 Myslivost je nepochybně spjata s naší kulturou a výrazně ji po staletí ovlivňovala, a to zejména svými tradicemi a zvyky. Barbora Gloserová ve své diplomové práci dokonce tvrdí: České myslivecké tradice jsou jedinečné svým rozsahem a hloubkou v porovnání se situací v jiných částech světa. 14 Statistiky bohužel uvádějí, že kvalita české myslivosti za poslední roky velice klesla. Pokud tedy nechceme, aby za pár let bylo na myslivost pohlíženo jako na přežitek a na myslivce jako na nebezpečnou skupinu lidí, která má navíc v držení zbraně 15, musím ji nepochybně pozvednout. Podle mého názoru je nejefektivnější začít v první řadě u samotných členů, resp. jejich vzděláním. 11 Srov. ČERVENÝ, Jaroslav. Encyklopedie myslivosti. Vyd. 1. Praha: Ottovo nakladatelství, 2004, s. 64. ISBN HELL, Pavel. Nová příručka myslivce do kapsy. 2.vyd. Překlad Josef Hromas. Bratislava: Príroda, c2004, s. 11. ISBN Srov. HELL, Pavel. Nová příručka myslivce do kapsy. 2.vyd. Překlad Josef Hromas. Bratislava: Príroda, c2004, s. 11. ISBN GLOSEROVÁ, Barbora. Význam myslivosti při utváření vztahu dětí k přírodě. Brno, s. 6. Diplomová práce. Masarykova univerzita, pedagogická fakulta. 15 Tamtéž, s

12 3. Metodika a použitý materiál V prvním okamžiku jsem uvažovala o vytvoření knihy pro děti, která by se zabývala mysliveckou tematikou a jež by se dala využít buď při mysliveckých zájmových kroužcích, nebo při osvětách na základních školách. Od této myšlenky jsem však záhy upustila, protože pohled nových generací se předně odvíjí od přístupu zkušených myslivců k myslivosti. S nelichotivými argumenty proti myslivosti neinformované veřejnosti se budeme setkávat stále, ale pokud se jejich výtky stanou běžnou praxí, nemůžeme zájem o ochranu přírody ze strany mladé generace očekávat. Na knižním trhu je k dispozici poměrně velké množství kvalitních publikací, zabývajících se myslivostí. Vyvstává tedy otázka, proč jsem se rozhodla vytvořit další. Myslivost je postavena na vědeckých základech a její členové se musí řídit stanovenými pravidly. Podkladem pro kvalitní vykonávání myslivosti je zejména dobrá vzdělanost jejich členů. Napadlo mě tedy vytvořit příručku kapesního formátu, kterou by mohl myslivec nosit stále u sebe. Především jsem myslela s sebou na čekanou. Při lovu mu tak může být i užitečnou nápovědou. V této kapitole naznačím cestu vzniku mnou vytvořené myslivecké příručky. Primárně uvedu postup, při jakém kniha vznikala, a to včetně všech komplikací. Součástí oddílu bude i zdůvodnění volby technických parametrů, užitého materiálu a výběru informací. Samostatnou podkapitolu věnuji grafickému provedení knihy, protože jedním z mých výchozích cílů bylo i vytvoření netradičního grafického provedení myslivecké publikace. V počáteční fázi jsem zmapovala trh, zdali již některý z autorů neměl podobný nápad. Na českém trhu se pár kapesních příruček v minulosti objevilo, žádná však neměla slibovaný kapesní formát. Navíc obsahovaly 12

13 velké množství informací, čímž se stávaly nepraktickými i svou tloušťkou. Pokud si uvědomíme, kolik věcí by měl podle mysliveckých publikací s sebou lovec na posed nosit, je naprosto nepředstavitelné, aby do této povinné výbavy přibalil ještě tři sta stránkovou knihu, coby kapesní nápovědu Knižní vazba Sekundární literatura byla velice dobře dostupná, proto nebyl problém ji obstarat. Navíc většinu publikací obsahuje i má knihovna. Problém však nastal v okamžiku, kdy jsem začala formulovat konkrétní nároky na svou práci. Důležitý byl v první řadě formát, na něž jsem kladla jediný, a přitom zásadní, požadavek, a to skladnost. Rozměr však nemohl být příliš malý, protože by ovlivnil velikost písma, tloušťku knihy apod. Nakonec mi pro knihu přišel vyhovující normalizovaný formát A6. Knižní blok a knižní desky mají tedy v konečné fázi rozměry mm. Od prvopočátku jsem kladla veliký nárok na odolnost knihy, a to vzhledem k náročným podmínkám, ve kterých se myslivci mnohdy pohybují. Upustila jsem však od přebalu knihy, protože v současné době se již běžně vyrábějí obálky z odolného materiálu, jež knihu dostatečně ochrání, Navíc by přebal mohl překážet při manipulaci. Nakonec jsem se rozhodla pro obálku pokrytou matným laminem. Díky své omyvatelnosti zaručí snadnější údržbu knihy. V praxi je běžné, že druh knižní vazby se přizpůsobuje výtvarnému návrhu knihy nebo naopak, návrh je přizpůsobován druhu vazby. 16 V případě mé myslivecké příručky jsem se snažila o druhé zmíněné řešení, tedy primárně byly stanoveny požadavky na knižní vazbu a od té se odvíjel obsah. Zvolila jsem měkkou šitou vazbu s označením V4, někdy 16 Srov. KILIANOVÁ, Anna. Typografická úprava knihy Edgara Allana Poea: Podivné příběhy. Brno, s. 4. Bakalářská práce. Masarykova univerzita Fakulta informatiky. 13

14 též označovanou jako paperback. Polotuhá nebo dokonce tuhá vazba by byla jistě mnohem odolnější, mně šlo ale v první řadě o skladnost, což paperback zaručuje. Navíc tento typ vazby má nejvyšší pevnost ze všech měkkých vazeb. Hřbet knihy je rovný, a to i přesto, že mnohým evokuje učebnici základní školy 17. Vzhledem k malému formátu a poměrně omezenému objemu jsem se však pro tento typ hřbetu odhodlala. Rozhodla jsem se využít na hlavní část své práce recyklovaný papír. Vždyť součástí myslivosti je i zájem na zachování a ochraně lesů. S ekologií a myslivostí velice úzce souvisí spor myslivců a ekologů, jež je stále velice živý. Jistý ochránce přírody ve svém článku na internetových stránkách nazývá myslivce sadisty, jež by měli vyhledat lékařkou pomoc. Cituji: nejpodstatnějšími důvody pro potřebu lovu u myslivců jsou: chuť zabíjet, sadismus, moc nad životem a smrtí, ventilace patologické agresivity, manipulace a ovládání přírody, náhradní vybití sexuálních potřeb, potřeba získání prestiže a sport. Psychické poruchy by neměly být žádným důvodem k zabíjení zvířat; je totiž potřeba vyhledat odpovídající lékařskou pomoc. 18 Tito lidé si však vůbec neuvědomují důsledky, které by nastaly, kdybychom nechali přírodu v současném stavu žít vlastním životem. Pokud opomineme škody, které by zvířata začala způsobovat v hospodářství, problematická by začala být také onemocnění zvěře, jež jsou v mnohých případech přenosná na člověka. Samozřejmě by se o těchto problémech dalo polemizovat. Je však důležité si uvědomit, že myslivec nemusí být ekolog, ochrana přírody mu však v žádném případě není lhostejná. 17 PECINA, Martin. Knihy a typografie. 1. vyd. Brno: Host, 2011, s. 91 ISBN Zaostřeno na myslivost. In: Ohz.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 14

15 3.2. Typografie knihy Pro snadnější orientaci v textu je důležité využít vhodných typografických prvků. Ve své práci jsem zvolila pouze jeden druh písma, a to bezpatkový font Arial Narrow. Tento typ písma je většině lidí dobře známý, čímž se stává pro čtenáře přirozeným. Zbytečně tak neunavuje a nerozptyluje. Nadto působí na rozdíl od patkových fontů mladistvým a odlehčeným dojmem. U knihy, která obsahuje odborné informace a jejím základním posláním je vzdělávat, mi přišel tento font naprosto odpovídající. Martin Pecina ve své publikaci Knihy a typografie doporučuje u menších formátů použít velikost písma 8 9 b., a raději zvětšit řádkový proklad na úkor velikosti písma. 19 Vzhledem k tomu, že na čekané je mnohdy poměrně špatná viditelnost, jsem u většiny textů zvolila doporučenou velikost písma o bod navýšit. Tedy 10 b. a proklad 18 b. Výjimku tvoří pouze nadpisy a důležité informace textu. Ty jsem rozlišila změnou velikosti. Ke kombinaci velikosti a tučnosti písma jsem se uchylovala pouze v nejzazších případech, a to zejména v okamžiku, pokud jsem chtěla na nějakou informaci nebo kapitolu opravdu důrazně upozornit. Kurzíva se objevuje pouze v souvislosti s latinským názvoslovím a u krátkých veršů na jednotlivé měsíce v roce. V tomto případě jsem chtěla odlišit informaci, jež v sobě nenese žádný vědecký podtext. Při volbě těchto přídatných prvků jsem si plně uvědomovala jejich retardační funkci. Souvislý text je vždy zarovnán do bloku. Působí tak kompaktně, upraveně a nenarušuje se tak čtenářova pozornost. Rozličné mezery mezi slovy, jež při zarovnání do bloku mnohdy vznikají, jsem zmírnila dělením slov na konci řádku. Hlavní nadpisy jsou zarovnány na střed. 19 Srov. PECINA, Martin. Knihy a typografie. 1. vyd. Brno: Host, 2011, s ISBN

16 3.3. Hlavní úsek knihy Úvodní část Vnitřní struktura knihy má stanovena jasná pravidla. Vždy však záleží na autorovi, jak se k nim postaví, zda je bude respektovat či nikoli. V mém případě se jedná o naučnou literaturu, zanechala jsem tedy klasické vnitřní uspořádání, které je členěno podle jasné logiky. Navíc čtenář je na tuto posloupnost zvyklý a není tak rozptylován. Může se tedy plně věnovat obsahu knihy. 20 Na vnitřní stranu desek jsem prakticky umístila kalendář doby lovu zvěře, jež je sestaven podle Vyhlášky č. 245/2002 Sb. Ministerstva zemědělství o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách lovu zvěře. Obsah této vyhlášky je nepochybně zřetelný již ze samotného názvu. Lov zvěře má svá omezení a podléhá přísným pravidlům. Nemůže si tedy každý lovit, co chce a kdy chce. Navíc je zde přihlíženo i k pohlaví a místu výskytu zvěře. Např. kohout bažanta obecného se může lovit od 16. října. Slepice bažanta taktéž od 16. října, ale pouze v bažantnicích. Nebo lov srnce obecného je stanoven od 16. května a srna a srnče od začátku srpna. Výjimku tvoří pouze sele a lončák prasete divokého a liška obecná. Ti nejsou hájeni celoročně. Podle myslivecké legislativy může orgán státní správy myslivosti udělovat během roku výjimky. Jedná se například o povolení lovu na nehonebních pozemcích, mimo zákonnou dobu lovu nebo nad rámec plánu lovu (např. z nutnosti omezit početnost některého druhu zvěře kvůli škodám či z důvodů ochrany přírody nebo pro vědecké účely). 21 Někteří ochránci přírody se domnívají, že dobu mimo loveckou sezónu si myslivci vytvořili proto, aby si vykrmili nové živé terče. 22 Tento 20 Srov. PECINA, Martin. Knihy a typografie. 1. vyd. Brno: Host, 2011, s. 92. ISBN ČERVENÝ, Jaroslav. Encyklopedie myslivosti. Vyd. 1. Praha: Ottovo nakladatelství, 2004, s. 65. ISBN Zaostřeno na myslivost. In: Ohz.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 16

17 pohled je ale velice úzkoprsý. Celý myslivecký kalendář určující doby lovu zvěře byl však sestaven velice pečlivě na základě přísných kritérií. Není náhodou, že většina zvířat je hájená od ledna do července. Během této doby zvěř nabírá síly po zimě, klade mladé a páří se. Každý myslivec by měl doby lovu znát a hlavně je respektovat. Proto jsem jej zvolila jako první odkaz, se kterým se čtenář setká, když otevře mou práci. Patitulem bývá označována lichá strana před hlavním titulem. 23 Patitul má zejména retardační funkci. Kniha tak nepůsobí příliš uspěchaně. Já jsem však od začátku bojovala s objemem knihy. Z tohoto důvodu jsem patitul vynechala. Hlavní titul, vstupní stranu knihy, tvoří název knihy, jméno autorky, místo a rok vzniku knihy, přičemž název jsem zarovnala do středu knihy. Snažila jsem se, aby tato strana ladila s celkovým zpracováním příručky U odborné literatury se obsah uvádí za úvod. 24 Toto pravidlo jsem ve své publikaci dodržela. Úvod je velice stručný a ve zkratce naznačuje význam publikace. Čísla stran jsem uvedla vždy do spodního rohu stránky Textová část Funkce textové části knihy je v tomto případě vzdělávací a sdělovací. Tomu je i přizpůsobena forma sdělení a jazyk. 23 Srov. KILIANOVÁ, Anna. Typografická úprava knihy Edgara Allana Poea: Podivné příběhy. Brno, s. 6. Bakalářská práce. Masarykova univerzita Fakulta informatiky. 24 Srov. KILIANOVÁ, Anna. Typografická úprava knihy Edgara Allana Poea: Podivné příběhy. Brno, s. 7. Bakalářská práce. Masarykova univerzita Fakulta informatiky. 17

18 Na samotné knize je nejpodstatnější její obsah. Právě zde nastaly největší komplikace. Bylo zásadní si ujasnit, na jaké oddíly by se měla příručka členit. Myslivost je vědecká disciplína, která se zabývá spoustou odvětví, např. právní normy, legislativa, ekonomika myslivosti, myslivecká zoologie, chov zvěře, péče o zvěř, hygiena, myslivecká kynologie a mnohé další. I kdybych uvedla jen pár informací z každé oblasti, byla by má práce velice obsáhlá a hlavně nepřehledná. Také jsem řešila problém, aby výběr témat nebyl příliš subjektivní. Porovnala jsem proto mezi sebou pár mysliveckých publikací a na základě nejčastěji uváděných informací jsem sestrojila prvotní nástin své práce. Příručka by měla sloužit jako nápověda myslivce v terénu a právě na základě této idey vznikla konečná osnova. Velice obtížný úkol nastal při výběru nejpodstatnější informací do jednotlivých kapitol. Abych docílila skladného kapesního formátu, musely být informace opravdu stručné a základní Každá vědecká práce považovala za nejdůležitější vědomosti myslivce něco jiného. Nebylo jednoduché je vybrat, zestručnit a zároveň neporušit jejich podstatu. Přestože mnou vytvořená příručka není určena začátečníkům a již předpokládám jisté znalosti z této oblasti, nemohla jsem je do příručky vkládat pouze heslovitě, protože působily jako vytržené z kontextu. Proto jsem byla nucena dodávat další a další texty, čímž mi začala příručka nabývat na objemu. Zřejmě v tomto okamžiku jsem pochopila, proč žádná taková kniha na trhu není. V záplavě tolika informací je opravdu obtížné vystihnout opravdu ty nejdůležitější a přitom na ně navázat dalším sdělením. Nalezla jsem však konstruktivní řešení. Za každým tematickým úsekem jsem umístila výčet sekundární literatury, ze které jsem v dané kapitole čerpala. Uvedené zdroje za oddílem obsahují pouze odpovídající strany, které se zabývají danou problematikou v konkrétní publikaci. Podle mého názoru jsem tímto způsobem poskytla čtenáři přehlednější a účelnější 18

19 alternativu při dalším samostudiu, než kdybych uvedla pouze souhrnný abecední seznam na konci příručky. Mysliveckou příručku jsem rozčlenila na pět základních částí. Uživatel zde nalezne oddíly týkající se mysliveckého řádu, zoologie zvěře, hygieny zvěřiny a zdravovědy. Všechny tyto kapitoly se tematicky dotýkají především lovectví, a to z důvodu, že právě zde může nedostatečně vzdělaný myslivec napáchat největší škody. Závěr knihy je věnován organizaci uživatele knihy. Je zde uveden kalendář a užitečné organizační tabulky Myslivecký řád Myslivecké právo, vyhlášky a legislativa jsou velice významné dokumenty, které je důležité znát. V tomto úseku nelze žádné informace vynechávat a zestručňovat. Proto jsem se rozhodla, že do své příručky zařadím pouze jednu část myslivecké legislativy, a tou je myslivecký řád. Tento text považuji za naprostý základ myslivosti, proto jsem z něj vytvořila první kapitolu příručky. Myslivecký zákon nebyl schopen postihnout mysliveckou problematiku v celé své šíři, proto byl vytvořen myslivecký řád. Neodmyslitelnou součástí myslivosti jsou totiž také tradice, které se budovali celé generace a jsou spjaty s naší kulturou, nebo také bezpečnost při zacházení se zbraní. Právě proto Českomoravská myslivecká jednota přistoupila k novému zpracování Mysliveckého řádu. Nový dokument vznikal po dohodě s dalšími organizacemi, např. s Řádem sv. Huberta, Safari clubem nebo Asociací profesionálních myslivců. 25 Tento současný řád byl schválen Sborem zástupců Českomoravské myslivecké jednoty v Praze dne 21. října 2000 a doplněn rozhodnutím Sboru zástupců dne Nabyl platnosti uveřejněním ve Věstníku ČMMJ a nahradil 25 Srov. HELL, Pavel. Nová příručka myslivce do kapsy. 2.vyd. Překlad Josef Hromas. Bratislava: Príroda, c2004, s. 41. ISBN

20 tak myslivecký řád z roku Hned v úvodu dokumentu je vystižena jeho podstata. Zní následovně: Českomoravská myslivecká jednota vydává tento myslivecký řád, který vychází z právních předpisů o myslivosti, předpisů o zbraních a střelivu, o ochraně přírody a o veterinární péči, pokud se vztahují k myslivosti, a ze stanov ČMMJ a ostatních jejích vnitřních prováděcích předpisů. Dodržováním mysliveckého řádu se sleduje správný a bezpečný výkon práva myslivosti v souladu s tradicemi. Znalost a dodržování mysliveckého řádu je jednou z povinností každého člena ČMMJ ve smyslu jejích stanov. 27 Řád se dělí na čtyři základní části. První z nich se zabývá péčí o zvěř a obsahuje výčet základních úkolů myslivce při ochraně zvěře po celý rok. Z těch nejzákladnějších bych uvedla zajištění dostatku krmiva během zimy, udržování čistoty v přikrmovacích zařízeních, jarní dezinfekce krmelců, ochrana před chemickými postřiky a v době kosení pícnin nebo například prevence před chorobami a postup při jejich výskytu. 28 Druhý úsek je zaměřen na lov zvěře. Jsou zde definovány legální způsoby lovu, potřebné doklady k výkonu myslivosti a postup při ohlašování úlovku. Řád dále zakazuje střílet na matku od mláďat (pokud je to nutné, nejprve ulovit mládě) a na vůdčí samičí zvěř v tlupě. Zvíře musí být co nejrychleji a bez mučení usmrceno. 29 Třetí část je věnována bezpečnostním předpisům a zásadám při zacházení s loveckou zbraní. Pravidla zde uvedená jsou velice důležitá nejenom s ohledem na svou bezpečnost, ale i ostatních. Každoročně se setkáváme s případy, kdy kvůli neopatrnosti přichází lidé o život Srov. Myslivost. Myslivecký řád [online] [cit ]. Dostupné z: Myslivost. Myslivecký řád [online] [cit ]. Dostupné z: Srov. Myslivost. Myslivecký řád [online] [cit ]. Dostupné z: Srov. Myslivost. Myslivecký řád [online] [cit ]. Dostupné z: 20

21 Zejména se tak stává při hromadných honech. Proto je organizaci společných lovů vyčleněno místo i v tomto úseku. V řádu dále stojí, že zbraň by měla být vždy zabezpečena a nesmí směřovat do prostoru, kde jsou lidé, a to ani v případě, kdy si je lovec jistý, že zbraň není nabitá. Upozorňuje na nebezpečí odrazu broku od hladiny vody, kamenitého terénu nebo zmrzlé půdy. Ohrozit zdraví můžou také nečistoty v hlavni. Přísným bezpečnostním pravidlům podléhá taktéž uložení zbraně doma nebo v jiných skladových prostorách. 30 Nejrozsáhlejší oddíl se zabývá mysliveckou morálkou, zvyky a tradicemi. Myslivecké zvyky se formují již od středověku a mají opravdu dlouholetou tradici. S vývojem zbraní a technik lovu prošly i zvyky a tradice mnoha inovacemi, proto se o jejich aktualizaci pokusili i členové ČMMJ v novém mysliveckém řádu. Součástí myslivecké kultury je i typická myslivecká mluva, která se užívá zejména při významných příležitostech. Dále jsou zde vymezena pravidla slušného chování při honech, např. myslivec nekritizuje sousední honitbu, na možné nedostatky má upozornit vedoucího lovu. Se zvěří se zachází s úctou a šetrně. Stále se užívají úlomky, tzv. poslední hryz, a lovecké právo. Jedná se o pravidla rozdělení uloveného kusu mezi střelce a osobu, která zvíře vyvrhla. V neposlední řadě je zde zmínka o tradičním mysliveckém oblečení. Při slavnostních příležitostech je dbán důraz na myslivecký stejnokroj. V závěru řádu Českomoravská myslivecká jednota uvádí, že myslivecká rada ČMMJ může běžně řád pozměňovat podle aktuálních potřeb Zoologie zvěře Ve druhé kapitole příručky se zabývám zoologií zvěře. Nejenom, že by měl myslivec o zvěř pečovat, ale zejména by ji měl být schopen rozlišit a vědět 30 Srov. Myslivost. Myslivecký řád [online] [cit ]. Dostupné z: 31 Poslední dva odstavce mysliveckého řádu pocházejí ze stejného zdroje jako předchozí. 21

22 o ní alespoň základní informace. Zoologií zvěře se rozumí nauka o zvěři. Zvěří chápeme ty druhy volně žijících živočichů, které jsou taxativně vyjmenovány v zákoně o myslivosti č. 23/1962 Sb. (v ČR nově č. 449/2001 Sb.). Dřívější dělení zvěře na užitkovou (poskytující zvěřinu) a škodnou (predátoři a další druhy konzumující druhy užitkové) je dávno překonáno, 32 doplňuje Pavel Hell ve své publikaci. Kvůli přehlednosti jsem rozdělila na zoologii zvěře na dva menší oddíly zoologii zvěře srstnaté a zoologii zvěře pernaté, přičemž první úsek je rozsáhlejší. Při zpracovávání této kapitoly jsem přihlížela zejména k našim klimatickým podmínkám a podle toho také volila jednotlivé zástupce, tedy zvěř, která se u nás běžně vyskytuje ve volné přírodě. Na rozdíl od první kapitoly může tento úsek působit poněkud schematickým dojmem. Je to však záměr. Šlo mi o uspořádání základních informací co možná nejpřehledněji. Proto také užívám stále stejného klíče při zpracování jednotlivých medailonů. V první řadě se čtenář setká se zařazením zvěře do systému živočichů. V mnohých případech jsou jednotlivá odvětví stručně definována. Následuje zjednodušená ilustrace zástupce skupiny. Jednotlivé části jeho těla jsou popsány mysliveckou terminologií, jež ve většině případů demonstruje mysliveckou mluvu. Každý myslivec by se měl v tomto názvosloví orientovat, usnadňuje se tak komunikace mezi jednotlivými uživateli honitby. Informace jsem hledala zejména v publikacích, které se přímo mysliveckou mluvou zabývají, protože na rozdíl od rozsáhlých encyklopedií zde byla tato problematika vypracována podrobněji. Jako příklad uvádím Českou mysliveckou mluvu od Jiřího Sekery. Jedná se o poměrně staré vydání, avšak po konfrontaci s údaji v ostatních knihách se myslivecké názvosloví za posledních třicet let příliš nezměnilo. 32 HELL, Pavel. Nová příručka myslivce do kapsy. 2.vyd. Překlad Josef Hromas. Bratislava: Príroda, c2004, s. 45. ISBN

23 Podkladem pro vypracování medailonů zástupců dané skupiny mi byla dostupná sekundární literatura. Pod stručnou charakteristikou zvířete jsem vždy umístila přehledný obrázek rozšíření konkrétního druhu v České republice a v Evropě. Těmito schématy jsem se inspirovala v knize Jaroslava Červeného Encyklopedie myslivosti. Dalším jednotícím prvkem všech medailonů jsou i přehledné tabulky. Nebylo snadné vymyslet její jednotlivé kategorie tak, aby byly ve všech skupinách co nejvíce podobné a zároveň sdělovaly základní informace. V žádné dostupné publikaci jsem na podobné tabulky nenarazila. Pouze v Mysliveckém zápisníku na rok 2012 Petra Šeplavého jsem se setkala s obdobným členěním u pernaté zvěře. Nicméně údaje obsahovaly pouze informace o hnízdění. Po porovnání rozsáhlých popisů zvěře v dílech Jaroslava Červeného Encyklopedie myslivosti, v Myslivosti Josefa Hromase a Nové příručce myslivce do kapsy Pavla Hella jsem vytvořila základní členění tabulky popis, velikost, hmotnost, říje, březost, počet mláďat, způsob života, potrava, biotop, doba lovu. Pořadí je logické od celkového vzezření se přes rozmnožování a způsob života dostáváme až k době lovu. Jistě by se dalo diskutovat o umístění potravy a biotopu na závěr tabulky. Mně toto rozvržení však přišlo příhodné. Vytvoření tabulek nebylo vůbec jednoduché. I zde jsem se potýkala s problémem, které informace nezveřejnit. V současné době je k dispozici velké množství studijního materiálu, a to nejenom z oblasti mysliveckých publikací. Myslím si však, že se mi povedlo vytvořit přehledný a stručný systém, jenž obsahuje opravdu základní a užitečné informace. Součástí oddílu zoologie zvěře je také podkapitola, která se zabývá jejími pobytovými znaky. Pobytovými znaky se rozumí značky, které po sobě zvěř zanechá a tím upozorní na fakt, že se v daném místě vyskytovala. Mezi nejznámější patří stopy, vychozené stezky, úkryty, zbytky potravy a trus. Pobytovými znaky může být také peří, hnízdo, vajíčka, zbytky srsti, 23

24 paroží nebo dokonce i zvukové projevy. Na základě pečlivého sledování se může myslivec dozvědět spoustu důležitých informací o chování zvěře. Nejenom, že je schopen určit o jakého živočicha se jednalo, ale v mnohých případech také pozná vztah zvířete k prostředí. 33 Vysoká frekvence stop na jednom místě může být pro myslivce impulsem k založení nového krmeliště atd. Součástí stopařství je i tzv. dokumentace stop. Stopa se změří, slovy popíše, vyfotografuje a případně se učiní odlitek. 34 Libuše Weinerová ve svém článku na príroda.cz uvádí tento postup analýzy stop: Na stopě se sleduje velikost, počet a postavení prstů, výskyt paspárků, forma polštářků, otisky peří či srsti na okrajích stop atd. Při nalezení stopy je důležité posoudit stav podkladu, do něhož je stopa vytlačena. Poté se posoudí stopní dráha, tzn. vzájemné postavení jednotlivých stop. Ze stopní dráhy se dá vyčíst např. běh, klus, cval, úprk 35 Z tohoto důvodu jsem do své příručky uvedla postup měření stop a jejich popis u zvěře pernaté, srstnaté i spárkaté. V tomto případě mi předlohou byla schémata z encyklopedie Jaroslava Červeného a z knihy Stopařství od Karla Dolejše. V příručce se okrajově zabývám i dalším pobytovým znakem zvěře, a to jeho trusem. Výkaly jsou důležitým pobytovým znakem, protože z něj se dá odvodit druh zvěře, pohlaví, stáří, ale i zdravotní stav. Odlišujeme od sebe trus býložravců a masožravců. Výkaly býložravců produkují na rozdíl od masožravců velké množství trusu, které v sobě mimo jiné obsahuje nestrávené zbytky rostlin, ze kterých se dá určit potrava. Navíc odlišný trus má spárkatá zvěř v létě a jiný v zimě. Samozřejmě 33 Srov. ČERVENÝ, Jaroslav. Encyklopedie myslivosti. Vyd. 1. Praha: Ottovo nakladatelství, 2004, s ISBN Srov.ČERVENÝ, Jaroslav. Encyklopedie myslivosti. Vyd. 1. Praha: Ottovo nakladatelství, 2004, 591 s. ISBN Priroda.cz. WEINEROVÁ, Libuše. Pobytové znaky zvěře - základy stopařství [online] [cit ]. Dostupné z: 24

25 se to odvozuje od přijaté potravy. Na jaře při přechodu na zelenou stravu mají přežvýkavci převážně kašovité výkaly, zpravidla nazelenalé barvy. Na druhou stranu v zimě je trus formován do tuhých pevných bobků. Avšak některé druhy zvěře mají od sebe naprosto nerozeznatelný trus. Příkladem by mohla být koza bezoárová a kamzík horský. Jinou formou výkalů se odlišuje prase divoké. Jedná se o jediné spárkaté zvíře, jehož trus nemá tvar klasických bobků, ale jedná se o načernalé hroudy stmelené z dalších kusů nepravidelného tvaru. Pro zajímavost uvádím, že zřejmě největší trus z našich kopytníků má los. Jeho oválné bobky měří v průměru asi 30 mm. 36 Na druhou stranu šelmy, které se živý převážně živočišnou potravou, mají daleko méně trusu. Na rozdíl od býložravců si masožravci svým trusem značkují teritorium, proto většinou není problém na jejich výkaly narazit. Velikost, tvar a konzistence se odvíjí od složení jejich potravy. Například medvěd má zjara trus řídký, v létě se v něm objevují zbytky plodů a při masité stravě mají jeho výkaly válcovitý tvar. 37 Je zajímavé, že jezevci si v blízkosti svých nor vytváří jakési latríny jamky na odkládání trusu. 38 Kočka divoká a rys své výkaly často ukrývají nebo zahrabávají. 39 V této kapitole však postrádám rozbor dalších pobytových znaků, jako jsou například vejce, peří, shozy nebo ohryzy kůry stromů. Z kapacitních důvodů jsem byla nucena uvést jen ty nejznámější a nejlépe identifikovatelné tedy stopy a trus. 36 Srov. ČERVENÝ, Jaroslav. Encyklopedie myslivosti. Vyd. 1. Praha: Ottovo nakladatelství, 2004, s ISBN Srov. ČERVENÝ, Jaroslav. Encyklopedie myslivosti. Vyd. 1. Praha: Ottovo nakladatelství, 2004, s ISBN HELL, Pavel. Nová příručka myslivce do kapsy. 2.vyd. Překlad Josef Hromas. Bratislava: Príroda, c2004, s. 89. ISBN Srov. ČERVENÝ, Jaroslav. Encyklopedie myslivosti. Vyd. 1. Praha: Ottovo nakladatelství, 2004, s ISBN

26 Pokud bych měla celou tuto kapitolu zhodnotit, domnívám se, že navzdory velkého počtu informací se mi podařilo vytvořit přehledný úsek o zoologii u nás běžně se vyskytující zvěře. Zejména bych ocenila zmíněné tabulky, jejichž zpracování bylo opravdu náročné. Na jejich úkor však pokulhává celá kapitola věnovaná pobytovým znakům zvěře Hygiena zvěřiny V posledních letech se stále více zvyšuje poptávka po kvalitních potravinách. Spotřebitel se zajímá o historii produktu a raději sáhne po výrobku z bio-chovů, kde má zaručeno, že se zvíře během svého života netrápilo a bylo krmeno pouze kvalitními potravinami. Jeho maso je tedy mnohem zdravější a přirozeně výživnější. S tím samozřejmě také souvisí větší zájem o zvěřinu. Zvěřina splňuje požadavky náročného spotřebitele dokonale. Je řazena k nejcennějším potravinám, a to nejenom díky svému složení. Tato zvířata žijí ve volné přírodě, čímž je jim zaručena neomezená volnost pohybu a pestrá strava. Jejich svalovina je na rozdíl od zvířat z domácích chovů daleko lépe prokrvená. 40 Kvalitu tohoto cenného zboží však ovlivňuje mnoho činitelů a není to zdaleka vždy jen zdravotní stav zvěře. Největší podíl na jakosti nese lovec, proto považuji informace této kapitoly pro uživatele za velice podstatné. Právě on určuje dobu, která uběhne mezi zasažením zvěře a jejím usmrcením. Což je jeden z důležitých faktorů, který rozhodne o výsledné jakosti masa. Dále neodborná manipulace může zvěřinu zcela znehodnotit. 41 Z těchto důvodů jsem se rozhodla informace z této kapitoly příliš nezestručňovat. Na rozdíl od předchozích oddílů je zde použito více souvislého textu bez odrážek. Důvod je jediný. Tato kapitola je zaměřená 40 Srov. WINKELMAYER, Rudolf. Hygiena zvěřiny: příručka pro mysliveckou praxi. Brno: Institut ekologie zvěře VFU, c2005, s ISBN Srov. WINKELMAYER, Rudolf. Hygiena zvěřiny: příručka pro mysliveckou praxi. Brno: Institut ekologie zvěře VFU, c2005, s. 77. ISBN

27 na lov zvěře a manipulaci s ní. K celému tomuto úkonu by měl lovec vždy přistupovat s naprostým respektem a úctou ke zvířeti. Je důležité, aby si plně uvědomil odpovědnost za své jednání. Rozčlenění celého textu do odrážek by tak spíše připomínalo popis pracovního postupu, což je v tomto případě zcela nevhodné. Výjimku tvoří pouze část zabývající se vyvrhováním spárkaté zvěře. Tento úkon má totiž svá pevně daná pravidla a postup. Bylo tedy účelnější postup očíslovat pro lepší orientaci uživatele. Ale i během této činnosti musí myslivec s tělem zvířete nakládat s úctou. Kapitola obsahuje průběh lovu od pozorování zvěře po uskladnění jeho masa. Když jsem uváděla, že tato příručka by měla sloužit také jako nápověda pro myslivce, myslela jsem tím především na tuto část. Zde se čtenář setká se spoustou cenných rad, kterými si jistě obohatí své stávající znalosti. Mnoho z nich si ani neuvědomuje, že i nedostatečnou výbavou, jež si s sebou na lov bere, může maso znehodnotit. Za velice užitečné též považuji zveřejnění údajů o skladování zvěřiny. Značnou část oddílu představují choroby zvěře. Neznalost těchto nemocí je značně nebezpečná, protože mnohé z nich jsou pro člověka neléčitelné nebo dokonce smrtelné. Protože i zde jsem bojovala s narůstajícím objemem knihy, musela jsem vybrat pouze takové nemoci, které podléhají povinnému hlášení, u nichž se maso stává nepoživatelné a kterými se člověk může nakazit. Choroby jsem pro snadnější orientaci umístila do přehledných tabulek, v nichž jsem opravdu důležitá upozornění zvýraznila žlutou barvou. K tomuto způsobu zpracování nemocí mě částečně inspirovala kniha Nová příručka myslivce. Toto téma je obsažené ve velkém množství kvalitní literatury. Nejvíce jsem však čerpala z publikace Hygiena zvěřiny. Přičemž autorem původního vydání je vrchní veterinární rada Rudolf Winkelmayer. Úsek zabývající 27

28 se nemocemi jsem doplňovala informacemi z knih Nová příručka myslivce od Pavla Hella a z Myslivosti Josefa Hromase Ochrana zdraví při výkonu práva myslivosti Neodmyslitelnou součástí každé myslivecké příručky jsou základní informace týkající se zdravovědy. Důvodem je zvýšené riziko úrazu, které je mnohdy způsobeno vlastní nepozorností, např. při neodborné manipulaci se zbraní. Navíc na těchto zranění se přikrmují média. Jediný kontakt, který tak nezasvěcená veřejnost s myslivostí má, je výčet tragických událostí při lovu. Nejdůležitější ochranou proti úrazům je bezesporu prevence. Přesto však mohou nastat situace, které nejdou předvídat. Pád z posedu, útok poraněným zvířetem atd. V takovém okamžiku může šok zabránit konstruktivnímu uvažování a zastíní jej panika. Navíc při vážnějších poranění se může stát každá neodborná manipulace s postiženým osudnou. V každém případě by měl myslivec někoho informovat o tom, že se chystá jít do lesa, vzít si s sebou mobilní telefon a případně léky, pokud nějaké užívá. Kapitola je členěna na menší konkrétnější úseky, pod kterými je rozepsán postup ošetření zranění. A i přesto, že informace uvedené v této kapitole jsou velice důležité, mnohdy jsou pouze orientační, protože každá situace je vždy něčím jiná. To však nevylučuje fakt, že uvedené instrukce mohou postiženému zachránit život. I v této kapitole, stejně jako v celé příručce, se předpokládá složení všech mysliveckých zkoušek, a to včetně základů zdravovědy. Počítá se tedy s jistými vědomostmi i v tomto úseku Poznámky, kalendář, adresář Poslední část je věnována osobním poznámkám uživatele, čímž dochází k propojení příručky a zápisníku. Z anonymní publikace plné informací 28

29 se tak může stát plnohodnotný každodenní pomocník. Tento úsek obsahuje kalendář na rok 2014 s východy a západy Slunce, s fázemi Měsíce a činnostmi myslivce v jednotlivých měsících. Pracovala jsem zde s informacemi získanými na stránkách Hvězdárny a planetária v Hradci Králové. Odtud jsem převzala fáze Měsíce a východy a západy Slunce. Jedná se totiž o zásadní údaje, podle kterých si myslivci plánují lov. S kalendářem také souvisí rozpis doporučených úkonů na jednotlivé měsíce. Inspirovala jsem se v Mysliveckém kalendáři 1944, který uspořádal Karel Štěpánek. Z této knihy jsem přejala pořekadla, jež se váží ke konkrétnímu měsíci. Mezi odborným textem jsou tyto verše příjemným zpestřením. Dále jsou zde k dispozici užitečné organizační tabulky a adresář s praktickými kontakty z oboru lesnictví, veterinární správy, apod., včetně volného místa pro vlastní kontakty Závěrečná část knihy Závěr knihy tvoří seznam použité literatury, ze které jsem při tvorbě zápisníku čerpala. Celou knihu rámuje kalendář doby lovu zvěře, který se nachází na vnitřní straně desek. Přičemž kalendář doby lovu pernaté zvěře knihu uvádí a kalendář doby lovu srstnaté zvěře knihu uzavírá Obrazový materiál, barevnost Lovecké motivy ve výtvarném umění jsou staré jako lidstvo samo. Navíc jsou důležitými nositeli informací o lovu a myslivosti. 42 Stejně tak, 42 Srov. HROMAS, Josef. Myslivost. 2.vyd. Písek: Matice lesnická, s ISBN

30 jak se vyvíjely techniky lovu a přístup k myslivosti, měnila se i koncepce výtvarných děl s loveckou tematikou. Motiv lovu a lesní zvěře je dodnes stále velice aktuální a rozhodně se pojetí této tematiky nezastavilo někde v období baroka. To se může zdát pouze člověku, který přijde do kontaktu s myslivostí. Samotní myslivci si totiž stále velice libují v realistickém ztvárňování štvanic, jež jsou zasazeny do bouřlivých kompozic plných pohybu. Změna nastává pouze v okamžiku, kdy některý umělec zachytí přírodu s romantickým přístupem, v ranním oparu mlhy, a to až s téměř vědeckou přesností 43. Ve stejném duchu se nese i grafická úprava většiny publikací s mysliveckou tematikou. Výjimku překvapivě netvoří ani odborné práce. Proto jedním z mých stanovených cílů praktické části diplomové práce bylo vytvořit mysliveckou příručku, která nebude mít klasickou mysliveckou grafickou úpravu. Považovala jsem za velkou výhodu, že ať už vytvořím cokoli, kde nebudou realisticky vyobrazena zvířata při lovu apod., bude to v současném výtvarném pojetí myslivosti netradiční. Na druhou stranu si myslivost velice zakládá na svých tradicích a určitě by nebylo efektivní měnit jejich uměleckou složku od základů. Tím se mi výrazně úkol zkomplikovat a omezila stupnice barev. Když jsem přemýšlela nad grafickou úpravou příručky, inspirovala jsem se zejména jejím obsahem. Cílem bylo vytvořit stručnou publikaci plnou základních informací z oblasti myslivosti. Ilustrace knihy jsem tedy volila se stejným záměrem, tj, taktéž stručné, heslovité, ale přesto výstižné. Pracuji zde pouze v s barevnými plochami a obrysy. V tomto duchu se nese celá grafická úprava knihy. V první řadě jsem kladla důraz 43 ČERVENÝ, Jaroslav. Encyklopedie myslivosti. Vyd. 1. Praha: Ottovo nakladatelství, 2004, s. 58. ISBN

31 na informace, které v knize uvádím, proto jsem nechtěla, aby byly zastíněny dynamickou grafikou. Při volbě barev jsem vycházela z oblíbených mysliveckých odstínů zelené a hnědé, které jsem v několika případech mírně doplnila o živější varianty těchto barev. Vždy se však jedná o pastelové odstíny. Doplňující poznámky jsou uvedeny v šedohnědých rámečcích, seznam použité literatury na konci tematického úseku je zvýrazněn okrovou barvou. Ryze nemyslivecké barvy obsahují oddíly týkající se zdravovědy a hygieny zvěřiny. Zde se objevuje výstražná červená a modrá barva. Důvodem bylo upozornit na důležité informace, jež v sobě nesou varovný náboj. Známkou modernizace mysliveckého designu je nejenom upuštění od realistických výjevů zvěře, ale zejména celková střízlivost v grafickém pojetí knihy. Také užití výrazné zelenožluté barvy, která je v současné době velice populární a pro myslivost doposud nemyslitelná, by se dalo pokládat za posun. Při úpravě obrazového materiálu jsem pracovala v programu Adobe Photoshop CS5.1. Tento program mi umožnil rychlou a čistou úpravu fotografií, navíc v poměrně vysoké kvalitě. Textovou část jsem v prvotní fázi vytvořila v programu Microsoft Office Word Sazbu jednotlivých částí příručky jsem však uskutečnila v Adobe InDesignu CS