Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2012

Transkript

1 Ústav zemědělské ekonomiky a informací Kontaktní pracoviště FADN CZ Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 212 Samostatná příloha ke Zprávě o stavu zemědělství ČR za rok 212 Praha 213

2 Kontaktní pracoviště FADN CZ pod vedením Ing. J. Hanibala Ústav zemědělské ekonomiky a informací ISBN

3 Úvod Kontaktní pracoviště FADN při Ústavu zemědělské ekonomiky a informací je pověřeno Ministerstvem zemědělství ČR provozovat v ČR tzv. Zemědělskou účetní datovou síť FADN, která od svého založení v roce 1965 nařízením Rady EHS č. 79/56 sehrává roli hlavního informačního zdroje Evropské komise o reálné ekonomické situaci zemědělských podniků. Výběrové šetření hospodářských výsledků podnikatelských subjektů v zemědělství za rok 212 v síti FADN zahrnovalo celkem podnikatelských subjektů. Hlavní část zpracovaných výsledků tohoto šetření je prezentována v předkládané publikaci, vydávané jako samostatná příloha Zprávy o stavu zemědělství České republiky za rok 212. Účelem této publikace je poskytnout odborné a podnikatelské veřejnosti detailní údaje a výsledky tohoto šetření uspořádané podle různých hledisek, umožňujících komparace hospodářských výsledků podnikatelských subjektů v zemědělství v odlišných přírodních podmínkách, u podniků různé právní formy, velikosti a různého výrobního zaměření. Těžiště zprávy představují výsledky šetření uspořádané podle metodiky tzv. Standardního výstupu FADN EU, to jest ve formě, v jaké jsou prezentovány oficiální výsledky zemědělských podniků sítě FADN za členské státy EU. Podstatná část zprávy prezentuje výsledky šetření v podobě tzv. vážených dat, to znamená, že se nejedná o průměrné hodnoty výběrového souboru FADN, ale o hodnoty váženého průměru, který je zpracován oficiální procedurou EK pro vážení dat FADN (viz příloha 1.3.). Pro zpracování dat za účetní rok 212 byl v souladu s metodikou Evropské komise poprvé použit systém vážení vycházející z výsledků strukturálního šetření zemědělství Agrocenzus 21, které provádí Český statistický úřad. Stejnými vahami byly zpětně přepočteny i výsledky za rok 211. Součástí zprávy je stručná analytická část obsahující souhrnné hodnocení prezentovaných výsledků šetření FADN. Zpráva je k dispozici i v elektronické formě na Kontaktním pracovišti FADN ČR - ÚZEI a na internetové adrese: Na této internetové stránce je také odkaz na interaktivní databázi FADN ČR, která umožňuje zadávání požadavků na výběry a agregace dat z různých hledisek. 9

4 1. Metodika zpracování publikace Těžiště publikace představují výsledky šetření FADN publikované v tabulkové části publikace ve formě tzv. Standardního výstupu FADN EU. Standardní výstup FADN je soubor nejdůležitějších ukazatelů šetření FADN a je základním výstupem šetření FADN, který je veřejně publikován orgány EU. Další zásadní metodický rámec pro prezentované údaje tvoří tzv. Klasifikace (typologie) zemědělských podniků EU, tj. třídění zemědělských podniků podle jejich výrobního zaměření a ekonomické velikosti. V tomto třídění jsou oficiální data FADN zpravidla zveřejňována. Od účetního roku 21 vstoupila v platnost nová klasifikace zemědělských podniků vycházející z Nařízení komise (ES) č. 1242/28 ze dne 8. prosince 28 o založení klasifikačního systému pro zemědělské podniky ve Společenství. Neméně významná je i metodika vážení dat uplatňovaná při zpracování dat FADN v orgánech EU a také v prezentovaných výsledcích. Tyto tři hlavní metodické koncepty využívané EK je nutné znát pro správnou orientaci v prezentovaných údajích i pro přesnou interpretaci výsledků. Stručný popis těchto metodických postupů je uveden v příloze č. 1 této publikace. Pro výsledky uvedené v tabulkové části zprávy platí několik obecných charakteristik, které je nutné při práci s těmito daty brát v úvahu: s ohledem na srovnatelnost údajů jsou uváděny hodnoty především v podobě relativních ukazatelů přepočtených na 1 ha z.p., v prezentovaných výsledcích, které jsou na l ha z.p., nejsou zahrnuty podniky bez zemědělské půdy, ze statistického hlediska je nutné uváděné hodnoty chápat jako průměrné hodnoty s kladným i záporným rozptylem hodnot kolem tohoto průměru. Zpráva prezentuje v jednotlivých tabulkových částech výsledky šetření zpracované a uspořádané podle různých kritérií a hledisek umožňujících komparaci ekonomické výkonnosti zemědělských subjektů. Tabulková část A - Souhrnné výsledky výběrového šetření Obsahuje celkové výsledky šetření FADN především ve formě Standardního výstupu FADN. Základní členění publikovaných údajů je provedeno z hlediska právní formy podnikatelských subjektů, to znamená za subjekty právnických osob (PO) a subjekty fyzických osob (FO). V této části publikace jsou prezentovány údaje i za předchozí rok a indexy meziročních změn. Výsledky za subjekty PO a FO jsou dále roztříděny podle různých kritérií v následujícím členění. 1

5 Roztřídění podle výrobního zaměření Třídění podle výrobního zaměření je členěno podle výrobní specializace podniků, které v ČR hrají nejdůležitější roli: Polní výroba Smíšená výroba Produkce mléka Chov skotu Chov prasat a drůbeže Výsledky zpracované za podniky výrobního zaměření Chov prasat a drůbeže jsou prezentovány v přepočtu na 1 podnik, nikoliv na 1 ha, neboť většina těchto podniků nemá zemědělskou půdu. Roztřídění podle výrobních oblastí Třídění podle výrobních oblastí reflektuje výsledky zemědělských podniků z hlediska vlivu přírodních podmínek v členění klasických výrobních oblastí: kukuřičná řepařská bramborářská bramborářsko-ovesná horská Roztřídění podniků podle ekonomické velikosti Třídění podniků s využitím typologie EU je dle EV pro účely této publikace vymezeno do čtyř kategorií velikosti podniků: malá (třída ekonomické velikosti IV-VI) střední (třída ekonomické velikosti VII-IX) velká (třída ekonomické velikosti X-XI) největší (třída ekonomické velikosti XII-XIV) Roztřídění podle méně příznivých oblastí (LFA) Pro účely zpracování dat byly definovány tři kategorie oblastí, které odpovídají oficiální klasifikaci podniků z hlediska hospodaření v méně příznivých oblastech uplatňované v síti FADN: mimo LFA (převažující část obhospodařované půdy mimo LFA) ostatní LFA (převažující část obhospodařované půdy v ostatních LFA a specifických LFA) horská LFA (převažující část obhospodařované půdy v horské LFA) 11

6 Tabulková část B Výsledky podniků podle výrobního zaměření a ekonomické velikosti Základním kritériem zpracování výsledků této části je detailní využití typologie EU pro klasifikaci zemědělských podniků. Výsledky jsou prezentovány ve formě Standardního výstupu FADN v členění podle ekonomické velikosti uvnitř jednotlivých typů výrobního zaměření. Toto třídění zemědělských subjektů, které koresponduje s oficiální formou publikování výsledků FADN v orgánech EU, poskytuje detailní pohled na ekonomické výsledky podniků různé velikosti a specializace. Tabulková část C Hospodářské výsledky právnických osob dle účetních výkazů ČR v regionálním členění Šetření FADN v České republice obsahuje u právnických osob ukazatele ročních účetních výkazů (Rozvaha a Výkaz zisků a ztrát). Tyto ukazatele poskytují pohled na ekonomické výsledky podniků právnických osob dle účetní legislativy ČR včetně nezemědělských aktivit a mají proto svoji vypovídací schopnost. Výsledky účetních výkazů PO jsou rovněž přepočteny na 1 ha z.p. a jsou uvedeny v členění podle krajů. Výsledky v této části publikace nejsou zpracovány systémem vážení dat a jedná se tudíž o prosté průměrné hodnoty výběrového souboru FADN. 2. Charakteristika výběrového souboru podniků FADN CZ za rok 212 Výběrového šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN za účetní rok 212 se zúčastnilo celkem respondentů, z toho 899 zemědělských podniků fyzických osob a 579 zemědělských podniků právnických osob. Výměra obhospodařované zemědělské půdy za soubor podniků FADN činila celkem ha, tj. 24,1 % zemědělského půdního fondu ČR. V rámci skupiny právnických osob je v tomto souboru 22 zemědělských družstev se 45,7 % celkové výměry zemědělské půdy družstev a 346 obchodních společností s 23,7 % celkové výměry zemědělské půdy obchodních společností. Fyzické osoby jsou reprezentovány 389 subjekty o velikosti do 5 ha z.p., 198 subjekty o velikosti 51-1 ha, 22 subjekty o velikosti 11-3 ha a 92 subjekty nad 3 ha, přičemž výměra výběrového souboru fyzických osob představuje 1,2 % celkové výměry zemědělské půdy fyzických osob. Skladbu souboru FADN CZ 212 z hlediska počtu podniků znázorňuje graf č. 1. V grafu č. 2 je vyjádřen podíl výměry jednotlivých právních forem podnikatelských subjektů v síti FADN z celkové výměry obhospodařované půdy dané skupiny. 12

7 Graf č. 1: Struktura souboru FADN CZ v roce zemědělská družstva obchodní společnosti ostatní právnické osoby fyzické osoby do 5 ha fyzické osoby 51-1 ha fyzické osoby 11-3 ha 13 fyzické osoby nad 3 ha 389 Graf č. 2: Podíl respondentů FADN CZ dle právní formy na celkové výměře zemědělské půdy ČR v roce 212 pro danou skupinu zemědělská družstva 45,66 % obchodní společnosti 23,73 % fyzické osoby 1,22 % Zdroj: šetření FADN CZ 13

8 Celý soubor podniků FADN 212 poskytuje výchozí základnu pro vytvoření oficiálního souboru FADN, který je předáván pracovišti DG Agri. V souladu s Nařízením Komise (EU) č. 1291/29 o výběru vykazujících podniků pro stanovení příjmu zemědělských podniků je ČR povinna předat soubor podniků ve skladbě tzv. plánu výběru podniků FADN, který je každoročně schvalován Národní komisí FADN. Za účetní rok 212 bylo do databáze EU předáno z šetření FADN CZ podniků. Výsledky prezentované v této zprávě za rok 212 jsou zpracovány pouze z těchto údajů předaných Evropské komisi. Strukturu oficiálního souboru FADN předávaného EK ve srovnání s plánem výběru znázorňuje následující graf. Menší počet podniků zaměřených na smíšenou výrobu v souboru FADN 212 vychází ze strukturálních změn v zemědělství a reflektuje plán výběru na nadcházející účetní rok. Graf č. 3: Porovnání plánu výběru podniků se souborem FADN CZ 212 Počet podniků 2 4 Třídy ekonomické 6 velikosti Plán FADN 212 Polní výroba Plán FADN 212 Zahradnictví, vinohradnictví a ostatní trvalé kultury Plán FADN 212 Plán FADN 212 Plán Produkce mléka Chov skotu Chov prasat a drůbeže FADN 212 Plán FADN 212 Smíšená výroba Zdroj: šetření FADN CZ 14

9 3. Stručné hodnocení výsledků zemědělských podniků v roce 212 Rok 212 byl pro české zemědělství ekonomicky příznivý. Meziroční pokles sklizně vlivem méně příznivých klimatických podmínek v některých regionech byl kompenzován růstem hladiny cen zemědělských výrobců. Odhady ukazatelů hospodářského výsledku jsou na úrovni rekordních hodnot roku 211 a řadí tak tento rok mezi nejlepší od vstupu České republiky do Evropské Unie. Podkladem pro hodnocení výsledků zemědělských podniků jsou především ukazatele Standardního výstupu EU, které vyjadřují výsledky šetření FADN v podobě vážených průměrů z napočtených dat vztažených na hektar zemědělské půdy. Produkce V roce 212 pokračoval v rámci českého zemědělství příznivý trend, který se odráží v rostoucí hodnotě zemědělské produkce. Zemědělský sektor vykázal 6% nárůst hodnoty celkové produkce. Růst cen zemědělských výrobců (CZV) byl zaznamenán u všech hlavních produktů s výjimkou kravského mléka a brambor (viz tabulka 1). K mírnému nárůstu celkové produkce došlo u všech hlavních skupin výrobních zaměření (VZ). Jedinou výjimku představovaly podniky specializované na chov skotu, u kterých došlo meziročně vlivem snížení rostlinné a ostatní produkce k poklesu celkové produkce o 5,1 %. K největšímu zvýšení hodnoty produkce došlo u VZ polní výroba (1, %). Růst produkce byl zaznamenán také u VZ chov prasat a drůbeže (7,2 %) a VZ produkce mléka (6,6 %). Nejpomalejší tempo růstu produkce vykázaly zemědělské podniky zaměřené na smíšenou výrobu (5,8 %). Na tvorbě zemědělské produkce v ČR má dlouhodobě největší podíl rostlinná výroba (59,9 %). Hodnota produkce RV vzrostla oproti předchozímu roku o 3,5 %. Struktura rostlinné výroby nedoznala oproti předchozímu roku významných změn. Nejvýznamnějšími produkty jsou obiloviny a olejniny, které se podílí na produkci RV 47,5 % a 19,6 %. Další významné komodity jsou krmné plodiny (1,2 %), cukrovka (5,9 %), zelenina a okrasné květiny (5,6 %) a brambory (4, %). Produkci RV tvoří dále ovoce (2,1 %), průmyslové plodiny (1,2 %), víno (1,1 %) a ostatní produkty rostlinné výroby (2,8 %). Výnos obilovin byl v roce 212 negativně ovlivněn suchem, což se týkalo zejména produkčních oblastí na jižní Moravě. Průměrný výnos pšenice ozimé činil 4,8 t/ha, tzn. meziroční pokles o 19,4 %. U ječmene jarního bylo zaznamenáno snížení průměrného hektarového výnosu o 1,6 %, z 5,2 t/ha na 4,6 t/ha. K mírnému snížení výnosů došlo také u dalších významných plodin, mezi které patří cukrovka (-3,2 %) a řepka (-,3 %). Vyšší hodnoty produkce RV ve srovnání s rokem 211 bylo dosaženo jak u podniků fyzických osob (6,3 %), tak u podniků právnických osob (2,4 %). Nejrychlejší tempo růstu rostlinné produkce zaznamenaly podniky VZ polní výroba (8,3 %), u kterých tvoří obiloviny 15

10 53,8 % produkce RV. U podniků zaměřených na smíšenou výrobu vzrostla produkce RV oproti přechozímu roku o 2,3 %. Na vývoj hodnoty produkce RV měl rozhodující vliv pokračující růst cen zemědělských výrobců. Průměrná cena pšenice ozimé narostla meziročně o 13,9 %. Významně vzrostly také realizační ceny ostatních obilovin a olejnin, včetně řepky (9,8 %). Hodnota produkce živočišné výroby (ŽV) se meziročně zvýšila o 5,5 %. Podíl produkce ŽV na celkové hodnotě zemědělské produkce zůstal prakticky na stejné úrovni jako v roce 211 (podíl 3,6 %). Na tvorbě produkce ŽV se největší měrou podílí produkce kravského mléka (6,7 %) a produkce hovězího masa (23,5 %). Klíčovou komoditou ovlivňující nárůst produkce ŽV bylo hovězí maso, u kterého bylo vlivem vyšších realizačních cen a užitkovosti zaznamenáno 2,3% meziroční zvýšení produkce. U nejvýznamnějšího produktu ŽV, kravského mléka, zůstala hodnota produkce přibližně na stejné úrovni jako v roce 211 (meziroční pokles,2 %), a to i přes poměrně významné snížení průměrné ceny kravského mléka, která v roce 212 činila 7,8 Kč/l. Pokles cen byl kompenzován zlepšením mléčné užitkovosti v roce 212 (7 274 l/ks/rok). Největší objem produkce kravského mléka vykazují zemědělské podniky v rámci VZ smíšená výroba, u kterých byl v roce 212 zaznamenán pokles mléčné produkce o 1,3 %. Ostatní zemědělská produkce v roce 212 činila a podílela se tak 9,4 % na celkové hodnotě zemědělské produkce. Ostatní produkci tvoří zejména příjmy za zemědělské služby, výroba elektrické energie, potravinářská výroba a náhrady z pojištění. Tabulka 1: Vývoj cen zemědělských výrobců podle FADN Jedn. Fyzické osoby Právnické osoby Celkem Pšenice ozimá Kč/t Pšenice jarní Kč/t Žito Kč/t Ječmen ozimý Kč/t Ječmen jarní Kč/t Kukuřice na zrno Kč/t Brambory pozdní konz. Kč/t Cukrovka Kč/t Řepka Kč/t Kravské mléko Kč/l 7,4 8,1 7,9 7,4 8,3 7,8 7,4 8,3 7,8 Hovězí maso Kč/kg 41,8 44,5 45,9 37,9 4,7 45,5 38,3 4,9 45,5 Vepřové maso Kč/kg 29,8 31,2 33,2 28,1 29,2 33,1 28,2 29,3 33,1 16

11 Náklady V roce 212 pokračoval růst cen vstupů do zemědělství, což se odráží v 6,1% meziročním nárůstu celkových nákladů. Průměrná hodnota celkových nákladů činila Vývoj indikátoru ovlivňují zejména zemědělské podniky právnických osob (PPO), u kterých se celkové náklady zvýšily meziročně o 5,7 %. Tempo růstu celkových nákladů bylo pomalejší u podniků fyzických osob (PFO), které zaznamenaly 4,9% meziroční nárůst tohoto ukazatele. Z důvodu prakticky identického tempa růstu zemědělské produkce a celkových nákladů zůstala nákladovost vyjádřená na jednotku produkce na stejné úrovni jako v předchozím roce. Z hlediska jednotlivých výrobních specializací nastal největší nárůst nákladů u zemědělských podniků zaměřených na polní výrobu, u kterých došlo ke zvýšení hodnoty celkových nákladů oproti předchozímu roku o 2 84 (9,5 %). Nejvýznamnější složkou celkových nákladů je výrobní spotřeba (podíl 66, %). Výrobní spotřeba zemědělských podniků, kterou tvoří přímé náklady a ostatní věcné náklady, vzrostla meziročně o 5,9 %. Meziroční nárůst přímých nákladů (8,4 %) byl ovlivněn především růstem výdajů za nakoupená hnojiva, osiva, prostředky ochrany rostlin a ostatní přímé náklady rostlinné a živočišné výroby. Tempo růstu přímých nákladů bylo ve sledovaném roce u podniků fyzických a právnických osob obdobné. Nákladová skupina ostatní věcné náklady zahrnuje náklady na opravy a údržbu budov a strojů, náklady na služby a energie. Průměrná hodnota ostatních věcných nákladů v roce 212 činila při mírném meziročním nárůstu o 3,1 %. Růst ostatních věcných nákladů ovlivnily především PPO, u kterých došlo ke zvýšení nákladů budov a strojů (2,1 %) a energie (5,3 %). U PFO nedošlo celkově k výrazné meziroční změně ostatních věcných nákladů. Jedinou významnější změnu představoval u PFO nárůst nákladů na energie o 6,1 %. Náklady na externí faktory se skládají ze mzdových nákladů, nákladových úroků a nájemného půdy a budov. Průměrná hodnota nákladů na externí faktory vzrostla meziročně z na 9 136, tj. o 5,9 %. Nejvýznamnější položku této nákladové skupiny představují mzdové náklady, které se podílely na celkové hodnotě nákladů na externí faktory 77,3 %. Mzdové náklady vzrostly meziročně o 4,3 %. Mzdové náklady jsou významnou položkou u zemědělských podniků právnických osob, u kterých je výrazně vyšší podíl placené práce nežli u PFO. Ve vyjádření na jednoho přepočteného placeného pracovníka (AWU) vzrostly mzdové náklady podniků právnických osob o 3,2 % na 323 tis. Kč/AWU. Obdobné tempo růstu vykázaly i PFO s nárůstem mzdových nákladů na placeného pracovníka 4,3 %. Pachtovné a nájemné budov vzrostlo meziročně o 9, %. Vyšší podíl připachtované půdy (82,6 %) vykazují podniky právnických osob. Pachtovné za hektar pronajaté půdy se 17

12 u PPO zvýšilo oproti předchozímu roku o 11,8 % na Výše pachtovného za hektar pronajaté půdy činila u PFO při meziročním nárůstu 4,3 %. V souvislosti s meziročním zvýšením objemu dlouhodobých závazků (14,7 %) došlo i přes mírný pokles úrokových sazeb v roce 212 k nárůstu nákladových úroků v přepočtu o 97. Hodnota odpisů vzrostla meziročně o 7,8 %, což odkazuje na investiční aktivitu zemědělských podniků právnických i fyzických osob. Pracovníci I přes pokračující úbytek pracovníků v zemědělském odvětví lze na základě dat FADN odhadovat mírný nárůst pracovníků v přepočtu na zemědělskou půdu (1,3 %). V roce 211 připadalo na 1 ha z.p. 2,74 pracovníka, v následujícím roce tento ukazatel vzrostl na 2,78 AWU/1 ha z.p. Podíl placených pracovníků zůstal meziročně konstantní. Celkový objem vstupu pracovní síly tvoří ze 79,6 % placení pracovníci. Neplacení pracovníci (tzn. fyzické osoby, které nepobírají mzdu) se podílejí na celkovém počtu pracovníků 2,4 %. Hodnota celkové zemědělské produkce vzrostla ve vyjádření na jednoho pracovníka o 4,8 %. V průměru připadala na pracovníka v zemědělství produkce v hodnotě tis. Kč. U fyzických osob bylo zaznamenáno mírné meziroční zvýšení produkce na pracovníka z 958 tis. Kč/AWU na 969 tis. Kč/AWU (1,1 %). K razantnějšímu nárůstu došlo u PPO, kde produkce na pracovníka vzrostla z tis. Kč/AWU na tis. Kč/AWU (5,7 %). Dotace a podpory Z hlediska vývoje provozních podpor v zemědělství nebyl u podniků fyzických a právnických osob shledán významný rozdíl. Celková hodnota provozních dotací vztažená na ha z.p. vzrostla meziročně o 4,6 % na V důsledku zvýšení sazby SAPS byl u jednotné platby na plochu, která představuje více než polovinu (58,5 %) z celkových provozních dotací, zaznamenán 14,3% meziroční nárůst. Současně však došlo v souvislosti s modulací plateb Top-Up k meziročnímu poklesu hodnoty národních doplňkových plateb a ostatních dotací na výrobu o 291 (28,7 %). Hodnota dotací na hospodaření v méně příznivých oblastech činila 845, což představuje ve srovnání s předchozím rokem nepatrný nárůst o 1,2 %. Hodnota environmentálních dotací zůstala meziročně na stejné úrovni (1 352 ). V rámci sledovaných výrobních zaměření došlo k mírnému růstu hodnoty provozních dotací u všech skupin VZ kromě produkce mléka, kde byl zaznamenán nepatrný pokles provozních dotací způsobený snížením národních doplňkových plateb. Nejvyšší částka provozních dotací připadá stejně jako v roce 211 na zemědělské podniky specializované 18

13 na chov skotu (14 26 ). Tato výrobní specializace je charakteristická nejvyšším podílem environmentálních dotací a dotací na LFA (celkově za VZ chov skotu 53,5 % z provozních dotací). Průměrná hodnota vyplacených investičních dotací v roce 212 činila 667, což oproti předchozímu roku představuje pokles o 22,7 %. K poklesu hodnoty investičních dotací, který byl ovlivněn omezeným rozpočtem PRV na konci stávajícího programového období a menším počtem podaných žádostí, došlo jak u podniků právnických, tak fyzických osob. Přidaná hodnota a důchod ze zemědělské činnosti (zisk, ztráta) Ekonomický vývoj zemědělství v roce 212 lze charakterizovat mírným nárůstem hodnoty zemědělské produkce a provozních dotací, stejným tempem však rostly také náklady zemědělských podniků. Klíčovým faktorem byl pokračující růst cen obilovin a olejnin, který měl příznivý dopad na vývoj důchodových ukazatelů (hrubá přidaná hodnota, čistá přidaná hodnota, důchod ze zemědělské činnosti). Hrubá přidaná hodnota (HPH) je primárním ukazatelem hospodářského výsledku, který vyjadřuje hodnotu celkové zemědělské produkce po odečtu výrobní spotřeby a daní. Hrubá přidaná hodnota vzrostla v roce 212 na , tj. o 5,7 %. Vyšší úrovně HPH dosáhly podniky právnických osob ( ). Tempo růstu HPH právnických osob (3,8 %) bylo však pomalejší než u PFO. Hrubá přidaná hodnota fyzických osob se zvýšila o 11,2 % na (HPH po odečtu odpisů) představuje zdroje na pokrytí výrobních faktorů (práce, půdy a kapitálu). Na úrovni EU je ČPH považována za hlavní indikátor efektivnosti výroby a důchodové situace zemědělských podniků. Průměrná čistá přidaná hodnota vzrostla ve srovnání s rokem 211 z na 14 29, tzn. meziroční zvýšení ČPH 5,1 %. Růst ČPH byl zaznamenán jak u PPO (2,7 %), tak u PFO (12,5 %). Nejvyšší čisté přidané hodnoty vyjádřené na ha z.p. dosáhly v rámci sledovaných specializací zemědělské podniky specializované na produkci mléka ( ). Následuje VZ smíšená výroba s ČPH , VZ polní výroba ( ) a VZ chov skotu (1 27 ). Porovnání průměrných hodnot produkce, nákladů, provozních podpor a ČPH v rámci jednotlivých výrobních zaměření je znázorněno v grafu č. 4. ve vyjádření na pracovníka (AWU) vzrostla oproti předchozímu roku o 3,8 % na 55 tis. Kč/AWU. Výše ČPH/AWU byla u obou sledovaných podnikatelských forem na srovnatelné úrovni, 51 tis. Kč/AWU u PPO, resp. 488 tis. Kč/AWU u PFO. Vyšší tempo růstu ČPH/AWU vykázaly podniky fyzických osob (6,6 %). U podniků právnických osob vzrostla ČPH/AWU meziročně o 2,9 %. Stejně jako v roce 211 dosáhly nejvyšší čisté přidané hodnoty v přepočtu na pracovníka zemědělské podniky zaměřené na polní výrobu (666 tis. Kč/AWU). 19

14 Finálním ukazatelem hospodářského výsledku dle metodiky FADN EU je důchod ze zemědělské činnosti (DZČ), který je kalkulován jako čistá přidaná hodnota snížená o hodnotu externích faktorů (mzdové náklady, nájemné půdy a budov a nákladové úroky) a navýšená o saldo investičních dotací a daní (investiční dotace mínus investiční daně). Důchod ze zemědělské činnosti představuje zisk (případně ztrátu) ze zemědělské produkce, u fyzických osob však zahrnuje i odměnu neplacených pracovníků. Zemědělské podniky dosáhly v roce 212 důchodu ze zemědělské činnosti ve výši Zisk odvětví byl na stejné úrovni jako v předchozím roce. U právnických osob došlo v důsledku vyšších nákladů na externí faktory a nižšího objemu vyplacených investičních dotací k mírnému poklesu DZČ o 6,9 % na Fyzické osoby vykázaly DZČ ve výši při meziročním nárůstu 1,1 %. Nejziskovější specializací z hlediska dosaženého důchodu ze zemědělské činnosti je v rámci sledovaných výrobních zaměření polní výroba (6 941 ). Vysoké úrovně DZČ dosáhla i ostatní výrobní zaměření, VZ produkce mléka (5 757 ), VZ chov skotu (5 745 ) a VZ smíšená výroba (4 225 ). Závěr Výsledky šetření FADN za rok 212, napočtené prostřednictvím tzv. systému vážení na zemědělské odvětví, korespondují v rámci přijatelné odchylky způsobené odlišnostmi v metodice s výsledky zveřejňovanými Českým statistickým úřadem. Na základě tohoto ověření, včetně dalších testů reprezentativnosti souboru podniků FADN, lze konstatovat, že výběrový soubor FADN je reprezentativní pro hodnocení výsledků zemědělských podniků ČR. 2

15 Grafická část Ukazatele hospodářského výsledku Dotace a podpory provozní

16 Graf č. 4: Ukazatele hospodářského výsledku za rok 211 a 212 dle výrobního zaměření v zemědělské podniky celkem Polní výroba Produkce mléka Chov skotu Smíšená výroba Soubor FADN celkem 6 5 Graf č. 5: Ukazatele hospodářského výsledku za rok 211 a 212 dle ekonomické velikosti v zemědělské podniky celkem Malé Střední Velké Největší 22

17 Graf č. 6: Ukazatele hospodářského výsledku za rok 211 a 212 dle oblastí LFA v zemědělské podniky celkem Mimo LFA Ostatní LFA Horské LFA 5 45 Graf č. 7: Ukazatele hospodářského výsledku za rok 211 a 212 dle výrobních oblastí v zemědělské podniky celkem Kukuřičná Řepařská Bramborářská Bramborářsko-ovesná Horská 23

18 Důchod ze zem. čin Graf č. 8: Ukazatele hospodářského výsledku za rok 211 a 212 dle výrobního zaměření v právnické osoby Polní výroba Produkce mléka Chov skotu Smíšená výroba Soubor FADN celkem 45 4 Graf č. 9: Ukazatele hospodářského výsledku za rok 211 a 212 dle výrobního zaměření v fyzické osoby Polní výroba Produkce mléka Chov skotu Smíšená výroba Soubor FADN celkem 24

19 Graf č. 1: Ukazatele hospodářského výsledku za rok 211 a 212 dle ekonomické velikosti v, právnické osoby Malé Střední Velké Největší Graf č. 11: Ukazatele hospodářského výsledku za rok 211 a 212 dle ekonomické velikosti, fyzické osoby Malé Střední Velké Největší * * Fyzické osoby s největší ekonomickou velikostí nejsou za rok 211 a 212 uvedeny pro nedostatečný počet podniků v souboru 25

20 Graf č. 12: Ukazatele hospodářského výsledku za rok 211 a 212 dle oblastí LFA v právnické osoby Mimo LFA Ostatní LFA Horské LFA 4 35 Graf č. 13: Ukazatele hospodářského výsledku za rok 211 a 212 dle oblastí LFA v fyzické osoby Mimo LFA Ostatní LFA Horské LFA 26

21 Graf č. 14: Ukazatele hospodářského výsledku za rok 211 a 212 dle výrobních oblastí v právnické osoby Kukuřičná Řepařská Bramborářská Bramborářsko-ovesná Horská 5 45 Graf č. 15: Ukazatele hospodářského výsledku za rok 211 a 212 dle výrobních oblastí v fyzické osoby Kukuřičná Řepařská Bramborářská Bramborářsko-ovesná Horská 27

22 Graf č. 16: Dotace a podpory provozní za rok 211 a 212 dle výrobního zaměření v, zemědělské podniky celkem Jednotná platba na plochu Dotace na externí faktory Dotace na výrobní spotřebu Ostatní platby na rozvoj venkova Dotace na LFA Environmentální dotace TOP UP a ostatní dotace Polní výroba Produkce mléka Chov skotu Smíšená výroba Soubor FADN celkem Graf č. 17: Dotace a podpory provozní za rok 211 a 212 dle výrobního zaměření v, právnické osoby Jednotná platba na plochu Dotace na externí faktory Dotace na výrobní spotřebu Ostatní platby na rozvoj venkova Dotace na LFA Environmentální dotace TOP UP a ostatní dotace Polní výroba Produkce mléka Chov skotu Smíšená výroba Soubor FADN celkem 28

23 Graf č. 18: Dotace a podpory provozní za rok 211 a 212 dle výrobního zaměření v, fyzické osoby Jednotná platba na plochu Dotace na externí faktory Dotace na výrobní spotřebu Ostatní platby na rozvoj venkova Dotace na LFA Environmentální dotace TOP UP a ostatní dotace Polní výroba Produkce mléka Chov skotu Smíšená výroba Soubor FADN celkem 29

24 Příloha č Metodické postupy EK při zpracování dat FADN 1.1. Standardní výstup FADN Standardní výstup FADN je soubor vybraných ukazatelů z databáze FADN, které jsou buď přímo šetřeny v dotazníku FADN nebo jsou odvozeny a vypočteny z primárních dat tohoto šetření. Standardní výstup je uspořádaný tak, aby poskytoval ucelený pohled na hospodářské výsledky a ekonomickou situaci zemědělského podniku nebo skupiny podniků. Lze ho označit za obdobu jakéhosi Ročního výkazu o výsledcích hospodaření podniku. Tyto ukazatele mají jednoznačnou definici a v rámci sítě FADN jsou kalkulovány jednotně ve všech státech EU bez ohledu na odlišnosti v národních účetních standardech. Tím je vytvořena výchozí základna pro komparace výsledků zemědělských podniků a farem mezi státy EU. Metodika EU sice do značné míry koresponduje s postupy účtování v ČR, avšak obsahuje řadu odlišností a zavádí i nové ukazatele a pojmy v ČR dosud neužívané. Jednou ze zásadních odlišností je skutečnost, že se do hodnocení hospodářských výsledků podniků zahrnuje pouze jejich zemědělská činnost včetně lesní výroby a agroturistiky. Oproti účetnímu výsledku hospodaření vykazuje metodika Standardního výstupu EU řadu odlišností, z nichž uveďme alespoň ty nejdůležitější: - do ekonomických výsledků, prezentovaných v datech výstupu, je zahrnuta pouze zemědělská činnost podniku, kam patří rostlinná, živočišná, lesní a pomocná výroba, agroturistika a zemědělské služby pro jiné subjekty, - nezemědělská produkce (přidružená výroba, obchodní činnost, atp.) není započítána do hospodářského výsledku zemědělských podniků, - do nákladů podniků nejsou započítávány náklady na nezemědělskou činnost, - do ukazatelů produkce i nákladů se započítává vnitropodniková spotřeba vlastního meziproduktu, ukazatel celkové produkce má tudíž charakter hrubé produkce, - dotace investiční povahy jsou započteny do důchodu ze zemědělské činnosti, - účtování, týkající se změny stavu nedokončené výroby, rezerv, účtování některých ostatních provozních, finančních a mimořádných výnosů a nákladů, není v metodice EU zohledněno, - významně odlišné jsou postupy stanovení zůstatkové ceny dlouhodobého majetku a jeho odepisování, - v odpisech dlouhodobého majetku nejsou zahrnuty odpisy zvířat základního stáda, - v hospodářském výsledku nejsou zahrnuty výnosy z prodeje některých složek dlouhodobého majetku atp. 127

25 Ukazatele přidané hodnoty a hospodářského výsledku podle této metodiky se tudíž mohou značně odlišovat od obdobných ukazatelů z účetních výkazů v České republice. Koncept výpočtu souhrnných ekonomických ukazatelů výsledku hospodaření dle metodiky Standardního výstupu FADN EU znázorňuje následující schéma. Produkce RV (Output crops and crop products) Přímé náklady (Specific costs) Výrobní spotřeba (Intermediate consumption) Celková zemědělská produkce (Total output) Produkce ŽV (Output livestock and livestock products) Ostatní věcné náklady (Farming overheads) Odpisy (Depreciation) Ostatní produkce (Other output) Hrubá přidaná hodnota (Gross Farm Income) Mzdové Pachtovné Úroky náklady (Rent paid) (Interests) (Wages) Saldo provozních dotací a daní (Balance current subsidies and taxes) (Farm net value added) Externí faktory (External factors) Saldo investičních dotací a daní (Balance subsidies and taxes on investment) Důchod ze zemědělské činnosti (Family Farm Income) K hodnocení výsledků zemědělské výroby v zemědělských podnicích EU se používají ukazatele Standardního výstupu přepočtené na průměrný podnik zvolené skupiny podniků, nebo ukazatele v přepočtu na jeden ha z. p., nebo na jednu roční pracovní jednotku AWU Klasifikační systém zemědělských podniků EU Pro účely šetření FADN a Strukturálních šetření v zemědělství (FSS) je používán Klasifikační systém (typologie) zemědělských podniků EU, který je závazný pro všechny členské státy EU. Tento systém klasifikuje zemědělské podniky a farmy podle výrobního zaměření (specializace) a podle ekonomické velikosti podniku s využitím tzv. standardní produkce (Standard Output - SO). Standardní produkce vyjadřuje průměrnou finanční hodnotu hrubé produkce jednotlivých odvětví rostlinné a živočišné výroby. Je stanovena na 1 ha každé plodiny rostlinné výroby a 1 kus jednotlivých kategorií zvířat. Její hodnota odpovídá standardní hodnotě produkce z 1 ha dané plodiny nebo 1 kusu dané kategorie zvířat. Koeficienty standardní produkce jsou stanoveny v jednotlivých zemích EU pro všechny plodiny a kategorie zvířat podle reálných podmínek dané země a jsou pravidelně aktualizovány. Koeficienty standardní produkce za ČR zpracovává Kontaktní pracoviště FADN CZ, ÚZEI a jsou využívány rovněž Českým statistickým úřadem pro zpracování dat statistických šetření. 128

26 Klasifikace ekonomické velikosti Klasifikace ekonomické velikosti podniků třídí podniky podle celkové výše celopodnikové standardní produkce podniku. Ekonomická velikost podniků je vyjadřována v eurech. Třídy ekonomické velikosti podniku zobrazuje následující tabulka: Třída ekonomické velikosti I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII XIII XIV Prahové hodnoty celkové standardní produkce v EUR méně než 2 EUR nejméně 2, méně než 4 EUR nejméně 4, méně než 8 EUR nejméně 8, méně než 15 EUR nejméně 15, méně než 25 EUR nejméně 25, méně než 5 EUR nejméně 5, méně než 1 EUR nejméně 1, méně než 25 EUR nejméně 25, méně než 5 EUR nejméně 5, méně než 75 EUR nejméně 75, méně než 1 EUR nejméně 1, méně než 1 5 EUR nejméně 1 5, méně než 3 EUR nejméně 3 EUR Klasifikace výrobního zaměření Podíl standardní produkce (SO) jednotlivých odvětví RV a ŽV na celkové hodnotě podnikové standardní produkce umožňuje zařadit podnik do skupin podle výrobního zaměření. Pro zařazení podniku do příslušné třídy je definován přesný algoritmus stanovující, jaký podíl na celopodnikové standardní produkci musí mít dané odvětví rostlinné a živočišné výroby. Tato klasifikace výrobního zaměření má několik úrovní podle požadované podrobnosti třídění podniků. Legislativa EU vymezuje v rámci klasifikačního schématu obecný, hlavní a speciální typ výrobního zaměření. V následující tabulce je znázorněn postup zatřídění zemědělských podniků do jednotlivých kategorií výrobního zaměření. 129

27 Výrobní zaměření Podrobnější členění výrobního zaměření Podíl SO odvětví na tvorbě podnikového SO 1. Polní výroba 2. Zahradnictví 15. Obiloviny, olejniny a bílkovinné plodiny 16. Všeobecná polní výroba 21. Zahradnictví pěstování ve vnitřních prostorách 22. Zahradnictví polní Obiloviny, olejniny, sušené luštěniny a bílkovinné plodiny > 2/3 Polní plodiny > 2/3; obiloviny, olejniny, sušené luštěniny a bílkovinné plodiny 2/3 Čerstvá zelenina, melouny a jahody pěstované ve skleníku a květiny a okrasné rostliny pěstované ve skleníku > 2/3 Čerstvá zelenina, melouny a jahody - zahradní produkce a květiny a okrasné rostliny pěstované volně > 2/3 3. Trvalé kultury 23. Ostatní zahradnictví 35. Vinice Vinice > 2/3 36. Ovocnářství včetně citrusových plodů 37. Olivy Olivy > 2/3 Zahradnické podniky s pěstováním ve vnitřních prostorách 2/3 a pěstováním na poli 2/3 Ovoce, bobuloviny a citrusy > 2/3 38. Různé trvalé kultury Podniky ve třídě 3, kromě podniků ve třídách 35, 36 a Produkce mléka Dojnice > 3/4 zvířat zkrmujících objemnou píci; zvířata zkrmující objemnou píci > 1/1 zvířat zkrmujících objemnou píci a píce 4. Chov zvířat zkrmujících objemnou píci 46. Odchov a výkrm skotu 47. Kombinovaný chov skotu Skot celkem > 2/3 zvířat zkrmujících objemnou píci; dojnice 1/1 zvířat zkrmujících objemnou píci; zvířata zkrmující objemnou píci > 1/1 zvířat zkrmujících objemnou píci a píce Skot celkem > 2/3 zvířat zkrmujících objemnou píci; dojnice > 1/1 zvířat zkrmujících objemnou píci; zvířata zkrmující objemnou píci > 1/1 zvířat zkrmujících objemnou píci a píce; kromě podniků ve třídě Chov zvířat krmených jadrným krmivem 48. Ovce, kozy a ostatní chovy zvířat zkrmujících objemnou píci 51. Chov prasat Prasata > 2/3 52. Chov drůbeže Drůbež > 2/3 53. Chov různých druhů zvířat krmených jadrným krmivem Podniky ve třídě 4, kromě podniků ve třídách 45, 46 a 47 Podniky ve třídě 5, kromě podniků ve třídách 51 a Smíšená rostlinná výroba 7. Smíšená živočišná výroba 8. Smíšená rostlinná a živočišná výroba 61. Smíšená rostlinná výroba 73. Smíšený chov převážně zvířat zkrmujících objemnou píci 74. Smíšený chov zvířat, převážně krmených jadrným krmivem 83. Polní výroba a chov zvířat zkrmujících objemnou píci 84. Různé druhy rostlinné a živočišné výroby Polní plodiny a zahradnictví a trvalé kultury > 2/3 avšak (polní plodiny 2/3 a zahradnictví 2/3 a trvalé kultury 2/3) Zvířata zkrmující objemnou píci a píce > zvířata krmená jadrným krmivem Zvířata zkrmující objemnou píci a píce zvířata krmená jadrným krmivem Polní plodiny > 1/3; zvířata zkrmující objemnou píci a píce > 1/3 Podniky ve třídě 8, kromě podniků ve třídě Neklasifikované podniky 9. Neklasifikované podniky Celková standardní produkce = 13

28 1.3. Systém vážení dat FADN Systém vážení dat FADN (Weighting System) je dalším nástrojem zpracování databáze FADN v Evropské komisi, který slouží ke zvýšení statistické reprezentativnosti výsledků z šetření FADN. Na základě údajů ze Strukturálního šetření v zemědělství (Farm Structure Survey), které každé dva až tři roky organizuje EUROSTAT ve všech členských státech EU, je každý zemědělský podnik tohoto šetření zařazen pomocí klasifikačního systému EU. Podniky výběrového souboru FADN jsou klasifikovány obdobným systémem, proto je možné každému podniku v souboru FADN přidělit tzv. váhový faktor (Weighting Factor) vyjadřující počet podniků, které tento podnik reprezentuje. Tyto váhy jsou využity při každém zpracování dat za jakoukoliv skupinu zemědělských podniků, takže výsledky prezentované z databáze FADN nejsou prosté průměrné hodnoty, ale jedná se o vážené průměry, kde každý specifický typ zemědělského podniku má váhu podle skutečného počtu těchto podniků v celkové populaci farem dané země. Extrapolace dat na celkový soubor zemědělských podniků ČR za účetní rok 212 byla provedena na základě váhových faktorů vycházejících z výsledků strukturálního šetření zemědělství Agrocenzus 21. Stejnými vahami byly zpětně přepočteny i výsledky za rok 211. Z tohoto důvodu mohou být vážená data za rok 211 zveřejněná v předchozím roce mírně odlišná. S využitím zmíněného systému jsou zpracovávány průměrné hodnoty dat FADN přepočtené na průměrný podnik nebo na hektar atp. Systém vážení je využíván EK též pro nápočet ukazatelů ze souboru FADN na úroveň celého zemědělství. Lze tudíž vypočítat celkovou produkci, náklady, přidanou hodnotu a další ukazatele za všechny zemědělské podniky reprezentované sítí FADN pro makroekonomické analýzy a hodnocení sektoru zemědělství. 131