Dìkuji milým prvòáèkùm za možnost použít ukázky jejich práce a rodièùm za velkou pomoc a podporu. Za mnoho inspirace a podnìtù také dìkuji svým

Transkript

1

2

3 Dìkuji milým prvòáèkùm za možnost použít ukázky jejich práce a rodièùm za velkou pomoc a podporu. Za mnoho inspirace a podnìtù také dìkuji svým kolegyním, se kterými jsem mohla sdílet radost a nadšení z pokrokù našich žákù.

4 Mgr. Zdenka Kreislová KROK ZA KROKEM 1. TØÍDOU Rady pro uèitele Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, Praha 7 tel.: , fax: jako svou publikaci Odpovìdná redaktorka Monika Mayerhoferová Sazba a zlom Milan Vokál Návrh a realizace obálky Antonín Plicka Poèet stran 168 Vydání 1., 2008 Dotisk 1., 2009 Vytiskly Tiskárny Havlíèkùv Brod, a. s. Husova ulice 1881, Havlíèkùv Brod Grada Publishing, a.s., 2008 Cover Photo isifa.com ISBN

5 / 5 OBSAH 1. Úvod Zaèátky Každý zaèátek je tìžký První setkání Pøíprava pro vstup do 1. tøídy Školní zralost Jaké dítì je pro školu zralé? Znaky šestiletých dìtí Role uèitele Plánování Integrovaný pøístup k uèení Projektové vyuèování Prostøedí tøídy Hodnocení Známkování Slovní hodnocení Shodné znaky hodnocení Spolupráce Spolupráce s rodièi Efektivní komunikace Tøídní pravidla Uèíme se spolupracovat Uèímeseèístapsát Co už umíme? Jak uèíme dìti èíst Jaké metody mùžeme pøi ètení využít? Mùžeme zaèít velkými tiskacími písmeny Jak uèíme dìti psát Tvoøivé psaní Vytváøení návykù a nácvik praktických dovedností

6 6 / KROKZAKROKEM1.TØÍDOU 6. Pøed prázdninami První vysvìdèení Už jsou tady prázdniny Ohlédnutí za školním rokem Jaké jsou naše ztráty a nálezy? Nápady pro celý rok Hurá, jdu poprvé do školy! První školní den Druhý školní den To jsem JÁ Jaké je to u nás doma Týmová práce Èas jablíèkových vùní (podzim) Listy stromù Ovoce Èertí škola Jak slavíme Vánoce Vánoèní zvyky Dárek Povánoèní aktivity Já a moji kamarádi Jaro èaruje Jaro Jak slavíme Velikonoce Velikonoèní týden Velikonoèní dílny Povelikonoèní vzpomínání Jak hrajeme divadlo Prázdniny klepou na dveøe Prázdninové ostrovy Literatura

7 / 7 1. ÚVOD Jak se tìšíš do první tøídy? Kolikrát asi prvòáèek slyší tuto otázku a musí na ni donekoneèna odpovídat. Ale ani my uèitelé se této otázce nevyhneme. Není to však jediná vìc, kterou máme s prvòáèky spoleènou. Spojují nás obavy, jak první školní rok zvládneme. Dìti mají obavy, jaké to ve škole bude a nás provází obavy, abychom hned na samém zaèátku jejich cesty za poznáním nìco nepokazili. Celý rok nás urèitì bude provázet slovíèko poprvé. Dìti si poprvé samy pøeètou knížku, napíší svùj pøíbìh a psace se podepíší jako autoøi. Poprvé vyøeší slovní úlohu, ocení svoji práci a práci ostatních kamarádù, poprvé napíší domácí úkol a také poprvé ho možná zapomenou, poprvé dostanou vysvìdèení a prožijí velkou radost z úspìchu. A co se nás týká, staneme se prvními uèiteli našich žákù a nìkteøí možná nastoupí do první tøídy úplnì poprvé. Možná poprvé vezmeme do ruky nové uèebnice, budeme dìti poprvé uèit èíst genetickou metodou, poprvé použijeme možnost slovnì hodnotit, vyzkoušíme pro nás zatím neznámé metody a zrealizujeme s dìtmi zajímavý projekt. Poprvé se staneme dìtem i rodièùm rovnocennými partnery a možná úplnì poprvé si koncem èervna øekneme, jak bájeèný školní rok jsme s našimi prvòáèky prožili. To už za námi budou i chyby a zklamání, kterým se ztìží vyhneme. Pokud však budeme mít na mysli, že chyba je pøípustná, budou to právì naše omyly, které nám i dìtem ukážou, na èem musíme spoleènì pracovat a v èem se mùžeme zdokonalit. Postupnì budeme skládat ze støípkù jednotlivých školních dnù barevnou mozaiku. Ne každý støípek se bude náležitì blýskat, nìkterý možná budeme muset nìkolikrát pøilepit, ale výsledný obrázek bude urèitì stát zato. Co by naši prvòáèci mìli na konci první tøídy umìt, co je chceme kromì potøebných vìdomostí nauèit? Odpovìï hledejme v moudrých slovech R. Fulghuma: O všechno se rozdìl. Hraj fér.

8 8 / KROKZAKROKEM1.TØÍDOU Nikoho nebij. Vracej vìci tam, kde jsi je našel. Uklízej po sobì. Neber si nic, co ti nepatøí. Když nìkomu ublížíš, øekni promiò. Pøed jídlem si umyj ruce. Splachuj. Teplé koláèky a mléko ti udìlají dobøe. Žij vyrovnanì trochu se uè a trochu pøemýšlej a každý den trochu maluj a kresli a zpívej a tancuj a hraj si a pracuj. Každý den odpoledne si zdøímni. Když vyrazíš do svìta, dávej pozor na auta, chytni nìkoho za ruku a drž se s ostatními pohromadì. Nepøestávej žasnout. Vzpomeò si na semínko v plastikovém kelímku koøínky míøí dolù a rostlinka stoupá vzhùru a nikdo vlastnì neví, jak a proè, ale my všichni jsme takoví. Zlaté rybièky, køeèci a bílé myšky a dokonce i to semínko v kelímku všichni umøou. My také. A nikdy nezapomeò na dìtské obrázkové knížky a první slovo, které ses nauèil nejvìtší slovo ze všech dívej se. (R. Fulghum, 1994, s. 13)

9 / 9 2. ZAÈÁTKY 2.1 KAŽDÝ ZAÈÁTEK JE TÌŽKÝ Zamysleme se nad tím, co nás v první tøídì èeká, co vše budeme muset zvládnout. Co považujeme v 1. tøídì za nejvíce nároèné? Z pohledu uèitele (v %) Z pohledu studenta (v %) Výuka ètení a psaní 11 5 Motivace žákù a udržení potøebné pozornosti 19 9 Hodnocení 11 8 Optimální rozvržení aktivit bìhem vyuèování 4 9 Nastavení partnerských vztahù mezi uèitelem 1 5 a žákem Øešení výchovných problémù Individuální pøístup k žákùm 2 7 Organizace prvního školního dne 2 6 Stanovení tøídních pravidel 3 3 Plánování práce a dodržení stanoveného èasu 18 9 Uspoøádání prostøedí tøídy 5 0 Vedení tøídní dokumentace 4 2 Komunikace s rodièi 5 10 Vedení tøídního aktivu 2 5 Pøíprava rùzných podob setkání s rodièi 3 9 Ve které oblasti se cítíme pro práci v 1. tøídì nejménì pøipraveni? Z pohledu uèitele (v %) Z pohledu studenta (v %) Spolupráce s rodièi Komunikace s vìkovou skupinou prvòákù 4 6 Výuka ètení a psaní 13 9 Pokraèování

10 10 / KROK ZA KROKEM 1. TØÍDOU Ve které oblasti se cítíme pro práci v 1. tøídì nejménì pøipraveni? Z pohledu uèitele (v %) Pokraèování Z pohledu studenta (v %) Metodika dalších pøedmìtù 5 9 Øešení konfliktních a problémových situací sžáky Slovní hodnocení V tabulkách vidíme názory uèitelù a studentù, kteøí se na profesi uèitelù teprve pøipravují.

11 ZAÈÁTKY / PRVNÍ SETKÁNÍ S prvòáèky se setkáváme vìtšinou mnohem døíve než 1. záøí. Zpravidla již pøedcházející školní rok dochází k vzájemným setkáním. Školu navštìvují pøedškoláci z mateøské školy a rodièe si s dìtmi urèitì nenechají ujít možnost navštívit prostory školy ve dnech otevøených dveøí, kde vzájemné okukování zaèíná. Pøichází oèekávaný zápis! První vztahy mezi školou a rodinou se navazují právì v dobì zápisu do první tøídy, proto bychom tyto okamžiky nemìli promarnit, a náležitì se na nì pøipravit. Ať už se dìti vydají do Pohádkového lesa, nebo je budou provázet známé postavy z Veèerníèkù, vždy by si mìly zápis užít a pøesvìdèit se o vlídném a bezpeèném prostøedí školy. Zápis by v žádném pøípadì nemìl být stresující záležitostí pro dìti ani rodièe a nemìl by pøipomínat pøijímací zkoušky. V neznámém prostøedí èasto dìti pøekonávají trému a my jako uèitelé mùžeme témìø s jistotou urèit, jak je dítì sebevìdomé nebo bázlivé a odhalit zjevné logopedické vady.

12 12 / KROK ZA KROKEM 1. TØÍDOU Skvìlé je, když do nìkterých pøipravených aktivit zapojíme také rodièe. Mohou spolupracovat pøi skládání puzzle, kreslit spoleèný obrázek nebo stavìt z kostek. Už u zápisu myslíme na svoji tøídu a èinnosti, které se zde odehrají, mohou mít pokraèování ve školním roce. Dìti se mohou napøíklad 1. záøí opìt shledat s postavièkou èi známou pohádkou nebo ve tøídì objevit obrázek, který pøi zápisu nakreslily. Už samotný zápis mùže být vstupem do plánovaného roèního projektu.

13 ZAÈÁTKY / 13 Jak mùžeme zápis dále využít? Prezentovat školu, pøedstavit její program (napø. pomocí výstavy, videa ) Pozitivnì naladit dìti i rodièe Zjistit oèekávání rodièù Sdìlit informace o pøípadných dalších setkáních Pøedat dobrou radu, doporuèení (správné držení tužky, rozvoj slovní zásoby, odstranìní vadné výslovnosti) Navázat první spolupráci a získat informace o rodinì Vhodnou formou je také dotazník, který rodièe vrátí vyplnìný na zaèátku školního roku. Ten mùže obsahovat otázky týkající se zejména zájmù rodiny, spoleèných aktivit a možnosti spolupráce se školou.

14 14 / KROK ZA KROKEM 1. TØÍDOU 3. PØÍPRAVA PRO VSTUP DO 1. TØÍDY 3.1 ŠKOLNÍ ZRALOST JAKÉ DÍTÌ JE PRO ŠKOLU ZRALÉ? Doba nástupu do školy nebyla stanovena náhodnì. Ve vìku 6 7 let dochází k rùzným vývojovým zmìnám, které jsou podmínìny zráním i uèením. Vìtšina z nich je pro úspìšné zvládnutí role školáka dùležitá, i když jejich význam mùže být rùzný. Kompetence, které jsou potøebné k pøijatelnému zvládnutí školních požadavkù, mùžeme rozdìlit do dvou skupin: Kompetence, které jsou závislé na zrání. V této souvislosti lze mluvit o školní zralosti. Kompetence, na jejichž rozvoji se ve vìtší míøe podílí uèení. Jejich úroveò vyjadøuje školní pøipravenost. (M. Vágnerová, 2000, s. 136) Otázce školní zralosti se vìnuje øada psychologù a objevuje se už ve Velké didaktice J. A. Komenského. Kdybychom chtìli Komenského kritéria pøeložit do dnešního jazyka, øekli bychom patrnì, že podmínky pro to, aby dítì úspìšnì zapoèalo svou školní dráhu, jsou: Dítì si v celém svém minulém vývoji osvojilo ty znalosti a návyky, které se od nìho na prahu školní docházky oèekávají. Dítì má v souèasné dobì dostateènì rozvinutou pozornost a pøimìøenì vyvinuté intelektové schopnosti. Dítì je dostateènì motivováno k budoucímu soustavnému uèení ve škole. (J. Langmeier, 1998, s. 103)

15 + PØÍPRAVA PRO VSTUP DO 1. TØÍDY / 15 Školní zralost je jedním z pøedpokladù pøijatelného zvládnutí role školáka. Jde pøedevším o urèitou úroveò zralosti CNS, která se projevuje zmìnou celkové reaktivity dítìte, zvýšenou odolností k zátìži a schopností koncentrace pozornosti. Zrání ovlivòuje i rozvoj motoriky a senzorické koordinace, zrakového a sluchového vnímání. Školní úspìšnost závisí i na rozvoji poznávacích schopností, které ovlivòují zrání i uèení. Podmínkou pøijatelné adaptace na školu je rovnìž dosažení urèité úrovnì autoregulace. (Vágnerová, 2000, s. 146) Od budoucích školákù oèekáváme v praxi souhrn dovedností, nìkteré z nich ovìøujeme už u zápisu. Dítì by mìlo mít základní návyky chování ve spoleènosti, mìlo by se umìt pøestavit, vìdìt kde bydlí, jak se jmenuje tatínek a maminka, poznat podle obrázku známou pohádku a pøevyprávìt ji. Schopnost sluchové analýzy a syntézy sice dozrává až ve škole, ale dítì vìtšinou již odlišuje hlásky a oznaèí první a poslední písmeno ve slovech. Rozvíjí se schopnost vidìní na blízko, proto snadnìji vnímá detaily a lépe rozlišuje podobné obrázky a písmena. Spoleènì s pamìtí to dítì trénuje napø. pøi hraní pexesa a skládání puzzle. Má zvládnutou hrubou motoriku a dostateènì rozvinutou jemnou motoriku, aby si dokázalo zapnout knoflík, nakreslit tužkou èáru èi vlnovku. Budoucí prvòáèek dokáže vìtšinou s pøehledem poèítat do deseti a urèit poèet bonbónù. Zaèíná chápat minulost tìsnì spjatou s pøítomností a ví, co bylo vèera a bude zítra. Zvyšuje se jeho emoèní stabilita a odolnost vùèi stresu. Mnohem lépe zvládá zátìž školních nárokù, je vyrovnanìjší. Co ale nejvíce ovlivní jeho úspìšnost, je schopnost soustøedìní. Pro zvládnutí nárokù spojených s rolí školáka je významná i školní pøipravenost. Dítì musí dosáhnout pøijatelné socializaèní úrovnì, mìlo by zvládnout urèité role, umìt pøijatelným zpùsobem komunikovat, respektovat bìžné normy chování. V socializaèním procesu má nejvìtší význam rodina, jejíž hodnoty a normy dítì pøejímá. V tomto smìru je dùležitý i obecný postoj ke vzdìlání, který ovlivòuje motivaci dítìte ke školní práci. (M. Vágnerová, 2000, s. 147) Musíme souhlasit s J. Langmeierem, že otázka zralosti má ovšem smysl jen v souvislosti s tím, pro jaké úkoly, metody èi situace má být dítì zralé, zpùsobilé a pøipravené. Jak sladit možnosti dítìte a nároky školy? Tam, kde se výuka pøizpùsobuje individualitì každého žáka, ztrácí otázka zralosti dítìte smysl. Otázka zralosti dítìte se tak pøesouvá na otázku zralosti metod èi osnov. Nemusí pøitom jít vždy o slevování z nároènosti èi obsažnosti uèiva; zpùsob výuky se však musí pøizpùsobit vìkovým a individuálním

16 16 / KROK ZA KROKEM 1. TØÍDOU možnostem žákù. Jen s takovou individualizující výukou lze øešit otázku, co s dìtmi, které mají nerovnomìrnou zralost v rùzných psychických složkách. (J. Langmeier, 1998, s. 113) V nìkterých pedagogických teoriích se už v první polovinì minulého století zaèalo prosazovat tzv. reformní pedagogické hnutí, podle nìhož by se nemìly dìti pøizpùsobovat nemìnným vyuèovacím normám a pøedpisùm, ale výchova a vzdìlání by se mìly naopak pøizpùsobovat individuálním dispozicím každého dítìte. Toto hnutí se nìkdy oznaèuje jako hnutí za humanizaci školy. (J. Langmeier, 1998, s. 114) Individuální pøístup je nejvhodnìjší cestou pro dìti, které sice nastoupí do první tøídy, ale mají nerovnomìrnou zralost v nìkterých z pøedpokládaných dovedností. Individualizujeme, pokud chceme, aby každé dítì: Mìlo pøíležitost rozvíjet celou svou osobnost. Mìlo pøíležitost dosáhnout svého osobního maxima. Mohlo ve vyuèování rozvíjet své zájmy, navazovat na vlastní zkušenosti a pøedcházející dovednosti. Zažilo pøi vyuèování úspìch a vzdìlávání pro nìj bylo spojeno pøevážnì s kladnými emocemi. Získalo pozitivní vztah ke vzdìlávání a potøebu trvale se uèit. Neslo zodpovìdnost za své vlastní vzdìlávání. Mìlo pøíležitost vytváøet si reálný sebeobraz. Dokázalo respektovat ostatní, být tolerantní k jejich odlišnostem. (V. Krejèová, J. Kargerová, 2003, s. 27) Je zøejmé, že úspìšnost dítìte ve škole nezávisí jen na zralosti žáka, ale také na zralosti uèitele, který respektuje rozdílné schopnosti dìtí a bere je v úvahu pøi plánování, výbìru metod a pøi procesu hodnocení. 3.2 ZNAKY ŠESTILETÝCH DÌTÍ Jaký prvòáèek bude a s èím musíme poèítat? Pro šestileté dìti jsou urèité typické znaky, které musíme vzít v úvahu, abychom jim poskytli to, co potøebují. Charakteristice žáka mladšího školního vìku se vìnuje vývojová psychologie. V. Krejèová a J. Kargerová uvádí pøehled vývojových