BEZEN Cena 7,- K

Transkript

1 BEZEN 2009 Cena 7,- K Z obsahu : - Slovo starostky Závrený úet obce za rok 2008, Usnesení ze zasedání ZO - Informace OÚ - Obecní muzeum v Tršicích - Základní škola Tršice - Z historie (Deník Otty Wolfa) - Napsali ped osmdesáti roky - Pozvánky, Inzerce a další SLOVO STAROSTKY Závrený úet Obce Tršice rozbor hospodaení za rok 2008 Obec Tršice v prvním tvrtletí v roku 2008 hospodaila v rozpotovém provizoriu, které schválilo ZO v Tršicích na veejném zasedání dne pod íslem usnesení 84/11-07 a to s podmínkou nepekroení vydání v l.tvrtletí ástku ,- K a dále, že rozpotové píjmy a výdaje uskutenné v dob provizoria se stávají píjmy a výdaji rozpotu po jeho schválení. Návrh rozpotu byl zpracován finanní komisí a vyvšen na úední desce od do a byl schválen na veejném zasedání ZO dne pod íslem usnesení 120/ Obec Tršice splácí úvr eské spoiteln a.s., poboka Olomouc, který získala na plynofikaci obcí Hostkovice, Pestavlky a Vacanovice. Stav nesplaceného úvru k iní ,-K. Bhem úetního roku 2008 byl rozpoet upravován rozpotovými opateními Krajského úadu Olomouckého kraje a to na výkon školství a státní správy, požární techniku JPO II dobrovolných hasi v Tršicích ve výši ,-K, ZO schválilo i rozpotová opatení vlastní. Rozpoet byl bhem roku prbžn kontrolován, a to jak ze strany finanní komise, tak ze strany ZO a starostky. Rozpoet je uveejnn na internetových stránkách obce, je pedkládána pololetní a roní uzávrka obanm formou píspvku v Tršickém zpravodaji. V píjmech jsou finanní ástky, které jsme získali do našeho rozpotu formou dotací. V pol je to ,-K K, tato položka je dotace na krajské volby, které v tomto roce probhly. ástku jsme proinvestovali celou. Ve výdajích zaneme hned u les. V této ástce je bžná údržba obecního lesa a také úklid náletových devin. V položce silnice je hlavní položka za již uhrazené faktury na díle Prtah obcí Tršice a za opravu komunikací v Chaloupkách. Ve vodním hospodáství jsou rozbory pitných vod a nákup chloraního zaízení a telemetrické stanice s ídící jednotkou a ponorným snímaem hladiny vody ve vodojemu, mzda pracovníka a ostatní náklady. I do položky knihovny je promítnuta mzda pracovníka, nákup knižního fondu a bžný provoz knihovny. Do kultury je zaútovaná rekonstrukce ásti sálu a spoteba elektrické energie. 1

2 V roce 2008 byly poskytnuty finanní dary jednotlivým spolkm a farnosti. Kapitola bytové hospodáství jsou výdaje na provoz bytových jednotek. V péi o vzhled obcí jsou proútovány mzdy pracovník, vybavení pracovní ety náadím, novým traktrkem, rzná školení a služby, materiál a pohonné hmoty. Do položky požární ochrany jsou útovány píspvky jednotlivým hasiským sborm, nákup vybavení, refundace mezd, školení. Plnní rozpotu obce Tršice k PÍJMY skup. tída druh píjm rozpoet skutenost procenta 1111 Da z píjmu fyz.osob ze záv.in ,00 K ,37 K 100,02% 1112 Da z píjmu fyz.os.ze sam.výdl ,00 K ,35 K 99,89% 1113 Da z píjmu fyz.os. - z kapitál.výnos ,00 K ,45 K 99,98% 1121 Da z píjmu práv. osob ,00 K ,00 K 100,25% 1122 Da z píjmu práv. osob - obec ,00 K ,00 K 100,03% 1211 Da z pidané hodnoty ,00 K ,69 K 100,15% 1337 Ostatní poplatky - svoz odpadu ,00 K ,00 K 99,40% 1341 Poplatky ze ps ,00 K ,00 K 109,07% 1343 Poplatky z veej.prostranství 1 000,00 K 421,00 K 42,10% 1361 Správní poplatky ,00 K ,00 K 100,23% 1511 Da z nemovitostí ,00 K ,76 K 102,38% 2460 Splátka pjky ,00 K ,00 K 100,00% 4111 Neinvestiní dotace ,00 K ,00 K 100,00% 4112 Neinvest.dotace ze stát.rozpotu ,00 K ,00 K 100,00% 4121 Neinvestiní dotace od obcí ,00 K ,00 K 100,00% 4122 Neinvest.dotace od kraj ,00 K ,00 K 100,00% 4211 Investiní pijaté transfery (oprava ZŠ) 0,00 K Pronájem pozemk ,00 K ,00 K 97,50% Vodné ,00 K ,00 K 94,79% Stoné ,00 K ,00 K 98,32% innosti knihovnické ,00 K ,00 K 92,29% Píjmy z poskyt.služeb a výrobk ,00 K ,00 K 100,76% Pronájem sálu ,00 K ,00 K 100,94% Pijaté neinvestiní dary ,00 K ,00 K 98,70% Pronájem byt + služby ,00 K ,00 K 100,66% Píjmy z pronájmu nebyt.prostor ,00 K ,60 K 102,67% Píjmy za hroby + zápujka poheb.vozu 2 000,00 K 2 433,00 K 121,65% Sbr,svoz kom.odpadu-od podnik ,00 K ,00 K 97,17% Kopírka,hlášení, TZ ,00 K ,00 K 101,38% Píjmy z prodeje zboží 2 000,00 K 2 194,00 K 109,70% Ostatní píjmy z vlastní innosti 0,00 K Pijaté sankní platby - pokuty 0,00 K ,00 K Pijaté neinvestiní dary 0,00 K Nahodilé píjmy ,00 K ,00 K 102,50% Píjmy z prodeje pozemk ,00 K ,00 K 100,02% Píjmy z prodeje ostatního majetku ,00 K ,00 K Píjmy z úrok ,00 K ,12 K 100,28% Pijaté pojistné náhrady 0,00 K 6399 Píjmy z prodeje DDHM 3 000,00 K 3 681,00 K 122,70% Ostatní píjmy z fin.vypoádání pedch.let ,00 K ,00 K 100,00% Ostatní pijaté vratky 0,00 K CELKEM PÍJMY ,00 K ,34 K 100,45% 2

3 VYDÁNÍ OdPa pol. název rozpoet skutenost procenta 1031 Pstební innost-lesy ,00 K ,50 K 76,72% 2212 Silnice ,00 K ,60 K 67,02% 2212 Neinvestiní transfery obcím 0,00 K 2221 Provoz silniní dopravy ,00 K ,00 K 98,85% Budovy a stavby ,00 K ,50 K 93,51% 2310 Vodní hospádáství - pitná voda ,00 K ,10 K 96,86% 2321 Odvádní a istota vod ,00 K ,00 K 91,35% 3111 Pedškolní zaízení MŠ ,00 K ,00 K 100,00% Základní škola ,00 K ,00 K 100,00% Budovy a stavby 0,00 K Základní umlecká škola 6 000,00 K 6 000,00 K 100,00% 3314 Místní knihovna ,00 K ,00 K 95,71% 3319 Záležitosti kultury - sál ,00 K ,24 K 100,26% 3322 Zachování a obnova kult.pam ,00 K 5 372,00 K 89,53% Místní památky ,00 K ,00 K 100,49% innost církví ,00 K ,00 K 99,17% 3399 Obanské záležitosti - SPOZ ,00 K ,50 K 99,04% 3419 Tlovýchovná innost ,00 K ,00 K 100,00% 3612 Bytové hospodáství ,00 K ,60 K 94,36% 3613 Komunální stavby-nebyt.prost ,00 K ,21 K 96,95% 3631 Veejné osvtlení ,00 K ,80 K 122,81% 3632 Pohebnictví ,00 K 7 322,30 K 73,22% 3636 Územní rozvoj (nákup pozemk) ,00 K ,50 K 98,84% 3721 Svoz nebezpeného odpadu ,00 K ,00 K 93,73% 3722 Svoz komunálního odpadu ,00 K ,70 K 99,96% 3745 Pée o vzhled obcí ,00 K ,00 K 99,58% 5512 Požární ochrana ,00 K ,10 K 98,54% 6112 lenové obec.zastupitelstva ,00 K ,00 K 94,05% 6115 Volby do zastupitelstev kraj ,00 K ,00 K 100,72% 6171 Vnitní správa ,00 K ,23 K 96,56% Ostatní neinvest.dotace nezisk.org ,00 K ,00 K 96,88% Dotace Mikroregion ,00 K ,00 K 107,74% Úroky ,00 K ,00 K 69,31% Ostatní výdaje ,00 K ,00 K 54,02% Pojištní majetku ,00 K ,00 K 95,34% Platba daní ,00 K ,00 K 100,24% Vratky poskytnutých dotací+zálohy 0,00 K Splátka úvru ,00 K ,00 K 100,00% CELKEM VÝDAJE ,00 K ,88 K 93,05% STAV ÚTU K STAV ÚTU K ,72 K ,18 K 3

4 Usnesení z 20. zasedání Zastupitelstva obce Tršice konaného dne / Zahájení 2. Volba návrhové komise 3. Urení ovovatel zápisu 4. Kontrola usnesení z 19. zasedání ZO 5. Zmna Jednacího ádu Zastupitelstva Obce Tršice 6. Rozpotová opatení 7. Zveejnní zámru o prodeji nemovitostí ve vlastnictví obce 8. Odkoupení nemovitosti do vlastnictví obce 9. Žádost o prominutí úhrady za poízení zmny ÚP 10. Žádost o vyjádení k územnímu a stavebnímu ízení REAL Projekt Group s.r.o. 11. Zpráva o innosti Rady obce 12. Schválení pijetí dotace na Czech Point 13. Plánovací smlouvy pro stavebníky 14. Diskuse 15. Zpráva návrhové komise usnesení 16. Závr 175/20 09 ZO bere na vdomí zprávu k plnní usnesení z 19. zasedání ZO 176/20 09 ZO schvaluje zmnu znní Jednacího ádu Zastupitelstva obce Tršice v l. 6 bodu 2 Hlasování se provádí zpravidla veejn. Veejné hlasování se provádí zdvižením ruky pro návrh nebo proti návrhu, nebo se lze hlasování zdržet. Výsledek hlasování bude zapsán jmenovit pi hlasování proti znní usnesení a zdržel se hlasování. V nkterých pípadech mohou lenové zastupitelstva rozhodnout o hlasování tajném, které si, na základ návrhu nkterého z len zastupitelstva, odsouhlasí ke konkrétnímu pípadu, o kterém se bude hlasovat. 177/20-09 ZO schvaluje rozpotová opatení Obce Tršice v roce 2009 ást píjmová: ost.píjmy-zmny úz.plánu,prodej multikar ,- K 4112 neinvest.transfery ze státního rozpotu Celkem ást výdajová: drobný hmotný majetek-sál /kuchyka/ služby opravy na sále /balkon/ bezdr.rozhlas Celkem zachování a obnova kult.památek ZO schvaluje rozpotová opatení Krajského úadu Olomouckého kraje, ást píjmová i výdajová, prostedky urené na úhradu výdaj spojených s výkonem penesené psobnosti obce v roce 2009 pol. 4111, ÚZ ástka ,- K 178/20-09 Zastupitelstvo Obce Tršice ve smyslu zákona íslo 128/2000 Sb., ve znní pozdjších pedpis v souladu s 39 schvaluje zveejnní zámru prodat nemovitost ve vlastnictví Obce Tršice - pozemek p.. 70/36 zahrada o výme 454 m2 a p.. 70/35 zahrada o výme 424 m2, obojí v k.ú. Pestavlky za cenu 150,- K/m2 179/20-09 ZO neschvaluje odkoupení p.. 96/2 v k.ú. Tršice 4

5 180/20-09 ZO neschvaluje žádost paní Jany Svobodové, Hostkovice o prominutí úhrady za poízení zmny. 3 Územního plánu obce Tršice 181/20-09 ZO nesouhlasí s napojením lokality Nad rybníkem (18 RD) v k.ú. Tršice a to: - na p /1 ostatní plocha, ostatní komunikace, nesouhlasí s uložením inženýrských sítí v této komunikaci dle projektové dokumentace - na vodovod ve vlastnictví obce dle PD - na dešovou kanalizaci ve vlastnictví obce dle PD, nesouhlasí s trasou pro uložení dešové kanalizace (pes p.. 269/2) - na veejné osvtlení ve vlastnictví obce ZO žádá firmu REAL projekt Group s.r.o. Tršice, aby pedložila návrh Smlouvy o smlouv budoucí, kde budou specifikovány inženýrské sít a pozemky, které po kolaudaci pejdou do vlastnictví obce za 1- K, vetn záruních lht na vybudované dílo specifikované ve smlouv. 182/20-09 ZO bere na vdomí zprávu o innosti Rady obce Tršice za období záí 2008 bezen /20 09 ZO schvaluje pijetí dotace od Odboru evropských projekt Magistrátu msta Olomouce ve výši ,- K na zpsobilé výdaje s 15% spolufinancování obce na dovybavení zízeného pracovišt Czech Point na OÚ v Tršicích. 184/20-09 ZO ve smyslu zákona. 128/2000 Sb., ve znní pozdjších pedpis schvaluje návrh neuzavírat plánovací smlouvy s jednotlivými stavebníky v katastrech psobnobnosti Obce Tršice. INFORMACE OBECNÍHO ÚADU Vymetání komín Obecní úad i letos zprostedkovává pro obany vymetání komín v domácnostech, které probhne pravdpodobn v dubnu. Cena za tuto službu se bude pohybovat kolem 100,- K (závisí na potu pihlášených oban), kterou obané uhradí firm ihned po provedení práce. Zájemci se mohou nahlásit na OÚ v Tršicích do Pesný termín prací bude zveejnn v píštím Tršickém zpravodaji a na Ve dnech dubna 2009 (vždy pondlí a steda 8-12 a hodin) se bude na OÚ v Tršicích vybírat poplatek za vodné a za užívání kanalizace za rok 2008 a za psy na rok 2009 od oban, bydlících v místní ásti Tršice. Cena vody z obecního vodovodu je 20,- K za 1 m3. Norma spoteby vody je stanovena dle vyhlášky.428/2001 Sb, cena je stanovena 7,- K/m3. Ceny stanovilo Zastupitelstva obce Tršice na 11. zasedaní dne Sazba poplatku za psa je stanovena Obecn závaznou vyhláškou obce Tršice.1/2008 Dne 25.dubna 2009 probhne v svoz velkoobjemových a nebezpených odpad. Bližší informace budou dorueny formou letáku do každé domácnosti. Uzávrka píspvk do dalšího ísla Tršického zpravodaje je

6 PLES MIKROREGIONU BYSTIKA Dne 20.února letošního roku probhl na sále Radnice v Tršicích I. Spoleenský ples mikroregionu Bystika. I pes pomrn krátkou asovou rezervu, kterou jsme na pípravu jako hostující obec mli, jsme se svého úkolu ujali s nadšením a odpovdn. K tanci nám hrála tanení skupina Qvantum, která hudebn doprovodila i popové duo Kamélie, jež k nám dorazilo i pes nepíznivé poasí z Prahy. Veer nám zpíjemnily i ukázky spoleenských tanc v podání mladých taneník z Olomouce. Vzhledem k tomu, že akce byla organizována pro celý mikroregion, byla pedpokládána vysoká návštvnost. A díky tomu byl náš sál obsazen do posledního místa. Celá organizace plesu se nesla ve znamení spolupráce Obecního úadu Tršice a Bystrovany a místních spolk v Tršicích. Celým veerem nás provázel Mgr. Ivo Slavotínek, místostarosta msta Velká Bystice. Finann zajišovali tuto spoleenskou událost sponzoi, kteí svými dary pispli k tomu, že jsme se jako mikroregion mohli reprezentovat bohatou tombolou, kulturním programem i výzdobou sálu. Podkování patí zamstnancm Obecního úadu v Tršicích, dále lenm jednotlivých spolk, kteí ve svém volném ase a bez nároku na jakoukoli odmnu ochotn pomohli pi organizaci plesu. Jsme pesvdení o tom, že všichni pítomní se dobe bavili a tšíme se na II.roník plesu mikroregionu Bystika, který poádá obec Páslavice. Leona Stejskalová, starostka obce Tršice 6

7 OBECNÍ MUZEUM V TRŠICÍCH V ROCE 2008 V okrese Olomouc jsou ti vesnická muzea ve Stelicích, Cholin a v Tršicích. Každé je svým zpsobem charakteristické, ale jedno mají spolené; zachraují nemalé hodnoty a jsou ukázkou dovednosti našich pedk, jejich kulturní vysplosti. Je naší povinností o tyto exponáty peovat a zachovávat je. Muzeu obce Tršice se to pomrn dobe daí. Jsme sice limitováni zejména prostorami, ale ješt je možnost využít prostory tzv. lapidária (skladu) a formou výstav seznamovat návštvníky s exponáty a nkteré jsou velmi zajímavé. Napíklad málokdo ví, že o základní škole v Tršicích psal v roce 1952 Petr Bezru, že do tršické základní školy chodili významní umlci jako akademický socha prof. Vladimír Navrátil, který mimo svých galerijních prací vytvoil adu monumentálních soch a pomník (Zákovský Žalov na Kyjanici, sochu Boženy Nmcové v Olomouci, Petra Bezrue v Opav, Františka Palackého v jeho rodišti v Hodslavicích a další). Narodil se v Olomouci, bydlel ve Vacanovicích a od roku 1938 ve Velkém Újezd. Dále to byla spisovatelka Nina Bonhardová - rozená Urbánková, která vnovala obecní knihovn v Tršicích svou knihu Františka a tylístek. Její maminka, rozená Valášková, se narodila v roce 1888 v Tršicích. Návštvnost v muzeu byla proti roku 2007 o nco nižší kolem 300 návštvník, a to zejména z dvodu nekonání výstavy betlém (byly poádány v letech ). V roce 2009 znovu uvažujeme o uskutenní výstavy betlém vetn výstavy svícn od pana Blajeva. Muzeum a zámek v Tršicích navštívili žáci ZŠ se zástupkyní editelky školy paní Brlíkovou a žáci s paní uitelkou Bartoovou. Dále obané Tršic a okolí vetn Daskabátu a Velkého Újezda. Nahodilé byly návštvy z Tebon, Olomouce a Perova. Velice si cením návštvy poslance a nového hejtmana Olomouckého kraje pana Ing. Martina Tesaíka, který do Pamtní knihy muzea napsal: Moc krásná výstava o ddictví našich pedk. Péi o tyto vci považuji za velice dležitou a proto všem, kteí neutuchají v této práci, peji hodn sil, pevné zdraví a hodn štstí. Pan Ing. Tesaík je znám jako obdivovatel lidové kultury a asto chodí v lidovém kroji. Pi rozhovoru pislíbil, že do Tršic v roce 2009 urit zavítá. Bhem roku 2008 pibyly další exponáty, které muzeu darovali: Marta Šímová, Marie Sedláková, Ivan Blajev, Ivana Sedláková a Anežka Mikulková z Doloplaz. Za tyto dary velice dkuji, jako dkuji všem za pomoc a spolupráci v muzeu. Ing. František Kudela TURNAJ V MALÉ KOPANÉ MIKROREGIONU BYSTIKA Na porad mikroregionu Bystika byl schválen zámr uskutenit turnaj v malé kopané. Turnaj probhl v tlocvin ZŠ Velká Bystice pod patronátem starosty Bukovan. Každá obec sestavila tým, který podle pedem pipraveného plánu bojoval o post nejvyšší. Tato pvodn spoleenská událost se zvrhla v neúprosný sportovní boj o celkové vítzství. V pestávce vystoupili i starostové obcí, kteí ve stylových dresech v souboji mezi Doláky a Horáky pobavili exhibiním zápasem a dokázali pítomným divákm, že i oni jsou také jenom lidé, kteí si dovedou udlat legraci sami ze sebe. Celkovým vítzem se staly Mrsklesy, které ve finále vyhrály nad mužstvem Bukovan. Akce se zdaila a proto se tšíme na další roník. Leona Stejskalová, starostka obce Tršice 7

8 ZÁKLADNÍ ŠKOLA TRŠICE Projekt Jsme jiní a pece stejní Na konci minulého msíce, 23.února, jsme pro dti 1.stupn pipravili zbrusu nový projekt. Pokud byste nás v tento den navštívili, setkali byste se s lidmi rzných svtadíl. Už úvodní hra, kterou se dti rozdlovaly do skupin, je nutila pemýšlet a spolupracovat. Utvoené skupiny musely zjistit svou píslušnost k danému svtadílu pomocí textu, jehož ásti si vyhledaly v prostorách školy pohybovou hrou. Každá skupina si musela text sestavit a z nj zjistit, ke kterému svtadílu náleží. Tém celé dopoledne dti pracovaly na úkolech rzného zamení tj. kreslily, modelovaly, tanily, poslouchaly hudbu daného etnika, vystihovaly, vyhledávaly informace z encyklopedií a knih V 11 hodin se dti celého svta sešly v hern, aby pedvedly ostatním svou práci. Každá skupina na velký formát papíru ztvárnila lovka daného kontinentu a uvedla k nmu zpsob života oblékání, bydlení, zábavu, typické nástroje, životní podmínky. Žáci pevedli i své praktické úkoly Australané vyzkoušeli, jak létají jejich bumerangy, severoamerití indiáni se pedvedli v nových elenkách, jihoamerití indiáni v ponech, Evropané vymodelovali vstonickou Venuši, Afriané se pokusili zatanit domorodý tanec, Asiaté nás seznámili se svým stylem života. Projekt byl pro dti zábavný i pouný. Pinesl mnoho nových poznatk a nkteré dti byly pekvapeny, jak ješt v dnešní dob lidé a dti v nkterých ástech svta žijí. uitelky 1.st. Sedmáci na svahu Sedmáci jedou, jsou plni optimismu, jedou si lyžovat... Omlouvám se skuteným autorm této prastaré lyžaské hymny, ale každý rok pi nastupování do autobusu smr lyžák, mi zní v hlav. Je to pevná tradice na naší tršické škole tyhle lyžáky. Byl by pecpaný poádn velký svah, kdyby se na nm sešli naráz všichni absolventi tršických sedmáckých lyžaských kurz! Letos jsme vyrazili v pondlí smr Louná nad Desnou (stejn jako ostatn již nkolik let). Do autobusu nastupovalo 26 lehce pobledlých sedmák jen nepatrná ást z nich nkdy v život stála na lyžích a 2 instruktoi ( Inez a Vladimír Šindlerovi )a paní zdravotnice (Hana Chodilová). Obavy byly pochopitelné: Jaké to bude? Kolik si pivezu modin? Nebude mi smutno po mamince? Pežiju? Na naší chat nás pivítali jako staré známé. Bleskurychle jsme se rozdlili do pokoj, vybalili potebné vci a vyrazili na svah. Minuli jsme (nkteí s toužebným pohledem) lyžaský vlek a vyšlápli kopec. Celkem jasné bylo i rozdlení do družstev, nejmenší bylo zpoátku 1. družstvo lyža- i. Ostatní se stávali lyžai hodinu po hodin a odpoledne už všichni vyjeli na šlepru a hlavn sjeli v obloucích dol. 8

9 Ostatní dny jsme pilovali styl, pvodní nelyžai se stávali lyžaskými peborníky a všichni jsme si to užívali. Sice jsme každé ráno trochu s obavami sledovali úbytek snhu, ale asi nás mají tam naho- e rádi a sníh vydržel až do posledního dne. Probhly i závody vítzové byli všichni!!!!!! K všeobecné pohod se pidalo výborné jídlo (už tradin se na pana kuchae tšíme), zábava na pokojích i v klubovn pingpongový stl to jistil, pobavili jsme se i pi každodenním streinku, pi diskotéce a hrách a den uletl jako vítr. A byl tu pátek, poslední lyžování, balení a louení. Chataský personál nám podkoval za vzorné chování, a pan vedoucí nás naložil do autobusu a hurá dom. Z lyžovaky jsme nevyšli ani pi jízd autobusem sledovali jsme film Snženky a machi. U autobusu už ekali nedokaví rodie: Jaké to bylo? Umíš už stát na lyžích? Nebylo ti smutno? atd. Bylo to fajn, lyžovat umím a na smutek nebyl as. - mohli slyšet ustaraní rodiové. Inez Šindlerová Víte, co je masopustní období? Nebývá každý rok stejn dlouhé. Jeho délka se uruje podle Velikonoc. Zaíná po 6. lednu a koní v úterý ped Popelení stedou. Potom nastává 40ti denní pedvelikononí pst. Nejvýznamnjší masopustní dny jsou: Tuný tvrtek - kdo v tento den hodn pije a jí, tomu nebude chybt po celý rok síla a zdraví. Tanení nedle - tento den byl zasvcen tanci. Taneníci se velmi snažili, aby se naplnila povra, která íkala: Obilí a len bude letos tak vysoké, jak vysoko budou taneníci vyskakovat. Maškarní úterý - tomuto dni dominoval prvod masek. Zejména na severní Morav se uchoval zvyk vodní medvda. Muzikanti dohráli a symbolicky se pochovala figurína basy. Žáci 1. stupn ZŠ si tuto lidovou tradici pipomnli maškarním karnevalem v budov školy. V pátek 27. února ped 10. hodinou se to zaalo na chodbách a ve tídách hemžit nápaditými maskami. S úderem 10. hodiny se všichni sešli v hern. Na zaátku byl krátký program, kde žáci prezentovali své masopustní úkoly, na které se pipravovali ve svých tídách.žáci 2. roníku zahájili svým úvodním vystoupením masopustní karneval. Mluví maškarního prvodu požádal,, pana starostu o svolení a masopustní veselí mohlo zaít. Tanec s medvdem, kterého velmi pkn pedvedl žák 2. roníku Jan Vláil, navodil tu správnou atmosféru. Nejzajímavjší bylo pro dti pochovávání basy žáky 3. tídy, prváci pedvedli své vlastnorun vyrobené papírové masky, tvráci zatanili meový tanec. Žáci 5. roníku zajistili reprodukovanou hudbu a stali se tak na chvíli,,diskžokeji. Souástí programu byla promenáda masek spojená s jejich vyhodnocením. Porota složená ze zástupc žák jednotlivých tíd a paní vychovatelky nemla jednoduchou úlohu, protože všechny masky byly velmi pkné. Prvních šest bylo odmnno diplomem a sladkostí. Následoval rej masek, zábavné a soutživé hry, kde se dti vydovádly. Žáci 5. roníku pipravili také drobné pohoštní, které bylo sladkou tekou na úplný závr. Tímto pkným dopolednem se žáci seznámili s další ástí lidového roku, který jako celoroní projekt Rok s tradicemi probíhá na 1. stupni tento školní rok. uitelky 1.stupn 9

10 ( pokraování z minulého ísla TZ) DENÍK OTTY WOLFA 22. ervna 1942, pondlí 1. týden Ve 2 h odpol. odjíždíme z Tršic do Olomouce k vysthování. Veze nás Josef Lón, ponvadž Zdailová nemohla žádného jiného sehnat. Louení je tžké a jsme velmi rozilení. Jedeme dosti rychle, takže jsme v Olomouci o 4 h odpoledne. Ped odjezdem jsem v obecní kancelái v Tršicích odevzdal klí od bytu a nechal pro Licku vystavit totožnost. V Olomouci - Hodolanech jsme slezli a ekli jsme Lónovi, že jdeme k lékai a známým. Šli jsme do jednoho domu a tata se pro formu zeptal, kde bývá pan Hanzlík. Hvzdy jsme však hned odpárali. Šli jsme tedy asi od 1/2 5 odpol. z Olom. - Hodolan do Tršic. Lón odevzdal balíky ve škole a my šlapali do Tršic. Šli jsme neúnavn až do 3/4 12 v noci a odpoinuli si v cest jen asi 1 hodinu. Ve Vel. Týnci jsme byli asi v 7 h veer. Tedy do lesa jsme dorazili o plnoci. Sl. [Slávek - Jaroslav Zdražil] zde byl s ruksakama, ale jelikož jsme pišli tak pozd, šel s nimi opt zpt a vezli ke Zdailm malím šicí stroj a kastl s pípravami. Mnoho nespíme, jen ležíme. Jsme jak zbití. 23. ervna 1942, úterý 1. týden asn ráno, asi o 1/2 5, jdeme si lehnout do rži, ponvadž jsme v lese nenašli naše již spíš vyhledané místo. Nabrali jsme si u studánky vodu a lehli jsme si do obilí. Poasí krásné, teplo se stupuje a v poledne dovršilo 560?C. Voda nám dochází, jsme ale statení a vydrželi jsme. 3 m od nás dlá Jenofa Vybíralová a nemá ani tušení, že jsme tak blízko. Odpoledne vedro ustupuje a ochlazuje se. V obilí jsme až do 10 h a jdeme nyní zpt do lesa vyspat a ekat Sl. Ten pišel až v 11 h, avšak bez ruksak. Byl u nás do 4 h ráno, pak šel dom. 24. ervna 1942, steda 1. týden O 1/4 5 ráno si hledáme stabilní úkryt a nalezli jsme jej. Je v hustém houští, takže se tam nehodí ani sedt, jen ležet. O 5 h ráno jdu s Lici pro vodu ke studánce, která je pod lesem. Pak jsme poprvé ulehli ke spánku a spíme do 11 h, obtžováni sty mravenci. Tata vaí 1. teplé jídlo po 2 dnech, a to polévku a maso s chlebem. Museli jsme hodn masa zahodit, ponvadž mama ho dala k lihu a na- ichlo. Odpoledne ležíme s mravenci do veera a veeíme vejce a chléb. ekáme na Sl. Má dnes pinést ruksaky. V 11 h v noci Sl. pišel s ruksakama a ješt v 1/2 12 v noci vaí tata kávu. Sl. spal s námi celou noc až do 4 h ráno. 26. ervna 1942, pátek 1. týden O 1/2 5 ráno jdeme zase pro vodu a po píchodu zpt hned snídáme teplou kávu. Pak spíme do 10 hod a k pesnídávce je chléb s marmeládou. K obdu je masová polévka, králík a chléb. Místo vody trochu kávy. Poasí je pkné. Slyšíme asi 80 krok od nás hlasy našich nejlepších známých, jak pracují v poli, aniž by mli tušení, že jsme zde. Mam je od žaludku zle, stále vrací a také v noci stále vracela. K veei chléb. Sl. nepišel. 29. ervna 1942, pondlí 2. týden Ve 3 h ráno jdeme pro vodu a o 4 h snídáme kávu teplou a perník. Chleba máme již málo a jsme trochu mokí. Poasí je trochu lepší, ale stále se kaboní. Lidé dlají ale v poli. O 11 h jíme polévku a o 12 chléb se špekem a kávu. Pátrání dosud žádné. ekáme Sl., nemáme ani kousek chleba a na veei byl kousek perníku. Sl. nejde. 1. ervence 1942, steda 2. týden V 1/2 4 ráno jdeme pro vodu a snídáme kávu a perník. Spíme do 11 h dopol. Pak jsme si sbalili všechny vci a ekáme. Sl. pijde nám hledat nový úkryt. K obdu polévku s nudlemi a krupici s perníkem. Mamince je již dobe. Sl. však nepišel. Neveeíme. V noci byla bouka, a proto nocujeme v boud. Pátrání žádné. 2. ervence 1942, tvrtek 2. týden O 1/4 5 ráno jdeme pro vodu a snídáme hned. V 8 h pišel Sl. a donesl chléb. Naše vc jest práv na etnické stanici. Lón byl již vyslýchán a nevíme, zdali budou i M. [Marii Herinkovou] vyslýchat. Ona je práv dnes v Lipníku. K obdu je chléb s oškvarkama. Odpoledne spíme. Veeíme kroupovou polévku. Sl. nepišel. Chléb se nám málí. A o líh máme velkou nouzi. Poasí je pkné. 5. ervence 1942, nedle 2. týden Ráno o 1/2 5 jdeme pro vodu a snídáme vlažnou kávu a kousek perníku. Sl. pišel v 9 h dopoledne a donesl chléb. Též zeleninu donesl a íkal, že odpoledne pijde, ale nepišel. V poledne bylo hrachové pyré a chléb a poprvé jsme se dosyta najedli. Asi v 1/2 5 pišli A. Domesová a K. Vaculík a byli 2 h asi 20 m od nás. Odešli v 1/2 7 veer. Veeíme chléb s marmeládou. 8. ervence 1942, steda 3. týden Ráno kolem 1/2 4 h jdeme pro vodu a spíme pak do 8 h. Pak snídáme kávu a chléb, co ml tata pro králíky nachystán nakrájený v kostkách. Potom ležíme až do 11 h dopol. V poledne byla krupice. Na štstí Sl. pišel s chlebem, a proto jsme hned jedli chléb se sádlem. Sušíme deky a kabáty. K veei chléb s marmeládou. Vera veer ekl Sl. M. [Marii Herinkové], že jsme zde. Jsme zvdavi, jak se ona zachová. V noci je boue, jsme v úkryt, ale nezmokli jsme. 10

11 10. ervence 1942, pátek 3. týden V 1/2 4 h ráno jdeme pro vodu, v 8 h snídáme kávu a kousek perníku, kterého máme ješt jen 1/4 štangle. Spíme do 12 h. K obdu je kmínová polévka. ekáme, že Sl. alespo v poledne pijde a donese chléb a líh. Sl. však nepišel. Líhu máme jen asi na jedno sehívání kávy. Je 8 h veer a od poledne jsme nemli nic v ústech. Dychtiv ekáme na Sl. a na chléb. Sl. však opt nepišel. Nemáme již co do úst vzít. Ve 12 h v noci jíme kousíek perníku. Nemáme již ani drobek chleba, sucharu, perníku ani kapky líhu. Sl. nepišel. Jsme zoufalí. 11. ervence 1942, sobota 3. týden Ráno o 1/2 4 h jdeme pro vodu a spíme pak do 8 h. V 8 h snídáme krupici. Opt jdeme spát a vstáváme v 1/2 12 h. K obdu je hrách z kostek. Odpoledne zaalo pršet a jsme v úkrytu trochu mokí. Sl. nejde, a proto se tata rozhodl, že pjde dnes v noci k Maence. O 10 h vyrazil tata a Lici. Do 10 h ekáme, Sl. nepišel. U M. byla návštva, proto naši s nepoízenou odešli. Pi cest zpt ve tm bloudili a tata stoupl do potoka. Má v bot vodu. Konen o 1 h v noci pišli. Trpíme hlady. U H. [Herink] byli vidni mužem. 12. ervence 1942, nedle 3. týden Asi o 3 h ráno jdu já a tata k B.[Burianové] s dopisem, zatímco Lici šla sama pro vodu. V dopise žádáme B. o chléb, aby jej donesla v 1/2 1 v poledne k obrázku. Tata m ekal u lesa a já jsem šel dopis podstrit do fuku u dveí. Zpt jsme pišli ve 4 h. Nejíme, až na štstí Sl. pišel v 8 h ráno s chlebem. Proto jsme hned po dlouhé dob jedli. Sl. pijde odpoledne a ekne nám, kde nám bude dávat potraviny pro nás a my si budeme muset pro n chodit. O 1/4 1 h šla Lici a mama k obrázku ekat, zdali pijde od B. nkdo. K našemu zklamání však nepišel nikdo. ekáme Sl. K obdu byl chléb s marmeládou. Již je 1/2 pecna snzeno a je poledne. K veei chléb a sardinky. Sl. pišel veer a ekl Licce, kde nám nachystá Sl. zítra potraviny. 13. ervence 1942, pondlí 4. týden Vodu nepotebujeme, ponvadž nemáme líh. Nejdeme proto pro ni. V 8 h jíme ke snídani chléb se sádlem a již žádný chléb nemáme a doufáme, že v poledne nám Sl. donese kousek, co M. z naší mouky vymnila. Nepišel však. Ve 12 h zaalo pršet, a jsme proto v boud až do rána. Neobdvali jsme tedy ani neveeeli. O 10 h veer jde pak tata a Lici k hrušce do koví pro potraviny, které tam Sl. pro nás nachystal. Já jsem s mamou v boud. Naši nemohli místo najít a hledali celou hodinu. Již chtli s nepoízenou odejít, když se Lici pomodlila a jakoby zázrakem v tom okamžiku tata našel pytel s potravinami. Byla to plná kaa s rznými pro nás potebnými vcmi. Naši chtli nechat ruksak pro Sl., ale nemli vci kde dát, proto jej tam nemohli nechat. Sáky v kace byly roztrhané a tata ml ruksak asi 40 kg a ješt 2 balíky a Lici v dece dva pecny chleba a tžkou kabelu. Pišli dom ve 3/4 1 v noci. Byli tedy pry 2 3/4 h. Po píchodu si trochu odpoinuli, ale nespali. 14. ervence 1942, úterý 4. týden Ráno se sthujeme zpt do úkrytu a sušíme mokré vci. Dosud se poasí mní. Lici spravuje roztrhané vci. Dopoledne jsem já, Lici a tata našli nový úkryt. Poobdvali jsme chléb s marmeládou a po obd jsme se dali do upravování nového úkrytu. Tata jest ješt od verejška utahaný. Já jsem rozebíral starý úkryt a nosil to do nového a tata a Lici maskovala. Spchali jsme se a byli jsme o 1/2 5 h hotovi a odsthováni také. Úkryt je dobrý, o hodn vtší našeho prvního, zde se hodí též sedt a stát a je asi 15 krok vzdálen od boudy. 13. ervence 1942, tvrtek 4. týden Ráno stále prší a jsme v boud. Skrz déš nemžeme jít ani pro vodu. V 9 h jsem oddlal ruksaky a museli jsme všechno z nich vydlat a rozestavt v boud. Sáky jsme museli pesypat. K obdu je chléb se sádlem. Stále prší. Ve 3 h odpol. pestává pršet. K veei také chléb se sádlem. Ve 1/4 11 v noci jdu já a Lici k hrušce pro potraviny. Cestiku polem Lici hned našla a je to po ní hodn blíž a bezpenjší. Též místo s potravinami Licka hned našla. Potraviny byly v koši a dali jsme je do ruksak a šli zpt. V 1/2 12 h jsme pišli zpt a donesli jsme chléb, rohlíky, líh a zeleninu. 30. ervence 1942, tvrtek 6. týden O 1/2 4 h ráno pro vodu a hned po píchodu pijeme velou kávu a chléb. Ráno v 8 h zaíná pršet, a proto sthujeme deky a potraviny do boudy. Vyjasnilo se však, a proto hned se zase sthujeme zpt. K obdu je oková polévka a mrkev s hráškem. Pozorujeme oblohu. Jasní se a je vítr. Veer chceme jít na zemáky a udlali jsme si ze stromku primitivní rý. K veei je opt oková polévka a chléb s marmeládou. V 1/2 11 h v noci jdeme já, tata a Licka na zemáky. Pole jsme našli a narýpali jsme si asi 30 kg brambor. Byly plné dv kabele a ješt v nohavicích mých kalhot, které jsem ze sebe svlékl. Rýpali jsme 2 1/2 h. Já jsem ryl, tata vybíral zemáky ze zem a Lici držela kabele. Maminka je v úkryt sama a již je netrplivá. Konen ve 3/4 1 h v noci jsme pišli dom a tata nám ješt v noci uvail brambory. Jíme je o 3/4 2 v noci a ležíme pak 1/2 hod. Náš rýpák se osvdil. ( pokraování píšt ) 11

12 PODKOVÁNÍ Dkujeme všem obanm, kteí nám v sobotu 21. února 2009 pi vodní medvda oteveli za jejich vstícnost. Taktéž dkujeme všem za jejich pohoštní a finanní dary. Výtžek z obchzky byl pedán Kulturní komisi a bude použit na akce pro dti /slet arodjnic,vítání jara, dtský den atd./ poadatelé ZÁPIS DO MŠ Mateská škola Suchonice zve rodie s dtmi na zápis do MŠ Zápis bude probíhat dne 1. dubna 2009 od 14,00 do 18,00 hodin V 15,00 pro dti pohádka S sebou pineste rodný list dítte a obanský prkaz - Nabízíme výuku dle Rámcového vzdlávacího programu - Rodinné prostedí s optimálním potem dtí ve tíd - V prbhu roku dti navštvují kulturní zaízení, exkurze a výlety - Dti mohou navštvovat výtvarný kroužek, pohybový kroužek, pedplavecký kroužek a seznamovat se s anglickým jazykem -Více na 12

13 STALO SE PED OSMDESÁTI ROKY Roku 1926 a 1927 byly uspoádány v Tršicích velmi dležité oslavy. 17. a 18. ervna 1926 uctilo obanstvo v Tršicích 400. výroí povýšení Tršic na msteko. Konal se sjezd tršických rodák. Za pítomnosti asi 3000 úastník pedvedly tršické dti velmi pkné nár. tance, tršická jízda zdailý rej a Hanáci a Hanaky "Hanácky právo," jaké v Tršicích bývalo. Povýšení Tršic na msteko stalo se na žádost Jíího Žabky z Limberka za krále Ludvíka I, r. 1526, tsn ped nastolením Habsburk. Dne 17. a 18. záí 1927 uspoádány byly zemdlské dny, u jichž píležitosti otevená byla nová hospodásko-chmelaská škola. Slavnosti mly ponejvíce ráz chmelaský. Krom zástupc rzných úadv a škol, zastoupeny byly chmelaské oblasti ech, moravské pivovary atd. Škola tato byla vybudována hlavn pispním státu, zem, obce, místní záložny a zdejších a okolních rolník, kteí bezplatn sváželi k staveništi materiál. Zakladatel moravského chmelaství byl tršický rodák Hynek Florýk, který roku 1861 založil první chmelnici. V oboru národohospodáském byl literárn inný, jezdil do jiných zemích, kde se chmel pstoval, a tak po zkušenostech pivezl sem dobré sazenice. Roku 1883 pstoval se již v Tršicích chmel na výme 70 ha pdy, v okolí 50 ha. V témže roce založen byl chmelaský spolek pro Tršice a okolí, který roku 1899 stal se zemským chmelaským spolkem. Florýk byl jeho pedsedou, starostou v Tršicích a krom jiných úad, jichž funkce nezištn zastával, zvolen i poslancem do zemského snmu. A. Tandl : Vlastivdný sborník pro mládež župy olomoucké ro. 6 ( ) vybral a zkrátil M. Rozkošný JAK VYPADALY TRŠICE Z POHLEDU TURISTY PED PTAOSMDESÁTI LETY Výlety do hranického okresu... Za ti tvrt hodiny (z Radvanic) jsme v Tršicích. Hned ped obcí podíváme se, jak se chmel pne po tykách ve chmelnici. Tršice mají pkný park na námstí, vkusn upravené okolí nového kostela, ped nímž stojí socha sv. Cyrila a Metoda a do nich vloženy jsou desky s nápisy ve válce padlých oban. Zámek kapituly olomoucké promnn je v ústav, v nmž se vychovávají zmrzaené dti, které do školy choditi nemohou. V obci je mšanská škola, hospodáská škola a sídlo chmelaského obchodu. Rolník zdejší Hynek Florýk byl zakladatelem moravského chmelaství. Tršice a okolí mají po nm pknou památku. Ponvadž osada je obklopena lesy, jezdívají sem na letní pobyt rodiny z Olomoucka. Z Tršic dáme se cestou do kopeka, na nmž je upraveno pkné výletní místo pro slavnosti.... Ze stati autora eka Kramoliše ve Vlastivdném sborníku pro mládež župy olomoucké vybral M. Rozkošný 13

14 Kulturní komise v Tršicích žáci ze základní školy v Tršicích dti z mateské školy v Suchonicích a zahrádkái z Tršic Vás srden zvou na do sálu Radnice v Tršicích dne 28.bezna 2009 ve 14 hodin, kde je pro vás pipravena velikononí dílna, kulturní pásmo, vynášení smrtky a další 14