Č. OTÁZKA DODAVATELÉ INFORMACÍ

Transkript

1 Část 1: Dotazník k provádění směrnice 96/61/ES o integrované prevenci a omezování znečištění podle rozhodnutí Komise č. 2006/194/ES ze dne 2. března 2006 Č. OTÁZKA DODAVATELÉ INFORMACÍ 1. Obecný popis 1.1 Došlo od minulého vykazovaného období ( ) k nějakým zásadním změnám ve vnitrostátních nebo regionálních právních předpisech a v systému nebo systémech udělování povolení, kterými se provádí směrnice 96/61/ES? Pokud ano, popište tyto změny a jejich důvody a uveďte odkazy na nové právní předpisy. MŽP OPVI, OL. Do českého práva byla Směrnice o IPPC (96/61/EC) transponována novým zákonem č. 76/2002 Sb.o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci; dále zákon ). Účelem zákona je dosáhnout vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku, zabezpečit integrovaný výkon veřejné správy při povolování provozu zařízení a zřídit a provozovat integrovaný registr znečišťování životního prostředí. Zákon stanoví povinnosti provozovatelů zařízení podle přílohy 1, upravuje postup při vydávání integrovaného povolení, zřizuje integrovaný registr znečišťování životního prostředí, stanoví působnosti orgánů veřejné správy podle tohoto zákona, upravuje systém výměny informací o nejlepších dostupných technikách a stanoví sankce za porušení povinností stanovených tímto zákonem. Zákon nabyl účinnosti dne Zákon byl v průběhu roku 2002 novelizován zákonem č. 521/2002 Sb., v roce 2004 zákonem č. 437/2004 Sb., zákonem č. 695/2004 Sb. a v roce 2005 zákonem 444/2005 Sb. Od je účinný zákon č. 222/2006 Sb., kterým se změnil zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Novelizace zákona o integrované prevenci měla několik základních cílů. Jednak cíle v rovině procesní. Vzhledem k tomu, že zákon o integrované prevenci upravil zcela novou agendu, s níž nebyly před jeho účinností žádné praktické zkušenosti (ochrana životního prostředí byla naplňována složkovým přístupem), teprve v praxi se vyjasnily některé procesní požadavky. V rámci novelizace byla doladěna forma integrace rozhodnutí podle složkových předpisů v oblasti ochrany životního prostředí a dále byl zefektivněn procesní režim vydávání integrovaného povolení (vyjasnění obligatorních a fakultativních procesních kroků). Dalším cílem novely bylo upřesnění definic základních pojmů zejména ve vztahu ke směrnici o IPPC, kde bylo využito doslovné znění směrnice o IPPC. Novelizace přinesla též precizaci role jednotlivých účastníků řízení a kontrolních mechanismů. 1

2 Kromě výše uvedeného bylo nezbytné provést transpozici nové evropské směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/35/ES ze dne 26. května 2003 o účasti veřejnosti na přípravě některých plánů a programů týkajících se životního prostředí a o změně směrnic Rady 85/337/EHS a 96/61/ES ve věci účasti veřejnosti a přístupu k právní ochraně. Z větší části se jedná o oblast, která byla ve stávajícím znění zákona a v dalších právních předpisech (např. zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní) již zakotvena, nicméně byly provedeny dílčí úpravy. Charakteristika základních okruhů upravených v zákoně č. 222/2006 Sb.: - definice pojmů, - snížení administrativní a časové náročnosti procesu integrovaného povolování, - vyjasnění role odborně způsobilých osob, - princip vyjednávání provozovatele s úřadem předjednání žádosti, - změnová řízení, - kontrolní mechanismus, - koncepce sankcí ve vztahu k zásadám správních deliktů, - změna ve vztahu ke zmocnění k vydání nařízení vlády o výměně informací o nejlepších dostupných technikách ( 27 odst. 3 zákona; požadavek na změnu plyne z usnesení vlády č. 48 ze dne ). - rozsah integrace ve vztahu ke složkovým právním aktům, - účast veřejnosti (změna směrnice o IPPC) požadavky směrnice 2003/35/ES, - kompetenční zpřesnění výkonu státní správy Měly dotčené subjekty těžkosti s prováděním směrnice 96/61/ES kvůli dostupnosti a kapacitě zaměstnanců? Pokud ano, tyto potíže popište a v konkrétních případech doplňte údaji o současných personálních zdrojích. Popište veškeré plány, které mají tyto potíže řešit (např. zvýšení počtu zaměstnanců). MŽP - OPVI, OL, OVSS, MPO, MZe, CENIA - AIP, ČIŽP, KHS. Personální obsazení oddělení IPPC Ministerstva životního prostředí činí 8 pracovníků, přičemž oddělení je dále zodpovědné za celou problematiku integrovaného registru znečišťování (IRZ). Z toho vyplývá, že plně se procesu IPPC věnují 4 pracovníci oddělení. Kromě toho v rámci odboru legislativního Ministerstva životního prostředí je 1 pracovník řešící legislativní a též výkladové otázky zákona o integrované prevenci. 2

3 2. Počet zařízení a povolení (čl. 2 odst. 3 a 4 a článek 4) 2.1 Uveďte podrobnosti o počtu nových a stávajících zařízení podle směrnice 96/61/ES (zařízení IPPC) a povolení podle typu činnosti s přihlédnutím ke vzoru a poznámkám uvedeným v části 2. Viz tabulka 2. MŽP - OPVI, CENIA AIP. 3. Stávající zařízení (článek 5) 3.1 Popište veškerá právně závazná opatření nebo administrativní plány k zajištění souladu s požadavky uvedenými v čl. 5 odst. 1 do 30. října Jsou provozovatelé povinni předložit za tímto účelem žádosti o povolení, nebo mohou příslušné orgány od nich předložení požadovat? MŽP - OL, OPVI, Krajské úřady. Veškerá právně závazná opatření k zajištění souladu s požadavky uvedenými v čl. 5 odst. 1 jsou řešena v zákoně č. 76/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon), konkrétně v 42, 43, 44 a Provozovatel zařízení, pro které podal žádost o stavební povolení podle zvláštního právního předpisu do 30. října 1999 a které uvedl do provozu do 30. října 2000, pokud má v úmyslu provozovat toto zařízení po 30. říjnu 2007, je povinen mít integrované povolení k tomuto datu Provozovatel zařízení, které a) uvedl do provozu do dne nabytí účinnosti tohoto zákona a jestliže se zároveň nejedná o zařízení uvedené v 42, b) neuvedl do provozu do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pro které však bylo vydáno stavební povolení podle zvláštního právního předpisu, podá do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona úřadu žádost o vydání integrovaného povolení. 44 (1) Provozovatelé zařízení podle 42 a 43 jsou povinni v žádosti podle 4 předložit seznam všech pravomocných rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů, které mají být nahrazeny integrovaným povolením, pokud byly pro zařízení vydány podle jiných právních předpisů. (2) Úřad v integrovaném povolení podle 13 odst. 3 pro zařízení podle 42 a 43 uvede výrok o zrušení všech pravomocných rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů nebo jejich částí, které se nahrazují integrovaným povolením. 3

4 (3) Do dne, kdy vstoupí v platnost smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii, mohou vyjádření podle 8 odst. 2 zasílat pouze fyzické osoby s trvalým pobytem na území České republiky nebo právnické osoby se sídlem na území České republiky. 45 Dle 45 stavební povolení podle zvláštního právního předpisu pro zařízení 2 písm. a) nelze vydat bez pravomocného integrovaného povolení. S ohledem na výše uvedené je třeba konstatovat, že pro stávající zařízení platí zákonná povinnost mít integrované povolení, tj. též provozovat zařízení pouze s platným integrovaným povolením, nejpozději k datu danému směrnicí o IPPC. Plnění této povinnosti je doplněno sankčními ustanoveními v případě protiprávního jednání. Vydávání integrovaného povolení mají v kompetenci KÚ, které přijímají opatření ke splnění tohoto požadavku. Probíhají předběžná jednání ke zpracování žádostí o integrované a povinnostech, které vyplývají ze zákona o integrované prevenci. MŽP spolupracuje s KÚ formou metodického řízení a vedení. V rámci užší spolupráce mezi MŽP a krajskými úřady jako povolujícími úřady funguje pracovní skupina "Kraje a IPPC", která slouží k řešení problémů v oblasti povolování zařízení podle zákona o integrované prevenci. MŽP rovněž zpracovává výklady zákona o integrované prevenci. Byla vydána řada publikací, které se vztahují k povolovacímu procesu. MŽP vede intenzívní informační kampaň o povinnostech stávajících zařízeních. 4. Žádosti o povolení (článek 6) 4.1 Popište veškerá obecně závazná pravidla, pokyny nebo formuláře vytvořené s cílem zajistit, aby opatření obsahovala všechny informace požadované článkem 6, a to buď obecné, nebo týkající se konkrétních otázek (např. metodika posuzování podstatných emisí ze zařízení). Obsah žádosti, kterou musí obsahovat žádost o integrované povolení je stanoven v 4 zákona. MŽP OPVI, OL, Krajské úřady. Žádost musí obsahovat: a) firmu nebo název, anebo jméno a příjmení, sídlo nebo místo podnikání, identifikační číslo, pokud je přiděleno, a u provozovatele zařízení zapsaného v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též výpis z obchodního rejstříku nebo jiné evidence, je-li provozovatelem zařízení právnická osoba nebo fyzická osoba, která je podnikatelem, b) jméno a příjmení, číslo občanského průkazu, není-li vydán, číslo dokladu, který jej nahrazuje, adresu místa trvalého pobytu, popřípadě adresu určenou pro doručování, je-li provozovatelem zařízení fyzická osoba, která není podnikatelem, c) popis zařízení a s ním spojených činností, identifikační údaje o umístění zařízení (obec, katastrální území, parcelní číslo, popř. označení stavby), popř. kategorii zařízení, pokud je uvedeno v příloze č. 1 k tomuto zákonu, d) stručné shrnutí údajů uvedených v písmenech a) až c), e) až l) a p) všeobecně srozumitelným způsobem, 4

5 e) popis surovin a pomocných materiálů, dalších látek a energií, které se v zařízení používají nebo jsou jím produkovány, f) seznam a popis zdrojů emisí a popis dalších vlivů zařízení, jejich vlastností, účinků na životní prostředí a předpokládaného množství emisí do jednotlivých složek životního prostředí, g) charakteristiku stavu území (zejména popis stávající imisní situace), kde je nebo má být zařízení umístěno, včetně vymezení základních střetů v území, h) popis technologie a dalších technik k předcházení vzniku emisí, a kde to není možné, k omezení emisí znečišťujících životní prostředí, i) popis dosavadních nebo uvažovaných opatření k předcházení vzniku odpadu, k úpravě nebo využití odpadu produkovaného zařízením, j) popis dosavadních nebo uvažovaných opatření pro měření a monitorování emisí vypouštěných do životního prostředí, k) porovnání stávajícího nebo uvažovaného zařízení s nejlepšími dostupnými technikami, l) popis dalších plánovaných opatření k zajištění plnění povinností preventivního charakteru, jako například hospodárné využívání energie, předcházení haváriím a omezování jejich případných následků, vyloučení rizik případného znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví člověka pocházejícího ze zařízení po ukončení jeho činnosti v co největší možné míře, popřípadě i návrhy plánů odpadového hospodářství, návrhy bezpečnostního programu prevence závažné havárie a bezpečnostní zprávy nebo tyto dokumenty již schválené, jedná-li se o zařízení uvedená v příloze č. 1 k tomuto zákonu nebo vyžadují-li to pro zařízení zvláštní právní předpisy m) návrh závazných podmínek provozu zařízení a jeho zdůvodnění ( 13), n) rozhodnutí, stanoviska, vyjádření a souhlasy, které byly vydány podle zvláštních právních předpisů, a podklady k nim, pokud mohou nahrazovat údaje uvedené v tomto odstavci, o) podklady, které jsou vyžadovány pro vydání rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů podle zvláštních právních předpisů a integrované povolení je má nahradit, pokud již nejsou obsaženy v náležitostech uvedených pod písmeny a) až n), p) přehled případných hlavních variant technologie prověřených provozovatelem zařízení Úřad a příslušné správní úřady jsou povinny poskytovat provozovateli zařízení na jeho písemnou žádost dostupné informace o stavu životního prostředí v území dotčeném provozem zařízení. Prováděcím právním předpisem je vyhláška č. 554/2002 Sb., kterou se v souladu s právem Evropských společenství (Směrnice Rady 96/61/ES ze dne 24. září 1996 o integrované prevenci a omezování znečištění) stanoví vzor žádosti o vydání integrovaného povolení, rozsah a způsob jejího vyplnění. 5. Koordinace povolovacího řízení a podmínek (články 7 a 8) 5.1 Popište veškeré změny organizační struktury povolovacího řízení od minulého vykazovaného období (úroveň orgánů, rozdělení pravomocí atd.). MŽP OPVI, OL, OVSS, ČIŽP, CENIA-AIP, KHS. 5

6 Výkon státní správy je uveden v Hlavě V zákona č. 76/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Od minulého období nenastaly změny v kompetencích či pravomocích jednotlivých orgánů zapojených do povolovacího řízení. MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Vykonává vrchní státní dozor a je ústředním orgánem státní správy podle zákona o integrované prevenci. Rozhoduje o žádosti o vydání integrovaného povolení pro zařízení, jehož provoz může významným nepříznivým způsobem ovlivnit životní prostředí jiného státu. Provádí kontrolu u těchto zařízení. Rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutí krajského úřadu a České inspekce životního prostředí. Provádí přezkum plnění závazných podmínek integrovaného povolení pro zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu. Zabezpečuje ve své působnosti sledování vývoje nejlepších dostupných technik a hodnotí jejich aplikaci. Plní úkoly vyplývající ze vztahu k Evropským společenstvím a koordinuje převzetí a zavádění práva Evropských společenství v oblasti vymezené zákonem. Provádí metodickou činnosti v oblasti vymezené zákonem. Zřizuje a spravuje integrovaný registr znečišťování a Centrální ohlašovnu MŽP. KRAJSKÝ ÚŘAD Rozhoduje o žádosti o vydání integrovaného povolení s výjimkou zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu. Na žádost provozovatele poskytne předběžnou informaci o úplnosti žádosti před jejím podáním. Provádí přezkum plnění závazných podmínek integrovaného povolení s výjimkou integrovaného povolení pro zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu. Rozhoduje o správních deliktech. Vyzývá provozovatele zařízení k podání žádosti o vydání integrovaného povolení podle 42 zákona. Hodnotí aplikaci nejlepších dostupných technik a předává informace o jejich vývoji příslušným správním úřadům. Vydává rozhodnutí o zastavení provozu zařízení nebo jeho části. Je dotčeným správním orgánem v řízení podle zákona v případě zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu. ČESKÁ INSPEKCE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Kontroluje plnění povinností stanovených zákonem nebo integrovaným povolením. V rámci svých kompetencí kontroluje plnění ohlašovací povinnosti do integrovaného registru znečišťování a vedení evidence údajů nezbytných 6

7 k ohlašování do integrovaného registru znečišťování. Omezuje nebo zastavuje provoz zařízení nebo jeho části, pokud by jeho dalším provozem nastalo nebo hrozí závažné poškození životního prostředí nebo značné materiální škody. Rozhoduje o správních deliktech. Hodnotí aplikaci nejlepších dostupných technik a předává informace o jejich vývoji příslušným správním úřadům. CENIA, česká informační agentura životního prostředí Zajišťuje odbornou podporu státní správy. Zpracovává vyjádření odborně způsobilé osoby (OZO) k žádostem o vydání integrovaného povolení. Spolupracuje na kontrole integrovaných povolení s krajskými úřady. Podílí se na systému výměny informací o nejlepších dostupných technikách. Účastní se na činnosti technických pracovních skupin a zajišťuje překlady vybraných referenčních dokumentů nejlepších dostupných technikách. MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ Zajišťují sledování nejlepších dostupných technik v určených kategoriích podle přílohy č. 1 k zákonu integrované prevenci. Vyjadřují se v oblasti své působnosti k odvolání nebo k rozkladu proti rozhodnutí o žádosti o vydání integrovaného povolení. MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ Vyjadřuje se v oblasti své působnosti k odvolání nebo rozkladu proti rozhodnutí o žádosti o vydání integrovaného povolení KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE Posuzuje žádost o integrované povolení z hlediska ochrany veřejného zdraví. Kontroluje plnění závazných podmínek stanovených v integrovaném povolení, které se dotýkají ochrany veřejného zdraví. Omezuje nebo zastavuje provoz zařízení nebo jeho části, pokud by jeho dalším provozem nastalo nebo hrozí závažné poškození zdraví člověka. Rozhoduje o správních deliktech. Jsou při zajišťování plné koordinace povolovacího řízení a podmínek povolení podle článku 7 nějaké konkrétní potíže, zejména pokud se jedná o více než jeden příslušný orgán? Popište veškeré právní předpisy nebo pokyny v této oblasti. Koordinace povolovacího řízení a podmínek povolení je vymezena Koordinaci zajišťuje povolující úřad (krajský úřad nebo MŽP). Rozeslání žádosti ( 8) MŽP OPVI, OL, OVSS, ČIŽP, CENIA-AIP, KHS. 7

8 Úřad zasílá k vyjádření žádost příslušným správním úřadům, které vykonávají působnost podle zvláštních právních předpisů a jejichž správní akty se nahrazují vydáním integrovaného povolení, případně státu, jehož životní prostředí může být významně nepříznivě ovlivněno provozem zařízení, (dále jen dotčený stát ) a odborně způsobilé osobě. Vyjádření příslušného správního úřadu ( 9) Příslušný správní úřad zašle úřadu nejpozději do 30 dnů po obdržení žádosti své vyjádření, které musí obsahovat zejména zhodnocení návrhu závazných podmínek k provozu zařízení, popřípadě návrh dalších závazných podmínek, které navrhuje zahrnout do integrovaného povolení. Vyjádření příslušných správních úřadů zasílaná úřadu nejsou správními rozhodnutími. K vyjádřením zaslaným po lhůtě 30 dnů úřad není povinen přihlédnout. Vyjádření dotčeného státu ( 10): Pokud dotčený stát požádá o projednání svého vyjádření k podané žádosti, postupuje úřad v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána. O dobu projednávání žádosti s dotčeným státem se lhůty pro vydání integrovaného povolení stanovené tímto zákonem prodlužují. Vyjádření odborně způsobilé osoby ( 11): (1) Úřad si může k posouzení žádosti vyžádat zpracování odborného vyjádření k aplikaci nejlepších dostupných technik nebo k celé žádosti. Odborné vyjádření může zpracovávat pouze odborně způsobilá osoba podle 6. O tomto postupu informuje úřad neprodleně účastníky řízení. (2) Odborně způsobilá osoba zašle odborné vyjádření úřadu nejpozději do 45 dnů ode dne, kdy žádost obdržela. (3) Úřad vyjádření odborně způsobilé osoby neprodleně po jeho obdržení zveřejní po dobu 30 dnů na své úřední desce a na portálu veřejné správy. Ústní jednání o žádosti ( 12): (1) Úřad může do 5 dnů od uplynutí lhůty podle 9 odst. 1 nebo 3 nebo v případě postupu podle 11 odst. 1 do 5 dnů ode dne obdržení odborného vyjádření nařídit k projednání žádosti ústní jednání. K ústnímu jednání úřad může přizvat kromě účastníků řízení též odborně způsobilou osobu, Českou inspekci životního prostředí (dále jen inspekce ) a příslušné správní úřady. Úřad nařídí ústní jednání vždy, požádá-li o to účastník řízení. (2) Účastník řízení může požádat o provedení ústního jednání ve lhůtě pro zaslání vyjádření podle 9 odst. 1 a 3 nebo v případě vyžádání odborného vyjádření ve lhůtě pro jeho zaslání úřadu podle 11 odst. 2. Rozhodnutí o žádosti ( 13) Součástí odůvodnění integrovaného povolení je i vypořádání připomínek k žádosti obsažených ve vyjádřeních podaných podle 8 až 11, a to v plném rozsahu. Úřad je povinen do integrovaného povolení zahrnout podmínky uvedené ve vyjádření (stanovisku) příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví, které se dotýkají zájmů chráněných podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Úřad je povinen zahrnout do integrovaného povolení požadavky k ochraně životního prostředí uvedené ve stanovisku k posouzení vlivů na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu, pokud jsou v něm uvedené, nebo v integrovaném povolení uvede důvody, pro které tak neučinil nebo učinil jen zčásti. Závazné podmínky provozu uložené úřadem musí vždy zahrnovat podmínky, postupy a opatření, které by jinak byly stanoveny na základě zvláštních právních předpisů, podle kterých by byla vydána rozhodnutí, stanoviska, vyjádření a souhlasy, které se nahrazují integrovaným povolením. 8

9 5.3. Jaké právní úpravy, postupy nebo pokyny se používají k zajištění toho, aby příslušné orgány odmítly udělit povolení v případech, kdy zařízení nesplňuje požadavky směrnice 96/61/ES? Uveďte údaje o počtu a okolnostech, při nichž byla povolení odmítnuta, jsou-li k dispozici. MŽP OPVI, OL, OVSS, ČIŽP, CENIA - AIP, KHS. Okolnosti upravuje zákon č. 76/2002 Sb. jako celek ve stanovení procesních pravidel řízení. V případě, že povolující úřad po projednání žádosti dojde k závěru (v souladu s požadavky na stanovení závazných podmínek a využití BAT), že záměr provozovatele zařízení uvedený v jeho žádosti nesplňuje požadavky tohoto zákona a zvláštních právních předpisů nebo že závazné podmínky navržené pro provoz zařízení jsou z technických důvodů nesplnitelné, žádost o vydání integrovaného povolení zamítne ( 13 odst. 2). 6. Náležitost a vhodnost podmínek povolení (čl. 3 písm. d) a f), článek 9, čl. 16 odst. 1 a 2) 6.1 Popište veškerá obecně závazná pravidla nebo konkrétní pokyny pro příslušné orgány, které byly vydány v těchto oblastech: 1. postupy a kritéria pro určení mezních hodnot emisí a další podmínky povolení; 2. obecné zásady určení nejlepších dostupných technik; 3. provádění čl. 9 odst. 4. MŽP - OPVI, OL, ČIŽP, CENIA AIP, MPO (zejména ), MZe (zejména ). Stanovení závazných podmínek provozu vymezuje 14 zákona č. 76/2002 Sb. Příloha č. 2 zákona č. 76/2002 Sb. obsahuje seznam hlavních znečišťujících látek pro stanovování emisních limitů. 14 (1) Úřad stanoví emisní limity pro znečišťující látky uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu, pokud jsou ze zařízení vypouštěny, a další emisní limity, které se stanovují na základě jiných právních předpisů. Úřad může též stanovit emisní limity pro jiné skupiny nebo kategorie znečišťujících látek, vibrací, hluku, tepla nebo jiných forem neionizujícího záření. Vztahují-li se na zařízení ustanovení zvláštního právního předpisu, úřad stanoví emisní limity pro tyto skleníkové plyny jen tehdy, je-li to nezbytné k zabránění závažného znečišťování v místě provozu. 9

10 (2) Emisní limity pro látky, vibrace, hluk, teplo nebo jiné formy neionizujícího záření se vztahují obvykle k místu, kde emise vycházejí ze zařízení. V případě výpustí odpadních vod do kanalizace úřad při určování emisního limitu příslušného zařízení může přihlédnout k čisticímu efektu čistírny odpadních vod za předpokladu, že je zaručena rovnocenná úroveň ochrany životního prostředí jako celku a že výsledkem není větší znečištění životního prostředí. (3) Při stanovení závazných podmínek provozu, zejména emisních limitů, úřad vychází z použití nejlepších dostupných technik na základě hledisek uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu se zřetelem k technickým charakteristikám zařízení, jeho umístění a místním podmínkám životního prostředí, aniž by však předepisoval použití jakékoli konkrétní metody či technologie. Takto stanovené emisní limity nesmí být mírnější než emisní limity, které by jinak byly stanoveny podle zvláštních právních předpisů. (4) Úřad může stanovit výjimky z emisních limitů na dobu nejdéle šest měsíců, jestliže provozovatel zařízení v této době plánuje uskutečnit opatření (například uvedení zařízení do provozu, krátkodobé přerušení nebo definitivní ukončení provozu zařízení) vedoucí ke snížení znečištění. 2 Zákon vymezuje pojem nejlepší dostupná technika: nejúčinnější a nejpokročilejší stadium vývoje technologií a činností a způsobů jejich provozování, které ukazují praktickou vhodnost určitých technik navržených k předcházení, a pokud to není možné, tak k omezování emisí a jejich dopadů na životní prostředí, přičemž 1. technikami se rozumí jak použitá technologie, tak způsob, jakým je zařízení navrženo, vybudováno, provozováno, udržováno a vyřazováno z provozu, 2. dostupnými technikami se rozumí techniky vyvinuté v měřítku umožňujícím zavedení v příslušném průmyslovém odvětví za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek s ohledem na náklady a přínosy, pokud jsou provozovateli za rozumných podmínek dostupné bez ohledu na to, zda jsou používány nebo vyráběny v České republice, 3. nejlepšími se rozumí nejúčinnější technika z hlediska dosažení vysoké úrovně ochrany životního prostředí; Provádění čl. 9 odst. 4. směrnice o IPPC je řešeno v příloze č. 3 zákona, která stanovuje hlediska pro určování nejlepších dostupných technik. Jedná se o seznam hledisek, k nimž úřad přihlíží při určování nejlepších dostupných technik buď obecně, anebo v určitých případech, se zřetelem k očekávaným nákladům a přínosům plánovaného opatření a se zřetelem k principům prevence a předběžné opatrnosti. Tato hlediska jsou: 1. Použití nízkoodpadové technologie. 2. Použití látek méně nebezpečných. 3. Podpora zhodnocování a recyklace látek, které vznikají nebo se používají v technologickém procesu, případně zhodnocování a recyklace odpadu. 4. Srovnatelné procesy, zařízení či provozní metody, které již byly úspěšně vyzkoušeny v průmyslovém měřítku. 5. Technický pokrok a změny vědeckých poznatků a jejich interpretaci. 6. Charakter, účinky a množství příslušných emisí. 7. Datum uvedení nových nebo existujících zařízení do provozu. 8. Doba potřebná k zavedení nejlepší dostupné techniky. 10

11 Spotřeba a druh surovin (včetně vody) používaných v technologickém procesu a jejich energetická účinnost. 10. Požadavek prevence nebo omezení celkových dopadů emisí na životní prostředí a rizik s nimi spojených na minimum. 11. Požadavek prevence havárií a minimalizace jejich následků pro životní prostředí. 12. Informace o stavu a vývoji nejlepších dostupných technik a jejich monitorování zveřejňované Evropskou komisí nebo mezinárodními organizacemi. Otázky týkající se referenčních dokumentů BAT (BREF) zavedených podle čl. 16 odst. 2 směrnice 96/61/ES: 1. Jakým způsobem se zohledňují všeobecné nebo s konkrétními případy spojené informace zveřejněné Komisí podle čl. 16 odst. 2 v souvislosti s určováním nejlepších dostupných technik? Jak se dokumenty BREF konkrétně používají při stanovování podmínek povolení? Jsou dokumenty BREF (nebo jejich část) přeložené? 2. Jak užitečné jsou informace zveřejňované Komisí podle čl. 16 odst. 2 jako zdroj informací pro určování mezních hodnost emisí, ekvivalentních parametrů a technických opatření založených na nejlepších dostupných technikách? Lze je zlepšit? MŽP OPVI, ČIŽP, CENIA AIP, MPO, MZe. 1. Součástí řízení je i hodnocení aplikace nejlepších dostupných technik v povolovaném zařízení. Hodnocení provádí odborně způsobilá osoba. Hodnocení je podkladem povolujícího úřadu při stanovování závazných podmínek provozu. V rámci hodnocení jsou plně využívány BREF a ostatní dostupné informace o BAT. 2. Zmíněné informace považujeme za užitečný příspěvek pro proces integrovaného povolování. Česká republika zabezpečuje pro provozovatele, povolující úřady a veřejnost (odbornou i širokou) překlady celých referenčních dokumentu o nejlepších dostupných technikách do českého jazyka. Většina těchto dokumentů je přeložena a je dostupná na internetu ( Otázky týkající se podmínek povolení: 1. Byly při stanovení podmínek povolení zohledněny systémy řízení z hlediska životního prostředí? Pokud ano, jak? 2. Jaký typ podmínek povolení nebo jiných opatření byl zpravidla uplatňován pro účely čl. 3 písm. F) (uvedení stanoviště do původního stavu po definitivním ukončení činnosti) a jak byly v praxi provedeny? 3. Jaké druhy podmínek povolení v souvislosti s energetickou účinností byly zpravidla stanoveny (čl. 3 písm. D))? Jak se využívá možnost podle čl. 9 odst. 3 rozhodnout se nestanovit požadavky týkající se energetické účinnosti? MŽP OPVI, ČIŽP, CENIA AIP, MPO, MZe. 11

12 1. Systémy environmentálního managementu založené na systémech EMAS a ISO 14001, pokud je má provozovatel zavedeny, jsou zohledněny konkrétních integrovaných povoleních. Konkrétní způsob zohlednění není ministerstvem jako metodickým orgánem upraven a je věcí dohody mezi provozovatelem a povolujícím úřadem. 2. Žádost o integrované povolení musí obsahovat popis dalších plánovaných opatření k zajištění plnění povinností preventivního charakteru, jako například, vyloučení rizik případného znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví člověka pocházejícího ze zařízení po ukončení jeho činnosti v co největší možné míře. V závazných podmínkách provozu podle odstavce 3 písm. D) úřad stanoví opatření k vyloučení rizik možného znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví člověka pocházejících ze zařízení po ukončení jeho činnosti, pokud k takovému riziku či ohrožení zdraví člověka může dojít. 3. Ve většině případů se vychází z energetického auditu, prováděného podle odpovídajícího právního předpisu zákon č. 406/2006 Sb. O hospodaření energií. Pro zařízení vymezená zákonem o hospodaření energií a jeho prováděcími předpisy je energetický audit povinný. 7. Dostupné reprezentativní údaje (čl. 16 odst. 1) 7.1 Uveďte dostupné reprezentativní údaje o mezních hodnotách a vlivu na životní prostředí stanovené zvláštní kategorií činností v souladu s přílohou I směrnice 96/61/ES a případně nejlepší dostupné techniky, z nichž jsou tyto hodnoty odvozeny. Popište, jak byly tyto údaje voleny a shromážděny. Před vykazovaným obdobím nebo v jeho průběhu navrhne Komise pokyny, jak na tuto otázku odpovídat, aby se zaměřila na dvě konkrétní odvětví. Oznámené údaje (o mezních hodnotách emisí a vlivu na životní prostředí) budou posouzeny, aby mohly být v co největší míře porovnány stanovené mezní hodnoty a dosažený vliv. Poté by se mohlo provést srovnání s úrovněmi emisí souvisejícími s BAT uvedenými v dokumentech BREF. Vzhledem k tomu, že Evropská komise doposud neurčila, pro která dvě odvětví bude reprezentativní údaje vyžadovat, na tuto otázku nebylo odpovězeno. 12

13 8. Obecně závazná pravidla (čl. 9 odst. 8) Pro které kategorie zařízení a které případné požadavky byla stanovena obecně závazná pravidla podle čl. 9 odst. 8? Uveďte odkazy na obecně závazná pravidla. Jakou podobu tato pravidla mají (např. kdo je vydal a jaký právní status mají)? Pokud se taková pravidla používají, existuje ustanovení, které zohledňuje místní podmínky (uvedené v čl. 9 odst. 4)? Obecně závazná pravidla provozu se v ČR neaplikují. Na kolik zařízení, je-li to známo (celkové číslo nebo procento), se tato pravidla vztahovala na konci vykazovaného období? 0 MŽP OPVI, Krajské úřady. MŽP OPVI, Krajské úřady. 9. Normy kvality životního prostředí (článek 10) 9.1 Vyskytly se případy, kdy se uplatní článek 10 a použití nejlepších dostupných technik nestačí ke splnění normy kvality životního prostředí stanovené v právních předpisech Společenství (definice v čl. 2 odst. 7)? Pokud ano, uveďte příklady takových případů a přijatých dodatečných opatření. MŽP OPVI, OVSS, Krajské úřady. Za dodatečná opatření lze považovat např. stanovení emisních stropů pro konkrétní zařízení, které slouží jako doplněk emisních limitů vycházejících z BAT. 10. Vývoj v oblasti nejlepších dostupných technik (článek 11) 13

14 10.1 Byla přijata nějaká opatření k tomu, aby příslušné orgány v souladu s článkem 11 sledovaly vývoj v oblasti nejlepších technik nebo o něm byly informovány? Pokud ano, uveďte bližší informace. Pokud ne, jaké jsou plány na splnění těchto požadavků? MŽP OPVI, OL, OVSS, MPO, MZe, CENIA AIP ČIŽP. Sledování vývoje v oblasti nejlepších technik ukládá příslušným institucím zákon o integrované prevenci a nařízení vlády č. 63/2003 o způsobu a rozsahu zabezpečení systému výměny informací o nejlepších dostupných technikách. V hlavě IV, 27 zákona o integrované prevenci je zakotven systém výměny informací o nejlepších dostupných technikách, který zahrnuje: a) sledování vývoje nejlepších dostupných technik obsažených v dokumentech vydávaných Evropskými společenstvími (dále jen dokumenty Evropských společenství ) a sledování vývoje nejlepších dostupných technik v České republice, b) zajišťování autorizovaných překladů dokumentů Evropských společenství, jejich zveřejňování a výklad, c) předávání a zveřejňování informací o vývoji nejlepších dostupných technik a zveřejňování seznamu zařízení, d) hodnocení aplikace nejlepších dostupných technik podle hledisek uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu, zejména v rámci podmínek stanovených v pravomocných integrovaných povoleních, plnění ohlašovacích povinností podle hlavy III a výsledků provedených kontrol, e) předávání výsledků hodnocení podle písmene d) příslušným správním úřadům a příslušným orgánům Evropských společenství. Systém výměny informací zabezpečuje Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem zemědělství, inspekcí, krajskými úřady a agenturou. Podle nařízení vlády č. 63/2003 Sb. Byly zřízeny technické pracovní skupiny pro jednotlivé průmyslové, zemědělské a průřezové činnosti. V České republice v současnosti působí 30 pracovních skupin. Většinu technických pracovních skupin má v gesci Ministerstvo průmyslu a obchodu (20 technických pracovních skupin), Ministerstvu zemědělství podléhají 3 skupiny a Ministerstvo životního prostředí koordinuje 7 skupin pro horizontální otázky. Pracovní skupiny: - připravují podklady pro evropské technické pracovní skupiny, které připravují BREF, - sledují vývoj nejlepších dostupných technik v příslušné oblasti v České republice a na úrovni Evropských společenství, - připravují překlady již hotových reků a navazující odborné komentáre, - hodnotí průběh procesu IPPC pro danou kategorii výrob, - poskytují informace o vývoji nejlepších dostupných technik, - seznamují odbornou i širokou veřejnost s výsledky své práce, - mohou vydávat doporučení ohledně BAT. Zastřešujícím orgánem systému výměny informací je Fórum pro výměnu informací o nejlepších dostupných technikách, což je shromáždění odborníků 14

15 dotčených resortů (Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zemědělství), České inspekce životního prostředí, krajů, Agentury integrované prevence, zástupců průmyslu, nevládních organizací a technických pracovních skupin. Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo zemědělství koordinují činnost technických pracovních skupin podle svých kompetencí. 11. Změny zařízení (článek 12, čl. 2 odst. 10) Jak se příslušné orgány v rámci článku 12 v praxi rozhodují v otázce, zda změna provozu může mít důsledky pro životní prostředí (čl. 2 odst. 10 písm. A)) a zda je taková změna podstatnou změnou, která může mít významné negativní účinky na člověka nebo životní prostředí (čl. 2 odst. 10 písm. B))? Uveďte odkazy na příslušné právní předpisy, pokyny a postupy. MŽP OPVI, OL, OVSS, Krajské úřady. 2 zákona definuje v základních pojmech podstatnou změnu v provozu zařízení. Jedná se o změnu v provozu zařízení, která může mít podle uvážení správního úřadu, který je místně příslušný k vydání integrovaného povolení (dále jen úřad ), významné nepříznivé účinky na člověka nebo životní prostředí; změna v provozu zařízení nebo rozšíření provozu zařízení se vždy považují za podstatné, když změna nebo rozšíření samy o sobě překračují prahové hodnoty uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu. Procesní režim rozhodování o podstatných změnách zahrnuje stejné postupy jako vydání integrovaného povolení Kolik žádostí o podstatnou změnu bylo během vykazovaného období (rok 2006) vyřízeno? Uveďte údaje podle druhu činnosti s přihlédnutím ke vzoru a poznámkám uvedeným v části 2. Krajské úřady. 12. Přezkoumání a aktualizace podmínek povolení (článek 13) Je ve vnitrostátních a regionálních právních předpisech uvedena četnost přezkoumání a případně aktualizace podmínek povolení (článek 13) nebo jsou stanoveny jinak, např. v podobě lhůt v povoleních? Pokud ano, jaké jiné způsoby to jsou? Uveďte odkazy na příslušné právní předpisy, pokyny a postupy. MŽP OPVI, OL, Krajské úřady. 15

16 Zákon stanovuje v 18 přezkum plnění závazných podmínek integrovaného povolení: (1) Úřad provede alespoň každých 8 let přezkum, zda nedošlo ke změně okolností, které mohou vést ke změně závazných podmínek integrovaného povolení. (2) Úřad vždy přezkoumá závazné podmínky integrovaného povolení, a) má-li za to, že došlo k závažnému porušení podmínek integrovaného povolení, b) došlo-li k takové změně v nejlepších dostupných technikách, která umožní významné snížení emisí bez vynaložení ekonomicky neúnosných nákladů na jejich zavedení, c) zjistí-li, že provozní bezpečnost procesu nebo činnosti zařízení vyžaduje, aby bylo použito jiné techniky, d) vyžaduje-li to změna emisních limitů nebo standardů kvality životního prostředí provedená na základě jiných právních předpisů 6 ), nebo e) je-li znečištění životního prostředí v důsledku provozu zařízení tak značné, že významně přesahuje standard kvality životního prostředí a nelze se k němu přiblížit jinak než změnou závazných podmínek provozu zařízení. (3) Úřad může provést přezkum závazných podmínek integrovaného povolení na základě ohlášení změny v provozu zařízení. (4) Přezkum závazných podmínek integrovaného povolení se provádí šetřením v místě provozu zařízení nebo přezkumem podkladů předložených provozovatelem. (5) O provedených přezkumech informuje úřad neprodleně inspekci a krajskou hygienickou stanici. (6) Na výkon přezkumné činnosti se vztahuje zákon o státní kontrole, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. Integrované povolení je v zásadě vydáváno na dobu neurčitou. Povolení prochází jednak pravidelnými 8letými kontrolami a dále kontrolami ad hoc na základě okolností v 18 odst. 2. Kromě toho k přezkumu dochází při změně integrovaného povolení 18 odst. 3. Tímto je zajištěna pravidelná komunikace provozovatele s povolovacím úřadem Jaká je reprezentativní četnost (nebo předpokládaná reprezentativní četnost) přezkoumání podmínek povolení? V případě rozdílů mezi zařízeními nebo odvětvími uveďte dokládající informace, jsou-li k dispozici. MŽP OPVI, OL, Krajské úřady. Pravidelnost přezkumu je zabezpečena zákonem o integrované prevenci přezkum podmínek musí být proveden minimálně jednou za 8 let. Zákon o integrované prevenci také rozvádí, kdy úřad vykoná přezkum vždy. Pravidelné kontroly rovněž provádí Česká inspekce životního prostředí. Při kontrolách podniků se ČIŽP zaměřuje na všechna zařízení v režimu IPPC, vytipování případných souvisejících zařízení, s důrazem na provedenou, prováděnou či plánovanou podstatnou změnu zařízení, která může mít účinky na zdraví člověka nebo na životní prostředí a všech dalších skutečností, které mohou nějakým způsobem ovlivňovat provoz zařízení. 16

17 12.3. Z čeho se postup přezkoumání a aktualizace podmínek povolení skládá. Jak se provádí ustanovení o přezkoumání podmínek povolení v případě podstatných změn nejlepších dostupných technik? Uveďte odkazy na příslušné právní předpisy, pokyny a postupy. Přezkum je upraven 18 zákona o integrované prevenci, který upravuje okolnosti a postup příslušných úřadů takto: MŽP OPVI, OL, Krajské úřady. (1) Úřad provede alespoň každých 8 let přezkum, zda nedošlo ke změně okolností, které mohou vést ke změně závazných podmínek integrovaného povolení. (2) Úřad vždy přezkoumá závazné podmínky integrovaného povolení, a) má-li za to, že došlo k závažnému porušení podmínek integrovaného povolení, b) došlo-li k takové změně v nejlepších dostupných technikách, která umožní významné snížení emisí bez vynaložení ekonomicky neúnosných nákladů na jejich zavedení, c) zjistí-li, že provozní bezpečnost procesu nebo činnosti zařízení vyžaduje, aby bylo použito jiné techniky, d) vyžaduje-li to změna emisních limitů nebo standardů kvality životního prostředí provedená na základě jiných právních předpisů, nebo e) je-li znečištění životního prostředí v důsledku provozu zařízení tak značné, že významně přesahuje standard kvality životního prostředí a nelze se k němu přiblížit jinak než změnou závazných podmínek provozu zařízení. (3) Úřad může provést přezkum závazných podmínek integrovaného povolení na základě ohlášení změny v provozu zařízení. (4) Přezkum závazných podmínek integrovaného povolení se provádí šetřením v místě provozu zařízení nebo přezkumem podkladů předložených provozovatelem. (5) O provedených přezkumech informuje úřad neprodleně inspekci a krajskou hygienickou stanici. (6) Na výkon přezkumné činnosti se vztahuje zákon o státní kontrole, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. 19 (1) Na základě přezkumu podle 18 je úřad oprávněn a) uložit provozovateli zařízení provést v přiměřené lhůtě opatření k nápravě, přičemž po dobu lhůty k provedení opatření k nápravě se nepoužijí 37 a 38, b) vyzvat provozovatele zařízení v přiměřené lhůtě stanovené úřadem k podání žádosti o změnu integrovaného povolení podle 19a odst. 1, c) vydat provozovateli zařízení rozhodnutí o zastavení provozu zařízení nebo jeho části. (2) Úřad vydá rozhodnutí o zastavení provozu zařízení nebo jeho části, neprovede-li provozovatel zařízení ve stanovené lhůtě opatření k nápravě podle odstavce 1 písm. A) nebo nepodá-li ve stanovené lhůtě podle odstavce 1 písm. B) žádost o změnu integrovaného povolení. (3) Při postupu podle odstavců 1 a 2 může úřad stanovit, že odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Rozhodnutím o zastavení provozu zařízení nebo jeho části není dotčena vykonatelnost podmínek integrovaného povolení podle 13 odst. 4 písm. B). (4) Je-li potřeba uložit nápravné opatření podle zvláštních právních předpisů, není toto oprávnění tímto zákonem dotčeno. Přezkum je tedy prováděn jako kontrola na místě příslušným orgánem, popř. kontrola spisů. Jedná se o specifický postup na základě zákona o státní kontrole 17

18 (zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů). 13. Dodržování podmínek povolení (článek 14) 13.1 Jak se v praxi provádí požadavek článku 14, aby hospodářské subjekty pravidelně informovaly orgány o výsledcích monitorování výpustí? Uveďte odkaz na veškerá zvláštní nařízení, postupy nebo pokyny na toto téma pro příslušné orgány. Předkládají provozovatelé pravidelné zprávy o monitorování? Uveďte informace o reprezentativní četnosti při předkládání takových údajů. V případě rozdílů mezi odvětvími uveďte informace, jsou-li k dispozici. MŽP OPVI, OL, Krajské úřady. Provozovatel má povinnost ustanovenou v závazných podmínkách informovat úřad v pravidelných intervalech o výsledcích monitoringu. Žádost o integrované povolení musí obsahovat popis dosavadních nebo uvažovaných opatření pro měření a monitorování emisí vypouštěných do životního prostředí. V závazných podmínkách provozu podle odstavce 3 písm. d) úřad mimo jiné stanoví způsob monitorování emisí a přenosů, případně technických opatření, včetně specifikace metodiky měření, včetně jeho frekvence, vedení záznamů o monitorování. Kromě toho je provozovatel plnit základní povinnosti vyjmenované v 16 zákona. Kromě jiného též - ohlásit úřadu plánovanou změnu v provozu zařízení, - spolupracovat s příslušnými správními úřady při kontrole dodržování podmínek integrovaného povolení, - neprodleně hlásit úřadu všechny mimořádné situace, havárie zařízení a havarijní úniky 8) znečišťujících látek ze zařízení do životního prostředí, - vést evidenci údajů o plnění závazných podmínek provozu integrovaného povolení, a to způsobem a formou stanovenou prováděcím právním předpisem V případě neuvedení reprezentativních informací týkajících se zařízení v oblasti působnosti směrnice 96/61/ES ve smyslu doporučení stanovujícího minimální kritéria pro environmentální inspekce uveďte takové konkrétní informace na tato témata: provádění inspekcí na místě a odběr vzorků (typ, počet, četnost), typy a počet opatření (např. sankce a jiná opatření), která byla přijata v důsledku událostí, nehod a neplnění podmínek povolení. ČIŽP. 18

19 14. Informace a účast veřejnosti (článek 15, 15a) 14.1 K jakým případným podstatným změnám došlo během posledního vykazovaného období při převádění právních předpisů o stanovení informací a účasti veřejnosti v povolovacím řízení do vnitrostátního práva, v souladu se směrnicí 96/61/ES (článek 15 a 15a) ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/35/ES ( 1 )? Jaký vliv na příslušné orgány, žadatele o povolení a dotčenou veřejnost měly pozměněné požadavky? MŽP OL. Implementace směrnice 2003/35/ES se dotkla novelizace zákona o integrované prevenci provedená zákonem č. 222/2006 Sb. (účinný dnem ). Nicméně s ohledem na předchozí znění zákona lze konstatovat, že požadavky uvedené směrnice byly již řešeny. Účast veřejnosti v procesu IPPC odpovídá jak požadavkům směrnice 2003/35/ES, tak principům Aarhuské úmluvy. Zejména je třeba vzít v úvahu čl. 7 zákona o integrované prevenci, který umožňuje, aby se NGO zabývající se ochranou životního prostředí staly účastníky řízení a mohly vznášet své připomínky, které musí být zohledněny v integrovaném povolení. Z titulu účastenství mají právo též na soudní přezkum na základě zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní. Kromě toho se každý (každá fyzická či právnická osoba) může vyjádřit k žádosti o vydání integrovaného povolení, přičemž toto vyjádření musí být povolovacím úřadem též vypořádáno. 15. Přeshraniční spolupráce (článek 17) 15.1 Vyskytly se ve vykazovaném období případy uplatnění požadavků článku 17, pokud jde o informování a spolupráci přesahující hranice států? Uveďte příklady uplatnění obecných postupů. Nevyskytly se. MŽP - OPVI, OVSS, Krajské úřady. 1 Úř. věst. L 156, , s

20 16. Vztah k jiným právním nástrojům společenství 16.1 Jak dotčené subjekty obecně vnímají účinnost směrnice 96/61/ES, mimo jiné v porovnání s jinými nástroji, které Společenství využívá k ochraně životního prostředí? Na základě příslušných studií a analýz, jsou-li k dispozici, uveďte, jaké jsou odhadované environmentální přínosy a náklady (včetně administrativních nákladů a nákladů na dosažení souladu) provádění směrnice 96/61/ES? Uveďte odkazy na tyto studie a analýzy. MŽP OL, OPVI, OVSS, MPO, MZe, MZd, ČIŽP CENIA AIP, KHS Základním principem integrované prevence je integrovaný přístup k povolování zařízení vyplývající ze směrnice 96/61/ES. Integrovaným přístupem se má docílit zejména: - zvýšení prevence znečišťování životního prostředí jako celku, - zamezení přenosu znečištění z jedné složky životního prostředí do druhé, - zjednodušení administrativních procedur pro provozovatele zařízení, - zvýšení právní jistoty vycházející z jednotného přístupu k ochraně životního prostředí. Efektivita zákona je zejména v integrovaném pojetí řízení o povolování provozu zařízení, které nahrazuje dosavadní složkový přístup. Provozovatel obdrží jedno integrované povolení, které nahrazuje většinu složkových povolení, rozhodnutí atd. Silnou stránkou je i princip subsidiarity, který je naplňován tím, že integrované povolení vydávají krajské úřady. Důležitá je orientace na prevenci vzniku znečištění. Je zajištěno komplexní posouzení zařízení a jeho vliv na životní prostředí. Až do vydání zákona o integrované prevenci byla provozovatelům zařízení vydávána potřebná stanoviska, rozhodnutí či souhlasy na základe složkových zákonu (např. k ochraně ovzduší či vod). V rozhodnutích vydaných na základe zákona o IP jsou všechny tyto oblasti zohledněny. Jako problematické se jeví zejména dosahování zvýšené ochrany životního prostředí prostřednictvím aplikace nejlepších dostupných technik. Environmentální přínosy a náklady se budou teprve vyhodnocovat, po ukončení prvního povolovacího cyklu Jaké máte praktické zkušenosti, pokud jde o propojení mezi požadavky týkajícími se povolení v rámci směrnice 96/61/ES a dalšími nástroji Společenství, které lze uplatnit na zařízení v MŽP - OL, OPVI, OVSS, MPO, 20

21 oblasti působnosti směrnice 96/61/ES? Jaká opatření byla na vnitrostátní nebo regionální právních předpisů nebo správních ustanovení přijata ke zvýšení provázanosti mezi prováděním směrnice 96/61/ES a dalšími nástroji Společenství? Příklady dalších nástrojů Společenství, které s touto otázkou mohou souviset, včetně: - směrnice Rady 85/337/EHS ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí, - směrnice Rady 96/82/ES ze dne 9. prosince 1996 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek, - směrnice Rady 1999/13/ES ze dne 11. března 1999 o omezování emisí těkavých organických sloučenin vznikajících při používání organických rozpouštědel při některých činnostech a v některých zařízeních, - směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů, - směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky, - směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/76/ES ze dne 4. prosince 2000 o spalování odpadů, - směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/80/ES ze dne 23. října 2001 o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší z velkých spalovacích zařízení, - směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, - nařízení (ES) č. 166/2006. MZe, ČIŽP, CENIA AIP. Na úrovni EU není zabezpečena provázanost mezi jednotlivými environmentálními právními předpisy. Bylo by zapotřebí daleko hlubší propojení jednotlivých částí evropské environmentální legislativy tak, aby skutečně tvořila efektivní rámec pro činnost průmyslových a zemědělských podniků. Neprovázanost má zcela jasný následný dopad do národních právních systému. Počátkem roku 2006 zahájila Evropská komise proces revize Směrnice 96/61/ES o integrované prevenci a omezování znečištění, která by měla mít dopad na lepší propojení mezi jednotlivými právními předpisy a dalšími směrnicemi z oblasti životního prostředí. Environmentální legislativa na úrovni ES jako celek zahrnuje příliš široký souhrn upravovaných oblastí, přičemž často s příliš detailními nároky na harmonizaci právních řádů členských států. 21