Dotazník k provádění zákona č. 76/2002 Sb. platný pro rok 2008_krajské úřady

Transkript

1 Část I Dotazník 1 k provádění zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), v platném znění, pro rok 2008 Královéhradecký kraj Č. OTÁZKA 1. Obecný popis 1.2 Měl úřad těžkosti s prováděním zákona č. 76/2002 Sb. kvůli dostupnosti a kapacitě zaměstnanců? Pokud ano, uveďte jaké a doplňte údaji o současných personálních zdrojích. Popište veškeré plány, které mají tyto potíže řešit (např. zvýšení počtu zaměstnanců). V současné době, tj od začátku roku 2008 je již situace na této agendě personálně stabilizovaná, pracovníci jsou plně vytíženi. V rámci úřadu je v současnosti práce na agendě IPPC řešena odbornou specializací dvou pracovníků: 1) jeden pracovník samostatně (tj. bez pomoci ostatních kolegů) řeší a povoluje Průmyslové podniky chemické, strojírenské, povrchové úpravy, nakládání s odpady, energetika (odbornost, vzdělání: chemický inženýr s dlouholetou praxí v oboru). 2) druhý pracovník samostatně (tj. bez pomoci ostatních kolegů) řeší a povoluje Zemědělské podniky (chov prasat, drůbeže), zpracovatelský průmysl potravinářství a krmivářství (odbornost, vzdělání: zemědělský inženýr a ekolog). Oba pracovníci společně pokrývají všechny potřebné odborné způsobilosti (ZOZ) souvisejícící s danou problematikou (stavební, ochrana ovzduší, ochrana vod, odpady, EIA, IPPC). Na oba pracovníky jsou kladeny vysoké nároky z hlediska znalostí příslušné legislativy i odbornosti, jsou však za to mimořádně odborně ceněni a vysoce nadprůměrně mzdově ohodnoceni!!! 2. Počet zařízení a integrovaných povolení 1 Dotazník byl vytvořen podle rozhodnutí Komise č. 2006/194/ES ze dne 2. března 2006, o zavedení dotazníku ke směrnici Rady 96/61/ES o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC), a upraven pro potřeby ohlašování podle nařízení vlády č. 63/2003 Sb., o způsobu a rozsahu zabezpečení systému výměny informací o nejlepších dostupných technikách. Otázky byly přizpůsobeny znění zákona č. 76/2002 Sb., kompetencím dotazovaného subjektu, nerelevantní otázky byly vynechány. Číslování otázek bylo zachováno podle citovaného rozhodnutí, proto je nespojité. 1

2 2.1 Uveďte podrobnosti o počtu nových a stávajících zařízení podle zákona č. 76/2002 Sb. a integrovaných povolení podle kategorií průmyslových činností s využitím vzoru a poznámek uvedených v části II. Pro zodpovězení otázky využijte tabulky 1 a 2 v části II. 4. Žádosti o povolení ( 3, 4 zákona) 4.1 Používá Váš úřad další pravidla, pokyny nebo formuláře nad rámec vyhlášky č. 554/2002 Sb., kterou se stanoví vzor žádosti o vydání integrovaného povolení, rozsah a způsob jejího vyplnění? NE, vyhláškou č. 554/2002 Sb., je toto řešeno dostatečně. 4.2 Jakým způsobem úřad zjišťuje úplnost informací předkládaných v žádosti o integrované povolení? Má úřad stanovené konkrétní postupy? 2

3 Postupy jsou stanoveny. 1. Předjednání před vlastním podáním včetně místního šetření v provozu zařízení, pokud o to provozovatel projeví zájem. 2. administrativní kontrola úplnosti žádosti (včetně projektové dokumentace u novostaveb i dalších podkladů tj. podkladů pro vydání povolení dle složkových předpisů, které se integrovaným povolením nahrazují) provede příslušný pracovník, kterému je povolování zařízení přiděleno popř. který se podílel na předjednání žádosti. 3. konzultaci s provozovatelem zařízení v případě nejasností, doplnění informací apod (popř. zákonné kroky jako přerušení řízení a výzva k doplnění podkladů). 4. kontrolu v místě provozu, tj. prověření shody předložené žádosti a výpovědí provozovatele se skutečným stavem v provozu (pokud je nutná anebo nebyla provedena v rámci předjednání) 5. Koordinace povolovacího řízení a podmínek integrovaného povolení 5.2. Jsou při zajišťování plné koordinace povolovacího řízení a podmínek integrovaného povolení podle 8 15 zákona nějaké konkrétní potíže? Ano, doposud není naplňovaný integrovaný přístup výkonu státní správy (dle směrnice 96/61/ES a násl.) řízení o vydání integrovaného povolení se neúčastní ÚKZÚZ (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský) jako orgán výkonu státní správy a to u provozů chovu hospodářských zvířat, především ve vztahu k aplikaci statkových hnojiv na zemědělskou půdu a kontrolní činnosti z hlediska dodržování příslušných omezení z hlediska ochrany životního prostředí (ochrana vod, ochrana ovzduší) při této aplikaci. Dále je schvalován z hlediska ochrany vod havarijní plán, ale k řešení havárie je zákonem zplnomocněn jiný úřad (nikoliv úřad vydávající integrované povolení). O kategorii zdroje zn. ovzduší rozhoduje v pochybnostech ČIŽP mimo řízení IPPC. Není zcela zřejmý postup při změnových řízení (provedení přezkumu závazných podmínek, problematika účastníků řízení, zda změnové rozhodnutí lze vydat v plném znění není možno zrušit původní povolení). O přezkumech závazných podmínek má KÚ povinnost informovat ČIŽP a KHS ale neplatí obrácená povinnost Uveďte údaje o počtu a okolnostech, při nichž byla žádost o vydání integrovaného povolení zamítnuta ( 13 odst. 2. zákona; podmínky povolení by byly nesplnitelné, místní podmínky životního prostředí by vlivem záměru nedosahovaly standardu kvality životního prostředí, provozovatel nesplnil požadavky vyplývající ze správního řízení atd.). 3

4 2 x podstatná změna integrovaného povolení, požadavek na zvýšení emisí ze zařízení bez navržení kompenzace, modernizace apod. Tato rozhodnutí KÚ však byla odvolacím orgánem zrušena. 6. Náležitost a vhodnost podmínek integrovaného povolení ( zákona) 6.1 Jakým způsobem úřad zajišťuje, že stanovené podmínky integrovaného povolení zejména ohledně emisí znečišťujících látek vycházejí z nejlepší dostupné techniky ( 14 odst. 3 zákona)? Má úřad stanovené konkrétní postupy k aplikaci tohoto ustanovení zákona? Případy stanovení závazných podmínek provozu zařízení se řeší individuálně s přihlédnutím k příloze 3 zákona o integrované prevenci. Formulace 2 písm. f odst.2, cit. dostupnými technikami se rozumí techniky vyvinuté v měřítku umožňujícím zavedení v příslušném průmyslovém odvětví za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek s ohledem na náklady a přínosy, pokud jsou provozovateli za rozumných podmínek dostupné bez ohledu na to, zda jsou používány nebo vyráběny v České republice, úřadu znemožňuje stanovovat přísněji závazné podmínky provozu. Tato definice nejlepší dostupné techniky se jeví jako příliš obecná. Úřad stanovuje závazné podmínky provozu tak, aby emisní limity nebyly mírnější než emisní limity, které by jinak byly stanoveny podle zvláštních právních předpisů. Zavedení nejlepších dostupných technik tak závisí výlučně na jejich dostupnosti za rozumných podmínek provozovateli! Krajský úřad při stanovení závazných podmínek provozu kromě platné legislativy zohledňuje dokumenty BREF (nejsou ale závazné) a místní podmínky. Výsledek závisí na nalezení kompromisu mezi provozovatelem a úřadem, v případě sporu je však právní opora pro nařízení přísnějších limitů na straně úřadu nedostatečná. 6.2 Otázky týkající se referenčních dokumentů BAT (BREF): 1. Jakým způsobem úřad konkrétně používá dokumenty BREF při stanovování podmínek integrovaného povolení? 2. Jak užitečné jsou informace z BREF pro určování mezních hodnot emisí, ekvivalentních parametrů a technických opatření založených na nejlepších dostupných technikách? Jaká zlepšení v dokumentech BREF byste uvítali? 4

5 BREF Čerpáme z tohoto BREF při stanovení podmínek (ano/ne/částečně) Užitečný/dobře použitelný/částečně využitelný Papírenství ano Užitečný Výroba železa a oceli ne Výroba cementu a vápna ne Chladící zařízení ne Chloralkalické chemikálie ne Zpracování železných materiálů ano Užitečný Neželezné kovy ano Užitečný Sklo ano Užitečný Koželužny ne Textil ano Užitečný Monitorovací systémy ano Užitečný Rafinérie ne Velkoobjemové organické chemikálie ne Kovárny a slévárny ano Užitečný Intenzívní velkochovy ano Užitečný Emise ze skladování ano Užitečný Nakládání s odpadními vodami a odpadními ano Užitečný plyny Ekonomické aspekty a vícesložkové vlivy ne Velká spalovací zařízení ano Užitečný Velkoobjemové anorganické chemikálie ne amoniak, kyseliny a průmyslová hnojiva Velkoobjemové anorganické chemikálie - ne pevné & ostatní Jatka a zařízení na zneškodňování nebo ano Užitečný zhodnocování zvířecích těl a živočišného odpadu Potravinářský a mlékárenský průmysl ano Užitečný Keramika ano Užitečný Povrchové úpravy kovů a plastů ano Užitečný Povrchové úpravy za použití rozpouštědel ano Užitečný Spalování odpadů ne Zpracování odpadů ano Užitečný Speciální anorganické chemikálie ne Speciální organické chemikálie ne Polymery ano Užitečný Energetická účinnost ne Obtížně použitelný/neužitečný /Nepotřebný Zdůvodnění 5

6 6.3. Otázky týkající se podmínek integrovaného povolení: 1. Byly při stanovení podmínek integrovaných povolení zohledňovány systémy řízení z hlediska životního prostředí? Pokud ano, jak? 2. Jaký typ podmínek integrovaného povolení nebo jiných opatření byl zpravidla uplatňován pro účely uvedení stanoviště do původního stavu po definitivním ukončení činnosti ( 13 odst. 4 písm. b) zákona) a jak byly v praxi provedeny? 3. Jaké druhy podmínek povolení v souvislosti s energetickou účinností byly zpravidla stanoveny ( 13 odst. 4 písm. f) zákona)? Uveďte, zda jsou pro všechna zařízení stanoveny podmínky související s energetickou účinností nebo zda jsou stanoveny jen pro část zařízení, specifikujte. Ad1. Pokud jsou zavedeny systémy ISO, EMAS apod., není nutné ukládat některé závazné podminky např. povinnost seznamovat pracovníky s dokumenty k ochraně ŽP (provozní, havarijní plány). Pokud jsou tyto systémy zavedeny, lze předjímat určitou kvalitu zařízení ve vztahu k ŽP. Ale POZOR certifikáty se obecně vztahují ke kvalitě (spíše výrobků, služeb) a jsou známy případy naprostého nesouladu s legislativou ŽP, dokonce protiprávního stavu, přestože provozovatel vlastní i několik certifikátů kvalty!!!!! Aniž bychom zpochybňovali příslušné certifikační orgány, je nutné si uvědomit, že jsou placeny provozovatelem tudíž motivovány ke kladnému vyjádření. Statut nezávislého (z veřejných prostředků placeného) a nekomerčního povolujícího a kontrolního úřadu nelze nikdy plně nahradit certifikační firmou. Ba právě naopak by bylo vhodnější i efektivnější veškeré certifikáty (vztahující se k ochraně životního prostředí, ekologickému řízení podniku) nehradit nezávislým povolením (které má stejnou váhu ve vztahu k lepším komerčním možnostem provozovatele) a šetřit prostředky provozovatelů tudíž za odváděné daně jedno kvalitní rozhodnutí. Ad.2 Jsou stanoveny podmínky pro trvalé ukončení provozu zařízení např. hydrogeologické posouzení lokality, ohlášení ukončení v předstihu úřadu, dokladovat zneškodnění odpadů apod. Ad.3 Řada podniků má zpracován energetický audit dle zákona 406/2000 Sb. a realizuje řadu opatření pro úporu energie což je v jejich vlastním zájmu. Proto tato opatření v tomto případě nebývají stanovována. Pokud je to vhodné, ukládá se např. povinnost instalovat dílčí měřící zařízení, sledovat spec. spotřebu, vypracovat harmonogram energetických úspor. Obecně tuto podmínku nepovažujeme za nutnou ukládat rozhodnutím. 7. Dostupné reprezentativní údaje (čl. 17 odst. 1 směrnice 2008I1IES o IPPC) 6

7 7.1 Uveďte dostupné reprezentativní údaje o hodnotách emisních limitů a environmentální výkonnosti stanovených v rámci integrovaných povolení vybraným kategoriím průmyslových činností podle přílohy 1 zákona a v příslušných případech rovněž nejlepší dostupné techniky, z nichž jsou tyto hodnoty odvozeny. Jedná se o údaje o zařízeních v kategoriích 1.1 Spalovací zařízení o jmenovitém tepelném příkonu větším než 50 MW a 4.2 Chemická zařízení na výrobu základních anorganických chemických látek, konkrétné chlor-alkalická chemie, pro něž byla vydána integrovaná povolení, popř. jejich změny, v období let Pro zodpovězení otázky bude zaslán vzor. Evropská komise vzor teprve připravuje. Vzor bude zaslán, jakmile bude k dispozici. 9. Standard kvality životního prostředí ( 15 odst. 1 zákona) 9.1 Vyskytly se případy, kdy se uplatnilo ustanovení 15 odst. 1 zákona a použití nejlepších dostupných technik nestačilo ke splnění standardu kvality životního prostředí? Pokud ano, uveďte příklady takových případů a přijatých dodatečných opatření. Příklady, kdy použití BAT nebylo dostatečné ke splnění standardu kvality životního prostředí Popis případu 1 Tento případ nenastal 2 Dodatečná opatření stanovená v integrovaném povolení 10. Vývoj v oblasti nejlepších dostupných technik ( 27 zákona) 7

8 10.1 Jakým způsobem úřad zajišťuje informovanost odpovědných pracovníků v oblasti vývoje nejlepších dostupných technik? Má úřad stanovené konkrétní postupy k zajištění informovanosti svých pracovníků, jaké jsou plány v této oblasti? Účast pracovníků na fóru výměny informací o BAT, účast v pracovních skupinách (monitoring), umožnění účasti na dalších školeních (a ZOZ). Úřad sám o sobě nevyvíjí iniciativu v této oblasti pracovníci sami aktivně vyhledávají potřebné informace (internet, školení, odborná literatura, komunikace s odborníky, místní šetření, spolupráce s ČIŽP atd) 11. Změny zařízení ( 2 písm. h) a j) zákona) Jak se úřad v rámci 19a zákona v praxi rozhoduje v otázce, zda plánovaná změna v provozu zařízení může mít důsledky pro životní prostředí ( 2 písm. h) zákona) a zda je taková změna podstatnou změnou, která může mít významné nepříznivé účinky na člověka nebo životní prostředí ( 2 písm. j) zákona)? Má úřad stanovené konkrétní postupy? Případy se posuzují individuálně existují tato základní kritéria pro rozhodování: podstatná změna: navýšení využívání přírodních zdrojů, emisních limitů, či množství vypouštění a přenosu emisí apod.. nepodstatná: drobné úpravy administrativně technického rázu, aktualizace v souladu se změnou legislativy apod. Lze rovněž v některých případech jako vodítko využít zákona č. 100/2001 Sb. (EIA) nepodstatná změna = není posuzování podle zákona 100/2001 Sb Kolik žádostí o změnu integrovaného povolení v souvislosti s podstatnou změnou bylo během roku 2008 vyřízeno? Uveďte údaje podle kategorií průmyslových činností s využitím vzoru a poznámek uvedených v části II. 8

9 Pro zodpovězení otázky využijte tabulku 1 v části II. 12. Přezkoumání a aktualizace podmínek integrovaných povolení ( 18-19a zákona) Jakou četnost přezkoumání podmínek integrovaných povolení považuje úřad za dostatečnou (min. jednou z a 8 let, 18 odst. 1 zákona)? V případě rozdílů mezi zařízeními nebo odvětvími uveďte dokládající informace. alespoň 1x ročně zkontrolovat zařízení nejlépe na základě doložení zprávy o plnění podmínek integrovaného povolení! počet kontrol musí být přímo úměrný počtu zařízení v provozu Jakým způsobem úřad zajišťuje přezkum a aktualizaci podmínek integrovaných povolení? Má úřad stanovené konkrétní postupy k aplikaci ustanovení 18-19a zákona? Tato problematika se nám jeví jako právně nedostatečně ošetřená. Přezkum závazných podmínek se provádí kontrolou anebo přezkumem podkladů uložených provozovatelem. Není jasné, jak postupovat v případě nepodstatné změny u 19a odst. 2 formulace provede změnu úřad nespecifikuje postup. V případě ohlášení plánované změny 16 odst. 1 b) na základě posouzení úřad rozhodne o podstatné nebo nepodstatné změně jde o řízení návrhové (tj. ohlášení plánované změny 16 odst. 1 b je žádostí) anebo řízení z moci úřední dle správního řádu (tj. řízení je zahájeno prvním krokem úřadu). Pokud dojde ke změně legislativy a int. povolení neodpovídá této změně, provádí se postup dle 19a odst. 2 (nepodstatná změna). Přezkum provádíme jako pouhé porovnání výroku s platnou legislativou a v případě potřeby zahájíme řízení o nepodstatné změně atd. Není zcela jasné, jak by měl tento přezkum (podkladů předložených provozovatelem?) dle zákona o státní kontrole vypadat. Není vyřešen postup vymezení okruhu účastníků řízení v rámci změnového řízení. 13. Dodržování podmínek integrovaného povolení (např. 13 odst, 4 písm. k), 16, 34 písm. a) zákona) 9

10 13.1 Jak se v praxi provádí požadavek, aby provozovatelé zařízení pravidelně informovali úřad o výsledcích monitorování výpustí? Má úřad stanovené konkrétní postupy (předání informací elektronicky , elektronicky online databáze, tištěná podoba, jinak)? Předkládají provozovatelé pravidelné zprávy o monitorování? Uveďte informace o reprezentativní četnosti při předkládání takových údajů. V případě rozdílů mezi odvětvími uveďte dokládající informace (předkládání údajů jednou ročně, častěji než jednou ročně, případ od případu, kontinuální reporting např. online údaje, jinak). po předložené zprávě následuje kontrolní činnost v místě provozu pro ověření shody předložené zprávy s provozováním zařízení. Pokud dojde k překročení limitů, má provozovatel povinnost neprodleně informovat úřad Uveďte počet (v relevantních případech i četnost) šetření v místě provozu zařízení podle 18 odst. 4 zákona a konkrétní informace, zejm. opatření včetně sankcí, která byla přijata v důsledku šetření a která vyplynula z mimořádných událostí, havárií a neplnění podmínek povolení. 27 kontrol 25 změnových řízení, 2 x opatření k nápravě (do protokolu), sankce ve 4 případech (v řízení). 14. Informace a účast veřejnosti 14.1 Uveďte zkušenosti úřadu s aplikací ustanovení zákona týkajících se informování a účasti veřejnosti. Veřejnost dle našich zkušeností neprojevuje velký zájem o vlastní řízení. Přihlášení nových účastníků řízení (občanská sdružení) proběhlo ve 3 případech. 15. Přeshraniční spolupráce ( 10 zákona) 10

11 15.1 Vyskytly se ve vykazovaném období (r. 2008) případy uplatnění požadavků 10 zákona? Ne 16. Vztah k jiným právním nástrojům v oblasti životního prostředí 16.1 Jak úřad obecně vnímá účinnost zákona, mimo jiné v porovnání s dalšími nástroji k ochraně životního prostředí? Pokud jsou k dispozici údaje studie, analýzy, uveďte, jaké jsou odhadované environmentální přínosy a náklady (včetně administrativních nákladů) provádění zákona. Uveďte odkazy na citované studie a analýzy. Vyberte z následujících možností (první část otázky): - IPPC je efektivní nástroj k omezování průmyslového znečišťování očekává se zlepšení efektivity IPPC po sladění s ostatní legislativou k omezování průmyslového znečišťování (po dokončení revize směrnice o IPPC směrnice o průmyslových emisích) 11

12 16.2 Jaké máte praktické zkušenosti, pokud jde o propojení mezi požadavky týkajícími se integrovaného povolení v rámci zákona a dalšími právními nástroji k ochraně životního prostředí, které lze uplatnit na zařízení v oblasti působnosti zákona (posuzování vlivů na životní prostředí, kontrola nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek, omezování emisí těkavých organických sloučenin vznikajících při používání organických rozpouštědel, omezování emisí některých znečišťujících látek do ovzduší z velkých spalovacích zdrojů, systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, legislativa v oblasti skládkování odpadů, spalování odpadů, ochrany vod atd.)? 12

13 Nástroj (legislativa) k ochraně životního prostředí Hodnocení vlivů na životní prostředí Kontrola nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek Omezování emisí těkavých organických sloučenin vznikajících při používání organických rozpouštědel Skládkování odpadů Ochrana vod Spalování odpadů Omezování emisí některých znečišťujících látek do ovzduší z velkých spalovacích zdrojů Systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů IRZ, PRTR Jiný nástroj Praktické zkušenosti propojením nebo vztahy mezi požadavky na integrované povolení podle zákona a dalšími nástroji k ochraně životního prostředí výborné žádné dobré dobré výborné žádné velmi špatné žádné žádné 16.3 Zavedl úřad opatření k zefektivnění zpráv, které požaduje od provozovatelů zařízení podle zákona? Uveďte jaká, příp. i navrhované možnosti ke zlepšení. 13

14 Nezavedl 17. Obecná pozorování 17.1 Existují nějaké konkrétní otázky týkající se provádění zákona, které vyvolávají obavy? Pokud ano, upřesněte prosím. Není dostatečná právní opora a možnost ověřit, zda provozovatel naplňuje přílohu 1 zákona 76/2002 Sb. Vhodné by bylo řešit zařazení pod působnost zákona o integrované prevenci samostatným řízením a rozhodnutím, jako např. zařazení zdroje znečišťování ovzduší dle zákona o ochraně ovzduší ( 4 odst. 10), to se vztahuje i na rozsah zařízení (tj. co je přímo spojenou činností). Nejednoznačný výklad jednotlivých kategorií přílohy 1 může vést ke komplikacím (např. spory i v úrovni soudů). Nejednoznačné definování přeshraničního vlivu = potenciální spor s dotčeným státem. Změny provozovatelů (pro části zařízení). Dále nejsou stanoveny podmínky i na možnou finanční pomoc (kompenzaci) provozovatelům pod IPPC. Vzhledem k tomu, že je zákon (s ohledem na zavádění BAT a zpřísňování emisních limitů atd) nutí do investic, lze očekávat snahu vyvázat se z působnosti zákona 76/2002 Sb., např. snížením kapacity, rozdělením provozu, utajování informací. Dále viz Ad 5.2., ad