slouží k hodnocení odchylek od normálu jako nepřímých ukazatelů stavu a vývoje prostředí

Transkript

1 Biodiagnostika slouží k hodnocení odchylek od normálu jako nepřímých ukazatelů stavu a vývoje prostředí využívá znalostí o zákonitých vazbách mezi: kolísáním výskytu (bioindikátorů) chováním tělesnou kondicí morfologickými znaky fyziologickými pochody populační dynamikou organismů velikostí a strukturou jejich společenstev a mezi podmínkami prostředí, zejména podmínkami výjimečnými a kvalitativně změněnými

2 Bioindikace může probíhat na úrovni subbuněčné a buněčné např. tkáňové kultury, indikace toxikologického rizika působení xenobiotik jedince a populace biochemické změny - např. aktivita cholinesterázy (Ephemerella nebo Hydropsyche při hodnocení vlivu organofosfátových insekticidů) fyziologické změny (např. spotřeba kyslíku u Chironomus) morfologické deformity (pakomáři) změny v chování (zvýšená pohybová nebo driftová aktivita) změny v životních cyklech (přežití, růst, mortalita, rozmnožování, vývoj a emergence) kumulace polutantů (viz sentinelové organismy)

3 Bioindikace může probíhat na úrovni populace a společenstva druhů indexy diverzity indexy srovnávací biotické indexy a skore - založeny na konceptu indikátorových druhů, hodnoceny vzhledem k určitému polutantu podle míry tolerance či citlivosti jednotlivých taxonů vůči tomuto polutantu multivariační metody

4 Bioindikátor organismus nebo společenstvo, jehož životní funkce jsou korelovány s faktory prostředí tak těsně, že mohou sloužit jako jejich ukazatele se nazývá bioindikátor biologická indikace vychází z principu ekologické valence (Hess, 1924)

5 Ekologická valence výskyt a úspěšné přežívání organismů v přírodě závisí na celém souboru vnějších podmínek každý organismus má své specifické hranice, kterými je omezena jeho snášenlivost (tolerance) k působení jednotlivých ekologických faktorů v prostředí rozsah intenzity nebo koncentrace kteréhokoli faktoru v prostředí, kterému se organismus přizpůsobuje hranice snášenlivosti jsou vymezeny na jedné straně minimální a na druhé straně maximální hodnotou daného faktoru střední hodnoty intenzity nebo koncentrace faktoru udávají ekologické optimum pro růst, vývoj a rozmnožování organismu pro organismus je důležité, aby všechny podmínky prostředí byly v rozmezí ekologické valence když se kterákoliv z životních podmínek dostane za hranice ekologické valence, organismus umírá

6 Ekologická valence (Hesse, 1924): Ekologická valence druhu je určena vzdáleností mezi minimem a maximem působení ekologického faktoru. rozmnožování limitující faktory - působí v rozsahu mezních hodnot a jsou pro přežití jedinců zvláště kritické růst přežití

7 Ekologická valence stenovalentní druhy - valence úzká euryvalentní druhy - valence široká Příklady: k teplotě - stenotermní eurytermní k salinitě - stenohalinní euryhalinní ke kyslíku - stenooxybiontní euryoxybiontní k potravě - stenofágní euryfágní k prostředí - stenoekní - euryekní Poloha optima: v nízkých hodnotách - oligo- ve středních - mezo- ve vysokých - polynapř. polystenotermní

8 Bioindikační metody odraz dlouhodobějšího stavu prostředí na sledované lokalitě reálné působení více faktorů (i v jejich interakci) na biotu zjistíme do jaké míry je společenstvo nebo organismus ovlivněn, nemůžeme přesně stanovit příčinu a např. přímo kvantifikovat koncentraci polutantu náklady bývají nižší optimální využití kombinovaného postupu V biomonitorovacích programech - bioindikační metody k vyhledávání problematických lokalit, které jsou pak zkoumány i pomocí nákladných fyzikálně-chemických analýz.

9 Bioindikátory typy organismus (popř. jeho část či společenstvo organismů), který obsahuje kvantitativní či kvalitativní informaci o stavu prostředí nebo jeho části Biomonitor takový bioindikátor, který zahrnuje informaci o kvantitativních aspektech kvality prostředí Sentinelový organismus kumuluje ve svém těle polutanty z prostředí, analýza tkání sentinelových organismů umožní odhad koncentrace polutantu v prostředí Biomarker xenobiotiky navozená změna v buněčných nebo biochemických složkách, procesech, strukturách nebo funkcích, která je měřitelná v biologickém systému či vzorku

10 Vlastnosti ideálního bioindikátoru 1. Taxonomická spolehlivost a snadná determinace 2. Kosmopolitní rozšíření 3. Vysoká početnost 4. Nízká genetická a ekologická variabilita 5. Dostatečná velikost 6. Omezená pohyblivost, dlouhověkost 7. Dostatek autekologických informací 8. Vhodnost pro laboratorní studie Pro sentinelové organismy navíc 1. Musí existovat jednoduchá, vždy platná korelace mezi obsahem polutantu v těle organismu a prostředí 2. Organismy musí snášet i maximální koncentrace polutantu v prostředí a rozmnožovat se za těchto podmínek (Helawell, 1986)

11 Hodnocení ekologického stavu vod Směrnice 2000/60/EC Evropského parlamentu a rady (Water Framework Directive, dále WFD) nový legislativní přístup k hospodaření s vodou a její ochraně není založen na státních nebo politických hranicích, ale na přirozených geografických a hydrologických útvarech - povodích vyžaduje koordinaci různých politik EU a vymezuje přesný časový plán opatření, který stanoví rok 2015 jako cílový rok pro dosažení dobrého stavu všech evropských vod Život závisí na vodě. Voda je pro lidstvo rozhodujícím bohatstvím, které vytváří a udržuje hospodářský růst a prosperitu. Je rovněž jádrem přirozených ekosystémů a regulace klimatu.

12 Směrnice 2000/60/EC Evropského parlamentu a rady (Water Framework Directive, dále WFD) poptávka po vodě neustále stoupá voda v Evropě je v ohrožení 20 % povrchových vod je vážně ohroženo znečištěním 60 % evropských měst nadměrně využívá své zdroje podzemních vod 50 % mokřadů je ohroženo voda ¾ Evropanů pochází z podzemních vod, které jsou skryty pod povrchem téměř polovina obyvatelstva EU žije v zemích s nedostatkem vody, kde dochází k nadměrnému čerpání vody ze sladkovodních zdrojů plány povodí jsou zásadním nástrojem při provádění rámcové směrnice o vodě. Vypracovávají se po rozsáhlé veřejné konzultaci a platí po dobu šesti let

13 opatření EU nutná - povodí a znečištění překračují hranice; koncept povodí je nejlepším způsobem, jak hospodařit s vodou dosažení dobrého ekologického a chemického stavu vod je nezbytné pro ochranu lidského zdraví, zásob vody, přirozených ekosystémů a biologické rozmanitosti je nezbytné zapojit obyvatele určitého pokroku již bylo dosaženo, ale je třeba vyvinout více úsilí hospodaření s vodou je spojeno s mnoha politikami - integrace je jedinou možnou cestou k zajištění udržitelnosti vody (zemědělství, průmysl, výroba energie, odpadní vody, ) měnící se životní prostředí způsobuje problémy pro budoucnost, jako jsou změna klimatu, povodně a období sucha voda není komerční produkt, ale spíše dědictví, které je třeba chránit a bránit a jako s takovým zacházet RS určuje vodní politiku zemí Evropského společenství a legislativu principy ochrany a rozumného dlouhodobého užívání vodních ekosystémů a jeho kontroly, správní a ekonomické nástroje k realizaci ochrany rozdílné podmínky a potřeby různá specifická řešení vše musí být zohledněno při plánování a provádění opatření k zajištění ochrany a udržitelného využívání vod v rámci povodí

14 Směrnice 2000/60/EC Evropského parlamentu a rady (Water Framework Directive, dále WFD) ekologický nástroj hodnocení tzv. ekologického stavu prostředí odráží teoretického poznání požadavky vycházejí z vědeckých poznatků impulsem k novým výzkumným aktivitám pro doplnění mezer ve znalostech akvatických ekosystémů dokument zásadním způsobem ovlivňuje přístup ke složkám vodního prostředí v Evropě orientována na komplexní hodnocení v rámci hydrologických celků (povodí) na základě příslušnosti hodnoceného vodního útvaru (lokality) k určitému typu a ve srovnání s referenčním stavem zařazení do pěti tříd ekologického stavu - velmi dobrého, dobrého, středního, poškozeného, zničeného. vyvinout nebo zdokonalit metody hodnocení a následně provést interkalibraci jednotlivých metod

15 Rámcová směrnice Evropské unie 2000/60/ES o vodách každý členský stát musí zhodnotit ekologický stav toků, vyjádřit 5 třídami (velmi dobrý, dobrý, střední, poškozený, zničený) Velmi dobrý ekologicky stav: taxonomické složení a četnost plně nebo téměř odpovídá nenarušeným podmínkám poměr citlivých taxonů a necitlivých k narušení nevykazuje žádné známky odlišnosti od nenarušených podmínek úroveň rozmanitosti taxonů bezobratlých nevykazuje žádné známky změn oproti nenarušeným podmínkám

16 Klasifikace ekologického stavu Normativní definice klasifikace ekologického stavu do 5 stupňů 5 velmi dobrý žádné (velmi malé) ovlivnění, typově specifické podmínky a společenstva 4 dobrý mírné narušení, mírné změny složení a četnosti 3 střední složení a četnost se středně liší, chybí hlavní skupiny typově specifického společenstva 2 poškozený složení a četnost odlišné, chybí specifická společenstva 1 zničený

17 Jakost vod biochemické znečištění fyzikálně-chemický rozbor vod časově, technicky a ekonomicky náročný výsledky poplatné systému vzorkování biochemické stanovení biochemická spotřeba kyslíku BSK 5 biochemická (extracelulární) aktivita bakteriálních (houbových) enzymů biomonitoring Metody hodnocení ekologického stavu povrchových vod pro WFD využívají především: společenstva druhů druhová shromáždění (assemblages) doplňkově: sentinelové organismy

18 Účely RS ekosystémy akvatické, ale i terestrické (ovlivněné), mokřady udržitelné užívání tlak proti znečišťování ochrana podzemních vod zmírnění učinků katastrof sucho a povodně zajištění zásob pro užívání znečištění podzemních vod ochrana mořských ekosystémů (znečištění z řek) nové problémy povodně a klimatické změny

19 Princip WFD 3 jednotky Labe, Dunaj, Odra posuzuje se celý systém - vodní útvar jednotka Oblasti povodí posuzuje se ekologický a chemický stav - rozhoduje horši z nich posuzuje se odchylka od přírodního stavu = referenční stav respektuje změny podél toku nelze hodnotit zmanipulovaný (regulovaný) tok respektování současného užívaní a technických možností - uměle a silně ovlivněně vodní útvary

20 Co praví WFD vnitrozemské vody - veškeré stojaté nebo tekoucí vody na zemském povrchu a všechny podzemní vody na straně pevniny od základní čáry, od které se měří šířka teritoriálních vod útvar povrchové vody - samostatný a významný prvek povrchové vody - jezero, nadrž, tok, řeka nebo kanál, část toku, řeky nebo kanálu, brakické vody nebo usek pobřežních vod řeka - útvar vnitrozemské vody tekoucí v převážné části po zemském povrchu, který ale může téci v části toku pod povrchem Chráněná území systém chráněných území není stejný jako WB odběr vody pro lidskou spotřebu ochrana hospodářsky významných druhů rekreační vody, vody pro koupání citlivé a zranitelné oblasti ochrana stanovišť a druhů (NATURA 2000, )

21 Rámcová směrnice o vodě je rámcem pro vodní politiku EU. Doplňují ji další právní předpisy, které upravují konkrétní aspekty využívání vody: směrnice o podzemních vodách (2006) směrnice o normách environmentální kvality (2008) dvě rozhodnutí Komise (2005 a 2008) o ekologickém stavu, na základě kterých se zřídil rejstřík téměř míst zahrnutých do mezikalibračního porovnání, které umožňuje srovnání norem různých zemí, a zveřejnily se jeho výsledky Mezi předchozí a související právní předpisy patří: směrnice o čištění městských odpadních vod (1991) směrnice o dusičnanech (1991) nová směrnice o jakosti vod ke koupání (2006) směrnice o pitné vodě (1998) Novější související právní předpisy, které rozšiřují rozsah integrovaného hospodaření s vodou: směrnice o povodních (2007) rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí (2008)

22 Nástroje WFD programy opatření soubor legislativních nástrojů zákony, vyhlášky, předpisy specifické pro každý stát 1. Směrnice o vodách určených ke koupání 2. Směrnice o ptácích 3. Směrnice o pitné vodě 4. Směrnice o velkých haváriích 5. Směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí 6. Směrnice o splaškových kalech 7. Směrnice o čištění komunálních vod 8. Směrnice o prostředcích na ochranu rostlin 9. Směrnice o dusičnanech 10. Směrnice o stanovištích 11. Směrnice o sdružené prevenci a omezování znečištění

23 Další opatření pro WFD legislativní nástroje administrativní nástroje ekonomické nástroje sjednané environmentální dohody omezování emisí kodexy správních postupů znovuzřízení a obnova mokřadů regulace odběrů vody podpora adaptované zemědělské výroby opatření pro efektivnost a recyklaci postupy zavlažování šetřící vodou stavební projekty revitalizační projekty vzdělávací, výzkumné, vývojové projekty

24 Ekologický stav chemické a fyzikálně chemické složky - podporující biologické složky teplota kyslík acidifikace živiny polutanty prioritní vypouštěné polutanty ostatní významné biologické složky vodní flora složení a četnost fytoplankton, makrofyta, fytobenthos makrozoobentos složení a četnost ryby složení, četnost, věková struktura hydromorfologické složky - podporující biologické složky proudění, velikost a dynamika toku, charakter substrátu propojení na podzemní vody kontinuita toku morfologie proměnlivost hloubky, šířky, riparian zone

25 V zásadě lze vymezit tyto úkoly, jejichž splnění má vést k vytvoření relevantních metod hodnocení ekologického stavu povrchových vod: vytvořit typologii vodních útvarů definovat a analyzovat stavy referenční - stanovit kriteria pro výběr referenčních lokalit, analyzovat biotické složky ve vazbě na abiotické proměnné, charakterizovat referenční stav ve vazbě na typ toku analyzovat stavy způsobené různými typy stresorů kriticky zhodnotit vypovídací schopnosti existujících metod a vyvinout metody nové nové metody verifikovat, validovat a kalibrovat provést interkalibraci pro zhodnocení srovnatelnosti jednotlivých metod nebo výsledků aplikace téže metody různými pracovišti

26 Metody odběru bioty tekoucích vod fytoplankton fytobentos makrozoobentos broditelné x nebroditelné makrofyta plůdková společenstva ryb hydromorfologie bioakumulace Metody odběru bioty stojatých vod fytoplankton fytobentos zooplankton makrozoobentos makrofyta ryby

27 Proč makrozoobentos? ekosystémy povrchových vod zahrnují široké spektrum organismů (mikroorganismy, mechy, vyšší rostliny, bezobratlé a obratlovce) pro hodnocení stavu toku lze použít různé skupiny organismů většina existujících metod biologického hodnocení je založena na bentických bezobratlých schopen zachytit dlouhodobý stav toku - má dobrou reakci na různé disturbance a reaguje na zhoršené životní podmínky - nerovnoměrný výskyt v prostoru a čase omezené geografické rozšíření

28 + hojný výskyt v říčním systému - velká rozmanitost a abundance druhů téměř ve všech sladkovodních biotopech taxonomicky i ekologicky heterogenní soubor organismů zásadní význam v potravním systému relativně převažující sedentární způsob života - přítomnost většiny taxonů je v přímé relaci na podmínky v místě jejich odchytu citlivé indikátory - schopnost společenstva bezobratlých integrovat a odpovídat simultánně na škálu environmentálních stresů; jsou známy odezvy mnoha druhů na rozdílné typy znečištění mnoho druhů je významnými kumulátory toxických látek sentinelové organismy relativně snadný sběr a determinace - kvantitativní vzorkování je jednoduché a levné, taxonomie mnohých skupin je dobře známá a jsou k dispozici určovací klíče relativně dlouhá doba života odraz dlouhodobých změn - délka života mnoha druhů umožňuje zachycení situace na stanovišti po několik měsíců bentičtí bezobratlí jsou vhodnými objekty v experimentálním přístupu monitoringu

29 Odběr makrozoobentosu broditelné PERLA (KOKEŠ et al. 2006, ČSN ) hodnocení ekologického stavu toků, Rámcová směrnice o vodách 2000/60/ES multihabitatový odběr - habitaty v toku vzorkovány proporcionálně podle jejich výskytu v daném odběrovém úseku 3-minutového semikvantitativního vzorkování s použitím ruční sítě vzorky jsou pak zpracovány v laboratoři makrozoobentos determinován na nejnižší možnou taxonomickou úroveň tj. převážně druhovou a rodovou - hodnocení ekologického stavu toku se opírá o taxonomické složení, abundanci a diverzitu jaro, (léto), podzim

30

31

32 Odběr makrozoobentosu nebroditelné Drapák velké čelisti, které se nůžkovitě zavírají systémem pákovitých ramen vzorkovaná plocha cca 400 cm 2, síť 0,25 mm

33 Air-lift sampler přístroj váží cca 60 kg, manipulace 3-5 osob vnitřní trubice průměr 10 cm vzorkovaná plocha dna 434 cm 2, různá doba sání sběrné sítě velikost oka 0,25 mm držák s okem síťový nástavec a sběrné sítě výstupní trubice vzduch (10 bar) voda voda vzduchová hadice horní koleno svorka sběrný válec výstupní trubice sběrný válec

34

35 Makrozoobentos SV různé typy drapáků 2x ročně exuvie pakomárů 1x měsíčně, duben - říjen

36 Fytoplankton TV velké, hlubší toky (dolní toky řek) výsledky rozboru fytoplanktonu jen omezenou použitelnost nedávají informaci o lokálních změnách v podélné ose toku odběr v proudnici, do vzorkovnice Fytoplankton SV fytoplankton hraje významnou roli v primární produkci vodních ekosystémů, důležitá součást potravního řetězce 8 x za rok březen - říjen dopoledne ve stejnou hodinu sítový vzorek (síť 10 μm)

37 Zooplankton princip hodnocení ekologického stavu nebo v podmínkách ČR spíše ekologického potenciálu spočívá v porovnání aktuálního složení zooplanktonu v hodnocené nádrži a stanovení odchylky od referenčních společenstev 8 x za rok březen říjen vertikální tah planktonní sítí, z loďky pelagiál planktonní síť na tyči - litorál

38 Fytobentos TV odběr oškrábání perifytonu mikroskopický rozbor tj. determinace a kvantifikace stanovením kvantitativního zastoupení jednotlivých druhů řas pomocí odhadní stupnice, která druhy zařazuje do určitých intervalů na základě odhadu jejich abundance v mikroskopickém preparátu analyzovaného vzorku Fytobentos SV metodika totožná s tekoucími vodami

39 Makrofyta TV reprezentativní - charakteristický úsek určený ke sledování jedenkrát ročně v letním období (od června do konce září) Stupnice hodnocení hojnosti makrofyt: Stupně popis pokryvnost (%) 1 Řídký < 0,1 2 Příležitostný 0,1 až 1 3 Častý 1 až 5 4 Hojný 5 až 10 5 Velmi hojný > 10 Makrofyta SV totožné s odběrem v tekoucích vodách

40 Ryby TV plůdková společenstva ryb odlov zátahové sítě, elektrický agregát význam plůdku ryb pro hodnocení kvality vodního prostředí velké nížinné toky plůdkové společenstvo tvoří určitý odraz adultního společenstva vyskytujícího se na sledované lokalitě a indikuje úspěšnost přirozené reprodukce jako významného signálu o kvalitě prostředí v daném roce sledování

41 Hydromorfologie Hodnocené ukazatele: Hodnocení je založeno na souboru celkem 17 ukazatelů, které hodnotí hlavní aspekty hydromorfologické kvality zóny koryta toku, dna, břehu a inundační zóny včetně charakteristik proudění a hydrologického režimu. Koryto a trasa toku upravenost trasy toku podélná průchodnost koryta variabilita šířky koryta variabilita zahloubení v podélném profilu Břeh a inundační území upravenost břehu břehová vegetace využití příbřežní zóny využití údolní nivy variabilita hloubek v příčném profilu Dno struktura dna dnový substrát upravenost dna mrtvé dřevo v korytě Proudění a hydrologický režim charakter proudění ovlivnění hydrologického režimu průchodnost inundačního území variabilita průtoku

42

43

44 Metody hodnocení metoda by měla u společenstev zachycovat odlišnost z hlediska taxonomické struktury, četnosti, diverzity a podílu taxonů citlivých k narušení toku míra odlišnosti reálně zjištěného společenstva od společenstva referenčního 3 přístupy - hodnocení prováděno pomocí: jednoduchých metrik (single metric approach) - metrika = obecně ukazatel multimetrik (multimetric approach) vícerozměrných analýz (multivariate approach)

45 Saprobní index zaměřen pouze na organické znečištění systém založen na vlastnostech ekologické valenci bioindikátorů primárně k absolutní hodnotě koncentrace rozpuštěného O 2 nerozlišuje mezi přirozeným znečištěním a způsobeným člověkem vhodný pouze pro tekoucí vody Si= s Σ s i *h i *i i i=1 s i=1 Σ h i *i i s i. individuální saprobní index i-tého druhu h i. početnost i-tého druhu i i.. individuální indikační vána i-tého druhu s.. počet druhů Třída ekol. stavu Saprobní index Slovní hodnocení V. Si < 1,8 velmi dobrý stav IV. Si 1,5-2,19 dobrý stav III. Si 1,81-2,10 střední stav II. Si 2,11-3,00 poškozený stav I. Si > 3,01 zničený

46 Organické znečištění nejstarší a dosud nejrozšířenější typ znečištění, lehce odbouratelné látky (nikoliv perzistentní organické polutanty) zdroje - komunální splaškové vody, zemědělství, potravinářský průmysl (např. cukrovary), papírenský a textilní průmysl Rozklad organických látek spotřeba kyslíku, až anaerobní stavy saprobní (hnilobné procesy) saprobita katarobita (podzemní vody, prameny) limnosaprobita (v povrchových vodách) xenosaprobita - velmi čistá voda oligosaprobita betamezosaprobita alfamezosaprobita polysaprobita - velmi silně znečištěná voda eusaprobita (odpadní vody) indikace BSK 5 biologická spotřeba kyslíku bioindikace saprobiologické hodnocení, saprobní indexy procesy samoznečištění a samočištění ve vodách

47

48 Bioindikátoři xeno, oligosaprobity

49 Bioindikátoři beta, alfamesosaprobity

50 Multimetrický přístup Multimetrický přístup byl zaveden a je široce používán v USA. Jedná se o kombinaci jednoduchých metrik, přičemž finální skore je obvykle dáno na ordinální škále v rozmezí 1-5. První index tohoto typu byl index biologické integrity IBI, vyvinutý nejdříve pro ryby (Karr 1981), později rozšířený také pro makrozoobentos (Barbour et al. 1992). Multimetriky byly také hlavním metodickým přístupem v projektu AQEM (HERING et al. 2003) Princip multimetriky kombinace několika jednoduchých metrik výběr metrik je dán jejich vypovídací schopností v daných podmínkách numerické škály jednotlivých metrik mají být převedeny do bezrozměrných hodnot v obvykle ordinální škále 1-5 výsledné hodnocení je dáno jednou hodnotou ta je buď průměrem výsledků jednotlivých metrik nebo se rovná nejnepříznivějšímu hodnocení (the worst scenario)

51 Multimetrický index metrika je definována jako měřitelná část nebo proces biologického systému empiricky ukazující změnu své hodnoty podél gradientu antropogenního ovlivnění. Odráží specifické a předvídatelné odpovědi společenstva na lidskou činnost, a to buď na jediný faktor, nebo na souhrnný vliv lidských zásahů v rámci povodí Multimetrické hodnocení poprvé vyvinuté pro 3 typy toků v ČR pro metodiku projektu AQEM (Brabec a kol. 2004) kombinace 3 jednoduchých metrik - saprobní index, index RETI a ASPT index RETI popisuje podíly funkčních - potravních skupin (podíl kouskovačů, xylofágů a sběračů vůči všem trofickým skupinám) ASPT - na úrovni čeledí Třída ekol. stavu Slovní hodnocení V. velmi dobrý stav IV. dobrý stav III. střední stav II. poškozený stav I. zničený

52 Multimetrický index (2011) odvozen pro šest tzv. nadtypů toků - na základě velikosti toků a nadmořských výšek kombinace šesti až sedmi různě vážených metrik a indexu B (vypočítaný predikčním modelem) metriky kvantitativního zastoupení metriky vyjadřující podíl abundancí EPT (Ephemeroptera, Plecoptera, Trichoptera) taxonů (EPT Abu) nebo jepic (Jep Abu) ve společenstvu metriky druhové bohatosti a diverzity počet taxonomických jednotek buď v celém společenstvu (počet čeledí), nebo uvnitř nějakého vyššího taxonu (počet taxonů pakomárů), popř. index diverzity (diverzita Margalef). metriky založené na citlivosti vybraných druhů saprobní index metriky odvozené z ekologických charakteristik druhů metriky vyjadřující procentuální zastoupení jedinců druhů, kteří preferují substrát určité velikosti (litál kameny), určité zóny toku (epiritrál, metaritrál, hyporitrál) nebo metriky popisující podíly potravních strategií ve společenstvu (RETI podíl seškrabávačů, xylofágů a kouskovačů ve společenstvu).

53 Typy sledování Survey Surveillance Monitoring Survey (průzkum, zmapování) časově limitovaný, intenzivní program měření a hodnocení kvality prostředí pro specifické účely (např. před stanovením designu monitoringu, účelové studie...) Surveillance (sledování) opakovaná průzkum průběžná, specifická měření, pozorování a hodnocení pro potřeby managementu životního prostředí a operativu (např. systémy rychlého varování - early warning systems)

54 Monitoring dlouhodobé standardizované měření, pozorování a hodnocení životního prostředí s cílem definovat současný stav a trendy organizován na rutinní bázi s dobře definovaným souborem sledovaných proměnných a standardizovanou metodikou kontrolní místa a frekvence odběrů jsou vždy fixní hodnocení výsledků je standardizováno a jejich prezentace musí být ve schválené podobě

55 Monitoring vod Monitorováním vod se rozumí zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod, které zajišťují správci povodí a další pověřené odborné subjekty podle 21 odst. 4 vodního zákona. Programy monitoringu slouží pro zjišťování stavu povrchových a podzemních vod podle 21 odst. 2 písm. a) vodního zákona. Programy monitoringu podle požadavku Rámcové směrnice 2000/60/ES se zpracovávají v souladu Guidance dokumentem č. 7 Monitoring under the Water Framework Directive. situační monitoring dlouhodobé změny, plánování provozní monitoring aktuální stav, krátkodobé změny, management průzkumný monitoring mimořádné situace monitoring kvantitativního stavu povrchových a podzemních vod

56 Ideální metoda pro biomonitoring Výchozí předpoklady metody je: založena na ověřeném ekologickém konceptu a priori prediktivní schopna vyhodnotit ekologické funkce schopna vyhodnotit obecnou degradaci i odlišit specifické typy Implementační předpoklady nízké náklady na terénní a laboratorní práce jednoduchý odběrový protokol nízké náklady na taxonomickou determinaci Požadavky na výstupy aplikovatelné napříč ekoregiony jasná indikace obecné degradace i vlivu jednotlivých stresorů indikace v lineárním měřítku