NÁZORY A PŘIPOMÍNKY K ROZVOJI MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA KARLOVY VARY

Transkript

1 NÁZORY A PŘIPOMÍNKY K ROZVOJI MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA KARLOVY VARY Závěrečná zpráva ze sociologického průzkumu Zadavatel: město Karlovy Vary Realizace: ing. Jan Přikryl, CSc. PROODOS Praha PRAHA, Duben 2010

2 1. Zadání průzkumu Průzkum s názvem Názory a připomínky k rozvoji městských částí statutárního města Karlovy Vary byl zadán a realizován na jaře 2010 jakoţto součást širšího projektu Program zapojení okrajových čtvrtí do řízení města Karlovy Vary, podpořeného grantem z prostředků Revolvingového fondu Ministerstva ţivotního prostředí ČR. Sám Program zapojení. je jedním z projektů schváleného Strategického plánu udrţitelného rozvoje města Karlovy Vary a je významnou součástí aktivit Zdravého města Karlovy Vary. Účelem Průzkumu bylo zjistit názorovou hladinu obyvatel jednotlivých městských částí týkající se rozvoje města Karlovy Vary v jeho jednotlivých částech s tím, ţe závěry šetření budou podkladem pro identifikaci hlavních problémových oblastí jednotlivých částí města. Dalším účelem Průzkum jak byl definován v Zadání se stal pokus o to vytipovat v kaţdé okrajové části významné subjekty občanské společnosti (místní osobnosti, spolky a jiná zájmová seskupení), které bude moţné zapojit do procesu síťové spolupráce. Souhrnně byly součástí Zadání sociologického průzkumu tyto body: Zjistit názory na optimální formu zapojení občanů do řízení města Hierarchie problémů města K. Vary jako celku Hierarchie problémů okolí svého bydliště (městské části) Poţadavky na funkční vyuţití území Lokální autority, místní elity Průzkum se týká 14 místních částí města Karlovy Vary, tedy celého území města s výjimkou vlastních Karlových Var (včetně Tuhnic). Šlo o tyto místní části: Bohatice Cihelny Čankov Doubí Drahovice Dvory Hůrky Olšová Vrata Počerny Rosnice Rybáře Sedlec Stará Role Tašovice Pro potřeby vyhodnocení a interpretace výsledků Průzkumu bylo těchto 14 místních částí seskupeno do 5 územních segmentů města: Rybáře Drahovice, Hůrky, Olšová Vrata PROODOS Praha. duben

3 Bohatice, Čankov, Rosnice, Sedlec Počerny, Stará Role Cihelny, Doubí, Dvory, Tašovice 2. Harmonogram a metodologie průzkumu Přípravné kroky k realizaci Průzkumu byly realizovány v proběhu února 2010 (příprava dotazníku, výběr respondentů apod.), vlastní terénní šetření probíhalo mezi 1 a 16. březnem. Následně bylo realizováno technické zpracování výsledků terénního šetření (kódování anketních otázek, analýza slovních odpovědí, počítačové zpracování). Získané výsledky pak byly (v průběhu dubna 2010) roztříděny a interpretovány v podobě této Závěrečné zprávy. Závěrečná zpráva přitom v sobě zahrnuje jednak vlastní zobecňující informaci o nejdůleţitějších výsledcích Průzkumu, jednak 3 přílohy: Příloha č. 1: Dotazník Příloha č. 2: kompletní počítačové zpracování výsledků Průzkumu (anketní otázky) Příloha č. 3: výčet slovních odpovědí (slovní otázky). Pro vlastní terénní šetření byla zvolena dotazníková forma průzkumu, a to na principu dobrovolnosti a naprosté anonymity respondentů. Respondenti byli vybráni náhodným výběrem z dospělých obyvatel jednotlivých MČ, a to z voličských seznamů vedených na Magistrátě města Karlovy Vary. V zásadě byl zvolen výběrový poměr 1 : 55, ovšem s tím, ţe v malých MČ (Cihelny, Čankov, Hůrky, Počerny a Rosnice) byl tento poměr sníţen na polovinu v zájmu zajištění dostatečného počtu respondentů z nich. V úhrnu bylo takto vybráno 550 občanů města. Ti byli následně osloveni dopisem primátora města, jehoţ součástí byl i dotazník. Dopis s dotazníkem byl k adresátům doručen poštou. Přitom byla bohuţel zjištěna značná chybovost ve voličských seznamech (řádově 10%), z nichţ byli respondenti a jejich adresy vybíráni. Proto bylo v průběhu terénního šetření připuštěna i moţnost oslovit místo odpadlých respondentů jiné, a to ve stejné lokalitě a ve stejném pohlaví. Celkem tak bylo v rámci terénního šetření osloveno 650 osob. O následný zpětný výběr dotazníků (včetně případné asistence při jejich vyplňování) se starali pověření zaměstnanci a studenti místní Obchodní akademie. PROODOS Praha. duben

4 Z úhrnného počtu 650 kolportovaných dotazníků se zpracovateli vrátilo 472 vyplněných dotazníků, coţ v percentuálním vyjádření činí plných 72,6%. V porovnání s jinými městy, kde se konal obdobný průzkum, se jedná o průměrnou návratnost. 3. Popis dotazníku Úvodní část dotazníku je identifikační, která strukturuje respondenty podle jejich věku (18-30 let, let, let a přes 60 let), podle pohlaví a konečně i podle sociálního postavení (zaměstnanec, podnikatel, student, v domácnosti, důchodce, nezaměstnaný). Identifikační otázkou je i otázka č. 7: místo bydliště dle jednotlivých místních částí (dále MČ), které jsou agregovány do 5 územních segmentů města. Tyto otázky měly v Průzkumu nejen identifikační význam, slouţily ke strukturaci, a tedy hlubší analýze, odpovědí na následující konkrétní otázky. Dotazník obsahuje čtyři otázky s možností volných (slovních) odpovědí: otázka č. 2: Čeho si ve svém městě váţíte a ceníte? otázka č. 3: Za co se ve svém městě stydíte, co zde znepříjemňuje ţivot? otázka č. 8: Jaká forma správy vaší místní části by byla dle vašeho názoru optimální? otázka č. 9: Můţete doporučit občanskou organizaci či jednotlivce, která/ý se v hájení zájmů vaší místní části osvědčil a která/ý poţívá vaší důvěru? Slovní doplnění bylo moţné i u otázky č. 1 (chybějící obchody a sluţby). Další čtyři otázky jsou anketního typu, tedy s moţností zaškrtnutí z nabízených odpovědí. Nabídka odpovědí je doprovázená ve dvou případech klasickou školní známkovací stupnicí (1 5, plus 0 pro nevím), ve třetím případě volbou mezi ANO a NE (přímá volba primátora) a ve čtvrtém případě (hodnocení funkcí města) je výše zmíněná šestistupňová škála naplněna jiným (neţ běţným školním ) slovním obsahem. Nejrozsáhlejší je otázka, která dává respondentům moţnost hodnotit úroveň pro ně poskytovaných sluţeb a to jak veřejným tak i soukromým sektorem. Soubor obsahuje celkem PROODOS Praha. duben

5 30 podotázek, týkajících se jednotlivých oblastí ţivota města (zásobování, moţnosti podnikání, sociální infrastruktura a další) s nabídkou hodnocení číselným vyjádřením od 1 do 5, kde 1 = velmi dobrá úroveň, 2 = dobrá úroveň, 3 = průměrná úroveň, 4 = podprůměrná úroveň, 5 = naprosto nedostatečná úroveň (navíc byla nabídnuta moţnost neodpovědět, v případě, ţe respondent danou sluţbu nepouţívá či nezná - znak 0). Obdobná je klasifikace u speciální otázky, týkající se hodnocení práce místní správy. Dotazník tvoří Přílohu č. 1 této Závěrečné zprávy. 4. Zhodnocení representativnosti Průzkumu - výběr respondentů Pokud jde o sloţení respondenčního vzorku informují o něm přehledně následující grafy: PROODOS Praha. duben

6 V porovnání s daty zjištěnými o obyvatelstvu vybraných 14 MČ K. Var při posledním (2001) Sčítání lidu se liší respondenční vzorek zanedbatelně: V případě pohlaví o 0,1 procentního bodu (ve prospěch ţen) V případě věku o maximálně 1 procentní bod (ve prospěch obyvatel starších 60 let) V případě sociální struktury o maximálně 1 procentní bod (ve prospěch důchodců). Je navíc otázka, zda rozdíly nejsou fakticky ještě menší, přihlédneme - li k jiţ značné zastaralosti údajů předchozího SLDB. Výsledky Průzkumu dosahují vysoké representativnosti (pravděpodobnost shody činí 98,4%), v plné míře samozřejmě ve vztahu k agregovaným datům za souhrn všech MČ. Při detailnějším rozboru se samozřejmě pravděpodobnost shody sniţuje, aţ do úrovně vybraných 5 územních segmentů je nicméně stále uspokojivá. Pokud jde o proporcionální skladbu respondenčního vzorku podle jednotlivých MČ, byla jak výše řečeno mírně zkreslena záměrným nadlepšením zastoupení malých MČ. K jisté změně proporcí došlo i při vlastním sběru dotazníků, rozdíly se ale opět pohybují v rozmezí maximálně 1 procentního bodu. Pro úplnost uveďme celkové počty (a podíly) dotazníků sebraných v jednotlivých MČ a územních segmentech. Místní části počet podíl (%) Bohatice 26 5,5 Cihelny 2 0,4 Čankov 2 0,4 Doubí 35 7,4 Drahovice ,7 Dvory 21 4,4 Hůrky 4 0,8 Olšová Vrata 5 1,1 Počerny 2 0,4 Rosnice 2 0,4 Rybáře ,0 Sedlec 6 1,3 Stará Role 84 17,8 Tašovice 11 2,3 Celkem ,0 Skupiny místních částí počet podíl (%) Rybáře ,0 Drahovice, Hůrky, Olšová Vrata ,6 Bohatice, Čankov, Rosnice, Sedlec 36 7,6 Počerny, Stará Role 86 18,2 Cihelny, Doubí, Dvory, Tašovice 69 14,6 Celkem ,0 PROODOS Praha. duben

7 5. Vyhodnocení výsledků průzkumu Průzkum poskytl nepřeberné mnoţství detailních výsledků o spektru názorů obyvatel karlovarských MČ. Z těchto výsledků jsou v této Závěrečné zprávě pouţity a interpretovány jen ty nejdůleţitější. Zbývající výsledky nalezne zájemce v Příloze č. 2 a 3. Otázka č.1: Jak jste spokojen/a se současnou úrovní služeb, které fungují ve vašem okolí? Smyslem této otázky (skládající se z 30 konkrétních podotázek) je identifikovat mezi podmínkami ţivota v MČ města (nazvanými obecně sluţby ) ty problémové okruhy, do nichţ se nejvíce a naopak nejméně - koncentruje nespokojenost místních obyvatel. Nejjednodušší cestou jak k tomuto cíli dospět, je vyuţít průměrných hodnot, jimiţ respondenti oznámkovali (pomocí školní stupnice ) jednotlivé typy sluţeb a seřadit je do souhrnné tabulky. TYP SLUŽBY Počet vyjádření Průměrné hodnocení Oprava a údrţba veřejných budov a památek 439 3,52 Oprava a údrţba ulic a chodníků 469 3,91 Výstavba nových bytů a domů 418 3,10 Vzhled a údrţba stávajícího bytového fondu 414 3,21 Rozsah a úprava veřejných prostranství 457 3,24 Stav veřejného osvětlení 467 2,44 Čištění města 463 3,19 Kvalita a údrţba městské zeleně 463 2,86 Odvoz a likvidace odpadků 467 2,59 Zásobování vodou 456 1,65 Kanalizace a čištění odpadních vod 418 2,13 Zásobování plynem 430 1,70 Zásobování elektrickou energií 457 1,70 Obsluha městskou hromadnou dopravou 443 2,67 Práce městské policie 418 3,19 Práce státní policie 397 3,11 Dostupnost a úroveň obchodů s potravinami 471 2,38 Dostupnost a úroveň obchodů s ostatním zboţím* 464 2,80 Úroveň restaurací 406 2,84 Řemeslnické sluţby pro domácnost (opravy)* 378 3,21 Osobní služby (holičství, kadeřnictví, apod.)* 430 2,50 Moţnosti a podmínky pro podnikání 281 3,53 Nabídka zaměstnání 348 4,12 Základní školství 397 2,50 Zdravotní péče (ambulantní) 451 2,80 Záchranná lékařská sluţba a pohotovost 397 2,57 Lékárny 454 2,13 Pečovatelská sluţba a ošetřovatelské sluţby 295 2,78 Příleţitosti pro sport a rekreaci 404 3,07 Nabídka kulturních akcí 418 3,26 Pozn.: Kurzívou označeny ty sluţby, kde převaţuje kladné hodnocení (do průměrného hodnocení 2,50 včetně), šrafováním naopak jsou vyznačeny ty sluţby, kde převaţuje v rámci souboru respondentů nespokojenost (nad průměrné hodnocení nad 3,50 včetně). PROODOS Praha. duben

8 ZHODNOCENÍ ZA SOUHRN MČ Z tabulky je zřejmé, ţe mezi dotázanými občany MČ obecně panuje dosti kritický přístup k hodnocení jednotlivých sluţeb, které město poskytuje: známku 3 a výše vystavili celkem 13 z 30 hodnocených poloţek, zatímco známka lepší neţ 1,5 se nevyskytla ani jednou. Z této celkově kriticky nastavené hladiny hodnocení (v porovnání s jinými městy, kde proběhl obdobný průzkum, i v porovnání s také obdobným průzkumem, realizovaným v Karlových Varech v roce 1997) však na druhou stranu vystupuje jen málo skutečně extrémních hodnot. Vysloveně negativně byly hodnoceny pouze 4 podotázky, z nichţ sice aţ druhé absolutně nejhorší, avšak statisticky nejpřesvědčivější průměrné hodnocení získaly opravy a údržba ulic a chodníků - 3,91. Současně jde o poloţku, ke které se dokázali vyjádřit (čili jí rozumějí a povaţují ji za důleţitou) takřka všichni respondenti! Význam této poloţky pro hodnocení spokojenosti s pobytem ve městě (resp. MČ) koreluje i s výsledky volných otázek, kde byla tato problematika rovněţ silně (kriticky) zastoupena. Pokud jde o věkové skupiny, jako extrémní slabinu (součet známek 4 a 5 přes 50% celkového počtu odpovědí) povaţovali opravy a údrţbu ulic a chodníků respondenti ve věku let a let. Naopak nejsmířlivější v tomto ohledu byli respondenti starší 60 let. Z hlediska sociálního postavení respondentů je diferenciace názorů na tento problém ještě výraznější: extrémně kritičtí jsou v tomto ohledu zaměstnanci a studenti, zatímco u osob v domácnosti, nezaměstnaných a zejména důchodců se průměrná známka dostává pod stupeň 4. Bez ohledu na tyto dílčí diferenciace je zřejmé, ţe právě dané téma patří k těm, na které by správa města ve spolupráci s občany jednotlivých místních částí měla zaměřit především. Další podotázkou, kde převaţovala (dokonce nejvíce) silná nespokojenost je jiţ pouze nabídka zaměstnání 4,12.. Jako důleţitou, resp. pro sebe relevantní ji však hodnotil menší počet respondentů. Je to vcelku logické, neboť jde o problém, který se dotýká jen vybraných věkových a sociálních skupin. Pokud jde o věk, relevance této otázky obecně stoupá se vzrůstajícím věkem respondentů (ve věkové skupině let dosahuje průměrné známky 4,26), naopak v následující skupině občanů nad 60 let v polovině případů jiţ jakékoli hodnocení absentuje. Obdobná je situace u sociálních skupin: největší pesimismus, pokud jde o nabídku zaměstnání, panuje ve skupině zaměstnanců (4,27), tedy té, pro kterou má daný problém bezprostřední význam! Daný výsledek signalizuje jak velký význam má pro spokojenost občanů s ţivotem ve městě (resp. MČ) fungující trh práce, bohuţel jde zjevně o problematiku, která je řešitelná pouze dlouhodobě, a navíc o problematiku, kterou městská samospráva můţe řešit jen z části, a to ve spolupráci se soukromým sektorem. Další dva problémové okruhy, v nichţ ještě jasně převládala nespokojenost respondentů, získaly jiţ průměrné hodnocení podstatně lepší neţ v předchozích případech. Jde jednak o oprava a údržba veřejných budov a památek (3,52), jednak o možnosti a podmínky pro PROODOS Praha. duben

9 podnikání (3,53). K podnikání se ovšem vyjádřil silně zúţený vzorek respondentů (pouze 281 z 472), representativnost získaného závěru je proto diskutabilní. Nicméně ve věkových skupinách, pro něţ má daná otázka největší význam (31 45 a 46 60) je výsledná známka varovná (3,67, resp. 3,66). Fakt, ţe vytváření vhodných podmínek pro podnikání by se mohlo a mělo stát tématem aktivních opatření ze strany správy města je doloţen i tím, ţe sami podnikatelé a ţivnostníci (tedy skupina, která se můţe k problému vyjádřit nejkvalifikovaněji) hodnotí danou problematiku nejkritičtěji (průměrná známka 3,68). Pokud jde o opravy a údrţbu veřejných budov a památek nejsou rozdíly v názorech jednotlivých věkových a sociálních skupin významné. Na opačném pólu hodnocení existuje 9 problémových okruhů, u nichţ jednoznačně převládá ze strany respondentů spokojenost. Většina z nich se týká distribuce energií, veřejného osvětlení, rozvodu vody a odkanalizování. Vcelku kladně je však hodnocena i dostupnost základních sluţeb v podobě potravinářských obchodů, osobních služeb, základních škol a lékáren. Obecně v daných 9 okruzích neexistuje citelná diferenciace v hodnocení jednotlivých věkových a sociálních skupin. Poněkud kritičtější jsou jen vyšší věkové skupiny a důchodci, ani zde však nejsou rozdíly významné. Důleţitější jsou v tomto ohledu územní rozdíly (viz dále). Plných 17 z hodnocených sluţeb osciluje ve svém průměrném hodnocení kolem známky 3. Obecně neexistují u daných podotázek významnější rozdíly v hodnocení jednotlivých věkových a sociálních skupin. Za zaznamenání snad stojí mírně pozitivnější hodnocení v těchto případech: let: rozsah a úprava a veřejných prostranství, kvalita a údrţba městské zeleně, příleţitosti pro sport a rekreaci, nabídka kulturních akcí let: úroveň restaurací let: čištění města, odvoz a likvidace odpadků, dostupnost a úroveň obchodů s ostatním zboţím. Nad 60 let: výstavba nových bytů a domů, vzhled a údrţba stávajícího bytového fondu. Zaměstnanci: čištění města. Podnikatelé: vzhled a údrţba stávajícího bytového fondu, obsluha městskou hromadnou dopravou. Studenti: rozsah a úprava a veřejných prostranství, úroveň restaurací. V domácnosti: kvalita a údrţba městské zeleně, odvoz a likvidace odpadků. Důchodci: výstavba nových bytů a domů, zdravotní péče (ambulantní). Naopak mírně negativnější hodnocení existuje v těchto případech: let: zdravotní péče (ambulantní), záchranná lékařská sluţba a pohotovost. Zaměstnanci: úroveň restaurací, příleţitosti pro sport a rekreaci. PROODOS Praha. duben

10 Podnikatelé: záchranná lékařská sluţba a pohotovost. Studenti: nabídka kulturních akcí. Důchodci: odvoz a likvidace odpadků, řemeslnické sluţby pro domácnost (opravy). Pro úplnost je třeba konstatovat, ţe Otázka č. 1 umoţňovala respondentům u 3 sluţeb (obchod s nepotravinářským zboţím a osobní a řemeslnické sluţby) doplnit komentář. Cílem bylo získat konkrétnější informace o tom, které obchody a sluţby občanům jednotlivých MČ chybí (s následným vyuţitím při poskytování informací zájemcům z řad drobných podnikatelů). Bohuţel se tento záměr prakticky nenaplnil. Ze 472 respondentů vyuţilo moţnosti doplňku k Otázce č. 1 jen 26, přičemţ 18 výpovědí směřovalo zcela mimo řešenou problematiku (3 připomínky na stav chodníků, 3 na pobíhající psy, 2 na MHD, Rusi a koupaliště a po 1 připomínce k 6 dalším záleţitostem komunálního charakteru). Ze zbývajících 8 odpovědí byla po dvou obecná konstatování, ţe ve chybí všechny sluţby, ţe chybí řemeslnické sluţby a naopak, ţe vše potřebné je v dané čtvrti k dispozici. Ani tyto odpovědi nelze prakticky vyuţít. Jedinými konkrétními doplňky tak zůstává upozornění, ţe ve Staré Roli chybí galanterie, opravna obuvi a čistírna oděvů a ţe na Růţovém vrchu se nenabízejí ţádné sluţby. PROODOS Praha. duben

11 ZHODNOCENÍ DLE JEDNOTLIVÝCH MČ RYBÁŘE TYP SLUŽBY Počet vyjádření Průměrné hodnocení souhrn MČ Průměrné hodnocení MČ Oprava a údržba veřejných budov a památek (-) 159 3,52 3,68 Oprava a údrţba ulic a chodníků 163 3,91 3,97 Výstavba nových bytů a domů (-) 145 3,10 3,27 Vzhled a údržba stávajícího bytového fondu (-) 135 3,21 3,38 Rozsah a úprava veřejných prostranství 159 3,24 3,11 Stav veřejného osvětlení 165 2,44 2,46 Čištění města 164 3,19 3,15 Kvalita a údrţba městské zeleně 164 2,86 2,82 Odvoz a likvidace odpadků 162 2,59 2,69 Zásobování vodou 161 1,65 1,78 Kanalizace a čištění odpadních vod 151 2,13 2,15 Zásobování plynem (-) 156 1,70 1,94 Zásobování elektrickou energií (-) 157 1,70 1,90 Obsluha městskou hromadnou dopravou 153 2,67 2,61 Práce městské policie 152 3,19 3,20 Práce státní policie 148 3,11 3,16 Dostupnost a úroveň obchodů s potravinami (+) 165 2,38 2,19 Dostupnost a úroveň obchodů s ostatním zbožím(+) 162 2,80 2,64 Úroveň restaurací 159 2,84 2,85 Řemeslnické služby pro domácnost (opravy)* (+) 145 3,21 3,04 Osobní služby (holičství, kadeřnictví, apod.)* 159 2,50 2,35 Moţnosti a podmínky pro podnikání 127 3,53 3,42 Nabídka zaměstnání 144 4,12 4,19 Základní školství 154 2,50 2,64 Zdravotní péče (ambulantní) (-) 158 2,80 3,06 Záchranná lékařská sluţba a pohotovost 397 2,57 2,57 Lékárny 157 2,13 2,17 Pečovatelská služba a ošetřovatelské služby (-) 102 2,78 2,98 Příleţitosti pro sport a rekreaci 157 3,07 2,99 Nabídka kulturních akcí 162 3,26 3,23 Pozn.: Kurzívou označeny ty sluţby, kde převaţuje kladné hodnocení (do průměrného hodnocení 2,50 včetně), šrafováním naopak jsou vyznačeny ty sluţby, kde převaţuje v rámci souboru respondentů nespokojenost (nad průměrné hodnocení nad 3,50 včetně). Boldem označeny sluţby, kde se hodnocení za danou MČ významněji liší od hodnocení za souhrn MČ (viz značky + /- v prvém sloupci). Rybáře jsou největší v Průzkumu zastoupenou MČ, a tedy jsou také representovány nejpočetnější skupinou respondentů. Z jejich vyjádření v dané otázce vyplývá v souhrnu poměrně kritický postoj (kritičtější neţ v souhrnu MČ) k místním podmínkám pro ţivot. Absolutně jsou nejhůře hodnoceny tytéţ 3 sluţby jako v případě souhrnu MČ (nabídka zaměstnání, oprava a údrţba veřejných budov a památek a oprava a údrţba ulic a chodníků). Prakticky identické jsou i kladně hodnocené záleţitosti: distribuce energií, veřejného osvětlení, rozvodu vody a odkanalizování, dostupnost potravinářských obchodů, osobních sluţeb, základních škol a lékáren. PROODOS Praha. duben

12 Zajímavější jsou relativní odchylky od průměru karlovarských MČ. Pro Rybáře je tak typická relativně větší spokojenost s obchody s potravinářským i nepotravinářským zbožím a s dostupnosti řemeslnických služeb. A naopak relativně větší nespokojenost s těmito tématy: oprava a údrţba veřejných budov a památek výstavba nových bytů a domů vzhled a údrţba stávajícího bytového fondu zásobování plynem a elektřinou zdravotní péče (ambulantní) pečovatelská sluţba a ošetřovatelské sluţby PROODOS Praha. duben

13 DRAHOVICE, HŮRKY, OLŠOVÁ VRATA TYP SLUŽBY Počet vyjádření Průměrné hodnocení souhrn MČ Průměrné hodnocení MČ Oprava a údržba veřejných budov a památek (+) 110 3,52 3,33 Oprava a údržba ulic a chodníků (+) 116 3,91 3,73 Výstavba nových bytů a domů (+) 108 3,10 2,94 Vzhled a údržba stávajícího bytového fondu (+) 106 3,21 2,94 Rozsah a úprava veřejných prostranství 116 3,24 3,16 Stav veřejného osvětlení 114 2,44 2,46 Čištění města 116 3,19 3,10 Kvalita a údrţba městské zeleně 116 2,86 2,72 Odvoz a likvidace odpadků 116 2,59 2,53 Zásobování vodou 116 1,65 1,63 Kanalizace a čištění odpadních vod 104 2,13 2,08 Zásobování plynem 104 1,70 1,65 Zásobování elektrickou energií 114 1,70 1,70 Obsluha městskou hromadnou dopravou 114 2,67 2,77 Práce městské policie 100 3,19 3,07 Práce státní policie 92 3,11 2,96 Dostupnost a úroveň obchodů s potravinami (-) 116 2,38 2,63 Dostupnost a úroveň obchodů s ostatním zbožím*(-) 114 2,80 3,11 Úroveň restaurací 104 2,84 2,80 Řemeslnické sluţby pro domácnost (opravy)* 96 3,21 3,24 Osobní služby (holičství, kadeřnictví, apod.)* (-) 108 2,50 2,78 Moţnosti a podmínky pro podnikání 75 3,53 3,57 Nabídka zaměstnání (+) 86 4,12 3,95 Základní školství (+) 102 2,50 2,19 Zdravotní péče (ambulantní) (+) 112 2,80 2,55 Záchranná lékařská sluţba a pohotovost 102 2,57 2,51 Lékárny 116 2,13 2,18 Pečovatelská služba a ošetřovatelské služby (+) 92 2,78 2,53 Příleţitosti pro sport a rekreaci 103 3,07 3,05 Nabídka kulturních akcí 102 3,26 3,31 Pozn.: Kurzívou označeny ty sluţby, kde převaţuje kladné hodnocení (do průměrného hodnocení 2,50 včetně), šrafováním naopak jsou vyznačeny ty sluţby, kde převaţuje v rámci souboru respondentů nespokojenost (nad průměrné hodnocení nad 3,50 včetně). Boldem označeny sluţby, kde se hodnocení za danou MČ významněji liší od hodnocení za souhrn MČ (viz značky + /- v prvém sloupci).. Územní segment města, zahrnující MČ Drahovice, Hůrky a Olšová Vrata patří ve svém souhrnu k relativně nejspokojenějším územním částem města. Absolutně jsou nejhůře hodnoceny tytéţ 3 sluţby jako v případě souhrnu MČ (nabídka zaměstnání, moţnosti pro podnikání a oprava a údrţba ulic a chodníků), i zde však poněkud vstřícněji neţ je celoměstský průměr. Z větší části jsou i identické kladně hodnocené záleţitosti jako distribuce energií, veřejného osvětlení, rozvodu vody a odkanalizování, základních škol a lékáren. Výjimkou je pouze dostupnost nepotravinářských obchodů a osobních služeb, které naopak (dokonce i spolu s potravinářskými obchody) zde patří jako jediné - ke zdrojům nadprůměrné kritiky. Pokud jde o kladné relativní odchylky od průměru karlovarských MČ, je jich na daném území více: oprava a údrţba veřejných budov a památek PROODOS Praha. duben

14 oprava a údrţba ulic a chodníků výstavba nových bytů a domů vzhled a údrţba stávajícího bytového fondu nabídka zaměstnání základní školství zdravotní péče (ambulantní) pečovatelská sluţba a ošetřovatelské sluţby Daný územní segment se skládá ze 3 MČ, dominantních Drahovic a malých MČ Hůrky a Olšová Vrata. Počet respondentů příslušných do těchto malých MĆ je příliš malý (4, resp. 5), neţ aby bylo moţné interpretovat výsledky Průzkumu jako representativní. S rezervou však lze konstatovat, ţe zatímco Hůrky patří k velmi pesimistickým MĆ (z 30 podotázek jich u 17 leţí průměr známek pod a často hluboce pod úrovní celého segmentu, jen v 5 případech je nad touto úrovní a v 8 případech zhruba na ní), Olšová Vrata skýtají daleko optimističtější obraz (poměr u podotázek je 8 : 9: 13). PROODOS Praha. duben

15 BOHATICE, ČANKOV, ROSNICE, SEDLEC TYP SLUŽBY Počet vyjádření Průměrné hodnocení souhrn MČ Průměrné hodnocení MČ Oprava a údrţba veřejných budov a památek 34 3,52 3,59 Oprava a údrţba ulic a chodníků 36 3,91 3,97 Výstavba nových bytů a domů (-) 34 3,10 3,38 Vzhled a údrţba stávajícího bytového fondu 26 3,21 3,12 Rozsah a úprava veřejných prostranství (-) 33 3, Stav veřejného osvětlení (+) 36 2,44 2,08 Čištění města (-) 33 3,19 4,03 Kvalita a údrţba městské zeleně 36 2,86 3,00 Odvoz a likvidace odpadků (-) 35 2,59 2,97 Zásobování vodou(+) 33 1,65 1,42 Kanalizace a čištění odpadních vod 29 2,13 2,17 Zásobování plynem 35 1,70 1,57 Zásobování elektrickou energií 36 1,70 1,56 Obsluha městskou hromadnou dopravou 35 2,67 2,69 Práce městské policie 30 3,19 3,17 Práce státní policie (-) 31 3,11 3,48 Dostupnost a úroveň obchodů s potravinami 36 2,38 2,50 Dostupnost a úroveň obchodů s ostatním zbožím(-) 36 2,80 3,06 Úroveň restaurací (+) 31 2,84 2,55 Řemeslnické služby pro domácnost (opravy) (-) 28 3,21 3,61 Osobní služby (holičství, kadeřnictví, apod.)* (+) 36 2,50 2,28 Možnosti a podmínky pro podnikání (+) 10 3,53 3,30 Nabídka zaměstnání (+) 18 4,12 3,83 Základní školství (+) 28 2,50 2,25 Zdravotní péče (ambulantní) (+) 34 2,80 2,53 Záchranná lékařská služba a pohotovost 19 2,57 2,47 Lékárny 36 2,13 2,06 Pečovatelská sluţba a ošetřovatelské sluţby 15 2,78 2,93 Příležitosti pro sport a rekreaci (+) 26 3,07 2,35 Nabídka kulturních akcí (+) 30 3,26 2,90 Pozn.: Kurzívou označeny ty sluţby, kde převaţuje kladné hodnocení (do průměrného hodnocení 2,50 včetně), šrafováním naopak jsou vyznačeny ty sluţby, kde převaţuje v rámci souboru respondentů nespokojenost (nad průměrné hodnocení nad 3,50 včetně). Boldem označeny sluţby, kde se hodnocení za danou MČ významněji liší od hodnocení za souhrn MČ (viz značky + /- v prvém sloupci). Územní segment města, zahrnující relativně malé MČ Bohatice, Čankov, Rosnice a Sedlec patří ve svém souhrnu k průměrně spokojeným územním částem města. Extrémně špatně hodnocených sluţeb je zde sice víc (5), neţ v případě souhrnu MČ (vedle tradiční nabídky zaměstnání, oprav a údrţby ulic a chodníků a oprav a údrţby veřejných budov a památek nově téţ rozsah a úprava veřejných prostranství a čištění města), a čištění města představuje na daném území vůbec nejkritičtěji posuzovaný problém, jinak však převaţují případy (v poměru 10 : 7) relativně kladnějšího hodnocení neţ je celoměstský průměr. Z absolutního hlediska je větší část kladně hodnocených záleţitosti opět identická jako u souhrnu MČ: distribuce energií, veřejného osvětlení, rozvodu vody a odkanalizování, základní školy, dostupnost potravinářských obchodů, osobních sluţeb a lékáren. K těmto, v podstatě PROODOS Praha. duben

16 kladně hodnoceným sluţbám, však nově přibývá i poloţka příleţitosti pro sport a rekreaci a záchranná lékařská sluţba a pohotovost. Rekapitulujeme li kladné relativní odchylky od průměru karlovarských MČ, jde tedy o: stav veřejného osvětlení zásobování vodou úroveň restaurací osobní sluţby (holičství, kadeřnictví, apod.) moţnosti a podmínky pro podnikání nabídka zaměstnání základní školství zdravotní péče (ambulantní) příleţitosti pro sport a rekreaci nabídka kulturních akcí Naopak relativně hůře jsou zde hodnoceny: výstavba nových bytů a domů rozsah a úprava veřejných prostranství čištění města odvoz a likvidace odpadků práce státní policie dostupnost a úroveň obchodů s ostatním zboţím řemeslnické sluţby pro domácnost (opravy). Daný územní segment se skládá ze 4 MČ, vesměs relativně malých. I tak v nich cca 2/3 úhrnu obyvatel tvoří samotné Bohatice. Počet respondentů příslušných do zbývajících 3 malých MĆ (Čankov, Rosnice, Sedlec) je příliš malý (2, 2 a 6), neţ aby bylo moţné interpretovat výsledky Průzkumu jako representativní. Vcelku lze mít za to, ţe výše uvedená interpretace výsledků se vcelku věrně týká i samotných Bohatic. Pokud jde o Sedlec, odchyluje se od tohoto průměru spíše v kladném slova smyslu (horší je zde situace pouze v 1 případu oprava a údrţba veřejných budov a památek, zatímco v 5 případech je naopak nad průměrem). Pravým opakem je Rosnice, kde je poměr obráceny (1 : 8). S rezervou lze vůbec konstatovat, ţe Rosnice patří k málo optimistickým MĆ. Pokud jde o Čankov, z 30 podotázek jich u 7 leţí průměr známek pod úrovní celého segmentu a jen v 4 případech je nad touto úrovní. PROODOS Praha. duben

17 POČERNY, STARÁ ROLE TYP SLUŽBY Počet vyjádření Průměrné hodnocení souhrn MČ Průměrné hodnocení MČ Oprava a údrţba veřejných budov a památek 72 3,52 3,44 Oprava a údržba ulic a chodníků (-) 86 3,91 4,19 Výstavba nových bytů a domů (+) 82 3,10 2,63 Vzhled a údrţba stávajícího bytového fondu 84 3,21 3,29 Rozsah a úprava veřejných prostranství (-) 82 3,24 3,42 Stav veřejného osvětlení (-) 84 2,44 2,76 Čištění města 82 3,19 3,27 Kvalita a údržba městské zeleně (-) 82 2,86 3,19 Odvoz a likvidace odpadků 86 2,59 2,72 Zásobování vodou 82 1,65 1,78 Kanalizace a čištění odpadních vod 80 2,13 2,27 Zásobování plynem 82 1,70 1,63 Zásobování elektrickou energií 84 1,70 1,60 Obsluha městskou hromadnou dopravou 80 2,67 2,73 Práce městské policie 80 3,19 3,30 Práce státní policie 76 3,11 2,97 Dostupnost a úroveň obchodů s potravinami 86 2,38 2,37 Dostupnost a úroveň obchodů s ostatním zboţím* 84 2,80 2,74 Úroveň restaurací (-) 62 2,84 3,10 Řemeslnické služby pro domácnost (opravy)* (-) 57 3,21 3,42 Osobní sluţby (holičství, kadeřnictví, apod.)* 68 2,50 2,64 Možnosti a podmínky pro podnikání (-) 30 3,53 3,73 Nabídka zaměstnání 60 4,12 4,27 Základní školství (-) 60 2,50 2,67 Zdravotní péče (ambulantní) 82 2,80 2,81 Záchranná lékařská sluţba a pohotovost 76 2,57 2,63 Lékárny 82 2,13 2,24 Pečovatelská služba a ošetřovatelské služby 56 2,78 2,71 Příležitosti pro sport a rekreaci (-) 60 3,07 3,33 Nabídka kulturních akcí (-) 64 3,26 3,66 Pozn.: Kurzívou označeny ty sluţby, kde převaţuje kladné hodnocení (do průměrného hodnocení 2,50 včetně), šrafováním naopak jsou vyznačeny ty sluţby, kde převaţuje v rámci souboru respondentů nespokojenost (nad průměrné hodnocení nad 3,50 včetně). Boldem označeny sluţby, kde se hodnocení za danou MČ významněji liší od hodnocení za souhrn MČ (viz značky + /- v prvém sloupci).. Územní segment města, zahrnující relativně lidnatou MČ Stará Role a malé Počerny, patří ve svém souhrnu rovněţ k silně kritickým územním částem města. Extrémně špatně hodnocených sluţeb je zde sice stejně (4) jako v případě souhrnu MČ (chybí zde ovšem tradiční poloţka oprav a údrţby veřejných budov a památek, naopak k nim zde patří nabídka kulturních akcí), ale míra nespokojenosti s nimi dosahuje kritických hodnot. Pokud jde naopak o z absolutního hlediska nejlépe hodnocené záleţitosti, jsou takřka zcela identická se souhrnem MČ (chybí jen veřejné osvětlení základní školství ). V relativním srovnání dramaticky převaţuje počet těch sluţeb, kde existuje záporná odchylka od průměru karlovarských MČ, a to v poměru 1 : 10. Jedinou kladnou výjimkou je výstavba nových bytů a domů. Proti ní stojí tyto záporné poloţky: oprava a údrţba ulic a chodníků PROODOS Praha. duben

18 rozsah a úprava veřejných prostranství stav veřejného osvětlení kvalita a údrţba městské zeleně úroveň restaurací řemeslnické sluţby pro domácnost (opravy). moţnosti a podmínky pro podnikání základní školství příleţitosti pro sport a rekreaci nabídka kulturních akcí Vše výše uvedené se v plné míře vztahuje především k MČ St. Role. Pokud jde o Počerny, jsou opět příliš malé, neţ aby bylo u nich moţné interpretovat výsledky Průzkumu jako representativní. Vcelku lze mít za to, ţe celková míra (obecně nízké) spokojenosti je zde shodná se Starou Rolí. Kladných odchylek zde existuje 7, záporných 6. Varovné jsou v případě Počern nejniţší známky např. u veřejné dopravy. PROODOS Praha. duben

19 CIHELNY, DOUBÍ, DVORY, TAŠOVICE TYP SLUŽBY Počet vyjádření Průměrné hodnocení souhrn MČ Průměrné hodnocení MČ Oprava a údrţba veřejných budov a památek 65 3,52 3,49 Oprava a údržba ulic a chodníků (+) 69 3,91 3,71 Výstavba nových bytů a domů 50 3,10 3,20 Vzhled a údrţba stávajícího bytového fondu 63 3, Rozsah a úprava veřejných prostranství 68 3,24 3,13 Stav veřejného osvětlení (+) 69 2,44 2,28 Čištění města 69 3,19 3,04 Kvalita a údržba městské zeleně (+) 66 2,86 2,70 Odvoz a likvidace odpadků (+) 69 2,59 2,04 Zásobování vodou (+) 65 1,65 1,31 Kanalizace a čištění odpadních vod (+) 55 2,13 1,93 Zásobování plynem (+) 64 1,70 1,41 Zásobování elektrickou energií (+) 67 1,70 1,45 Obsluha městskou hromadnou dopravou 62 2,67 2,58 Práce městské policie 57 3,19 3,11 Práce státní policie 51 3,11 3,24 Dostupnost a úroveň obchodů s potravinami 69 2,38 2,35 Dostupnost a úroveň obchodů s ostatním zbožím(+) 69 2,80 2,36 Úroveň restaurací 51 2,84 2,78 Řemeslnické sluţby pro domácnost (opravy)* 53 3,21 3,19 Osobní služby (holičství, kadeřnictví, apod.)* 63 2,50 2,48 Možnosti a podmínky pro podnikání (-) 39 3,53 3,69 Nabídka zaměstnání 40 4,12 4,15 Základní školství 54 2,50 2,35 Zdravotní péče (ambulantní) 66 2,80 2,73 Záchranná lékařská sluţba a pohotovost 53 2,57 2,66 Lékárny (+) 64 2,13 1,83 Pečovatelská služba a ošetřovatelské služby 30 2,78 2,87 Příležitosti pro sport a rekreaci (-) 59 3,07 3,24 Nabídka kulturních akcí (+) 61 3,26 3,03 Pozn.: Kurzívou označeny ty sluţby, kde převaţuje kladné hodnocení (do průměrného hodnocení 2,50 včetně), šrafováním naopak jsou vyznačeny ty sluţby, kde převaţuje v rámci souboru respondentů nespokojenost (nad průměrné hodnocení nad 3,50 včetně). Boldem označeny sluţby, kde se hodnocení za danou MČ významněji liší od hodnocení za souhrn MČ. Pro poslední ze zkoumaných územních segmentů se skládá se 4 různě velkých (nanejvýš však, v případě Doubí, středních) MČ. Ve svém souhrnu patří tento segment k relativně nejspokojenějším územním částem města. Absolutně jsou nejhůře hodnoceny tytéţ 3 sluţby jako v případě souhrnu MČ (nabídka zaměstnání, moţnosti pro podnikání a oprava a údrţba ulic a chodníků). Identické jsou i kladně hodnocené záleţitosti jako distribuce energií, veřejného osvětlení, rozvodu vody a odkanalizování, základních škol a lékáren. Pokud jde o kladné relativní odchylky od průměru karlovarských MČ, je jich na daném území řádově více neţ odchylek záporných (11 : 2): oprava a údrţba ulic a chodníků stav veřejného osvětlení kvalita a údrţba městské zeleně PROODOS Praha. duben

20 odvoz a likvidace odpadků zásobování vodou kanalizace a čištění odpadních vod zásobování plynem zásobování elektrickou energií dostupnost a úroveň obchodů s ostatním zboţím lékárny nabídka kulturních akcí. Naopak hůře jsou hodnoceny možnosti a podmínky pro podnikání a příležitosti pro sport a rekreaci. Daný územní segment se skládá, jak řečeno ze 4 MČ, různě velkých a navíc vzájemně svou povahou odlišných. Ze statistického hlediska se však tato rozdílnost příliš nepromítá do rozdílnosti hodnocení jednotlivých sluţeb (nehledě na nízkou representativnost výsledků za nedostatečně velké MČ). Pokud jde o samotné Doubí, odchyluje se od průměrného hodnocení sluţeb v celém segmentu jen v případě nabídky kulturních akcí (kladně) a u základních škol a dostupnosti potravinářských obchodů (záporně). Cihelny je pro jejich zanedbatelnou velikost obtíţné hodnotit (s rezervou lze ale konstatovat, ţe zdejší průměrné známky jsou zpravidla vyšší neţ je průměr segmentu). Stejné platí o Tašovicích, které obecně patří k nejoptimističtějším MČ města (kladná odchylka hodnocení od průměru segmentu je zřetelná u 6 poloţek, záporná jen u jediné nabídky kulturních akcí. PROODOS Praha. duben

21 Volné otázky (č. 2 a 3): Klady a zápory města Ne všechny vrácené dotazníky obsahovaly slovní odpovědi na otázky, čeho si respondenti v Karlových Varech váţí, a za co se stydí v obou případech tyto odpovědi absentovaly v cca 1/3 případů (disjunktních). Na druhé straně v některých dotaznících byly obsaţeny vícečetné odpovědi. Pokud jde o otázku č.2 (klady města) činil nakonec celkový počet výroků 510. V odpovědích na tuto otázku je typické, ţe naprostá většina respondentů uváděla klady, které se vztahují k celému městu! Lokálních výpovědí (tedy vztaţených k MČ bydliště respondenta) byl zanedbatelný zlomek (25), a nelze je povaţovat za representativní. Vzhledem k této okolnosti je u této odpovědi také bezpředmětný detailní rozbor za jednotlivé MČ či územní segmenty města. Lze konstatovat, ţe struktura odpovědí na tuto otázku dokládá silnou identifikaci obyvatel jednotlivých MČ s městem jako celkem. Respondenti v souhrnu uvedli 60 typů výroků (tematicky zobecněných konkrétních odpovědí) na téma klady města. Z nich takřka 3/5 zaujala vedoucí čtveřice: Lázně, lázeňství 128 Památky a historie města 81 Příroda v okolí 60 Filmový festival 25. Je tedy zřejmé, ţe ve většině případů se tedy obyvatele MČ ztotoţňují s tradičními charakteristikami, které vytváří image města navenek. Z dalších odpovědí na tuto otázku je zajímavé relativně nečetné kladné hodnocení K. Var jako centra cestovního ruchu (14) a také městské zeleně (10). Zcela okrajově je také zmíněna dobrá správa města (2), ale i tradiční karlovarský průmysl (3), zde ovšem reputaci mírně zlepšuje 6x zmíněná Becherovka. Odpovědí na zápory města (otázka č. 3) bylo celkem 691 I v tomto případě se hodnocení ve slovních odpovědích vztahovalo prakticky bezvýhradně k městu jako celku. Charakteristický přitom je fakt, ţe respondenti daleko snáze na svém městě nacházeli zápory, neţ klady (početní převýšení o cca 1/3), a nacházeli také pro svou kritiku daleko více témat (82). Přesto lze konstatovat, ţe i mezi vyjmenovanými zápory existuje několik dominantních typů výroků. Především a v prvé řadě je v očích respondentů jako zápor města často chápána sama městská samospráva pokud jde o politické představitele trefuje se do nich (ať jiţ jednotlivě na jednotlivé representanty, nebo na celé vedení města) 77 výroků, pokud jde o úřad, jde o 16 výroků. Ještě silněji se občané v Průzkumu styděli na korupční pověst města: v obecné poloze šlo o 98 výroků (!), konkrétní korupční kauzy byly navíc vzpomenuty v dalších 11 případech PROODOS Praha. duben

22 a v 18 dalších případech negativní mediální obraz města ). V úhrnu tento blok výpovědí o záporech města zaujímá přes 30% celkového počtu odpovědí. Dalším velkým tématem jsou pro obyvatele MČ K. Var Rusové (a v menší míře téţ Rómové a Vietnamci). Obecnou averzi vůči nim signalizuje 86 výpovědí, k tomu dalších 35 výroků kritizuje výstavbu domů pro Rusy (míněno zřejmě obecně ruskojazyčné obyvatelstvo a návštěvníky). Naproti tomu Rómy jako důvod studu za město uvedlo jen 14 respondentů a Vietnamce dokonce jen 2. V úhrnu představují na cizince orientované kritické výpovědi cca 20% úhrnu všech odpovědí. Třetím tématem kritických slovních odpovědí je nepořádek ve městě. V obecné rovině je zmíněn 52x, k tomu přistupuje kritika psých výkalů 29x. V úhrnu toto téma zaujímá cca 10% úhrnu odpovědí v otázce č. 2. Za zmínku zde stojí ještě kritika stavu komunikací (29x) a chodníků (19x) a stavu vybraných budov ve městě (Národní dům 26, Císařské lázně 17, Horní nádraţí 12, Stará spořitelna 3, a obecně neutěšený stavební stav budov v centru města - 12). V úhrnu se tedy do vzhledu města trefuje cca 20% negativních výroků. Další témata jsou jiţ naproti tomu zastoupena okrajově. Jako zajímavost snad stojí za zmínku kritika turistů ve městě (10x), či vysokých cen (7x). Otázka č. 4: Které funkce města by měly být rozvíjeny, stabilizovány nebo omezovány? Účelem této otázky bylo zjištění, jakou orientaci města by si obyvatelé MČ města Karlovy Vary představovali jako optimální, resp. naopak jako nejméně žádoucí. Na rozdíl od předchozích otázek (a zejména otázky č. 1), jde v tomto případě o poněkud abstraktnější téma. Především se otázka opět týkala města jako celku (a nikoli jednotlivých MČ), zadruhé se netýkala zaţité minulosti, ale představ o budoucnosti a zatřetí sám pojem funkce města mohl být pro řadu respondentů obtíţně uchopitelnou kategorií. To se odrazilo zejména u méně zaţitých funkcí, jako je věda či moderní průmysl v poměrně vysoké míře absence odpovědí. Dalším problémem této otázky je fakt, ţe respondenti nebyli (v zájmu pokud moţno jednoduché formulace otázky) při volbě svých preferencí nijak limitováni (např. povinným výběrem něco, za něco apod.). Nebyli tedy nijak motivováni k razantním (zejména negativním) výpovědím. Logickým důsledkem této skutečnosti je relativně nízká diferenciace průměrných hodnocení jednotlivých funkcí: respondenti jako by ( konec konců ) připouštěli pro K. Vary jakoukoli s nabízených funkčních orientací města. Přes tyto výhrady nabízí vyhodnocení této otázky zajímavé výsledky. Jako nejméně ţádoucí se respondentům jeví rozvíjet ve městě státní úřady a peněžnictví, tedy ty funkce, které ovlivňují pohodu pobytu ve městě a jeho ekonomickou konkurenceschopnost zprostředkované, a tedy PROODOS Praha. duben

23 dle názorů občanů, méně významně. O poznání lépe, avšak rozhodně ne na předních místech, figurují tradiční poloţky, na nichţ je budován i vnější obraz města, tedy lázeňství, cestovní ruch a tradiční průmysl. Jakoby i respondenti váhali, do jaké míry je perspektivní právě na tradici vsadit i do budoucna. Náhrada v podobě moderního průmysl se přitom nezdá příliš atraktivní, rozhodně lépe vychází v očích respondentů věda a výzkum, služby, kultura a školství. Těmto odvětvím, na nichţ lze nepochybně budovat vnější konkurenceschopnost města ovšem zdatně konkurují odvětví orientované především na místní uţití, jako je zdravotnictví a doprava. Souhrnné výsledky za všechny MČ ilustruje následující tabulka. POŘADÍ FUNKCE POČET VYJÁDŘENÍ PRŮMĚRNÉ HODNOCENÍ 8. Lázeňství 454 1,83 7. Cestovní ruch 453 1,82 9. Tradiční odvětví průmyslu 418 2, Moderní (nová) odvětví průmyslu 396 2,19 4. Sluţby pro obyvatele a podniky 434 1,76 6. Školství (střední a vysoké) 439 1,81 5. Kultura 445 1,79 1. Zdravotnictví 458 1, Správa (státní úřady) 440 2, Peněţnictví 412 2, Obchod 447 2,43 3. Doprava 449 1,75 2. Věda a výzkum 354 1,75 Pozn.: průměry vypočteny s hodnot: 5 - zcela vyloučit, 4 - omezit, 3 - zachovat v nezměněném rozsahu, 2 - podporovat, 1 rozvíjet. Strukturální rozdíly uvnitř těchto souhrnných výsledků dle věku a sociálního postavení i podle jednotlivých MČ jsou v naprosté většině zanedbatelné. Pokud jde o kladné výchylky (tedy silnější neţ průměrné preference), stojí za zaznamenání (s výjimkou malých MČ kde jsou získané extrémy zcela nerepresentativní) pouze tyto: FUNKCE VĚK SOC. POSTAVENÍ MČ Lázeňství Podnikatelé Bohatice Cestovní ruch Podnikatelé Tradiční odvětví průmyslu Doubí Moderní (nová) odvětví průmyslu Sluţby pro obyvatele a podniky Podnikatelé Doubí Školství (střední a vysoké) Studenti Kultura Studenti Drahovice Zdravotnictví Důchodci Doubí Správa (státní úřady) Stará Role Peněţnictví Nad 60 let Důchodci Obchod Studenti Drahovice, Dvory Doprava Podnikatelé Věda a výzkum Podnikatelé Rybáře PROODOS Praha. duben

24 Otázka č. 5: Jak hodnotíte práci orgánů správy města? Smysl této otázky je zřejmý: otestovat celkovou spokojenost občanů s městskou samosprávou. Výsledky jsou zde representativní, a bohuţel velmi varovné. Hodnocení počet průměr Městského zastupitelstva 427 4,04 Pracovníků městského úřadu 429 3,55 Otázka byla koncipována podobně jako předchozí na bázi školního známkování. Průměrné hodnocení obou podotázek je velmi podobné a osciluje mezi stupni 3,5 a 4. Je přitom zajímavé, ţe (na rozdíl od řady jiných měst, kde proběhl obdobný Průzkum) relativně lépe respondenti hodnotili činnost zaměstnanců MěÚ (magistrátu), tedy té sloţky správy města, s níţ přicházejí občané do styku nejčastěji, proto mohou mít i více důvodů ke konkrétní kritice. Celková výsledná známka zde také skutečně není lichotivá. Fakt, i tento nelichotivý výsledek je ještě překonán při průměrném hodnocení zastupitelstva, je mimo vší pochybnost alarmující. Důvody tohoto stavu lze zřejmě nejlépe ilustrovat pomocí výše rozebraných slovních odpovědí na zápory města (viz otázka č. 3). Pokud jde o vnitřní diferenciaci těchto výsledků, lze obecně konstatovat, ţe míra nespokojenosti s pracovníky magistrátu roste s věkem respondentů (čili nejkritičtější je skupina nad 60 let), ze sociálních skupin jsou s pracovníky magistrátu nejméně spokojeni podnikatelé, a z MČ se jako nekritičtější jeví Drahovice a Stará Role. V případě hodnocení zastupitelstva je nejkritičtější věkovou sloţkou skupina let, opět podnikatelé a obyvatelé MČ Rybáře a Bohatice. Otázka č.6: Preferovali byste přímou volbu primátora města? Tato otázka byla do dotazníku přidána proto, aby bylo moţné kvantifikovat rozloţení názorů občanů na důleţitý, zajímavý a aktuálně politicky diskutovaný, byť v současnosti (vzhledem k platné legislativě) pouze teoretický problém přímé volby hlavy města. Výsledek je v tomto případě jednoznačný: v úhrnu za všechny zkoumané MČ by cca 81% občanů preferovalo přímou volbu, a pouze cca 19% je spokojeno s nyní přípustnou variantou volby nepřímé. Z kontextu celého Průzkumu je přitom zřejmé, ţe si respondenti s přímou volbou primátora spojují i celkové ozdravění fungování celé městské samosprávy. O celkových výsledcích v dané otázce informuje následující tabulka (v členění po jednotlivých územních segmentech města). PROODOS Praha. duben

25 Rybáře Drahovice, Hůrky, Olšová Vrata Bohatice, Čankov, Rosnice, Sedlec Počerny, Stará Role Cihelny, Doubí, Dvory, Tašovice Celkem počet % počet % počet % počet % počet % počet % ano , , , , , ,8 Ne 23 14, 17 14,9 5 14, ,6 5 7, ,2 celkem , , , , , ,0 Otázka č. 8: Jaká forma správy vaší místní části by byla dle vašeho názoru optimální? Tato otázka je v rámci Průzkumu šlo nepochybně otázkou klíčovou. Jednak proto, ţe bezprostředně zapadá do konceptu Programu zapojení okrajových částí do řízení města Karlovy Vary (jehoţ je Průzkum integrální, vstupní součástí), jednak proto ţe nepřímo odkrývá, do jaké míry jsou ochotni občané města (resp. jednotlivých MČ) postoupit od konstatování problémů, s nimiţ se běţně střetávají (a které identifikovaly předchozí otázky dotazníku) ke spolupráci na jejich řešení. A forma správy můţe pro tuto spolupráci vytvořit lepší či horší podmínky. Z obou hledisek jsou ovšem výsledky této části Průzkumu jistým zklamáním. Samozřejmě zejména pro ty, kdo očekávali jakákoli radikální a přitom statisticky representativní - doporučení. Především je třeba konstatovat, ţe většina dotazníků (přesně 282) zde zůstala bez jakéhokoli pokusu o vyplnění. Z toho je cítit, ţe pro většinu respondentů (a potaţmo občanů MČ) šlo o obtíţnou, a pravděpodobně také novou a neobvyklou otázku, nad kterou se neměli příleţitost dříve příliš zamýšlet. Absenci odpovědí tedy rozhodně nejde interpretovat jako a priori souhlas se stávajícím staveb. Spíše se zdá, ţe problém (lepší) správy vlastní MČ není pro místní obyvatele tou nejpalčivější otázkou. Adresný souhlas s podobou dnešní (centralizované) správy města, v níţ pro autonomní řízení MČ není příliš prostoru, vyslovila většina aktivních účastníků Průzkumu: ze 190 vyplněných dotazníků jich v tomto směru hovoří 105. To lze povaţovat za vcelku representativní výsledek, který signalizuje, ţe většina obyvatel MČ města skutečně povaţuje K. Vary za místo, s nímţ se identifikuje, a nepodřizuje jeho význam významu své konkrétní MČ. Jednotnou správu města tedy logicky povaţuje za efektivní řešení. Vcelku nepřekvapí, ţe relativně nejčastěji zaznívají tyto názory v těch čtvrtích města, které jsou stavebně i sociálně nejvíce integrovány s centrem, tedy v Rybářích a Drahovicích. PROODOS Praha. duben

26 Bohuţel v těchto záleţitost ne vţdy platí, ţe většina má pravdu. Zajímavé je tedy analyzovat i názory těch, kteří přišli v Průzkumu s dalšími návrhy i proto, ţe jde evidentně o případy, kdy je za vyřčeným názorem větší znalost dané (nelehké) správní problematiky. Před tím je ovšem nutno z rozboru vyloučit 21 odpovědí, které byly ve vztahu k dané otázce nepatřičné (kritika magistrátu, lobování za jednotlivé politické strany, připomínání problémů MČ apod.). Zbývá tedy 64 odpovědí s pozitivním obsahem (čili méně neţ 10% úhrnu respondentů). Z nich 27 hovoří o vlastním Městském úřadě pro danou MČ. Z kontextu ovšem nelze poznat, zda tady jde o poţadavek vlastní samosprávy pro MČ, nebo jen o existenci detašovaného správního úřadu. Relativně silně se tento poţadavek ozývá z Olšových Vrat (3) a St. Role (11). Dále jde o Rybáře (5), Drahovice (5), Doubí (2) a Sedlec (1), Další nejčastěji navrhovanou alternativou je existence zástupce MČ v městském zastupitelstvu (18). Opět ovšem nelze identifikovat, co je přesně obsahem tohoto volání, zda jde o to, aby kaţdá MČ měla v zastupitelstvu povinně svého representanta zastupitele (coţ je zejména v případě větších MČ pravděpodobně jiţ dnes splněno), nebo zda jde o vznik speciálního výboru zastupitelstva, v němţ by měly zastoupení (ať jiţ v pozici zastupitelů či přizvaných odborníků) všechny MČ Karlových Var. Pro tuto variantu nicméně byli respondenti ze 6 MČ (Rybáře 6, Drahovice 5, Doubí 3, Bohatice 2, Tašovice 1 a Dvory 1). K tomu přistupuje poţadavek (3x, vesměs z Rybář) na existenci zástupce MČ v Radě města. Snad v podobě Komise Rady pro MČ? Extrémní poţadavek na přeměnu MČ v samostatnou obec zazněl v Průzkumu pouze 9x (St. Role 4, Drahovice 3, Rybáře 1, Doubí 1). Ve 3 případech (vesměs z Rybář) navíc zaznělo obecné volání po větší samosprávě. Konečně ve 4 případech (po dvou z Rybář a Bohatic) doporučili doplnit současný model správy města Občanskými komisemi, které by měly omezenou pravomoc řešit problémy MČ. Absolutně nejvíce přišlo těchto návrhů (v součtu) s Rybářů (20), kde však relativně k úhrnu všech respondentů šlo o nevelký podíl (cca 13%). Totéţ platí o Drahovicích (13, tj. cca 12%). Ve St. Roli byl jiţ podíl navrhovatelů změn vyšší (15, tedy cca 19%). Pod 20% se ovšem pohybovaly podíly i u většiny menších a malých MČ (Bohatice, Doubí, Tašovice), přičemţ u řady z nich byly zcela či takřka nulové (Cihelny, Čankov, Dvory, Počerny, Rosnice). Poněkud větší byl podíl pouze v případě Sedlce (20%) a zejména Olšových Vrat (60%). Zdá se tedy, ţe právě v těchto 2 malých MČ je problém úpravy stávajícího správního modelu pociťován nejintenzivněji. PROODOS Praha. duben

27 Otázka č. 9: Můžete doporučit občanskou organizaci či jednotlivce, která/ý se v hájení zájmů vaší místní části osvědčil a která/ý požívá vaší důvěru? Na skromné a diskutabilní výsledky rozboru odpovědí na předchozí otázku navazují bohuţel ještě skromnější a diskutabilnější výsledky z poslední, deváté, otázky. Respondenti si na důvěryhodnou osobu (právnickou či fyzickou) ze své MČ vzpomněli pouze v cca 3% případů! Jde zde tedy pouze o zcela nerepresentativní soubor 21 výpovědí, přičemţ u části těchto odpovědí ani není zřejmé, zda jde (v očích respondenta) o důvěryhodnost na úrovni MČ nebo celého města Toto fiasko nepochybně bude muset být napraveno v dalších fázích realizace Programu zapojení okrajových částí do řízení města Karlovy Vary. Pro úplnost budiţ nicméně konstatováno, ţe v tomto hlasování o důvěře z právnických osob sklidil úspěch 2x STUŢ (Rybáře, Stará Role), 3x Farní charita (Rybáře) a 1x Greenpeace (Tašovice). Z fyzických osob byla zdaleka nejčastěji (9x) uváděna dvojice Kotek a Kulhánek (Doubí 4x, Drahovice 5x), dále pánové Rzounek (2x Rybáře), Šibík (2x Rybáře), Borek (1x Doubí) a Špička (1x Rybáře). 6. Závěry Sociologický průzkum Názory a připomínky k rozvoji městských částí statutárního města Karlovy Vary byl realizován korektním způsobem a jeho výsledky poskytují dostatečně representativní obraz o názorech obyvatel okrajových částí města Karlovy Vary. Cíle Průzkumu, tak jak byly definovány v Zadání, byly po formální stránce naplněny. Z obsahového hlediska se cíle Průzkumu podařilo naplnit v diferencované míře: věrohodné a inspirativní výsledky poskytl Průzkum zejména v případě hierarchie problémů města K. Vary jako celku a hierarchie problémů místních částí, totéţ v poněkud menší míře platí i o zkoumání poţadavků na funkční vyuţití území města. Naproti tomu zjišťování názorů na optimální formu zapojení občanů do řízení města a na určení lokálních autorit jiţ zřetelně narazily na ochotu a znalosti respondentů. Obyvatele místních částí (MČ) Karlových Var lze v souhrnu označit jako značně kritické, pokud jde o hodnocení svých ţivotních podmínek. Obecně ve všech MČ panuje velmi silná nespokojenost s: Opravami a údržbou ulic a chodníků Nabídkou zaměstnání. PROODOS Praha. duben

28 K nim v jednotlivých zkoumaných územních segmentech města (i v jednotlivých MČ) přistupují další silně kriticky hodnocené problémy. Je to údržba veřejných budov a památek (Rybáře, Bohatice Čankov Rosnice Sedlec), možnosti a podmínky pro podnikání (Drahovice Hůrky Olšová Vrata), rozsah a úprava veřejných prostranství (Bohatice Čankov Rosnice Sedlec) a čištění města (Bohatice Čankov Rosnice Sedlec). Všem těmto kriticky hodnoceným věcným podmínkám ţivota v MČ zdárně konkurují (opět za souhrn všech zkoumaných MČ) další. nehmotné zdroje nespokojenosti. Jde o: Kvalitu (resp. nekvalitu) městské správy, a jmenovitě politické representace města Vztahy s jinonárodnostními skupinami ve městě, jmenovitě s Rusy Veřejný pořádek (resp. nepořádek. Naopak kladně jsou občany posuzovány tradiční hodnoty Karlových Var, jako jsou lázeňství, historie, památky apod. Pokud jde o jednotlivé územní segmenty města, je v nich přes obecně vysokou hladinu kritických postojů zřetelná diferenciace nespokojenosti. K relativně nejspokojenějším patří segment Cihelny Doubí Dvory Tašovice, kde jsou zdrojem nadprůměrné (ve vztahu k souhrnu MČ) nespokojenosti jen příležitosti pro sport a rekreaci. V rámci tohoto segmentu se jsou to speciálně Tašovicích, které obecně patří k nejoptimističtějším MČ města. Dalším v pořadí je segment Drahovice Hůrky Olšová Vrata, kde obraz kazí hlavně značná nespokojenost s dostupností potravinářských i nepotravinářských obchodů a osobních služeb. Zde k nejoptimističtějším MČ patří Olšová Vrata. Naopak Hůrky jsou v očích svých obyvatel hodnoceny extrémně špatně. Třetím segmentem jsou Bohatice Čankov Rosnice Sedlec, kde hlavním zdrojem nespokojenosti jsou (jiţ výše zmíněné) rozsah a úprava veřejných prostranství a čištění města. Relativně hůře hodnocených poloţek je zde však jiţ více: výstavba nových bytů a domů odvoz a likvidace odpadků práce státní policie dostupnost a úroveň obchodů s ostatním zboţím řemeslnické sluţby pro domácnost (opravy). V tomto segmentu jsou to Rosnice, které patří k málo optimistickým MĆ. Dalším v pořadí je segment Rybáře (tvořený jedinou MČ), kde ke zdrojům nadprůměrné nespokojenosti patří tyto poloţky: výstavba nových bytů a domů PROODOS Praha. duben

29 vzhled a údrţba stávajícího bytového fondu zásobování plynem a elektřinou zdravotní péče (ambulantní) pečovatelská sluţba a ošetřovatelské sluţby. Konečně obecně nejkritičtěji posuzovaným územním segmentem města jsou Počerny Stará Role s vysokým počtem poloţek, kde panuje nadprůměrná nespokojenost: rozsah a úprava veřejných prostranství stav veřejného osvětlení kvalita a údrţba městské zeleně úroveň restaurací řemeslnické sluţby pro domácnost (opravy). moţnosti a podmínky pro podnikání základní školství příleţitosti pro sport a rekreaci nabídka kulturních akcí. Co se týče návrhů na budoucí funkční orientaci města jako celku, jsou mezi preferencemi občanů na prvních místech zejména věda a výzkum, služby, kultura a školství, naopak jako nejméně ţádoucí orientace je povaţována státní správa a peněžnictví. Jak jiţ výše uvedeno, jsou občané MČ K. Var velmi kritičtí k úrovni městské samosprávy, a to jak vůči pracovníkům magistrátu, jak zejména a ještě více vůči zastupitelstvu města. V jeho případě dosahuje známka (školního) hodnocení nelichotivou 4. Zřejmě i proto by jich na 81% preferovalo přímou volbu primátora. Pokud jde o hledání lepší formy správy jednotlivých MČ, reagoval na příslušnou otázku nízký počet respondentů, a z těch kdo reagovali, naprostá většina vyslovila souhlas se stávající organizací správy MČ. Odchylný názor mělo méně neţ 10% úhrnu respondenčního vzorku. Relativně nejvíce navrhovatelů změn bylo z Olšových Vrat a Sedlce. Nejslabší výsledky přinesl pokus o identifikaci místních elit v MČ, kde 21 získaných odpovědí nemůţe být povaţováno ani za representativní, ani za inspirativní vzorek. PROODOS Praha. duben

30 OBSAH 1. ZADÁNÍ PRŮZKUMU CHARAKTERISTIKA A METODOLOGIE PRŮZKUMU POPIS DOTAZNÍKU ZHODNOCENÍ REPRESENTATIVNOSTI PRŮZKUMU - VÝBĚR RESPONDENTŮ VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ PRŮZKUMU... 7 OTÁZKA Č.1: JAK JSTE SPOKOJEN/A SE SOUČASNOU ÚROVNÍ SLUŢEB, KTERÉ FUNGUJÍ VE VAŠEM OKOLÍ?... 7 ZHODNOCENÍ ZA SOUHRN MČ... 8 ZHODNOCENÍ DLE JEDNOTLIVÝCH MČ...11 VOLNÉ OTÁZKY (Č. 2 A 3): KLADY A ZÁPORY MĚSTA...21 OTÁZKA Č. 4: KTERÉ FUNKCE MĚSTA BY MĚLY BÝT ROZVÍJENY, STABILIZOVÁNY NEBO OMEZOVÁNY?...22 OTÁZKA Č. 5: JAK HODNOTÍTE PRÁCI ORGÁNŮ SPRÁVY MĚSTA?...24 OTÁZKA Č. 6: PREFEROVALI BYSTE PŘÍMOU VOLBU PRIMÁTORA MĚSTA?...24 OTÁZKA Č. 8: JAKÁ FORMA SPRÁVY VAŠÍ MÍSTNÍ ČÁSTI BY BYLA DLE VAŠEHO NÁZORU OPTIMÁLNÍ?...25 OTÁZKA Č. 9: MŮŢETE DOPORUČIT OBČANSKOU ORGANIZACI ČI JEDNOTLIVCE, KTERÁ/Ý SE V HÁJENÍ ZÁJMŮ VAŠÍ MÍSTNÍ ČÁSTI OSVĚDČIL A KTERÁ/Ý POŢÍVÁ VAŠÍ DŮVĚRU? ZÁVĚRY...27 PROODOS Praha. duben

31 Příloha č. 1: Dotazník PROODOS Praha. duben

32 PROODOS Praha. duben

33 Příloha č. 2: kompletní počítačové zpracování výsledků Průzkumu (anketní otázky) PROODOS Praha. duben

34 PROODOS Praha. duben