Odpovědnost za vady. Bankovní institut vysoká škola Praha. Katedra práva. Bakalářská práce. Vendula Mirčevová. Autor:

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva Odpovědnost za vady Bakalářská práce Autor: Vendula Mirčevová Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: Mgr. Kamil Tojner Praha Duben 2010

2 Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Odpovědnost za vady zpracovala samostatně a s pouţitím dané literatury. V Jihlavě dne Vendula Mirčevová 2

3 Děkuji tímto vedoucímu mé práce Mgr. Kamilu Tojnerovi za připomínky a cenné podněty k vypracování této bakalářské práce. 3

4 Anotace Cílem této práce bylo podat náhled na problematiku odpovědnosti za vady a přehled právních předpisů upravující odpovědnost za vady. Bakalářská práce je rozdělena do osmi kapitol. V první kapitole jsem se zabývala vysvětlením pojmu odpovědnosti za vadu včetně zákonné úpravy, druhá kapitola je zaměřena na úpravu odpovědnosti za vady dle občanského zákoníku a některých smluv, které jsou v tomto zákoníku obsaţeny. V další části práce jsem se zabývala úpravou dle obchodního zákoníku. Čtvrtá část obsahuje úpravu a zákonné ukotvení odpovědnosti za vady v oblasti Evropského práva. Následující část obsahuje postup uplatnění nároků z odpovědnosti za vady. Šestá kapitola obsahuje odpovědnost za vady v oblasti veřejného práva. Další dvě závěrečné kapitoly obsahují De lege ferenda a rozsudek Nejvyššího správního soudu. Annotation The aim of this work is to provide an insight into the questions of reponsibility for defects and an overview of legal regulations which regulace responsibility for defects. The Bachelor s work is divided into eight chapters. The first charter deals with the explanation of the term responsibility for defects including its regularization, the sekond charter focuses on the regulativ of responsibility for defects pursuant to the Civil Code and certain contracts which are included in this Code. The next part of the work deals with the regulativ pursuant to the Commercial Code. The fourth part avers the regulativ and statutou provision for responsibility for defects pursuant to European law. The next part includes the procedure for loping claims which follow from responsibility for defects. The sixth charter avers responsibility for defects in public law. The final two chapters contain De lege ferenda and the judgement of the Supreme Administrative Court. 4

5 Obsah Úvod Pojem a zákonná úprava odpovědnosti za vady Předpoklady vzniku odpovědnosti za vady Platný právní vztah Úplatná smlouva Objektivní odpovědnost Vadné plnění Dělení vad zboţí Příčinná souvislost Druhy práv z odpovědnosti za vadu Zákonná úprava dle občanského zákoníku Odpovědnost za vady dle občanského zákoníku některé typy smluv Kupní smlouva Odpovědnost za škodu Prekluze práva kupujícího Směnná smlouva Prodej zboţí v obchodě Údaje o zboţí Výměna, oprava zboţí, sleva z ceny, odstoupení od smlouvy Smlouva o dílo Zhotovení věci na zakázku ( 644 a násl. ) Smlouva o opravě a úpravě věci ( 652 a násl.) Nájemní smlouva ( 663) Nájem bytu ( 985) Smlouva o obstarání prodeje věci Cestovní smlouva ( 852a) Spotřebitelské smlouvy Smlouva o přepravě nákladu Odpovědnost za vady dle obchodního zákoníku jednotlivé typy smluv Zákonná úprava dle obchodního zákoníku Smlouvy dle ObchZ Kupní smlouva Nároky z vad zboţí Smlouva o dílo

6 3.2.3 Smlouva o koupi najaté věci (leasing) Smlouva o prodeji podniku Evropská unie a odpovědnost za vady Zákonná úprava odpovědnosti za vady v rámci Evropské unie Česká republika Ostatní státy EU Uplatnění nároků z odpovědnosti za vady Uplatnění nároků Reklamace Lhůty Promlčení Prekluze Ţaloba Místní a věcná příslušnost soudu Rozhodčí řízení Mediace Exekuce Odpovědnost za vady v oblasti veřejného práva De lege ferenda Judikatura Závěr Pouţitá Literatura

7 Úvod Ţivot je ţivotem nejen ve smyslu fyzickém a duševním, ale i společenském, kdy neustále vstupujeme do právních vztahů, aniţ bychom si uvědomovali, ţe daným okamţikem vznikl právní vztah, jehoţ obsahem jsou práva a povinnosti. Vzhledem k jednoduchosti těchto právních vztahů jsou práva a povinnosti natolik daná aţ ritualizovaná, ţe jde v zásadě o výkon podvědomí, neţ právního vědomí. Nákup potravin v supermarketu jistě nezaloţí vědomí hospodyně, ţe právě učinila návrh kupní smlouvy a tudíţ je v očekávání přijetí návrhu prodávajícího. Pnutí v mysli nakupujícího je omezeno pouze na rozsah potřebného nákupu, v lepším případě na kalkulaci ceny s ohledem na finanční moţnosti a také na povinnost uhradit vybrané zboţí u pokladny. Tato nevědomost je nejen obsahová, ale i formální, neboť kupující ignoruje subjekt prodávajícího, popírá instituci prodávajícího a personifikuje jej do osoby prodavače. Kupující hradí cenu zboţí nikoli vlastníkovi obchodu, ale prodavači. S prodavačem dokončuje kontrakt. Případně dochází k tzv. anonymizaci subjektu, cena se hradí jim. Obdobně cestující nastoupením do prostředku hromadné dopravy neřešíme, zda řádně uzavřel smlouvu o přepravě. Neuvědomění si obsahu a formy právního úkonu (vztahu) při běţném ţivotě ve většině případů není na újmu ţádné ze stran, postačí společenská ritualizace daného jednání vyberu zboţí a u pokladny za něj zaplatím, za zapůjčenou věc zaplatím a také ji nepoškozenou vrátím. Teprve v okamţiku konfliktu očekávání vyvře na povrch nutnost formalizovat jiţ realizované chování a určit jaká práva povinnosti účastníkům právního vztahu vznikly. V běţném ţivotě, tak vzniká nejčastější setkání jednotlivce s formalizovaným jednáním za účelem vymezení práv a povinností v okamţiku poskytnutí vadného plnění. Odpovědnost za vady je proto velmi frekventovaný právní institut. Má bakalářská práce je pokusem o zmapování této rozsáhlé matérie. Ve své práci jsem se zaměřila na úpravu dle občanského a obchodního zákoníku, zejména na kupní smlouvu a prodej v obchodě. Cílem této bakalářské práce je popsání základních principů odpovědnosti za vady, jejich zákonné ukotvení v českém právním řádu i v pramenech práva Evropské unie, specifikace nároků z odpovědnosti za vady a způsoby, jejich uplatnění, také rozlišení soukromoprávní a veřejnoprávní povahy odpovědnosti za vady. 7

8 1 Pojem a zákonná úprava odpovědnosti za vady Povinností dluţníka je splnit dluh řádně a včas ( 559 odst. 2 ObčZ). Jestliţe povinnost poskytnout předmět plnění nebyla řádně splněna, vzniká povinnému odpovědnost za vady. Vznikla-li následkem vadného plnění nabyvateli škoda, vzniká odpovědnost za škodu ( 420 n. ObčZ). Pro tyto základní druhy občanskoprávní odpovědnosti je charakteristické, ţe následkem porušení určité povinnosti vzniká zákonem předvídaná další právní povinnost a tomu odpovídající právo jiného. Rozlišení jednotlivých druhů odpovědnosti je důleţité pro odlišná pravidla jejich uplatnění (např. 583). Ostatně právo má k matematice velmi blízko, určité vztahy lze vysvětlit v právu různě, aniţ by bylo moţné jednoznačně jiný závěr vyloučit, avšak základní instituty práva máji pevnou definici, jeţ striktně stanoví rozdíly oproti institutům jiným, přestoţe laikům tyto odlišnosti mohou být nezřetelné (např. obţaloba vrs. ţaloba). Jako v matematické rovnici znamená jakékoliv číslo zcela odlišný výsledek, také v právu jedno slovo nebo písmeno můţe mít význam aţ kolosální (např. a vrs. nebo ). Institut odpovědnosti za vady slouţí k uspokojení práva nabyvatele na sjednané plnění ze závazku. Poskytnutí vadného plnění je zároveň porušením smluvní povinnosti zcizitele. K odškodnění jiné újmy (neţ je samo vadné plnění), která vznikla v příčinné souvislosti s tímto porušením povinnosti, slouţí institut náhrady škody ( 510). Odpovědnost za vady dle občanského zákoníku vzniká mezi subjekty závazkového vztahu. Občanský zákoník obsahuje jednak obecnou úpravu odpovědnosti za vady věci 499n., která se uplatní tam, kde u jednotlivých smluvních typů není uvedena zvláštní úprava, jako je tomu např. u kupní smlouvy ( 596), včetně prodeje zboţí v obchodě ( 616), u smlouvy o dílo ( 645n., 655n.) apod. a speciální úpravu ohledně určitých v zákoně uvedených právních vztahů. Odpovědnost za vady je odpovědností objektivní, vzniká tak bez ohledu na zavinění, tedy pouhou skutečností, ţe plnění vykazuje nějaké vady. Není proto rozhodné, zda prodávající (poskytovatel) o vadě věděl či nikoli. Porušení právní povinnosti se posuzuje bez ohledu na to, zda vadu způsobil prodávající (zhotovitel) anebo jeho zaměstnanec. Rozhodující je, ţe postačí, aby se vada na věci projevila v dané lhůtě. 8

9 Oprávněným k uplatnění práv z odpovědnosti za vady je zásadně nabyvatel, který musí předmětnou vadu povinnému subjektu vytknout a to v záruční době, jinak jeho právo z odpovědnosti za vady zaniká prekluzí ( 583). Ode dne, kdy nabyvatel vadu vytkl, běţí obecná tříletá promlčecí lhůta ( 102) k uplatnění konkrétního nároku z odpovědnosti za vady cestou soudního nebo rozhodčího řízení (viz. kapitola 5). V občanském zákoníku stanovená odpovědnost za vady má kogentní povahu ve smyslu jejího omezení, nemůţe být účastníky vyloučena ani omezena. Kromě odpovědnosti zákonné si mohou strany závazkového vztahu ujednat odpovědnost v rozsahu širším neţ v zákoně stanoveném. V rozsahu přesahujícím odpovědnost stanovenou zákonem můţe zcizitel zaloţit odpovědnost za vady i jednostranným písemným prohlášením. Odpovědnost za vady plní, jak funkci preventivní, neboť má za cíl odrazovat od porušování právních vztahů, tak i funkci reparační, zajišťuje odškodnění při poskytnutí vadného plnění (např. slevy z věci, oprava věci apod.) Předpoklady vzniku odpovědnosti za vady Ten, kdo přenechává jinému věc za peníze, odpovídá za vady věci v době plnění. Pouze v případě záruky odpovídá zcizitel nabyvateli za vady vzniklé následně. Předpoklady vzniku závazku z odpovědnosti za vady jsou: existence platného a úplatného závazkového právního vztahu přenechání věci jinému dle smlouvy porušení povinnosti splnit závazek řádně výskyt vadného plnění souvislost mezi porušení povinnosti a vadným plněním. 1 Houdek Daniel, Jak úspěšně reklamovat rádce pro obchodníky i spotřebitele, Praha

10 1.1.1 Platný právní vztah Odpovědnost za vady navazuje na základní závazkový právní vztah, z kterého vznikají smluvním stranám práva a povinnosti dle smlouvy. Neplatně uzavřená smlouva nemůţe mít tyto následky; na jejím základě nemůţe dojít k poskytnutí plnění. Je-li smlouva neplatná a bylo poskytnuto plnění, vzniká závazek z bezdůvodného obohacení ( 451). Jestliţe závazkový právní vztah není zaloţen platným právním úkonem, nemohou být na jeho základě uplatňována ani práva z odpovědnosti za vady. Smlouva nebo jiný právní úkon mohou být neplatné jednak z důvodů tzv. absolutní neplatnosti ( 39), jednak z důvodů tzv. relativní neplatnosti ( 40a ); v případě relativní neplatnosti je třeba, aby byla namítnuta účastníkem relativní neplatnost, jinak se na smlouvu (právní úkon) hledí jako by byla platnou a tudíţ zcizitel odpovídá za vady Úplatná smlouva Vznik odpovědnosti za vady dle 499 aţ 510 je podmíněn přenecháním věci, která byla předmětem smlouvy jinému (nabyvateli). Věcí se rozumí hmotné předměty a přírodní síly, které jsou ovladatelné a slouţí lidské potřebě. Odpovědnost za vady nastává jen při úplatných smlouvách, neboť jen u takovýchto smluv se uplatňuje poţadavek na bezvadnost věci. U smluv bezplatných není nabyvatelem poskytována ţádná protihodnota; není třeba trvat na tom, aby zcizitel za nedostatky vlastností svého plnění nesl následky (odpovědnost). Bezplatnými smlouvami, při nichţ dochází k přenechání věcí, jsou darovací smlouva a smlouva o půjčce, pokud byla uzavřena bezplatně Objektivní odpovědnost Výskyt vady ve sjednaném plnění je porušením povinnosti ze závazkového právního vztahu; coţ má krom jiného za následek, ţe se nabyvateli nedostalo protihodnoty za plnění, které poskytl zciziteli. K tomu, aby odpovědnost za vady mohla splnit svůj účel (zajistit dodrţení povinnosti splnit závazek řádně), musí být odpovědnost objektivní (za výsledek). Zcizitel se jí nezprostí tvrzením, ţe vadu nezavinil, ţe jejímu výskytu nemohl zabránit nebo ţe o vadě nevěděl. Princip odpovědnosti za vady je postaven na tom, ţe objeví-li se vada, která má povahu ve věci samé, v záruční době, vzniká zciziteli odpovědnost za vady, neboť o vadě vědět měl, resp. musel. 10

11 1.1.4 Vadné plnění Vadné plnění je takové plnění, které: nemá vlastnosti výslovně smluvené nebo obvyklé, nelze věc pouţít podle povahy nebo účelu smlouvy, má právní vady. Vadnost plnění spočívá především v tom, ţe plnění nemá vlastnosti, které by podle smlouvy mělo mít. Jestliţe nebyly tyto vlastnosti (nebo jen některé z nich) ujednány, je plnění vadné, nemá-li vlastnosti obvyklé, tj. vlastnosti standardní, které se u předmětu plnění s ohledem na jeho povahu obecně předpokládají. Vadné je i takové plnění, které nelze pouţít podle povahy nebo účelu smlouvy, ačkoliv za jiné situace takovéto plnění vady nevykazuje (např. prodej slunečních kolektorů, které lze uţívat pouze v oblastech nad rovníkem pro přímý svit slunce a nikoli v podmínkách Evropy, aniţ by na to zcizitel dodavatele v ČR upozornil, ţe se nehodí k vyuţití v ČR, jde o vadu stroje, pro kterou jej nelze uţívat podle povahy a účelu smlouvy). Nedostatky fyzické povahy, tj. co do jakosti nebo mnoţství, představují tzv. vady faktické. Vadami právními se rozumí nedostatky, které brání tomu, aby nabyvatel získal k předmětu plnění práva v takovém rozsahu a takového obsahu, která vyplývají ze smlouvy mezi účastníky. Vadné plnění je třeba odlišit od plnění něčeho jiného, neţ bylo sjednáno (např. namísto soli cukr). O vadném plnění lze hovořit jen tehdy, má-li plnění přes existující vady typické vlastnosti odpovídající předmětu smlouvy. Bylo-li plněno něco jiného oproti sjednanému, nepřichází v úvahu odpovědnost za vady; nabyvateli vzniká nárok na splnění smlouvy. 11

12 Dělení vad zboží Vady můţeme dělit na vady faktické a právní. Faktické vady Lze charakterizovat, jako nedostatky vlastností věcí, které jsou předmětem smlouvy. 2 Právní vady Jsou nedostatky věci, které brání nabyvateli k plnému získání práv vyplývajících ze smlouvy, tedy věc nerušeně uţívat. 3. Dále vady můžeme dělit dle : vady kvantity (vady mnoţství) - dodání mnoţství zboţí v rozporu se smlouvou vady kvality (vady jakosti) 4 vady odstranitelné - lze je opravou nebo úpravou odstranit vady neodstranitelné - nelze je opravou nebo úpravou odstranit vady podstatné ovlivňují uţivatelskou schopnost věci (absence pneumatiky u automobilu) vady nepodstatné - ovlivňují uţivatelskou schopnost věci, věci lze i přes vadu uţívat obvyklým způsobem (např. skvrna uvnitř pracovní obuvi) vady záruční - vady uplatněné v záruční době 2 R 22/1983 (s. 122): Faktickou vadou prodané věci v obchodě jsou nedostatky jejich vlastností nebo projevu, které zejména vzhledem k obsahu smlouvy o prodeji v obchodě nebo prohlášení prodávajícího o zaručených vlastnostech anebo vzhledem k ustanovením právních předpisů či technických norem měla prodaná věc mít. Za faktickou vadu věci lze pokládat i nedostatek vlastností nebo projevů, které se u věcí tohoto druhu prodávaných v obchodě obecně předpokládají. Není přitom rozhodující, zda konkrétní vada brání řádnému uţívání prodané věci jako věci bez vady. Tento poţadavek musí být u vady dán pouze tehdy, jestliţe má být důvodem pro uplatnění práva na výměnu věci nebo práva na zrušení smlouvy ( 251 odst. 1 nyní 622 odst. 2 o. z.), tedy má-li jít o vadu v tomto směru zvlášť kvalifikovanou. Za vadu věci prodané v obchodě je třeba povaţovat nejen výrobní vadu, ale např. i poškození věci, k němuţ došlo při její přepravě nebo skladování před převzetím kupujícím. Z hlediska odpovědnosti prodávajícího za vady tedy není rozhodující, zda vada prodané věci má povahu vady zjevné nebo skryté. Prodávající odpovídá kupujícímu ( 247 a násl. nyní 619 o. z.) i za ty vady prodané věci, o nichţ nevěděl, nebo dokonce ani nemohl vědět. 3 Praţák Zbyněk, smlouva o dílo podle ObchZ, Linde Praha R 22/1983 (s. 112 a 113): Stupeň jakosti prodávané věci můţe být účastníky smlouvy dohodnut nebo můţe vyplývat z obecně závazného předpisu či technické normy. Pokud v konkrétním případě nebyl stupeň jakosti dohodnut ani nevyplývá z právního předpisu nebo z technické normy, lze zpravidla vycházet z toho, ţe prodávaná věc musí mít obvyklou jakost. 12

13 vady mimozáruční - vady uplatněné mimo záruční době, jiţ není garantována záruka, záleţí pouze na vůli prodávajícího, zda kupujícímu vyhoví, či nikoli vady zjevné - jsou viditelné při běţné prohlídce zboţí, či obvyklém postupu při převzetí díla. Nebo je lze zjistit z evidence nemovitostí (katastru nemovitostí odst. 1 ObčZ). U zjevných vad, nelze uplatňovat nárok z odpovědnosti za vady, neboť kupující byl s touto vadou seznámen. Katastr nemovitostí je veřejně přístupná evidence, proto zákonodárce správně presumuje znalost zde uvedených údajů pro všechny strany právního vztahu. Pokud z výpisu z katastru nemovitostí plyne, ţe nemovitost je zatíţena zástavním právem, potom bez ohledu na ve smlouvě vymíněnou skutečnost nezatíţení nemovitosti zástavou, není oprávněn nabyvatel se domáhat odpovědnosti za vadu spočívající v existenci závady. Jiná situace by nastala, pokud by zástavní právo vzniklo na nemovitosti po vzniku zamýšleného právního vztahu. Vzhledem k účinkům zápisu do katastru nemovitostí ke dni podání návrhu na vklad lze mít za to, ţe pro posouzení zjevné právní vady na nemovitosti je rozhodující stav jiţ zapsaný, nikoli právní vady skryté - se projeví aţ při uţívání zboţí. Tyto vady existovaly jiţ při poskytnutí plnění, ale neprojevily se však tak, aby byly vadami zjevnými Příčinná souvislost Odpovědnost za vady vzniká jen tehdy, vyskytla-li se vada následkem porušení povinnosti zcizitele splnit povinnost odevzdat věc nabyvateli bez vad, a nikoliv z jiných příčin. Je-li plnění vadné v důsledku zásahu nabyvatele nebo jiné od zcizitele odlišné osoby, zcizitel za takové vady neodpovídá. Zcizitel rovněţ neodpovídá za vady spočívající v poškození věci, jestliţe k němu došlo v době, kdy nabyvatel nesl nebezpečí této škody na věci. Odpovědnost za vady podle tohoto ustanovení nastává jen tehdy, byla-li věc vadná v době plnění; není významné, ţe se vada navenek projevila aţ později. V praxi se vychází z toho, ţe pokud vada na věci vznikla během záruční doby a nikoli v důsledku vnějšího zásahu, potom tato vada má povahu vnitřní a tudíţ zde byla dána jiţ v okamţiku plnění, jakkoli v době předání taková to vada se neprojevila a tudíţ nebyla ani viditelná. 13

14 1.2 Druhy práv z odpovědnosti za vadu V případě existence vady na věci vzniká dle povahy vady (odstranitelná, neodstranitelná, podstatná, nepodstatná) právo: bezplatnou opravu věci výměnu věci za bezvadnou slevy z ceny věci odstoupení od smlouvy. Výběr nároku oprávněného zavazuje, nelze nárok dodatečně jednostranně změnit. Pokud je uplatněn nárok na opravu, nelze dodatečně poţadovat výměnu věci. Jde o ochranu povinného, přičemţ není vyloučena dohoda obou stran o změně způsobu vyřízení vady, avšak nelze ji vynutit. Právní teorie rozlišuje odpovědnost za vady na zákonnou odpovědnost za vady a odpovědnost za vady záruční. Záruční odpovědnost se dále vyskytuje ve formě: zákonné záruky smluvně převzaté záruky jednostranné převzetí záruky. Zákonná záruka Podstatou zákonné odpovědnosti je, ţe zcizitel přenechal nabyvateli určitou věc za úplatu a nese odpovědnost za to, ţe tato věc má v době převzetí vlastnosti standardní (např. sůl solí) a vlastnosti vymíněné (barva auta). Zcizitel dále zodpovídá za to, ţe věc lze pouţít podle povahy a obvyklého účelu nebo podle toho, co si strany dojednaly, a dále odpovídá za to, ţe věc nemá ţádné právní vady. Pro zákonnou odpovědnost za vady má okamţik přechodu nebezpečí škody na zboţí klíčový význam. Zákonná odpovědnost za vady se vztahuje pouze na takové vady, 14

15 které existovaly i v případě, ţe nebyly rozpoznány jiţ v okamţiku přechodu nebezpečí škody na zboţí. Smluvně převzaté záruky Smluvně převzaté záruky jsou záruky, které jsou upravené ve smlouvě. Jednostranné převzetí záruky 5 Za jednostranné převzetí záruky se povaţuje záruční list nebo reklamační podmínky dané provozovny. Vystavený záruční list nebo reklamační podmínky jsou součástí právního vztahu mezi stranami smlouvy a jsou pro zcizitele (poskytovatele) závazné, nabyvatel je oprávněn se na ně odvolávat a domáhat se práv z nich vyplývajících. Podobné platí ohledně trvanlivosti zboţí vyznačené na jeho obalu. 6 Záruka nebo reklamační podmínky nemohou omezit zákonem stanovená práva nabyvatele, nelze tak zkrátit záruční dobu, omezit práva z odpovědnosti za vadu a podobně. Pokud takto zcizitel učiní, jím vystavený záruční list nebo reklamační podmínky jsou neplatné. 1.3 Zákonná úprava dle občanského zákoníku Právní řád České republiky obsahuje řadu právních předpisů, které upravují odpovědnost za vady. Výchozím právním předpisem je občanský zákoník č. 140/1964 Sb.(dále jen ObčZ). Odpovědnost za vady je upravena v části závazkového práva ( 499 aţ 510), jeţ obsahuje obecnou úpravu odpovědnosti za vady, která se uplatní pouze tehdy, jestliţe u jednotlivých smluvních typů není stanoveno jinak, např. kupní smlouva ( 596 a násl.), směnná smlouva ( 619 a násl.), smlouva o dílo zhotovení věci na zakázku ( 645 a násl.), smlouva o opravě a úpravě věci ( 653 a násl), darovací smlouva ( 629), cestovní smlouva ( 852a a násl.). Dále se odpovědnosti vad dotýkají ustanovení ohledně spotřebitelských smluv ( 52 a násl.). Pokud jde o prodej zboţí v obchodě, zhotovení díla či opravy a úpravy věci aplikují se také ustanovení zákona č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele (dále jen OchrSpotř), jeţ tvoří základ veřejnoprávní ochrany spotřebitele. Dále např. zákon č. 22/1997 Sb. o 5 Bejček Josef, Obchodní závazky (Obecné úprava a doplněné vydání ), Masarykova univerzita, Brno Bejček Josef, Obchodní závazky (Obecné úprava a doplněné vydání ), Masarykova univerzita, Brno

16 technických poţadavcích na výrobky, zákon č. 110/1997 Sb. o potravinářských a tabákových výrobcích a další právní předpisy. 2 Odpovědnost za vady dle občanského zákoníku některé typy smluv Smlouvy obsahující úpravu odpovědnosti za vady: a) kupní smlouva ( 588) b) smlouva o dílo ( 631) c) nájemní smlouva ( 663) d) směnná smlouva ( 611) e) smlouva o obstarání prodeje věci ( 737) f) smlouva o přepravě ( 765) 2.1 Kupní smlouva Kupní smlouva je nejčastější typ závazku soukromého práva. Kupní smlouvou se zakládá mezi smluvními stranami závazkový právní vztah, jehoţ účelem je převod vlastnictví k věci z prodávajícího na kupujícího. Kupní smlouva je dvoustranný právní úkon, coţ nevylučuje, aby na jedné nebo i na obou stranách bylo více účastníků. Předmětem kupní smlouvy mohou být věci určené individuálně, druhově, hromadně (např. jídelní servis, nábytková souprava) nebo úhrnně ( jak stojí a leţí, tj. bez určení druhu, mnoţství, jakosti), dále spoluvlastnický podíl k věci, soubor věcí, vše za předpokladu, ţe zvláštním předpisem nebyly z občanskoprávních vztahů vyloučeny, a práva nebo jiné majetkové hodnoty, pokud to jejich povaha připouští. S věcí hromadnou, i kdyţ jde o souhrn jednotlivých věcí, se nakládá jako s celkem. Samostatným předmětem koupě nemůţe být součást věci ( 120 odst. 1), a pokud trvá jeho určení (tj. pokud je věc určena k tomu, aby byla trvale uţívána s věcí hlavní), ani příslušenství věci ( 121 odst. 1), neboť nejde o způsobilé předměty právních vztahů. Přípustné odchylky od tohoto principu stanoví zákon (např. vlastnictví k bytu jako části nemovitosti). Protoţe součást věci nemá charakter samostatné věci a tvoří jeden celek s věcí, jejíţ je součástí, převádí se koupí automaticky spolu s věcí hlavní na nového nabyvatele. Součást se stává samostatnou věcí, a tedy způsobilým předmětem koupě, aţ oddělením od věci hlavní. Naproti tomu příslušenství je samostatnou věcí a i kdyţ platí 16

17 zásada, ţe příslušenství sleduje právní osud věci hlavní můţe být věc tvořící příslušenství věci hlavní samostatným předmětem kupní smlouvy. Pak ale z rozhodnutí vlastníka přestává být určena k trvalému uţívání s věcí hlavní a přestává být příslušenstvím jiné věci (srov. 121 odst. 1). Z kupní smlouvy vzniká prodávajícímu povinnost předmět koupě opatřit a předat jej kupujícímu. Prodávající proto nemusí být vlastníkem předmětu koupě jiţ v době uzavření smlouvy; rozhodující je, zda se jím stal v době, kdy má vlastnické právo k předmětu koupě přejít na kupujícího. Pokud tomu tak není, prodávající není vlastníkem převáděné věci, je kupní smlouva neplatná a tudíţ nevzniknou práva a povinnosti smlouvou upravená. Neexistence vlastnického práva tak nezakládá odpovědnost za vady, neboť zde chybí jeden z předpokladů vzniku odpovědnosti za vady a to existence platného právního vztahu. Oproti tomu obchodní zákoník nezakládá sankci nevlastnictví ve smyslu neplatnosti smlouvy, coţ je často (zne)vyuţíváno při prodeji aut v autobazarech, kdy je sjednáno, ţe na prodej se vztahuje obchodní zákoník. Občanský zákoník v 588n. obsahuje obecná ustanovení o kupní smlouvě a v 612n. pak zvláštní ustanovení o prodeji zboţí v obchodě. Prodej zboţí v obchodě je kupní smlouvou, u níţ zvláštní povaha tohoto prodeje vyţaduje v některých směrech odlišnou, popř. podrobnější právní úpravu. Ve srovnání s obecnou úpravou kupní smlouvy je zde větší omezení smluvní volnosti účastníků smlouvy (coţ se projevuje větším mnoţstvím kogentních právních norem) za účelem ochrany spotřebitele 7. Právě prodej zboţí v obchodě je faktickým základem odpovědnosti za vady, neboť jde o nejčastější v úvahu uvedený ritualizovaný právní vztah, který musel uzavřít kaţdý dospělý svéprávný jedinec. Dle 596 má-li věc vady, o kterých prodávající ví, je povinen kupujícího při sjednávání kupní smlouvy na ně upozornit. A to jak na vady faktické tak i právní, skryté i zjevné. Při prodeji pouţité věci je třeba rozlišovat, zda jde skutečně o vadu věci, nebo jen o projev běţného opotřebení. Splní-li prodávající tuto povinnost, za vady, na které upozornil, neodpovídá. Za ostatní vady, na které kupujícího neupozornil, prodávající odpovídá bez ohledu na to, zda o nich věděl, popř. mohl vědět, či nikoliv. Porušením povinnosti dle 596 tak nevzniká prodávajícímu odpovědnost za škodu, nýbrţ odpovědnost za vady. Aby prodávající splnil řádně danou povinnost upozornění na vady, musí být upozornění výslovné a určité. Musí z něj být bez jakýchkoliv pochybností zjevné, jakou konkrétní 7 Komentář k ObčZ, C.H. Beck

18 vadou věc trpí. Sdělení prodávajícího o tom, ţe je košile vadná, není dostatečně určité. Oproti sdělení o změně zabarvení rukávu. Dané vychází z účelu ustanovení, pokud kupující byl seznámen s konkrétní vadou a přesto věc koupil, potom se přirozeně nemůţe dovolávat nároku z takovéto vady. Aby však bylo k tíţi kupujícího takováto znalost vady, musí být tato znalost také skutečná. Forma uplatnění vady není zákonem stanovena, lze učinit jak písemnou tak ústní formou. Dle povahy vady a předmětu koupě lze jen doporučit písemnou formu, neboť zakládá kupujícímu v případě sporu silnější důkazní postavení a tím i větší šanci na úspěch ve sporu. Jestliţe dodatečně vyjde najevo vada, na kterou prodávající kupujícího neupozornil, má kupující právo na přiměřenou slevu ze sjednané ceny odpovídající povaze a rozsahu vady; jde-li o vadu, která činí věc neupotřebitelnou, má téţ právo od smlouvy odstoupit. Právo odstoupit od smlouvy má kupující i tehdy, jestliţe jej prodávající ujistil, ţe věc má určité vlastnosti, zejména vlastnosti kupujícím vymíněné, anebo ţe nemá ţádné vady, a toto ujištění se ukáţe nepravdivým ( 597). Ustanovení 597 obsahuje speciální úpravu ve vztahu k 507 odst. 1. Týká se odpovědnosti za skryté nebo zjevné vady existující v době plnění (v době převzetí věci kupujícím), na které prodávající kupujícího neupozornil. Pokud vada existovala jiţ v době plnění, není rozhodující, ţe se projevila aţ poté. Zda jde o vadu zjevnou nebo skrytou, není podstatné. Okolnost, zda prodávající o vadě, na kterou kupujícího neupozornil, věděl, nebo zda věděl, ţe je nesprávné jeho ujištění o tom, ţe předmět koupě má určité vlastnosti, zejména vlastnosti kupujícím vymíněné, nebo se domníval, ţe věc je bez vad, nemá při řešení odpovědnosti za vady význam. Tato odpovědnost má totiţ povahu objektivní. Prodávající odpovídá za vady i v případě, kdy ani nemohl vědět, ţe věc má vady, a proto na ně kupujícího neupozornil. Odpovědnost prodávajícího se vztahuje na vady, které existovaly v době uzavření kupní smlouvy (popř. v době převzetí koupené věci, byla-li sjednána pozdější doba plnění), i kdyţ vyšly najevo aţ dodatečně. Kupující můţe úspěšně uplatnit práva z odpovědnosti jen za ty dodatečně najevo vyšlé vady koupené věci, které existovaly v době plnění, byť v té době nebyly ještě zjistitelné. Odpovědnost se však nevztahuje na vady, které vznikly později. Není zde totiţ zákonná záruka jako při prodeji v obchodě ( 619). Záruku lze však smluvit, zákon nic takového nezakazuje. Odstoupením od smlouvy se smlouva od počátku (ex tunc) ruší. Pokud bylo poskytnuto plnění, jsou strany povinny si je vydat zpět. Prodávající vrátí oproti věci přijaté plnění. Pokud takto jedna ze stran neučiní, vzniká jí bezdůvodné obohacení na úkor druhé a tudíţ i povinnost dle 451 odst. 1 ObčZ vydat takovéto obohacení. Vrácení 18

19 věci nelze podmiňovat dalšími podmínkami, např. nelze po kupujícím poţadovat úhradu za dočasné uţívání věci a tím vytvářet teze o vzniku bezdůvodného obohacení spočívajícího v uţívání věci. Kupující nezavdal vzniku protiprávního stavu (vady) proto není důvodu jej jakkoli sankcionovat. 7 Dle 598 má kupující právo na úhradu nutných nákladů, které mu vznikly v souvislosti s uplatněním práv z odpovědnosti za vady. Jde zejména o náklady za dopravu vadné věci zpět prodávajícímu, náklady za demontáţ, poštovné. Vady musí kupující uplatnit u prodávajícího bez zbytečného odkladu. Právo na náhradu nutných nákladů můţe kupující uplatnit u soudu, jen jestliţe náklady prodávajícímu oznámí ve lhůtě stanovené pro uplatnění vad. Práva z odpovědnosti za vady se můţe kupující domáhat u soudu nebo rozhodce pouze tehdy, vytkl-li vady nejpozději do dvou let, jde-li o vady krmiv do tří týdnů a jde-li o vady zvířat do šesti týdnů ( 599). Lhůta pro uplatnění nároku u prodávajícího běţí od převzetí věci kupujícím. Zatímco podle 504 můţe nabyvatel uplatnit u soudu nárok z odpovědnosti za vady, jestliţe je vytkl bez zbytečného odkladu po té, kdy měl moţnost věc prohlédnout, kupující se podle 599 odst. 1 můţe domáhat práv z odpovědnosti za vady, jestliţe je vytkl nejpozději ve stanovených lhůtách po převzetí věci. Odpovědnost za vady uplatňuje kupující u prodávajícího jednostranným právním úkonem, jeho forma není zákonem stanovena, lze takto učinit ústně i písemně. Tato povinnost bývá označována jako notifikační povinnost. Pokud je uplatnění vady přijato a je vyhotoven zápis o přijetí nároku kupujícího, je jistě nadbytečné vyhotovit další písemný podklad uplatnění nároku. Účinky uplatnění vad nastávají okamţikem, kdy prodávajícímu došel projev vůle kupujícího. Jelikoţ jde o hmotně právní lhůtu, musí ve stanovené lhůtě projev vůle dojít povinnému, nestačí, pokud takto ve lhůtě učiní kupující, aniţ by také v tento okamţik bylo dané sděleno prodávajícímu. Podání uplatnění nároku k poštovní přepravě samo o sobě není pro zachování lhůty určující. Uplatnění nároku musí předcházet podání ţaloby, neboť předpokladem úspěchu v řízení je splatnost uplatněného nároku. Teprve marným uplynutím lhůty k plnění se povinný dostává do prodlení. Obdobně jako u výpovědi z nájmu bytu, kdy jsou podávány ţaloby obsahující také hmotně právní úkon výpověď, nelze vyloučit obdobné u uplatnění nároku z vady. Dané však nepovaţuji za praktické. Výskyt u ţalob o výpovědi z nájmu bytu byl dán zákonnou podmínkou soudního rozhodnutí pro platnost výpovědi. 19

20 2.1.1 Odpovědnost za škodu Uplatněním práv z odpovědnosti za vady není dotčeno právo na náhradu škody ( 600). V důsledku vady můţe kupujícímu vzniknout škoda (např. praním v automatické pračce, která má vady, bylo prádlo znehodnoceno). Jde o odpovědnost za škodu způsobenou v příčinné souvislosti s porušením právní povinnosti prodávajícího z kupní smlouvy. Je třeba rozlišit, zda jde o vadu samotného předmětu kupní smlouvy (vadná konstrukce bubnu v pračce) nebo o náhradu za újmu, jeţ z vady věci vznikla (potrhaná košile). Vadou tak mohou vzniknout samostatné nároky, pro které platí jiná pravidla uplatnění nároku, jakkoli jejich peněţní můţe být totoţná. Jako náhradu škody však nelze uplatnit to, co odpovídá právům z odpovědnosti za vadu věci (např. částku, o niţ je niţší hodnota prodané věci, místo slevy z kupní ceny, jestliţe došlo k zániku práv z odpovědnosti za vady pro nesplnění včasné notifikace vad). Sleva z ceny prodané věci, popř. jiné plnění poskytnuté z titulu odpovědnosti za vady, se na náhradu škody nezapočítávají. 7 Škodou je újma spočívající ve zmenšení majetku oprávněného, jeţ vznikla jako následek vadného plnění, tedy újma, která z vady vznikla, a nikoliv újma, spočívající ve vadnosti samotného předmětu koupě. Závazky z odpovědnosti za škodu mají předpoklady vzniku odlišné, neţ jsou u odpovědnosti za vady. Rozdíly jsou rovněţ z hlediska včasnosti uplatnění nároku u soudu, nutnosti předchozího úkonu (reklamace) apod. Právo na náhradu škody můţe být zaloţeno splněním předpokladů obecné odpovědnosti za škodu podle 420, popř. splněním předpokladů odpovědnosti za škodu podle 421a, a to nejen ve vztahu k prodávajícímu, ale i ve vztahu k výrobci věci (jsou-li splněny předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu vůči oběma, odpovídají za škodu podle ustanovení 438). Odpovědnost výrobce, popř. dovozce či dodavatele, za škodu způsobenou vadou výrobku upravuje téţ zvláštní zákon č. 59/1998 Sb. Výrobce odpovídá po dle tohoto zákona za škodu, jestliţe dojde v důsledku vady výrobku ke škodě na zdraví, k usmrcení nebo ke škodě na jiné věci, neţ je vadný výrobek. 20

21 2.1.2 Prekluze práva kupujícího Jestliţe kupující nenotifikuje vady věci včas, jeho práva z vad věci zanikají. Jde o lhůtu prekluzivní, jejím marným uplynutím nárok kupujícího zaniká přímo ze zákona, soud k prekluzi nároku přihlédne i bez vznesení takovéto námitky účastníkem. Na druhé straně lhůta bez zbytečného odkladu má jen pořádkovou povahu a její nedodrţení nemá pro kupujícího ţádné právní následky. Pouze pro ty vady, které byly vytknuty ve stanovených lhůtách, můţe kupující uplatňovat své nároky z odpovědnosti za vady v soudním řízení. Od okamţiku, kdy u zcizitele nebo jiné určené osoby, uplatnil vadu mu běţí tříletá promlčecí doba, v níţ můţe své právo uplatnit u soudu. Vytýkaná vada musí být konkrétní, nestačí obecné sdělení kupujícího, ţe prodaná věc je vadná, aniţ by vada byla dále specifikována Směnná smlouva Směnná smlouva bývá někdy označována jako smlouva výměnná. Směná smlouva je předchůdcem smlouvy kupní, objevení univerzálních platidel zapříčinilo vznik a rozvoj kupní smlouvy. Směný obchod byl však typický i v době nedávné a to jako barterový obchod v rámci RVHP, kdy např. SSSR rozvinutějším satelitům dodával ropu za strojírenská zařízení. Podstatou smlouvy je směna věc za věc. Ustanovení upravující kupní smlouvy se přiměřeně pouţijí i na směnnou smlouvu. Strany tak vzájemně si odpovídají za vady jimi dodané věci Prodej zboží v obchodě Vzhledem k četnosti a významu kupní smlouvy při prodeji v obchodě obsahuje občanský zákoník speciální úpravu prodeje zboţí v obchodě. Pro závazkový právní vztah z prodeje v obchodě je charakteristické, ţe: jako prodávající můţe vystupovat pouze fyzická nebo právnická osoba, která je podnikatelem a která prodává zboţí v rámci své podnikatelské činnosti; jako kupující můţe vystupovat jen fyzická nebo právnická osoba, která kupuje 21

22 výrobky za jiným účelem neţ pro podnikání s těmito výrobky ( 2 odst. 1 písm. a) OchrSpotř). Ačkoliv zákon hovoří o prodeji zboţí v obchodě, vztahují se tato ustanovení nejen na prodej v obchodních prostorách, ale i na veškerý prodej zboţí, jeţ obchodník v rámci své podnikatelské činnosti prodává zákazníkům (prodej zboţí přes internet). Prodej v obchodě je upraven obecnými ustanoveními o kupní smlouvě ( 588 aţ 600) a ustanoveními 613 aţ 627. Úprava v 613 aţ 627 má ve vztahu k 588 aţ 608 povahu nejen doplňujícího, ale i speciálního předpisu; upravuje-li některé otázky oproti obecným ustanovením o kupní smlouvě odlišně, má přednost tato zvláštní úprava. Jedná se tak o vztah mezi dodavatelem (tj. právnickou nebo fyzickou osobou, která prodává zboţí v rámci své obchodní či jiné podnikatelské činnosti) a spotřebitelem (tj. osobou, která zboţí kupuje mimo oblast svého podnikání či jiné výdělečné činnosti). Právní vztahy z kupní smlouvy při prodeji (dodání) zboţí uzavřené mezi podnikateli, popř. dalšími subjekty obchodních závazkových vztahů, upravuje obchodní zákoník ( 261, 409n. ObchZ ). 7 Dle 616 prodávající odpovídá kupujícímu za to, ţe prodávaná věc je při převzetí kupujícím ve shodě s kupní smlouvou, zejména, ţe je bez vad. 8 Shoda s kupní smlouvou je definována v 616 odst. 2. Poţadavky zde stanovené na prodávané zboţí odpovídají v zásadě dosavadní právní úpravě ohledně jakosti, mnoţství, míry nebo hmotnosti a bezvadnosti prodávaných věcí, jsou však podrobněji rozvedeny a upřesněny a ve svém souhrnu se povaţují za poţadavky na shodu s kupní smlouvou. Prodávaná věc je ve shodě s kupní smlouvou, jestliţe její jakost a uţitné vlastnosti odpovídají obsahu kupní smlouvy, popisu ze strany prodávajícího, výrobce nebo tomu, jakou jakost a uţitné vlastnosti lze na základě jimi prováděné reklamy důvodně očekávat, popř. odpovídají-li jakosti a uţitným vlastnostem, které jsou obvyklé pro věci takového druhu. Není-li jakost takto určena, platí ohledně věcí určených druhově, ţe zboţí musí mít průměrnou, střední jakost ( 496). Odpovědnost prodávajícího má objektivní povahu, proto prodávající odpovídá za vady bez ohledu na to, zda mu byly známy či zda je mohl zjistit sám. 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES, o určitých aspektech prodeje spotřebního zboţí a záruk na spotřební zboţí. 22

23 Údaje o zboží Zákaz klamání spotřebitele nepravdivými a přehnanými údaji o skutečných vlastnostech prodávaných výrobků je zakotven i v 8 OchrSpotř. Prodávaná věc musí dále splňovat poţadavky právních předpisů (např. ohledně ochrany duševního vlastnictví) i závazných norem, pokud se na ni vztahují; rovněţ její mnoţství, míra nebo hmotnost musí odpovídat smlouvě, údajům v popisu či reklamě, popř. mírám obvyklým, a musí vyhovovat účelu uvedenému prodávajícím nebo účelu, k jakému se věc obvykle pouţívá. Shodně s občanským zákoníkem zákon stanoví, ţe všechny potravinářské výrobky musí být opatřeny datem minimální trvanlivosti a potraviny podléhající rychlé zkáze datem jejich pouţitelnosti (tzv. expirační lhůta). Na tuto úpravu navazuje zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích. Podle zákona o potravinách a tabákových výrobcích existují dvě data, o kterých je moţné se domnívat, ţe stanovují lhůtu k pouţití věci ve smyslu 626 odst. 1 ObčZ: - datum pouţitelnosti datum ukončující dobu, po kterou si potravina podléhající rychle zkáze (při dodrţování skladovacích podmínek) zachovává své specifické vlastnosti a splňuje poţadavky na zdravotní nezávadnost. Po uplynutí této doby nesmí být potravina uváděna do oběhu. Datum pouţitelnosti se uvádí slovy "spotřebujte do..." s udáním dne a měsíce, popřípadě téţ roku ukončení této doby. - datum minimální trvanlivost poslední den, kdy - při dodrţení skladovacích podmínek si tato potravina zachovává své specifické vlastnosti a splňuje poţadavky na zdravotní nezávadnost. Po tomto datu můţe být potravina uvedena do oběhu pouze, pokud je zdravotně nezávadná a je řádně označena. Datum minimální trvanlivosti se uvádí slovy "minimální trvanlivost do..."s udáním dne, kalendářního měsíce a roku ukončení této doby. U potravin s minimální dobou trvanlivosti 3 měsíce nebo kratší nemusí být v datu minimální trvanlivosti uveden rok; pokud je minimální trvanlivost delší neţ 3 měsíce, ale ne více neţ 18 měsíců, nemusí být v datu minimální trvanlivosti uveden den. V ostatních případech (tj. přesahuje-li minimální trvanlivost 18 měsíců) nemusí být uveden v datu minimální trvanlivosti den a kalendářní měsíc. Prodávané výrobky musí být viditelně a srozumitelně označeny názvem výrobku, označením výrobce nebo dovozce, popř. dodavatele, údaji o hmotnosti nebo mnoţství nebo velikosti, popř. rozměru, a dalšími údaji potřebnými dle povahy výrobku k jeho 23

24 identifikaci, popř. uţití. Potraviny musí být označeny datem minimální trvanlivosti; potraviny, které se rychle kazí, musí mít vyznačenu expirační lhůtu (datum pouţitelnosti). Textilní výrobky musí mít údaj o sloţení materiálu. Připouští-li to povaha věci, má kupující právo, aby byla věc před ním překontrolována nebo aby její činnost mu byla předvedena, aby si kupující před převzetím věci mohl ověřit, zda jde o věc jím poţadovanou, zda věc odpovídá sjednané kvalitě, zda není poškozená, zda má úplné příslušenství apod. Dále aby se kupující seznámil s její činností a uměl ji pouţívat Výměna, oprava zboží, sleva z ceny, odstoupení od smlouvy Není-li věc při převzetí kupujícím ve shodě s kupní smlouvou, je prodávající povinen bezplatně a v přiměřené době zjednat nápravu, přičemţ kupující má právo zvolit si způsob nápravy: buď výměnou koupené věci za jinou, nebo její opravou. Pokud by takový postup, jehoţ účelem je uvedení věci do stavu odpovídajícího kupní smlouvě, nebyl moţný, je kupující oprávněn ţádat přiměřenou slevu nebo přímo od smlouvy odstoupit. Pokud ovšem před převzetím věci kupující věděl, ţe kupovaná věc není ve shodě s kupní smlouvou, popř. sám tento rozpor (vadu) způsobil, nemůţe se na prodávajícím domáhat, aby věc byla bezplatně uvedena do souladu s kupní smlouvou. Rozpor s kupní smlouvou, který se projeví během šesti měsíců ode dne převzetí věci, se povaţuje za rozpor existující jiţ při jejím převzetí, pokud to neodporuje povaze věci nebo pokud se neprokáţe opak ( 616 odst. 4). Jedná se o vyvratitelnou domněnku, lze tak prokázat opak a vyvrátit ji. Tato domněnka je vyloučena, jestliţe to odporuje povaze koupené věci nebo pokud se prokáţe, ţe tomu tak při převzetí věci nebylo. Je-li třeba, aby při uţívání věci byla zachována zvláštní pravidla, zejména řídí-li se uţívání návodem nebo je upraveno technickou normou, je prodávající povinen kupujícího s nimi seznámit, ledaţe jde o pravidla obecně známá. Nesplní-li prodávající tuto povinnost, je povinen nahradit kupujícímu škodu z toho vzniklou ( 617). Tuto povinnost nemá prodávající jen tehdy, jde-li o pravidla obecně známá. Z oblasti právního světa USA přicházejí v médiích obtíţně přijatelné rozhodnutí soudů, které vyţadují informovanost spotřebitele nad rozumnou míru. Prodávající ji můţe splnit ústním sdělením, viditelným vystavením potřebných údajů v obchodě, předáním písemného návodu atd. 24

25 Věci, které mají vady, jeţ nebrání uţívání věci k určenému účelu, musí být prodávány jen za niţší ceny, neţ je obvyklá cena bezvadné věci; kupujícího je třeba upozornit, ţe věc má vadu a o jakou vadu jde, není-li to zřejmé jiţ z povahy prodeje ( 618). Za vadu věci, pro kterou byla sjednána niţší cena, prodávající neodpovídá. Jestliţe však prodávající nesplní povinnosti prodeje za niţší cenu nebo neupozorní na existující vadu, odpovídá za vady prodané věci v plném rozsahu ( 619). Pokud se nejedná o rychle kazící se zboţí nebo o věci pouţité prodávající odpovídá za vady věci, které se projeví jako rozpor s kupní smlouvou po převzetí věci v záruční době (záruka). Záruka se nevztahuje na opotřebení věci způsobené jejím obvyklým uţíváním. U věcí prodávaných za niţší cenu se záruka nevztahuje na vady, pro které byla niţší cena sjednána. Jde-li o věci pouţité, neodpovídá prodávající za vady odpovídající míře pouţívání nebo opotřebení, které měla věc při převzetí kupujícím ( 619). Při prodeji nové věci v obchodě prodávající odpovídá za všechny vady, které představují rozpor s kupní smlouvou a které se vyskytnou po převzetí věci v záruční době. 9 Záruční doba Délka záruční doby je stanovena v 620 a od činí v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES u spotřebního zboţí zásadně 24 měsíců z původních 6 měsíců, coţ je podstatná změna oproti dosavadní šestiměsíční záruční době. Prodlouţení záruční doby měla být spotřebiteli dána větší záruka kvality koupeného zboţí. Vzhledem ke globalizaci trhu je vyloučeno, aby pouze volný trh určoval kvalitu zboţí, spotřebitelé nemají dostatečné informace o kvalitě výrobků. Rozvojem internetu lze dostát takové informovanosti, avšak nikoli ve všech oblastech a není také vyloučeno, ţe zdroj takových informací nebude věrohodný. Smluvně můţe být délka záruky rozšířena nad zákonnou výši. Zejména v oblasti trhu s automobily, strojírenskými výrobky je obvyklé poskytování delší záruky. Prodlouţená záruka nemusí být vázána jen na dobu uţívání, ale také na rozsah uţívání, u vozidel mnoţství ujetých kilometrů. Např. u produkce osobních 9 R 28/1983 (s. 123 a 124): Ve smyslu ustanovení 247 (nyní 619) nejde o vadu věci koupené v obchodě, jde-li jen o projev běţného opotřebení nebo poškození, k němuţ došlo zejména v důsledku nesprávného pouţívání věci. Je zřejmé, ţe nejde o vadu, pokud z povahy prodané věci vyplývá, ţe ţivotnost věci je kratší neţ záruční doba, a proto při obvyklém uţívání dojde k celkovému opotřebení prodané věci ještě před uplynutím záruční doby. Nebude však moţné povaţovat za vadu, dochází-li při běţném pouţívání prodané věci k jejímu nadměrnému opotřebení. 25

26 vozidel automobilky Nissan je standardem záruka na nové vozidlo 3 roky nebo ,- Km, na lak 3 roky bez omezení kilometrů, na prorezavění karoserie 12 let bez omezení, součástí je asistenční program bezplatné sluţby po doby trvání záruky na nové vozidlo, záruka na originální díly a příslušenství 1 rok bez omezení. Nadstandardní záruky, většinou značně významné, řeší dealeři individuálně. Např. praţský Autopalace vysočany poskytuje Car Guarantee rozšíření záruky na 2let/ km. Velmi dobrou pověst z hlediska spolehlivosti a ţivotnosti má korejská KIA, jejíţ záruka na nová vozidla se liší v závislosti na datu uvedení do provozu a typové řadě. Zbývající část záruční lhůty lze v plném rozsahu přenést na následné vlastníky, coţ je poměrně výjimečné. Na vozidla s prvním uvedením do provozu po poskytuje výrobce záruku 7 let nebo ujetí km. Po první 3 roky není záruka omezena počtem ujetých kilometrů. Ostatní záruční poloţky :lak 5 let/ km, audio 3 roky/ km, akumulátor, náplň do klimatizace, originální díly KIA 2 roky. Záruční lhůta na prorezavění karoserie s liší podle modelů, u řady Picento, Rio či Magentis 7 let/ km, venga ceed, Sorento 12 let bez omezení 10 Také je se lze setkat s moţností spotřebitele sjednat rozšíření záruky za další úplatu (např. Datart, Elektroworld). Jde-li o věci, které se rychle kazí, a o věci pouţité, prodávající odpovídá jen za vady existující při převzetí věci. Byla-li cena sníţena pod cenu obvyklou z důvodu výprodeje nebo posezónního doprodeje zboţí, je rozhodující, ţe jde o prodej nové bezvadné věci, a nikoliv o prodej věci pouţité; prodávající za vady takto prodaných věcí proto odpovídá v plném rozsahu. Na spotřební zboţí se vztahuje záruka v délce 24 měsíců, pokud se jedná o potravinářské zboţí, pak je záruka 8 dní a pokud jde o krmiva, tak je tato záruka 3 týdny a u zvířat je to 6 týdnů. Záruční doba začíná běţet předáním věci kupujícímu. U věcí, které jsou určeny k tomu, aby se jich uţívalo po delší dobu, můţe být zvláštním právním předpisem záruční doba prodlouţena nad dobu uvedenou v odstavci 1; prodlouţení záruční doby se můţe týkat i jen některé součástky věci. V takovém případě je na zákonodárci, aby určil, u jakého zboţí je dán společenský zájem na jeho uţitkové kvalitě. V současné době je nejen evropský trh zahlcen výrobky z Asie pro jejich nízké výrobní náklady. Jakkoli kvalita těchto výrobků stoupá, stále nedosahují kvality původních výrobců. Sníţení kvality se tak někdy projevuje v ceně výrobků, viditelný rozdíl lze spatřovat v cenách pracovního nářadí nabízeného v hobbymarketech. Název výrobku však nezaručuje původ výrobku, neboť firmy často přesouvají výrobu do Asie pro nízké výrobní náklady, je na výrobci, zda 10 Příloha deníku E15 ze dne

27 bude schopen zajistit původní kvalitu. Např. většina sportovní obuvi značek Nike, Adidas je vyráběna v Asii. Nebylo tak výjimečné, ţe obchod s nekvalitními výrobky byl postaven na riziku záruky, kdy prodejci celkem oprávněně počítali s tím, ţe spotřebitel není schopen archivovat doklady o koupi déle neţ ½ rok. Tudíţ poté nebyl schopen účinně uplatnit práva z odpovědnosti za vady. Na ţádost kupujícího je prodávající povinen poskytnout záruku písemnou formou (záruční list). Záruční list musí obsahovat jméno a příjmení, název nebo obchodní firmu prodávajícího, jeho identifikační číslo, sídlo, jde-li o právnickou osobu, nebo bydliště, jdeli o fyzickou osobu. Umoţňuje-li to povaha věci, postačuje namísto záručního listu vydat kupujícímu doklad o zakoupení věci obsahující uvedené údaje. Záruční doby začínají běţet od převzetí věci kupujícím. Má-li koupenou věc uvést do provozu jiný podnikatel neţ prodávající, začne záruční doba běţet aţ ode dne uvedení věci do provozu, pokud kupující objednal uvedení do provozu nejpozději do tří týdnů od převzetí věci a řádně a včas poskytl k provedení sluţby potřebnou součinnost. Pokud při nákupu stolu v obchodním domě Ikea si objednáme zároveň jeho dovoz do bytu, potom záruční době běţí jiţ okamţikem zaplacení, neboť zboţí jsme jiţ převzali a předali jej dalšímu dopravci. Nároky z odpovědnosti za vady koupené věci v obchodě Jde-li o vadu, kterou lze odstranit, má kupující právo, aby byla bezplatně, včas a řádně odstraněna, a prodávající je povinen vadu bez zbytečného odkladu odstranit. Prodávající je povinen provést odstranění vady věci odborným způsobem a dbát, aby věc měla po opravě takové vlastnosti, jaké má mít věc bez vady. Způsob odstranění vady závisí na rozhodnutí prodávajícího, neboť se přepokládá jeho vyšší odbornost neţ kupujícícho. Dle 19 odst. 3 OchrSpotř. prodávající nebo jím pověřený pracovník rozhodne o reklamaci ihned, ve sloţitých případech do tří pracovních dnů. Do této lhůty se nezapočítává doba přiměřená podle druhu výrobku či sluţby potřebná k odbornému posouzení vady. Reklamace včetně odstranění vady musí být vyřízena bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne uplatnění reklamace, pokud se prodávající se spotřebitelem nedohodne na delší lhůtě. Je obvyklá výmluva prodávajících, ţe vedoucí není přítomen, proto nelze přijmout reklamaci. Přítomnost pověřené osoby však není podmínkou podání reklamace. Pokud přijetí reklamace je odmítnuto z jakéhokoliv důvodu, 27