PRŮVODNÍ ZPRÁVA ČÁST B

Transkript

1 STUDIE PROVEDITELNOSTI PŘÍRODĚ BLÍZKÝCH PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ V POVODÍ FARSKÉHO A BORECKÉHO POTOKA PRŮVODNÍ ZPRÁVA ČÁST B LISTOPAD 2014 Vodohospodářský rozvoj a výstavba akciová společnost Nábřežní 4, Praha 5,

2

3 VODOHOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A VÝSTAVBA akciová společnost Praha 5 - Smíchov, Nábřežní 4 DIVIZE 02 tel: fax: pekny@vrv.cz STUDIE PROVEDITELNOSTI PŘÍRODĚ BLÍZKÝCH PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ V POVODÍ FARSKÉHO A BORECKÉHO POTOKA PRŮVODNÍ ZPRÁVA ČÁST B Zpracoval: Ing. Libor Pěkný Schválil: Ing. Jan Cihlář ředitel divize 02 V Praze dne

4 STUDIE PROVEDITELNOSTI PŘÍRODĚ BLÍZKÝCH PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ V POVODÍ FARSKÉHO A BORECKÉHO POTOKA OBSAH: 1 Úvod Vymezení zájmového území Předmět řešení Popis současného stavu Fotodokumentace Návrh opatření Varianta 1 - Čelní bezpečnostní přeliv Varianta 2 - Kašnový bezpečnostní přeliv /002 11/2014 4

5 PRŮVODNÍ ZPRÁVA ČÁST B 1 Úvod 1.1 Vymezení zájmového území Částí B je soustava 4 velkých rybníků Hejtman, Koberný, Košický a Strkovský rybník. Jedná se o soustavu vzájemně složitě propojených rybníků, které jsou odvodňovány dvěma odtoky Boreckým potokem vytékajícím z rybníku Hejtman a Strkovským potokem vytékajícím ze Strkovského rybníka. Borecký potok se vlévá do Lužnice ještě nad městem a Strkovský potok se vlévá do Farského potoka těsně nad intravilánem města. Obr. 1 Situace řešeného území 1.2 Předmět řešení V rámci řešení části B tedy bude soustava rybníků podrobena podrobné analýze, během které bude zjištěno, jak přesně funguje z hlediska průtoku vody a její retence. Na základě těchto zjištění bude navrženo opatření k usměrnění povodňových přítoků do rybníka Hejtman, resp. do Boreckého potoka. Opatření bude mít formu technické úpravy na přítoku do Strkovského rybníka (např. stavítko) a/nebo úpravy manipulačních řádů rybníků v této soustavě. Návrh opatření bude projednán s dotčenými subjekty, zejména s vlastníky a uživateli rybníků. 2 Popis současného stavu Řešená soustava rybníků je napájena Boreckým potokem. Přičemž z koryta Boreckého potoka se cca 400 m pod hrází Boreckého rybníka odděluje rozdělovacím objektem náhon. Hlavní koryto Boreckého potoka vede přímo do rybníka Koberný, ze kterého pokračuje do rybníka Hajtman a následně se vlévá nad městem Planá nad Lužnicí do řeky Lužnice. Náhon, který odbočuje z hlavního koryta, vede okrajem Turoveckého lesního komplexu směrem ke Košickému rybníku. Dálnici podchází kruhovým propustkem cca DN /002 11/2014 5

6 STUDIE PROVEDITELNOSTI PŘÍRODĚ BLÍZKÝCH PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ V POVODÍ FARSKÉHO A BORECKÉHO POTOKA Následně z náhonu pravobřežně odbočuje boční náhon, který napájí Strkovský rybník. Hlavní koryto náhonu pokračuje dále po levé straně Košického rybníka, napájí několik menších nádrží kolem Košického rybníka a následně se vlévá do rybníka Koberný. Boční náhon obtéká po východní straně Košický rybník a přes rozdělovací objekt se vlévá do Strkovského rybníka. Ze Strkovského rybníka vytéká voda spodní výpustí DN 300 a napájí Strkovský potok, který se cca po 1,2 km vlévá do Farského potoka. Pro žádný rybník z uvedené soustavy není zpracovaný manipulační řád. Situace za povodní Za povodňových stavů je většina průtoků vedena hlavním korytem Boreckého potoka do rybníka Koberný a dále do rybníka Hejtman. Menší část průtoků se odděluje rozdělovacím objektem (potrubí cca DN600) do náhonu, kterým voda odtéká také do rybníka Koberný. V případě překročení kapacity náhonu přítokem z mezipovodí, voda vybřežuje a odtéká po svahu do Boreckého potoka nebo přímo do rybníka Koberný. Po trase je část průtoků rozdělovacími objekty odkloněna do Farského rybníka, Košického rybníka a menších nádrží kolem Košického rybníka. Napájení těchto bočních náhonů (do výše uvedených rybníků) je regulovatelné v místech rozdělovacích objektů. K dalšímu přítoku do řešené soustavy rybníků dochází dvěma propustky pod dálničním tělesem směrem do Strkovského rybníka. V případě nástupu hladiny ve Strkovském rybníce, dochází ke zpětnému nátoku vody do rybníka Košický a to nejprve rozdělovacím objektem mezi uvedenými rybníky a následně, při dalším nastoupání hladiny, obtokovým korytem. Vzhledem k tomu, že rybník Strkovský není vybaven bezpečnostním přelivem (původní klenbový bezpečnostní přeliv byl v minulosti zasypán) a koruna hráze Strkovského rybníka je podstatně výše než koruna hráze Košického rybníka dochází při povodních k ohrožení hráze rybníka Košický (v minulosti bylo nutné prokopat průleh v hrázi Košického rybníka pro bezpečné převedení vody přes hráz rybníka). Ze Strkovského rybníka může odtékat voda pouze do kapacity spodní výpusti. Vzhledem k výše uvedenému je nutné vybavit Košický rybník bezpečnostním přelivem. V úvahu přichází buď Korunový bezpečnostní přeliv (při pravém zavázání hráze) nebo kašnový přeliv v místě stávající požerákové výpusti. 2610/002 11/2014 6

7 PRŮVODNÍ ZPRÁVA ČÁST B 2610/002 11/2014 7

8 STUDIE PROVEDITELNOSTI PŘÍRODĚ BLÍZKÝCH PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ V POVODÍ FARSKÉHO A BORECKÉHO POTOKA 2.1 Fotodokumentace Obr. 2 Rozdělovací objekt na Boreckém potoce Obr. 3 Propustek náhonu z Boreckého potoka pod dálnicí Obr. 4 Rozdělovací objekt do bočního náhonu ke Strkovskému rybníku Obr. 5 Boční náhon ke Strkovskému rybníku Obr. 6 Rozdělovací objekt na přítoku do Strkovského rybníka Obr. 7 Přítok do Strkovského rybníka propustek pod dálnicí 3 Návrh opatření Na řešené soustavě rybníků dochází při povodňových stavech ke komplikacím na Košickém rybníku. Při nastoupání hladiny vody hrozí přelévání hráze a její možné protržení (vznik 2610/002 11/2014 8

9 PRŮVODNÍ ZPRÁVA ČÁST B zvláštní povodně). V minulosti byl tento problém řešen provizorně odkopáním části hráze při jejím pravém zavázání. Jednalo se prakticky o vybudování nouzového bezpečnostní přelivu. Pro zvýšení bezpečnosti tohoto vodního díla je navrženo vybudování trvalého bezpečnostního přelivu. Návrh je proveden ve dvou variantách čelní bezpečnostní přeliv (průleh) a kašnový bezpečnostní přeliv. 3.1 Varianta 1 - Čelní bezpečnostní přeliv Bezpečnostní přeliv slouží k bezpečnému převedení povodní s velkou dobou opakování přes vodní dílo. Bezpečnostní přeliv je navržen jako korunový, lichoběžníkový se sklony svahů 1:5. Kapacita bezpečnostního přelivu bude navržena na Q 100. Umístěn bude u pravého zavázání hráze v jejím nejnižším místě. V celém rozsahu bude opevněn kamennou dlažbou do betonu. Bezprostředně na bezpečnostní přeliv navazuje opevněný odpad lichoběžníkového průřezu, který je veden v trase stávajícího příkopu mezi patou vzdušního svahu a asfaltovou komunikací. Odpad bude v celé délce opevněn kamennou dlažbou do betonu. Podchod pod komunikací bude řešen novým kapacitním propustkem, který bude za silnicí napojen na stávající koryto. 3.2 Varianta 2 - Kašnový bezpečnostní přeliv V této variantě je navržen kašnový bezpečnostní přeliv s kamenného zdiva, se zaoblenou korunou. Přelivná hrana je v půdorysu tvořena půlkružnicí v kombinaci s přímkou. Voda přepadá do spadiště, jehož stěny tvoří stěny přelivu. Dno spadiště je navrženo v úrovni dna nádrže a bude tvořeno kamennou dlažbou do betonu. Ze spadiště odtéká voda odpadem obdélníkového profilu do koryta pod hrází. Před napojením na stávající koryto bude navržen vývar pro tlumení energie vytékající vody. Přeliv je zkombinován s objektem výpusti. V čele přelivu je vynechána část přelivné stěny a do tohoto prostoru je vsazen dvoudlužový požerák. Voda objektem výpusti pak bude odtékat do spadiště bezpečnostního přelivu a odpadem do koryta pod hráz. Návodní svah hráze bude kolem bezpečnostního přelivu opevněn kamenným pohozem. Stávající spodní výpust tvořená dřevěnou trubkou DN400 a požerákem bude odstraněna. 2610/002 11/2014 9