Úvod do molekulární biologie
|
|
- Květoslava Pešková
- před 4 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 1 Úvod do molekulární biologie Slavomír Rakouský JU ZSF Tyto texty jsou určeny pouze pro studijní účely (přednášek kurzu Úvod do molekulární biologie) studentů 1. ročníku JU ZSF. Jejich další šíření, publikování atd. by bylo v rozporu s autorskými právy nakladatelů a autorů publikací, z nichž bylo čerpáno.
2 2 Biopolymery Živé soustavy obsahují až tisíce různých sloučenin, které jsou nezbytné pro jejich život Mimořádný význam - látky typu polymerů (polykondenzátů) bílkoviny nukleové kyseliny polysacharidy souhrnný název: Biopolymery Důvody: pro organizaci složitých soustav výhodný stavebnicový princip postačuje malý počet monomerů - asi 20 různých aminokyselin - 5 různých nukleotidů - několik desítek monosacharidů Živé systémy z nich mohou vytvořit ohromný počet různých polymerních molekul (odhad až ) Tyto polymery mohou být použity jako stavební kameny pro stavebnice vyššího řádu, ze kterého jsou stavěny buňky. Biopolymery byly zdokonalovány v průběhu evoluce Bez biopolymerů by neexistovala forma organizovanosti hmoty ( živá hmota )
3 3 Znalosti struktury a funkce biopolymerů - nezbytným předpokladem pochopení životních procesů a funkcí na úrovni molekulární, buněčné i vyšších Chování biopolymerů je základem molekulárně biologických procesů Bílkoviny - představují cca. ½ suché hmotnosti buňky - molekuly bílkovin se podílí na všech základních životních procesech - součástmi buněčných struktur (stavební f-ce) Funkce bílkovin: strukturní (součástmi buněčných struktur) metabolická (realizují b. metabolizmus) informační (jako signály či receptory signálů) vedle toho základní komponentou všech tří hlavních principů funkční organizace buňky (paměťového, membránového, cytoskeletárního)
4 a) Primární struktura bílkovinné molekuly Stavební jednotkou (monomerem) bílkoviny (proteinu): - aminokyseliny (AK, AA) zastoupení jednotlivých druhů AK v molekule a jejich sled ozn. jako primární strukturu bílkovin Příklad: -158-Cys-Glu-Val-Phe-Val-Met-Pro-Arg-Ala-169- (CEVFVMPRA) 4 AMINOKYSELINY - odvozeny od organických kyselin, na α-uhlík je navázána aminová skupina (NH 2 ) α-uhlík (2. uhlík) AK skládající bílkoviny převážně - α- aminokyseliny a vždy z L- řady (jen ve stěnových peptidech někt. bakterií nalezeny i D-aminokyseliny)
5 5 STRUKTURA PEPTIDOVÉHO ŘETĚZCE AK v molekule bílkovin navzájem pospojovány peptidovou vazbou (spojuje se aminoskupina 2. uhlíku jedné AK s karboxylovou skupinou sousední AK a odštěpuje se molekula vody tj. polykondenzace) Pospojováním více AK (řetězením) vzniká peptidový řetězec
6 6 AMINOKYSELINOVÉ SLOŽENÍ BÍLKOVIN Zastoupení různých AK v molekule bílkoviny lze snadno zjistit po hydrolýze bílkoviny určením jejich počtu (obvykle %). Složení je charakteristické pro každý druh bílkoviny. O vlastnostech bílkoviny rozhoduje charakter postranních řetězců AK (z fyzikálně-chemického hlediska: kyselé, bazické, polární a nepolární). kyselé bílkoviny s hojným zastoupením dikarboxylových kyselin, např. Asp. Glu (-COOH skupina na postranních řetězcích) zásadité (bazické) bílkoviny - s četnými diaminokyselinami, např. Arg, Lys, His (-NH 2 skupina na postranních řetězcích)
7 7 Některé AK zakončené na postranních řetězcích hydrofobními skupinami, např. -CH3, jsou-li v převaze, určují hydrofobní charakter bílkovinné molekuly X Přítomnost AK s hydrofilními skupinami, např. COOH, -OH určují při převaze hydrofilní (polární) bílkovinné molekuly Souhrn (ke složení): zastoupení různých AK určuje fyzikální vlastnosti bílkovinné molekuly, které jsou jedním z důležitých faktorů pro funkci bílkoviny v buňce.
8 8 SEKVENCE AMINOKYSELIN Vlastnosti určité bílkoviny nejsou určeny pouze AK složením, ale i jejich pořadím, sekvencí) v peptidovém řetězci. Tj. táž množina AK může být teoreticky lineárně seřazena ve všech kombinacích (sekvencích). Např. peptid složený ze tří AK (Val, Ala, Cys) může mít až šest různých sekvencí: Val Ala Cys Val Cys Ala Ala Val Cys Ala Cys Val Cys Val Ala Cys Ala Val (při zastoupení 20ti různých AK by polypeptid měl přes možných sekvencí. Běžná velikost polypeptidu 300 AK, také stejné AK zastoupeny vícekrát více než různých sekvencí) Určování skutečných sekvencí AK v bílkovinách, tzv. sekvenování bylo dříve velmi obtížné (F. Sanger, 1953 struktura molekuly inzulínu). Dnes se primární struktura bílkovin odvozuje nepřímo podle sekvence nukleotidů DNA, které je kódují (sekvenování DNA je metodicky jednodušší). Známa úplná AK sekvence několik tisíc bílkovin databáze Souhrn (k prim. struktuře): Primární struktura bílkoviny určuje vlastnosti celé molekuly, tedy i její biologickou funkci. Primární struktura proto musí být velmi přesně určena (informace pro ni je v genetické paměti buňky).
9 9 Ze srovnání sekvencí bílkovin je možno vyvozovat závěry i o evoluční příbuznosti různých bílkovin b) Sekundární a terciární struktura bílkovinné molekuly krátké polypetidové řetězce (několik desítek AK) peptidy nebo oligopeptidy (podle počtu AK: tri-, okto-, dekapeptidy..) Oligopeptidy mají důležité biologické funkce, zejména regulační (např. některé hormony) nebo součástí složitějších makromolekul (např. mureinu peptidoglykan, jež je součástí b. stěny bakterií Bílkoviny (proteiny) sem řazeny látky s polypeptidovým řetězcem až z většího počtu AK (několika set). M.h (10-50 kilodaltonů - kd) (pro srovnání: průměrná m.h. 1 zbytku AK je asi 110 Daltonů ) polypeptidový řetězec je značně dlouhý až 3 µm Bílkoviny s ±nataženým polypeptidovým řetězcem, vytváří jakési vlákno - Fibrilární bílkoviny Většina buněčných bílkovin však vytváří molekuly, jejíchž tvar se blíží sférickým útvarům - Globulární bílkoviny Mnoho vazeb v dlouhém polypeptidovém řetězci umožňuje volnou rotaci atomů velká flexibilita tvaru. Tvar, který řetězec v prostoru zaujímá konformace proteinu
10 Konformace proteinu - není náhodná, je určována silami, které působí uvnitř molekul! Určována zejména rozložením AK s polárními a nepolárními postranními řetězci. Další působící silou vodíkové (H) můstky mezi peptidovými vazbami v řetězci, mezi nimi a postranními řetězci a mezi postranními řetězci navzájem. U některých proteinů se uplatňují i tzv. disulfidické můstky mezi SH skupinami cysteinů. Výsledkem působení všech těchto sil je to, že daný polypeptidový řetězec zaujme vždy stejnou třírozměrnou strukturu v prostoru (konformaci). Na druhé straně rozložení interakcí vyplývá ze sekvence AK, tj. primární struktura bílkovin určuje i konformaci molekuly. 10
11 11 Jestliže tuto konformaci nějakými silami změníme (molekulu denaturujeme), po působení sil se vrátí do původního stavu V konformaci různých proteinů byly nalezeny určité strukturní pravidelnosti, které se označují jako α-helix a β-struktura α-helix řetězec vytváří šroubovicové uspořádání Stabilizováno vodíkovými můstky mezi nad sebou ležícími peptidovými vazbami. U globulárních proteinů zaujímají α- helikální uspořádání některé úseky polypeptidového řetězce. Některé fibrilární proteiny (např. keratin) jen tuto konformaci.
12 β-struktura (β-skládaný list) probíhají úseky řetězce paralelně vedle sebe. Struktura stabilizována H můstky mezi sousedícími ( přiloženými ) úseky. Pouze některé proteiny mají tuto strukturu (např. fibroin z přírodního hedvábí). X Běžná u globulárních bílkovin (většinou se však kombinuje s úseky s α-helikální strukturou Tato uspořádání polypeptidového řetězce ozn. jako sekundární struktura 12
13 13 Konečnou strukturu molekuly bílkoviny, tj. prostorové uspořádání celého řetězce, ozn. jako terciární strukturu. Její poznání metodicky obtížné (např. difrakcí X paprsků na krystalech bílkovin) Evolučně příbuzné proteiny (tzv. rodiny proteinů) velkou podobnost v terciární struktuře. Např. serinové proteázy (proteolytické enzymy jako chymotrypsin, trypsin a elastáza) až ze 40 %. Srovnávací biochemie proteinů tak naznačuje jejich evoluční vývoj, a tím i jejich biologickou účelnost. Molekuly mnohých bílkovin s větším počtem AK jakoby rozděleny na dvě i více částí. Tyto struktury ozn. domény (velikost AK zbytků). Uspořádání domén naznačuje, ve srovnání s jinými proteiny, evoluční historii různých proteinů. Všechny interakce udržující konfirmační stabilitu energeticky poměrně slabé (nekovalentní) vnějšími faktory (změny ph, teploty) lze ovlivnit terciární strukturu.
14 14 Nevratná změna - ozn. nevratná denaturace X reverzibilní denaturace (vratná), která je důležitým mechanizmem regulace biologické funkce proteinu. Většina funkcí bílkovin vyplývá přímo z jejich terciární konfirmace. c) Podjednotkové bílkoviny Některé bílkoviny složeny z většího počtu menších molekul (více polypeptidových řetězců podjednotek, protomer) navzájem vázány nekovalentními vazbami. Tyto proteiny ozn. podjednotkové (oligomerní) podle počtu podjednotek dimerní (2), tetramerní (4) Podjednotky buď zcela identické, nebo různé (např. homodimery, heterodimery). Vzájemné prostorové uspořádání podjednotek kvarterní struktura bílkovin
15 15 Př. Transportní bílkoviny membrán - 2 subj., myoglobin - 4 subj., imunoglobuliny - 4 subj. a jejich násobky, některé dehydrogenázy tvořeny až 16 subjednotkami, kapsidy virů (desítky až stovky identických subjednotek) Síly udržující kvarterní konformaci - vždy nekovalentní vazby polymerní bílkoviny jsou snadno disociovatelné na své podjednotky (možnost znovu reasociovat v příslušnou kvarterní strukturu). Shrnutí: Biologická aktivita polymerních bílkovin je determinována jejich kvarterní konformací. Regulovaná změna kvarterní struktury je tedy cestou k regulaci jejich aktivity. d) Funkce bílkovin v buňce Bílkoviny se podílí na všech základních životních procesech (funkce: strukturní, metabolické, informační). Mnohé bílkoviny bifunkční či polyfunkční Př. Některé proteiny jsou strukturálními komponentami biomembrány a současně mají enzymovou f-ci (membránové ATPázy) nebo f-ci transportní (transportní proteiny). Membránové imunoglobuliny imunocytů jsou stavební součástí membrány a současně plní f-ci signální - rozpoznávají své antigeny. Specifická f-ce bílkoviny vždy dána terciární (či kvarterní) strukturou. Každá interakce bílkoviny s jinou molekulou (procesy morfogenní, enzymové, informační) předpoklad na povrchu
16 16 molekuly bílkoviny existuje specificky uspořádané vazebné či rekogniční místo, na něž se váže liganda (molekula vážící se na vazebné místo) vazebné místo liganda Specifita rozpoznávacího místa vůči ligandě - zpravidla dána prostorovou konformací několika či několika desítek AK (postranních řetězců). Specifická funkce bílkovin spočívá ve schopnosti rozeznat s jakou molekulou mají reagovat (primární struktura neomezené možnosti rozpoznání) STAVEBNÍ BÍLKOVINY Součástí buněčných struktur (stavebními kameny) - prakticky všech b. struktur (př. komponenty cytoskeletu, bičíky tvořeny výlučně bílkovinami). Jinde spojeny s jinými biopolymery či jinými látkami: (např. v eukaryotických chromozomech a ribosomech agregace s NK, v biomembránach s fosfolipidy, v buněčných stěnách či extracelulární matrix s molekulami polysacharidů
17 17 Vznik složitějších struktur z jednotlivých strukturních proteinů: pomocí vazebných míst 2 stejné molekuly (každá 1vazebné místo) dimer více molekul (každá 2 vazebná místa) řetězce Nadmolekulární struktura vzniká samovolně! (nepotřebuje informaci a zpravidla ani energii)
18 18 Tyto morfogenní procesy - autoorganizační (autoagregační) Informace pro specifické uspořádání podjednotek (strukturních monomerů) je obsažena již ve struktuře molekuly (vazebného místa) Jiný příklad autoagregace bakteriálních bičíků (globulární bílkovina flagelin) Totéž i při tvorbě nadmolekulárních komplexů s jinými molekulami (reagregace ribosomů)
19 19
20 20 ENZYMOVÉ BÍLKOVINY Jednou z nejdůležitější funkcí proteinů je enzymová katalýza (téměř všechny reakce v buňce jsou enzymové!) Význam enzymové katalýzy: 1. enzymy urychlují průběh chemických reakcí (o několik řádů) 2. umožňují průběh i těch reakcí, které by za daných podmínek vůbec probíhat nemohly (př. v rozmezí biokinetických teplot) 3. specifita katalýzy určuje, které z možných chemických reakcí skutečně probíhat budou 4. reakce lze velmi přesně regulovat zásahem do katalytické aktivity enzymů (zpravidla reverzibilní změnou konformace molekuly enzymu) 5. díky tomu, že všechny enzymy jsou bílkoviny, umožněno řízení enzymového vybavení vnitřní pamětí buňky (genetickou informací) cestou transkripce a translace
21 21 Enzymová katalýza - spočívá v podstatném snížení aktivační energie přeskupením elektronové struktury u molekuly substrátu. K tomu se musí přechodně spojit enzym (E) se substrátem (S). Po proběhnutí reakce se komplex enzym-substrát (ES) rozpadá na původní enzym a produkt katalyzované reakce: E + S ES E + produkt proběhne velmi rychle (µs ns), tj. jedna molekula enzymu může zpracovat velké množství molekul (př. kataláza rozloží za 1 min až molekul H 2 O 2 na vodu a molekulární kyslík)
22 22 Všechny enzymy jsou globulární bílkoviny. Za katalytickou funkci odpovědná pouze část molekuly aktivní centrum (místo) enzymu. Aktivní centrum (AC) dáno: - buď souvislou sekvencí několika AK na určitém místě polypeptidového řetězce exponovaného na povrchu molekuly - nebo častěji až terciární konfigurací molekuly do vztahů se dostávají zbytky AK, které v polypeptidovém řetězci spolu vůbec nesousedí (RNázy, chymotrypsin) - někdy za katalytickou funkci odpovědna nebílkovinná složka kovalentně vázaná na bílkovinu (tzv. prostetická skupina) Velké množství enzymů jsou podjednotkové bílkoviny (tj. jejich molekula je tvořena několika polypeptidovými řetězci (tzv. oligomerní enzymy). Jejich enzymová aktivita podmíněna určitým prostorovým seřazením podjednotek (kvarterní strukturou) podjednotky jsou méně aktivní či jinou aktivitu než oligomerní enzym.
23 23 Enzymy mají dvojí specifitu: funkční a substrátovou Funkční specifita (FS) vyjadřuje chemickou reakci, kterou enzym katalyzuje (hydrolýzu, fosforylaci, oxidaci, dehydrogenaci atd.) FS jedním z hledisek, podle kterého nazývány (hydrolázy, fosforylázy..) Substrátová specifita (SbS) vyjadřuje chemické sloučeniny, na kterých je určitá chemická reakce katalyzována SbS je u některých enzymů vysoce vyhraněna (např. různé proteázy rozeznávají určité sekvence AK, mezi kterými přerušují peptidovou vazbu, obdobně některé nukleázy štěpí polynukleotidový řetězec pouze v určitých sekvencích bazí) Jiné enzymy jsou substrátově méně specifické (např. některé nukleázy štěpí polynukleotidový řetězec kdekoliv, jak u RNA, tak u DNA.
24 24 Enzymy, které u polymerů postupně odštěpují monomery od konců molekuly exoenzymy (exoglukanázy, exonukleázy, exopeptidázy) Enzymy, které štěpí polymer uvnitř endoenzymy (endoglukanázy, endonukleázy, endopeptidázy)
25 25 Izoenzymy (obecně izoproteiny) mají stejnou katalytickou a substrátovou specifitu, ale liší se navzájem v kinetice katalyzované reakce (různá optimální teplota, ph, různá afinita k substrátu, jejich aktivita je regulována různými mediátory atd.) Z molekulárního hlediska - stejné aktivní centrum, liší se konformací molekuly v jiném místě (tj. mají odchylky v sekvenci AK) lze je rozdělit separačními technikami (např. elektroforézou). U některých enzymů až několik desítek izoenzymů (izozymů) jejich existence podmíněna genovým polymorfizmem K syntéze/rozkladu určité molekuly obvykle nestačí jedna enzymová reakce. Postupnou přeměnu substrátu v konečný produkt ozn. jako metabolickou dráhu V ní jsou za sebou spojeny různé enzymy, které katalyzují jednotlivé chemické reakce v přesném sledu (produkt první reakce se okamžitě stává substrátem pro druhý enzym, jeho produkt pro třetí enzym atd.).
26 Z enzymové kinetiky celé této soustavy je velmi výhodné, jestliže všechny enzymy vytváří tzv. enzymový komplex. V něm jsou navzájem spojeny (např. zakotveny v daném sledu na pevnou strukturu nejčastěji biomembrány, např. enzymy dýchacího řetězce v mitochondriích). Některé enzymy mají na povrchu molekuly vedle AC i vazebné místo, kam se může vázat liganda (efektor), která mění enzymovou aktivitu molekuly - nazýváno alosterické centrum (místo) Vazbou efektoru na alosterické centrum se poněkud změní terciární struktura molekuly včetně aktivního centra (tím AC ztratí schopnost vázat substrát či se změní afinita k němu může vést až k inaktivaci enzymu (alosterické inhibici) Alosterickými inhibitory bývají často produkty konečného stupně enzymatických reakcí (drah). Tím se uskutečňuje negativní zpětnovazebná regulace. (Je-li nasyntetizován dostatek produktu, zabrzdí se aktivita prvního enzymu dráhy. Při poklesu koncentrace alosterického inhibitoru se uvolňuje alosterické centrum, AC může vázat substrát a celý řetězec enzymových aktivit se znovu rozeběhne.) 26
27 Alosterickými aktivátory se uskutečňuje zpětná vazba pozitivní (celá enzymová reakce se stále zrychluje). Některé enzymy mají i více alosterických center specifických pro různé efektory. 27
28 Pro energetické přenosy v buňce mají mimořádný význam enzymy, které štěpí makroergické fosfátové vazby (kovalentní s vysokým obsahem energie, ) Makroergní fosfátové vazby P Rozštěpením jedné makroergní vazby se uvolní energie kolem 30kJ. Nejčastějšími organickými fosfáty s makroerg. vazbou - nukleozidtrifosfáty. Z nich nejdůležitější je adenozintrifosfát (ATP). ATP nukleotid složený z: adeninu ribózy tří zbytků kyseliny fosforečné 28 adenin- ribóza-p P P Makroergní vazby jsou mezi 1. a 2. a mezi 2. a 3. zbytkem kyseliny fosforečné Analogicky: guanozintrifosfát (GTP) uridintrifosfát (UTP)
29 Pro energetické přenosy v buňce je nejdůležitější hydrolýza trifosfátů na difosfáty nebo naopak vazba posledního zbytku kyseliny fosforečné 29 ATP + H 2 O ADP + H 3 PO 4 Štěpení ATP na ADP katalyzováno enzymem adenozintrifosfatázou (ATPázou). Bílkovin s ATPázovou aktivitou je v buňce velké množství (ATPázy, obdobně GTPázy). Při syntéze některých biopolymerů (bílkovin a NK) je využíváno makroergní vazby mezi prvním a druhým zbytkem kyseliny fosforečné. ATP + H 2 O AMP + P P ATP se rozštěpí na adenozinmonofosfát (AMP) a anorganický difosfát (pyrofosfát, P P) Významnou roli v regulaci aktivity proteinů (nejenom enzymových) hraje kovalentní připojení fosfátové skupiny na některý z postranních řetězců molekuly fosforylace způsobí výraznou konformační změnu. Defosforylací se obnovuje původní stav.
30 30 Fosforylaci uskutečňují proteinkinázy, defosforylaci pak proteinfosfatázy. Proteinkinázy (PK) rozsáhlou rodinou enzymových proteinů s katalytickou doménou o 250 AK Jiné sekvence rozeznávají specifické substráty (proteiny jež mají být fosforylovány), další sekvence představují vazebná místa pro regulaci aktivity proteinkináz (různými signály). Při reakci je fosfátová skupina z ATP přenesena na hydroxylovou skupinu serinových, threoninových či tyrozinových postranních řetězců. Označení PK: podle zbytku AK, kterou fosforylují (př. tyrozinkinázy) nebo podle funkce proteinů, které fosforylují (mitogeny aktivující kinázy - MAP kinázy, aktivují proteiny účastnící se aktivace genů mitotického cyklu) nebo podle faktoru, který reguluje jejich aktivitu (cyklin dependentní kinázy Cdk, které jsou regulovány cykliny)
31 31 Proteinfosfatázy vytváří několik rodin (některé přísně specifické podle proteinu, který defosforylují, u jiných specifita menší) Jiný způsob navázání guanozintrifosfátu (GTP) Dané proteiny ozn. GTP vážící enzymy (GTPázy) aktivace Protein + GTP protein-gtp* inaktivace Shrnutí: Aktivita PK a proteinfosfatáz představuje klíčové nástroje vnitrobuněčné signalizace, jejichž důležitým článkem jsou i GTPázy
32 32
33 33 INFORMAČNÍ BÍLKOVINY Bílkoviny se účastní regulace buněčných procesů a mezibuněčných vztahů V těchto informačních procesech mají dvojí roli: 1. jako signály, které přenášejí informaci 2. jako receptory, které mohou signál přijímat (rozpoznat) a případně transformovat v jiný(é) signál(y) Molekula bílkoviny splňuje všechny předpoklady pro signální funkci: Informace může být snadno zakódována do primární struktury (sekvence AK), ta udává finální konformaci uplatňující se jako signál Stavebnicový princip skladby bílkovin umožňuje vznik neomezeného množství různých a velmi specifických signálů Omezená mobilita bílkovin (omezený průchod membránami či vazba na membrány) šíření může být vymezeno na určité kanály Bílkoviny lze snadno štěpit tj. lze snadno zrušit jejich signální funkci
34 34 Mezi nejdůležitější bílkoviny s vysloveně signální f-cí patří: Bílkovinné hormony Imunoglobuliny Regulátory genové aktivity Bílkoviny nesoucí morfogenní informaci (templáty) Vedle toho izolována (či předpokládána) řada bílkovin, které specificky iniciují (spouští) nebo inhibují (zastavují) celou řadu dalších buněčných procesů jako jsou: Iniciace replikace DNA Regulace translace Fungují jako sekundární signály (při přenosu informace z receptoru na cílovou strukturu) Bílkovinné hormony - např. hormony hypofýzy, příštítných tělísek, pankreatu atd. Lze k nim přiřadit i některé oligonukleotidy s funkcí v hormonálních regulacích Imunoglobuliny (Ig) - vysokomolekulární bílkoviny, specificky rozpoznávající strukturu antigenů. Základem všech typů Ig je tetrametr polypeptidových řetězců, které jsou navzájem vázány disulfidovými můstky
35 35 Regulátory genové aktivity - proteiny s malou m.h., které se podílejí především na regulaci transkripce. Jejich informační f-ce spočívá ve dvojí specifitě. Rozpoznávají: jednak chemickou strukturu induktorů či korepresorů RNA polymerázy apod. jednak určité sekvence nukleotidů v chromozomální DNA Receptory- struktury buňky se schopností přijímat (číst, rozpoznávat) signály přicházející z okolí buňky. Pro příjem informace nesené chemickými signály slouží většinou molekuly bílkovin. Čtení chemických signálů spočívá opět ve specifitě sterických interakcí mezi signálem (bílkovinné i nebílkovinné povahy) a receptorovou bílkovinou. Většina receptorů, které čtou signály jak z okolí buňky, tak vnitrobuněčné signály vázána na biomembrány.
strukturní (součástmi buněčných struktur) metabolická (realizují b. metabolizmus) informační (jako signály či receptory signálů)
1 Bílkoviny - představují cca. ½ suché hmotnosti buňky - molekuly bílkovin se podílí na všech základních životních procesech - součástmi buněčných struktur (stavební f-ce) Funkce bílkovin: strukturní (součástmi
VíceStruktura proteinů. - testík na procvičení. Vladimíra Kvasnicová
Struktura proteinů - testík na procvičení Vladimíra Kvasnicová Mezi proteinogenní aminokyseliny patří a) kyselina asparagová b) kyselina glutarová c) kyselina acetoctová d) kyselina glutamová Mezi proteinogenní
VícePřírodní polymery proteiny
Přírodní polymery proteiny Funkční úloha bílkovin 1. Funkce dynamická transport kontrola metabolismu interakce (komunikace, kontrakce) katalýza chemických přeměn 2. Funkce strukturální architektura orgánů
VíceVÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ
FUNKCE PROTEINŮ 1 VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ Příklad: protein: dystrofin onemocnění: Duchenneova svalová dystrofie 2 3 4 FUNKCE PROTEINŮ: 1. Vztah struktury a funkce proteinů 2. Rodiny proteinů
VíceNUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života
NUKLEOVÉ KYSELINY Základ života HISTORIE 1. H. Braconnot (30. léta 19. století) - Strassburg vinné kvasinky izolace matiére animale. 2. J.F. Meischer - experimenty z hnisem štěpení trypsinem odstředěním
VíceProteiny Genová exprese. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.
Proteiny Genová exprese 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Bílkoviny (proteiny), 15% 1g = 17 kj Monomer = aminokyseliny aminová skupina karboxylová skupina α -uhlík postranní řetězec Znát obecný vzorec
Vícea) Primární struktura NK NUKLEOTIDY Monomerem NK jsou nukleotidy
1 Nukleové kyseliny Nukleové kyseliny (NK) sice tvoří malé procento hmotnosti buňky ale významem v kódování genetické informace a její expresí zcela nezbytným typem biopolymeru všech živých soustav a)
VíceBílkoviny - proteiny
Bílkoviny - proteiny Proteiny jsou složeny z 20 kódovaných aminokyselin L-enantiomery Chemická struktura aminokyselin R představuje jeden z 20 různých typů postranních řetězců R Hlavní řetězec je neměnný
VíceTypy molekul, látek a jejich vazeb v organismech
Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Organismy se skládají z molekul rozličných látek Jednotlivé látky si organismus vytváří sám z jiných látek,
VícePROTEINY. Biochemický ústav LF MU (H.P.)
PROTEINY Biochemický ústav LF MU 2013 - (H.P.) 1 proteiny peptidy aminokyseliny 2 Aminokyseliny 3 Charakteristika základní stavební jednotky proteinů geneticky kódované 20 základních aminokyselin 4 a-aminokyselina
VíceRedoxní děj v neživých a živých soustavách
Enzymy Enzymy Katalyzují chemické reakce, kdy se mění substrát na produkt Katalytickým působením se snižuje aktivační energie reagujících molekul substrátu, tím se reakce urychlí Za přítomnosti enzymu
VíceTestové úlohy aminokyseliny, proteiny. post test
Testové úlohy aminokyseliny, proteiny post test 1. Které aminokyseliny byste hledali na povrchu proteinů umístěných uvnitř fosfolipidových membrán a které na povrchu proteinů vyskytujících se ve vodném
Více2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:
Výběrové otázky: 1. Součástí všech prokaryotických buněk je: a) DNA, plazmidy b) plazmidy, mitochondrie c) plazmidy, ribozomy d) mitochondrie, endoplazmatické retikulum 2. Z následujících tvrzení, týkajících
VíceBiologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat
Biologie buňky 1665 - Robert Hook (korek, cellulae = buňka) Cytologie - věda zabývající se studiem buňek Buňka ozákladní funkční a stavební jednotka živých organismů onejmenší známý uspořádaný dynamický
VíceV organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.
BÍLKOVINY Bílkoviny jsou biomakromolekulární látky, které se skládají z velkého počtu aminokyselinových zbytků. Vytvářejí látkový základ života všech organismů. V tkáních vyšších organismů a člověka je
VíceMetabolismus bílkovin. Václav Pelouch
ZÁKLADY OBECNÉ A KLINICKÉ BIOCHEMIE 2004 Metabolismus bílkovin Václav Pelouch kapitola ve skriptech - 3.2 Výživa Vyvážená strava člověka musí obsahovat: cukry (50 55 %) tuky (30 %) bílkoviny (15 20 %)
VíceBÍLKOVINY. V organismu se nedají nahradit jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.
BÍLKOVINY o makromolekulární látky, z velkého počtu AMK zbytků o základ všech organismů o rostliny je vytvářejí z anorganických sloučenin (dusičnanů) o živočichové je musejí přijímat v potravě, v trávicím
VíceBílkoviny a rostlinná buňka
Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny Rostliny --- kontinuální diferenciace vytváření orgánů: - mitotická dělení -zvětšování buněk a tvorba buněčné stěny syntéza bílkovin --- fotosyntéza syntéza bílkovin
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován
VíceVýukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_CHE_413 Jméno autora: Mgr. Alena Krejčíková Třída/ročník:
VíceNukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie
Centrální dogma molekulární biologie ukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Transkripce D R Translace rotein Mendel) Replikace 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 nukleové kyseliny
VíceLodish et al, Molecular Cell Biology, 4-6 vydání Alberts et al, Molecular Biology of the Cell, 4 vydání
Lodish et al, Molecular Cell Biology, 4-6 vydání Alberts et al, Molecular Biology of the Cell, 4 vydání http://web.natur.cuni.cz/~zdenap/zdenateachingnf.html CHEMICKÉ SLOŽENÍ BUŇKY BUŇKA: 99 % C, H, N,
VíceRychlost chemické reakce je dána změnou Gibbsovy energie a aktivační energií: Tudíž zrychlení reakce pomocí katalýzy může být vyjádřeno:
Bruno Sopko Rychlost chemické reakce je dána změnou Gibbsovy energie a aktivační energií: Tudíž zrychlení reakce pomocí katalýzy může být vyjádřeno: Z předchozí rovnice vyplývá: Pokud katalýza při 25
VíceProjekt SIPVZ č.0636p2006 Buňka interaktivní výuková aplikace
Nukleové kyseliny Úvod Makromolekulární látky, které uchovávají a přenášejí informaci. Jsou to makromolekulární látky uspořádané do dlouhých. Řadí se mezi tzv.. Jsou přítomny ve buňkách a virech. Poprvé
VíceNukleové kyseliny. obecný přehled
Nukleové kyseliny obecný přehled Nukleové kyseliny objeveny r.1868, izolovány koncem 19.stol., 1953 objasněno jejich složení Watsonem a Crickem (1962 Nobelova cena) biopolymery nositelky genetické informace
VíceStruktura a funkce biomakromolekul
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 7. Interakce DNA/RNA - protein Ivo Frébort Interakce DNA/RNA - proteiny v buňce Základní dogma molekulární biologie Replikace DNA v E. coli DNA polymerasa a
VíceStruktura a funkce biomakromolekul
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 10. Struktury signálních komplexů Ivo Frébort Typy hormonů Steroidní hormony deriváty cholesterolu, regulují metabolismus, osmotickou rovnováhu, sexuální funkce
VíceMolekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA
Molekulární základy dědičnosti Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulární genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace DNA RNA
VíceIntermediární metabolismus. Vladimíra Kvasnicová
Intermediární metabolismus Vladimíra Kvasnicová Vztahy v intermediárním metabolismu (sacharidy, lipidy, proteiny) 1. po jídle (přísun energie z vnějšku) oxidace CO 2, H 2 O, urea + ATP tvorba zásob glykogen,
VíceAminokyseliny, proteiny, enzymologie
Aminokyseliny, proteiny, enzymologie Aminokyseliny Co to je? Organické látky karboxylové kyseliny, které mají na sousedním uhlíku navázanou aminoskupinu Jak to vypadá? K čemu je to dobré? AK jsou stavební
VíceMechanismy hormonální regulace metabolismu. Vladimíra Kvasnicová
Mechanismy hormonální regulace metabolismu Vladimíra Kvasnicová Osnova semináře 1. Obecný mechanismus působení hormonů (opakování) 2. Příklady mechanismů účinku vybraných hormonů na energetický metabolismus
VíceVazebné interakce protein s DNA
Vazebné interakce protein s DNA Vazebné možnosti vn jší vazba atmosféra + iont kolem nabité DNA vazba ve žlábku van der Waalsovský kontakt s lé ivem ve žlábku interkalace vmeze ení planárního aromat.
Vícejedné aminokyseliny v molekule jednoho z polypeptidů hemoglobinu
Translace a genetický kód Srpkovitý tvar červených krvinek u srpkovité anémie: důsledek záměny Srpkovitý tvar červených krvinek u srpkovité anémie: důsledek záměny jedné aminokyseliny v molekule jednoho
VíceExprese genetické informace
Exprese genetické informace Tok genetické informace DNA RNA Protein (výjimečně RNA DNA) DNA RNA : transkripce RNA protein : translace Gen jednotka dědičnosti sekvence DNA nutná k produkci funkčního produktu
VíceGymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto
Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto SUBSTITUČNÍ DERIVÁTY KARBOXYLOVÝCH O KYSELIN R C O X karboxylových kyselin - substituce na vedlejším uhlovodíkovém řetězci aminokyseliny - hydroxykyseliny
VíceCentrální dogma molekulární biologie
řípravný kurz LF MU 2011/12 Centrální dogma molekulární biologie Nukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Mendel) 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 genetická informace v nukleových
VíceStruktura nukleových kyselin Vlastnosti genetického materiálu
Struktura nukleových kyselin Vlastnosti genetického materiálu V předcházejících kapitolách bylo konstatováno, že geny jsou uloženy na chromozomech a kontrolují fenotypové vlastnosti a že chromozomy se
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován
VíceNUKLEOVÉ KYSELINY. Složení nukleových kyselin. Typy nukleových kyselin:
NUKLEOVÉ KYSELINY Deoxyribonukleová kyselina (DNA, odvozeno z anglického názvu deoxyribonucleic acid) Ribonukleová kyselina (RNA, odvozeno z anglického názvu ribonucleic acid) Definice a zařazení: Nukleové
VíceTRANSLACE - SYNTÉZA BÍLKOVIN
TRANSLACE - SYNTÉZA BÍLKOVIN Translace - překlad genetické informace z jazyka nukleotidů do jazyka aminokyselin podle pravidel genetického kódu. Genetický kód - způsob zápisu genetické informace Kód Morseovy
VíceENZYMY. RNDr. Lucie Koláčná, Ph.D.
ENZYMY RNDr. Lucie Koláčná, Ph.D. Enzymy: katalyzátory živé buňky jednoduché nebo složené proteiny Apoenzym: proteinová část Kofaktor: nízkomolekulová neaminokyselinová struktura nezbytně nutná pro funkci
VíceBiosyntéza a metabolismus bílkovin
Bílkoviny Biosyntéza a metabolismus bílkovin lavní stavební materiál buněk a tkání Prakticky jediný zdroj dusíku pro heterotrofní organismy eexistují zásobní bílkoviny nutný dostatečný přísun v potravě
VíceChemická reaktivita NK.
Chemické vlastnosti, struktura a interakce nukleových kyselin Bi7015 Chemická reaktivita NK. Hydrolýza NK, redukce, oxidace, nukleofily, elektrofily, alkylační činidla. Mutageny, karcinogeny, protinádorově
VíceGenomické databáze. Shlukování proteinových sekvencí. Ivana Rudolfová. školitel: doc. Ing. Jaroslav Zendulka, CSc.
Genomické databáze Shlukování proteinových sekvencí Ivana Rudolfová školitel: doc. Ing. Jaroslav Zendulka, CSc. Obsah Proteiny Zdroje dat Predikce struktury proteinů Cíle disertační práce Vstupní data
VíceGenetika zvířat - MENDELU
Genetika zvířat DNA - primární struktura Několik experimentů ve 40. a 50. letech 20. století poskytla důkaz, že genetický materiál je tvořen jedním ze dvou typů nukleových kyselin: DNA nebo RNA. DNA je
VíceStruktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 2. Posttranslační modifikace a skládání proteinů Ivo Frébort Biosyntéza proteinů Kovalentní modifikace proteinů Modifikace proteinu může nastat předtím než je
VíceAminokyseliny, proteiny, enzymy Základy lékařské chemie a biochemie 2014/2015 Ing. Jarmila Krotká Metabolismus základní projev života látková přeměna souhrn veškerých dějů, které probíhají uvnitř organismu
VíceStruktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 2. Posttranslační modifikace a skládání proteinů Ivo Frébort Biosyntéza proteinů Kovalentní modifikace proteinů Modifikace proteinu může nastat předtím než je
VíceSTRUKTURA PROTEINŮ
projekt GML Brno Docens DUM č. 17 v sadě 22. Ch-1 Biochemie Autor: Martin Krejčí Datum: 03.05.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: Struktura proteinů Materiály jsou určeny pro bezplatné používání pro potřeby
VíceChemie nukleotidů a nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie (existují vyjímky)
Chemie nukleotidů a nukleových kyselin Centrální dogma molekulární biologie (existují vyjímky) NH 2 N N báze O N N -O P O - O H 2 C H H O H H cukr OH OH nukleosid nukleotid Nukleosidy vznikají buď syntézou
VíceMETABOLISMUS SACHARIDŮ
METABOLISMUS SACHARIDŮ PRINCIP Rozštěpené sacharidy vstřebávání střevní sliznicí do krevního oběhu dopraveny vrátnicovou žílou do jater. V játrech enzymaticky hexózy štěpeny na GLUKÓZU vyplavována do krve
VíceBílkoviny. Charakteristika a význam Aminokyseliny Peptidy Struktura bílkovin Významné bílkoviny
Bílkoviny harakteristika a význam Aminokyseliny Peptidy Struktura bílkovin Významné bílkoviny 1) harakteristika a význam Makromolekulární látky složené z velkého počtu aminokyselinových zbytků V tkáních
VíceÚvod do studia biologie. Základy molekulární genetiky
Úvod do studia biologie Základy molekulární genetiky Katedra biologie PdF MU, 2011 - podobor genetiky (genetika je obecnější) Genetika: - nauka o dědičnosti a proměnlivosti - věda 20. století Johann Gregor
VíceTypy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).
Typy nukleových kyselin Existují dva typy nukleových kyselin (NA, z anglických slov nucleic acid): deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA). DNA je lokalizována v buněčném jádře, RNA v cytoplasmě a
VíceZáklady molekulární biologie KBC/MBIOZ
Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ Mária Čudejková 2. Transkripce genu a její regulace Transkripce genetické informace z DNA na RNA Transkripce dvou genů zachycená na snímku z elektronového mikroskopu.
VíceNukleosidy, nukleotidy, nukleové kyseliny, genetická informace
Nukleosidy, nukleotidy, nukleové kyseliny, genetická informace Centrální dogma Nukleové kyseliny Fosfátem spojené nukleotidy (cukr s navázanou bází a fosfátem) Nukleotidy Nukleotidy stavební kameny nukleových
VíceRegulace metabolických drah na úrovni buňky
Regulace metabolických drah na úrovni buňky EB Obsah přednášky Obecné principy regulace metabolických drah na úrovni buňky regulace zajištěná kompartmentací metabolických dějů změna absolutní koncentrace
VíceMetabolismus proteinů a aminokyselin
Metabolismus proteinů a aminokyselin Proteiny jsou nejdůležitější složkou potravy všech živočichů, nelze je nahradit ani cukry, ani lipidy. Je to proto, že organismus živočichů nedokáže ve svých metabolických
Více"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy 1/75 Genetika = věda o dědičnosti Studuje biologickou informaci. Organizmy uchovávají,
VíceDUM č. 11 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika
projekt GML Brno Docens DUM č. 11 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 30.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: Princip genové exprese, intenzita překladu
VícePOLYPEPTIDY. Provitaminy = organické sloučeniny bez vitaminózního účinku, které se v živočišném těle mění působením ÚV záření nebo enzymů na vitaminy.
POLYPEPTIDY Provitaminy = organické sloučeniny bez vitaminózního účinku, které se v živočišném těle mění působením ÚV záření nebo enzymů na vitaminy. Hormony = katalyzátory v živočišných organismech (jsou
Víceaminokyseliny a proteiny
aminokyseliny a proteiny funkce proteinů : proteiny zastávají téměř všechny biologické funkce, s výjimkou přenosu informace stavební funkce buněk a tkání biokatalyzátory-urychlují biochemické reakce -
VíceMolekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA
Molekulárn rní základy dědičnosti Ústřední dogma molekulárn rní biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulárn rní genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace
VíceCHEMIE. Pracovní list č. 10 - žákovská verze Téma: Bílkoviny. Mgr. Lenka Horutová
www.projektsako.cz CHEMIE Pracovní list č. 10 - žákovská verze Téma: Bílkoviny Lektor: Mgr. Lenka Horutová Projekt: Student a konkurenceschopnost Reg. číslo: CZ.1.07/1.1.07/03.0075 Teorie: Název proteiny
VíceNukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace
ukleové kyseliny Replikace Transkripce, RA processing Translace Prokaryotická X eukaryotická buňka Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen) Život závisí na schopnosti
VíceObecná charakteristika živých soustav
Obecná charakteristika živých soustav Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Kategorie živých soustav Existují
Více6. Nukleové kyseliny
6. ukleové kyseliny ukleové kyseliny jsou spolu s proteiny základní a nezbytnou složkou živé hmoty. lavní jejich funkce je uchování genetické informace a její přenos do dceřinné buňky. ukleové kyseliny
VíceBUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA
BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA MITOSA - fáze: Profáze - kondensace chromosomů - 30 nm chromatine fibres vázané na matrix Rozpad Metafáze - párové ( sesterské ) chromatidy - vázané centromerou, seřazené
VíceEnzymy charakteristika a katalytický účinek
Enzymy charakteristika a katalytický účinek Tematická oblast Datum vytvoření Ročník Stručný obsah Způsob využití Autor Kód Chemie přírodních látek enzymy 28.7.2012 3. ročník čtyřletého G Charakteristika
VíceGymnázium, Brno, Elgartova 3
Gymnázium, Brno, Elgartova 3 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: GE Vyšší kvalita výuky Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0925 Autor: Mgr. Hana Křivánková Téma:
VíceInovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem
VíceBUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:
BUNĚČ ĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: Prokaryota, eukaryota, viry, bakterie, živočišná buňka, rostlinná buňka, organely buněčné jádro, cytoplazma, plazmatická membrána, buněčná stěna, ribozom,
VíceAminokyseliny, peptidy a bílkoviny
Aminokyseliny, peptidy a bílkoviny Dělení aminokyselin Z hlediska obsahu v živé hmotě Z hlediska významu ve výživě Z chemického hlediska Z hlediska rozpustnosti Dělení aminokyselin Z hlediska obsahu v
VíceTranslace (druhý krok genové exprese)
Translace (druhý krok genové exprese) Od RN k proteinu Milada Roštejnská Helena Klímová 1 enetický kód trn minoacyl-trn-synthetasa Translace probíhá na ribosomech Iniciace translace Elongace translace
VíceExprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza
Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie - genetická informace v DNA -> RNA -> primárního řetězce proteinu 1) transkripce - přepis z DNA do mrna 2) translace - přeložení z kódu nukleových
VíceBiopolymery. struktura syntéza
Biopolymery struktura syntéza Nukleové kyseliny Proteiny Polysacharidy Polyisopreny Ligniny.. Homopolymery Kopolymery (stat, alt, block, graft) Lineární Větvené Síťované kombinace proteiny Funkční úloha
VícePředmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO
Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO Chemické složení buňky Cíl přednášky: seznámit posluchače se složením buňky po chemické stránce Klíčová slova: biogenní prvky, chemické vazby a interakce, uhlíkaté sloučeniny,
VíceBílkoviny. Bílkoviny. Bílkoviny Jsou
Bílkoviny Bílkoviny Úkol: Vyberte zdroje bílkovin: Citróny Tvrdý sýr Tvaroh Jablka Hovězí maso Luštěniny Med Obilí Vepřové sádlo Hroznové víno Bramborové hlízy Řepa cukrovka Bílkoviny Základními stavebními
VícePrvní testový úkol aminokyseliny a jejich vlastnosti
První testový úkol aminokyseliny a jejich vlastnosti Vysvětlete co znamená pojem α-aminokyselina Jaký je rozdíl mezi D a L řadou aminokyselin Kolik je základních stavebních aminokyselin a z čeho jsou odvozeny
Více19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza
19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza Proteosyntéza vyžaduje především zajištění primární struktury. Informace je uložena v DNA (ev. RNA u některých virů) trvalá forma. Forma uskladnění
Víceve srovnání s eukaryoty (životnost v řádu hodin) u prokaryot kratší (životnost v řádu minut) na životnost / stabilitu molekuly mají vliv
Urbanová Anna ve srovnání s eukaryoty (životnost v řádu hodin) u prokaryot kratší (životnost v řádu minut) na životnost / stabilitu molekuly mají vliv strukturní rysy mrna proces degradace každá mrna v
VíceNukleové kyseliny příručka pro učitele. Obecné informace:
Obecné informace: Nukleové kyseliny příručka pro učitele Téma Nukleové kyseliny je završením základních kapitol z popisné chemie a je tedy zařazeno až na její závěr. Probírá se v rámci jedné, eventuálně
VíceToxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.
Toxikodynamika toxikodynamika (řec. δίνευω = pohánět, točit) interakce xenobiotika s cílovým místem (buňkou, receptorem) biologická odpověď jak xenobiotikum působí na organismus toxický účinek nespecifický
VíceÚvod do studia biologie. Základy molekulární genetiky
Úvod do studia biologie Základy molekulární genetiky Katedra biologie PdF MU, 2010 Mendel - podobor Genetiky (Genetika je obecnější) Genetika: - nauka o dědičnosti a proměnlivosti - věda 20. století Johann
VíceEvropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti URČOVÁNÍ PRIMÁRNÍ STRUKTURY BÍLKOVIN
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti URČOVÁNÍ PRIMÁRNÍ STRUKTURY BÍLKOVIN Primární struktura primární struktura bílkoviny je dána pořadím AK jejích polypeptidových řetězců
VíceMETABOLISMUS SLOUČENINY S MAKROERGNÍMI VAZBAMI
METABOLISMUS SLOUČENINY S MAKROERGNÍMI VAZBAMI Obsah Formy organismů Energetika reakcí Metabolické reakce Makroergické sloučeniny Formy organismů Autotrofní x heterotrofní organismy Práce a energie Energie
VíceStruktura a funkce biomakromolekul
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 3. Enzymy a proteinové motory Ivo Frébort Enzymová katalýza Mechanismy enzymové katalýzy o Ztráta entropie při tvorbě komplexu ES odestabilizace komplexu ES
VíceRegulace enzymové aktivity
Regulace enzymové aktivity MUDR. MARTIN VEJRAŽKA, PHD. Regulace enzymové aktivity Organismus NENÍ rovnovážná soustava Rovnováha = smrt Život: homeostáza, ustálený stav Katalýza v uzavřené soustavě bez
VíceChemické složení buňky
Chemické složení buňky Chemie života: založena především na sloučeninách uhlíku téměř výlučně chemické reakce probíhají v roztoku nesmírně složitá ovládána a řízena obrovskými polymerními molekulami -chemickými
VíceObecný metabolismus.
mezioborová integrace výuky zaměřená na rostlinnou biochemii a fytopatologii CZ.1.07/2.2.00/28.0171 Obecný metabolismus. Regulace glykolýzy a glukoneogeneze (5). Prof. RNDr. Pavel Peč, CSc. Katedra biochemie,
Vícepátek, 24. července 15 BUŇKA
BUŇKA ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA mitochondrie ribozom hrubé endoplazmatické retikulum cytoplazma plazmatická membrána mikrotubule lyzozom hladké endoplazmatické retikulum Golgiho aparát jádro jadérko chromatin volné
VíceÚvod do biochemie. Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D.
Úvod do biochemie Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Co je to biochemie? Biochemie je chemií živých soustav.
VíceBIOLOGICKÉ ÚVOD ZÁKLADY MOLEKULÁRN RNÍ BIOLOGIE
BIOLOGICKÉ VĚDY ÚVOD ZÁKLADY MOLEKULÁRN RNÍ BIOLOGIE DOPORUČEN ENÁ LITERATURA Jan Šmarda BIOLOGIE PRO PSYCOLOGY A PEDAGOGY Jan Šmarda ZÁKLADY BIOLOGIE A ANATOMIE PRO STUDUJÍCÍ PSYCOLOGIE Zdeněk Wilhelm
VíceBp1252 Biochemie. #11 Biochemie svalů
Bp1252 Biochemie #11 Biochemie svalů Úvod Charakteristickou funkční vlastností svalu je schopnost kontrakce a relaxace Kontrakce následuje po excitaci vzrušivé buněčné membrány je přímou přeměnou chemické
VíceSoučasná formulace: Buňka je minimální jednotka, která vykazuje všechny znaky živých soustav
Buněčná teorie: Počátky formování: 1840 a dále, Jan E. Purkyně myšlenka o analogie rostlinného a živočišného těla (buňky zrníčka) Schwann T. Virchow R. nové buňky vznikají pouze dělením buněk již existujících
VíceEva Benešová. Dýchací řetězec
Eva Benešová Dýchací řetězec Dýchací řetězec Během oxidace látek vstupujících do různých metabolických cyklů (glykolýza, CC, beta-oxidace MK) vznikají NADH a FADH 2, které následně vstupují do DŘ. V DŘ
VíceHemoglobin a jemu podobní... Studijní materiál. Jan Komárek
Hemoglobin a jemu podobní... Studijní materiál Jan Komárek Bioinformatika Bioinformatika je vědní disciplína, která se zabývá metodami pro shromážďování, analýzu a vizualizaci rozsáhlých souborů biologických
VíceBÍLKOVINY = PROTEINY Polymery aminokyselin propojených peptidovou vazbou
BÍLKOVINY = PROTEINY Polymery aminokyselin propojených peptidovou vazbou 20 AK 20 18 variant pro peptid složený z 20 AK!!! Průměrná bílkovina 300 AK Relativní molekulová hmotnost (bezrozměrné číslo) Molární
Více